NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/2446

ze dne 28. července 2015,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 290 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (1), a zejména na články 2, 7, 10, 24, 31, 36, 40, 62, 65, 75, 88, 99, 106, 115, 122, 126, 131, 142, 151, 156, 160, 164, 168, 175, 180, 183, 186, 196, 206, 212, 216, 221, 224, 231, 235, 253 a 265 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

KAPITOLA 1

Rozsah působnosti celních předpisů, úloha celních orgánů a definice

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

KAPITOLA 2

Práva a povinnosti osob v souvislosti s celními předpisy

Oddíl 1

Poskytování informací

Pododdíl 1

Obecné požadavky na výměnu a uchovávání údajů

Článek 2

Obecné požadavky na údaje

(čl. 6 odst. 2 kodexu)

1.   Výměna a uchovávání informací, které jsou potřebné pro žádosti a rozhodnutí, musí splňovat obecné požadavky na údaje, které jsou vymezeny v příloze A.

2.   Výměna a uchovávání informací, které jsou potřebné pro prohlášení, oznámení a důkaz o celním statusu zboží, musí splňovat obecné požadavky na údaje, které jsou vymezeny v příloze B.

Pododdíl 2

Registrace osob u celních orgánů

Článek 3

Obsah záznamu v systému EORI

(čl. 6 odst. 2 kodexu)

Při registraci osoby jsou celní orgány povinny shromažďovat a uchovávat o této osobě údaje vymezené v příloze 12-01. Tyto údaje tvoří záznam v systému EORI.

Článek 4

Předložení údajů pro účely registrace v systému EORI

(čl. 6 odst. 4 kodexu)

Celní orgány mohou povolit, aby osoby předkládaly údaje potřebné k registraci v systému EORI jinými způsoby, než jsou metody elektronického zpracování dat.

Článek 5

Hospodářské subjekty neusazené na celním území Unie

(čl. 22 odst. 2 a čl. 9 odst. 2 kodexu)

1.   Hospodářský subjekt neusazený na celním území Unie je povinen se zaregistrovat předtím, než

2.   Bez ohledu na ustanovení odst. 1 písm. a) bodu ii) platí, že jsou hospodářské subjekty neusazené na celním území Unie povinny se u celních orgánů zaregistrovat předtím, než podají celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do režimu dočasného použití nebo prohlášení o zpětném vývozu za účelem vyřízení uvedeného režimu, jestliže je registrace vyžadována k použití společného systému řízení záruk.

3.   Bez ohledu na ustanovení odst. 1 písm. a) bodu iii) platí, že jsou hospodářské subjekty usazené v zemi společného tranzitního režimu povinny se u celních orgánů zaregistrovat předtím, než podají celní prohlášení podle Úmluvy o společném tranzitním režimu, je-li toto prohlášení podáváno namísto vstupního souhrnného celního prohlášení nebo je-li použito jako prohlášení před výstupem zboží.

4.   Bez ohledu na ustanovení odst. 1 písm. a) bodu iv) platí, že jsou hospodářské subjekty usazené v Andoře nebo San Marinu povinny se u celních orgánů zaregistrovat předtím, než podají celní prohlášení v rámci tranzitního režimu Unie, je-li toto prohlášení podáváno namísto vstupního souhrnného celního prohlášení nebo je-li použito jako prohlášení před výstupem zboží.

5.   Odchylně od ustanovení odst. 1 písm. d) platí, že hospodářský subjekt vystupující jako dopravce pro účely námořní, vnitrozemské vodní či letecké přepravy se u celních orgánů neregistruje, jestliže mu v třetí zemi bylo v rámci programu obchodního partnerství uznaného Unií přiděleno jedinečné identifikační číslo.

6.   Registrace vyžadovaná podle tohoto článku se provádí u celních orgánů příslušných v místě, kde hospodářský subjekt podává prohlášení nebo žádá o rozhodnutí.

Článek 6

Jiné osoby než hospodářské subjekty

(čl. 9 odst. 3 kodexu)

1.   Osoby, které nejsou hospodářskými subjekty, jsou povinny se zaregistrovat u celních orgánů, je-li splněna jedna z následujících podmínek:

2.   Odchylně od odstavce 1 platí, že se registrace nevyžaduje, jestliže osoba, která není hospodářským subjektem, podává celní prohlášení pouze příležitostně a celní orgány pokládají takový postup za odůvodněný.

