29.12.2015

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 343/1

---

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/2446

ze dne 28. července 2015,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 290 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (1), a zejména na články 2, 7, 10, 24, 31, 36, 40, 62, 65, 75, 88, 99, 106, 115, 122, 126, 131, 142, 151, 156, 160, 164, 168, 175, 180, 183, 186, 196, 206, 212, 216, 221, 224, 231, 235, 253 a 265 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ve shodě se Smlouvou o fungování Evropské unie (SFEU) přenáší nařízení (EU) č. 952/2013 (kodex) na Komisi pravomoc v souladu s článkem 290 SFEU doplnit některé prvky celního kodexu, které nejsou podstatné. V souvislosti se situací po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost se proto od Komise vyžaduje výkon nových pravomocí, aby mohl být kodex přesně a řádně uplatňován.

(2)	Během přípravných prací Komise prováděla odpovídající konzultace i na odborné úrovni a s příslušnými zúčastněnými stranami, které aktivně přispěly k vypracování tohoto nařízení.

(3)

Kodex podporuje používání informačních a komunikačních technologií, jak je stanoví rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 70/2008/ES (2), které jsou klíčovým prvkem při zajišťování usnadnění obchodu a současně i účinnosti celních kontrol, a tudíž i při snižování nákladů podniků a rizik pro společnost. Proto je nezbytné, aby pro účely veškeré výměny informací mezi celními orgány navzájem a mezi hospodářskými subjekty a celními orgány a pro uchovávání těchto informací za použití metod elektronického zpracování dat byly stanoveny specifikace ohledně informačních systémů pro uchovávání a zpracování celních informací a rovněž rozsah a účel elektronických systémů, které mají být zavedeny po dohodě s Komisí a členskými státy. Je rovněž třeba poskytnout konkrétnější informace pro specifické systémy týkající se celních formalit nebo režimů, nebo pro systémy, kde je rozhraní harmonizované na úrovni EU vymezeno jako složka systému, který obchodu nabízí přímý přístup harmonizovaný na úrovni EU v podobě služby integrované do elektronického celního systému.

(4)	Režimy, jež jsou založeny na elektronických systémech stanovených nařízením Komise (EHS) č. 2454/93 (3) a již uplatňovány v oblastech dovozu, vývozu a tranzitu, prokázaly svou účinnost. Proto by měla být v uplatňování těchto pravidel zajištěna kontinuita.

(5)

Aby se usnadnilo a harmonizovalo používání metod elektronického zpracování dat, měly by být pro každou oblast, v níž mají být tyto metody zpracování dat uplatněny, stanoveny obecné požadavky na údaje. Tyto obecné požadavky na údaje by měly být v souladu s platnými unijními a vnitrostátními ustanoveními v oblasti ochrany údajů.

(6)

Z důvodu zajištění rovných podmínek mezi provozovateli poštovních služeb a ostatními hospodářskými subjekty by měl být přijat jednotný rámec pro celní odbavování listovních zásilek a poštovních zásilek, který by umožňoval používání elektronických systémů. V zájmu usnadnění obchodu a zamezení podvodům a v zájmu ochrany práv spotřebitelů by měla být stanovena vhodná a proveditelná pravidla pro deklarování poštovních zásilek celním úřadům, jež řádně zohlední povinnost provozovatelů poštovních služeb poskytovat všeobecnou poštovní službu v souladu s akty Světové poštovní unie.

(7)

Aby bylo pro hospodářské subjekty a celní orgány dosaženo větší flexibility, mělo by být v situacích, kde je rovněž omezeno riziko podvodů, umožněno používání jiných prostředků než metod elektronického zpracování dat. Tyto situace by měly zejména zahrnovat oznámení celního dluhu, výměnu informací potvrzujících podmínky pro osvobození od dovozního cla, oznámení celních orgánů týmiž prostředky v případě, kdy deklarant podal celní prohlášení za použití jiných prostředků než metod elektronického zpracování dat, dále předložení referenčního čísla (MRN) pro tranzit jinými způsoby než na tranzitním doprovodném dokladu, možnost podat dodatečné vývozní prohlášení a předložit celnímu úřadu výstupu zboží a důkaz toho, že zboží opustilo celní území Unie, nebo výměnu a uchovávání informací týkajících se žádosti a rozhodnutí v souvislosti se závaznými informacemi o původu zboží.

(8)

V situacích, v nichž by používání metod elektronického zpracování dat bylo pro hospodářské subjekty příliš náročné, by z důvodu zmírnění této náročnosti mělo být povoleno používání jiných prostředků, zejména pokud jde o prokazování celního statusu zboží Unie pro obchodní zásilky omezené hodnoty, nebo používání ústního prohlášení pro vývoz rovněž obchodního zboží za předpokladu, že jeho hodnota nepřesáhne statistický práh. Totéž platí pro cestujícího s výjimkou hospodářských subjektů v situacích, kdy podá žádost o prokázání celního statusu zboží Unie, a rovněž pro rybářská plavidla do určité délky. Kromě toho by z důvodu povinností vyplývajících z mezinárodních dohod, jež stanoví provádění postupů na papíře, bylo uložení povinnosti používat metody elektronického zpracování dat v rozporu s těmito dohodami.

(9)

Pro účely jedinečné identifikace hospodářských subjektů je třeba jasně stanovit, že každý hospodářský subjekt se má registrovat pouze jednou za použití jednoznačně vymezeného souboru údajů. Registrace hospodářských subjektů, které nejsou usazeny v Evropské unii, jakož i jiných osob než hospodářských subjektů, umožňuje řádné fungování elektronických systémů, jež vyžadují registrační a identifikační číslo hospodářských subjektů (číslo EORI) jako jednoznačný odkaz na hospodářský subjekt. Údaje by neměly být uchovávány déle, než je nezbytné, a proto by měla být stanovena pravidla pro prohlášení čísla EORI za neplatné.

(10)

Lhůta pro výkon práva na slyšení osobou žádající o rozhodnutí týkající se uplatňování celních předpisů (žadatel) by měla být dostatečně dlouhá na to, aby žadateli umožnila připravit a předložit stanovisko celním orgánům. Tato lhůta by nicméně měla být zkrácena v případech, kdy se rozhodnutí týká výsledků kontroly zboží, jež nebylo celnímu úřadu řádně deklarováno.

(11)	V zájmu nalezení rovnováhy mezi efektivním plněním úkolů celních orgánů a dodržením práva na slyšení je nezbytné stanovit určité výjimky z tohoto práva.

(12)

Aby mohly celní orgány co nejefektivnějším způsobem přijímat rozhodnutí s platností v celé Unii, měly by být stanoveny jednotné a jasné podmínky jak pro celní správy, tak pro žadatele. Tyto podmínky by se měly zejména týkat přijetí žádosti o rozhodnutí, a to nejen s ohledem na nové žádosti, ale rovněž s přihlédnutím k veškerým předchozím rozhodnutím, jež byla prohlášena za neplatná nebo zrušena, neboť toto přijetí by mělo zahrnovat pouze žádosti, jež celním orgánům poskytují nezbytné informace k analýze žádosti.

(13)	Pro případy, kdy celní orgány požádají o doplňující informace, které jsou nezbytné k tomu, aby mohly dospět k rozhodnutí, je vhodné stanovit prodloužení lhůty pro přijetí tohoto rozhodnutí, aby bylo zajištěno odpovídající přezkoumání veškerých informací předložených žadatelem.

(14)

V některých případech by rozhodnutí mělo nabýt účinku ode dne, který se liší od toho dne, kdy je žadatel obdržel, nebo kdy se má za to, že je obdržel, zejména pokud žadatel požádal o odlišný den nabytí účinku, nebo pokud je účinek rozhodnutí podmíněn dokončením určitých formalit ze strany žadatele. V zájmu srozumitelnosti a právní jistoty by tyto případy měly být důkladně vymezeny.

(15)	Ze stejných důvodů by měly být rovněž důkladně vymezeny případy, ve kterých má celní orgán povinnost rozhodnutí znovu posoudit a případně pozastavit jeho platnost.

(16)	Aby byla zajištěna nezbytná flexibilita a usnadněny kontroly na základě auditu, mělo by být stanoveno doplňující kritérium pro případy, v nichž postupem podle čl. 22 odst. 1 třetího pododstavce kodexu nelze určit příslušný celní orgán.

(17)	V zájmu usnadnění obchodu je žádoucí stanovit, že žádosti o rozhodnutí týkající se závazných informací mohou být rovněž podávány v členském státě, kde se informace mají použít.

(18)	Aby se zabránilo vydávání nesprávných či nejednotných rozhodnutí týkajících se závazných informací, je vhodné stanovit, že pro vydávání těchto rozhodnutí by v případech, kdy nelze dodržet obvyklou lhůtu, měly platit zvláštní lhůty.

(19)

Zatímco zjednodušení týkající se oprávněného hospodářského subjektu (AEO) by měla být z praktických důvodů stanovena jako součást zvláštních ustanovení o celním zjednodušení, musí být usnadnění týkající se oprávněného hospodářského subjektu posuzována s ohledem na rizika v oblasti bezpečnosti a zabezpečení spojená s konkrétním postupem. Jelikož rizika se řeší, když oprávněný hospodářský subjekt pro bezpečnost a zabezpečení podle čl. 38 odst. 2 písm. b) kodexu (AEOS) podává celní prohlášení nebo prohlášení o zpětném vývozu pro zboží opouštějící celní území Unie, měla by být analýza rizik pro účely bezpečnosti a zabezpečení prováděna na základě tohoto prohlášení a neměly by se vyžadovat žádné další údaje týkající se bezpečnosti a zabezpečení. S ohledem na kritéria pro udělení statusu by se oprávněnému hospodářskému subjektu v souvislosti s kontrolami mělo dostat příznivějšího zacházení, pokud tyto kontroly nejsou ohroženy nebo vyžadovány na základě konkrétní zvýšené hrozby nebo jiných právních předpisů Unie.

(20)

Rada rozhodnutím 94/800/ES (4) schválila Dohodu o pravidlech původu (WTO-GATT 1994), jež je přiložena k závěrečnému aktu podepsanému v Marrákeši dne 15. dubna 1994. Dohoda o pravidlech původu uvádí, že specifická pravidla pro určení původu zboží některých výrobních odvětví by nejprve měla být založena na zemi, ve které výrobní proces vedl ke změně sazebního zařazení. Pouze v případě, že uvedené kritérium neumožňuje určit zemi posledního podstatného zpracování, mohou být použita i jiná kritéria, jako je např. kritérium přidané hodnoty či určení konkrétní zušlechťovací operace. Vzhledem k tomu, že Unie je stranou uvedené dohody, je vhodné do celních předpisů Unie zahrnout ustanovení, jež odrážejí tyto zásady stanovené v uvedené dohodě pro účely určení země, kde došlo k poslednímu podstatnému zpracování zboží.

(21)	Aby se zabránilo manipulaci s původem dovezeného zboží za účelem vyhýbání se uplatňování obchodněpolitických opatření, nemělo by se poslední podstatné zpracování nebo opracování v některých případech považovat za hospodářsky odůvodněné.

(22)

Měla by být stanovena pravidla původu použitelná v souvislosti s definicí pojmu „původní produkty“ a s kumulací v rámci všeobecného systému preferencí Unie (systému GSP) a preferenčních sazebních opatření přijatých jednostranně Unií pro některé země nebo území, aby se zajistilo, že dotčené preference jsou udělovány pouze produktům skutečně pocházejícím ze zvýhodněných zemí v rámci systému GSP a z uvedených některých zemí nebo území, a proto zvýhodňují zamýšlené příjemce.

(23)	Aby se při ochraně finančních zájmů Unie zamezilo nepřiměřeným administrativním nákladům, je v souvislosti se zjednodušením a usnadněním nezbytné zajistit, aby se na povolení udělené k určení konkrétních částek týkajících se celní hodnoty na základě specifických kritérií vztahovaly vhodné podmínky.

(24)

Je třeba stanovit metody výpočtu pro určení výše dovozního cla ukládaného v případě zušlechtěných výrobků získaných v rámci aktivního zušlechťovacího styku, jakož i pro případy, kdy celní dluh vznikne u zušlechtěných výrobků v rámci režimu pasivního zušlechťovacího styku a kdy se jedná o zvláštní dovozní clo.

(25)	Není-li to hospodářsky odůvodněné, neměla by se vyžadovat jistota na zboží propuštěné do režimu dočasného použití.

(26)

Nejčastěji používanými formami poskytnutí jistoty, kterými se zajistí uhrazení celního dluhu, je složení hotovosti nebo jejího ekvivalentu nebo závazek ručitele; hospodářské subjekty by však měly mít možnost poskytnout celním orgánům jiné formy jistoty, pokud tyto formy poskytnou rovnocennou záruku, že částka dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu a jiné poplatky budou zaplaceny. Je proto třeba stanovit tyto jiné formy jistoty a zvláštní pravidla upravující jejich použití.

(27)

Aby se zajistila řádná ochrana finančních zájmů Unie a členských států a rovné podmínky mezi hospodářskými subjekty, měly by hospodářské subjekty využívat pouze výhod ze snížení úrovně souborné jistoty a zproštění povinnosti poskytnout jistotu, pokud splní určité podmínky prokazující jejich spolehlivost.

(28)	V zájmu právní jistoty je nezbytné doplnit pravidla kodexu týkající se uvolnění jistoty v případech, kdy je zboží propuštěno do tranzitního režimu Unie a kdy je používán karnet CPD nebo karnet ATA.

(29)	Oznámení celního dluhu není za určitých okolností, kdy je dotčená částka nižší než 10 EUR, odůvodněné. Celní orgány by proto v těchto případech měly být zproštěny povinnosti celní dluh oznámit.

(30)

Aby se v případech, kdy bude pravděpodobně prominuto dovozní nebo vývozní clo, zamezilo řízení o vymáhání celního dluhu, je třeba stanovit pozastavení lhůty pro zaplacení cla, dokud nebude přijato příslušné rozhodnutí. V zájmu ochrany finančních zájmů Unie a členských států by se v případě takového pozastavení lhůty měla s výjimkou případů, kdy by to způsobilo vážné hospodářské nebo sociální obtíže, vyžadovat jistota. Totéž by mělo platit v případě, kdy celní dluh vznikne z důvodu nedodržování pravidel, ovšem pod podmínkou, že dotčené osobě nelze přičítat podvodné jednání nebo zjevnou nedbalost.

(31)

Aby se zajistily jednotné podmínky provádění kodexu a poskytlo upřesnění podrobných pravidel, na jejichž základě mají být ustanovení celního kodexu Unie zavedena do praxe, včetně specifikací a postupů, jež mají být splněny, je třeba s ohledem na podmínky pro podání žádosti o vrácení nebo prominutí cla, oznámení rozhodnutí o vrácení nebo prominutí cla, formality a lhůty pro přijetí rozhodnutí o vrácení nebo prominutí cla stanovit požadavky a upřesnění. Pro přijetí rozhodnutí celními orgány členských států by se měla použít obecná ustanovení a v případech, kdy má rozhodnutí přijmout Komise, je vhodné stanovit zvláštní postup. S ohledem na zájem Unie na dodržování celních předpisů a na zájmy hospodářských subjektů jednajících v dobré víře toto nařízení upravuje postup týkající se rozhodnutí o vrácení nebo prominutí cla, které má přijmout Komise, zejména pokud jde o postoupení věci Komisi, oznámení rozhodnutí a uplatnění práva na slyšení.

(32)	Pokud dojde k zániku celního dluhu z důvodu nedostatků, které nemají zásadní vliv na správné provádění dotčeného celního režimu, měly by tyto situace zahrnovat zejména případy nedodržení některých povinností za předpokladu, že tento nesoulad lze následně napravit.

(33)

Zkušenosti získané z používání elektronického systému týkajícího se vstupních souhrnných celních prohlášení, jakož i požadavky na celní orgány plynoucí z akčního plánu EU o ochraně leteckého nákladu (5) jasně poukázaly na nutnost zlepšit kvalitu údajů těchto prohlášení, zejména prostřednictvím požadavku na skutečné strany dodavatelského řetězce odůvodnit transakci a pohyb zboží. Vzhledem k tomu, že smluvní ujednání brání dopravci v poskytnutí veškerých požadovaných údajů, měly by být vymezeny tyto případy a osoby, jež mají dané údaje k dispozici a mají je předložit.

(34)

Aby bylo možné dále zlepšit účinnost analýzy rizik související s bezpečností a zabezpečením letecké dopravy a v případě nákladu v kontejneru námořní dopravy, měly by být požadované údaje předloženy před naložením letadla nebo plavidla; v ostatních případech dopravy zboží může být analýza rizik rovněž účinně provedena v případech, kdy jsou údaje předloženy před příchodem zboží na celní území Unie. Ze stejného důvodu je vhodné nahradit obecné upuštění od povinnosti podat vstupní souhrnné celní prohlášení pro zboží přepravované na základě aktů Světové poštovní unie upuštěním od povinnosti pro listovní zásilky a zrušit upuštění od povinnosti založené na hodnotě zboží, neboť tato hodnota nemůže být kritériem pro posouzení rizika v oblasti bezpečnosti a zabezpečení.

(35)

Aby byl zajištěn bezproblémový pohyb zboží, je vhodné použít některé celní formality a kontroly na obchod se zbožím Unie mezi částmi celního území Unie, na něž se vztahují ustanovení směrnice Rady 2006/112/ES (6) nebo směrnice Rady 2008/118/ES (7), a ostatními částmi celního území Unie, nebo na obchod mezi částmi uvedeného území, na něž se daná ustanovení nevztahují.

(36)

Předložení zboží při příchodu na celní území Unie a dočasné uskladnění zboží by se obecně mělo uskutečňovat v prostorách příslušného celního úřadu nebo v dočasném skladu provozovaném výlučně držitelem povolení uděleného celními orgány. V zájmu poskytnutí větší flexibility hospodářským subjektům a celním orgánům je však vhodné stanovit možnost schválit pro účely předložení zboží jiné místo než příslušný celní úřad a pro účely dočasného uskladnění jiné místo než dočasný sklad.

(37)

Aby bylo celní zacházení se zbožím vstupujícím na celní území Unie pro hospodářské subjekty srozumitelnější, je třeba vymezit pravidla pro situace, ve kterých neplatí předpoklad celního statusu zboží Unie. Dále je třeba stanovit pravidla pro situace, v nichž si zboží, které dočasně opustí celní území Unie a zpětně na ně vstoupí, zachová celní status jako zboží Unie, aby obchodníci i celní správy mohli s tímto zbožím při zpětném vstupu nakládat účinným způsobem. S ohledem na zmírnění administrativní zátěže hospodářských subjektů by měly být stanoveny podmínky, za kterých lze usnadnit postup prokázání celního statusu zboží Unie.

(38)

Aby se usnadnilo řádné uplatňování osvobození od dovozního cla, je vhodné určit případy, kdy je zboží považováno za vrácené ve stavu, v němž bylo vyvezeno, a konkrétní případy navráceného zboží, které bylo zvýhodněno opatřeními v rámci společné zemědělské politiky a je rovněž osvobozeno od dovozního cla.

(39)

V případech, kdy se k propuštění zboží do celního režimu pravidelně používá zjednodušené celní prohlášení, by měl držitel povolení splnit příslušné podmínky a kritéria, jež jsou podobné podmínkám a kritériím uplatňovaným na oprávněné hospodářské subjekty, aby se zajistilo odpovídající používání zjednodušených prohlášení. Podmínky a kritéria by měly být úměrné výhodám pravidelného používání zjednodušených prohlášení. Dále by měla být stanovena harmonizovaná pravidla, pokud jde o lhůty pro podání doplňkového celního prohlášení a veškerých podkladů, které v době podání zjednodušeného celního prohlášení chybějí.

(40)	Aby bylo dosaženo rovnováhy mezi usnadněním a kontrolou, měly by být stanoveny vhodné podmínky, které se liší od podmínek platných pro zvláštní režimy, pokud jde o použití zjednodušeného celního prohlášení a zápisu do záznamů deklaranta jako zjednodušení pro propuštění zboží do celního režimu.

(41)	Vzhledem k požadavkům týkajícím se dohledu nad výstupem zboží by zápis do záznamů deklaranta pro účely vývozu nebo zpětného vývozu měl být možný, pouze pokud celní orgány mohou jednat bez celního prohlášení na základě transakce, a měl by být omezen na konkrétní případy.

(42)	V případech, kdy je možné, že částka dovozního cla nemá být z důvodu žádosti o udělení celní kvóty zaplacena, by propuštění zboží nemělo být podmíněno poskytnutím jistoty, není-li důvod domnívat se, že celní kvóta bude v krátké době vyčerpána.

(43)	V zájmu dosažení větší flexibility pro hospodářské subjekty a celní orgány by mělo být osobám oprávněným k vážení banánů povoleno vypracovat potvrzení o vážení banánů, které se použije jako podklad pro ověření celního prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu.

(44)	V některých situacích je vhodné, aby celní dluh nevznikl a držitel povolení neplatil dovozní clo. Proto by v takových případech mělo být možné prodloužit lhůtu pro vyřízení zvláštního režimu.

(45)

Aby se zajistila správná rovnováha mezi minimalizací administrativní zátěže pro celní správy i hospodářské subjekty a řádným uplatňováním režimů tranzitu na jedné straně a zamezilo zneužití na straně druhé, měly by mít spolehlivé hospodářské subjekty možnost na základě harmonizovaných kritérií v co nejširší možné míře využívat zjednodušení tranzitu. Proto by požadavky na přístup k těmto zjednodušením měly být sladěny s podmínkami a kritérii platnými pro hospodářské subjekty, jež mají zájem o udělení statusu oprávněného hospodářského subjektu.

(46)	Aby se zamezilo možnému podvodnému jednání v případech některých tranzitních operací spojených s vývozem, měla by být stanovena pravidla pro konkrétní případy, kdy je zboží, které má celní status zboží Unie, propuštěno do režimu vnějšího tranzitu.

(47)

Unie je smluvní stranou Úmluvy o dočasném použití (8), včetně jejích veškerých pozdějších změn (Istanbulská úmluva). Proto musí být požadavky na zvláštní účel v rámci dočasného použití, které jsou stanoveny tímto nařízením a které umožňují dočasné použití zboží, které není zbožím Unie, na celním území Unie s úplným nebo částečným osvobozením od dovozního cla, v souladu s výše uvedenou úmluvou.

(48)

Celní režimy týkající se uskladňování v celním skladu, svobodných pásem, konečného užití, aktivního zušlechťovacího styku a pasivního zušlechťovacího styku by měly být zjednodušeny a racionalizovány, aby bylo používání zvláštních režimů pro hospodářské subjekty atraktivnější. Proto by různé režimy aktivního zušlechťovacího styku v rámci systému navracení a podmíněného systému a režim přepracování pod celním dohledem měly být sjednoceny do jednoho režimu aktivního zušlechťovacího styku.

(49)	Právní jistota a rovné zacházení s hospodářskými subjekty si vyžadují určení případů, v nichž se požaduje prověření hospodářských podmínek pro aktivní a pasivní zušlechťovací styk.

(50)	Aby hospodářské subjekty mohly využít větší flexibility s ohledem na použití rovnocenného zboží, mělo by být možné rovnocenné zboží použít v rámci pasivního zušlechťovacího styku.

(51)	V zájmu snížení správních nákladů by mělo být stanoveno delší období platnosti povolení pro zvláštní účel a zpracování, než je období platnosti uplatňované podle nařízení (EHS) č. 2454/93.

(52)	Aby se usnadnil výběr jakékoli částky dovozního cla, a tím ochránily finanční zájmy Unie, mělo by se vyúčtování režimu vyžadovat nejen pro aktivní zušlechťovací styk, ale i pro konečné užití.

(53)	Je vhodné jasně vymezit případy, v nichž je povolen pohyb zboží, které bylo propuštěno do jiného zvláštního režimu než tranzitního, aby nebylo nutné použít režim vnějšího tranzitu Unie, pro který by byla zapotřebí dvě další celní prohlášení.

(54)

Aby se zajistila co nejúčinnější a nejméně problematická analýza rizik, mělo by se prohlášení před výstupem zboží podávat ve lhůtách, pro které se zohlední konkrétní okolnosti dotčeného druhu dopravy. Pokud jde o náklad v kontejneru v námořní dopravě, měly by být požadované údaje předkládány již v příslušné lhůtě před naložením plavidla; u ostatních druhů přepravy zboží může být analýza rizik rovněž účinně provedena, jsou-li údaje předloženy v rámci lhůty, která závisí na odeslání zboží z celního území Unie. Od povinnosti podat prohlášení před výstupem zboží by mělo být upuštěno v případech, kdy druh zboží, podmínky jeho přepravy nebo jeho konkrétní okolnosti umožňují posoudit, že není třeba vyžadovat žádné údaje související s riziky v oblasti bezpečnosti a zabezpečení, aniž jsou dotčeny povinnosti týkající se vývozních prohlášení nebo prohlášení o zpětném vývozu.

(55)	Aby byla celním orgánům poskytnuta větší flexibilita při řešení některých nesrovnalostí v rámci režimu vývozu, mělo by být možné z podnětu celních orgánů prohlásit celní prohlášení za neplatné.

(56)

V zájmu ochrany oprávněných zájmů hospodářských subjektů a zachování platnosti rozhodnutí přijatých a povolení udělených celními orgány na základě ustanovení kodexu a/nebo na základě nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (9) a nařízení (EHS) č. 2454/93 je nezbytné stanovit přechodná ustanovení, aby bylo možné uvedená rozhodnutí a povolení přizpůsobit novým právním předpisům.

(57)

Aby členské státy měly dostatek času přizpůsobit celní závěry a zvláštní typy celních závěr používané k zajištění ztotožnění zboží v rámci režimu tranzitu novým požadavkům stanoveným tímto nařízením, je vhodné stanovit přechodné období, během něhož mohou členské státy i nadále používat závěry, jež splňují technické specifikace stanovené nařízením (EHS) č. 2454/93.

(58)	Obecná pravidla, jež doplňují kodex, jsou úzce propojena; z důvodu provázanosti jejich věcného obsahu nemohou být oddělena, neboť obsahují horizontální pravidla, která platí pro několik celních režimů. Proto je z důvodu právní soudržnosti vhodné spojit je do jediného nařízení.

(59)	Aby bylo možné kodex plně uplatňovat, měla by ustanovení tohoto nařízení platit ode dne 1. května 2016,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

KAPITOLA 1

Rozsah působnosti celních předpisů, úloha celních orgánů a definice

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)	„opatřením zemědělské politiky“ ustanovení související s dovozními a vývozními činnostmi v případě produktů, které jsou předmětem bodů 1, 2 a 3 přílohy 71-02;

2)	„karnetem ATA“ mezinárodní celní doklad pro dočasné použití, vydávaný v souladu s Úmluvou ATA nebo Istanbulskou úmluvou;

3)	„Úmluvou ATA“ Celní úmluva o karnetu ATA pro dočasné použití zboží uzavřená v Bruselu dne 6. prosince 1961;

4)	„Istanbulskou úmluvou“ Úmluva o dočasném použití uzavřená v Istanbulu dne 26. června 1990;

5)	„zavazadlem“ veškeré zboží přepravované libovolnými prostředky v souvislosti s cestou fyzické osoby;

6)	„kodexem“ nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie;

7)	„letištěm Unie“ jakékoli letiště na celním území Unie;

8)	„přístavem Unie“ jakýkoli námořní přístav na celním území Unie;

9)	„Úmluvou o společném tranzitním režimu“ Úmluva o společném tranzitním režimu (10);

10)	„zemí společného tranzitního režimu“ země, která není členským státem Unie a která je smluvní stranou Úmluvy o společném tranzitním režimu;

11)	„třetí zemí“ země nebo území mimo celní území Unie;

12)	„karnetem CPD“ mezinárodní celní doklad sloužící pro dočasné použití dopravních prostředků, vydaný v souladu s Istanbulskou úmluvou;

13)	„celním úřadem odeslání“ celní úřad, který přijímá celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do tranzitního režimu;

14)	„celním úřadem určení“ celní úřad, kterému je zboží propuštěné do tranzitního režimu předkládáno za účelem ukončení tohoto režimu;

15)	„celním úřadem prvního vstupu“ celní úřad příslušný k celnímu dohledu v místě, kde dopravní prostředek přepravující zboží vstupuje na celní území Unie z území ležícího mimo toto celní území;

16)	„celním úřadem vývozu“ celní úřad, kterému je podáváno celní prohlášení pro vývoz nebo prohlášení o zpětném vývozu, jehož předmětem je zboží, které opouští celní území Unie;

17)	„celním úřadem propuštění“ celní úřad uvedený v povolení pro zvláštní režim podle čl. 211 odst. 1 kodexu, který je zmocněn propustit zboží do zvláštního režimu;

18)	„registračním a identifikačním číslem hospodářských subjektů“ (číslem EORI) identifikační číslo jedinečné na celním území Unie, které celní orgány přidělují hospodářským subjektům a jiným osobám za účelem jejich registrace pro celní účely;

19)

„vývozcem“ a) osoba usazená na celním území Unie, která má v okamžiku, kdy je přijímáno prohlášení, uzavřenu smlouvu s příjemcem v třetí zemi a je oprávněna určit, že má být zboží dopraveno do místa určení mimo celní území Unie; b) soukromá osoba přepravující zboží, jež má být vyvezeno, jestliže se toto zboží nachází v jejím osobním zavazadle; c) v jiných případech osoba usazená na celním území Unie, která je oprávněna určit, že má být zboží dopraveno do místa určení mimo celní území Unie;

20)

„všeobecně uznávanými účetními zásadami“ zásady, které jsou v určité zemi a v určitou dobu všeobecně uznávány nebo které mají podstatnou podporu orgánů a které určují, jaké ekonomické zdroje a závazky mají být zaznamenány jako aktiva a pasiva, které změny aktiv a pasiv mají být zaznamenány, jak mají být aktiva a pasiva a jejich změny oceňovány, které informace a jakým způsobem by měly být zveřejňovány a jaké finanční výkazy mají být vyhotoveny;

21)

„zbožím neobchodní povahy“ a) zboží obsažené v zásilkách zasílaných mezi soukromými osobami, které i) mají příležitostnou povahu, ii) obsahují výhradně zboží k osobnímu použití příjemců nebo členů jejich rodiny, přičemž toto zboží nesmí povahou ani množstvím svědčit o obchodním záměru, a iii) jsou zasílány, aniž by příjemce odesílateli cokoli platil; b) zboží, které se nachází v osobních zavazadlech cestujících, jestliže i) má příležitostnou povahu a ii) je tvořeno výhradně zbožím k osobnímu použití cestujících nebo členů jejich rodiny nebo zbožím určeným jako dárky; povaha ani množství tohoto zboží nesmí naznačovat, že je toto zboží dováženo či vyváženo z obchodních důvodů;

22)	„referenčním číslem“ (MRN) registrační číslo, které příslušný celní orgán přiděluje prohlášením a oznámením uvedeným v čl. 5 bodech 9 až 14 kodexu, operacím TIR a důkazům o celním statusu zboží Unie;

23)

„lhůtou pro vyřízení režimu“ lhůta, v níž musí být zboží propuštěné do zvláštního režimu, s výjimkou tranzitu, nebo zušlechtěné výrobky propuštěny do následného celního režimu, musí být zničeny, opustit celní území Unie nebo dosáhnout předepsaného konečného užití. V případě pasivního zušlechťovacího styku se lhůtou pro vyřízení režimu rozumí lhůta, v níž může být dočasně vyvezené zboží dovezeno zpět na celní území Unie ve formě zušlechtěných výrobků a propuštěno do volného oběhu, aby mu mohlo být přiznáno úplné nebo částečné osvobození od dovozního cla;

24)

„zbožím v poštovních zásilkách“ zboží, u něhož se nejedná o listovní zásilky, které je obsaženo v poštovním balíku nebo poštovní zásilce a které je přepravováno provozovatelem poštovních služeb nebo na jeho odpovědnost v souladu s ustanoveními Úmluvy Světové poštovní unie přijaté dne 10. července 1984 pod záštitou Organizace spojených národů;

25)	„provozovatelem poštovních služeb“ provozovatel usazený v členském státě a tímto státem určený k poskytování mezinárodních služeb, které se řídí Úmluvou Světové poštovní unie;

26)	„listovními zásilkami“ dopisy, pohlednice, slepecká pošta a tiskoviny nepodléhající dovoznímu ani vývoznímu clu;

27)	„pasivním zušlechťovacím stykem IM/EX“ předčasný dovoz zušlechtěných výrobků získaných z rovnocenného zboží v rámci pasivního zušlechťovacího styku, přičemž tento dovoz je prováděn před vývozem nahrazovaného zboží, podle čl. 223 odst. 2 písm. d) kodexu;

28)	„pasivním zušlechťovacím stykem EX/IM“ vývoz zboží Unie v rámci pasivního zušlechťovacího styku, přičemž tento vývoz je prováděn před dovozem zušlechtěných výrobků;

29)	„aktivním zušlechťovacím stykem EX/IM“ předčasný vývoz zušlechtěných výrobků získaných z rovnocenného zboží v rámci aktivního zušlechťovacího styku, přičemž tento vývoz je prováděn před dovozem nahrazovaného zboží, podle čl. 223 odst. 2 písm. c) kodexu;

30)	„aktivním zušlechťovacím stykem IM/EX“ dovoz zboží, které není zbožím Unie, v rámci aktivního zušlechťovacího styku, přičemž tento dovoz je prováděn před vývozem zušlechtěných výrobků;

31)	„soukromou osobou“ fyzická osoba, která není osobou povinnou k dani ve smyslu směrnice Rady 2006/112/ES, která jako taková jedná;

32)	„veřejným celním skladem typu I“ veřejný celní sklad, kde povinnosti podle čl. 242 odst. 1 kodexu mají držitel povolení a držitel režimu;

33)	„veřejným celním skladem typu II“ veřejný celní sklad, kde povinnosti podle čl. 242 odst. 2 kodexu má držitel režimu;

34)	„jednotným přepravním dokladem“ v souvislosti s celním statusem zboží přepravní doklad vydaný v členském státě na přepravu zboží z místa odeslání na celním území Unie do místa určení na tomto území, která je prováděna na odpovědnost dopravce, jenž tento doklad vydává;

35)

„zvláštním daňovým územím“ část celního území Unie, na něž se nevztahují ustanovení směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty ani ustanovení směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS;

36)

„celním úřadem vykonávajícím dohled“ a) v případě dočasného uskladnění podle hlavy IV kodexu nebo v případě zvláštních režimů podle hlavy VII kodexu s výjimkou tranzitu celní úřad uvedený v povolení jako celní úřad vykonávající dohled nad dočasným uskladněním zboží nebo příslušným zvláštním režimem; b) v případě zjednodušeného celního prohlášení podle článku 166 kodexu, centralizovaného celního řízení podle článku 179 kodexu a zápisu do záznamů podle článku 182 kodexu pak celní úřad uvedený v povolení jako celní úřad vykonávající dohled nad propuštěním zboží do příslušného celního režimu;

37)	„Úmluvou TIR“ Celní úmluva o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetů TIR uzavřená dne 14. listopadu 1975 v Ženevě;

38)	„operací TIR“ přeprava zboží po celním území Unie v souladu s Úmluvou TIR;

39)	„překládkou“ nakládka nebo vykládka produktů a zboží z jednoho dopravního prostředku na jiný;

40)

„cestujícím“ fyzická osoba, která a) vstupuje na dočasnou dobu na celní území Unie a nemá zde své obvyklé bydliště, nebo b) vrací se na celní území Unie, kde má své obvyklé bydliště, poté, co se dočasně zdržovala mimo toto území, nebo c) opouští na dočasnou dobu celní území Unie, kde má své obvyklé bydliště, nebo d) po dočasném pobytu na celním území Unie, kde nemá své obvyklé bydliště, toto území opět opouští;

41)

„odpadem a zbytky“ a) zboží a produkty zařazené v souladu s kombinovanou nomenklaturou jako odpad a zbytky, výmět, odřezky či šrot; nebo b) v souvislosti s konečným užitím či aktivním zušlechťovacím stykem zboží a výrobky, které jsou výsledkem operace zpracování, nemají žádnou nebo jen nízkou ekonomickou hodnotu a nemohou být použity bez dalšího zpracování;

42)

„paletou“ předmět, na jehož podlážce může být umístěno určité množství zboží tak, že tvoří nákladovou jednotku z hlediska přepravy, manipulace nebo rovnání s pomocí mechanických zařízení. Tento předmět sestává buď ze dvou podlážek spojených příčkami, nebo z jedné podlážky na nožkách; jeho celková výška je co nejvíce snížena, aby umožňovala manipulaci zdvihacími vozíky s vidlicí nebo paletovými vozíky; může být rovněž opatřen nástavbou;

43)	„zpracovatelským plavidlem Unie“ plavidlo registrované v části území některého členského státu, jež je součástí celního území Unie, a plující pod vlajkou některého členského státu, které neprovádí mořský rybolov, ale jeho produkty jsou na palubě plavidla zpracovávány;

44)	„rybářským plavidlem Unie“ plavidlo registrované v části území některého členského státu, jež je součástí celního území Unie, a plující pod vlajkou některého členského státu, které provádí mořský rybolov a na jehož palubě jsou jeho produkty případně zpracovávány;

45)	„pravidelnou linkou“ linka, po níž je zboží přepravováno plavidly plujícími pouze mezi přístavy Unie, která nepřiplouvá z míst mimo celní území Unie nebo ze svobodného pásma přístavu Unie, ani do takových míst nepluje, ani v těchto místech nezastavuje.

KAPITOLA 2

Práva a povinnosti osob v souvislosti s celními předpisy

Oddíl 1

Poskytování informací

Pododdíl 1

Obecné požadavky na výměnu a uchovávání údajů

Článek 2

Obecné požadavky na údaje

(čl. 6 odst. 2 kodexu)

1.   Výměna a uchovávání informací, které jsou potřebné pro žádosti a rozhodnutí, musí splňovat obecné požadavky na údaje, které jsou vymezeny v příloze A.

2.   Výměna a uchovávání informací, které jsou potřebné pro prohlášení, oznámení a důkaz o celním statusu zboží, musí splňovat obecné požadavky na údaje, které jsou vymezeny v příloze B.

Pododdíl 2

Registrace osob u celních orgánů

Článek 3

Obsah záznamu v systému EORI

(čl. 6 odst. 2 kodexu)

Při registraci osoby jsou celní orgány povinny shromažďovat a uchovávat o této osobě údaje vymezené v příloze 12-01. Tyto údaje tvoří záznam v systému EORI.

Článek 4

Předložení údajů pro účely registrace v systému EORI

(čl. 6 odst. 4 kodexu)

Celní orgány mohou povolit, aby osoby předkládaly údaje potřebné k registraci v systému EORI jinými způsoby, než jsou metody elektronického zpracování dat.

Článek 5

Hospodářské subjekty neusazené na celním území Unie

(čl. 22 odst. 2 a čl. 9 odst. 2 kodexu)

1.   Hospodářský subjekt neusazený na celním území Unie je povinen se zaregistrovat předtím, než

a)

na celním území Unie podá celní prohlášení, u nějž se nejedná o i) celní prohlášení podávané v souladu s články 135 až 144; ii) celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do režimu dočasného použití nebo prohlášení o zpětném vývozu za účelem vyřízení uvedeného režimu; iii) celní prohlášení, jež podle Úmluvy o společném tranzitním režimu (11) podává hospodářský subjekt usazený v zemi společného tranzitního režimu; iv) celní prohlášení, jež v rámci tranzitního režimu Unie podává hospodářský subjekt usazený v Andoře nebo San Marinu;

b)	na celním území Unie podá výstupní nebo vstupní souhrnné celní prohlášení;

c)	na celním území Unie podá prohlášení pro dočasné uskladnění;

d)	bude pro účely námořní, vnitrozemské vodní nebo letecké přepravy vystupovat jako dopravce;

e)	bude vystupovat jako dopravce, který má připojení na celní informační systém, a přeje si dostávat v souvislosti s podáváním a změnami vstupních souhrnných celních prohlášení některá z oznámení stanovených celními předpisy.

2.   Bez ohledu na ustanovení odst. 1 písm. a) bodu ii) platí, že jsou hospodářské subjekty neusazené na celním území Unie povinny se u celních orgánů zaregistrovat předtím, než podají celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do režimu dočasného použití nebo prohlášení o zpětném vývozu za účelem vyřízení uvedeného režimu, jestliže je registrace vyžadována k použití společného systému řízení záruk.

3.   Bez ohledu na ustanovení odst. 1 písm. a) bodu iii) platí, že jsou hospodářské subjekty usazené v zemi společného tranzitního režimu povinny se u celních orgánů zaregistrovat předtím, než podají celní prohlášení podle Úmluvy o společném tranzitním režimu, je-li toto prohlášení podáváno namísto vstupního souhrnného celního prohlášení nebo je-li použito jako prohlášení před výstupem zboží.

4.   Bez ohledu na ustanovení odst. 1 písm. a) bodu iv) platí, že jsou hospodářské subjekty usazené v Andoře nebo San Marinu povinny se u celních orgánů zaregistrovat předtím, než podají celní prohlášení v rámci tranzitního režimu Unie, je-li toto prohlášení podáváno namísto vstupního souhrnného celního prohlášení nebo je-li použito jako prohlášení před výstupem zboží.

5.   Odchylně od ustanovení odst. 1 písm. d) platí, že hospodářský subjekt vystupující jako dopravce pro účely námořní, vnitrozemské vodní či letecké přepravy se u celních orgánů neregistruje, jestliže mu v třetí zemi bylo v rámci programu obchodního partnerství uznaného Unií přiděleno jedinečné identifikační číslo.

6.   Registrace vyžadovaná podle tohoto článku se provádí u celních orgánů příslušných v místě, kde hospodářský subjekt podává prohlášení nebo žádá o rozhodnutí.

Článek 6

Jiné osoby než hospodářské subjekty

(čl. 9 odst. 3 kodexu)

1.   Osoby, které nejsou hospodářskými subjekty, jsou povinny se zaregistrovat u celních orgánů, je-li splněna jedna z následujících podmínek:

a)	tuto registraci vyžadují právní předpisy některého členského státu;

b)	tato osoba provádí operace, pro které je v souladu s přílohou A a přílohou B nutné číslo EORI.

2.   Odchylně od odstavce 1 platí, že se registrace nevyžaduje, jestliže osoba, která není hospodářským subjektem, podává celní prohlášení pouze příležitostně a celní orgány pokládají takový postup za odůvodněný.

Článek 7

Prohlášení čísla EORI za neplatné

(čl. 9 odst. 4 kodexu)

1.   Celní orgány prohlásí číslo EORI za neplatné v některém z těchto případů:

a)	na žádost registrované osoby;

b)	je-li celnímu orgánu známo, že registrovaná osoba ukončila činnost vyžadující registraci.

2.   Celní orgán zaznamená datum, kdy bylo číslo EORI prohlášeno za neplatné, a oznámí je registrované osobě.

Oddíl 2

Rozhodnutí, která souvisejí s použitím celních předpisů

Pododdíl 1

Právo na slyšení

Článek 8

Lhůta pro uplatnění práva na slyšení

(čl. 22 odst. 6 kodexu)

1.   Lhůta, v níž má žadatel vyjádřit svůj názor, než bude přijato rozhodnutí, které by pro něj bylo nepříznivé, činí 30 dnů.

2.   Bez ohledu na odstavec 1 platí, že pokud se rozhodnutí týká výsledků kontroly zboží, na něž nebylo podáno souhrnné celní prohlášení, prohlášení pro dočasné uskladnění, prohlášení o zpětném vývozu ani celní prohlášení, jsou celní orgány oprávněny požadovat, aby dotčená osoba vyjádřila svůj názor ve lhůtě 24 hodin.

Článek 9

Způsob sdělení důvodů

(čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu)

Je-li sdělení podle čl. 22 odst. 6 prvního pododstavce kodexu součástí ověřování či kontroly, lze jej učinit jinými způsoby než za použití metod elektronického zpracování dat.

Je-li žádost podávána nebo rozhodnutí oznamováno jinými způsoby než za použití metod elektronického zpracování dat, lze sdělení učinit týmiž způsoby.

Článek 10

Výjimky z práva na slyšení

(čl. 22 odst. 6 druhého pododstavce kodexu)

Příležitost vyjádřit svůj názor není žadateli poskytována v těchto zvláštních případech:

a)	pokud žádost o rozhodnutí nesplňuje podmínky článku 11;

b)	pokud osobě, která podala vstupní souhrnné celní prohlášení, celní orgány oznámí, že zboží nemá být naloženo, jedná-li se o námořní přepravu v kontejnerech nebo leteckou přepravu;

c)	pokud se rozhodnutí týká oznámení, kterým je žadateli sděleno rozhodnutí Komise podle čl. 116 odst. 3 kodexu;

d)	pokud je nutno prohlásit číslo EORI za neplatné.

Pododdíl 2

Obecná pravidla o rozhodnutích přijatých na žádost

Článek 11

Podmínky pro přijetí žádosti

(čl. 22 odst. 2 kodexu)

1.   Žádost o rozhodnutí, které souvisí s použitím celních předpisů, je přijata za předpokladu, že jsou splněny následující podmínky:

a)	vyžaduje-li to režim, který se žádosti týká, je žadatel registrován v souladu s článkem 9 kodexu;

b)	vyžaduje-li to režim, který se žádosti týká, je žadatel usazen na celním území Unie;

c)	žádost je podána celnímu orgánu, který je určen k přijímání žádostí v členském státě příslušného celního orgánu uvedeného v čl. 22 odst. 1 třetím pododstavci kodexu;

d)	žádost se netýká rozhodnutí v téže věci jako některé předchozí rozhodnutí, jež bylo určeno témuž žadateli a bylo ve lhůtě jednoho roku před podáním žádosti prohlášeno za neplatné nebo zrušeno z důvodu, že žadatel nesplnil povinnost, kterou mu toto rozhodnutí ukládalo.

2.   Odchylně od ustanovení odst. 1 písm. d) platí, že lhůta tam uvedená činí tři roky v případě, že bylo toto předchozí rozhodnutí prohlášeno v souladu s čl. 27 odst. 1 kodexu za neplatné nebo že se jedná o žádost o udělení statusu oprávněného hospodářského subjektu, která je podávána podle článku 38 kodexu.

Článek 12

Celní orgán příslušný rozhodnout

(čl. 22 odst. 1 kodexu)

Nelze-li příslušný celní orgán určit postupem podle čl. 22 odst. 1 třetího pododstavce kodexu, je příslušným celním orgánem celní orgán v místě, kde žadatel vede nebo zpřístupňuje své záznamy a dokumentaci, které celnímu orgánu umožňují přijmout rozhodnutí (hlavní účetnictví pro celní účely).

Článek 13

Prodloužení lhůty pro přijetí rozhodnutí

(čl. 22 odst. 3 kodexu)

1.   Jestliže celní orgán příslušný rozhodnout považuje po přijetí žádosti za nezbytné vyžádat si od žadatele doplňující informace, aby mohl dospět k rozhodnutí, stanoví lhůtu nepřesahující 30 dnů, v níž je žadatel povinen tyto informace předložit. Lhůta podle čl. 22 odst. 3 kodexu pro přijetí rozhodnutí se o tuto dobu prodlužuje. Žadatel je o prodloužení lhůty pro přijetí rozhodnutí vyrozuměn.

2.   V případě použití čl. 8 odst. 1 se lhůta podle čl. 22 odst. 3 kodexu pro přijetí rozhodnutí prodlužuje o 30 dnů. Žadatel je o prodloužení lhůty vyrozuměn.

3.   Jestliže celní orgán příslušný rozhodnout prodlouží lhůtu ke konzultaci s jiným celním orgánem, prodlužuje se lhůta pro přijetí rozhodnutí o touž dobu, o niž byla prodloužena lhůta ke konzultaci. Žadatel je o prodloužení lhůty pro přijetí rozhodnutí vyrozuměn.

4.   Je-li dáno závažné důvodné podezření z porušení celních předpisů a vedou-li celní orgány na základě tohoto podezření vyšetřování, prodlužuje se lhůta pro přijetí rozhodnutí o dobu nutnou k dokončení tohoto vyšetřování. Toto prodloužení lhůty nesmí přesáhnout devět měsíců. Žadatel je o prodloužení lhůty vyrozuměn, pokud to neohrozí toto vyšetřování.

Článek 14

Nabytí účinku

(čl. 22 odst. 4 a 5 kodexu)

V následujících případech nabývá rozhodnutí účinku jiným dnem, než kdy žadatel rozhodnutí obdrží nebo se má za to, že je obdržel:

a)	rozhodnutí bude pro žadatele příznivé a žadatel požádal o odlišný den nabytí účinku, v kterémžto případě nabývá rozhodnutí účinku dnem, o nějž žadatel požádal, jestliže tento den následuje po dni, kdy žadatel obdrží rozhodnutí nebo se má za to, že je obdržel;

b)	jediným cílem aktuálního rozhodnutí je prodloužit platnost předchozího rozhodnutí, jež bylo vydáno na časově omezenou dobu, v kterémžto případě nabývá rozhodnutí účinku dnem po uplynutí platnosti tohoto předchozího rozhodnutí;

c)	účinek rozhodnutí závisí na tom, zda žadatel splní určité formality, v kterémžto případě nabývá rozhodnutí účinku dnem, kdy žadatel obdrží nebo se má za to, že obdržel od příslušného celního orgánu oznámení konstatující, že tyto formality byly uspokojivě splněny.

Článek 15

Opětovné posouzení rozhodnutí

(čl. 23 odst. 4 písm. a) kodexu)

1.   Celní orgán příslušný rozhodnout je v následujících případech povinen rozhodnutí znovu posoudit:

a)	na rozhodnutí mají dopad změny v příslušných právních předpisech Unie;

b)	v případě potřeby v důsledku provedeného sledování;

c)	v případě potřeby na základě informací, jež poskytl v souladu s čl. 23 odst. 2 kodexu držitel rozhodnutí nebo jež poskytly jiné orgány.

2.   Výsledek opětovného posouzení rozhodnutí sdělí celní orgán příslušný rozhodnout držiteli tohoto rozhodnutí.

Článek 16

Pozastavení platnosti rozhodnutí

(čl. 23 odst. 4 písm. b) kodexu)

1.   Celní orgán příslušný rozhodnout pozastaví platnost rozhodnutí namísto jeho prohlášení za neplatné, zrušení nebo změny podle čl. 23 odst. 3, článku 27 nebo 28 kodexu, jestliže

a)	tento celní orgán se domnívá, že jsou k prohlášení rozhodnutí za neplatné, jeho zrušení nebo změně možná dány dostatečné důvody, avšak nemá dosud všechny údaje potřebné k tomu, aby o prohlášení rozhodnutí za neplatné nebo jeho zrušení či změně rozhodl;

b)	tento celní orgán se domnívá, že nejsou splněny podmínky rozhodnutí nebo že držitel rozhodnutí neplní povinnosti, které mu toto rozhodnutí ukládá, a že je vhodné dát držiteli rozhodnutí čas na to, aby přijal taková opatření, která splnění těchto podmínek či povinností zajistí;

c)	o pozastavení platnosti rozhodnutí žádá jeho držitel z toho důvodu, že dočasně není s to plnit podmínky stanovené v rozhodnutí nebo povinnosti tímto rozhodnutím uložené.

2.   V případech podle odst. 1 písm. b) a c) je držitel rozhodnutí povinen oznámit celnímu orgánu příslušnému rozhodnout opatření, která provede, aby zajistil splnění daných podmínek či povinností, a oznámit mu též lhůtu, kterou k přijetí těchto opatření potřebuje.

Článek 17

Lhůta pozastavení platnosti rozhodnutí

(čl. 23 odst. 4 písm. b) kodexu)

1.   V případech podle čl. 16 odst. 1 písm. a) musí lhůta, po niž je pozastavena platnost rozhodnutí a kterou určí příslušný celní orgán, odpovídat době potřebné k tomu, aby tento celní orgán určil, jsou-li splněny podmínky pro prohlášení rozhodnutí za neplatné, jeho zrušení či změnu. Tato lhůta nesmí přesáhnout 30 dnů.

Je-li však podle názoru celního orgánu možné, že držitel rozhodnutí nesplňuje kritéria čl. 39 písm. a) kodexu, musí být platnost rozhodnutí pozastavena do doby, než bude určeno, zda se některá z následujících osob nedopustila závažného či opakovaného porušení předpisů:

a)	držitel rozhodnutí;

b)	osoba pověřená vedením společnosti, která je držitelem příslušného rozhodnutí, nebo osoba vykonávající kontrolu nad řízením této společnosti;

c)	osoba odpovědná za celní záležitosti ve společnosti, která je držitelem příslušného rozhodnutí.

2.   V případech podle čl. 16 odst. 1 písm. b) a c) musí lhůta, po niž je pozastavena platnost rozhodnutí a kterou určí celní orgán příslušný rozhodnout, odpovídat době, kterou držitel rozhodnutí oznámí v souladu s čl. 16 odst. 2. Lhůtu, po niž je pozastavena platnost rozhodnutí, lze na žádost držitele rozhodnutí ve vhodných případech dále prodloužit.

Lhůtu, po niž je pozastavena platnost rozhodnutí, lze dále prodloužit o dobu potřebnou k tomu, aby příslušný celní orgán ověřil, zda tato opatření zajišťují splnění podmínek či povinností. Tato doba nesmí přesáhnout 30 dnů.

3.   Jestliže v návaznosti na pozastavení platnosti rozhodnutí celní orgán příslušný rozhodnout zamýšlí prohlásit toto rozhodnutí za neplatné, zrušit jej nebo jej změnit podle čl. 23 odst. 3, článku 27 nebo 28 kodexu, musí být lhůta, po niž je platnost rozhodnutí pozastavena a která byla určena v souladu s odstavci 1 a 2 tohoto článku, ve vhodných případech prodloužena, dokud nenabude účinku rozhodnutí o prohlášení rozhodnutí za neplatné, o jeho zrušení nebo o jeho změně.

Článek 18

Ukončení pozastavení platnosti rozhodnutí

(čl. 23 odst. 4 písm. b) kodexu)

1.   Platnost rozhodnutí je pozastavena až do uplynutí lhůty tohoto pozastavení platnosti, jestliže před uplynutím této lhůty nenastane některá z těchto situací:

a)

pozastavení platnosti je vzato zpět, neboť v případech podle čl. 16 odst. 1) písm. a) nejsou dány důvody pro prohlášení rozhodnutí za neplatné, pro jeho zrušení ani změnu podle čl. 23 odst. 3, článku 27 nebo 28 kodexu, v kterémžto případě je platnost rozhodnutí pozastavena až do dne tohoto zpětvzetí;

b)

pozastavení platnosti je vzato zpět, neboť v případech podle čl. 16 odst. 1) písm. b) a c) držitel rozhodnutí přijal ke spokojenosti celního orgánu příslušného rozhodnout nezbytná opatření, která zajišťují splnění podmínek stanovených v rozhodnutí nebo splnění povinností tímto rozhodnutím uložených, v kterémžto případě je platnost rozhodnutí pozastavena až do dne tohoto zpětvzetí;

c)	rozhodnutí, jehož platnost je pozastavena, je prohlášeno za neplatné, zrušeno nebo změněno, v kterémžto případě je jeho platnost pozastavena až do dne tohoto prohlášení neplatnosti, zrušení nebo změny.

2.   O ukončení pozastavení platnosti rozhodnutí uvědomí celní orgán příslušný rozhodnout držitele rozhodnutí.

Pododdíl 3

Rozhodnutí týkající se závazných informací

Článek 19

Žádost o rozhodnutí týkající se závazných informací

(čl. 22 odst. 1 třetího pododstavce a čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu)

1.   Odchylně od čl. 22 odst. 1 třetího pododstavce kodexu je žádost o rozhodnutí týkající se závazných informací, jakož i dokumenty k ní přiložené a její podklady nutno podávat buď u příslušného celního orgánu v členském státě, v němž je žadatel usazen, nebo u příslušného celního orgánu v členském státě, v němž mají být tyto informace použity.

2.   Má se za to, že žadatel podáním žádosti o rozhodnutí týkající se závazných informací vyslovuje souhlas s tím, že budou prostřednictvím internetových stránek Komise zpřístupněny veřejnosti všechny údaje z rozhodnutí, včetně fotografií, vyobrazení a brožur, s výjimkou důvěrných informací. Při případném zpřístupnění údajů veřejnosti musí být dodrženo právo na ochranu osobních údajů.

3.   Není-li pro podávání žádostí o rozhodnutí týkající se závazných informací o původu zboží („ZIPZ“) zaveden elektronický systém, mohou členské státy povolit, aby byly tyto žádosti podávány jinými způsoby než za použití metod elektronického zpracování dat.

Článek 20

Lhůty

(čl. 22 odst. 3 kodexu)

1.   Oznámí-li Komise celním orgánům, že je přijímání rozhodnutí týkajících se ZISZ a ZIPZ pozastaveno v souladu s čl. 34 odst. 10 písm. a) kodexu, je lhůtu pro přijetí rozhodnutí podle čl. 22 odst. 3 prvního pododstavce kodexu nutno dále prodloužit, dokud Komise celním orgánům neoznámí, že je zajištěno správné a jednotné sazební zařazení či určení původu zboží.

Tato lhůta prodloužená podle prvního pododstavce nesmí přesáhnout deset měsíců, avšak za výjimečných okolností ji lze dále prodloužit o nejvýše pět měsíců.

2.   Lhůta podle čl. 22 odst. 3 druhého pododstavce kodexu může přesáhnout 30 dnů, není-li během ní možné dokončit analýzu, kterou celní orgán příslušný rozhodnout považuje za nezbytnou k přijetí tohoto rozhodnutí.

Článek 21

Oznamování rozhodnutí týkajících se ZIPZ

(čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu)

Je-li žádost o rozhodnutí týkající se ZIPZ podána jinými způsoby než za použití metod elektronického zpracování dat, jsou celní orgány oprávněny oznámit žadateli toto rozhodnutí jinými způsoby než za použití uvedených metod.

Článek 22

Omezení při použití pravidel o opětovném posouzení a pozastavení platnosti rozhodnutí

(čl. 23 odst. 4 kodexu)

Na rozhodnutí týkající se závazných informací se nepoužijí články 15 až 18, které se týkají opětovného posouzení a pozastavení platnosti rozhodnutí.

Oddíl 3

Oprávněný hospodářský subjekt

Pododdíl 1

Výhody plynoucí ze statusu oprávněného hospodářského subjektu

Článek 23

Zjednodušení u prohlášení před výstupem zboží

(čl. 38 odst. 2 písm. b) kodexu)

1.   Jestliže oprávněný hospodářský subjekt pro bezpečnost a zabezpečení uvedený v čl. 38 odst. 2 písm. b) (AEOS) podává svým jménem prohlášení před výstupem zboží ve formě celního prohlášení nebo prohlášení o zpětném vývozu, nevyžadují se kromě údajů uvedených v těchto prohlášeních již žádné další údaje.

2.   Jestliže AEOS podává jménem jiné osoby, která má rovněž status AEOS, prohlášení před výstupem zboží ve formě celního prohlášení nebo prohlášení o zpětném vývozu, nevyžadují se kromě údajů uvedených v těchto prohlášeních již žádné další údaje.

Článek 24

Příznivější zacházení, pokud jde o posouzení rizik a kontroly

(čl. 38 odst. 6 kodexu)

1.   U oprávněného hospodářského subjektu (AEO) se provádí méně fyzických kontrol a kontrol dokumentů než u jiných hospodářských subjektů.

2.   Jestliže AEOS podá vstupní souhrnné celní prohlášení nebo – v případech podle článku 130 kodexu – celní prohlášení či prohlášení pro dočasné uskladnění anebo jestliže podle čl. 127 odst. 8 kodexu podá oznámení a ve svém počítačovém systému zpřístupní údaje ke svému vstupnímu souhrnnému celnímu prohlášení, je celní úřad prvního vstupu uvedený v čl. 127 odst. 3 kodexu povinen tomuto AEOS zaslat oznámení v případě, že je zásilka vybrána k fyzické kontrole. K tomuto oznámení musí dojít před příchodem zboží na celní území Unie.

Toto oznámení musí být zpřístupněno rovněž dopravci, nejedná-li se o AEOS uvedeného v prvním pododstavci, za předpokladu, že tento dopravce má status AEOS a má připojení na elektronické systémy ve spojitosti s prohlášeními uvedenými v prvním pododstavci.

Toto oznámení je zasíláno pouze v případech, kdy neohrozí provedení kontroly ani její výsledky.

3.   Jestliže AEO podává prohlášení pro dočasné uskladnění nebo celní prohlášení podle článku 171 kodexu, je celní úřad příslušný k přijetí tohoto prohlášení pro dočasné uskladnění nebo celního prohlášení povinen tomuto AEO zaslat oznámení v případě, že je zásilka vybrána k celní kontrole. K tomuto oznámení musí dojít před předložením zboží celnímu úřadu.

Toto oznámení se provádí pouze v případech, kdy neohrozí provedení kontroly ani její výsledky.

4.   Jsou-li zásilky, které jsou předmětem prohlášení podaného AEO, vybrány k fyzické kontrole nebo kontrole dokumentů, je tato kontrola provedena přednostně.

Na žádost AEO lze tyto kontroly provést v jiném místě, než kde má být zboží předloženo celnímu úřadu.

5.   Oznámení podle odstavců 2 a 3 se netýkají celních kontrol, o nichž je rozhodnuto na základě prohlášení pro dočasné uskladnění či celního prohlášení po předložení zboží.

Článek 25

Výjimka z příznivějšího zacházení

(čl. 38 odst. 6 kodexu)

Příznivější zacházení podle článku 24 se nepoužije na celní kontroly, které souvisejí se zvláštní zvýšenou hrozbou nebo kontrolními povinnostmi uvedenými v jiných právních předpisech Unie.

V případě zásilek, které jsou předmětem prohlášení podaného AEOS, jsou však celní orgány povinny provést nezbytné zpracování, formality a kontroly přednostně.

Pododdíl 2

Žádost o status oprávněného hospodářského subjektu

Článek 26

Podmínky pro přijetí žádosti o status AEO

(čl. 22 odst. 2 kodexu)

1.   Nad rámec podmínek pro přijetí žádosti podle čl. 11 odst. 1 je žadatel o status AEO povinen spolu s žádostí předložit i dotazník se sebehodnocením, který celní orgány dají k dispozici.

2.   Hospodářský subjekt předkládá jedinou žádost o status AEO za všechny své stálé provozovny na celním území Unie.

Článek 27

Příslušný celní orgán

(čl. 22 odst. 1 třetí pododstavec kodexu)

Nelze-li příslušný celní orgán určit postupem podle čl. 22 odst. 1 třetího pododstavce kodexu nebo článku 12 tohoto nařízení, je žádost nutno podat celním orgánům členského státu, kde podle údajů v žádosti má žadatel stálou provozovnu a jsou uchovávány nebo přístupné informace o jeho obecné logistické řídicí činnosti.

Článek 28

Lhůta pro přijetí rozhodnutí

(čl. 22 odst. 3 kodexu)

1.   Lhůtu pro přijetí rozhodnutí uvedenou v čl. 22 odst. 3 prvním pododstavci kodexu lze prodloužit až o 60 dnů.

2.   Probíhá-li trestní řízení, jež zavdává k pochybnostem o tom, zda žadatel plní podmínky čl. 39 písm. a) kodexu, prodlužuje se lhůta pro přijetí rozhodnutí o dobu nezbytnou k dokončení tohoto řízení.

Článek 29

Nabytí účinku povolení AEO

(čl. 22 odst. 4 kodexu)

Odchylně od čl. 22 odst. 4 kodexu nabývá povolení, jímž se uděluje status AEO („povolení AEO“), účinku pátým dnem od přijetí příslušného rozhodnutí.

Článek 30

Právní účinky pozastavení platnosti

(čl. 23 odst. 4 písm. b) kodexu)

1.   Je-li platnost povolení AEO pozastavena pro nesplnění některého z kritérií článku 39 kodexu, pak celní orgán pozastaví platnost rozhodnutí, které přijal ve věci daného AEO a které vychází buď z tohoto povolení AEO obecně anebo z některého z konkrétních kritérií, kvůli nimž byla platnost tohoto povolení AEO pozastavena.

2.   Pozastavením platnosti rozhodnutí, které souvisí s použitím celních předpisů a bylo přijato ve věci AEO, není automaticky pozastavena platnost povolení AEO.

3.   Je-li v souladu s čl. 16 odst. 1 pro nesplnění podmínek čl. 39 písm. d) kodexu pozastavena platnost rozhodnutí týkajícího se osoby, která má status jak AEOS, tak oprávněného hospodářského subjektu pro celní zjednodušení podle čl. 38 odst. 2 písm. a) kodexu (AEOC), je platnost povolení AEOC této osoby pozastavena, avšak její povolení AEOS zůstává v platnosti.

Je-li v souladu s čl. 16 odst. 1 pro nesplnění podmínek čl. 39 písm. e) kodexu pozastavena platnost rozhodnutí týkajícího se osoby, která má status jak AEOS, tak AEOC, je platnost povolení AEOS této osoby pozastavena, avšak její povolení AEOC zůstává v platnosti.

HLAVA II

FAKTORY, NA JEJICHŽ ZÁKLADĚ SE UPLATNÍ DOVOZNÍ NEBO VÝVOZNÍ CLO A JINÁ OPATŘENÍ PŘI OBCHODU SE ZBOŽÍM

KAPITOLA 1

Původ zboží

Oddíl 1

Nepreferenční původ

Článek 31

Zboží zcela získané v jediné zemi nebo na jediném území

(čl. 60 odst. 1 kodexu)

Za zboží zcela získané v jediné zemi nebo na jediném území se považují:

a)	nerostné produkty vytěžené v této zemi nebo na tomto území;

b)	rostlinné produkty tam sklizené;

c)	živá zvířata tam narozená nebo vylíhnutá a odchovaná;

d)	produkty získané z živých zvířat tam odchovaných;

e)	produkty tam provedeného lovu nebo rybolovu;

f)	produkty mořského rybolovu a jiné produkty, které z moře mimo teritoriální vody libovolné země získala plavidla registrovaná v této zemi nebo na tomto území a plující pod vlajkou této země nebo území;

g)	zboží získané nebo vyrobené na palubě zpracovatelských plavidel z produktů, které jsou uvedeny v písmeni f) a mají svůj původ v této zemi nebo na tomto území, za předpokladu, že jsou tato zpracovatelská plavidla v této zemi či na tomto území registrována a že plují pod její či jeho vlajkou;

h)	produkty získané z mořského dna nebo z mořského podzemí ležícího mimo teritoriální vody, má-li tato země či území výhradní práva k využívání tohoto mořského dna nebo mořského podzemí;

i)	odpady a zbytky z výrobních operací a použité předměty sebrané v této zemi nebo na tomto území, jsou-li použitelné pouze k opětovnému získání surovin;

j)	zboží tam vyrobené výhradně z produktů uvedených v písmenech a) až i).

Článek 32

Zboží, na jehož výrobě se podílí více než jedna země nebo jedno území

(čl. 60 odst. 2 kodexu)

Má se za to, že u zboží uvedeného na seznamu v příloze 22-01 došlo k poslednímu podstatnému zpracování nebo opracování, které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby, v zemi či na území, kde jsou splněna pravidla stanovená v uvedené příloze nebo která/které je těmito pravidly určena/určeno.

Článek 33

Hospodářsky neodůvodněné zpracování nebo opracování

(čl. 60 odst. 2 kodexu)

Má se za to, že operace zpracování nebo opracování provedená v jiné zemi či na jiném území není hospodářsky odůvodněná, jestliže je na základě dostupných skutečností určeno, že účelem této operace bylo zamezit použití opatření uvedených v článku 59 kodexu.

V případě zboží, na něž se vztahuje příloha 22-01, se použijí zbývající pravidla této kapitoly platná pro toto zboží.

Má-li se v případě zboží, na něž se nevztahuje příloha 22-01, za to, že poslední opracování nebo zpracování není hospodářsky odůvodněné, pak se má za to, že k poslednímu podstatnému hospodářsky odůvodněnému zpracování nebo opracování zboží, které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby, došlo v zemi či na území, kde má svůj původ větší část materiálů určená na základě hodnoty těchto materiálů.

Článek 34

Minimální operace

(čl. 60 odst. 2 kodexu)

Pro účely udělení statusu původu nejsou za podstatné hospodářsky odůvodněné zpracování nebo opracování považovány:

a)	operace, jejichž účelem je uchování produktů v dobrém stavu během přepravy a skladování (větrání, rozprostírání, sušení, odstranění poškozených částí a obdobné operace) nebo operace zjednodušující dodávku nebo přepravu;

b)	prosté operace spočívající ve zbavování prachu, prosévání nebo prohazování, třídění, zařazování, sdružování, umývání, krájení;

c)	výměna obalů, rozdělení nebo spojování zásilek, prosté plnění do lahví, konzerv, lahviček, pytlů, beden, krabic, upevnění na podložky nebo desky a veškeré ostatní prosté operace obalové úpravy;

d)	skládání zboží do souprav (sad) či kompletů nebo skládání zboží do balení pro drobný prodej;

e)	připevňování značek, štítků nebo obdobných rozlišovacích znaků na produkty nebo jejich obaly;

f)	prosté sestavování součástí produktů na úplný produkt;

g)	rozkládání nebo změna použití;

h)	kombinace dvou nebo více operací uvedených v písmenech a) až g).

Článek 35

Příslušenství, náhradní díly nebo nástroje

(Článek 60 kodexu)

1.   Má se za to, že příslušenství, náhradní díly nebo nástroje, které jsou dodány spolu se zbožím ze seznamů v oddílech XVI, XVII a XVIII kombinované nomenklatury a které tvoří součást jeho obvyklého vybavení, mají stejný původ jako dané zboží.

2.   Má se za to, že podstatné náhradní díly určené pro zboží ze seznamů v oddílech XVI, XVII a XVIII kombinované nomenklatury, které již bylo propuštěno do volného oběhu v Unii, mají stejný původ jako toto zboží, pokud by použití těchto podstatných náhradních dílů při výrobě nebylo změnilo jeho původ.

3.   Pro účely tohoto článku se podstatnými náhradními díly rozumí díly, které jsou

a)	komponenty, bez nichž nemůže být řádně zajištěna funkce stroje, přístroje, nástroje, zařízení nebo vozidla propuštěného do volného oběhu nebo vyvezeného již dříve, a

b)	charakteristické pro toto zboží a

c)	určeny k běžné údržbě zboží nebo výměně poškozených nebo opotřebovaných dílů téhož druhu.

Článek 36

Neutrální prvky a obaly

(Článek 60 kodexu)

1.   Při určování, zda má zboží svůj původ v určité zemi nebo na určitém území, se nezohledňuje původ těchto prvků:

a)	energie a paliva;

b)	zařízení a vybavení;

c)	strojů a nástrojů;

d)	materiálů, které se nestávají a nemají se stát součástí konečného složení zboží.

2.   Jsou-li obalové materiály a kontejnery podle všeobecného pravidla 5 pro výklad kombinované nomenklatury uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (12) pokládány pro účely zařazení za součást produktu, nepřihlíží se k nim pro účely určení původu, s výjimkou případů, kdy pravidlo v příloze 22-01 vychází u příslušného zboží z procentuálního pravidla ad valorem.

Oddíl 2

Preferenční původ

Článek 37

Definice

Pro účely tohoto oddílu se rozumí:

1)	„zvýhodněnou zemí“ země zvýhodněná v rámci všeobecného systému preferencí (GSP) uvedená na seznamu v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 (13);

2)	„výrobou“ každé opracování nebo zpracování, včetně sestavování;

3)	„materiálem“ jakékoli příměsi, suroviny, komponenty, části apod., které jsou používány při výrobě produktu;

4)	„produktem“ nebo „výrobkem“ vyráběný produkt nebo výrobek, i když je zamýšleno jeho pozdější využití v jiné výrobní operaci;

5)	„zbožím“ jak materiál, tak produkty či výrobky;

6)	„dvoustrannou kumulací“ systém, na jehož základě se mohou produkty, které mají svůj původ v Unii, považovat za materiály mající svůj původ ve zvýhodněné zemi, jestliže jsou v této zemi dále zpracovány nebo jsou zapracovány do produktu;

7)

„kumulací s Norskem, Švýcarskem nebo Tureckem“ systém, na jehož základě se mohou produkty, které mají svůj původ v Norsku, Švýcarsku nebo Turecku, považovat za materiály mající svůj původ ve zvýhodněné zemi, jestliže jsou v této zemi dále zpracovány nebo jsou zapracovány do produktu a jsou dovezeny do Unie;

8)

„regionální kumulací“ systém, v jehož rámci se produkty, které podle tohoto oddílu mají svůj původ v zemi, jež je členem regionálního sdružení, považují za materiály mající svůj původ v jiné zemi téhož regionálního sdružení (nebo v zemi jiného regionálního sdružení, je-li mezi sdruženími možná kumulace), jestliže jsou dále zpracovány nebo zapracovány do produktu tam vyráběného;

9)

„rozšířenou kumulací“ systém, který uděluje Komise na základě žádosti předložené zvýhodněnou zemí, v jehož rámci se některé materiály mající svůj původ v zemi, se kterou má Unie dohodu o volném obchodu podle článku XXIV platné Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT), považují za materiály mající svůj původ v dotyčné zvýhodněné zemi, jestliže jsou dále zpracovány nebo zapracovány do produktu vyráběného v této zemi;

10)	„zastupitelnými materiály“ materiály stejného druhu a obchodní kvality, se stejnými technickými charakteristikami a fyzickými znaky, které od sebe po zapracování do hotového produktu nelze rozeznat;

11)	„regionálním sdružením“ sdružení zemí, mezi nimiž se uplatňuje regionální kumulace;

12)	„celní hodnotou“ hodnota určená v souladu s Dohodou o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu (Dohoda Světové obchodní organizace o celní hodnotě) z roku 1994;

13)	„hodnotou materiálů“ celní hodnota použitých nepůvodních materiálů v okamžiku dovozu nebo, není-li tato hodnota známa a nelze ji zjistit, první zjistitelná cena zaplacená za tyto materiály v zemi výroby; tento bod se použije přiměřeně na určení hodnoty použitých původních materiálů;

14)

„cenou ze závodu“ cena zaplacená za produkt ze závodu výrobci, v jehož podniku došlo k poslednímu opracování nebo zpracování, pokud tato cena zahrnuje hodnotu veškerého použitého materiálu a veškeré další náklady související s jeho výrobou po odečtení případných vnitřních daní, které se vracejí nebo mohou být vráceny při vývozu získaného produktu. V případě, že skutečná zaplacená cena neodráží veškeré náklady související s výrobou produktu, které byly skutečně vynaloženy v zemi výroby, rozumí se cenou ze závodu součet všech těchto nákladů po odečtení případných vnitřních daní, které se vracejí nebo mohou být vráceny při vývozu získaného produktu. V případě, kdy bylo poslední opracování nebo zpracování zadáno výrobci jako subdodavateli, může pojem „výrobce“ uvedený v prvním pododstavci odkazovat na podnik, který subdodavateli toto opracování nebo zpracování zadal;

15)

„maximálním obsahem nepůvodních materiálů“ maximální povolený obsah nepůvodních materiálů, na jehož základě je výroba považována za opracování nebo zpracování dostatečné k tomu, aby byl produktu udělen status původu. Lze jej vyjádřit jako procento ceny produktu ze závodu nebo jako procento čisté hmotnosti těchto použitých materiálů, které spadají do stanovené skupiny kapitol, do kapitoly, čísla nebo položky;

16)	„čistou hmotností“ hmotnost samotného zboží bez balicích materiálů a jakýchkoli jiných obalů;

17)	„kapitolami“, „čísly“ nebo „položkami“ se rozumí kapitoly, čísla nebo položky (čtyř- nebo šestimístné číselné kódy) používané v nomenklatuře, která tvoří harmonizovaný systém se změnami podle doporučení Rady pro celní spolupráci ze dne 26. června 2004;

18)	„zařazením“ zařazení produktu nebo materiálu do určitého čísla nebo položky harmonizovaného systému;

19)	„zásilkou“ produkty, které a) buď zasílá současně jeden vývozce jednomu příjemci, nebo b) jsou dopravovány na podkladě jednotného přepravního dokladu od vývozce k příjemci, a pokud tento doklad neexistuje, na podkladě jediné faktury;

20)	„vývozcem“ osoba vyvážející zboží do Unie nebo do zvýhodněné země, je-li tato osoba schopna prokázat původ zboží, a to bez ohledu na to, zda se jedná o výrobce či nikoli a zda sama plní vývozní formality či nikoli;

21)

„registrovaným vývozcem“: a) vývozce, který je usazen ve zvýhodněné zemi a je u jejích příslušných orgánů registrován pro účely vývozu produktů v rámci příslušného systému, ať už do Unie nebo do jiné zvýhodněné země, s níž je možná regionální kumulace, nebo b) vývozce, který je usazen v některém z členských států a je registrován u jeho celních orgánů pro účely vývozu produktů majících svůj původ v Unii, které mají být použity jako materiály v některé zvýhodněné zemi v rámci dvoustranné kumulace, nebo c) přeposílatel zboží, který je usazen v některém z členských států a je registrován u jeho celních orgánů pro účely vystavování náhradních deklarací o původu za účelem přeposílání původních produktů jinam v rámci celního území Unie, nebo případně do Norska, Švýcarska nebo Turecka („registrovaný přeposílatel“);

22)	„deklarací o původu“ deklarace vystavená vývozcem nebo přeposílatelem zboží, která uvádí, že produkty v ní uvedené splňují pravidla původu v rámci daného systému.