Článek 7

Prohlášení čísla EORI za neplatné

(čl. 9 odst. 4 kodexu)

1.   Celní orgány prohlásí číslo EORI za neplatné v některém z těchto případů:

2.   Celní orgán zaznamená datum, kdy bylo číslo EORI prohlášeno za neplatné, a oznámí je registrované osobě.

Oddíl 2

Rozhodnutí, která souvisejí s použitím celních předpisů

Pododdíl 1

Právo na slyšení

Článek 8

Lhůta pro uplatnění práva na slyšení

(čl. 22 odst. 6 kodexu)

1.   Lhůta, v níž má žadatel vyjádřit svůj názor, než bude přijato rozhodnutí, které by pro něj bylo nepříznivé, činí 30 dnů.

2.   Bez ohledu na odstavec 1 platí, že pokud se rozhodnutí týká výsledků kontroly zboží, na něž nebylo podáno souhrnné celní prohlášení, prohlášení pro dočasné uskladnění, prohlášení o zpětném vývozu ani celní prohlášení, jsou celní orgány oprávněny požadovat, aby dotčená osoba vyjádřila svůj názor ve lhůtě 24 hodin.

Článek 9

Způsob sdělení důvodů

(čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu)

Je-li sdělení podle čl. 22 odst. 6 prvního pododstavce kodexu součástí ověřování či kontroly, lze jej učinit jinými způsoby než za použití metod elektronického zpracování dat.

Je-li žádost podávána nebo rozhodnutí oznamováno jinými způsoby než za použití metod elektronického zpracování dat, lze sdělení učinit týmiž způsoby.

Článek 10

Výjimky z práva na slyšení

(čl. 22 odst. 6 druhého pododstavce kodexu)

Příležitost vyjádřit svůj názor není žadateli poskytována v těchto zvláštních případech:

Pododdíl 2

Obecná pravidla o rozhodnutích přijatých na žádost

Článek 11

Podmínky pro přijetí žádosti

(čl. 22 odst. 2 kodexu)

1.   Žádost o rozhodnutí, které souvisí s použitím celních předpisů, je přijata za předpokladu, že jsou splněny následující podmínky:

2.   Odchylně od ustanovení odst. 1 písm. d) platí, že lhůta tam uvedená činí tři roky v případě, že bylo toto předchozí rozhodnutí prohlášeno v souladu s čl. 27 odst. 1 kodexu za neplatné nebo že se jedná o žádost o udělení statusu oprávněného hospodářského subjektu, která je podávána podle článku 38 kodexu.

Článek 12

Celní orgán příslušný rozhodnout

(čl. 22 odst. 1 kodexu)

Nelze-li příslušný celní orgán určit postupem podle čl. 22 odst. 1 třetího pododstavce kodexu, je příslušným celním orgánem celní orgán v místě, kde žadatel vede nebo zpřístupňuje své záznamy a dokumentaci, které celnímu orgánu umožňují přijmout rozhodnutí (hlavní účetnictví pro celní účely).

Článek 13

Prodloužení lhůty pro přijetí rozhodnutí

(čl. 22 odst. 3 kodexu)

1.   Jestliže celní orgán příslušný rozhodnout považuje po přijetí žádosti za nezbytné vyžádat si od žadatele doplňující informace, aby mohl dospět k rozhodnutí, stanoví lhůtu nepřesahující 30 dnů, v níž je žadatel povinen tyto informace předložit. Lhůta podle čl. 22 odst. 3 kodexu pro přijetí rozhodnutí se o tuto dobu prodlužuje. Žadatel je o prodloužení lhůty pro přijetí rozhodnutí vyrozuměn.

2.   V případě použití čl. 8 odst. 1 se lhůta podle čl. 22 odst. 3 kodexu pro přijetí rozhodnutí prodlužuje o 30 dnů. Žadatel je o prodloužení lhůty vyrozuměn.

3.   Jestliže celní orgán příslušný rozhodnout prodlouží lhůtu ke konzultaci s jiným celním orgánem, prodlužuje se lhůta pro přijetí rozhodnutí o touž dobu, o niž byla prodloužena lhůta ke konzultaci. Žadatel je o prodloužení lhůty pro přijetí rozhodnutí vyrozuměn.

4.   Je-li dáno závažné důvodné podezření z porušení celních předpisů a vedou-li celní orgány na základě tohoto podezření vyšetřování, prodlužuje se lhůta pro přijetí rozhodnutí o dobu nutnou k dokončení tohoto vyšetřování. Toto prodloužení lhůty nesmí přesáhnout devět měsíců. Žadatel je o prodloužení lhůty vyrozuměn, pokud to neohrozí toto vyšetřování.

Článek 14

Nabytí účinku

(čl. 22 odst. 4 a 5 kodexu)

V následujících případech nabývá rozhodnutí účinku jiným dnem, než kdy žadatel rozhodnutí obdrží nebo se má za to, že je obdržel:

Článek 15

Opětovné posouzení rozhodnutí

(čl. 23 odst. 4 písm. a) kodexu)

1.   Celní orgán příslušný rozhodnout je v následujících případech povinen rozhodnutí znovu posoudit:

2.   Výsledek opětovného posouzení rozhodnutí sdělí celní orgán příslušný rozhodnout držiteli tohoto rozhodnutí.

Článek 16

Pozastavení platnosti rozhodnutí

(čl. 23 odst. 4 písm. b) kodexu)

1.   Celní orgán příslušný rozhodnout pozastaví platnost rozhodnutí namísto jeho prohlášení za neplatné, zrušení nebo změny podle čl. 23 odst. 3, článku 27 nebo 28 kodexu, jestliže

2.   V případech podle odst. 1 písm. b) a c) je držitel rozhodnutí povinen oznámit celnímu orgánu příslušnému rozhodnout opatření, která provede, aby zajistil splnění daných podmínek či povinností, a oznámit mu též lhůtu, kterou k přijetí těchto opatření potřebuje.

Článek 17

Lhůta pozastavení platnosti rozhodnutí

(čl. 23 odst. 4 písm. b) kodexu)

1.   V případech podle čl. 16 odst. 1 písm. a) musí lhůta, po niž je pozastavena platnost rozhodnutí a kterou určí příslušný celní orgán, odpovídat době potřebné k tomu, aby tento celní orgán určil, jsou-li splněny podmínky pro prohlášení rozhodnutí za neplatné, jeho zrušení či změnu. Tato lhůta nesmí přesáhnout 30 dnů.

Je-li však podle názoru celního orgánu možné, že držitel rozhodnutí nesplňuje kritéria čl. 39 písm. a) kodexu, musí být platnost rozhodnutí pozastavena do doby, než bude určeno, zda se některá z následujících osob nedopustila závažného či opakovaného porušení předpisů:

2.   V případech podle čl. 16 odst. 1 písm. b) a c) musí lhůta, po niž je pozastavena platnost rozhodnutí a kterou určí celní orgán příslušný rozhodnout, odpovídat době, kterou držitel rozhodnutí oznámí v souladu s čl. 16 odst. 2. Lhůtu, po niž je pozastavena platnost rozhodnutí, lze na žádost držitele rozhodnutí ve vhodných případech dále prodloužit.

Lhůtu, po niž je pozastavena platnost rozhodnutí, lze dále prodloužit o dobu potřebnou k tomu, aby příslušný celní orgán ověřil, zda tato opatření zajišťují splnění podmínek či povinností. Tato doba nesmí přesáhnout 30 dnů.

3.   Jestliže v návaznosti na pozastavení platnosti rozhodnutí celní orgán příslušný rozhodnout zamýšlí prohlásit toto rozhodnutí za neplatné, zrušit jej nebo jej změnit podle čl. 23 odst. 3, článku 27 nebo 28 kodexu, musí být lhůta, po niž je platnost rozhodnutí pozastavena a která byla určena v souladu s odstavci 1 a 2 tohoto článku, ve vhodných případech prodloužena, dokud nenabude účinku rozhodnutí o prohlášení rozhodnutí za neplatné, o jeho zrušení nebo o jeho změně.