Pododdíl 1

Vydávání nebo vystavování dokladů o původu zboží

Článek 38

Způsoby podávání žádosti o osvědčení údajů INF 4 a vydávání těchto osvědčení

(čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu)

1.   Žádost o osvědčení údajů INF 4 lze podat jinými způsoby než za použití metod elektronického zpracování dat, přičemž musí splňovat požadavky na údaje uvedené na seznamu v příloze 22-02.

2.   Osvědčení údajů INF 4 musí splňovat požadavky na údaje uvedené na seznamu v příloze 22-02.

Článek 39

Způsoby podávání žádosti o oprávnění schváleného vývozce a vydávání těchto oprávnění

(čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu)

Žádost o status schváleného vývozce pro účely vystavování dokladů o preferenčním původu zboží lze podávat a oprávnění schváleného vývozce lze vydávat jinými způsoby než za použití metod elektronického zpracování dat.

Článek 40

Způsoby podávání žádosti o status registrovaného vývozce

(čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu)

Žádosti o status registrovaného vývozce lze podávat jinými způsoby než za použití metod elektronického zpracování dat.

Pododdíl 2

Definice pojmu „původní produkty“použitelná v rámci systému GSP Unie

Článek 41

Obecné zásady

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

Za produkty mající svůj původ ve zvýhodněné zemi jsou považovány:

a)	produkty, které byly v dané zemi zcela získány ve smyslu článku 44;

b)	produkty, které byly v dané zemi získány a obsahují materiály, které zde nebyly zcela získány, jestliže byly tyto materiály dostatečně opracovány nebo zpracovány ve smyslu článku 45.

Článek 42

Zásada teritoriality

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

1.   V dotyčné zvýhodněné zemi musí být splněny podmínky pro získání statusu původu stanovené v tomto pododdíle.

2.   Pojem „zvýhodněná země“ se vztahuje rovněž na pobřežní vody této země ve smyslu Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (úmluva z Montego Bay ze dne 10. prosince 1982) a nesmí překročit jejich hranice.

3.   Jsou-li ze zvýhodněné země vyvezeny do jiné země původní produkty, které jsou následně vráceny, je třeba je považovat za nepůvodní, nelze-li příslušným orgánům věrohodně prokázat, že jsou splněny následující podmínky:

a)	vrácené produkty jsou totožné s vyvezenými a

b)	byly případně podrobeny pouze operacím nezbytným pro jejich uchování v dobrém stavu po dobu pobytu v dané zemi nebo při jejich vývozu.

Článek 43

Zákaz manipulace

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

1.   Produkty navržené k propuštění do volného oběhu v Unii musí být tytéž jako produkty vyvezené ze zvýhodněné země, o níž se má za to, že v ní mají svůj původ. Předtím, než jsou navrženy k propuštění do volného oběhu, nesmí být pozměněny, jakýmkoli způsobem přetvořeny nebo podrobeny operacím kromě těch, které je mají uchovat v dobrém stavu, nebo které spočívají v připojení nebo připevnění značek, štítků, pečetí či jakékoli jiné dokumentace, aby byl zajištěn soulad se specifickými domácími požadavky platnými v Unii.

2.   U produktů dovezených do zvýhodněné země za účelem kumulace podle článků 53, 54, 55 nebo 56 se musí jednat o tytéž produkty, které byly vyvezeny ze země, o níž se má za to, že v ní mají svůj původ. Předtím, než jsou navrženy k propuštění do příslušného celního režimu v zemi dovozu, nesmí být pozměněny, jakýmkoli způsobem přetvořeny nebo podrobeny operacím kromě těch, které je mají uchovat v dobrém stavu.

3.   Produkty lze skladovat za předpokladu, že v zemi nebo zemích tranzitu zůstanou pod celním dohledem.

4.   Rozdělování zásilek je možné, pokud ho provádí vývozce nebo pokud jsou zásilky rozdělovány na jeho odpovědnost a zboží zůstává v zemi nebo zemích tranzitu pod celním dohledem.

5.   Odstavce 1 až 4 jsou považovány za splněné, pokud celní orgány nemají důvod domnívat se opak; v takových případech mohou celní orgány požádat deklaranta, aby poskytl důkaz o splnění těchto ustanovení, který je možné poskytnout jakýmkoli způsobem, včetně smluvních přepravních dokladů, jako jsou nákladní listy; může se rovněž jednat o faktické či konkrétní důkazy založené na značení nebo číslování balíků nebo jakékoli důkazy týkající se vlastního zboží.

Článek 44

Zcela získané produkty

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

1.   Za zcela získané ve zvýhodněné zemi se považují:

a)	nerostné produkty tam vytěžené z půdy nebo mořského dna;

b)	rostliny a rostlinné produkty tam vypěstované nebo sklizené;

c)	živá zvířata tam narozená nebo vylíhnutá a odchovaná;

d)	produkty získané z živých zvířat tam odchovaných;

e)	produkty z poražených zvířat tam narozených či vylíhnutých a odchovaných;

f)	produkty získané z tamního lovu nebo rybolovu;

g)	produkty akvakultury z ryb, korýšů a měkkýšů tam narozených nebo vylíhnutých a odchovaných;

h)	produkty mořského rybolovu a jiné produkty získané z moře mimo pobřežní vody jejími plavidly;

i)	produkty vyrobené na palubě jejích zpracovatelských plavidel výlučně z produktů uvedených v písmeni h);

j)	použité předměty tam sebrané, které jsou použitelné pouze k opětovnému získání surovin;

k)	odpad a zbytky z výrobních operací tam provedených;

l)	produkty vytěžené z mořského dna nebo z mořského podzemí ležícího mimo pobřežní vody, má-li zvýhodněná země výhradní práva k využívání tohoto mořského dna nebo mořského podzemí;

m)	zboží tam vyrobené výhradně z produktů uvedených v písmenech a) až l).

2.   Pojmy „její plavidla“ a „její zpracovatelská plavidla“ uvedené v odst. 1 písm. h) a i) se vztahují pouze na plavidla a zpracovatelská plavidla, která splňují všechny tyto požadavky:

a)	jsou registrována ve zvýhodněné zemi nebo v některém členském státě;

b)	plují pod vlajkou zvýhodněné země nebo některého členského státu;

c)

splňují jednu z těchto podmínek: i) vlastní je alespoň z 50 % státní příslušníci zvýhodněné země nebo členských států, nebo ii) vlastní je společnosti, — které mají sídlo a hlavní provozovnu ve zvýhodněné zemi nebo v některém členském státě a — které jsou alespoň z 50 % ve vlastnictví zvýhodněné země nebo členských států anebo veřejných subjektů či státních příslušníků zvýhodněné země nebo členských států.

3.   Každá z podmínek uvedených v odstavci 2 může být splněna v členských státech nebo v různých zvýhodněných zemích, pokud všechny dotyčné zvýhodněné země využívají regionální kumulace podle čl. 55 odst. 1 a 5. V takovém případě se má za to, že produkty mají svůj původ v té zvýhodněné zemi, pod jejíž vlajkou pluje plavidlo nebo zpracovatelské plavidlo podle odst. 2 písm. b).

První pododstavec se použije, pouze pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 55 odst. 2 písm. a), c) a d).

Článek 45

Dostatečně opracované nebo zpracované produkty

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

1.   Aniž jsou dotčeny články 47 a 48, má se za to, že produkty, které nejsou zcela získány ve smyslu článku 44 v dotyčné zvýhodněné zemi, mají v této zemi svůj původ, pokud jsou splněny podmínky pro dotyčné zboží stanovené v seznamu v příloze 22-03.

2.   Jestliže produkt, který získal status původu podle odstavce 1 v určité zemi, je v této zemi dále zpracován a použit jako materiál k výrobě jiného produktu, nezohledňují se nepůvodní materiály, které mohly být použity k jeho výrobě.

Článek 46

Průměry

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

1.   U každého produktu se určí, zda byly splněny požadavky čl. 45 odst. 1.

V případě, kdy je příslušné pravidlo založeno na dodržení maximálního obsahu nepůvodních materiálů, je však s ohledem na výkyvy v nákladech a směnných kurzech možné hodnotu nepůvodních materiálů vypočítat na základě průměru podle odstavce 2.

2.   V případě uvedeném v odst. 1 druhém pododstavci se průměrná cena produktu ze závodu vypočítá na základě součtu cen ze závodu účtovaných v každém prodeji produktů provedeném během předchozího účetního období a průměrná hodnota použitých nepůvodních materiálů se vypočítá na základě souhrnu hodnoty všech nepůvodních materiálů použitých k výrobě produktů za předchozí účetní období ve smyslu definice v zemi vývozu, nebo v případě, kdy nejsou k dispozici údaje za celé účetní období, za období kratší, nejméně však za tři měsíce.

3.   Vývozci, kteří se rozhodnou pro výpočet na základě průměrné hodnoty, tuto metodu důsledně používají během roku následujícího po referenčním účetním období nebo případně během roku následujícího po kratším období použitém jako období referenční. Mohou tuto metodu přestat používat, pokud během daného účetního období nebo kratšího reprezentativního období nejméně tří měsíců zaznamenají, že ustaly výkyvy v nákladech nebo směnných kurzech, jež používání této metody odůvodňovaly.

4.   Průměry uvedené v odstavci 2 se použijí jako cena ze závodu, resp. hodnota nepůvodních materiálů, aby bylo možné zjistit dodržování maximálního obsahu nepůvodních materiálů.

Článek 47

Nedostatečné opracování nebo zpracování

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

1.   Aniž je dotčen odstavec 3, považují se následující operace za opracování nebo zpracování nedostatečné pro to, aby produktu udělilo status původního produktu, bez ohledu na to, zda jsou splněny podmínky článku 45:

a)	operace, jejichž účelem je uchování produktů v dobrém stavu během přepravy a skladování;

b)	rozdělování a spojování nákladových kusů;

c)	mytí, praní, čištění; odstraňování prachu, oxidu, oleje, nátěru nebo jiných povrchových vrstev;

d)	žehlení nebo mandlování textilií nebo textilních výrobků;

e)	prosté natírání a leštění;

f)	loupání a částečné nebo úplné omletí rýže; leštění a hlazení obilovin a rýže;

g)	operace barvení nebo ochucování cukru nebo tvarování cukru; částečné nebo úplné mletí krystalového cukru;

h)	loupání, vypeckovávání a louskání ovoce, ořechů a zeleniny;

i)	ostření, prosté broušení nebo prosté dělení;

j)	prosévání, prohazování, třídění, zařazování, srovnávání, sdružování (včetně tvorby souprav (sad) předmětů);

k)	prosté plnění do lahví, konzerv, lahviček, pytlů, beden, krabic, upevnění na podložky nebo desky a veškeré ostatní prosté operace obalové úpravy;

l)	připevňování nebo tisk značek, štítků, log a obdobných rozlišovacích znaků na produkty nebo jejich obaly;

m)	prosté mísení produktů, bez ohledu na druh produktů; mísení cukru s jakýmkoli dalším materiálem;

n)	prosté přidávání vody nebo ředění, dehydratace nebo denaturace produktů;

o)	prosté sestavování součástí produktu na úplný produkt nebo rozkládání produktů na části;

p)	porážení zvířat;

q)	kombinace dvou nebo více operací uvedených v písmenech a) až p).

2.   Pro účely odstavce 1 se operace považují za prosté, jestliže k jejich provádění nejsou nutné žádné zvláštní dovednosti nebo stroje, přístroje nebo nástroje pro tyto operace zvláště vyrobené nebo nainstalované.

3.   Při určování, zda se opracování nebo zpracování daného produktu považuje za nedostatečné ve smyslu odstavce 1, se zohlední všechny operace provedené na daném produktu ve zvýhodněné zemi.

Článek 48

Všeobecná tolerance

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

1.   Odchylně od článku 45 a s výhradou odstavců 2 a 3 tohoto článku mohou být nepůvodní materiály, které podle podmínek stanovených v seznamu v příloze 22-03 nemají být použity při výrobě daného produktu, přesto použity, pokud jejich celková hodnota nebo čistá hmotnost stanovená pro produkt nepřesahuje:

a)	15 % hmotnosti produktu v případě produktů kapitol 2 a 4 až 24 harmonizovaného systému, s výjimkou zpracovaných produktů rybolovu kapitoly 16;

b)	15 % ceny produktu ze závodu v případě ostatních produktů, s výjimkou produktů kapitol 50 až 63 harmonizovaného systému, u kterých se použijí přípustné odchylky uvedené v poznámkách 6 a 7 části I přílohy 22-03.

2.   Odstavec 1 nepovoluje překročení procentního podílu maximálního obsahu nepůvodních materiálů, jak je určeno v pravidlech, která jsou stanovena v seznamu v příloze 22-03.

3.   Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na produkty zcela získané ve smyslu článku 44 ve zvýhodněné zemi. Aniž je dotčen článek 47 a čl. 49 odst. 2, použije se však přípustná odchylka stanovená v těchto odstavcích na souhrn všech materiálů, které jsou použity při výrobě produktu a s ohledem na něž pravidlo stanovené v seznamu v příloze 22-03 pro tento produkt stanoví, že tyto materiály mají být zcela získány.

Článek 49

Určující jednotka

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

1.   Určující jednotkou pro použití ustanovení tohoto pododdílu je konkrétní produkt, který je považován za základní jednotku při určování zařazení za použití harmonizovaného systému.

2.   Sestává-li zásilka z více stejných produktů zařazených do stejného čísla harmonizovaného systému, zohlední se při použití ustanovení tohoto pododdílu každý jednotlivý produkt samostatně.

3.   Je-li podle všeobecného výkladového pravidla 5 harmonizovaného systému zařazován s produktem i jeho obal, pak se tento obal zahrne i pro účely určování původu produktu.

Článek 50

Příslušenství, náhradní díly a nástroje

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

Příslušenství, náhradní díly a nástroje dodávané spolu se strojem, přístrojem, nástrojem, zařízením nebo vozidlem, které jsou součástí jeho běžného vybavení a jsou zahrnuty v jeho ceně ze závodu, se považují za jeden celek s dotyčným strojem, přístrojem, nástrojem, zařízením nebo vozidlem.

Článek 51

Soupravy (sady)

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

Soupravy (sady) ve smyslu všeobecného výkladového pravidla 3 písm. b) harmonizovaného systému se považují za původní, jestliže jsou původními produkty všechny produkty, z nichž se tyto soupravy (sady) skládají.

Pokud se však souprava (sada) skládá z původních i nepůvodních produktů, považuje se za původní jako celek pod podmínkou, že hodnota nepůvodních produktů netvoří více než 15 % ceny ze závodu této soupravy (sady).

Článek 52

Neutrální prvky

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

Při určování, zda je produkt původní, se nezohledňuje původ těchto prvků, které mohou být použity při jeho výrobě:

a)	energie a paliva;

b)	zařízení a vybavení;

c)	strojů a nástrojů;

d)	dalšího zboží, které se nestává a nemá se stát součástí konečného složení produktu.

Pododdíl 3

Pravidla pro kumulaci a správu zásob materiálů použitelná v rámci systému GSP Unie

Článek 53

Dvoustranná kumulace

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

Dvoustranná kumulace umožňuje, aby produkty mající svůj původ v Unii byly považovány za materiály mající svůj původ ve zvýhodněné zemi, jsou-li zapracovány do produktu vyráběného v této zemi, za předpokladu, že opracování nebo zpracování tam provedené přesahuje rámec operací uvedených v čl. 47 odst. 1.

Na vývoz z Unie do zvýhodněné země, který je prováděn za účelem dvoustranné kumulace, se použijí přiměřeně články 41 až 52 a ustanovení o následném ověření dokladů o původu zboží.

Článek 54

Kumulace s Norskem, Švýcarskem nebo Tureckem

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

1.   Kumulace s Norskem, Švýcarskem nebo Tureckem umožňuje, aby produkty mající svůj původ v těchto zemích byly považovány za materiály mající svůj původ ve zvýhodněné zemi, pokud opracování nebo zpracování tam provedené přesahuje rámec operací uvedených v čl. 47 odst. 1.

2.   Kumulace s Norskem, Švýcarskem nebo Tureckem se nepoužije na produkty kapitol 1 až 24 harmonizovaného systému.

Článek 55

Regionální kumulace

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

1.   Regionální kumulace se vztahuje na tato čtyři různá regionální sdružení:

a)	sdružení I: Brunej, Kambodža, Indonésie, Laos, Malajsie, Myanmar/Barma, Filipíny, Thajsko, Vietnam;

b)	sdružení II: Bolívie, Kolumbie, Kostarika, Ekvádor, Salvador, Guatemala, Honduras, Nikaragua, Panama, Peru, Venezuela;

c)	sdružení III: Bangladéš, Bhútán, Indie, Maledivy, Nepál, Pákistán, Šrí Lanka;

d)	sdružení IV: Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay.

2.   Regionální kumulace mezi zeměmi v rámci stejného sdružení se uplatní, pouze pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)	země, které se účastní kumulace, jsou v době vývozu produktu do Unie zvýhodněnými zeměmi, jimž nebyl preferenční režim dočasně odňat v souladu s nařízením (EU) č. 978/2012;

b)	pro účely regionální kumulace mezi zeměmi regionálního sdružení se použijí pravidla původu stanovená v pododdíle 2;

c)	země regionálního sdružení se zavázaly, že i) budou dodržovat ustanovení tohoto pododdílu nebo jejich dodržování zajistí a ii) poskytnou nezbytnou správní spolupráci, aby bylo zajištěno správné provádění tohoto pododdílu s ohledem na Unii a rovněž mezi těmito zeměmi navzájem;

d)	závazky uvedené v písmeni c) byly Komisi oznámeny sekretariátem dotyčného regionálního sdružení nebo jiným příslušným společným subjektem zastupujícím všechny členy daného regionálního sdružení.

Pro účely písmene b) platí, že pokud způsobilá operace stanovená v části II přílohy 22-03 není u všech zemí účastnících se kumulace stejná, určí se původ produktů vyvážených z jedné země regionálního sdružení do druhé za účelem regionální kumulace na základě pravidla, které by se použilo, kdyby se produkty vyvážely do Unie.

Pokud země regionálního sdružení splnily ustanovení prvního pododstavce písm. c) a d) již před 1. lednem 2011, nový závazek se nevyžaduje.

3.   Materiály uvedené v seznamu v příloze 22-04 jsou vyňaty z regionální kumulace stanovené v odstavci 2 v případě, že

a)	celní preference uplatňovaná v Unii není pro všechny země účastnící se kumulace stejná; a

b)	dotčené materiály by prostřednictvím kumulace využívaly příznivějšího celního zacházení než toho, kterého by se jim dostalo v případě přímého vývozu do Unie.

4.   Mezi zvýhodněnými zeměmi, které patří do téhož regionálního sdružení, se regionální kumulace uplatní pouze pod podmínkou, že opracování nebo zpracování provedené v té zvýhodněné zemi, kde jsou materiály dále zpracovány nebo zapracovány, přesahuje rámec operací uvedených v čl. 47 odst. 1 a v případě textilních výrobků také rámec operací uvedených v příloze 22-05.

Není-li splněna podmínka podle prvního pododstavce a jsou-li materiály podrobovány jedné či více operacím uvedeným v čl. 47 odst. 1 písm. b) až q), pak v dokladu o původu zboží vydaném nebo vystaveném pro účely vývozu produktů do Unie musí být jako země původu uvedena ta země z regionálního sdružení, na niž připadá nejvyšší podíl z hodnoty použitých materiálů, které mají svůj původ v zemích tohoto regionálního sdružení.

Jsou-li produkty vyváženy bez dalšího opracování nebo zpracování nebo byly-li podrobeny pouze operacím uvedeným v čl. 47 odst. 1 písm. a), pak v dokladu o původu zboží vydaném nebo vystaveném pro účely vývozu produktů do Unie musí být jako země původu uvedena ta zvýhodněná země, která je uvedena v dokladech o původu zboží vydaných nebo vystavených ve zvýhodněné zemi, kde byly produkty vyrobeny.

5.   Na žádost orgánů zvýhodněné země, která patří do sdružení I nebo III, může Komise udělit mezi zeměmi těchto sdružení regionální kumulaci, pokud se ujistí, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)	jsou splněny podmínky stanovené v odst. 2 písm. a) a b) a

b)

země, které se mají této regionální kumulace účastnit, se zavázaly a společně Komisi oznámily svůj závazek i) dodržovat ustanovení tohoto pododdílu, pododdílu 2 a všech dalších ustanovení týkajících se uplatňování pravidel původu nebo dodržování těchto ustanovení zajistit a ii) poskytnout nezbytnou správní spolupráci, aby bylo zajištěno správné provádění tohoto pododdílu a pododdílu 2 s ohledem na Unii a rovněž mezi těmito zeměmi navzájem.

Žádost uvedená v prvním pododstavci musí být podložena důkazy, že podmínky v něm stanovené jsou splněny. Tato žádost se předkládá Komisi. Komise o žádosti rozhodne po zohlednění všech prvků týkajících se kumulace, které považuje za relevantní, včetně materiálů, které mají být kumulovány.

6.   Je-li udělena regionální kumulace mezi zvýhodněnými zeměmi, které patří do sdružení I nebo III, musí tato kumulace umožňovat, aby materiály mající svůj původ v zemi jednoho regionálního sdružení byly považovány za materiály mající svůj původ v zemi druhého regionálního sdružení, jsou-li zapracovány do produktu tam získaného, za předpokladu, že opracování nebo zpracování provedené v druhé zvýhodněné zemi přesahuje rámec operací uvedených v čl. 47 odst. 1 a v případě textilních výrobků také rámec operací uvedených v příloze 22-05.

Není-li splněna podmínka podle prvního pododstavce a jsou-li materiály podrobeny jedné či více operacím uvedeným v čl. 47 odst. 1 písm. b) až q), pak v dokladu o původu zboží pro účely vývozu produktů do Unie musí být jako země původu uvedena ta země účastnící se kumulace, na niž připadá nejvyšší podíl z hodnoty použitých materiálů, které mají svůj původ v zemích účastnících se kumulace.

Jsou-li produkty vyváženy bez dalšího opracování nebo zpracování nebo byly-li podrobeny pouze operacím uvedeným v čl. 47 odst. 1 písm. a), pak v dokladu o původu zboží vydaném nebo vystaveném pro účely vývozu produktů do Unie musí být jako země původu uvedena ta zvýhodněná země, která je uvedena v dokladech o původu zboží vydaných nebo vystavených ve zvýhodněné zemi, kde byly produkty vyrobeny.

7.   Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie (řadě C) datum, kdy nabývá účinku kumulace mezi zeměmi sdružení I a sdružení III stanovená v odstavci 5, seznam zemí účastnících se této kumulace a případně seznam materiálů, na něž se kumulace uplatňuje.

8.   Na vývoz z jedné zvýhodněné země do druhé, který je prováděn za účelem regionální kumulace, se použijí přiměřeně články 41 až 52, ustanovení o vydávání nebo vystavování dokladů o původu zboží a ustanovení o následném ověření těchto dokladů.

Článek 56

Rozšířená kumulace

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

1.   Na žádost orgánů kterékoli zvýhodněné země může Komise udělit rozšířenou kumulaci mezi zvýhodněnou zemí a zemí, se kterou má Unie dohodu o volném obchodu podle článku XXIV platné Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT), jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a)

země účastnící se kumulace se zavázaly, že budou dodržovat ustanovení tohoto pododdílu, pododdílu 2 a všech dalších ustanovení o uplatňování pravidel původu nebo že dodržování těchto ustanovení zajistí a že poskytnou nezbytnou správní spolupráci, aby bylo zajištěno správné provádění tohoto pododdílu a pododdílu 2 s ohledem na Unii a rovněž mezi těmito zeměmi navzájem;

b)	závazek uvedený v písmeni a) byl dotčenou zvýhodněnou zemí oznámen Komisi.

Žádost uvedená v prvním pododstavci obsahuje seznam materiálů, jichž se kumulace týká, a je podložena důkazy, že podmínky stanovené v prvním pododstavci písm. a) a b) jsou splněny. Tato žádost se předkládá Komisi. Pokud dojde ke změně daných materiálů, předloží se nová žádost.

Materiály kapitol 1 až 24 harmonizovaného systému jsou z rozšířené kumulace vyňaty.

2.   V případech rozšířené kumulace uvedené v odstavci 1 se původ použitých materiálů a použitelný dokumentární doklad o původu zboží určí v souladu s pravidly stanovenými v příslušné dohodě o volném obchodu. Původ produktů, které mají být vyvezeny do Unie, se určí v souladu s pravidly původu stanovenými v pododdíle 2.

Aby získaný produkt získal status původu, není nutné, aby materiály mající svůj původ v zemi, s níž má Unie dohodu o volném obchodu, které jsou ve zvýhodněné zemi použity při výrobě produktu, který má být vyvezen do Unie, prošly dostatečným opracováním nebo zpracováním, pokud toto opracování nebo zpracování provedené v dotčené zvýhodněné zemi přesahuje rámec operací uvedených v čl. 47 odst. 1.

3.   Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie (řadě C) datum, kdy nabývá účinku rozšířená kumulace, seznam zemí účastnících se této kumulace a seznam materiálů, na něž se kumulace uplatňuje.

Článek 57

Uplatňování dvoustranné kumulace nebo kumulace s Norskem, Švýcarskem nebo Tureckem v kombinaci s regionální kumulací

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

Je-li dvoustranná kumulace nebo kumulace s Norskem, Švýcarskem nebo Tureckem uplatňována v kombinaci s regionální kumulací, obdrží získaný produkt status původu jedné ze zemí dotčeného regionálního sdružení určený v souladu s čl. 55 odst. 4 prvním a druhým pododstavcem, nebo případně v souladu s čl. 55 odst. 6 prvním a druhým pododstavcem.

Článek 58

Oddělené účetnictví zásob materiálů vedené vývozci Unie

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

1.   Jsou-li pro opracování nebo zpracování produktu používány původní i nepůvodní zastupitelné materiály, mohou celní orgány členských států na písemnou žádost hospodářských subjektů usazených na celním území Unie povolit pro účely následného vývozu do zvýhodněné země, prováděného v rámci dvoustranné kumulace, aby byly materiály v Unii spravovány za použití metody odděleného vedení účetnictví, aniž by byly odděleně uchovávány.

2.   Celní orgány členských států mohou pro udělení povolení uvedeného v odstavci 1 stanovit podmínky, které považují za vhodné.

Povolení se udělí pouze tehdy, je-li použitím metody uvedené v odstavci 1 možné zajistit, aby bylo množství získaných produktů, které by mohly být považovány za produkty „mající svůj původ v Unii“, kdykoli stejné jako množství, které by bylo získáno za použití metody fyzického oddělení zásob.

Je-li metoda povolena, uplatňuje se a její uplatňování se zaznamenává podle všeobecných účetních zásad uplatňovaných v Unii.

3.   Hospodářský subjekt, jemuž bylo povoleno používat metodu uvedenou v odstavci 1, vyhotovuje nebo do zahájení používání systému registrovaných vývozců žádá o doklady o původu zboží pro množství produktů, které mohou být považovány za produkty mající svůj původ v Unii. Na žádost celních orgánů členských států předloží hospodářský subjekt, který využívá této metody, prohlášení o způsobu, jakým je uvedené množství spravováno.

4.   Celní orgány členských států sledují využívání povolení uvedeného v odstavci 1.

Mohou povolení odejmout v těchto případech:

a)	držitel jakýmkoli způsobem povolení zneužívá nebo

b)	držitel neplní některou z dalších podmínek tohoto pododdílu, pododdílu 2 a všech dalších ustanovení o uplatňování pravidel původu.

Pododdíl 4

Definice pojmu původních produktů použitelná v rámci pravidel původu pro účely preferenčních sazebních opatření, která Unie přijímá jednostranně vůči určitým zemím či územím

Článek 59

Všeobecné požadavky

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

1.   Pro účely použití předpisů o preferenčních sazebních opatřeních, která Unie přijímá jednostranně vůči určitým zemím, sdružením zemí nebo územím (dále jen: „zvýhodněná země nebo území“), s výjimkou zemí a území, které jsou uvedeny v pododdíle 2 tohoto oddílu, a zámořských zemí a území přidružených k Unii, se za produkty mající svůj původ ve zvýhodněné zemi nebo území považují:

a)	produkty, které byly v dané zvýhodněné zemi nebo území zcela získány ve smyslu článku 60;

b)	produkty, které byly v dané zvýhodněné zemi nebo území získány výrobou za použití jiných produktů, než které jsou uvedeny v písmeni a), jestliže byly dostatečně opracovány nebo zpracovány ve smyslu článku 61.

2.   Pro účely tohoto pododdílu se produkty mající svůj původ v Unii ve smyslu odstavce 3 považují za produkty mající svůj původ ve zvýhodněné zemi nebo území, pokud byly v této zvýhodněné zemi nebo území podrobeny opracování nebo zpracování přesahujícímu rámec operací uvedených v článku 62.

3.   Odstavec 1 se použije přiměřeně na určování původu produktů získaných v Unii.

Článek 60

Zcela získané produkty

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

1.   Za zcela získané ve zvýhodněné zemi nebo území nebo v Unii se považují:

a)	nerostné produkty tam vytěžené z půdy nebo mořského dna;

b)	rostlinné produkty tam sklizené;

c)	živá zvířata tam narozená nebo vylíhnutá a odchovaná;

d)	produkty získané z živých zvířat tam odchovaných;

e)	produkty z poražených zvířat tam narozených či vylíhnutých a odchovaných;

f)	produkty získané z tamního lovu nebo rybolovu;

g)	produkty mořského rybolovu a jiné produkty získané z moře mimo teritoriální vody jejími plavidly;

h)	produkty vyrobené na palubě jejích zpracovatelských plavidel výlučně z produktů uvedených v písmeni g);

i)	použité předměty tam sebrané, jsou-li použitelné pouze k opětovnému získání surovin;

j)	odpad a zbytky z výrobních operací tam provedených;

k)	produkty vytěžené z mořského dna nebo z mořského podzemí ležícího mimo jejich teritoriální vody, má-li tato zvýhodněná země nebo území nebo některý členský stát výhradní práva k využívání tohoto mořského dna nebo mořského podzemí;

l)	zboží tam vyrobené výhradně z produktů uvedených v písmenech a) až k).

2.   Pojmy „její plavidla“ a „její zpracovatelská plavidla“ uvedené v odst. 1 písm. g) a h) se vztahují pouze na plavidla a zpracovatelská plavidla, která splňují tyto podmínky:

a)	jsou registrována nebo přihlášena ve zvýhodněné zemi nebo území nebo v některém členském státě;

b)	plují pod vlajkou zvýhodněné země nebo území nebo některého členského státu;

c)

alespoň z 50 % je vlastní státní příslušníci zvýhodněné země nebo území nebo členských států anebo společnost, jejíž hlavní sídlo se nachází v této zvýhodněné zemi nebo území nebo v některém členském státě a jejíž ředitel nebo ředitelé, předseda správní nebo dozorčí rady a většina členů těchto orgánů jsou státními příslušníky této zvýhodněné země nebo území nebo členských států, a v případě společností navíc alespoň polovinu základního kapitálu vlastní tato zvýhodněná země nebo území nebo členské státy, veřejnoprávní subjekty nebo státní příslušníci této zvýhodněné země nebo území nebo členských států;

d)	velitel a důstojníci těchto plavidel a zpracovatelských plavidel jsou státními příslušníky zvýhodněné země nebo území nebo členských států;

e)	jejich posádku tvoří alespoň ze 75 % státní příslušníci zvýhodněné země nebo území nebo členských států.

3.   Pojmy „zvýhodněná země nebo území“ a „Unie“ zahrnují rovněž teritoriální vody této zvýhodněné země nebo území nebo členských států.

4.   Zámořská plavidla včetně zpracovatelských plavidel, na nichž se opracovávají nebo zpracovávají produkty rybolovu, se považují za součást území zvýhodněné země nebo území nebo členského státu, které/kterému náležejí, jestliže splňují podmínky odstavce 2.

Článek 61

Dostatečně opracované nebo zpracované produkty

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

Pro účely článku 59 se produkty, jež nejsou zcela získány ve zvýhodněné zemi nebo území nebo v Unii, považují za dostatečně opracované nebo zpracované, jsou-li splněny podmínky uvedené v seznamu v příloze 22-11.

Tyto podmínky stanoví pro všechny produkty, na které se vztahuje tento pododdíl, opracování nebo zpracování, které musí být provedeno na nepůvodních materiálech použitých k jejich výrobě, a vztahují se výhradně na tyto materiály.

Je-li produkt, který získal status původu na základě splnění podmínek stanovených v uvedeném seznamu, použit při výrobě jiného produktu, nevztahují se na něj podmínky stanovené pro produkt, do něhož je zapracován, a nepřihlíží se ani k nepůvodním materiálům, jež byly případně použity při jeho výrobě.

Článek 62

Nedostatečné opracování nebo zpracování

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

1.   Aniž je dotčen odstavec 2, považují se následující operace za opracování nebo zpracování nedostatečné pro to, aby produktu udělilo status původního produktu, bez ohledu na to, zda jsou splněny podmínky článku 61:

a)	operace, jejichž účelem je uchování produktů v dobrém stavu během přepravy a skladování;

b)	rozdělování a spojování nákladových kusů;

c)	mytí, praní, čištění; odstraňování prachu, oxidu, oleje, nátěru nebo jiných povrchových vrstev;

d)	žehlení nebo mandlování textilií a textilních výrobků;

e)	prosté natírání a leštění;

f)	loupání, částečné nebo úplné omletí, leštění a hlazení obilovin a rýže;

g)	operace barvení nebo ochucování cukru nebo tvarování cukru; částečné nebo úplné mletí cukru;

h)	loupání, vypeckovávání a louskání ovoce, ořechů a zeleniny;

i)	ostření, prosté broušení nebo prosté dělení;

j)	prosévání, prohazování, třídění, zařazování, srovnávání, sdružování (včetně tvorby souprav (sad) předmětů);

k)	prosté plnění do lahví, konzerv, lahviček, pytlů, beden, krabic, upevnění na podložky nebo desky a veškeré ostatní prosté operace obalové úpravy;

l)	připevňování nebo tisk značek, štítků, log a obdobných rozlišovacích znaků na produkty nebo jejich obaly;

m)	prosté mísení produktů, bez ohledu na druh produktů; mísení cukru s jakýmkoli dalším materiálem;

n)	prosté přidávání vody nebo ředění, dehydratace nebo denaturace produktů;

o)	prosté sestavování součástí produktu na úplný produkt nebo rozkládání produktů na části;

p)	porážení zvířat;

q)	kombinace dvou nebo více operací uvedených v písmenech a) až p).

2.   Při určování, zda se opracování nebo zpracování provedené na produktu považuje za nedostatečné ve smyslu odstavce 1, se všechny operace provedené na tomto produktu ve zvýhodněné zemi nebo území nebo v Unii posuzují dohromady.

Článek 63

Určující jednotka

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

1.   Určující jednotkou pro použití ustanovení tohoto pododdílu je konkrétní produkt, který je považován za základní jednotku při určování zařazení za použití nomenklatury harmonizovaného systému.

Z toho vyplývá, že

a)	je-li produkt sestávající ze skupiny nebo sestavy předmětů zařazen podle harmonizovaného systému do jednoho čísla nebo položky, je určující jednotkou tento celek;

b)	sestává-li zásilka z více stejných produktů zařazených do stejného čísla harmonizovaného systému, použije se tento pododdíl na každý dotyčný produkt samostatně.

2.   Je-li podle všeobecného výkladového pravidla 5 harmonizovaného systému zařazován s produktem i jeho obal, pak se tento obal zahrne i pro účely určování původu produktu.

Článek 64

Všeobecná tolerance

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

1.   Odchylně od článku 61 lze při výrobě daného produktu použít nepůvodní materiály, pokud jejich celková hodnota nepřesáhne 10 % ceny tohoto produktu ze závodu.

Je-li v seznamu uveden jeden nebo více procentních podílů pro nejvyšší přípustnou hodnotu nepůvodních materiálů, nesmějí být tyto podíly při použití prvního pododstavce překročeny.

2.   Odstavec 1 se nevztahuje na produkty kapitol 50 až 63 harmonizovaného systému.

Článek 65

Příslušenství, náhradní díly a nástroje

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

Příslušenství, náhradní díly a nástroje dodávané spolu se strojem, přístrojem, nástrojem, zařízením nebo vozidlem se považují za jeden celek s tímto strojem, přístrojem, nástrojem, zařízením nebo vozidlem, jestliže jsou součástí jejich běžného vybavení a jsou zahrnuty v ceně nebo nejsou fakturovány zvlášť.

Článek 66

Soupravy (sady)

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

Soupravy (sady) ve smyslu všeobecného výkladového pravidla 3 harmonizovaného systému se považují za původní, jestliže jsou původními produkty všechny produkty, z nichž se skládají. Soupravy (sady), které se skládají z původních i nepůvodních produktů, se nicméně považují za původní jako celek, jestliže hodnota nepůvodních produktů netvoří více než 15 % ceny této soupravy (sady) ze závodu.

Článek 67

Neutrální prvky

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

Při určování, zda je produkt původní, není nutné určovat původ těchto prvků, jež mohou být použity při jeho výrobě:

a)	energie a paliva;

b)	zařízení a vybavení;

c)	strojů a nástrojů;

d)	zboží, které se nestává a nemá se stát součástí konečného složení produktu.

Pododdíl 5

Teritoriální požadavky použitelné v rámci pravidel původu pro účely preferenčních sazebních opatření, která Unie přijímá jednostranně vůči určitým zemím či územím

Článek 68

Zásada teritoriality

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

Podmínky pro nabytí statusu původu obsažené v pododdíle 4 a v tomto pododdíle musí být ve zvýhodněné zemi nebo území nebo v Unii plněny nepřetržitě.