Článek 18

Ukončení pozastavení platnosti rozhodnutí

(čl. 23 odst. 4 písm. b) kodexu)

1.   Platnost rozhodnutí je pozastavena až do uplynutí lhůty tohoto pozastavení platnosti, jestliže před uplynutím této lhůty nenastane některá z těchto situací:

2.   O ukončení pozastavení platnosti rozhodnutí uvědomí celní orgán příslušný rozhodnout držitele rozhodnutí.

Pododdíl 3

Rozhodnutí týkající se závazných informací

Článek 19

Žádost o rozhodnutí týkající se závazných informací

(čl. 22 odst. 1 třetího pododstavce a čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu)

1.   Odchylně od čl. 22 odst. 1 třetího pododstavce kodexu je žádost o rozhodnutí týkající se závazných informací, jakož i dokumenty k ní přiložené a její podklady nutno podávat buď u příslušného celního orgánu v členském státě, v němž je žadatel usazen, nebo u příslušného celního orgánu v členském státě, v němž mají být tyto informace použity.

2.   Má se za to, že žadatel podáním žádosti o rozhodnutí týkající se závazných informací vyslovuje souhlas s tím, že budou prostřednictvím internetových stránek Komise zpřístupněny veřejnosti všechny údaje z rozhodnutí, včetně fotografií, vyobrazení a brožur, s výjimkou důvěrných informací. Při případném zpřístupnění údajů veřejnosti musí být dodrženo právo na ochranu osobních údajů.

3.   Není-li pro podávání žádostí o rozhodnutí týkající se závazných informací o původu zboží („ZIPZ“) zaveden elektronický systém, mohou členské státy povolit, aby byly tyto žádosti podávány jinými způsoby než za použití metod elektronického zpracování dat.

Článek 20

Lhůty

(čl. 22 odst. 3 kodexu)

1.   Oznámí-li Komise celním orgánům, že je přijímání rozhodnutí týkajících se ZISZ a ZIPZ pozastaveno v souladu s čl. 34 odst. 10 písm. a) kodexu, je lhůtu pro přijetí rozhodnutí podle čl. 22 odst. 3 prvního pododstavce kodexu nutno dále prodloužit, dokud Komise celním orgánům neoznámí, že je zajištěno správné a jednotné sazební zařazení či určení původu zboží.

Tato lhůta prodloužená podle prvního pododstavce nesmí přesáhnout deset měsíců, avšak za výjimečných okolností ji lze dále prodloužit o nejvýše pět měsíců.

2.   Lhůta podle čl. 22 odst. 3 druhého pododstavce kodexu může přesáhnout 30 dnů, není-li během ní možné dokončit analýzu, kterou celní orgán příslušný rozhodnout považuje za nezbytnou k přijetí tohoto rozhodnutí.

Článek 21

Oznamování rozhodnutí týkajících se ZIPZ

(čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu)

Je-li žádost o rozhodnutí týkající se ZIPZ podána jinými způsoby než za použití metod elektronického zpracování dat, jsou celní orgány oprávněny oznámit žadateli toto rozhodnutí jinými způsoby než za použití uvedených metod.

Článek 22

Omezení při použití pravidel o opětovném posouzení a pozastavení platnosti rozhodnutí

(čl. 23 odst. 4 kodexu)

Na rozhodnutí týkající se závazných informací se nepoužijí články 15 až 18, které se týkají opětovného posouzení a pozastavení platnosti rozhodnutí.

Oddíl 3

Oprávněný hospodářský subjekt

Pododdíl 1

Výhody plynoucí ze statusu oprávněného hospodářského subjektu

Článek 23

Zjednodušení u prohlášení před výstupem zboží

(čl. 38 odst. 2 písm. b) kodexu)

1.   Jestliže oprávněný hospodářský subjekt pro bezpečnost a zabezpečení uvedený v čl. 38 odst. 2 písm. b) (AEOS) podává svým jménem prohlášení před výstupem zboží ve formě celního prohlášení nebo prohlášení o zpětném vývozu, nevyžadují se kromě údajů uvedených v těchto prohlášeních již žádné další údaje.