Jsou-li ze zvýhodněné země nebo území nebo z Unie vyvezeny původní produkty do jiné země a jsou-li následně vráceny, považují se za nepůvodní, nelze-li příslušným orgánům věrohodně prokázat, že jsou splněny následující podmínky:

a)	vrácené produkty jsou totožné s vyvezenými;

b)	byly případně podrobeny pouze operacím nezbytným pro jejich uchování v dobrém stavu po dobu pobytu v dané zemi nebo při jejich vývozu.

Článek 69

Přímá doprava

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

1.   Za přepravené přímo ze zvýhodněné země nebo území do Unie nebo z Unie do zvýhodněné země nebo území se považují:

a)	produkty, jejichž přeprava se uskutečňuje bez vstupu na území další země;

b)

produkty, které tvoří jedinou zásilku a jejichž přeprava se uskutečňuje přes území jiných zemí než zvýhodněné země nebo území nebo Unie, též s překládkou nebo dočasným uskladněním v těchto zemích, pokud tyto produkty zůstanou v zemi tranzitu nebo uskladnění pod celním dohledem a nejsou tam podrobeny jiným operacím než případné vykládce, překládce anebo operacím, jejichž účelem je jejich uchování v dobrém stavu;

c)	produkty, jejichž přeprava se uskutečňuje bez přerušení potrubím přes území jiných zemí než přes území zvýhodněné země nebo území vývozu nebo Unie.

2.   Splnění podmínek stanovených v odst. 1 písm. b) se prokazuje tak, že se příslušným celním orgánům předloží některý z těchto dokumentů:

a)	jednotný přepravní doklad, na jehož základě se uskutečňuje přeprava ze země vývozu přes zemi tranzitu;

b)	potvrzení celních orgánů země tranzitu obsahující i) přesný popis produktů; ii) data vykládky a překládky produktů, a případně názvy použitých plavidel nebo jiných dopravních prostředků a iii) osvědčení podmínek, v nichž se produkty nacházely v zemi tranzitu;

c)	nebo, nemohou-li být předloženy, jakékoli jiné průkazní doklady.

Článek 70

Výstavy

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

1.   Jsou-li původní produkty ze zvýhodněné země nebo území zaslány na výstavu do jiné země a jsou-li po této výstavě prodány za účelem dovozu do Unie, uplatní se na ně při dovozu celní preference uvedené v článku 59, jestliže splňují požadavky pododdílu 4 a tohoto pododdílu na to, aby byly považovány za produkty mající svůj původ v dané zvýhodněné zemi nebo území, a jestliže je příslušným celním orgánům Unie věrohodně prokázáno, že

a)	vývozce zaslal tyto produkty přímo ze zvýhodněné země nebo území do země konání výstavy a vystavil je tam;

b)	vývozce tyto produkty prodal nebo jiným způsobem převedl osobě z Unie;

c)	produkty byly do Unie zaslány během výstavy nebo bezprostředně po ní ve stavu, v jakém byly odeslány na výstavu;

d)	produkty nebyly od okamžiku, kdy byly odeslány na výstavu, použity k jinému účelu než k předvedení na této výstavě.

2.   Celním orgánům Unie se obvyklým způsobem předloží průvodní osvědčení EUR.1. Musí v něm být uveden název a adresa výstavy. V případě potřeby mohou být požadovány další listinné důkazy o povaze produktů a o okolnostech, za kterých byly vystavovány.

3.   Odstavec 1 se vztahuje na všechny výstavy, veletrhy a podobné veřejné akce obchodní, průmyslové, zemědělské nebo řemeslné, v jejichž průběhu produkty zůstávají pod celní kontrolou, s výjimkou výstav pořádaných soukromě v prodejnách nebo obchodních prostorách s úmyslem prodat zahraniční produkty.

KAPITOLA 2

Hodnota zboží pro celní účely

Článek 71

Zjednodušení

(Článek 73 kodexu)

1.   Povolení uvedené v článku 73 kodexu lze udělit při splnění následujících podmínek:

a)	použitím postupu podle článku 166 kodexu by za daných okolností vznikly neúměrné administrativní náklady;

b)	určená celní hodnota se nebude významně lišit od celní hodnoty určené v případě, že by povolení uděleno nebylo.

2.   Povolení je uděleno v případě, že žadatel splňuje následující podmínky:

a)	splňuje kritérium stanovené v čl. 39 písm. a) kodexu;

b)

používá účetní systém, který je v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami používanými v členském státě, kde je účetnictví vedeno, a který usnadní provádění celních kontrol na základě auditu. V tomto účetním systému musí být data zachycena historicky způsobem, který vytváří auditní stopu od okamžiku, kdy jsou tato data zaznamenána do souboru;

c)	používá správní organizaci, která odpovídá druhu a velikosti podniku a je vhodná pro řízení toku zboží, a provádí vnitřní kontroly umožňující zjistit nezákonné nebo nestandardní transakce.

HLAVA III

CELNÍ DLUH A JISTOTY

KAPITOLA 1

Vznik celního dluhu

Oddíl 1

Společná ustanovení pro celní dluh při dovozu i vývozu

Pododdíl 1

Pravidla pro výpočet výše dovozního nebo vývozního cla

Článek 72

Výpočet výše dovozního cla za zušlechtěné výrobky vzniklé aktivním zušlechťovacím stykem

(čl. 86 odst. 3 kodexu)

1.   Za účelem stanovení výše dovozního cla, které má být vyměřeno za zušlechtěné výrobky v souladu s čl. 86 odst. 3 kodexu, se množství zboží propuštěného do režimu aktivního zušlechťovacího styku, jež se považuje za přítomné v zušlechtěných výrobcích, ve vztahu k nimž vznikl celní dluh, stanoví v souladu s odstavci 2 až 6.

2.   Metoda množstevního klíče stanovená v odstavcích 3 a 4 se použije v těchto případech:

a)	pokud je výsledkem zušlechťovacích operací pouze jeden druh zušlechtěných výrobků;

b)	pokud je výsledkem zušlechťovacích operací více druhů zušlechtěných výrobků a v každém z uvedených zušlechtěných výrobků se nacházejí všechny komponenty nebo součásti zboží propuštěného do daného režimu.

3.   V případě uvedeném v odst. 2 písm. a) se množství zboží propuštěného do režimu aktivního zušlechťovacího styku, jež se považuje za přítomné v zušlechtěných výrobcích, ve vztahu k nimž vznikl celní dluh, stanoví uplatněním procentního podílu, jejž zaujímají zušlechtěné výrobky, ve vztahu k nimž vznikl celní dluh, na celkovém množství zušlechtěných výrobků vzniklých daným zušlechtěním, na celkové množství zboží propuštěného do režimu aktivního zušlechťovacího styku.

4.   V případě uvedeném v odst. 2 písm. b) se množství zboží propuštěného do režimu aktivního zušlechťovacího styku, jež se považuje za přítomné v zušlechtěných výrobcích, ve vztahu k nimž vznikl celní dluh, stanoví tak, že se na celkové množství výrobků propuštěných do režimu aktivního zušlechťovacího styku uplatní procentní podíl vypočítaný vynásobením těchto faktorů:

a)	procentního podílu, který zušlechtěné výrobky, ve vztahu k nimž vznikl celní dluh, zaujímají na celkovém množství zušlechtěných výrobků stejného druhu vzniklých daným zušlechtěním;

b)	procentního podílu, který celkové množství zušlechtěných výrobků stejného druhu, bez ohledu na to, zda vznikl celní dluh, zaujímá na celkovém množství všech zušlechtěných výrobků vzniklých daným zušlechtěním.

5.   Při použití metody množstevního klíče se nezohledňuje množství zboží propuštěného do daného režimu, jež bylo během zušlechtění zničeno a ztraceno, zejména odpařením, vysušením, sublimací nebo vytékáním.

6.   V jiných případech, než které jsou uvedeny v odstavci 2, se použije metoda hodnotového klíče v souladu s druhým, třetím a čtvrtým pododstavcem.

Množství zboží propuštěného do režimu aktivního zušlechťovacího styku, jež se považuje za přítomné v zušlechtěných výrobcích, ve vztahu k nimž vznikl celní dluh, se stanoví tak, že se na celkové množství zboží propuštěného do režimu aktivního zušlechťovacího styku uplatní procentní podíl vypočítaný vynásobením těchto faktorů:

a)	procentního podílu, který zušlechtěné výrobky, ve vztahu k nimž vznikl celní dluh, zaujímají na celkové hodnotě zušlechtěných výrobků stejného druhu vzniklých daným zušlechtěním;

b)	procentního podílu, který celková hodnota zušlechtěných výrobků stejného druhu, bez ohledu na to, zda vznikl celní dluh, představuje na celkové hodnotě všech zušlechtěných výrobků vzniklých daným zušlechtěním.

Pro účely použití metody hodnotového klíče se hodnota zušlechtěných výrobků stanoví na základě běžné ceny ze závodu na celním území Unie, nebo pokud takovou cenu ze závodu nelze stanovit, na základě běžných prodejních cen na celním území Unie pro totožné nebo podobné výrobky. Ceny mezi stranami, které jsou podle všeho v obchodním spojení nebo mají dohodu o vyrovnání, nelze k určení hodnoty zušlechtěných výrobků použít, pokud není určeno, že ceny nejsou dotyčným vztahem ovlivněny.

Pokud nemůže být hodnota zušlechtěných výrobků stanovena podle třetího pododstavce, stanoví se jakoukoli přiměřenou metodou.

Článek 73

Použití ustanovení o režimu konečného užití na zušlechtěné výrobky vzniklé aktivním zušlechťovacím stykem

(čl. 86 odst. 3 kodexu)

1.   Pro účely uplatňování čl. 86 odst. 3 kodexu se při stanovení výše dovozního cla odpovídajícího celnímu dluhu ze zušlechtěných výrobků vzniklých aktivním zušlechťovacím stykem na zboží, které bylo propuštěno do daného režimu, uplatní osvobození od cla nebo snížená sazba cla na základě jeho konkrétního použití, jež by se na uvedené zboží uplatnily, pokud by bylo propuštěno do režimu konečného užití v souladu s článkem 254 kodexu.

2.   Odstavec 1 se použije, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)	bylo by možné vydat povolení k propuštění zboží do režimu konečného užití a

b)	podmínky pro osvobození od cla nebo pro sníženou sazbu cla na základě konkrétního použití uvedeného zboží by byly splněny v době přijetí celního prohlášení s návrhem na propuštění zboží do režimu aktivního zušlechťovacího styku.

Článek 74

Uplatňování preferenčního sazebního zacházení na zboží propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku

(čl. 86 odst. 3 kodexu)

Pro účely uplatňování čl. 86 odst. 3 kodexu platí, že pokud v době přijetí celního prohlášení s návrhem na propuštění zboží do režimu aktivního zušlechťovacího styku splňuje dovážené zboží podmínky pro uplatnění preferenčního sazebního zacházení v rámci celních kvót nebo stropů, je uvedené zboží způsobilé pro jakékoli preferenční sazební zacházení stanovené ve vztahu k totožnému zboží v době přijetí celního prohlášení pro propuštění do volného oběhu.

Článek 75

Zvláštní dovozní cla na zušlechtěné výrobky vzniklé pasivním zušlechťovacím stykem nebo na náhradní výrobky

(čl. 86 odst. 5 kodexu)

Pokud má být ve vztahu k zušlechtěným výrobkům vzniklým z pasivního zušlechťovacího styku nebo náhradním výrobkům uplatněno zvláštní dovozní clo, vypočítá se výše dovozního cla jako rozdíl celní hodnoty zušlechtěných výrobků v době přijetí celního prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu a statistické hodnoty odpovídajícího dočasně vyvezeného zboží v době, kdy bylo propuštěno do režimu pasivního zušlechťovacího styku, vynásobený výší dovozního cla použitelného na zušlechtěné výrobky nebo na náhradní výrobky a vydělený celní hodnotou zušlechtěných výrobků nebo náhradních výrobků.

Článek 76

Odchylka od výpočtu výše dovozního cla za zušlechtěné výrobky vzniklé aktivním zušlechťovacím stykem

(čl. 86 odst. 3 a 4 kodexu)

Ustanovení čl. 86 odst. 3 kodexu se použije bez žádosti deklaranta, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)	zušlechtěné výrobky vzniklé aktivním zušlechťovacím stykem jsou dovezeny přímo nebo nepřímo příslušným držitelem povolení ve lhůtě jednoho roku po jejich zpětném vývozu;

b)	na zboží by se v době přijetí celního prohlášení s návrhem na propuštění zboží do režimu aktivního zušlechťovacího styku vztahovalo obchodní nebo opatření zemědělské politiky nebo antidumpingové clo, vyrovnávací clo, ochranné clo či odvetné clo, pokud by v té době bylo propuštěno do volného oběhu;

c)	nebylo nutné zkoumat hospodářské podmínky podle článku 166.

Pododdíl 2

Lhůta pro stanovení místa vzniku celního dluhu

Článek 77

Lhůta pro stanovení místa vzniku celního dluhu v rámci tranzitu Unie

(čl. 87 odst. 2 kodexu)

U zboží propuštěného do tranzitního režimu Unie činí lhůta uvedená v čl. 87 odst. 2 kodexu buď:

a)

sedm měsíců od posledního data, kdy mělo být zboží předloženo celnímu úřadu určení, není-li před uplynutím této lhůty orgánu odpovědnému za dané místo zaslána žádost o postoupení vymáhání celního dluhu, pokud na základě důkazů získaných celním orgánem členského státu odeslání došlo k událostem vedoucím ke vzniku celního dluhu, v kterémžto případě se uvedená lhůta prodlužuje nejvýše o jeden měsíc, nebo

b)	jeden měsíc po uplynutí lhůty pro odpověď držitele režimu na žádost o informace potřebné pro vyřízení režimu, pokud celnímu orgánu členského státu odeslání nebyl oznámen příchod zboží a držitel režimu neposkytl žádné nebo jen nedostatečné informace.

Článek 78

Lhůta pro stanovení místa vzniku celního dluhu v rámci tranzitu podle Úmluvy TIR

(čl. 87 odst. 2 kodexu)

Pro zboží propuštěné do tranzitu podle Celní úmluvy o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetů TIR ve znění pozdějších změn (Úmluva TIR) činí lhůta uvedená v čl. 87 odst. 2 kodexu sedm měsíců od posledního data, kdy mělo být zboží předloženo celnímu úřadu určení nebo výstupu.

Článek 79

Lhůta pro stanovení místa vzniku celního dluhu v rámci tranzitu podle Úmluvy ATA nebo Istanbulské úmluvy

(čl. 87 odst. 2 kodexu)

Pro zboží propuštěné do tranzitu podle Celní úmluvy o karnetu ATA pro dočasné použití zboží uzavřené v Bruselu dne 6. prosince 1961 ve znění pozdějších změn (Úmluva ATA) nebo podle Úmluvy o dočasném použití ve znění pozdějších změn (Istanbulská úmluva) činí lhůta uvedená v čl. 87 odst. 2 kodexu sedm měsíců od data, kdy mělo být zboží předloženo celnímu úřadu určení nebo výstupu.

Článek 80

Lhůta pro stanovení místa vzniku celního dluhu v případech jiných, než je tranzit

(čl. 87 odst. 2 kodexu)

U zboží, které bylo propuštěno do zvláštního režimu jiného, než je tranzit, nebo u zboží, které je dočasně uskladněno, činí lhůta uvedená v čl. 87 odst. 2 kodexu sedm měsíců po uplynutí kterékoli z těchto lhůt:

a)	stanovené lhůty pro vyřízení zvláštního režimu;

b)	stanovené lhůty pro ukončení celního dohledu nad zbožím v režimu konečného užití;

c)	stanovené lhůty pro ukončení dočasného uskladnění;

d)	stanovené lhůty pro ukončení pohybu zboží propuštěného do režimu uskladňování v celním skladu mezi různými místy na celním území Unie, pokud tento postup nebyl vyřízen.

KAPITOLA 2

Jistota za celní dluh, který by mohl vzniknout, nebo který vznikl

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 81

Případy, kdy u zboží propuštěného do režimu dočasného použití není požadována jistota

(čl. 89 odst. 8 písm. c) kodexu)

V následujících případech se při propuštění zboží do režimu dočasného použití nepožaduje poskytnutí jistoty:

a)	pokud může být celní prohlášení podáno ústně nebo jakýmkoli jiným úkonem podle článku 141;

b)	v případě materiálů používaných v mezinárodní dopravě leteckými, lodními nebo železničními společnostmi nebo poskytovateli poštovních služeb, pokud jsou uvedené materiály zřetelně označeny;

c)	v případě obalů, jež jsou dováženy prázdné, pokud jsou opatřeny nesmazatelným a neodstranitelným označením;

d)	pokud předchozí držitel povolení pro dočasné použití navrhl zboží do režimu dočasného použití v souladu s článkem 136 nebo 139 a toto zboží je následně propuštěno do režimu dočasného použití za stejným účelem.

Článek 82

Jistota ve formě závazku ručitele

(článek 94, čl. 22 odst. 4 a čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu)

1.   Pokud je jistota poskytována ve formě závazku ručitele a může být použita ve více než jednom členském státě, ručitel v každém členském státě, v němž může být záruka použita, určí doručovací adresu nebo jmenuje zástupce.

2.   Zrušení schválení ručitele nebo závazku ručitele nabývá účinnosti 16. dnem následujícím po dni, kdy ručitel obdržel rozhodnutí o zrušení, nebo kdy se má za to, že je obdržel.

3.   Zrušení závazku ručitele nabývá účinnosti 16. dnem následujícím po dni, kdy ručitel oznámil zrušení celnímu úřadu, kde byla jistota poskytnuta.

4.   Pokud je jistota, která se vztahuje na jednu operaci (jednotlivá jistota), poskytována formou záručních dokladů, může být poskytnuta za použití jiných prostředků, než jsou metody elektronického zpracování dat.

Článek 83

Jiné formy jistoty, než je složení hotovosti nebo závazek ručitele

(čl. 92 odst. 1 písm. c) kodexu)

1.   Jiné formy jistoty, než je složení hotovosti nebo závazek ručitele, jsou následující:

a)	zřízení hypotéky, pozemkového dluhu, zástavního užívacího práva na nemovitost nebo jiného rovnocenného práva k nemovitosti;

b)	postoupení pohledávek nebo zřízení zástavního práva (s odevzdáním věci nebo bez něj) ke zboží, cenným papírům nebo pohledávkám, spořitelním knížkám nebo zápis do veřejného registru dlužníků;

c)	přistoupení ke společnému a nerozdílnému smluvnímu závazku za plnou výši dluhu osobou, kterou k tomuto účelu schválí celní orgány, nebo předložení směnky, jejíž úhrada je zaručena touto osobou;

d)	složení hotovosti nebo prostředku pro placení považovaného za rovnocenný složení hotovosti, v jiné měně než je euro nebo měna členského státu, ve kterém se jistota požaduje;

e)	členství ve všeobecném systému jistot, který spravují celní orgány, na základě zaplacení příspěvku.

2.   Formy jistoty uvedené v odstavci 1 se nepřijímají pro propuštění zboží do tranzitního režimu Unie.

3.   Členské státy přijímají formy jistoty uvedené v odstavci 1, pokud jsou uvedené formy jistoty přijímány podle vnitrostátních právních předpisů.

Oddíl 2

Souborná jistota a zproštění povinnosti poskytnout jistotu

Článek 84

Snížení úrovně souborné jistoty a zproštění povinnosti poskytnout jistotu

(čl. 95 odst. 2 kodexu)

1.   Pokud žadatel prokáže, že splňuje následující podmínky, udělí se povolení použít soubornou jistotu ve výši snížené na 50 % referenční částky:

a)

žadatel provozuje účetní systém, který dodržuje obecně uznávané účetní zásady uplatňované v členském státě, kde je účetnictví vedeno, umožňuje provádění celních kontrol na základě auditu a uchovává historické záznamy dat, které poskytují auditní stopu od okamžiku, kdy jsou tato data zaznamenána do souboru;

b)	žadatel používá správní organizaci, která odpovídá druhu a velikosti podniku a je vhodná pro řízení toku zboží, a provádí vnitřní kontroly umožňující předcházet chybám, zjišťovat a opravovat je a předcházet nezákonným nebo nestandardním transakcím a zjišťovat je;

c)	proti žadateli není vedeno konkurzní řízení;

d)	v průběhu posledních tří let před předložením žádosti žadatel plnil své finanční závazky, pokud jde o platby cla a všech ostatních dávek, daní nebo poplatků, které se vybírají při dovozu nebo vývozu nebo v souvislosti s dovozem a vývozem zboží;

e)	žadatel prokáže na základě záznamů a informací dostupných za poslední tři roky předcházející podání žádosti, že má dostatečnou finanční způsobilost plnit své povinnosti a závazky s ohledem na druh a objem obchodní činnosti, včetně toho, že nevykazuje záporná čistá aktiva, ledaže mohou být kryta;

f)	žadatel je schopen prokázat, že disponuje dostatečnými finančními prostředky ke splnění svých závazků ve vztahu k té části referenční částky, která není kryta jistotou.

2.   Pokud žadatel prokáže, že splňuje následující podmínky, udělí se povolení použít soubornou jistotu ve výši snížené na 30 % referenční částky:

a)

žadatel provozuje účetní systém, který dodržuje obecně uznávané účetní zásady uplatňované v členském státě, kde je účetnictví vedeno, umožňuje provádění celních kontrol na základě auditu a uchovává historické záznamy dat, které poskytují auditní stopu od okamžiku, kdy jsou tato data zaznamenána do souboru;

b)	žadatel používá správní organizaci, která odpovídá druhu a velikosti podniku a je vhodná pro řízení toku zboží, a provádí vnitřní kontroly umožňující předcházet chybám, zjišťovat a opravovat je a předcházet nezákonným nebo nestandardním transakcím a zjišťovat je;

c)	žadatel zajišťuje, že příslušní zaměstnanci mají za úkol informovat celní orgány, vyvstanou-li potíže s dodržováním předpisů, a zavede postupy, jak o těchto potížích celní orgány informovat;

d)	proti žadateli není vedeno konkurzní řízení;

e)	v průběhu posledních tří let před předložením žádosti žadatel plnil své finanční závazky, pokud jde o platby cla a všech ostatních dávek, daní nebo poplatků, které se vybírají při dovozu nebo vývozu nebo v souvislosti s dovozem a vývozem zboží;

f)	žadatel prokáže na základě záznamů a informací dostupných za poslední tři roky předcházející podání žádosti, že má dostatečnou finanční způsobilost plnit své povinnosti a závazky s ohledem na druh a objem obchodní činnosti, včetně toho, že nevykazuje záporná čistá aktiva, ledaže mohou být kryta;

g)	žadatel je schopen prokázat, že disponuje dostatečnými finančními prostředky ke splnění svých závazků ve vztahu k té části referenční částky, která není kryta jistotou.

3.   Pokud žadatel prokáže, že splňuje následující požadavky, je povinnosti poskytnout jistotu zproštěn:

a)

žadatel provozuje účetní systém, který dodržuje obecně uznávané účetní zásady uplatňované v členském státě, kde je účetnictví vedeno, umožňuje provádění celních kontrol na základě auditu a uchovává historické záznamy dat, které poskytují auditní stopu od okamžiku, kdy jsou tato data zaznamenána do souboru;

b)	žadatel umožní celnímu orgánu fyzický přístup do svých účetních systémů a případně do svých obchodních a přepravních záznamů;

c)	žadatel používá logistický systém, který identifikuje zboží jako zboží Unie nebo zboží, které není zbožím Unie, a případně uvádí jeho lokalitu;

d)	žadatel používá správní organizaci, která odpovídá druhu a velikosti podniku a je vhodná pro řízení toku zboží, a provádí vnitřní kontroly umožňující předcházet chybám, zjišťovat a opravovat je a předcházet nezákonným nebo nestandardním transakcím a zjišťovat je;

e)	v náležitých případech má žadatel zavedeny uspokojivé postupy pro nakládání s licencemi a povoleními udělenými v souladu s obchodněpolitickými opatřeními nebo vztahujícími se k obchodu se zemědělskými produkty;

f)	žadatel má zavedeny uspokojivé postupy pro archivaci svých záznamů a údajů a pro ochranu proti ztrátě údajů;

g)	žadatel zajišťuje, že příslušní zaměstnanci mají za úkol informovat celní orgány, vyvstanou-li potíže s dodržováním předpisů, a zavede postupy, jak o těchto potížích celní orgány informovat;

h)	žadatel uplatňuje odpovídající bezpečnostní opatření, která chrání počítačový systém žadatele proti neoprávněnému vniknutí a zabezpečují dokumentaci žadatele;

i)	proti žadateli není vedeno konkurzní řízení;

j)	v průběhu posledních tří let před předložením žádosti žadatel plnil své finanční závazky, pokud jde o platby cla a všech ostatních dávek, daní nebo poplatků, které se vybírají při dovozu nebo vývozu nebo v souvislosti s dovozem a vývozem zboží;

k)	žadatel prokáže na základě záznamů a informací dostupných za poslední tři roky předcházející podání žádosti, že má dostatečnou finanční způsobilost plnit své povinnosti a závazky s ohledem na druh a objem obchodní činnosti, včetně toho, že nevykazuje záporná čistá aktiva, ledaže mohou být kryta;

l)	žadatel je schopen prokázat, že disponuje dostatečnými finančními prostředky ke splnění svých závazků ve vztahu k té části referenční částky, která není kryta jistotou.

4.   Pokud byl žadatel založen před méně než třemi lety, ověřují se požadavky podle odst. 1 písm. d), odst. 2 písm. e) a odst. 3 písm. j) na základě dostupných záznamů a informací.

Oddíl 3

Ustanovení týkající se tranzitního režimu Unie a režimu podle Istanbulské úmluvy a Úmluvy ATA

Článek 85

Zproštění závazků ručitele v rámci tranzitního režimu Unie

(čl. 6 odst. 2, odst. 3 písm. a) a článek 98 kodexu)

1.   Pokud nebyl tranzitní režim Unie vyřízen, celní orgány členského státu odeslání do devíti měsíců ode dne, kdy mělo být zboží předloženo celnímu úřadu určení, oznámí ručiteli, že režim nebyl vyřízen.

2.   Pokud nebyl tranzitní režim Unie vyřízen, celní orgány určené podle článku 87 kodexu do tří let ode dne přijetí tranzitního prohlášení oznámí ručiteli, že má nebo může mít povinnost zaplatit dluh, za nějž ručí v souvislosti s dotyčnou tranzitní operací Unie.

3.   Ručitel je zproštěn závazků, pokud mu ve stanovených lhůtách nebylo učiněno žádné z oznámení uvedených v odstavcích 1 a 2.

4.   Jestliže bylo některé z uvedených oznámení zasláno, vyrozumí se ručitel o vymáhání celního dluhu nebo o vyřízení režimu.

5.   Obecné požadavky na údaje pro oznámení uvedené v odstavci 1 jsou uvedeny v příloze 32-04.

Obecné požadavky na údaje pro oznámení uvedené v odstavci 2 jsou uvedeny v příloze 32-05.

6.   V souladu s čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu může být oznámení uvedené v odstavcích 1 a 2 zasláno jinými způsoby, než jsou metody elektronického zpracování dat.

Článek 86

Výzva k zaplacení určená záručnímu sdružení v případě zboží, na které se vztahuje karnet ATA, a oznámení o nevyřízení karnetů CPD určená záručnímu sdružení v rámci režimu Úmluvy ATA nebo Istanbulské úmluvy

(čl. 6 odst. 2, odst. 3 písm. a) a článek 98 kodexu)

1.   V případě nedodržení některé z povinností podle karnetu ATA nebo karnetu CPD uvedou celní orgány do souladu doklady pro dočasné použití (výzva k zaplacení určená záručnímu sdružení, respektive oznámení o nevyřízení) v souladu s články 9, 10 a 11 přílohy A Istanbulské úmluvy, nebo případně v souladu s články 7, 8 a 9 Úmluvy ATA.

2.   Výše dovozního cla a poplatků, jež vyplývají z výzvy k zaplacení určené záručnímu sdružení, se vypočítá pomocí vzoru tiskopisu celního výměru.

3.   Obecné požadavky na údaje pro výzvu k zaplacení určenou záručnímu sdružení uvedenou v odstavci 1 jsou uvedeny v příloze 33-01.

4.   Obecné požadavky na údaje pro oznámení o nevyřízení karnetů CPD uvedené v odstavci 1 jsou uvedeny v příloze 33-02.

5.   V souladu s čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu mohou být výzva k zaplacení určená záručnímu sdružení a oznámení o nevyřízení karnetů CPD příslušnému záručnímu sdružení zaslány jinými způsoby, než jsou metody elektronického zpracování dat.

KAPITOLA 3

Výběr a platba cla a vrácení a prominutí částky dovozního a vývozního cla

Oddíl 1

Vyměření výše dovozního nebo vývozního cla, oznámení celního dluhu a zaúčtování

Pododdíl 1

Oznámení celního dluhu a výzva k zaplacení určená záručnímu sdružení

Článek 87

Prostředky oznámení celního dluhu

(čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu)

Oznámení celního dluhu v souladu s článkem 102 kodexu lze provést jinými způsoby, než jsou metody elektronického zpracování dat.

Článek 88

Zproštění povinnosti oznámit celní dluh

(čl. 102 odst. 1 písm. d) kodexu)

1.   Celní orgány mohou upustit od oznámení celního dluhu vzniklého nesplněním povinností nebo podmínek podle článku 79 nebo 82 kodexu, pokud je dotčené dovozní nebo vývozní clo nižší než 10 EUR.

2.   Pokud byl celní dluh původně oznámen s tím, že výše dovozního nebo vývozního cla byla nižší, než splatná částka dovozního nebo vývozního cla, mohou celní orgány upustit od oznámení celního dluhu ve výši rozdílu mezi uvedenými částkami, pokud je nižší než 10 EUR.

3.   Omezení ve výši 10 EUR uvedené v odstavcích 1 a 2 se vztahuje na každý vymáhací úkon.

Oddíl 2

Platba částky dovozního nebo vývozního cla

Článek 89

Pozastavení lhůty pro platbu v případě žádosti o prominutí cla

(čl. 108 odst. 3 písm. a) kodexu)

1.   Do doby, než rozhodnou o žádosti o prominutí cla, pozastaví celní orgány lhůtu pro zaplacení částky dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)	je-li podána žádost o prominutí cla podle článku 118, 119 nebo 120 kodexu, budou podmínky stanovené v příslušném článku pravděpodobně splněny;

b)	je-li podána žádost o prominutí cla podle článku 117 kodexu, budou podmínky stanovené v článku 117 a v čl. 45 odst. 2 kodexu pravděpodobně splněny.

2.   Pokud zboží, které je předmětem žádosti o prominutí cla, v době podání žádosti již není pod celním dohledem, poskytne se jistota.

3.   Odchylně od odstavce 2 celní orgány jistotu nevyžadují, pokud je zjištěno, že by poskytnutí jistoty dlužníkovi pravděpodobně způsobilo vážné hospodářské nebo sociální obtíže.

Článek 90

Pozastavení lhůty pro platbu v případě zboží, které má být zabaveno, zničeno nebo přenecháno ve prospěch státu

(čl. 108 odst. 3 písm. b) kodexu)

Celní orgány pozastaví lhůtu pro zaplacení částky dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu, pokud je zboží dosud pod celním dohledem a má být zabaveno, zničeno nebo přenecháno ve prospěch státu a celní orgány se domnívají, že podmínky pro zabavení, zničení nebo přenechání budou pravděpodobně splněny, dokud nebude přijato konečné rozhodnutí ohledně jeho zabavení, zničení nebo přenechání.

Článek 91

Pozastavení lhůty pro platbu v případě celního dluhu vzniklého nesplněním povinností nebo podmínek

(čl. 108 odst. 3 písm. c) kodexu)

1.   Celní orgány pozastaví lhůtu pro platbu částky dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu, již má uhradit osoba uvedená v čl. 79 odst. 3 písm. a) kodexu, pokud celní dluh vznikl nesplněním povinností nebo podmínek uvedených v článku 79 kodexu, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)	podle čl. 79 odst. 3 písm. b) nebo c) kodexu byl zjištěn nejméně jeden další dlužník;

b)	výše daného dovozního nebo vývozního cla byla dlužníkovi uvedenému v písmeni a) oznámena v souladu s článkem 102 kodexu;

c)	osoba uvedená v čl. 79 odst. 3 písm. a) kodexu není považována za dlužníka podle čl. 79 odst. 3 písm. b) nebo c) kodexu a uvedené osobě nelze přičítat podvodné jednání nebo zjevnou nedbalost.

2.   Pozastavení je podmíněno tím, že osoba, v jejíž prospěch je stanoveno, poskytne jistotu na částku daného dovozního nebo vývozního cla, s výjimkou jednoho z těchto případů:

a)	jistota za celou částku daného dovozního nebo vývozního cla je již poskytnuta a ručitel nebyl zproštěn svých povinností;

b)	na základě zdokumentovaného posouzení bylo zjištěno, že požadavek na poskytnutí jistoty by dlužníkovi pravděpodobně způsobil vážné hospodářské nebo sociální obtíže.

3.   Doba pozastavení je omezena na jeden rok. Celní orgány však mohou tuto lhůtu z opodstatněných důvodů prodloužit.

Oddíl 3

Vrácení a prominutí

Pododdíl 1

Obecná ustanovení a postup

Článek 92

Žádost o vrácení nebo prominutí

(čl. 6 odst. 3 písm. a), čl. 22 odst. 1 a článek 103 kodexu)

1.   Odchylně od čl. 22 odst. 1 třetího pododstavce kodexu se žádost o vrácení nebo prominutí dovozního nebo vývozního cla podle článku 116 kodexu podává příslušnému celnímu orgánu členského státu, v němž byl celní dluh oznámen.

2.   Žádost uvedenou v odstavci 1 lze podávat jinými způsoby než za použití metod elektronického zpracování dat, v souladu s předpisy dotčeného členského státu.

Článek 93

Doplňující informace, pokud se zboží nachází v jiném členském státě

(čl. 6 odst. 2 a čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu)

Obecné požadavky na údaje pro žádost o doplňující informace, pokud se zboží nachází v jiném členském státě, jsou uvedeny v příloze 33-06.

Žádost o doplňující informace uvedenou v prvním pododstavci lze podávat jinými způsoby než za použití metod elektronického zpracování dat.

Článek 94

Způsoby oznámení rozhodnutí o vrácení nebo prominutí

(čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu)

Rozhodnutí o vrácení nebo prominutí dovozního nebo vývozního cla může být dotčené osobě oznámeno jinými způsoby než za použití metod elektronického zpracování dat.

Článek 95

Obecné požadavky na údaje v souvislosti s formalitami, pokud se zboží nachází v jiném členském státě

(čl. 6 odst. 2 kodexu)

Obecné požadavky na údaje pro odpověď na žádost o informace ohledně splnění formalit v případě, že se žádost o vrácení nebo prominutí týká zboží, které se nachází v jiném členském státě, než ve kterém byl celní dluh oznámen, jsou uvedeny v příloze 33-07.

Článek 96

Prostředky pro zasílání informací o splnění formalit, pokud se zboží nachází v jiném členském státě

(čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu)

Odpověď uvedenou v článku 95 lze zaslat jinými způsoby než za použití metod elektronického zpracování dat.

Článek 97

Prodloužení lhůty pro přijetí rozhodnutí o vrácení nebo prominutí

(čl. 22 odst. 3 kodexu)

Použije-li se čl. 116 odst. 3 první pododstavec kodexu nebo čl. 116 odst. 3 písm. b) druhého pododstavce kodexu, lhůta pro přijetí rozhodnutí o vrácení nebo prominutí se pozastaví do doby, než dotyčný členský stát obdrží oznámení o rozhodnutí Komise nebo oznámení Komise o vrácení spisu z důvodů uvedených v čl. 98 odst. 6.

Použije-li se čl. 116 odst. 3 písm. b) druhého pododstavce kodexu, lhůta pro přijetí rozhodnutí o vrácení nebo prominutí se pozastaví do doby, než dotyčný členský stát obdrží oznámení o rozhodnutí Komise o daném případu obsahujícím srovnatelné skutkové a právní otázky.

Pododdíl 2

Rozhodnutí přijímaná Komisí

Článek 98

Předání věci Komisi k rozhodnutí

(čl. 116 odst. 3 kodexu)

1.   Členský stát oznámí dotčené osobě svůj záměr předat spis v této věci Komisi před jeho předáním a poskytne jí 30 dnů na podepsání prohlášení, v němž potvrdí, že spis chápe, a prohlásí, že nemá nic k doplnění, nebo uvede veškeré doplňující údaje, které by podle jejího názoru měly být zahrnuty. Pokud dotčená osoba uvedené prohlášení ve lhůtě 30 dnů neposkytne, má se za to, že spis chápe a že nemá nic k doplnění.

2.   Pokud členský stát předá Komisi k rozhodnutí spis v případech uvedených v čl. 116 odst. 3 kodexu, obsahuje spis alespoň:

a)	shrnutí případu;

b)	podrobné údaje dokládající, že podmínky uvedené v článku 119 nebo 120 kodexu jsou splněny;

c)	prohlášení uvedené v odstavci 1, nebo prohlášení členského státu potvrzující, že se má za to, že dotčená osoba spis chápe a že nemá nic k doplnění.

3.   Komise dotčenému členskému státu potvrdí přijetí spisu ihned po jeho obdržení.

4.   Do 15 dnů od obdržení spisu předá Komise kopii shrnutí případu uvedeného v odst. 2 písm. a) všem členským státům.

5.   Pokud informace předané členským státem nepostačují k tomu, aby Komise přijala rozhodnutí, může si Komise od tohoto členského státu vyžádat další informace.

6.   Komise vrátí spis členskému státu, přičemž se má za to, že Komisi nebyl nikdy předložen, v kterémkoli z těchto případů:

a)	spis je zjevně neúplný, protože neobsahuje žádnou informaci, která by odůvodňovala posouzení spisu ze strany Komise;

b)	podle čl. 116 odst. 3 druhého pododstavce kodexu neměl být případ Komisi předložen;

c)	v době, kdy Komise spis dosud studovala, předal členský stát Komisi nové informace, jejichž povaha je taková, že značně mění vylíčení skutkového stavu nebo právní posouzení případu.

Článek 99

Právo dotčené osoby na slyšení

(čl. 116 odst. 3 kodexu)

1.   Pokud Komise hodlá přijmout nepříznivé rozhodnutí v případech uvedených v čl. 116 odst. 3 kodexu, sdělí dotčené osobě písemně své námitky spolu s odkazem na veškeré dokumenty a informace, na nichž uvedené námitky zakládá. Komise uvědomí dotčenou osobu o jejím právu na přístup ke spisu.

2.   Komise uvědomí dotčený členský stát o svém záměru a o zaslání sdělení uvedeného v odstavci 1.

3.   Dotčené osobě se umožní podat Komisi písemně své stanovisko ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy obdržela sdělení uvedené v odstavci 1.

Článek 100

Lhůty

(čl. 116 odst. 3 kodexu)

1.   Komise rozhodne, zda je vrácení nebo prominutí částky odůvodněné, do devíti měsíců ode dne, kdy obdržela spis uvedený v čl. 98 odst. 1.

2.   Pokud Komise považovala za nutné vyžádat si od členského státu podle čl. 98 odst. 5 doplňující informace, lhůta uvedená v odstavci 1 se prodlouží o stejnou dobu, jako je doba, která uplyne ode dne, kdy Komise odeslala žádost o doplňující informace, do dne, kdy je obdrží. Komise o prodloužení lhůty uvědomí dotčenou osobu.

3.   Pokud Komise provádí šetření, aby mohla rozhodnout, lhůta uvedená v odstavci 1 se prodlouží o dobu nezbytnou pro dokončení šetření. Toto prodloužení lhůty nesmí přesáhnout devět měsíců. O datech zahájení a ukončení šetření uvědomí Komise členský stát a dotčenou osobu.

4.   Pokud Komise hodlá přijmout nepříznivé rozhodnutí podle čl. 99 odst. 1, lhůta uvedená v odstavci 1 se prodlouží o 30 dnů.

Článek 101

Oznámení rozhodnutí

(čl. 116 odst. 3 kodexu)

1.   Komise oznámí dotčenému členskému státu své rozhodnutí co nejdříve a v každém případě do 30 dnů po uplynutí lhůty uvedené v čl. 100 odst. 1.

2.   Celní orgán příslušný k přijetí rozhodnutí vydá rozhodnutí na základě rozhodnutí Komise oznámeného podle odstavce 1.

Členský stát celního orgánu příslušného k přijetí rozhodnutí o něm informuje Komisi tím, že jí zašle kopii dotyčného rozhodnutí.

3.   Pokud je rozhodnutí v případech podle čl. 116 odst. 3 kodexu pro dotčenou osobu příznivé, může Komise určit podmínky, za kterých mají celní orgány v případech obsahujících srovnatelné skutkové a právní otázky clo vracet nebo promíjet.

Článek 102

Důsledky nepřijetí nebo neoznámení rozhodnutí

(čl. 116 odst. 3 kodexu)

Pokud Komise ve lhůtě stanovené v článku 100 nepřijme rozhodnutí nebo ve lhůtě stanovené v čl. 101 odst. 1 neoznámí rozhodnutí dotčenému členskému státu, celní orgán příslušný k přijetí rozhodnutí přijme rozhodnutí ve prospěch dotčené osoby.

KAPITOLA 4

Zánik celního dluhu

Článek 103

Nedostatky, které nemají zásadní vliv na správné provádění celního režimu

(čl. 124 odst. 1 písm. h) bod i) kodexu)

Za nedostatky, které nemají zásadní vliv na správné provádění celního režimu, se považují tyto situace:

a)	překročení lhůty o dobu, která není delší než prodloužení lhůty, které by bylo uděleno, kdyby bylo o uvedené prodloužení požádáno;

b)	pokud u zboží, které bylo propuštěno do zvláštního režimu nebo do režimu dočasného uskladnění, vznikl celní dluh podle čl. 79 odst. 1 písm. a) nebo c) kodexu a uvedené zboží bylo následně propuštěno do volného oběhu;

c)	pokud byl celní dohled následně obnoven pro zboží, které není formálně součástí tranzitního režimu, ale které dříve bylo v dočasném uskladnění nebo bylo propuštěno do zvláštního režimu spolu se zbožím, které bylo formálně propuštěno do uvedeného tranzitního režimu;

d)

v případě zboží propuštěného do zvláštního režimu jiného, než je tranzit a svobodná pásma, nebo v případě zboží, které je dočasně uskladněno, pokud došlo k chybě týkající se informací v celním prohlášení, jímž se režim vyřizuje nebo jímž se režim dočasného uskladnění ukončuje, pokud uvedená chyba nemá na vyřízení režimu nebo na ukončení dočasného uskladnění žádný vliv;

e)	pokud celní dluh vznikl podle čl. 79 odst. 1 písm. a) nebo b) kodexu, pokud dotčená osoba o porušení informuje příslušné celní orgány předtím, než byl celní dluh oznámen nebo než celní orgány uvedenou osobu uvědomily, že mají v úmyslu provést kontrolu.

HLAVA IV

ZBOŽÍ VSTUPUJÍCÍ NA CELNÍ ÚZEMÍ UNIE

KAPITOLA 1

Vstupní souhrnné celní prohlášení

Článek 104

Upuštění od povinnosti podat vstupní souhrnné celní prohlášení

(čl. 127 odst. 2 písm. b) kodexu)

1.   Od podání vstupního souhrnného celního prohlášení se upouští v případě tohoto zboží:

a)	elektrické energie;

b)	zboží, které vstupuje potrubím;

c)	listovních zásilek;

d)	vybavení domácnosti definovaného v čl. 2 odst. 1 písm. d) nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 ze dne 16. listopadu 2009 o systému Společenství pro osvobození od cla (14), pokud není dopravováno na základě přepravní smlouvy;

e)	zboží, u kterého je přípustné ústní celní prohlášení v souladu s článkem 135 a čl. 136 odst. 1, pokud není přepravováno na základě přepravní smlouvy;

f)	zboží uvedeného v čl. 138 písm. b) až d) nebo čl. 139 odst. 1, o němž se má za to, že je navrženo k propuštění do režimu podle článku 141, pokud není přepravováno na základě přepravní smlouvy;

g)	zboží, které se nachází v osobních zavazadlech cestujících;

h)	zboží přepravovaného na podkladě formuláře 302 v rámci Dohody mezi stranami Severoatlantické smlouvy o statusu jejich ozbrojených sil, podepsané v Londýně dne 19. června 1951;

i)	zbraní a vojenského zařízení, které na celní území Unie přepravily orgány pověřené vojenskou obranou některého členského státu, vojenskou dopravou nebo dopravou provozovanou za účelem výhradního použití vojenskými orgány;

j)

následujícího zboží vstupujícího na celní území Unie přímo ze zařízení na moři provozovaných osobou usazenou na celním území Unie: i) zboží, které bylo do těchto zařízení na moři zapracováno za účelem jejich stavby, opravy, údržby nebo přeměny; ii) zboží určeného k instalaci na těchto zařízeních na moři nebo k jejich vybavení; iii) zásob používaných nebo spotřebovávaných na těchto zařízeních na moři; iv) odpadu z těchto zařízení na moři, který není zařazen jako nebezpečný;

k)	zboží, které je osvobozeno od cla podle Vídeňské úmluvy ze dne 18. dubna 1961 o diplomatických stycích, Vídeňské úmluvy ze dne 24. dubna 1963 o konzulárních stycích, ostatních konzulárních úmluv nebo Newyorské úmluvy ze dne 16. prosince 1969 o zvláštních misích;

l)

následujícího zboží na palubě plavidla nebo letadla: i) zboží, které se dodává v podobě dílů nebo příslušenství určeného pro použití v těchto plavidlech a letadlech; ii) zboží pro provoz motorů, strojů a dalších zařízení těchto plavidel nebo letadel; iii) potravin a dalších položek určených ke spotřebě nebo prodeji na palubě;

m)	zboží vstupujícího na celní území Unie z Ceuty a Melilly, Gibraltaru, Helgolandu, Republiky San Marino, Vatikánského městského státu, obcí Livigno a Campione d’Italia nebo italských vnitrozemských vod jezera Lugano mezi břehem a politickou hranicí oblasti od Ponte Tresa k Porto Ceresio;

n)	produktů mořského rybolovu a jiných produktů získaných z moře mimo celní území Unie rybářskými plavidly Unie;

o)	plavidel a zboží přepravovaného těmito plavidly, která vstupují do teritoriálních vod členského státu výhradně za účelem naložení zásob na palubu a která se nenapojují na žádné přístavní zařízení;

p)	zboží, pro které jsou vydány karnety ATA či CPD, pokud není přepravováno na základě přepravní smlouvy.

2.   Do 31. prosince 2020 se upouští od povinnosti podat vstupní souhrnné celní prohlášení v případě zboží v poštovních zásilkách, jejichž hmotnost nepřesáhne 250 gramů.

Pokud na celní území Unie vstupuje zboží v poštovních zásilkách, jejichž hmotnost přesahuje 250 gramů, avšak není na ně podáno vstupní souhrnné celní prohlášení, není uplatňován postih. Při předložení zboží a na základě prohlášení pro dočasné uskladnění či celního prohlášení podaného pro toto zboží, jsou-li k dispozici, se provádí analýza rizik.

Komise do 31. prosince 2020 situaci ohledně zboží v poštovních zásilkách podle tohoto odstavce přezkoumá s cílem provést takové úpravy, jež budou nezbytné s přihlédnutím k používání elektronických prostředků provozovateli poštovních služeb za účelem pohybu zboží.

Článek 105

Lhůty pro podání vstupního souhrnného celního prohlášení v případě námořní přepravy

(čl. 127 odst. 3 a 7 kodexu)

Vstupuje-li zboží na celní území Unie po moři, je vstupní souhrnné celní prohlášení nutno podat v následujících lhůtách:

a)	u nákladu v kontejnerech, pro který se nepoužije písmeno c) nebo d), nejpozději 24 hodin předtím, než je zboží naloženo na plavidlo, na kterém má vstoupit na celní území Unie;

b)	u volně loženého či kusového nákladu, pro který se nepoužije písmeno c) nebo d), nejpozději čtyři hodiny před vplutím plavidla do prvního přístavu vstupu na celní území Unie;

c)	nejpozději dvě hodiny před vplutím plavidla do prvního přístavu vstupu na celní území Unie v případě zboží přicházejícího z i) Grónska; ii) Faerských ostrovů; iii) Islandu; iv) přístavů v Baltském moři, Severním moři, Černém moři a Středozemním moři; v) veškerých marockých přístavů;

d)

v jiných případech, než jsou případy uvedené v písmeni c), u pohybu mezi územím mimo celní území Unie a francouzskými zámořskými departementy, Azory, Madeirou nebo Kanárskými ostrovy, kdy je doba plavby kratší než 24 hodin, nejpozději dvě hodiny před vplutím do prvního přístavu vstupu na celní území Unie.

Článek 106

Lhůty pro podání vstupního souhrnného celního prohlášení v případě letecké přepravy

(čl. 127 odst. 3 a 7 kodexu)

1.   Vstupuje-li zboží na celní území Unie letecky, je vstupní souhrnné celní prohlášení nutno podat co nejdříve.

Minimální datový soubor vstupního souhrnného celního prohlášení je nutno podat nejpozději předtím, než je zboží naloženo do letadla, v němž má vstoupit na celní území Unie.

2.   Pokud je ve lhůtě uvedené v odst. 1 druhém pododstavci podán pouze minimální datový soubor vstupního souhrnného celního prohlášení, je nutno ostatní údaje poskytnout v následujících lhůtách:

a)	v případě letů v délce trvání kratší než čtyři hodiny nejpozději do okamžiku skutečného odletu letadla;

b)	v případě ostatních letů nejpozději čtyři hodiny před příletem letadla na první letiště na celním území Unie.

Článek 107

Lhůty pro podání vstupního souhrnného celního prohlášení v případě železniční přepravy

(čl. 127 odst. 3 a 7 kodexu)

Vstupuje-li zboží na celní území Unie po železnici, je vstupní souhrnné celní prohlášení nutno podat v následujících lhůtách:

a)	pokud cesta vlakem z poslední stanice pro sestavování vlaků umístěné ve třetí zemi k celnímu úřadu prvního vstupu trvá méně než dvě hodiny, nejpozději jednu hodinu před příchodem zboží do místa, pro něž je tento celní úřad příslušný;

b)	ve všech ostatních případech nejpozději dvě hodiny před příchodem zboží do místa, pro něž je příslušný celní úřad prvního vstupu.

Článek 108

Lhůty pro podání vstupního souhrnného celního prohlášení v případě silniční přepravy

(čl. 127 odst. 3 a 7 kodexu)

Vstupuje-li zboží na celní území Unie po silnici, je vstupní souhrnné celní prohlášení nutno podat nejpozději jednu hodinu před příchodem zboží do místa, pro něž je příslušný celní úřad prvního vstupu.

Článek 109

Lhůty pro podání vstupního souhrnného celního prohlášení v případě vnitrozemské vodní přepravy

(čl. 127 odst. 3 a 7 kodexu)

Vstupuje-li zboží na celní území Unie vnitrozemskou vodní cestou, je vstupní souhrnné celní prohlášení nutno podat nejpozději dvě hodiny před příchodem zboží do místa, pro něž je příslušný celní úřad prvního vstupu.

Článek 110

Lhůty pro podání vstupního souhrnného celního prohlášení v případě kombinované přepravy

(čl. 127 odst. 3 a 7 kodexu)

Vstupuje-li zboží na celní území Unie v dopravním prostředku, který je sám přepravován v aktivním dopravním prostředku, pak lhůtou k podání vstupního souhrnného celního prohlášení je lhůta použitelná na tento aktivní dopravní prostředek.

Článek 111

Lhůty pro podání vstupního souhrnného celního prohlášení v případě vyšší moci

(čl. 127 odst. 3 a 7 kodexu)

V případě vyšší moci se nepoužijí lhůty uvedené v článcích 105 až 109.

Článek 112

Poskytování údajů do vstupního souhrnného celního prohlášení jinými osobami ve specifických případech námořní či vnitrozemské vodní přepravy

(čl. 127 odst. 6 kodexu)

1.   Jestliže v případě námořní či vnitrozemské vodní přepravy uzavře jedna či více osob, u nichž se nejedná o dopravce, na totéž zboží jednu či více doplňujících přepravních smluv, na něž se vztahuje jeden či více konosamentů, a jestliže osoba vydávající konosament nezpřístupní údaje požadované do vstupního souhrnného celního prohlášení své smluvní straně, která vydává konosament této osobě nebo smluvní straně, s níž tato osoba uzavřela dohodu o společné nakládce zboží, pak osoba, která nezpřístupní tyto požadované údaje, je povinna tyto údaje poskytnout v souladu s čl. 127 odst. 6 kodexu celnímu úřadu prvního vstupu.

Pokud příjemce uvedený v konosamentu, k němuž nejsou dispozici podkladové konosamenty, nezpřístupní osobě, která tento konosament vydává, údaje požadované do vstupního souhrnného celního prohlášení, je povinen tyto údaje poskytnout celnímu úřadu prvního vstupu.

2.   Osoba poskytující údaje podle čl. 127 odst. 5 kodexu nese za tyto údaje odpovědnost podle čl. 15 odst. 2 písm. a) a b) kodexu.

Článek 113

Poskytování údajů do vstupního souhrnného celního prohlášení jinými osobami ve specifických případech letecké přepravy

(čl. 127 odst. 6 kodexu)

1.   Jestliže v případě letecké přepravy uzavře jedna či více osob, u nichž se nejedná o dopravce, na totéž zboží jednu či více doplňujících přepravních smluv, na něž se vztahuje jeden či více leteckých nákladních listů, a jestliže osoba vydávající letecký nákladní list nezpřístupní údaje požadované do vstupního souhrnného celního prohlášení své smluvní straně, která vydává letecký nákladní list této osobě nebo smluvní straně, s níž tato osoba uzavřela dohodu o společné nakládce zboží, pak osoba, která nezpřístupní tyto požadované údaje, je povinna tyto údaje poskytnout v souladu s čl. 127 odst. 6 kodexu celnímu úřadu prvního vstupu.

2.   Jestliže je zboží v případě letecké přepravy přepravováno podle pravidel aktů Světové poštovní unie a jestliže provozovatel poštovních služeb nezpřístupní dopravci údaje požadované do vstupního souhrnného celního prohlášení, je provozovatel poštovních služeb povinen tyto údaje poskytnout v souladu s čl. 127 odst. 6 kodexu celnímu úřadu prvního vstupu.

3.   Osoba poskytující údaje podle čl. 127 odst. 5 kodexu nese za tyto údaje odpovědnost podle čl. 15 odst. 2 písm. a) a b) kodexu.

KAPITOLA 2

Příchod zboží

Článek 114

Obchod se zvláštními daňovými územími

(čl. 1 odst. 3 kodexu)

Členské státy jsou povinny uplatňovat tuto kapitolu a články 133 až 152 kodexu na zboží obchodované mezi zvláštním daňovým územím a jinou částí celního území Unie, která není zvláštním daňovým územím.

Článek 115

Schválení místa pro předložení zboží celnímu úřadu a dočasné uskladnění

(čl. 139 odst. 1 a čl. 147 odst. 1 kodexu)

1.   Pro účely předložení zboží lze schválit jiné místo než příslušný celní úřad, jsou-li splněny následující podmínky:

a)	jsou splněny požadavky čl. 148 odst. 2 a 3 kodexu a článku 117;

b)	zboží je navrženo na propuštění do celního režimu v den následující po svém předložení, pokud celní orgány nepožadují podle čl. 140 odst. 2 kodexu, aby bylo zboží podrobeno kontrole.

Uvedené schválení se nevyžaduje v případě, že je toto místo již schváleno pro účely provozování dočasných skladů.

2.   Pro dočasné uskladnění zboží lze schválit jiné místo než dočasný sklad, jsou-li splněny následující podmínky:

a)	jsou splněny požadavky čl. 148 odst. 2 a 3 kodexu a článku 117;

b)	zboží je navrženo na propuštění do celního režimu v den následující po svém předložení, pokud celní orgány nepožadují podle čl. 140 odst. 2 kodexu, aby bylo zboží podrobeno kontrole.

Článek 116

Záznamy

(čl. 148 odst. 4 kodexu)

1.   Záznamy uvedené v čl. 148 odst. 4 kodexu obsahují následující informace a údaje:

a)	odkaz na příslušné prohlášení pro dočasné uskladnění uskladněného zboží a odkaz na odpovídající ukončení dočasného uskladnění;

b)	datum a údaje identifikující celní doklady k uskladněnému zboží a veškeré další doklady týkající se dočasného uskladnění tohoto zboží;

c)	údaje, identifikační čísla, počet a druh nákladových kusů, množství a obvyklý obchodní nebo technický popis zboží a v náležitých případech identifikační značky kontejneru nezbytné k identifikaci zboží;

d)	umístění zboží a údaje o jeho pohybu;

e)	celní status zboží;

f)	údaje o druzích úkonů uvedených v čl. 147 odst. 2 kodexu;

g)	údaje o příchodu zboží do dočasného skladu určení v případě přemisťování zboží v dočasném uskladnění mezi dočasnými sklady, které jsou umístěny v různých členských státech.

Pokud záznamy nejsou součástí hlavního účetnictví pro celní účely, musí na toto hlavní účetnictví pro celní účely odkazovat.

2.   Celní orgány mohou od požadavku na některé z informací uvedených v odstavci 1 upustit, pokud to nepříznivě neovlivňuje celní dohled a kontrolu zboží. V případě přemisťování zboží mezi dočasnými sklady se však toto upuštění od požadavku nepoužije.

Článek 117

Maloobchodní prodej

(čl. 148 odst. 1 kodexu)

Povolení k provozování dočasného skladu uvedené v článku 148 kodexu se uděluje za následujících podmínek:

a)	dočasný sklad není používán pro účely maloobchodního prodeje;

b)	v případě, že je uskladněné zboží nebezpečné nebo by mohlo znehodnotit jiné zboží nebo vyžaduje z jiných důvodů zvláštní zařízení, je dočasný sklad zvláště vybavený k uskladnění takového zboží;

c)	dočasný sklad je provozován výlučně držitelem povolení.

Článek 118

Ostatní případy přemisťování dočasně uskladněného zboží

(čl. 148 odst. 5 písm. c) kodexu)

V souladu s čl. 148 odst. 5 písm. c) kodexu mohou celní orgány povolit přemístění dočasně uskladněného zboží mezi různými dočasnými sklady, na něž se vztahují různá povolení k provozování dočasného skladu, za předpokladu, že držiteli těchto povolení jsou AEOC.

HLAVA V

OBECNÁ PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE CELNÍHO STATUSU, PROPUŠTĚNÍ ZBOŽÍ DO CELNÍHO REŽIMU, OVĚŘOVÁNÍ, PROPUŠTĚNÍ ZBOŽÍ A NAKLÁDÁNÍ SE ZBOŽÍM

KAPITOLA 1

Celní status zboží

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 119

Předpoklad celního statusu

(čl. 153 odst. 1 a čl. 155 odst. 2 kodexu)

1.   Předpoklad, že zboží má celní status zboží Unie, se nevztahuje na následující zboží:

a)	zboží vstupující na celní území Unie, které je pod celním dohledem, s cílem určit jeho celní status;

b)	zboží v dočasném uskladnění;

c)	zboží propuštěné do některého zvláštního režimu s výjimkou vnitřního tranzitu, režimu pasivního zušlechťovacího styku a režimu konečného užití;

d)	produkty mořského rybolovu ulovené rybářským plavidlem Unie mimo celní území Unie, v jiných vodách než teritoriálních vodách třetí země, které vstupují na celní území Unie způsobem stanoveným v článku 129;

e)	zboží získané z produktů uvedených v písmeni d) na palubě daného plavidla nebo zpracovatelského plavidla Unie, při jehož výrobě mohly být použity další produkty, jež mají celní status zboží Unie, a které vstupuje na celní území Unie způsobem stanoveným v článku 129;

f)	produkty mořského rybolovu a jiné produkty získané nebo ulovené plavidly plujícími pod vlajkou třetí země uvnitř celního území Unie.

2.   Zboží Unie se může pohybovat mezi dvěma místy na celním území Unie, aniž by podléhalo celnímu režimu, a dočasně též mimo toto území, aniž by došlo ke změně jeho celního statusu, v následujících případech:

a)	je-li zboží přepravováno letecky a bylo naloženo nebo přeloženo na letišti Unie k odeslání na jiné letiště Unie za předpokladu, že je přepravováno na podkladě jednotného přepravního dokladu vydaného členským státem;

b)	je-li zboží přepravováno po moři a mezi přístavy Unie je přepravuje pravidelná linka, jež získala povolení v souladu s článkem 120;

c)	je-li zboží přepravováno po železnici a bylo přepraveno přes třetí zemi, která je smluvní stranou Úmluvy o společném tranzitním režimu, na podkladě jednotného přepravního dokladu vydaného členským státem a za předpokladu, že tato možnost je stanovena v mezinárodní dohodě.

3.   Zboží Unie se může za předpokladu, že je jeho celní status zboží Unie prokázán, pohybovat mezi dvěma místy na celním území Unie, aniž by podléhalo celnímu režimu, a dočasně též mimo toto území, aniž by došlo ke změně jeho celního statusu, v následujících případech:

a)	zboží, jež bylo přepraveno mezi dvěma místy na celním území Unie a dočasně opustilo toto území po moři nebo letecky;

b)	zboží, jež bylo přepraveno mezi dvěma místy na celním území Unie přes území ležící mimo celní území Unie, aniž by bylo přeloženo, a je přepravováno na podkladě jednotného přepravního dokladu vydaného členským státem;

c)

zboží, jež bylo přepraveno mezi dvěma místy na celním území Unie přes území ležící mimo celní území Unie, kde došlo k jeho překládce na jiný dopravní prostředek, než na který bylo původně naloženo, a byl vydán nový přepravní doklad pokrývající přepravu z území mimo celní území Unie za předpokladu, že k novému dokladu je přiložena kopie původního jednotného přepravního dokladu;

d)	motorizovaná silniční vozidla evidovaná v členském státě, která dočasně opustila celní území Unie a zpětně na něj vstoupila;

e)	obaly, palety a jiné podobné vybavení, s výjimkou kontejnerů, náležející osobě usazené na celním území Unie, které se používají pro přepravu zboží, jež dočasně opustilo celní území Unie a zpětně na něj vstoupilo;

f)	zboží v zavazadle přepravované cestujícím, které není určeno pro komerční účely a které dočasně opustilo celní území Unie a zpětně na něj vstoupilo.

Oddíl 2

Pravidelná linka pro celní účely

Článek 120

Povolení k zavedení pravidelných linek

(čl. 155 odst. 2 kodexu)

1.   Celní orgán příslušný k přijetí rozhodnutí může dopravní společnosti udělit povolení pro účely pravidelných linek, jež ji opravňuje k přepravě zboží Unie mezi dvěma místy na celním území Unie a dočasně též mimo toto území, aniž by došlo ke změně celního statusu zboží Unie.

2.   Povolení se udělí, pouze pokud:

a)	je dopravní společnost usazena na celním území Unie;

b)	společnost splňuje kritérium stanovené v čl. 39 písm. a) kodexu;

c)	se společnost zaváže, že po vydání povolení bude celnímu orgánu příslušnému k přijetí rozhodnutí sdělovat informace uvedené v čl. 121 odst. 1, a

d)	se společnost zaváže, že plavidlo na trase pravidelné linky nezastaví v žádném přístavu mimo celní území Unie ani ve svobodném pásmu v přístavu Unie a že nebude provádět překládku zboží na volném moři.

3.   Dopravní společnosti, jež získaly povolení v souladu s tímto článkem, provozují pravidelnou linku, která je v povolení uvedena.

Pravidelná linka se provozuje prostřednictvím plavidel zaregistrovaných pro tento účel v souladu s článkem 121.

Článek 121

Registrace plavidel a přístavů

(čl. 22 odst. 4 a čl. 155 odst. 2 kodexu)

1.   Dopravní společnost, jež získala povolení k zavedení pravidelné linky pro účely čl. 119 odst. 2 písm. b), zaregistruje plavidla, která hodlá používat, a přístavy, které hodlá pro účely této linky obsluhovat, tak, že sdělí celnímu orgánu příslušnému k přijetí rozhodnutí následující informace:

a)	názvy plavidel přidělených na pravidelnou linku;

b)	přístav, kde plavidlo zahajuje svůj provoz jako plavidlo na pravidelné lince;

c)	přístavy, které pravidelná linka obsluhuje.

2.   Registrace uvedená v odstavci 1 nabude účinku prvním pracovním dnem následujícím po dni, kdy celní orgán příslušný k přijetí rozhodnutí registraci provede.

3.   Dopravní společnost, jež získala povolení k zavedení pravidelné linky pro účely čl. 119 odst. 2 písm. b), oznámí celnímu orgánu příslušnému k přijetí rozhodnutí jakoukoli změnu informací uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c) a datum a čas, kdy změna nabývá účinku.

Článek 122

Nepředvídané okolnosti během přepravy pravidelnou linkou

(čl. 153 odst. 1 a čl. 155 odst. 2 kodexu)

Jestliže plavidlo registrované na pravidelné lince pro účely čl. 119 odst. 2 písm. b) v důsledku nepředvídaných okolností přeloží zboží na volném moři, zastaví v přístavu mimo celní území Unie, v přístavu, který není součástí pravidelné linky, nebo ve svobodném pásmu přístavu Unie, nebo v uvedených místech naloží či vyloží zboží, celní status daného zboží se nezmění, ledaže bylo na daných místech naloženo či vyloženo.

Mají-li celní orgány pochybnosti o tom, zda zboží tyto podmínky splňuje, musí být celní status tohoto zboží prokázán.

Oddíl 3

Prokazování celního statusu zboží Unie

Pododdíl 1

Obecná ustanovení

Článek 123

Doba platnosti dokladu T2L, T2LF nebo celního manifestu

(čl. 22 odst. 5 kodexu)

Důkaz o celním statusu zboží Unie v podobě dokladu T2L, T2LF nebo celního manifestu je platný 90 dní od data registrace, nebo pokud v souladu s článkem 128 není registrace celního manifestu povinná, od data jeho vystavení. Na žádost dotčené osoby a z odůvodněných příčin může celní úřad stanovit delší dobu platnosti důkazu.

Článek 124

Způsob sdělení referenčního čísla dokladu T2L, T2LF nebo celního manifestu

(čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu)

Referenční číslo (MRN) dokladu T2L, T2LF nebo celního manifestu může být předloženo některým z následujících způsobů, jenž je odlišný od metod elektronického zpracování dat:

a)	pomocí čárového kódu;

b)	prostřednictvím dokladu o registraci statusu;

c)	jiným způsobem, který povolí přijímající celní úřad.

Pododdíl 2

Důkazy předložené jiným způsobem než metodami elektronického zpracování dat

Článek 125

Důkaz o celním statusu zboží Unie pro cestující, kteří nejsou hospodářskými subjekty

(čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu)

Cestující, který není hospodářským subjektem, může žádost o důkaz o celním statusu zboží Unie podat v listinné podobě.

Článek 126

Prokazování celního statusu zboží Unie předložením faktury nebo přepravního dokladu

(čl. 6 odst. 2 a odst. 3 písm. a) kodexu)

1.   Celní status zboží Unie, jehož hodnota nepřevyšuje 15 000 EUR, může být prokázán některým z následujících způsobů, jenž je odlišný od metod elektronického zpracování dat:

a)	předložením faktury týkající se zboží;

b)	předložením přepravního dokladu týkajícího se zboží.

2.   Na faktuře nebo přepravním dokladu uvedeném v odstavci 1 musí být uvedeno alespoň celé jméno a adresa odesílatele nebo zúčastněné osoby (jestliže neexistuje odesílatel), příslušný celní úřad, počet, druh, značky a referenční čísla nákladových kusů, popis zboží, hrubá hmotnost (v kg), hodnota zboží a případně identifikační čísla kontejnerů.

Odesílatel, nebo jestliže neexistuje odesílatel, pak zúčastněná osoba, určí celní status zboží Unie tak, že na faktuře či přepravním dokladu uvede kód „T2L“ nebo „T2LF“ a připojí svůj podpis.

Článek 127

Důkaz o celním statusu zboží Unie v karnetu TIR či ATA nebo na formuláři 302

(čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu)

Je-li zboží Unie přepravováno v souladu s Úmluvou TIR, Úmluvou ATA, Istanbulskou úmluvou nebo Dohodou mezi stranami Severoatlantické smlouvy o statusu jejich ozbrojených sil, podepsanou v Londýně dne 19. června 1951, může být důkaz o celním statusu zboží Unie předložen jinak než metodami elektronického zpracování dat.

Pododdíl 3

Důkaz o celním statusu zboží Unie vydaný schváleným vydavatelem

Článek 128

Zjednodušení při vydávání důkazu schváleným vydavatelem

(čl. 153 odst. 2 kodexu)

1.   Jakékoli osobě usazené na celním území Unie a splňující kritéria stanovená v čl. 39 písm. a) a b) kodexu může být povoleno vydávat:

a)	doklad T2L nebo T2LF, aniž by musela žádat o potvrzení;

b)	celní manifest, aniž by musela žádat příslušný celní úřad o potvrzení a registraci důkazu.

2.   Povolení uvedené v odstavci 1 vydá příslušný celní úřad na žádost dotčené osoby.

Pododdíl 4

Zvláštní ustanovení ohledně produktů mořského rybolovu a zboží získaného z takových produktů

Článek 129

Celní status produktů mořského rybolovu a zboží získaného z takových produktů

(čl. 153 odst. 2 kodexu)

Pro účely prokázání celního statusu produktů a zboží uvedených v čl. 119 odst. 1 písm. d) a e) jako zboží Unie je třeba prokázat, že dané zboží bylo dopraveno přímo na celní území Unie jedním z následujících způsobů:

a)	na rybářském plavidle Unie, jež tyto produkty ulovilo a případně zpracovalo;

b)	na rybářském plavidle Unie, na které byly tyto produkty přeloženy z plavidla uvedeného v písmeni a);

c)	na zpracovatelském plavidle Unie, které tyto produkty zpracovalo poté, co byly přeloženy z plavidla uvedeného v písmeni a);

d)	na jakémkoli jiném plavidle, na které byly dotyčné produkty a zboží přeloženy z plavidel uvedených v písmenech a), b) nebo c), aniž jsou dále měněny;

e)	dopravním prostředkem na podkladě jednotného přepravního dokladu vystaveného v zemi či na území, které není součástí celního území Unie, kde byly tyto produkty či zboží vyloženy z plavidel uvedených v písmenech a), b), c) nebo d).

Článek 130

Důkaz o celním statusu produktů mořského rybolovu a zboží získaného z takových produktů

(čl. 6 odst. 2 a odst. 3 písm. a) kodexu)

1.   Pro účely prokázání celního statusu v souladu s článkem 129 jsou v lodním deníku rybolovu, prohlášení o vykládce, prohlášení o překládce či údajích ze systému sledování plavidel, jež jsou vyžadovány v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1224/2009 (15), obsaženy následující informace:

a)	místo, kdy byly produkty mořského rybolovu uloveny, jež umožňuje určit, že produkty nebo zboží mají celní status zboží Unie v souladu s článkem 129;

b)	produkty mořského rybolovu (název a druh) a jejich hrubá hmotnost (v kg);

c)	druh zboží získaného z produktů mořského rybolovu uvedených v písmeni b) s popisem, který umožňuje zařazení zboží podle kombinované nomenklatury, a jeho hrubá hmotnost (v kg).

2.   V případě překládky produktů a zboží uvedených v čl. 119 odst. 1 písm. d) a e) na rybářské plavidlo Unie nebo zpracovatelské plavidlo Unie (přijímající plavidlo), obsahuje lodní deník rybolovu či prohlášení o překládce rybářského plavidla Unie nebo zpracovatelského plavidla Unie, z něhož jsou produkty či zboží překládány, kromě informací vyjmenovaných v odstavci 1 také název, stát vlajky, registrační číslo a celé jméno velitele přijímajícího plavidla, na něž jsou produkty či zboží překládány.

Lodní deník rybolovu či prohlášení o překládce přijímajícího plavidla obsahuje kromě informací vyjmenovaných v odst. 1 písm. b) a c) také název, stát vlajky, registrační číslo a celé jméno velitele rybářského plavidla Unie nebo zpracovatelského plavidla Unie, z něhož jsou produkty či zboží překládány.

3.   Pro účely odstavců 1 a 2 akceptují celní orgány u plavidel s celkovou délkou nejméně 10 a nejvýše 15 metrů lodní deník rybolovu, prohlášení o vykládce či prohlášení o překládce v listinné podobě.

Článek 131

Překládka

(čl. 6 odst. 3 kodexu)

1.   V případě překládky produktů a zboží uvedených v čl. 119 odst. 1 písm. d) a e) na přijímající plavidla jiná než rybářská plavidla Unie nebo zpracovatelská plavidla Unie se celní status zboží Unie prokáže poskytnutím výtisku prohlášení o překládce přijímajícího plavidla společně s výtiskem lodního deníku rybolovu či v příslušných případech s výtiskem prohlášení o překládce a údajů ze systému sledování plavidel rybářského plavidla Unie nebo zpracovatelského plavidla Unie, ze kterých byly produkty nebo zboží přeloženy.

2.   V případě vícenásobných překládek se rovněž předloží výtisk všech prohlášení o překládce.

Článek 132

Důkaz o celním statusu zboží Unie u produktů mořského rybolovu a jiných produktů získaných nebo ulovených plavidly plujícími pod vlajkou třetí země uvnitř celního území Unie

(čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu)

Jako důkaz o celním statusu zboží Unie u produktů mořského rybolovu a jiných produktů získaných nebo ulovených plavidly plujícími pod vlajkou třetí země uvnitř celního území Unie je možné poskytnout výtisk lodního deníku rybolovu.

Článek 133

Produkty a zboží přeložené a přepravené skrze zemi nebo území, jež nejsou součástí celního území Unie

(čl. 6 odst. 2 kodexu)

Jsou-li produkty a zboží uvedené v čl. 119 odst. 1 písm. d) a e) přeloženy a přepraveny skrze zemi nebo území, jež nejsou součástí celního území Unie, poskytne se výtisk lodního deníku rybolovu rybářského plavidla Unie nebo zpracovatelského plavidla Unie, v náležitých případech společně s výtiskem prohlášení o překládce, v nichž jsou uvedeny následující informace:

a)	potvrzení od celního orgánu třetí země;

b)	datum příchodu produktů a zboží do třetí země a datum odeslání ze třetí země;

c)	dopravní prostředek použitý k přeposlání produktů a zboží na celní území Unie;

d)	adresa celního orgánu uvedeného v písmeni a).

KAPITOLA 2

Propuštění zboží do celního režimu

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 134

Celní prohlášení při obchodu s územími se zvláštním daňovým režimem

(čl. 1 odst. 3 kodexu)

1.   Na obchod se zbožím Unie uvedený v čl. 1 odst. 3 kodexu se uplatní následující ustanovení:

a)	hlava V kapitoly 2, 3 a 4 kodexu;

b)	hlava VIII kapitoly 2 a 3 kodexu;

c)	hlava V kapitoly 2 a 3 tohoto nařízení;

d)	hlava VIII kapitoly 2 a 3 tohoto nařízení.

2.   Kterákoli osoba může splnit povinnosti podle ustanovení uvedených v odstavci 1 předložením faktury nebo přepravního dokladu v následujících případech:

a)	je-li zboží odesláno ze zvláštního daňového území do jiné části celního území Unie, která není zvláštním daňovým územím, v rámci stejného členského státu;

b)	pokud zboží vstoupilo na zvláštní daňové území z jiné části celního území Unie, která není zvláštním daňovým územím, v rámci stejného členského státu;

c)	je-li zboží odesláno z jiné části celního území Unie, která není zvláštním daňovým územím, na zvláštní daňové území v rámci stejného členského státu;

d)	pokud zboží vstoupilo do jiné části celního území Unie, která není zvláštním daňovým územím, ze zvláštního daňového území v rámci stejného členského státu.

Článek 135

Ústní prohlášení k propuštění do volného oběhu

(čl. 158 odst. 2 kodexu)

1.   Celní prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu je možné podat ústně pro následující zboží:

a)	zboží neobchodní povahy;

b)	zboží obchodní povahy, které se nachází v osobních zavazadlech cestujících, pokud jeho hodnota nepřesahuje 1 000 EUR nebo jeho čistá hmotnost nepřesahuje 1 000 kg;

c)	produkty zemědělců Unie pocházející z pozemků ležících ve třetí zemi a produkty rybolovu, chovu ryb a lovu, na něž se vztahuje osvobození od cla podle článků 35 až 38 nařízení (ES) č. 1186/2009;

d)	osivo, hnojiva a produkty k pěstování rostlin a obdělávání půdy dovážené zemědělci ze třetích zemí a používané na pozemcích hraničících s těmito zeměmi, na něž se vztahuje osvobození od cla podle článku 39 a 40 nařízení (ES) č. 1186/2009.