2.   Jestliže AEOS podává jménem jiné osoby, která má rovněž status AEOS, prohlášení před výstupem zboží ve formě celního prohlášení nebo prohlášení o zpětném vývozu, nevyžadují se kromě údajů uvedených v těchto prohlášeních již žádné další údaje.

Článek 24

Příznivější zacházení, pokud jde o posouzení rizik a kontroly

(čl. 38 odst. 6 kodexu)

1.   U oprávněného hospodářského subjektu (AEO) se provádí méně fyzických kontrol a kontrol dokumentů než u jiných hospodářských subjektů.

2.   Jestliže AEOS podá vstupní souhrnné celní prohlášení nebo – v případech podle článku 130 kodexu – celní prohlášení či prohlášení pro dočasné uskladnění anebo jestliže podle čl. 127 odst. 8 kodexu podá oznámení a ve svém počítačovém systému zpřístupní údaje ke svému vstupnímu souhrnnému celnímu prohlášení, je celní úřad prvního vstupu uvedený v čl. 127 odst. 3 kodexu povinen tomuto AEOS zaslat oznámení v případě, že je zásilka vybrána k fyzické kontrole. K tomuto oznámení musí dojít před příchodem zboží na celní území Unie.

Toto oznámení musí být zpřístupněno rovněž dopravci, nejedná-li se o AEOS uvedeného v prvním pododstavci, za předpokladu, že tento dopravce má status AEOS a má připojení na elektronické systémy ve spojitosti s prohlášeními uvedenými v prvním pododstavci.

Toto oznámení je zasíláno pouze v případech, kdy neohrozí provedení kontroly ani její výsledky.

3.   Jestliže AEO podává prohlášení pro dočasné uskladnění nebo celní prohlášení podle článku 171 kodexu, je celní úřad příslušný k přijetí tohoto prohlášení pro dočasné uskladnění nebo celního prohlášení povinen tomuto AEO zaslat oznámení v případě, že je zásilka vybrána k celní kontrole. K tomuto oznámení musí dojít před předložením zboží celnímu úřadu.

Toto oznámení se provádí pouze v případech, kdy neohrozí provedení kontroly ani její výsledky.

4.   Jsou-li zásilky, které jsou předmětem prohlášení podaného AEO, vybrány k fyzické kontrole nebo kontrole dokumentů, je tato kontrola provedena přednostně.

Na žádost AEO lze tyto kontroly provést v jiném místě, než kde má být zboží předloženo celnímu úřadu.

5.   Oznámení podle odstavců 2 a 3 se netýkají celních kontrol, o nichž je rozhodnuto na základě prohlášení pro dočasné uskladnění či celního prohlášení po předložení zboží.

Článek 25

Výjimka z příznivějšího zacházení

(čl. 38 odst. 6 kodexu)

Příznivější zacházení podle článku 24 se nepoužije na celní kontroly, které souvisejí se zvláštní zvýšenou hrozbou nebo kontrolními povinnostmi uvedenými v jiných právních předpisech Unie.

V případě zásilek, které jsou předmětem prohlášení podaného AEOS, jsou však celní orgány povinny provést nezbytné zpracování, formality a kontroly přednostně.

Pododdíl 2

Žádost o status oprávněného hospodářského subjektu

Článek 26

Podmínky pro přijetí žádosti o status AEO

(čl. 22 odst. 2 kodexu)

1.   Nad rámec podmínek pro přijetí žádosti podle čl. 11 odst. 1 je žadatel o status AEO povinen spolu s žádostí předložit i dotazník se sebehodnocením, který celní orgány dají k dispozici.

2.   Hospodářský subjekt předkládá jedinou žádost o status AEO za všechny své stálé provozovny na celním území Unie.

Článek 27

Příslušný celní orgán

(čl. 22 odst. 1 třetí pododstavec kodexu)

Nelze-li příslušný celní orgán určit postupem podle čl. 22 odst. 1 třetího pododstavce kodexu nebo článku 12 tohoto nařízení, je žádost nutno podat celním orgánům členského státu, kde podle údajů v žádosti má žadatel stálou provozovnu a jsou uchovávány nebo přístupné informace o jeho obecné logistické řídicí činnosti.