2.   Celní prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu je možné podat ústně pro zboží uvedené v čl. 136 odst. 1 za předpokladu, že je toto zboží osvobozeno od dovozního cla jakožto vrácené zboží.

Článek 136

Ústní prohlášení pro režim dočasného použití a zpětný vývoz

(čl. 158 odst. 2 kodexu)

1.   Celní prohlášení pro režim dočasného použití je možné podat ústně pro následující zboží:

a)	palety, kontejnery a dopravní prostředky a náhradní díly, příslušenství a vybavení pro tyto palety, kontejnery a dopravní prostředky, jež jsou uvedené v článcích 208 až 213;

b)	osobní potřeby cestujících a zboží ke sportovním účelům uvedené v článku 219;

c)	předměty k uspokojování potřeb námořníků používané na palubě plavidla určeného pro mezinárodní námořní dopravu uvedené v čl. 220 písm. a);

d)	lékařská, chirurgická a laboratorní zařízení uvedená v článku 222;

e)	zvířata uvedená v článku 223, jestliže jsou určena ke stěhování stád nebo přesunům na pastvu nebo k provedení práce nebo přepravy;

f)	zařízení uvedené v čl. 224 písm. a);

g)	nástroje a zařízení, které potřebují lékaři k poskytnutí pomoci nemocným očekávajícím transplantaci orgánu a které splňují podmínky stanovené v čl. 226 odst. 1;

h)	zboží používané v rámci opatření přijatých k nápravě následků katastrof nebo podobných situací, ke kterým došlo na celním území Unie;

i)	přenosné hudební nástroje dočasně dovážené cestujícími se záměrem použít je jako zařízení k výkonu povolání;

j)	obaly, které jsou dovezeny plné a mají být zpětně vyvezeny prázdné nebo plné, nesoucí trvalé, nesmazatelné označení identifikující osobu usazenou mimo celní území Unie;

k)

zařízení pro výrobu a přenos rozhlasových a televizních programů a vozidla zvlášť upravená pro přenos rozhlasových a televizních programů a jejich vybavení dovážené veřejnými nebo soukromými subjekty usazenými mimo celní území Unie, schválené celními orgány udělujícími povolení k dočasnému použití tohoto vybavení nebo vozidel;

l)	jiné zboží, pokud to celní orgány povolí.

2.   Prohlášení pro zpětný vývoz mohou být pro zboží uvedené v odstavci 1 podána ústně při vyřizování režimu dočasného použití.

Článek 137

Ústní prohlášení pro vývoz

(čl. 158 odst. 2 kodexu)

1.   Celní prohlášení pro vývoz je možné podat ústně pro následující zboží:

a)	zboží neobchodní povahy;

b)	zboží obchodní povahy, pokud jeho hodnota nepřesahuje 1 000 EUR nebo jeho čistá hmotnost nepřesahuje 1 000 kg;

c)	dopravní prostředky registrované na celním území Unie a určené ke zpětnému dovozu a náhradní díly, příslušenství a vybavení pro tyto dopravní prostředky;

d)	domácí zvířata vyvážená při přemístění zemědělského podniku z Unie do třetí země, jež jsou osvobozena od cla podle článku 115 nařízení (ES) č. 1186/2009;

e)	produkty zemědělských producentů činných na pozemcích ležících v Unii, jež jsou osvobozeny od cla podle článků 116, 117 a 118 nařízení (ES) č. 1186/2009;

f)	osivo vyvážené zemědělskými producenty určené k vysetí na pozemcích ležících ve třetí zemi, jež je osvobozeno od cla podle článků 119 a 120 nařízení (ES) č. 1186/2009;

g)	píce a krmivo určené pro zvířata během jejich vývozu, jež jsou osvobozeny od cla podle článku 121 nařízení (ES) č. 1186/2009.

2.   Celní prohlášení pro vývoz mohou být podána ústně pro zboží uvedené v čl. 136 odst. 1, má-li toto zboží být zpětně dovezeno.

Článek 138

Zboží, jež se považuje za navržené k propuštění do volného oběhu v souladu s článkem 141

(čl. 158 odst. 2 kodexu)

Není-li navrženo jiným způsobem, za navržené k propuštění do volného oběhu v souladu s článkem 141 se považuje následující zboží:

a)	zboží neobchodní povahy dovážené v osobních zavazadlech cestujících, které je osvobozeno od dovozního cla buď podle článku 41 nařízení (ES) č. 1186/2009, nebo jakožto vrácené zboží;

b)	zboží uvedené v čl. 135 odst. 1 písm. c) a d);

c)	dopravní prostředky, jež jsou osvobozeny od dovozního cla jakožto vrácené zboží v souladu s článkem 203 kodexu;

d)	přenosné hudební nástroje, jež cestující zpětně dovezli a jež jsou osvobozeny od dovozního cla jakožto vrácené zboží v souladu s článkem 203 kodexu;

e)	listovní zásilky;

f)	zboží v poštovních zásilkách, které je osvobozeno od dovozního cla v souladu s články 23 až 27 nařízení (ES) č. 1186/2009.

Článek 139

Zboží, jež se považuje za navržené k dočasnému použití nebo zpětnému vývozu v souladu s článkem 141

(čl. 158 odst. 2 kodexu)

1.   Není-li zboží uvedené v čl. 136 odst. 1 písm. e) až j) navrženo jiným způsobem, považuje se za navržené k dočasnému použití v souladu s článkem 141.

2.   Není-li zboží uvedené v čl. 136 odst. 1 písm. e) až j) navrženo jiným způsobem, považuje se za navržené ke zpětnému vývozu v souladu s článkem 141 po vyřízení režimu dočasného použití.

Článek 140

Zboží, jež se považuje za navržené k vývozu v souladu s článkem 141

(čl. 158 odst. 2 kodexu)

1.   Není-li navrženo jiným způsobem, za navržené k vývozu v souladu s článkem 141 se považuje následující zboží:

a)	zboží uvedené v článku 137;

b)	přenosné hudební nástroje cestujících.

2.   Je-li zboží odesláno na Helgoland, považuje se za navržené k vývozu v souladu s článkem 141.

Článek 141

Úkony považované za celní prohlášení

(čl. 158 odst. 2 kodexu)

1.   Ve vztahu ke zboží uvedenému v čl. 138 písm. a) až d), článku 139 a čl. 140 odst. 1 se za celní prohlášení považuje kterýkoli z následujících úkonů:

a)	použití zeleného východu nebo východu označeného „nic k proclení“, pokud na daném celnímu úřadu používají oddělené kontrolní východy;

b)	projití celním úřadem, na kterém nejsou provozovány oddělené kontrolní východy;

c)	připevněním návěsky nebo nálepky „nic k proclení“ na přední ochranné sklo osobních vozidel, pokud tuto možnost stanoví vnitrostátní právní předpisy.

2.   Listovní zásilky se považují za navržené k propuštění do volného oběhu jejich vstupem na celní území Unie.

Listovní zásilky se považují za navržené k vývozu nebo zpětnému vývozu jejich výstupem z celního území Unie.

3.   Zboží v poštovních zásilkách, které je osvobozeno od dovozního cla v souladu s články 23 až 27 nařízení (ES) č. 1186/2009, se považuje za navržené k propuštění do volného oběhu jeho předložením celnímu úřadu podle článku 139 kodexu za předpokladu, že celní orgány požadované údaje přijmou.

4.   Zboží v poštovních zásilkách, jehož hodnota nepřevyšuje 1 000 EUR a jež nepodléhá vývoznímu clu, se považuje za navržené k vývozu jeho výstupem z celního území Unie.

Článek 142

Zboží, jež nelze navrhnout ústně ani v souladu s článkem 141

(čl. 158 odst. 2 kodexu)

Články 135 až 140 se nevztahují na:

a)	zboží, ve vztahu k němuž byly dokončeny formality za účelem získání náhrad nebo finančních výhod při vývozu v rámci společné zemědělské politiky;

b)	zboží, ve vztahu k němuž je podána žádost o vrácení cla či jiných poplatků;

c)	zboží, na něž se vztahuje zákaz nebo omezení;

d)	zboží, které podléhá jakékoli jiné zvláštní formalitě stanovené v právních předpisech Unie, kterou jsou celní orgány povinny uplatnit.

Článek 143

Celní prohlášení v listinné podobě

(čl. 158 odst. 2 kodexu)

Cestující mohou ve vztahu ke zboží, které přepravují, podat celní prohlášení v listinné podobě.

Článek 144

Celní prohlášení pro zboží v poštovních zásilkách

(čl. 6 odst. 2 kodexu)

Provozovatel poštovních služeb může podat celní prohlášení k propuštění do volného oběhu obsahující omezený soubor údajů požadovaný podle přílohy B ve vztahu ke zboží v poštovní zásilce, jestliže dané zboží splňuje všechny následující podmínky:

a)	jeho hodnota nepřevyšuje 1 000 EUR;

b)	není ve vztahu k němu podána žádost o vrácení nebo prominutí cla;

c)	nevztahují se na něj zákazy a omezení.

Oddíl 2

Zjednodušená celní prohlášení

Článek 145

Podmínky pro povolení pravidelného využívání zjednodušených celních prohlášení

(čl. 166 odst. 2 kodexu)

1.   Povolení pravidelně propouštět zboží do celního režimu na základě zjednodušeného celního prohlášení v souladu s čl. 166 odst. 2 kodexu se udělí, jsou-li splněny následující podmínky:

a)	žadatel splňuje kritérium stanovené v čl. 39 písm. a) kodexu;

b)	v náležitých případech má žadatel zavedeny uspokojivé postupy pro nakládání s licencemi a povoleními udělenými v souladu s obchodněpolitickými opatřeními nebo vztahujícími se k obchodu se zemědělskými produkty;

c)	žadatel zajistí, že příslušní zaměstnanci mají za úkol informovat celní orgány, vyvstanou-li potíže s dodržováním předpisů, a zavede postupy, jak o těchto potížích celní orgány informovat;

d)	v náležitých případech má žadatel zavedeny uspokojivé postupy pro nakládání s dovozními a vývozními licencemi souvisejícími se zákazy a omezeními, včetně opatření k odlišení zboží podléhajícího těmto zákazům a omezením od ostatního zboží a k zajištění, že jsou uvedené zákazy a omezení dodržovány.

2.   U AEOC se má za to, že splňuje podmínky uvedené v odst. 1 písm. b), c) a d), pokud jsou jejich záznamy vhodné pro účely propuštění zboží do celního režimu na základě zjednodušeného celního prohlášení.

Článek 146

Doplňkové celní prohlášení

(čl. 167 odst. 1 kodexu)

1.   Mají-li celní orgány zaúčtovat částku splatného dovozního či vývozního cla v souladu s čl. 105 odst. 1 prvním pododstavcem kodexu, musí být doplňkové celní prohlášení uvedené v čl. 167 odst. 1 prvním pododstavci kodexu podáno do 10 dnů od propuštění zboží.

2.   Dojde-li k zaúčtování v souladu s čl. 105 odst. 1 druhým pododstavcem kodexu a doplňkové celní prohlášení je obecné, pravidelné nebo souhrnné povahy, období, kterého se doplňkové celní prohlášení týká, nepřesáhne jeden kalendářní měsíc.

3.   Lhůtu pro podání doplňkového celního prohlášení uvedeného v odstavci 2 stanoví celní orgány. Lhůta nepřesáhne 10 dní od konce období, jehož se doplňkové celní prohlášení týká.

Článek 147

Lhůta, v níž musí mít deklarant v případě doplňkového celního prohlášení v držení podklady

(čl. 167 odst. 1 kodexu)

1.   Podklady, které při podání zjednodušeného celního prohlášení chyběly, musí mít deklarant v držení ve lhůtě pro podání doplňkového celního prohlášení v souladu s čl. 146 odst. 1 nebo 3.

2.   Celní orgány mohou v řádně odůvodněných případech pro zpřístupnění podkladů povolit delší lhůtu, než je lhůta stanovená v odstavci 1. Lhůta nepřesáhne 120 dní od data propuštění zboží.

3.   Týkají-li se podklady celní hodnoty, celní orgány mohou v řádně odůvodněných případech stanovit delší lhůtu, než je lhůta uvedená v odstavcích 1 a 2, přičemž řádně zohlední lhůtu pro promlčení uvedenou v čl. 103 odst. 1 kodexu.

Oddíl 3

Ustanovení, která se použijí na všechna celní prohlášení

Článek 148

Zrušení platnosti celního prohlášení po propuštění zboží

(čl. 174 odst. 2 kodexu)

1.   Je-li zjištěno, že zboží bylo navrženo chybně do celního režimu, v němž vzniká celní dluh, namísto navržení do jiného celního režimu, platnost celního prohlášení se na odůvodněnou žádost deklaranta zruší i poté, co bylo zboží propuštěno, jsou-li splněny následující podmínky:

a)	žádost je podána do 90 dnů od data přijetí prohlášení;

b)	zboží nebylo použito způsobem, který se neslučuje s celním režimem, do něhož by bylo bývalo navrženo, kdyby se nestala chyba;

c)	v době podání chybného celního prohlášení byly splněny podmínky pro propuštění zboží do celního režimu, do něhož by bylo bývalo navrženo, kdyby se nestala chyba;

d)	celní prohlášení pro celní režim, do něhož by zboží bylo bývalo navrženo, kdyby se nestala chyba, bylo podáno.

2.   Je-li zjištěno, že zboží bylo navrženo chybně namísto jiného zboží do celního režimu, v němž vzniká celní dluh, platnost celního prohlášení se na odůvodněnou žádost deklaranta zruší i poté, co bylo zboží propuštěno, jsou-li splněny následující podmínky:

a)	žádost je podána do 90 dnů od data přijetí prohlášení;

b)	chybně navržené zboží nebylo použito jinak, než bylo v jeho původním stavu povoleno, a bylo navráceno do původního stavu;

c)	tentýž celní úřad je příslušný vzhledem k chybně navrženému zboží i ke zboží, které deklarant zamýšlel navrhnout;

d)	zboží se má navrhnout do stejného celního režimu jako chybně navržené zboží.

3.   Pokud zboží, jež bylo prodáno v rámci smlouvy uzavřené na dálku definované v čl. 2 odst. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU (16), bylo propuštěno do volného oběhu a je vráceno, platnost celního prohlášení se na odůvodněnou žádost deklaranta zruší i poté, co bylo zboží propuštěno, jsou-li splněny následující podmínky:

a)	žádost je podána do 90 dnů od data přijetí celního prohlášení;

b)	zboží bylo vyvezeno za účelem jeho vrácení na adresu původního dodavatele nebo na jinou adresu určenou daným dodavatelem.

4.   Vedle případů uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 se platnost celních prohlášení na odůvodněnou žádost deklaranta zruší i poté, co bylo zboží propuštěno, v následujících situacích:

a)	jestliže bylo zboží propuštěno pro vývoz, zpětný vývoz nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku a neopustilo celní území Unie;

b)	jestliže bylo zboží Unie chybně navrženo do celního režimu použitelného na zboží, které není zbožím Unie, a jeho status zboží Unie byl poté prokázán pomocí dokladu T2L, T2LF nebo celního manifestu;

c)	jestliže bylo zboží omylem navrženo ve více než jednom celním prohlášení;

d)	jestliže bylo vydáno povolení se zpětným účinkem v souladu s čl. 211 odst. 2 kodexu;

e)	jestliže bylo zboží propuštěno do režimu uskladňování v celním skladu v souladu s čl. 237 odst. 2 kodexu a nadále nemůže být v tomto režimu v souladu s čl. 237 odst. 2 umístěno.

5.   Platnost celního prohlášení vztahujícího se ke zboží, které podléhá vývoznímu clu, náhradám nebo jiným vývozním poplatkům nebo jiným zvláštním opatřením týkajícím se vývozu nebo je předmětem žádosti o vrácení dovozního cla, může být zrušena v souladu s odst. 4 písm. a), pouze pokud jsou splněny následující podmínky:

a)	deklarant předložil celnímu úřadu vývozu, nebo v případě pasivního zušlechťovacího styku celnímu úřadu propuštění, důkaz o tom, že zboží neopustilo celní území Unie;

b)	jedná-li se o celní prohlášení v listinné podobě, deklarant vrátí celnímu úřadu vývozu, nebo v případě pasivního zušlechťovacího styku celnímu úřadu propuštění, všechny kopie celního prohlášení společně s dalšími dokumenty, které mu byly vydány při přijímání prohlášení;

c)	deklarant celnímu úřadu vývozu prokáže, že náhrady a jiné částky nebo finanční výhody poskytnuté na základě vývozu dotčeného zboží byly vráceny nebo že příslušné orgány přijaly potřebná opatření, aby tyto částky nebyly vyplaceny;

d)	deklarant dodržuje jakékoli další povinnosti, kterými je ve vztahu ke zboží vázán;

e)	odpočty provedené na vývozní licenci předložené na podporu celního prohlášení jsou zrušeny.

Oddíl 4

Jiná zjednodušení

Článek 149

Podmínky pro udělení povolení centralizovaného celního řízení

(čl. 179 odst. 1 kodexu)

1.   Aby mohlo být centralizované celní řízení v souladu s článkem 179 kodexu povoleno, žádosti o centralizované celní řízení se musí vztahovat k(e):

a)	propuštění do volného oběhu;

b)	uskladňování v celním skladu;

c)	dočasnému použití;

d)	konečnému užití;

e)	aktivnímu zušlechťovacímu styku;

f)	pasivnímu zušlechťovacímu styku;

g)

vývozu;

h)	zpětnému vývozu.

2.   Má-li celní prohlášení formu zápisu do záznamů deklaranta, centralizované celní řízení může být povoleno za podmínek stanovených v článku 150.

Článek 150

Podmínky pro udělení povolení zápisu do záznamů deklaranta

(čl. 182 odst. 1 kodexu)

1.   Povolení podat celní prohlášení formou zápisu do záznamů deklaranta se udělí, pokud žadatelé prokáží, že splňují kritéria stanovená v čl. 39 písm. a), b) a d) kodexu.

2.   Aby mohlo být povolení podat celní prohlášení formou zápisu do záznamů deklaranta uděleno v souladu s čl. 182 odst. 1 kodexu, žádost se musí vztahovat k(e):

a)	propuštění do volného oběhu;

b)	uskladňování v celním skladu;

c)	dočasnému použití;

d)	konečnému užití;

e)	aktivnímu zušlechťovacímu styku;

f)	pasivnímu zušlechťovacímu styku;

g)	vývozu a zpětnému vývozu.

3.   Jestliže se žádost o povolení týká propuštění do volného oběhu, povolení se neudělí pro:

a)	souběžné propuštění do volného oběhu a pro domácí spotřebu u zboží, které je osvobozeno od DPH v souladu s článkem 138 směrnice 2006/112/ES a případně je podmíněně osvobozeno od spotřební daně v souladu s článkem 17 směrnice 2008/118/ES;

b)	zpětný dovoz se souběžným propuštěním do volného oběhu a pro domácí spotřebu u zboží, které je osvobozeno od DPH v souladu s článkem 138 směrnice 2006/112/ES a případně je podmíněně osvobozeno od spotřební daně v souladu s článkem 17 směrnice 2008/118/ES.

4.   Týká-li se žádost vývozu a zpětného vývozu, povolení se udělí, pouze pokud jsou splněny obě následující podmínky:

a)	upustí se od povinnosti podávat prohlášení před odchodem zboží podle čl. 263 odst. 2 kodexu;

b)	celní úřad vývozu je též celním úřadem výstupu nebo celní úřad vývozu a celní úřad výstupu přijaly opatření, která zajistí, že zboží podléhá celnímu dohledu na výstupu.

5.   Jestliže se žádost o povolení týká vývozu a zpětného vývozu, vývoz zboží podléhajícího spotřební dani není povolen, ledaže se použije článek 30 směrnice 2008/118/ES.

6.   Povolení zápisu do záznamů deklaranta se neudělí, pokud se žádost týká režimu, pro který se vyžaduje standardizovaná výměna informací mezi celními orgány v souladu s článkem 181, ledaže celní orgány souhlasí s použitím jiného prostředku elektronické výměny informací.

Článek 151

Podmínky pro udělení povolení pro samoschvalování

(čl. 185 odst. 1 kodexu)

Je-li žadatel uvedený v čl. 185 odst. 2 kodexu držitelem povolení zápisu do záznamů deklaranta, samoschvalování se povolí pod podmínkou, že se žádost o samoschvalování vztahuje k celním režimům uvedeným v čl. 150 odst. 2 nebo ke zpětnému vývozu.

Článek 152

Celní formality a kontroly v rámci samoschvalování

(čl. 185 odst. 1 kodexu)

Držitelům povolení pro samoschvalování může být povoleno provádět pod celním dohledem kontroly dodržování zákazů a omezení, jak je upřesněno v povolení.

KAPITOLA 3

Propuštění zboží

Článek 153

Propuštění zboží nepodmíněné poskytnutím jistoty

(čl. 195 odst. 2 kodexu)

Pokud se před propuštěním zboží, na které se vztahuje žádost o udělení celní kvóty, dotčená celní kvóta nepovažuje za kritickou, propuštění zboží není podmíněno poskytnutím jistoty pro dané zboží.

Článek 154

Oznámení o propuštění zboží

(čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu)

1.   Je-li celní prohlášení pro celní režim nebo zpětný vývoz podáno jinými prostředky než metodami elektronického zpracování dat, celní orgány mohou k tomu, aby deklarantovi oznámily propuštění zboží, použít jiné prostředky než metody elektronického zpracování dat.

2.   Pokud bylo zboží před propuštěním v dočasném uskladnění a celní orgány mají o propuštění zboží informovat držitele povolení k provozování daného dočasného skladu, mohou tuto informaci poskytnout jinými prostředky než metodami elektronického zpracování dat.

HLAVA VI

PROPUŠTĚNÍ DO VOLNÉHO OBĚHU A OSVOBOZENÍ OD DOVOZNÍHO CLA

KAPITOLA 1

Propuštění do volného oběhu

Článek 155

Povolení vypracovat potvrzení o vážení banánů

(čl. 163 odst. 3 kodexu)

Celní orgány udělí povolení vypracovat podklady ke standardním celním prohlášením potvrzující zvážení čerstvých banánů položky KN 0803 90 10 podléhajících dovoznímu clu („potvrzení o vážení banánů“), pokud žadatel o takové povolení splňuje všechny následující podmínky:

a)	splňuje kritérium stanovené v čl. 39 písm. a) kodexu;

b)	podílí se na dovozu, přepravě a skladování čerstvých banánů položky KN 0803 90 10 podléhajících dovoznímu clu nebo manipulaci s nimi;

c)	poskytuje nezbytné záruky pro řádný průběh vážení;

d)	má k dispozici odpovídající zařízení určené k vážení;

e)	vede si záznamy, jež celním orgánům umožňují provádět nezbytné kontroly.

Článek 156

Lhůta

(čl. 22 odst. 3 kodexu)

Rozhodnutí o žádosti o povolení uvedené v článku 155 se přijme neprodleně, avšak nejpozději do 30 dnů ode dne přijetí žádosti.

Článek 157

Způsob předávání potvrzení o vážení banánů

(čl. 6 odst. 2 a odst. 3 písm. a) kodexu)

Potvrzení o vážení banánů může být vypracováno a předloženo jinými prostředky než metodami elektronického zpracování dat.

KAPITOLA 2

Osvobození od dovozního cla

Oddíl 1

Vrácené zboží

Článek 158

Zboží považované za vrácené ve stavu, v němž bylo vyvezeno

(čl. 203 odst. 5 kodexu)

1.   Zboží se považuje za vrácené ve stavu, v němž bylo vyvezeno, jestliže poté, co bylo vyvezeno z celního území Unie, s ním nebylo zacházeno či manipulováno jinak, než že byl změněn jeho vzhled, byly provedeny nezbytné opravy, bylo navráceno do dobrého stavu nebo v dobrém stavu udržováno.

2.   Zboží se považuje za vrácené ve stavu, v němž bylo vyvezeno, jestliže poté, co bylo vyvezeno z celního území Unie, s ním bylo zacházeno či manipulováno jinak, než že byl změněn jeho vzhled, byly provedeny nezbytné opravy, bylo navráceno do dobrého stavu nebo v dobrém stavu udržováno, ale poté, co toto zacházení či manipulace začaly, vyšlo najevo, že nejsou vhodné pro zamýšlené použití zboží.

3.   Pokud bylo se zbožím uvedeným v odstavci 1 nebo 2 zacházeno či manipulováno tak, že kdyby bylo propuštěno do pasivního zušlechťovacího styku, podléhalo by dovoznímu clu, považuje se toto zboží za vrácené ve stavu, v němž bylo vyvezeno, pouze za podmínky, že dané zacházení či manipulace, včetně použití náhradních dílů, nezahrnovaly více, než je nezbytně nutné k tomu, aby zboží mohlo být použito stejným způsobem jako v okamžiku vývozu z celního území Unie.

Článek 159

Zboží, na které se při vývozu vztahovala opatření stanovená v rámci společné zemědělské politiky

(článek 204 kodexu)

1.   Vrácené zboží, na které se při vývozu vztahovala opatření stanovená v rámci společné zemědělské politiky, je osvobozeno od dovozního cla, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

a)	náhrady nebo jiné částky vyplacené v rámci těchto opatření byly vráceny, příslušné orgány přijaly nezbytná opatření, aby ve vztahu k danému zboží nebyly v rámci uvedených opatření vyplaceny žádné částky, nebo byly ostatní poskytnuté finanční výhody zrušeny;

b)

zboží se nacházelo v jedné z následujících situací: i) nemohlo být uvedeno na trh v zemi, do níž bylo posláno; ii) příjemce je vrátil, protože bylo vadné nebo se na ně nevztahovala žádná smlouva; iii) bylo dovezeno zpět na celní území Unie, protože nemohlo být použito k zamýšlenému účelu v důsledku jiných okolností, které vývozce nemůže ovlivnit;

c)	zboží bylo navrženo k propuštění do volného oběhu na celním území Unie do 12 měsíců ode dne dokončení celních formalit vztahujících se k jeho vývozu nebo později, pokud to v řádně odůvodněných případech povolily celní orgány členského státu zpětného dovozu.

2.   Okolnosti uvedené v odst. 1 písm. b) bodě iii) nastávají, jestliže:

a)	zboží bylo vráceno na celní území Unie kvůli poškození zboží samotného nebo dopravního prostředku, jímž bylo přepravováno, před doručením příjemci;

b)	zboží bylo původně vyvezeno za účelem spotřeby nebo prodeje na veletrhu, výstavě nebo obdobné akci a nebylo spotřebováno ani prodáno;

c)	zboží nemohlo být doručeno příjemci z důvodů jeho fyzické nebo právní nezpůsobilosti dodržet ustanovení smlouvy, na jejímž základě bylo původně vyvezeno;

d)	zboží nemohlo být z důvodů přírodních, politických nebo sociálních událostí příjemci doručeno nebo mu bylo doručeno až po uplynutí smluvní dodací lhůty;

e)	ovoce a zelenina, na něž se vztahuje společná organizace trhu pro dané produkty, byly vyvezeny a poslány za účelem komisního prodeje, jejich prodej se však na trhu v zemi určení neuskutečnil.

Článek 160

Způsob předávání informačního listu INF 3

(čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu)

Dokument potvrzující, že podmínky pro osvobození od dovozního cla jsou splněny, („informační list INF 3“) může být předáván jiným způsobem než metodami elektronického zpracování dat.

HLAVA VII

ZVLÁŠTNÍ REŽIMY

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Oddíl 1

Žádost o povolení

Článek 161

Žadatel usazený mimo celní území Unie

(čl. 211 odst. 3 písm. a) kodexu)

Odchylně od čl. 211 odst. 3 písm. a) kodexu mohou celní orgány příležitostně, považují-li to za odůvodněné, udělit povolení režimu konečného užití nebo aktivního zušlechťovacího styku osobám usazeným mimo celní území Unie.

Článek 162

Místo pro předložení žádosti, pokud je žadatel usazen mimo celní území Unie

(čl. 22 odst. 1 kodexu)

1.   Odchylně od čl. 22 odst. 1 třetího pododstavce kodexu, je-li žadatel o povolení k použití režimu konečného užití usazen mimo celní území Unie, je příslušným celním orgánem orgán v místě, kde má být zboží poprvé použito.

2.   Odchylně od čl. 22 odst. 1 třetího pododstavce kodexu, je-li žadatel o povolení k použití režimu aktivního zušlechťovacího styku usazen mimo celní území Unie, je příslušným celním orgánem orgán v místě, kde má být zboží poprvé zušlechtěno.

Článek 163

Žádost o povolení založená na celním prohlášení

(čl. 6 odst. 1, 2 a 3 písm. a) a čl. 211 odst. 1 kodexu)

1.   Celní prohlášení se za předpokladu, že je doplněno o dodatečné datové prvky stanovené v příloze A, považuje za žádost o povolení v následujících případech:

a)	jestliže má být zboží propuštěno do režimu dočasného použití, pokud celní orgány nevyžadují formální žádost v případech, na něž se vztahuje čl. 236 písm. b);

b)	jestliže má být zboží propuštěno do režimu konečného užití a žadatel hodlá zboží zcela přiřadit předepsanému konečnému užití;

c)	jestliže má být zboží jiné než zboží uvedené v příloze 71-02 propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku;

d)	jestliže má být zboží jiné než zboží uvedené v příloze 71-02 propuštěno do režimu pasivního zušlechťovacího styku;

e)	jestliže bylo uděleno povolení k použití pasivního zušlechťovacího styku a náhradní produkty mají být propuštěny do volného oběhu prostřednictvím systému prosté výměny, na což se dané povolení nevztahuje;

f)	jestliže zušlechtěné výrobky mají být propuštěny do volného oběhu po pasivním zušlechťovacím styku a zušlechťovací operace se týká zboží neobchodní povahy.

2.   Odstavec 1 se nepoužije v následujících případech:

a)	zjednodušené celní prohlášení;

b)	centralizované celní řízení;

c)	zápis do záznamů deklaranta;

d)	je-li žádáno o povolení jiné než povolení režimu dočasného použití, do něhož je zapojen více než jeden členský stát;

e)	žádá-li se o použití rovnocenného zboží v souladu s článkem 223 kodexu;

f)	jestliže příslušný celní orgán informuje deklaranta, že je vyžadováno prověření hospodářských podmínek v souladu s čl. 211 odst. 6 kodexu;

g)	jestliže se použije čl. 167 odst. 1 písm. f);

h)	je-li žádáno o povolení se zpětným účinkem v souladu s čl. 211 odst. 2 kodexu, s výjimkou případů uvedených v odst. 1 písm. e) nebo f) tohoto článku.

3.   Mají-li celní orgány za to, že propuštění dopravních prostředků nebo náhradních dílů, příslušenství a vybavení pro tyto dopravní prostředky do režimu dočasného použití by představovalo vážné riziko nedodržení jedné z povinností stanovených v celních předpisech, celní prohlášení uvedené v odstavci 1 nelze podat ústně ani v souladu s článkem 141. V takovém případě to celní orgány sdělí deklarantovi neprodleně po předložení zboží celnímu úřadu.

4.   Povinnost poskytnout dodatečné datové prvky uvedená v odstavci 1 se nevztahuje na případy, v nichž se jedná o následující druhy prohlášení:

a)	celní prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu podaná ústně v souladu s článkem 135;

b)	celní prohlášení s návrhem na dočasné použití nebo prohlášení pro zpětný vývoz podaná ústně v souladu s článkem 136;

c)	celní prohlášení s návrhem na dočasné použití nebo prohlášení pro zpětný vývoz v souladu s článkem 139 považovaná za podaná v souladu s článkem 141.

5.   Karnety ATA a CPD se považují za žádosti o povolení dočasného použití, pokud splňují všechny následující podmínky:

a)	karnet byl vydán smluvní stranou Úmluvy ATA nebo Istanbulské úmluvy a sdružení, jež je součástí záručního řetězce definovaného v čl. 1 písm. d) přílohy A Istanbulské úmluvy, ho potvrdilo a zaručilo se za něj;

b)	karnet se týká zboží a použití, na něž se vztahuje úmluva, v rámci níž byl vydán;

c)	karnet osvědčily celní orgány;

d)	karnet je platný na celém celním území Unie.

Článek 164

Žádost o obnovení nebo změnu povolení

(čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu)

Celní orgány mohou povolit, aby žádost o obnovení nebo změnu povolení uvedeného v čl. 211 odst. 1 kodexu byla podána písemně.

Článek 165

Podpůrný doklad ústního celního prohlášení pro režim dočasného použití

(čl. 6 odst. 2 a 3 písm. a) a čl. 211 odst. 1 kodexu)

Pokud se ústní celní prohlášení považuje za žádost o povolení dočasného použití v souladu s článkem 163, deklarant předloží podpůrný doklad stanovený v příloze 71-01.

Oddíl 2

Přijímání rozhodnutí o žádosti

Článek 166

Prověření hospodářských podmínek

(čl. 211 odst. 3 a 4 kodexu)

1.   Podmínka stanovená v čl. 211 odst. 4 písm. b) kodexu se nepoužije na povolení režimu aktivního zušlechťovacího styku, s výjimkou následujících případů:

a)	pokud je částka dovozního cla vypočítána v souladu s čl. 86 odst. 3 kodexu, pokud existují důkazy, že zásadní zájmy výrobců Unie budou pravděpodobně nepříznivě ovlivněny, a pokud se na případ nevztahuje čl. 167 odst. 1 písm. a) až f);

b)

pokud je částka dovozního cla vypočítána v souladu s článkem 85 kodexu, pokud by zboží, jež se zamýšlí propustit do režimu aktivního zušlechťovacího styku, podléhalo opatření zemědělské politiky nebo obchodněpolitickému opatření, prozatímnímu nebo konečnému antidumpingovému či vyrovnávacímu clu, ochrannému opatření či dodatečnému clu plynoucímu z pozastavení koncesí, jestliže by bylo navrženo k propuštění do volného oběhu, a pokud se na daný případ nevztahuje čl. 167 odst. 1 písm. h), i), m), p) nebo s);

c)

pokud je částka dovozního cla vypočítána v souladu s článkem 85 kodexu, pokud by zboží, jež se zamýšlí propustit do režimu aktivního zušlechťovacího styku, nepodléhalo opatření zemědělské politiky ani obchodněpolitickému opatření, prozatímnímu ani konečnému antidumpingovému či vyrovnávacímu clu, ochrannému opatření či dodatečnému clu plynoucímu z pozastavení koncesí, jestliže by bylo navrženo k propuštění do volného oběhu, pokud existují důkazy, že zásadní zájmy výrobců Unie budou pravděpodobně nepříznivě ovlivněny, a pokud se na daný případ nevztahuje čl. 167 odst. 1 písm. g) až s).

2.   Podmínka stanovená v čl. 211 odst. 4 písm. b) kodexu se nepoužije na povolení režimu pasivního zušlechťovacího styku, s výjimkou případů, kdy existuje důkaz, že zásadní zájmy výrobců Unie produkujících zboží uvedené v příloze 71-02 budou pravděpodobně nepříznivě ovlivněny, a zboží není určeno k opravě.

Článek 167

Případy, kdy se hospodářské podmínky považují za splněné pro režim aktivního zušlechťovacího styku

(čl. 211 odst. 5 kodexu)

1.   Hospodářské podmínky pro režim aktivního zušlechťovacího styku se považují za splněné, pokud se žádost týká některé z následujících operací:

a)	zpracování zboží neuvedeného v příloze 71-02;

b)

opravy;

c)	zpracování zboží, které bylo přímo nebo nepřímo dáno k dispozici držiteli povolení, jež se provádí podle podkladů a z pověření osoby usazené mimo celní území Unie, většinou pouze proti platbě nákladů na zpracování;

d)	zpracování tvrdé pšenice na těstoviny;

e)	propuštění zboží do režimu aktivního zušlechťovacího styku v mezích množství určeného na základě bilance v souladu s článkem 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 510/2014 (17);

f)

zpracování zboží uvedeného v příloze 71-02 za následujících okolností: i) nedostupnost zboží vyrobeného v Unii, které má stejný osmimístný kód KN, stejnou obchodní jakost a technické vlastnosti jako zboží, které má být dovezeno pro plánované zušlechťovací operace; ii) rozdíly v ceně mezi zbožím vyprodukovaným v Unii a zbožím, které má být dovezeno, pokud srovnatelné zboží nelze použít, neboť navrhovaná obchodní operace by z důvodu ceny srovnatelného zboží nebyla ekonomicky životaschopná; iii) smluvní povinnosti, jestliže srovnatelné zboží nevyhovuje smluvním požadavkům osoby ze třetí země kupující zušlechtěné výrobky nebo jestliže k tomu, aby zušlechtěné výrobky splňovaly ustanovení týkající se ochrany průmyslového a obchodního vlastnictví, musí být podle smlouvy získány ze zboží, jež se má propustit do aktivního zušlechťovacího styku; iv) celková hodnota zboží, jež má být propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku, na žadatele a kalendářní rok pro každý osmimístný kód KN nepřesahuje 150 000 EUR;

g)	zpracování zboží, aby bylo zajištěno, že splní technické požadavky na propuštění do volného oběhu;

h)	zpracování zboží neobchodní povahy;

i)	zpracování zboží získaného v rámci předcházejícího povolení, které bylo poskytnuto po prověření hospodářských podmínek;

j)	zpracování pevných a kapalných frakcí palmového oleje, kokosového oleje, tekutých frakcí kokosového oleje, oleje z palmových jader, tekutých frakcí oleje z palmových jader, babasového oleje nebo ricinového oleje na výrobky, které nejsou určeny pro potravinářské odvětví;

k)	zpracování na výrobky určené k zabudování do civilních letadel nebo k použití v civilních letadlech, pro něž je vydáno osvědčení letové způsobilosti;

l)	zpracování na výrobky, které využívají autonomního pozastavení dovozního cla pro některé zbraně a vojenská zařízení v souladu s nařízením Rady (ES) č. 150/2003 (18);

m)	zpracování zboží na vzorky;

n)	zpracování jakýchkoli elektronických součástek, dílů, sestav nebo jiných materiálů na výrobky pro informační technologie;

o)	zpracování zboží kódů KN 2707 nebo 2710 na výrobky kódů KN 2707, 2710 nebo 2902;

p)	zredukování na odpad a zbytky, zničení, obnova částí nebo součástí;

q)	denaturace;

r)	obvyklé způsoby manipulace uvedené v článku 220 kodexu;

s)

celková hodnota zboží, které má být propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku, na žadatele a kalendářní rok pro každý osmimístný kód KN nepřesahuje 150 000 EUR, pokud jde o zboží, na něž se vztahuje příloha 71-02, a 300 000 EUR pro ostatní zboží, s výjimkou případů, kdy by zboží, jež se zamýšlí propustit do režimu aktivního zušlechťovacího styku, podléhalo prozatímnímu nebo konečnému antidumpingovému či vyrovnávacímu clu, ochrannému opatření či dodatečnému clu plynoucímu z pozastavení koncesí, pokud by bylo navrženo k propuštění do volného oběhu.

2.   Nedostupnost uvedená v odst. 1 písm. f) bodě i) se vztahuje na následující případy:

a)	na celním území Unie výroba srovnatelného zboží vůbec neexistuje;

b)	uvedené zboží není dostupné v dostatečném množství, jež by umožnilo provést plánované zušlechťovací operace;

c)	žadateli nelze srovnatelné zboží Unie poskytnout včas tak, aby mohla být plánovaná zušlechťovací operace provedena, ačkoli žádost byla podána včas.

Článek 168

Výpočet částky dovozního cla v některých případech aktivního zušlechťovacího styku

(čl. 86 odst. 4 kodexu)

1.   Není-li vyžadováno prověření hospodářských podmínek a zboží, jež se zamýšlí propustit do režimu aktivního zušlechťovacího styku, by podléhalo opatření zemědělské politiky nebo obchodněpolitickému opatření, prozatímnímu nebo konečnému antidumpingovému či vyrovnávacímu clu, ochrannému opatření či dodatečnému clu plynoucímu z pozastavení koncesí, pokud by bylo navrženo k propuštění do volného oběhu, částka dovozního cla se vypočítá podle čl. 86 odst. 3 kodexu.

První pododstavec se nepoužije, pokud jsou hospodářské podmínky považovány za splněné v případech stanovených v čl. 167 odst. 1 písm. h), i), m), p) nebo s).

2.   Pokud zušlechtěné výrobky získané z režimu aktivního zušlechťovacího styku přímo či nepřímo doveze držitel povolení a tyto výrobky jsou propuštěny do volného oběhu v období jednoho roku od jejich zpětného vyvezení, částka dovozního cla se určí v souladu s čl. 86 odst. 3 kodexu.

Článek 169

Povolení k použití rovnocenného zboží

(čl. 223 odst. 1 a 2 a odst. 3 písm. c) kodexu)

1.   Pro udělení povolení podle čl. 223 odst. 2 kodexu není relevantní, zda je použití rovnocenného zboží systematické, či nikoli.

2.   Použití rovnocenného zboží, jak je uvedeno v čl. 223 odst. 1 prvním pododstavci kodexu, se nepovolí, jestliže by zboží propuštěné do zvláštního režimu podléhalo prozatímnímu nebo konečnému antidumpingovému, vyrovnávacímu, ochrannému či dodatečnému clu plynoucímu z pozastavení koncesí, pokud by bylo navrženo k propuštění do volného oběhu.

3.   Použití rovnocenného zboží, jak je uvedeno v čl. 223 odst. 1 druhém pododstavci kodexu, se nepovolí, jestliže by zboží, jež není zbožím Unie a je zušlechtěno místo zboží Unie, které bylo propuštěno do režimu pasivního zušlechťovacího styku, podléhalo prozatímnímu nebo konečnému antidumpingovému, vyrovnávacímu, ochrannému či dodatečnému clu plynoucímu z pozastavení koncesí, pokud by bylo navrženo k propuštění do volného oběhu.

4.   Použití rovnocenného zboží uskladněného v celním skladu se nepovolí, jestliže zboží, které není zbožím Unie, propuštěné do režimu uskladňování v celním skladu je zbožím uvedeným v příloze 71-02.

5.   Použití rovnocenného zboží není přípustné u zboží nebo produktů, které byly geneticky modifikovány nebo obsahují prvky, které prošly genetickou modifikací.

6.   Odchylně od čl. 223 odst. 1 třetího pododstavce kodexu se za rovnocenné zboží pro účely aktivního zušlechťovacího styku považuje:

a)	zboží v pokročilejším stádiu výroby než zboží, které není zbožím Unie, propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku, je-li zásadní část zušlechtění s ohledem na toto rovnocenné zboží provedena v podniku držitele povolení nebo v podniku, v němž se operace provádí na jeho účet;

b)	v případě opravy, nové zboží namísto použitého zboží nebo zboží v lepším stavu než zboží, které není zbožím Unie, propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku;

c)	zboží s technickými charakteristikami podobnými zboží, které nahrazuje, za předpokladu, že má stejný osmimístný kód kombinované nomenklatury a stejnou obchodní jakost.

7.   Odchylně od čl. 223 odst. 1 třetího pododstavce kodexu se na zboží uvedené v příloze 71-04 použijí zvláštní ustanovení stanovená v dané příloze.

8.   V případě dočasného použití lze rovnocenné zboží použít, pouze je-li povolení pro režim dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla uděleno v souladu s články 208 až 211.

Článek 170

Zušlechtěné výrobky nebo zboží propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku IM/EX

(čl. 211 odst. 1 kodexu)

1.   V povolení k použití režimu aktivního zušlechťovacího styku IM/EX se na žádost žadatele upřesní, že zušlechtěné výrobky nebo zboží propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku IM/EX, které po uplynutí lhůty pro vyřízení režimu nebyly navrženy do následného celního režimu ani zpětně vyvezeny, se ke dni uplynutí lhůty pro vyřízení režimu považují za propuštěné do volného oběhu.

2.   Odstavec 1 se nepoužije, pokud výrobky nebo zboží podléhají opatřením stanovujícím zákazy či omezení.

Článek 171

Lhůta pro přijetí rozhodnutí ohledně žádosti o povolení uvedené v čl. 211 odst. 1 kodexu

(čl. 22 odst. 3 kodexu)

1.   Pokud se žádost o povolení uvedené v čl. 211 odst. 1 písm. a) kodexu týká pouze jednoho členského státu, rozhodnutí ohledně této žádosti se odchylně od čl. 22 odst. 3 prvního pododstavce kodexu přijme neprodleně, avšak nejpozději do 30 dnů od data přijetí žádosti.

Pokud se žádost o povolení uvedené v čl. 211 odst. 1 písm. b) kodexu týká pouze jednoho členského státu, rozhodnutí ohledně této žádosti se odchylně od čl. 22 odst. 3 prvního pododstavce kodexu přijme neprodleně, avšak nejpozději do 60 dnů od data přijetí žádosti.

2.   Je-li nutné v souladu s čl. 211 odst. 6 kodexu prověřit hospodářské podmínky, lhůta uvedená v odst. 1 prvním pododstavci tohoto článku se prodlouží na jeden rok od data, k němuž byl spis předán Komisi.

Celní orgány oznámí žadateli nebo držiteli povolení, že je potřeba prověřit hospodářské podmínky, a pokud povolení ještě nebylo vydáno, že se lhůta prodlužuje v souladu s prvním pododstavcem.

Článek 172

Zpětný účinek

(čl. 22 odst. 4 kodexu)

1.   Jestliže celní orgány udělí v souladu s čl. 211 odst. 2 kodexu povolení se zpětným účinkem, povolení nabude účinku nejdříve k datu přijetí žádosti.

2.   Ve výjimečných případech mohou celní orgány povolit, aby povolení uvedené v odstavci 1 nabylo účinku nejdříve jeden rok či v případě zboží, na něž se vztahuje příloha 71-02, tři měsíce před přijetím žádosti.

3.   Pokud se žádost týká obnovení povolení pro operace a zboží stejného druhu, může být povolení se zpětným účinkem uděleno od data, kdy vypršela platnost původního povolení.

Pokud se v souladu s čl. 211 odst. 6 kodexu vyžaduje v souvislosti s obnovením povolení pro operace a zboží stejného druhu prověření hospodářských podmínek, povolení se zpětným účinkem nabude účinku nejdříve k datu, kdy byly vyvozeny závěry o hospodářských podmínkách.

Článek 173

Platnost povolení

(čl. 22 odst. 5 kodexu)

1.   Je-li uděleno povolení podle čl. 211 odst. 1 písm. a) kodexu, doba platnosti povolení nepřesáhne pět let od data, k němuž povolení nabylo účinku.

2.   Doba platnosti uvedená v odstavci 1 nepřesáhne tři roky, pokud se povolení týká zboží uvedeného v příloze 71-02.

Článek 174

Lhůta pro vyřízení zvláštního režimu

(čl. 215 odst. 4 kodexu)

1.   Na žádost držitele režimu mohou celní orgány lhůtu pro vyřízení režimu uvedenou v povolení uděleném v souladu s čl. 211 odst. 1 kodexu prodloužit i poté, co původní lhůta vypršela.

2.   Pokud lhůta pro vyřízení vyprší k určitému datu pro všechno zboží propuštěné do režimu v daném období, celní orgány mohou v povolení podle čl. 211 odst. 1 písm. a) kodexu stanovit, že lhůta pro vyřízení se automaticky prodlužuje pro všechno zboží, jež je k tomuto datu stále v daném režimu. Celní orgány mohou rozhodnout, že se automatické prodloužení ukončí ve vztahu ke všemu nebo některému zboží propuštěnému do daného režimu.

Článek 175

Vyúčtování režimu

(čl. 6 odst. 2 a odst. 3 písm. a) a čl. 211 odst. 1 kodexu)

1.   Povolení k použití režimu aktivního zušlechťovacího styku IM/EX, aktivního zušlechťovacího styku EX/IM bez použití standardizované výměny informací, jak je uvedena v článku 176, nebo režimu konečného užití stanoví, že držitel povolení musí celnímu úřadu vykonávajícímu dohled předložit vyúčtování režimu do 30 dnů od uplynutí lhůty pro vyřízení.

Celní úřad vykonávající dohled však může upustit od povinnosti předložit vyúčtování režimu, pokud jej nepovažuje za nezbytné.

2.   Na žádost držitele povolení mohou celní orgány prodloužit lhůtu uvedenou v odstavci 1 na 60 dnů. Ve výjimečných případech mohou celní orgány prodloužit lhůtu i poté, co vypršela.

3.   Pokud celní úřad vykonávající dohled nestanoví jinak, vyúčtování režimu obsahuje údaje uvedené v příloze 71-06.

4.   Jsou-li zušlechtěné výrobky nebo zboží propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku IM/EX považovány za propuštěné do volného oběhu v souladu s čl. 170 odst. 1, uvede se tato skutečnost ve vyúčtování režimu.

5.   Je-li v povolení k použití režimu aktivního zušlechťovacího styku IM/EX upřesněno, že zušlechtěné výrobky nebo zboží propuštěné do tohoto režimu se považují za propuštěné do volného oběhu ke dni uplynutí lhůty pro vyřízení režimu, držitel povolení předloží vyúčtování režimu celnímu úřadu vykonávajícímu dohled, jak je uvedeno v odstavci 1 tohoto článku.

6.   Celní úřady mohou povolit, aby bylo vyúčtování režimu předloženo jinak než metodami elektronického zpracování dat.

Článek 176

Standardizovaná výměna informací a povinnosti držitele povolení k použití režimu zušlechťovacího styku

(čl. 211 odst. 1 kodexu)

1.   V povoleních pro použití režimu aktivního zušlechťovacího styku EX/IM nebo pasivního zušlechťovacího styku EX/IM, která se týkají jednoho nebo více členských států, a v povoleních pro použití režimu aktivního zušlechťovacího styku IM/EX nebo pasivního zušlechťovacího styku IM/EX, která se týkají více než jednoho členského státu, se stanoví následující povinnosti:

a)	použití standardizované výměny informací (INF) uvedené v článku 181, ledaže si celní orgány dohodnou jiný způsob elektronické výměny informací;

b)	držitel povolení poskytne celnímu úřadu vykonávajícímu dohled informace uvedené v oddílu A přílohy 71-05;

c)

jsou-li podána následující prohlášení nebo oznámení, odkazují na příslušné číslo INF: i) celní prohlášení pro režim aktivního zušlechťovacího styku; ii) vývozní prohlášení pro režim aktivního zušlechťovacího styku EX/IM nebo pasivního zušlechťovacího styku; iii) celní prohlášení pro propuštění do volného oběhu po režimu pasivního zušlechťovacího styku; iv) celní prohlášení pro vyřízení režimu zušlechťovacího styku; v) prohlášení pro zpětný vývoz nebo oznámení o zpětném vývozu.

2.   Povolení k použití aktivního zušlechťovacího styku IM/EX, která se týkají pouze jednoho členského státu, stanoví, že na žádost celního úřadu vykonávajícího dohled držitel povolení poskytne celnímu úřadu dostatečné informace o zboží, jež bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku, které celnímu úřadu vykonávajícímu dohled umožní vypočítat částku dovozního cla v souladu s čl. 86 odst. 3 kodexu.

Článek 177

Skladování zboží Unie ve skladovacím zařízení společně se zbožím, které není zbožím Unie

(čl. 211 odst. 1 kodexu)

Je-li zboží Unie skladováno společně se zbožím, které není zbožím Unie, v zařízení pro uskladnění zboží v celním skladu a identifikovat jednotlivé druhy zboží v kterémkoli okamžiku není možné nebo by bylo možné pouze za nepřiměřených nákladů, v povolení uvedeném v čl. 211 odst. 1 písm. b) kodexu se stanoví, že se povede oddělené účetnictví pro každý typ zboží, celní status a případně původ zboží.

Oddíl 3

Jiná ustanovení

Článek 178

Záznamy

(čl. 211 odst. 1 a čl. 214 odst. 1 kodexu)

1.   Záznamy uvedené v čl. 214 odst. 1 kodexu obsahují následující:

a)	v náležitých případech odkaz na povolení vyžadované k propuštění zboží do zvláštního režimu;

b)	MRN, nebo pokud neexistuje, jiné číslo nebo kód identifikující celní prohlášení, na základě nichž je zboží propuštěno do zvláštního režimu, a pokud byl režim vyřízen podle čl. 215 odst. 1 kodexu, informace o tom, jak byl režim vyřízen;

c)	údaje, které jednoznačně umožňují identifikovat celní dokumenty jiné než celní prohlášení, jakékoli další dokumenty relevantní k propuštění zboží do zvláštního režimu a jakékoli další dokumenty relevantní pro odpovídající vyřízení režimu;

d)	údaje o značkách, identifikačních číslech, počtu a druhu nákladových kusů, množství a obvyklý obchodní nebo technický popis zboží a v náležitých případech identifikační značky kontejneru nezbytné k identifikaci zboží;

e)	umístění zboží a informace o jeho pohybu;

f)	celní status zboží;

g)	podrobnosti o obvyklých formách manipulace a v náležitých případech o novém sazebním zařazení vyplývajícím z daných obvyklých forem manipulace;

h)	údaje o dočasném použití nebo konečném užití;

i)	údaje o aktivním či pasivním zušlechťovacím styku, včetně informací o povaze zpracování;

j)	pokud se použije čl. 86 odst. 1 kodexu, náklady na uskladnění nebo obvyklé formy manipulace;

k)	výtěžnost nebo případně způsob jejího výpočtu;

l)	údaje umožňující celní dohled a kontrolu použití rovnocenného zboží v souladu s článkem 223 kodexu;

m)	je-li vyžadováno oddělené účetnictví, informace o typu zboží, celním statusu a v náležitých případech o původu zboží;

n)	v případě dočasného použití uvedeného v článku 238, údaje vyžadované daným článkem;

o)	v případě režimu aktivního zušlechťovacího styku uvedeného v článku 241, údaje vyžadované daným článkem;

p)	v náležitých případech údaje o převodu práv a povinností v souladu s článkem 218 kodexu;

q)	pokud záznamy nejsou součástí hlavního účetnictví pro celní účely, odkaz na toto hlavní účetnictví pro celní účely;

r)	na žádost celních orgánů a z odůvodněných příčin dodatečné informace o zvláštních případech.

2.   V případě svobodných pásem obsahují záznamy vedle informací stanovených v odstavci 1 následující údaje:

a)	údaje identifikující přepravní doklady zboží vstupujícího do svobodných pásem a vystupujícího z nich;

b)	údaje týkající se použití nebo spotřeby zboží, jehož propuštění do volného oběhu nebo k dočasnému použití by s sebou neneslo uložení dovozního cla nebo opatření stanovených v rámci společné zemědělské politiky nebo obchodněpolitických opatření v souladu s čl. 247 odst. 2 kodexu.

3.   Celní orgány mohou upustit od vyžadování některých informací uvedených v odstavcích 1 a 2, pokud to nepříznivě neovlivňuje celní dohled a kontroly použití zvláštního režimu.

4.   V případě dočasného použití se záznamy vedou, pouze pokud to vyžadují celní orgány.

Článek 179

Pohyb zboží mezi různými místy celního území Unie

(článek 219 kodexu)

1.   Pohyb zboží propuštěného do režimu aktivního zušlechťovacího styku, dočasného použití nebo konečného užití se může mezi různými místy celního území Unie uskutečnit, aniž by byly vyžadovány jiné celní formality než formality uvedené v čl. 178 odst. 1 písm. e).

2.   Pohyb zboží propuštěného do pasivního zušlechťovacího styku se může na celním území Unie uskutečnit z celního úřadu propuštění na celní úřad výstupu.

3.   Pohyb zboží propuštěného do režimu uskladnění v celním skladu se může na celním území Unie uskutečnit, aniž by byly vyžadovány jiné celní formality než formality uvedené v čl. 178 odst. 1 písm. e), takto:

a)	mezi různými skladovacími zařízeními označenými v témže povolení;

b)	z celního úřadu propuštění do skladovacího zařízení nebo

c)	ze skladovacího zařízení na celní úřad výstupu nebo jiný celní úřad uvedený v povolení pro zvláštní režim podle čl. 211 odst. 1 kodexu, který je zmocněn propustit zboží do následného zvláštního režimu nebo obdržet prohlášení o zpětném vývozu pro účely vyřízení zvláštního režimu.

Pohyby zboží v režimu uskladnění v celním skladu se ukončí do 30 dnů poté, co bylo zboží odebráno z celního skladu.

Na žádost držitele režimu mohou celní orgány třicetidenní lhůtu prodloužit.

4.   Je-li zboží přemisťováno v režimu uskladnění v celním skladu ze skladovacího zařízení na celní úřad výstupu, záznamy uvedené v čl. 214 odst. 1 kodexu poskytnou informace o výstupu zboží do 100 dní ode dne, kdy bylo zboží z celního skladu odebráno.

Na žádost držitele režimu mohou celní orgány stodenní lhůtu prodloužit.

Článek 180

Obvyklé formy manipulace

(článek 220 kodexu)

Obvyklé formy manipulace ve smyslu článku 220 kodexu jsou stanoveny v příloze 71-03.

Článek 181

Standardizovaná výměna informací

(čl. 6 odst. 2 kodexu)

1.   Celní úřad vykonávající dohled zpřístupní relevantní datové prvky stanovené v oddílu A přílohy 71-05 v elektronickém systému zřízeném podle čl. 16 odst. 1 kodexu pro účely standardizované výměny informací (INF) u:

a)	režimu aktivního zušlechťovacího styku EX/IM nebo pasivního zušlechťovacího styku EX/IM, na němž se podílí jeden nebo více členských států;

b)	režimu aktivního zušlechťovacího styku IM/EX nebo pasivního zušlechťovacího styku IM/EX, na němž se podílí více než jeden členský stát.

2.   Pokud si příslušný celní úřad uvedený v čl. 101 odst. 1 kodexu vyžádal standardizovanou výměnu informací mezi celními orgány s ohledem na zboží propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku IM/EX, který se týká pouze jednoho členského státu, celní úřad vykonávající dohled zpřístupní relevantní datové prvky stanovené v oddíle B přílohy 71-05 v elektronickém systému zřízeném podle čl. 16 odst. 1 kodexu pro účely INF.

3.   Pokud celní prohlášení nebo prohlášení o zpětném vývozu nebo oznámení o zpětném vývozu odkazuje na INF, příslušný celní úřad zpřístupní zvláštní datové prvky stanovené v oddíle A přílohy 71-05 dostupné v elektronickém systému zřízeném podle čl. 16 odst. 1 kodexu pro účely INF.

4.   Celní orgány sdělí držiteli povolení na jeho žádost aktualizované informace ohledně INF.

Článek 182

Celní status zvířat narozených ze zvířat propuštěných do zvláštního režimu

(čl. 153 odst. 3 kodexu)

Jestliže celková hodnota zvířat narozených na celním území Unie ze zvířat, na něž se vztahuje jedno celní prohlášení a jež jsou propuštěna do režimu uskladnění, režimu dočasného použití nebo režimu aktivního zušlechťovacího styku, přesáhne 100 EUR, tato zvířata se považují za zboží, které není zbožím Unie a které se má propustit do stejného režimu jako zvířata, z nichž se narodila.

Článek 183

Upuštění od povinnosti podat doplňkové celní prohlášení

(čl. 167 odst. 2 písm. b) kodexu)

Od povinnosti podat doplňkové celní prohlášení se upustí u zboží, pro nějž byl zvláštní režim jiný než tranzit vyřízen propuštěním do následného zvláštního režimu jiného než tranzitu, za předpokladu, že jsou splněny všechny následující podmínky:

a)	držitelem povolení pro první i následný zvláštní režim je tatáž osoba;

b)	celní prohlášení pro první zvláštní režim bylo podáno standardní formou, nebo deklarant podal ve vztahu k prvnímu zvláštnímu režimu doplňkové celní prohlášení v souladu s čl. 167 odst. 1 prvním pododstavcem kodexu;

c)	první zvláštní režim byl vyřízen propuštěním zboží do následného zvláštního režimu jiného než konečné užití nebo aktivní zušlechťovací styk poté, co bylo celní prohlášení podáno formou zápisu do záznamů deklaranta.

KAPITOLA 2

Tranzit

Oddíl 1

Režim vnějšího a vnitřního tranzitu

Článek 184

Způsob sdělení MRN tranzitní operace a MRN operace TIR celním orgánům

(čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu)

Referenční číslo (MRN) tranzitního prohlášení nebo operace TIR může být celním orgánům předloženo jinak než metodami elektronického zpracování dat, a to některým z následujících způsobů:

a)	pomocí čárového kódu;

b)	na tranzitním doprovodném dokladu;

c)	na tranzitním/bezpečnostním doprovodném dokladu;

d)	v případě operace TIR předložením karnetu TIR;

e)	jiným způsobem, který povolí přijímající celní orgán.

Článek 185

Tranzitní doprovodný doklad a tranzitní/bezpečnostní doprovodný doklad

(čl. 6 odst. 2 kodexu)

Obecné požadavky na údaje na tranzitním doprovodném dokladu a případně na seznamu položek, a na tranzitním/bezpečnostním doprovodném dokladu a tranzitním/bezpečnostním seznamu položek jsou uvedeny v příloze B-02.

Článek 186

Žádost o status schváleného příjemce pro operace TIR

(čl. 22 odst. 1 třetí pododstavec kodexu)

Pro účely operací TIR se žádosti o status schváleného příjemce uvedeného v článku 230 kodexu předkládají celnímu orgánu příslušnému k přijímání rozhodnutí v členském státě, v němž mají být žadatelovy operace TIR ukončeny.

Článek 187

Povolení statusu schváleného příjemce pro operace TIR

(článek 230 kodexu)

1.   Status schváleného příjemce stanovený v článku 230 kodexu se udělí žadatelům splňujícím následující podmínky:

a)	žadatel je usazen na celním území Unie;

b)	žadatel prohlašuje, že bude pravidelně přijímat zboží přepravované v rámci operace TIR;

c)	žadatel splňuje kritéria stanovená v čl. 39 písm. a), b) a d) kodexu.

2.   Povolení se udělí, pouze pokud má celní orgán za to, že bude schopen na operace TIR dohlížet a provádět kontroly, aniž by musel vynaložit administrativní úsilí, které by nebylo přiměřené požadavkům dané osoby.

3.   Povolení týkající se statusu schváleného příjemce se použije na operace TIR, jež mají být ukončeny v členském státě, kde bylo povolení vydáno, v místě či místech daného členského státu, jež jsou uvedena v povolení.

Oddíl 2

Režim vnějšího a vnitřního tranzitu Unie

Článek 188

Území se zvláštním daňovým režimem

(čl. 1 odst. 3 kodexu)

1.   Je-li zboží Unie přepravováno ze zvláštního daňového území do jiné části celního území Unie, která není zvláštním daňovým územím, a tato přeprava skončí v místě ležícím mimo členský stát, v němž vstoupilo do dané části celního území Unie, přepravuje se toto zboží Unie v režimu vnitřního tranzitu Unie uvedeného v článku 227 kodexu.

2.   V situacích, na něž se nevztahuje odstavec 1, se režim vnitřního tranzitu Unie může použít pro zboží Unie přepravované mezi zvláštním daňovým územím a jinou částí celního území Unie.

Článek 189

Použití Úmluvy o společném tranzitním režimu ve zvláštních případech

(čl. 226 odst. 2 kodexu)

Je-li zboží Unie vyváženo do třetí země, která je smluvní stranou Úmluvy o společném tranzitním režimu, nebo je-li zboží Unie vyváženo a prochází jednou nebo více zeměmi společného tranzitního režimu a použijí-li se ustanovení Úmluvy o společném tranzitním režimu, zboží se propustí do režimu vnějšího tranzitu Unie, jak je uvedeno v čl. 226 odst. 2 kodexu, v následujících případech:

a)	zboží Unie splnilo vývozní celní formality z hlediska přiznání vývozních náhrad při vývozu do třetích zemí v rámci společné zemědělské politiky;

b)	zboží Unie pochází z intervenčních zásob, podléhá kontrole použití a/nebo místa určení a splnilo celní formality pro vývoz do třetích zemí v rámci společné zemědělské politiky;

c)	zboží Unie je způsobilé pro vrácení či prominutí dovozního cla za podmínky, že je propuštěno do vnějšího tranzitu v souladu s čl. 118 odst. 4 kodexu.

Článek 190

Stvrzenka potvrzená celním úřadem určení

(čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu)

Stvrzenka potvrzená celním úřadem určení na žádost osoby předkládající zboží a informace vyžadované daným úřadem obsahuje údaje uvedené v příloze 72-03.

Článek 191

Obecná ustanovení o povoleních ke zjednodušení

(čl. 233 odst. 4 kodexu)

1.   Povolení uvedená v čl. 233 odst. 4 kodexu se udělí žadatelům splňujícím následující podmínky:

a)	žadatel je usazen na celním území Unie;

b)	žadatel prohlašuje, že bude tranzitní režim Unie pravidelně využívat;

c)	žadatel splňuje kritéria stanovená v čl. 39 písm. a), b) a d) kodexu.

2.   Povolení se udělí, pouze pokud má celní orgán za to, že bude schopen na režim tranzitu Unie dohlížet a provádět kontroly, aniž by musel vynaložit administrativní úsilí, které by nebylo přiměřené požadavkům dané osoby.

Článek 192

Žádosti o status schváleného odesílatele pro propuštění zboží do tranzitního režimu Unie

(čl. 22 odst. 1 třetí pododstavec kodexu)

Pro účely propuštění zboží do tranzitního režimu Unie se žádosti o status schváleného odesílatele podle čl. 233 odst. 4 písm. a) kodexu předkládají celnímu orgánu příslušnému k přijímání rozhodnutí v členském státě, v němž mají být žadatelovy operace tranzitu Unie zahájeny.

Článek 193

Povolení statusu schváleného odesílatele pro propuštění zboží do tranzitního režimu Unie

(čl. 233 odst. 4 kodexu)

Status schváleného odesílatele uvedený v čl. 233 odst. 4 písm. a) kodexu se udělí pouze žadatelům, kterým je v souladu s čl. 89 odst. 5 kodexu povoleno, aby poskytli soubornou jistotu nebo využili zproštění povinnosti poskytnout jistotu v souladu s čl. 95 odst. 2 kodexu.

Článek 194

Žádosti o status schváleného příjemce pro přijetí zboží přepravovaného v tranzitním režimu Unie

(čl. 22 odst. 1 třetí pododstavec kodexu)

Pro účely přijetí zboží přepravovaného v tranzitním režimu Unie se žádosti o status schváleného příjemce podle čl. 233 odst. 4 písm. b) kodexu předkládají celnímu orgánu příslušnému k přijímání rozhodnutí v členském státě, v němž mají být žadatelovy operace tranzitu Unie ukončeny.

Článek 195

Povolení statusu schváleného příjemce pro přijetí zboží přepravovaného v tranzitním režimu Unie

(čl. 233 odst. 4 kodexu)

Status schváleného příjemce uvedený v čl. 233 odst. 4 písm. b) kodexu se udělí pouze žadatelům, kteří prohlašují, že budou zboží, jež bylo propuštěno do tranzitního režimu Unie, přijímat pravidelně.

Článek 196

Stvrzenka vydaná schváleným příjemcem

(čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu)

Stvrzenka vydaná schváleným příjemcem dopravci po doručení zboží a požadovaných informací obsahuje údaje uvedené v příloze 72-03.

Článek 197

Povolení použít zvláštní typ celních závěr

(čl. 233 odst. 4 kodexu)

1.   Povolení podle čl. 233 odst. 4 písm. c) kodexu použít zvláštní typ celních závěr na dopravních prostředcích, kontejnerech nebo nákladových kusech používaných pro tranzitní režim Unie se udělí, pokud celní orgány schválí závěry uvedené v žádosti o povolení.

2.   Celní orgány v rámci povolení uznají zvláštní typ celních závěr, který schválily celní orgány jiného členského státu, ledaže mají informace o tom, že daný typ závěr není pro celní účely vhodný.

Článek 198

Povolení k použití tranzitního prohlášení se sníženými požadavky na údaje

(čl. 233 odst. 4 písm. d) kodexu)

Povolení v souladu s čl. 233 odst. 4 písm. d) kodexu k použití celního prohlášení se sníženými požadavky na údaje pro účely propuštění zboží do tranzitního režimu Unie se udělí pro:

a)	přepravu zboží po železnici;

b)	přepravu zboží letecky nebo po moři, není-li jako tranzitní prohlášení použit elektronický přepravní doklad.

Článek 199

Povolení pro použití elektronického přepravního dokladu jakožto tranzitního prohlášení pro leteckou dopravu

(čl. 233 odst. 4 písm. e) kodexu)

Pro účely letecké dopravy se povolení pro použití elektronického přepravního dokladu jakožto tranzitního prohlášení k propuštění zboží do tranzitního režimu Unie v souladu s čl. 233 odst. 4 písm. e) kodexu udělí, pouze pokud:

a)	žadatel provozuje významný počet letů mezi letišti Unie;

b)	žadatel prokáže, že bude schopen zajistit, že údaje v elektronickém přepravním dokladu budou dostupné celnímu úřadu odeslání na letišti odeslání a celnímu úřadu určení na letišti určení a že tyto údaje budou na celním úřadě odeslání a celním úřadě určení totožné.

Článek 200

Povolení pro použití elektronického přepravního dokladu jakožto tranzitního prohlášení pro námořní dopravu

(čl. 233 odst. 4 písm. e) kodexu)

Pro účely námořní dopravy se povolení pro použití elektronického přepravního dokladu jakožto tranzitního prohlášení k propuštění zboží do tranzitního režimu Unie v souladu s čl. 233 odst. 4 písm. e) kodexu udělí, pouze pokud:

a)	žadatel provozuje významný počet plaveb mezi přístavy Unie;

b)	žadatel prokáže, že bude schopen zajistit, že údaje v elektronickém přepravním dokladu budou dostupné celnímu úřadu odeslání v přístavu odeslání a celnímu úřadu určení v přístavu určení a že tyto údaje budou na celním úřadě odeslání a celním úřadě určení totožné.

KAPITOLA 3

Uskladnění v celním skladu

Článek 201

Maloobchodní prodej

(čl. 211 odst. 1 písm. b) kodexu)

Povolení k provozování zařízení k uskladnění zboží v celním skladu se udělí za podmínky, že se skladovací zařízení nepoužívá pro účely maloobchodního prodeje, ledaže je zboží v maloobchodním prodeji prodáváno v jedné z následujících situací:

a)	s osvobozením od dovozního cla cestujícím do zemí či na území ležící mimo celní území Unie a z těchto zemí či území;

b)	s osvobozením od dovozního cla členům mezinárodních organizací;

c)	s osvobozením od dovozního cla ozbrojeným silám NATO;

d)	s osvobozením od dovozního cla v rámci diplomatických či konzulárních ujednání;

e)	na dálku, včetně prodeje přes Internet.

Článek 202

Speciálně vybavená skladovací zařízení

(čl. 211 odst. 1 písm. b) kodexu)

Pokud zboží představuje nebezpečí nebo by pravděpodobně mohlo poškodit jiné zboží nebo vyžaduje zvláštní zařízení z jiných důvodů, v povolení k provozování zařízení pro uskladnění zboží v celním skladu se může upřesnit, že dané zboží může být skladováno pouze ve skladovacím zařízení speciálně vybaveném k přijetí daného zboží.

Článek 203

Typ skladovacích zařízení

(čl. 211 odst. 1 písm. b) kodexu)

V povolení k provozování zařízení pro uskladnění zboží v celním skladu se upřesní, které z následujících typů celních skladů se v rámci jednotlivých povolení použijí:

a)	veřejný celní sklad typu I;

b)	veřejný celní sklad typu II;

c)	soukromý celní sklad.

KAPITOLA 4

Zvláštní účel

Oddíl 1

Dočasné použití

Pododdíl 1

Obecná ustanovení

Článek 204

Obecná ustanovení

(čl. 211 odst. 1 písm. a) kodexu)

Není-li stanoveno jinak, povolení k použití režimu dočasného použití se udělí za podmínky, že stav zboží propuštěného do daného režimu zůstane stejný.

Opravy a údržba včetně prohlídek, seřizování nebo opatření přijatých za účelem uchování zboží nebo jeho uvedení do souladu s technickými požadavky nezbytnými pro použití v tomto režimu jsou však přípustné.

Článek 205

Místo pro podání žádosti

(čl. 22 odst. 1 kodexu)

1.   Odchylně od čl. 22 odst. 1 třetího pododstavce kodexu se žádost o povolení režimu dočasného použití podává celnímu orgánu příslušnému v místě, kde má být zboží poprvé použito.

2.   Odchylně od čl. 22 odst. 1 třetího pododstavce kodexu, je-li žádost o povolení režimu dočasného použití učiněna prostřednictvím ústního celního prohlášení v souladu s článkem 136, úkonu v souladu s článkem 139 nebo prostřednictvím karnetu ATA či CPD v souladu s článkem 163, musí být podána v místě, kde se zboží předkládá a navrhuje k dočasnému použití.

Článek 206

Dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla

(čl. 211 odst. 1 a čl. 250 odst. 2 písm. d) kodexu)

1.   Povolení k použití režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla se udělí ve vztahu ke zboží, které nesplňuje všechny příslušné požadavky pro úplné osvobození od dovozního cla stanovené v článcích 209 až 216 a 219 až 236.

2.   Povolení k použití režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla se neudělí pro spotřební zboží.

3.   Povolení k použití režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla se udělí za podmínky, že částka dovozního cla splatného v souladu s čl. 252 odst. 1 druhým pododstavcem kodexu se zaplatí, jakmile byl režim vyřízen.

Pododdíl 2

Dopravní prostředky, palety a kontejnery včetně jejich příslušenství a vybavení

Článek 207

Obecná ustanovení

(čl. 211 odst. 3 kodexu)

Úplné osvobození od dovozního cla se může udělit pro zboží uvedené v článcích 208 až 211 a v článku 213 i tehdy, jsou-li žadatel a držitel režimu usazeni na celním území Unie.

Článek 208

Palety

(čl. 250 odst. 2 písm. d) kodexu)

Palety jsou od dovozního cla osvobozeny úplně.

Článek 209

Náhradní díly, příslušenství a vybavení pro palety

(čl. 250 odst. 2 písm. d) kodexu)

Náhradní díly, příslušenství a vybavení pro palety jsou od dovozního cla osvobozeny úplně, jestliže jsou dočasně dovezeny a mají být zpětně vyvezeny odděleně či jako součást palet.

Článek 210

Kontejnery

(čl. 18 odst. 2 a čl. 250 odst. 2 písm. d) kodexu)

1.   Kontejnery jsou úplně osvobozeny od dovozního cla, pokud jsou na vhodném a dobře viditelném místě trvanlivě uvedeny veškeré následující údaje:

a)	identifikace vlastníka nebo provozovatele uvedená buď jeho plným jménem, nebo zavedeným identifikačním systémem, s výjimkou symbolů, jako jsou znaky nebo vlajky;

b)	identifikační značky a čísla, kterými kontejner opatřil majitel nebo provozovatel;

c)	čistá hmotnost kontejneru, včetně všech pevně připevněných zařízení.

U nákladních kontejnerů pro použití v námořní dopravě nebo u jakéhokoli jiného kontejneru používajícího standardní prefix ISO tvořený čtyřmi velkými písmeny a zakončený na „U“ musí identifikace vlastníka nebo hlavního provozovatele, sériové číslo kontejneru a kontrolní číslice kontejneru vyhovovat mezinárodní normě ISO 6346 a jejím přílohám.

2.   Je-li žádost o povolení učiněna v souladu s čl. 163 odst. 1, kontejnery monitoruje osoba usazená na celním území Unie nebo osoba usazená mimo celní území Unie, která je na celním území Unie zastoupena.

Tato osoba celním orgánům na žádost poskytne podrobné informace o pohybu každého kontejneru, jemuž bylo uděleno dočasné použití, včetně dat a míst jeho vstupu a vyřízení.

Článek 211

Náhradní díly, příslušenství a vybavení pro kontejnery

(čl. 250 odst. 2 písm. d) kodexu)

Náhradní díly, příslušenství a vybavení pro kontejnery jsou od dovozního cla osvobozeny úplně, jestliže jsou dočasně dovezeny a mají být zpětně vyvezeny odděleně či jako součást kontejnerů.

Článek 212

Podmínky pro udělení úplného osvobození od dovozního cla pro dopravní prostředky

(čl. 250 odst. 2 písm. d) kodexu)

1.   Pro účely tohoto článku výraz „dopravní prostředky“ zahrnuje běžné náhradní díly, příslušenství a vybavení doprovázející dopravní prostředky.