Článek 28

Lhůta pro přijetí rozhodnutí

(čl. 22 odst. 3 kodexu)

1.   Lhůtu pro přijetí rozhodnutí uvedenou v čl. 22 odst. 3 prvním pododstavci kodexu lze prodloužit až o 60 dnů.

2.   Probíhá-li trestní řízení, jež zavdává k pochybnostem o tom, zda žadatel plní podmínky čl. 39 písm. a) kodexu, prodlužuje se lhůta pro přijetí rozhodnutí o dobu nezbytnou k dokončení tohoto řízení.

Článek 29

Nabytí účinku povolení AEO

(čl. 22 odst. 4 kodexu)

Odchylně od čl. 22 odst. 4 kodexu nabývá povolení, jímž se uděluje status AEO („povolení AEO“), účinku pátým dnem od přijetí příslušného rozhodnutí.

Článek 30

Právní účinky pozastavení platnosti

(čl. 23 odst. 4 písm. b) kodexu)

1.   Je-li platnost povolení AEO pozastavena pro nesplnění některého z kritérií článku 39 kodexu, pak celní orgán pozastaví platnost rozhodnutí, které přijal ve věci daného AEO a které vychází buď z tohoto povolení AEO obecně anebo z některého z konkrétních kritérií, kvůli nimž byla platnost tohoto povolení AEO pozastavena.

2.   Pozastavením platnosti rozhodnutí, které souvisí s použitím celních předpisů a bylo přijato ve věci AEO, není automaticky pozastavena platnost povolení AEO.

3.   Je-li v souladu s čl. 16 odst. 1 pro nesplnění podmínek čl. 39 písm. d) kodexu pozastavena platnost rozhodnutí týkajícího se osoby, která má status jak AEOS, tak oprávněného hospodářského subjektu pro celní zjednodušení podle čl. 38 odst. 2 písm. a) kodexu (AEOC), je platnost povolení AEOC této osoby pozastavena, avšak její povolení AEOS zůstává v platnosti.

Je-li v souladu s čl. 16 odst. 1 pro nesplnění podmínek čl. 39 písm. e) kodexu pozastavena platnost rozhodnutí týkajícího se osoby, která má status jak AEOS, tak AEOC, je platnost povolení AEOS této osoby pozastavena, avšak její povolení AEOC zůstává v platnosti.

HLAVA II

FAKTORY, NA JEJICHŽ ZÁKLADĚ SE UPLATNÍ DOVOZNÍ NEBO VÝVOZNÍ CLO A JINÁ OPATŘENÍ PŘI OBCHODU SE ZBOŽÍM

KAPITOLA 1

Původ zboží

Oddíl 1

Nepreferenční původ

Článek 31

Zboží zcela získané v jediné zemi nebo na jediném území

(čl. 60 odst. 1 kodexu)

Za zboží zcela získané v jediné zemi nebo na jediném území se považují:

Článek 32

Zboží, na jehož výrobě se podílí více než jedna země nebo jedno území

(čl. 60 odst. 2 kodexu)

Má se za to, že u zboží uvedeného na seznamu v příloze 22-01 došlo k poslednímu podstatnému zpracování nebo opracování, které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby, v zemi či na území, kde jsou splněna pravidla stanovená v uvedené příloze nebo která/které je těmito pravidly určena/určeno.

Článek 33

Hospodářsky neodůvodněné zpracování nebo opracování

(čl. 60 odst. 2 kodexu)

Má se za to, že operace zpracování nebo opracování provedená v jiné zemi či na jiném území není hospodářsky odůvodněná, jestliže je na základě dostupných skutečností určeno, že účelem této operace bylo zamezit použití opatření uvedených v článku 59 kodexu.

V případě zboží, na něž se vztahuje příloha 22-01, se použijí zbývající pravidla této kapitoly platná pro toto zboží.

Má-li se v případě zboží, na něž se nevztahuje příloha 22-01, za to, že poslední opracování nebo zpracování není hospodářsky odůvodněné, pak se má za to, že k poslednímu podstatnému hospodářsky odůvodněnému zpracování nebo opracování zboží, které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby, došlo v zemi či na území, kde má svůj původ větší část materiálů určená na základě hodnoty těchto materiálů.