2.   Jsou-li dopravní prostředky navrženy pro dočasné použití ústně v souladu s článkem 136 nebo jiným úkonem podle článku 139, povolení se udělí osobě, která má fyzickou kontrolu nad zbožím v době propuštění zboží do režimu dočasného použití, ledaže tato osoba jedná jménem jiné osoby. V takovém případě se povolení udělí osobě, jejímž jménem se jedná.

3.   Úplné osvobození od dovozního cla se udělí prostředkům silniční, železniční, letecké, námořní a vnitrozemské vodní dopravy, pokud splňují následující podmínky:

a)	jsou registrovány mimo celní území Unie na jméno osoby usazené mimo toto území, nebo nejsou-li dopravní prostředky registrovány, jsou vlastněny osobou usazenou mimo celní území Unie;

b)	používá je osoba usazená mimo celní území Unie, aniž jsou dotčeny články 214, 215 a 216.

Pokud tyto dopravní prostředky používá soukromě třetí osoba usazená mimo celní území Unie, udělí se úplné osvobození od dovozního cla, jestliže k tomu danou osobu písemnou formou řádně oprávnil držitel povolení.

Článek 213

Náhradní díly, příslušenství a vybavení pro dopravní prostředky, které nejsou dopravními prostředky Unie

(čl. 250 odst. 2 písm. d) kodexu)

Náhradní díly, příslušenství a vybavení pro dopravní prostředky jsou od dovozního cla osvobozeny úplně, jestliže jsou dočasně dovezeny a mají být zpětně vyvezeny odděleně či jako součást dopravních prostředků.

Článek 214

Podmínky pro udělení úplného osvobození od dovozního cla osobám usazeným na celním území Unie

(čl. 250 odst. 2 písm. d) kodexu)

Osoby usazené na celním území Unie jsou zcela osvobozeny od dovozního cla, je-li splněna některá z následujících podmínek:

a)	v případě, že jsou prostředky železniční dopravy dány k dispozici takovým osobám na základě dohody, přičemž každá osoba může v rámci dané dohody používat kolejová vozidla druhé osoby;

b)	v případě, že k prostředkům silniční dopravy registrovaným na celním území Unie je připojeno přípojné vozidlo;

c)	dopravní prostředky jsou použity v souvislosti s nouzovou situací;

d)	dopravní prostředky používá půjčovna pro účely zpětného vývozu.

Článek 215

Použití dopravních prostředků fyzickými osobami, které mají své obvyklé bydliště na celním území Unie

(čl. 250 odst. 2 písm. d) kodexu)

1.   Fyzické osoby, které mají své obvyklé bydliště na celním území Unie, jsou zcela osvobozeny od dovozního cla ve vztahu k dopravním prostředkům, které používají soukromě a příležitostně, na žádost držitele registrace, jestliže se držitel registrace v době použití těchto prostředků nachází na celním území Unie.

2.   Fyzické osoby, které mají své obvyklé bydliště na celním území Unie, jsou zcela osvobozeny od dovozního cla ve vztahu k dopravním prostředkům, které si vypůjčily v rámci písemné smlouvy a používají je soukromě pro následující účely:

a)	k návratu do svého místa bydliště na celním území Unie;

b)	k opuštění celního území Unie.

3.   Fyzické osoby, které mají své obvyklé bydliště na celním území Unie, jsou zcela osvobozeny od dovozního cla ve vztahu k dopravním prostředkům, jež používají obchodně nebo soukromě za předpokladu, že jsou zaměstnány u vlastníka, pronajímatele nebo nájemce dopravního prostředku a že je tento zaměstnavatel usazen mimo celní území Unie.

Soukromé používání dopravních prostředků je povoleno na cesty mezi místem výkonu zaměstnání a bydlištěm zaměstnance nebo pro účely výkonu profesního úkolu zaměstnance, jak je stanoveno pracovní smlouvou.

Osoba používající dopravní prostředky na žádost celních úřadů předloží kopii pracovní smlouvy.

4.   Pro účely tohoto článku se:

a)	soukromým použitím rozumí použití dopravního prostředku s vyloučením jakéhokoli obchodního použití;

b)	obchodním použitím rozumí použití dopravního prostředku k dopravě osob za úhradu nebo k průmyslové nebo obchodní přepravě zboží jak za úhradu, tak i bezplatně.

Článek 216

Osvobození od dovozního cla ve vztahu k dopravním prostředkům v jiných případech

(čl. 250 odst. 2 písm. d) kodexu)

1.   Úplně osvobozeny od dovozního cla jsou dopravní prostředky, které mají být registrovány na celním území Unie v rámci dočasných sérií s cílem zpětného vývozu jménem některé z následujících osob:

a)	osoby usazené mimo toto území;

b)	fyzické osoby, která má obvyklé bydliště na tomto území, jestliže se tato osoba chystá převést své obvyklé bydliště do místa ležícího mimo toto území.

2.   Úplné osvobození od cla může být uděleno ve výjimečných případech, pokud dopravní prostředky používají po omezenou dobu k obchodním účelům osoby usazené na celním území Unie.

Článek 217

Lhůty pro vyřízení režimu dočasného použití v případě dopravních prostředků a kontejnerů

(čl. 215 odst. 4 kodexu)

Vyřízení režimu dočasného použití v případě dopravních prostředků a kontejnerů proběhne v následujících lhůtách od chvíle, kdy bylo zboží propuštěno do daného režimu:

a)	železniční dopravní prostředky: 12 měsíců;

b)	dopravní prostředky používané k obchodním účelům, jiné než železniční dopravní prostředky: doba nezbytná pro provedení přepravních operací;

c)

silniční dopravní prostředky používané k soukromým účelům: i) používané studentem: doba, po kterou pobývá na celním území Unie pouze za účelem studia; ii) používané osobou pověřenou časově omezeným úkolem: doba, po kterou pobývá na celním území Unie pouze za účelem vykonání úkolu; iii) v ostatních případech, včetně jezdeckých nebo tažných zvířat a povozů jimi tažených: 6 měsíců;

d)	letecké dopravní prostředky používané k soukromým účelům: 6 měsíců;

e)	námořní a říční dopravní prostředky používané k soukromým účelům: 18 měsíců;

f)	kontejnery, jejich příslušenství a vybavení: 12 měsíců.

Článek 218

Lhůty pro zpětný vývoz v případě půjčoven

(čl. 211 odst. 1 a čl. 215 odst. 4)

1.   Pokud byl dopravní prostředek dočasně dovezen do Unie s úplným osvobozením od dovozního cla v souladu s článkem 212 a byl vrácen půjčovně usazené na celním území Unie, provede se zpětný vývoz, kterým se vyřizuje režim dočasného použití, do šesti měsíců od data vstupu daného dopravního prostředku na celní území Unie.

Pokud půjčovna znovu pronajme dopravní prostředek osobě usazené mimo dané území nebo fyzické osobě, jež má obvyklé bydliště na celním území Unie, provede se zpětný vývoz, kterým se vyřizuje režim dočasného použití, do šesti měsíců od data vstupu daného dopravního prostředku na celní území Unie a do tří týdnů od skončení smlouvy o opětovném pronájmu.

Za datum vstupu na celní území Unie se považuje datum skončení nájemní smlouvy, v rámci níž byl dopravní prostředek používán v době vstupu na dané území, ledaže bylo prokázáno skutečné datum vstupu.

2.   Povolení pro dočasné použití dopravního prostředku, jak je uvedeno v odstavci 1, se udělí za podmínky, že dopravní prostředek není používán pro jiné účely než zpětný vývoz.

3.   V případě uvedeném v čl. 215 odst. 2 se dopravní prostředek do tří týdnů od skončení smlouvy o nájmu nebo opětovném nájmu vrátí půjčovně usazené na celním území Unie, kde je daný dopravní prostředek používán fyzickou osobou k návratu do místa bydliště na celním území Unie, nebo je zpětně vyvezen, pokud osoba používá dopravní prostředek k opuštění celního území Unie.

Pododdíl 3

Zboží jiné než dopravní prostředky, palety a kontejnery

Článek 219

Osobní potřeby cestujících a zboží dovážené ke sportovním účelům

(čl. 250 odst. 2 písm. d) kodexu)

Zboží dovážené cestujícími s bydlištěm mimo celní území Unie je zcela osvobozeno od dovozního cla, je-li splněna některá z následujících podmínek:

a)	zboží představuje osobní potřeby, jež jsou přiměřeně vyžadovány pro danou cestu;

b)	zboží má být použito ke sportovním účelům.

Článek 220

Předměty k uspokojování potřeb námořníků

(čl. 250 odst. 2 písm. d) kodexu)

Úplně osvobozeny od dovozního cla jsou předměty k uspokojování potřeb námořníků v těchto případech:

a)	jsou používány na palubě plavidla pro mezinárodní námořní dopravu;

b)	jsou po vyložení z takového plavidla posádkou na pevnině dočasně používány;

c)	jsou používány posádkou takového plavidla v kulturních a sociálních zařízeních, které spravují neziskové organizace, nebo na místech, kde se pravidelně konají bohoslužby pro námořníky.

Článek 221

Zboží určené k nápravě následků katastrof

(čl. 250 odst. 2 písm. d) kodexu)

Úplně osvobozeno od dovozního cla je zboží používané v rámci opatření přijatých k nápravě následků katastrof nebo podobných situací, ke kterým došlo na celním území Unie.

Žadatel a držitel režimu mohou být usazeni na celním území Unie.

Článek 222

Lékařská, chirurgická a laboratorní zařízení

(čl. 250 odst. 2 písm. d) kodexu)

Úplně osvobozena od dovozního cla jsou lékařská, chirurgická a laboratorní zařízení, jež jsou zasílána k zapůjčení na žádost nemocnice nebo jiného zdravotnického zařízení, které je naléhavě potřebuje, protože taková zařízení nemá k dispozici, a pokud jsou určena k diagnostickým a terapeutickým účelům. Žadatel a držitel režimu mohou být usazeni na celním území Unie.

Článek 223

Zvířata

(čl. 250 odst. 2 písm. d) kodexu)

Úplně osvobozena od dovozního cla jsou zvířata náležející osobě usazené mimo celní území Unie.

Článek 224

Zboží pro použití v příhraničních oblastech

(čl. 250 odst. 2 písm. d) kodexu)

Úplně osvobozeno od dovozního cla je následující zboží určené k použití v příhraničních oblastech:

a)	zařízení, které vlastní a používají osoby usazené v příhraniční oblasti třetí země sousedící s příhraniční oblastí Unie, kde se má zboží používat;

b)	zboží používané ke stavbě, opravě nebo údržbě infrastruktury v takové příhraniční oblasti Unie, za něž jsou odpovědné veřejné orgány.

Článek 225

Zvukové, obrazové nebo datové nosiče a propagační materiály

(čl. 250 odst. 2 písm. d) kodexu)

Úplně osvobozeno od dovozního cla je toto zboží:

a)	nosiče zvuku, obrazu nebo dat poskytované zdarma a používané pro účely demonstrace před uvedením na trh, produkce zvukové stopy, dabování nebo reprodukce;

b)	materiál používaný výlučně pro propagační účely, který zahrnuje dopravní prostředky speciálně vybavené pro tyto účely.

Článek 226

Zařízení k výkonu povolání

(čl. 250 odst. 2 písm. d) kodexu)

1.   Úplně osvobozeno od dovozního cla je zařízení k výkonu povolání, jež splňuje následující podmínky:

a)	náleží osobě usazené mimo celní území Unie;

b)	dováží je buď osoba usazená mimo celní území Unie, nebo zaměstnanec vlastníka usazený na celním území Unie;

c)	je využíváno dovozcem nebo pod jeho dohledem, s výjimkou audiovizuálních koprodukcí.

2.   Aniž je dotčen odstavec 1, jsou od dovozního cla úplně osvobozeny přenosné hudební nástroje dočasně dovezené cestujícími za účelem jejich využití jako zařízení k výkonu povolání. Cestující mohou mít bydliště na celním území Unie nebo mimo něj.

3.   Úplně osvobozeno od dovozního cla není zařízení k výkonu povolání, jež se má použít k následujícím účelům:

a)	k průmyslové výrobě zboží;

b)	k průmyslovému balení zboží;

c)	k využívání přírodních zdrojů;

d)	ke stavbě, opravě nebo údržbě budov;

e)	k zemním pracím a podobným projektům.

Písmena c), d) a e) se nepoužijí na ruční nástroje.

Článek 227

Pedagogický materiál a vědecká zařízení

(čl. 250 odst. 2 písm. d) kodexu)

Úplně osvobozeny od dovozního cla jsou pedagogický materiál a vědecká zařízení, jsou-li splněny následující podmínky:

a)	náleží osobě usazené mimo celní území Unie;

b)	dováží je neziskové veřejné nebo soukromé vědecké, vzdělávací zařízení nebo instituce odborné přípravy a jsou používány výhradně pro výuku, odbornou přípravu nebo výzkum, za něž je odpovědné dovážející zařízení;

c)	jsou dováženy v množství přiměřeném svému určení;

d)	nejsou použity k čistě obchodním účelům.

Článek 228

Obaly

(čl. 250 odst. 2 písm. d) kodexu)

Úplně osvobozeno od dovozního cla je toto zboží:

a)	obaly, které jsou dovezeny plné a mají být zpětně vyvezeny prázdné nebo plné;

b)	obaly, které jsou dovezeny prázdné a mají být zpětně vyvezeny plné.

Článek 229

Formy, matrice, šablony, nákresy, návrhy, měřicí, kontrolní a zkušební přístroje a podobné předměty

(čl. 250 odst. 2 písm. d) kodexu)

Od dovozního cla jsou úplně osvobozeny formy, matrice, šablony, nákresy, návrhy, měřicí, kontrolní a zkušební přístroje a podobné předměty, jsou-li splněny následující podmínky:

a)	náleží osobě usazené mimo celní území Unie;

b)	pro účely výroby je používá osoba usazená na celním území Unie a více než 50 % předmětů vyrobených s jejich použitím je vyvezeno.

Článek 230

Speciální nářadí a nástroje

(čl. 250 odst. 2 písm. d) kodexu)

Úplně osvobozeny od dovozního cla jsou speciální nářadí a nástroje, jsou-li splněny následující podmínky:

a)	náleží osobě usazené mimo celní území Unie;

b)	jsou dány k dispozici osobě usazené na celním území Unie pro účely výroby zboží a více než 50 % vyrobeného zboží je vyvezeno.

Článek 231

Zboží používané k provádění zkoušek nebo zkouškám podléhající

(čl. 250 odst. 2 písm. d) kodexu)

Úplně osvobozeno od dovozního cla je zboží v následujících situacích:

a)	zboží, které má být předmětem zkoušek, pokusů a demonstrací;

b)	zboží, které je předmětem přejímací zkoušky stanovené v kupní smlouvě;

c)	zboží, které se používá k provádění zkoušek, pokusů nebo předvádění za neziskovým účelem.

Článek 232

Vzorky

(čl. 250 odst. 2 písm. d) kodexu)

Úplně osvobozeny od dovozního cla jsou vzorky používané výhradně na ukázku nebo k demonstraci na celním území Unie za předpokladu, že kvalita vzorků je přiměřená danému použití.

Článek 233

Náhradní výrobní prostředky

(čl. 250 odst. 2 písm. d) kodexu)

Úplně osvobozeny od dovozního cla jsou náhradní výrobní prostředky, které dodavatelé nebo opraváři poskytují zákazníkovi dočasně až do doby dodávky nebo opravy podobného zboží.

Článek 234

Zboží určené pro veřejné akce nebo prodej v určitých situacích

(čl. 250 odst. 2 písm. d) kodexu)

1.   Úplně osvobozeno od dovozního cla je zboží určené k vystavení nebo použití během veřejné akce, která není organizována pouze za účelem prodeje uvedeného zboží, nebo zboží získané během této akce ze zboží propuštěného do režimu dočasného použití.

Ve výjimečných případech mohou celní orgány udělit úplné osvobození od dovozního cla pro zboží vystavené nebo používané během jiných akcí nebo zboží získané během jiných akcí ze zboží propuštěného do režimu dočasného použití.

2.   Úplné osvobození od dovozního cla se udělí pro zboží, které vlastník doručil k prověření osobě v Unii, která má právo zboží po prověření koupit.

3.   Úplně osvobozeno od dovozního cla je toto zboží:

a)	umělecká díla, sběratelské předměty nebo starožitnosti, jak je uvedeno v příloze IX směrnice 2006/112/ES, dovážené za účelem vystavování s možností prodeje;

b)	zboží jiné než nově vyrobené, dovážené za účelem prodeje v dražbě.

Článek 235

Náhradní díly, příslušenství a vybavení

(čl. 250 odst. 2 písm. d) kodexu)

Úplně osvobozeny od dovozního cla jsou náhradní díly, příslušenství a vybavení, které se používají k opravě a údržbě, včetně prohlídek, seřizování nebo uchovávání zboží propuštěného do režimu dočasného použití.

Článek 236

Ostatní zboží

(čl. 250 odst. 2 písm. d) kodexu)

Úplně osvobozeno od dovozního cla může být i jiné zboží než zboží uvedené v článcích 208 až 216 a 219 až 235 nebo zboží, které nesplňuje podmínky uvedených článků, v následujících případech:

a)	zboží je dovážené příležitostně na dobu kratší než tři měsíce;

b)	zboží je dovážené ve zvláštních situacích, které nemají v Unii hospodářský dopad.

Článek 237

Zvláštní lhůty pro vyřízení

(čl. 215 odst. 4 kodexu)

1.   Pro zboží uvedené v čl. 231 písm. c), článku 233 a čl. 234 odst. 2 je lhůta pro vyřízení 6 měsíců od chvíle, kdy bylo zboží propuštěno do režimu dočasného použití.

2.   Pro zvířata uvedená v článku 223 není lhůta pro vyřízení kratší než 12 měsíců od chvíle, kdy byla zvířata propuštěna do režimu dočasného použití.

Pododdíl 4

Provádění režimu

Článek 238

Údaje, které mají být obsaženy v celním prohlášení

(čl. 6 odst. 2 kodexu)

1.   Pokud je zboží propuštěné do režimu dočasného použití následně propuštěno do celního režimu umožňujícího vyřízení režimu dočasného použití v souladu s čl. 215 odst. 1 kodexu, celní prohlášení pro následný celní režim, které je podáno jinak než prostřednictvím karnetu ATA/CPD, obsahuje zmínku „TA“ a v náležitých případech též příslušné číslo povolení.

2.   Pokud je zboží propuštěné do režimu dočasného použití zpětně vyvezeno v souladu s čl. 270 odst. 1 kodexu, prohlášení o zpětném vývozu, které je podáno jinak než prostřednictvím karnetu ATA/CPD, obsahuje údaje uvedené v odstavci 1.

Oddíl 2

Konečné užití

Článek 239

Povinnost držitele povolení ke konečnému užití

(čl. 211 odst. 1 písm. a) kodexu)

Povolení k použití režimu konečného užití se udělí za předpokladu, že se držitel povolení zaváže, že splní některou z následujících povinností:

a)	použít zboží pro účely stanovené v žádosti o osvobození od cla nebo o snížení celní sazby;

b)	převést povinnost uvedenou v písmeni a) na jinou osobu za podmínek stanovených celními orgány.

KAPITOLA 5

Zpracování

Článek 240

Povolení

(článek 211 kodexu)

1.   V povolení režimu zušlechtění se upřesní opatření k určení některé z následujících skutečností:

a)	že jsou zušlechtěné výrobky výsledkem zpracování zboží propuštěného do režimu zušlechťovacího styku;

b)	že jsou splněny podmínky pro použití rovnocenného zboží v souladu s článkem 223 kodexu nebo systému prosté výměny v souladu s článkem 261 kodexu.

2.   Povolení režimu aktivního zušlechťovacího styku se může udělit pro příslušenství pro výrobu ve smyslu čl. 5 bodu 37 písm. e) kodexu, s výjimkou:

a)	paliv a zdrojů energie jiných než paliva a zdroje energie potřebné pro testování zušlechtěných výrobků nebo pro zjištění vad zboží propuštěného do daného režimu, jež je třeba opravit;

b)	maziv jiných, než která jsou nezbytná pro testování, seřízení nebo vyjmutí zušlechtěných výrobků z formy;

c)	zařízení a nástrojů.

3.   Povolení režimu aktivního zušlechťovacího styku se udělí, pouze pokud jsou splněny následující podmínky:

a)	zboží nelze po zpracování vrátit hospodárným způsobem vlastnosti, jež mělo v době propuštění do režimu, ani jej nelze navrátit do stavu, v němž se nacházelo v době propuštění do režimu;

b)	použitím tohoto režimu nedojde k obcházení předpisů upravujících stanovení původu zboží nebo množstevních omezení vztahujících se na dovážené zboží.

První pododstavec se nepoužije, je-li částka dovozního cla určena v souladu s čl. 86 odst. 3 kodexu.

Článek 241

Údaje, které mají být obsaženy v celním prohlášení pro režim aktivního zušlechťovacího styku

(čl. 6 odst. 2 kodexu)

1.   Pokud zboží propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo výsledné zušlechtěné výrobky jsou následně propuštěny do celního režimu umožňujícího vyřízení režimu aktivního zušlechťovacího styku v souladu s čl. 215 odst. 1 kodexu, celní prohlášení pro následný celní režim, které je podáno jinak než prostřednictvím karnetu ATA/CPD, obsahuje zmínku „IP“ a příslušné číslo povolení nebo číslo INF.

Pokud zboží propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku podléhá zvláštním obchodněpolitickým opatřením a tato opatření jsou nadále použitelná v době, kdy je zboží, ať ve formě zušlechtěných výrobků, či nikoli, propuštěno do následného celního režimu, celní prohlášení pro následný celní režim obsahuje údaje uvedené v prvním pododstavci společně se zmínkou „C P M“.

2.   Pokud je zboží propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku zpětně vyvezeno v souladu s čl. 270 odst. 1 kodexu, prohlášení o zpětném vývozu obsahuje údaje uvedené v odstavci 1.

Článek 242

Pasivní zušlechťovací styk IM/EX

(čl. 211 odst. 1 kodexu)

1.   V případě pasivního zušlechťovacího styku IM/EX se v povolení upřesní lhůta, v níž je zboží Unie, které je nahrazeno rovnocenným zbožím, propuštěno do režimu pasivního zušlechťovacího styku. Tato lhůta nepřesáhne šest měsíců.

Na žádost držitele povolení může být lhůta prodloužena i poté, co vypršela, pod podmínkou, že celková lhůta nepřesáhne jeden rok.

2.   V případě předčasného dovozu zušlechtěných výrobků se poskytne jistota ve výši částky dovozního cla, které by bylo splatné, pokud by nahrazené zboží Unie nebylo propuštěno do režimu pasivního zušlechťovacího styku v souladu s odstavcem 1.

Článek 243

Oprava v rámci režimu pasivního zušlechťovacího styku

(čl. 211 odst. 1 kodexu)

Je-li režim pasivního zušlechťovacího styku požadován pro účely opravy, dočasně vyvezené zboží musí být možné opravit a režim se nesmí použít ke zlepšení technické účinnosti zboží.

HLAVA VIII

ZBOŽÍ, JEŽ OPUSTILO CELNÍ ÚZEMÍ UNIE

KAPITOLA 1

Formality před výstupem zboží

Článek 244

Lhůta pro podání prohlášení před výstupem zboží

(čl. 263 odst. 1 kodexu)

1.   Prohlášení před výstupem zboží uvedené v článku 263 kodexu se podá příslušnému celnímu úřadu v následujících lhůtách:

a)

v případě námořní přepravy: i) u pohybů nákladu v kontejnerech, pro které se nepoužije bod ii) a iii), nejpozději 24 hodin předtím, než je zboží naloženo na plavidlo, na kterém má opustit celní území Unie; ii) u pohybů nákladu v kontejnerech mezi celním územím Unie a Grónskem, Faerskými ostrovy, Islandem nebo přístavy v Baltském moři, Severním moři, Černém moři nebo Středozemním moři a všemi přístavy v Maroku nejpozději dvě hodiny před odplutím z přístavu na celním území Unie; iii) u pohybů nákladu v kontejnerech mezi francouzskými zámořskými departementy, Azory, Madeirou nebo Kanárskými ostrovy a územím mimo celní území Unie, kdy je doba plavby kratší než 24 hodin, nejpozději dvě hodiny před odplutím z přístavu na celním území Unie; iv) u pohybů nezahrnujících náklad v kontejnerech nejpozději dvě hodiny před odplutím z přístavu na celním území Unie;

b)	v případě letecké přepravy nejpozději 30 minut před odletem z letiště na celním území Unie;

c)	v případě silniční a vnitrozemské vodní dopravy nejpozději jednu hodinu předtím, než zboží opustí celní území Unie;

d)

v případě železniční dopravy: i) pokud cesta vlakem z poslední stanice pro sestavování vlaků k celnímu úřadu výstupu trvá méně než dvě hodiny, nejpozději jednu hodinu před příchodem zboží do místa, pro něž je tento celní úřad výstupu příslušný; ii) ve všech ostatních případech nejpozději dvě hodiny předtím, než zboží opustí celní území Unie.

2.   Aniž je dotčen odstavec 1, pokud se prohlášení před výstupem zboží týká zboží, pro něž se žádá o poskytnutí náhrady v souladu s nařízením Komise (ES) č. 612/2009 (19), prohlášení se podá příslušnému celnímu úřadu nejpozději v době nakládky zboží v souladu s čl. 5 odst. 7 uvedeného nařízení.

3.   V následujících případech se pro podání prohlášení před výstupem zboží uplatní lhůta použitelná pro aktivní dopravní prostředky, které jsou použity k opuštění celního území Unie:

a)	pokud bylo zboží na celní úřad výstupu přepraveno na jiném dopravním prostředku, z něhož bylo před opuštěním celního území Unie přeloženo (intermodální doprava);

b)	pokud bylo zboží na celní úřad výstupu přepraveno na dopravním prostředku, který je při opouštění celního území Unie přepravován jiným, aktivním dopravním prostředkem (kombinovaná doprava).

4.   V případě vyšší moci se lhůty uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 nepoužijí.

Článek 245

Upuštění od povinnosti podat prohlášení před výstupem zboží

(čl. 263 odst. 2 písm. b) kodexu)

1.   Aniž je dotčena povinnost podat celní prohlášení v souladu s čl. 158 odst. 1 kodexu nebo prohlášení o zpětném vývozu v souladu s čl. 270 odst. 1 kodexu, od podání prohlášení před výstupem zboží se upustí pro následující zboží:

a)	elektrickou energii;

b)	zboží, které odchází potrubím;

c)	listovní zásilky;

d)	zboží přepravované podle pravidel aktů Světové poštovní úmluvy;

e)	vybavení domácnosti definované v čl. 2 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 1186/2009, pokud není dopravováno na základě přepravní smlouvy;

f)	zboží, které se nachází v osobních zavazadlech cestujících;

g)

zboží uvedené v čl. 140 odst. 1 s výjimkou následujícího zboží, je-li dopravováno na základě přepravní smlouvy: i) palety, náhradní díly, příslušenství a vybavení pro palety; ii) kontejnery, náhradní díly, příslušenství a vybavení pro kontejnery; iii) dopravní prostředky, náhradní díly, příslušenství a vybavení pro dopravní prostředky;

h)	zboží, pro které jsou vydány karnety ATA a CPD;

i)	zboží přepravované na podkladě formuláře 302 v rámci Dohody mezi stranami Severoatlantické smlouvy o statusu jejich ozbrojených sil, podepsané v Londýně dne 19. června 1951;

j)	zboží přepravované na plavidlech, která se pohybují mezi přístavy Unie, aniž by zastavovala v přístavu mimo celní území Unie;

k)	zboží přepravované v letadlech, která se pohybují mezi letišti Unie, aniž by zastavovala na letišti mimo celní území Unie;

l)	zbraně a vojenskou výzbroj, které byly vyvezeny z celního území Unie orgány pověřenými vojenskou obranou některého členského státu, vojenskou přepravou nebo přepravou provozovanou za účelem výhradního použití vojenskými orgány;

m)

následující zboží opouštějící celní území Unie a přímo přepravené na zařízení na moři provozovaná osobou usazenou na celním území Unie: i) zboží, jež se používá k výstavbě, opravě, údržbě nebo přeměně těchto zařízení na moři; ii) zboží určené k upevnění na těchto zařízeních na moři nebo k jejich vybavení; iii) zásoby určené k používání nebo spotřebě na těchto zařízeních na moři;

n)	zboží, pro které lze žádat o osvobození od cla podle Vídeňské úmluvy ze dne 18. dubna 1961 o diplomatických stycích, Vídeňské úmluvy ze dne 24. dubna 1963 o konzulárních stycích, ostatních konzulárních úmluv nebo Newyorské úmluvy ze dne 16. prosince 1969 o zvláštních misích;

o)	zboží, které se dodává v podobě dílů nebo příslušenství určeného pro použití v plavidlech a letadlech a pro provoz motorů, strojů a jiného vybavení plavidel nebo letadel, jakož i potraviny a další položky určené ke spotřebě nebo prodeji na palubě plavidel a letadel;

p)

zboží odesílané z celního území Unie do Ceuty a Melilly, na Gibraltar, Helgoland, do Republiky San Marino, Svatého stolce/Vatikánského městského státu, obcí Livigno a Campione d’Italia nebo italských vnitrozemských vod jezera Lugano mezi břehem a politickou hranicí oblasti od Ponte Tresa k Porto Ceresio.

2.   Od podání prohlášení před výstupem zboží se upouští v následujících situacích:

a)	pokud má plavidlo, které přepravuje zboží mezi přístavy Unie, zastavit v přístavu mimo celní území Unie a zboží má během této zastávky zůstat naložené na palubě plavidla;

b)	pokud má letadlo, které přepravuje zboží mezi letišti Unie, zastavit na letišti mimo celní území Unie a zboží má během této zastávky zůstat naložené na palubě letadla;

c)	v případě, kdy se zboží v přístavu nebo na letišti nevykládá z dopravního prostředku, který je dopravil na celní území Unie a který je dopraví i z tohoto území;

d)

pokud bylo zboží naloženo v předchozím přístavu nebo na předchozím letišti na celním území Unie, kde bylo podáno prohlášení před výstupem zboží nebo kde platilo osvobození od povinnosti podat prohlášení před výstupem zboží, a zboží zůstává na dopravním prostředku, který je odveze z celního území Unie;

e)

v případě, kdy se dočasně uskladněné zboží nebo zboží propuštěné do režimu svobodného pásma překládá z dopravního prostředku, který je do tohoto dočasného skladu nebo svobodného pásma dovezl, pod dohledem téhož celního úřadu na plavidlo, letadlo či železnici, které je odveze z celního území Unie, pokud jsou splněny následující podmínky: i) k překládce dojde do 14 dnů od předložení zboží v souladu s články 144 nebo 245 kodexu nebo za výjimečných okolností v delší lhůtě povolené celními orgány, pokud období 14 dnů není k překonání těchto okolností dostatečné; ii) informace o zboží jsou dostupné celním orgánům; iii) dopravce si není vědom toho, že by došlo ke změně místa určení zboží a změně příjemce;

f)	pokud zboží vstoupilo na celní území Unie, ale příslušné celní orgány je odmítly a bylo okamžitě vráceno do země vývozu.

KAPITOLA 2

Formality při výstupu zboží

Článek 246

Způsob výměny informací v případech předložení zboží na celním úřadě výstupu

(čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu)

Je-li zboží předkládáno na celním úřadu výstupu v souladu s čl. 267 odst. 2 kodexu, lze jiné prostředky pro výměnu informací než metody elektronického zpracování dat použít pro:

a)	identifikaci vývozního prohlášení;

b)	komunikaci ohledně nesrovnalostí mezi zbožím navrženým a propuštěným do režimu vývozu na jedné straně a předkládaným zbožím na straně druhé.

Článek 247

Způsob prokázání, že zboží opustilo celní území Unie

(čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu)

Pro účely potvrzení výstupu zboží lze důkaz, že zboží opustilo celní území Unie, celnímu úřadu vývozu předložit pomocí jiných prostředků než metod elektronického zpracování dat.

KAPITOLA 3

Vývoz a zpětný vývoz

Článek 248

Zrušení platnosti celního prohlášení nebo prohlášení o zpětném vývozu

(článek 174 kodexu)

1.   Objeví-li se nesrovnalost v povaze zboží propuštěného pro vývoz, zpětný vývoz nebo pasivní zušlechťovací styk ve srovnání se zbožím předloženým celnímu úřadu výstupu, celní úřad vývozu zruší platnost dotčeného celního prohlášení.

2.   Pokud celní úřad vývozu po 150 dnech od data propuštění zboží do režimu vývozu, pasivního zušlechťovacího styku nebo zpětného vývozu neobdrží ani informace o výstupu zboží, ani důkaz, že zboží opustilo celní území Unie, může daný úřad zrušit platnost dotčeného prohlášení.

Článek 249

Způsob podání vývozního prohlášení či prohlášení o zpětném vývozu se zpětným účinkem

(čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu)

Pokud bylo vyžadováno vývozní prohlášení či prohlášení o zpětném vývozu, ale zboží opustilo celní území Unie bez takového prohlášení, je možné k podání vývozního prohlášení či prohlášení o zpětném vývozu se zpětným účinkem využít jiný způsob výměny informací než metody elektronického zpracování dat.

HLAVA IX

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 250

Opětovné posouzení povolení již platných k 1. květnu 2016

1.   Povolení udělená na základě nařízení (EHS) č. 2913/92 nebo nařízení (EHS) č. 2454/93, která jsou platná k 1. květnu 2016 a nemají omezenou dobu platnosti, se znovu posoudí.

2.   Odchylně od odstavce 1 se opětovné posouzení neuplatní na následující povolení:

a)	povolení vývozců vyhotovovat prohlášení na faktuře uvedená v článcích 97v a 117 nařízení (EHS) č. 2454/93;

b)	povolení ke spravování materiálů za použití metody odděleného účetnictví, jak je uvedeno v článku 88 nařízení (EHS) č. 2454/93.

Článek 251

Platnost povolení již platných k 1. květnu 2016

1.   Povolení udělená na základě nařízení (EHS) č. 2913/92 nebo nařízení (EHS) č. 2454/93, která jsou platná k 1. květnu 2016, zůstávají v platnosti takto:

a)	povolení s omezenou dobou platnosti platí do konce této doby nebo do 1. května 2019 podle toho, co nastane dříve;

b)	všechna ostatní povolení platí, dokud nejsou opětovně posouzena v souladu s čl. 250 odst. 1.

2.   Odchylně od odstavce 1 zůstávají povolení uvedená v čl. 250 odst. 2 písm. a) a b) v platnosti, dokud nejsou odňata celními orgány, které je udělily.

Článek 252

Platnost rozhodnutí o závazných informacích již platných k 1. květnu 2016

Rozhodnutí týkající se závazných informací již platná k 1. květnu 2016 zůstávají v platnosti po dobu stanovenou v daných rozhodnutích. Takové rozhodnutí je od 1. května 2016 závazné jak pro celní orgány, tak pro držitele rozhodnutí.

Článek 253

Platnost rozhodnutí povolujících odklad platby již platných k 1. květnu 2016

Rozhodnutí povolující odklad platby přijatá na základě článku 224 nařízení (EHS) č. 2913/92, která jsou platná k 1. květnu 2016, zůstávají v platnosti takto:

a)	pokud bylo rozhodnutí uděleno k použití postupu uvedeného v čl. 226 písm. a) nařízení (EHS) č. 2913/92, zůstává v platnosti bez časového omezení;

b)	pokud bylo rozhodnutí uděleno k použití některého z postupů uvedených v čl. 226 písm. b) nebo c) nařízení (EHS) č. 2913/92, zůstává v platnosti až do opětovného posouzení povolení k použití souborné jistoty, která se k němu váže.

Článek 254

Použití povolení a rozhodnutí již platných k 1. květnu 2016

Zůstává-li rozhodnutí nebo povolení nadále v platnosti po 1. květnu 2016 v souladu s články 251 až 253, podmínkami, za nichž se dané rozhodnutí nebo povolení použije, jsou od 1. května 2016 podmínky stanovené v odpovídajících ustanoveních kodexu, prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 (20), kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení (EU) č. 952/2013, a tohoto nařízení, jak jsou uvedena ve srovnávací tabulce v příloze 90.

Článek 255

Přechodná ustanovení o použití závěr

Celní závěry a zvláštní typ celních závěr, jež jsou v souladu s přílohou 46a nařízení (EHS) č. 2454/93, se mohou používat až do vyčerpání zásob nebo do 1. května 2019 podle toho, co nastane dříve.

Článek 256

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. května 2016.

---

(1)  Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1.

(2)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 70/2008/ES ze dne 15. ledna 2008 o bezpapírovém prostředí pro celnictví a obchod (Úř. věst. L 23, 26.1.2008, s. 21).

(3)  Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1).

(4)  Rozhodnutí Rady 94/800/ES ze dne 22. prosince 1994 o uzavření dohod jménem Evropského společenství s ohledem na oblasti, které jsou v jeho pravomoci, v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání (1986–1994) (Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 1).

(5)  Dokument Rady 16271/1/10 Rev. 1.

(6)  Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).

(7)  Směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS (Úř. věst. L 9, 14.1.2009, s 12).

(8)  Úř. věst. L 130, 27.5.1993, s. 1.

(9)  Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 91).

(10)  Úř. věst. L 226, 13.8.1987, s. 2.

(11)  Úř. věst. L 226, 13.8.1987, s. 2.

(12)  Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 732/2008 (Úř. věst. L 303, 31.10.2012, s. 1).

(14)  Úř. věst. L 324, 10.12.2009, s. 23.

(15)  Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).

(16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 510/2014 ze dne 16. dubna 2014 o právní úpravě obchodování s některým zbožím vzniklým zpracováním zemědělských produktů a zrušení nařízení Rady (ES) č. 1216/2009 a (ES) č. 614/2009 (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 1).

(18)  Nařízení Rady (ES) č. 150/2003 ze dne 21. ledna 2003 o pozastavení dovozního cla pro některé zbraně a vojenskou výzbroj (Úř. věst. L 25, 30.1.2003, s. 1).

(19)  Nařízení Komise (ES) č. 612/2009 ze dne 7. července 2009, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních náhrad pro zemědělské produkty (Úř. věst. L 186, 17.7.2009, s. 1).

(20)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (viz strana 558 v tomto čísle Úředního věstníku).

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---