Článek 34

Minimální operace

(čl. 60 odst. 2 kodexu)

Pro účely udělení statusu původu nejsou za podstatné hospodářsky odůvodněné zpracování nebo opracování považovány:

Článek 35

Příslušenství, náhradní díly nebo nástroje

(Článek 60 kodexu)

1.   Má se za to, že příslušenství, náhradní díly nebo nástroje, které jsou dodány spolu se zbožím ze seznamů v oddílech XVI, XVII a XVIII kombinované nomenklatury a které tvoří součást jeho obvyklého vybavení, mají stejný původ jako dané zboží.

2.   Má se za to, že podstatné náhradní díly určené pro zboží ze seznamů v oddílech XVI, XVII a XVIII kombinované nomenklatury, které již bylo propuštěno do volného oběhu v Unii, mají stejný původ jako toto zboží, pokud by použití těchto podstatných náhradních dílů při výrobě nebylo změnilo jeho původ.

3.   Pro účely tohoto článku se podstatnými náhradními díly rozumí díly, které jsou

Článek 36

Neutrální prvky a obaly

(Článek 60 kodexu)

1.   Při určování, zda má zboží svůj původ v určité zemi nebo na určitém území, se nezohledňuje původ těchto prvků:

2.   Jsou-li obalové materiály a kontejnery podle všeobecného pravidla 5 pro výklad kombinované nomenklatury uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (12) pokládány pro účely zařazení za součást produktu, nepřihlíží se k nim pro účely určení původu, s výjimkou případů, kdy pravidlo v příloze 22-01 vychází u příslušného zboží z procentuálního pravidla ad valorem.

Oddíl 2

Preferenční původ

Článek 37

Definice

Pro účely tohoto oddílu se rozumí:

Pododdíl 1

Vydávání nebo vystavování dokladů o původu zboží

Článek 38

Způsoby podávání žádosti o osvědčení údajů INF 4 a vydávání těchto osvědčení

(čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu)

1.   Žádost o osvědčení údajů INF 4 lze podat jinými způsoby než za použití metod elektronického zpracování dat, přičemž musí splňovat požadavky na údaje uvedené na seznamu v příloze 22-02.

2.   Osvědčení údajů INF 4 musí splňovat požadavky na údaje uvedené na seznamu v příloze 22-02.

Článek 39

Způsoby podávání žádosti o oprávnění schváleného vývozce a vydávání těchto oprávnění

(čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu)

Žádost o status schváleného vývozce pro účely vystavování dokladů o preferenčním původu zboží lze podávat a oprávnění schváleného vývozce lze vydávat jinými způsoby než za použití metod elektronického zpracování dat.

Článek 40

Způsoby podávání žádosti o status registrovaného vývozce

(čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu)

Žádosti o status registrovaného vývozce lze podávat jinými způsoby než za použití metod elektronického zpracování dat.

Pododdíl 2

Definice pojmu „původní produkty“použitelná v rámci systému GSP Unie

Článek 41

Obecné zásady

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

Za produkty mající svůj původ ve zvýhodněné zemi jsou považovány:

Článek 42

Zásada teritoriality

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

1.   V dotyčné zvýhodněné zemi musí být splněny podmínky pro získání statusu původu stanovené v tomto pododdíle.

2.   Pojem „zvýhodněná země“ se vztahuje rovněž na pobřežní vody této země ve smyslu Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (úmluva z Montego Bay ze dne 10. prosince 1982) a nesmí překročit jejich hranice.

3.   Jsou-li ze zvýhodněné země vyvezeny do jiné země původní produkty, které jsou následně vráceny, je třeba je považovat za nepůvodní, nelze-li příslušným orgánům věrohodně prokázat, že jsou splněny následující podmínky:

Článek 43

Zákaz manipulace

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

1.   Produkty navržené k propuštění do volného oběhu v Unii musí být tytéž jako produkty vyvezené ze zvýhodněné země, o níž se má za to, že v ní mají svůj původ. Předtím, než jsou navrženy k propuštění do volného oběhu, nesmí být pozměněny, jakýmkoli způsobem přetvořeny nebo podrobeny operacím kromě těch, které je mají uchovat v dobrém stavu, nebo které spočívají v připojení nebo připevnění značek, štítků, pečetí či jakékoli jiné dokumentace, aby byl zajištěn soulad se specifickými domácími požadavky platnými v Unii.

2.   U produktů dovezených do zvýhodněné země za účelem kumulace podle článků 53, 54, 55 nebo 56 se musí jednat o tytéž produkty, které byly vyvezeny ze země, o níž se má za to, že v ní mají svůj původ. Předtím, než jsou navrženy k propuštění do příslušného celního režimu v zemi dovozu, nesmí být pozměněny, jakýmkoli způsobem přetvořeny nebo podrobeny operacím kromě těch, které je mají uchovat v dobrém stavu.

3.   Produkty lze skladovat za předpokladu, že v zemi nebo zemích tranzitu zůstanou pod celním dohledem.

4.   Rozdělování zásilek je možné, pokud ho provádí vývozce nebo pokud jsou zásilky rozdělovány na jeho odpovědnost a zboží zůstává v zemi nebo zemích tranzitu pod celním dohledem.

5.   Odstavce 1 až 4 jsou považovány za splněné, pokud celní orgány nemají důvod domnívat se opak; v takových případech mohou celní orgány požádat deklaranta, aby poskytl důkaz o splnění těchto ustanovení, který je možné poskytnout jakýmkoli způsobem, včetně smluvních přepravních dokladů, jako jsou nákladní listy; může se rovněž jednat o faktické či konkrétní důkazy založené na značení nebo číslování balíků nebo jakékoli důkazy týkající se vlastního zboží.

Článek 44

Zcela získané produkty

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

1.   Za zcela získané ve zvýhodněné zemi se považují:

2.   Pojmy „její plavidla“ a „její zpracovatelská plavidla“ uvedené v odst. 1 písm. h) a i) se vztahují pouze na plavidla a zpracovatelská plavidla, která splňují všechny tyto požadavky:

3.   Každá z podmínek uvedených v odstavci 2 může být splněna v členských státech nebo v různých zvýhodněných zemích, pokud všechny dotyčné zvýhodněné země využívají regionální kumulace podle čl. 55 odst. 1 a 5. V takovém případě se má za to, že produkty mají svůj původ v té zvýhodněné zemi, pod jejíž vlajkou pluje plavidlo nebo zpracovatelské plavidlo podle odst. 2 písm. b).

První pododstavec se použije, pouze pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 55 odst. 2 písm. a), c) a d).

Článek 45

Dostatečně opracované nebo zpracované produkty

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

1.   Aniž jsou dotčeny články 47 a 48, má se za to, že produkty, které nejsou zcela získány ve smyslu článku 44 v dotyčné zvýhodněné zemi, mají v této zemi svůj původ, pokud jsou splněny podmínky pro dotyčné zboží stanovené v seznamu v příloze 22-03.

2.   Jestliže produkt, který získal status původu podle odstavce 1 v určité zemi, je v této zemi dále zpracován a použit jako materiál k výrobě jiného produktu, nezohledňují se nepůvodní materiály, které mohly být použity k jeho výrobě.

Článek 46

Průměry

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

1.   U každého produktu se určí, zda byly splněny požadavky čl. 45 odst. 1.

V případě, kdy je příslušné pravidlo založeno na dodržení maximálního obsahu nepůvodních materiálů, je však s ohledem na výkyvy v nákladech a směnných kurzech možné hodnotu nepůvodních materiálů vypočítat na základě průměru podle odstavce 2.

2.   V případě uvedeném v odst. 1 druhém pododstavci se průměrná cena produktu ze závodu vypočítá na základě součtu cen ze závodu účtovaných v každém prodeji produktů provedeném během předchozího účetního období a průměrná hodnota použitých nepůvodních materiálů se vypočítá na základě souhrnu hodnoty všech nepůvodních materiálů použitých k výrobě produktů za předchozí účetní období ve smyslu definice v zemi vývozu, nebo v případě, kdy nejsou k dispozici údaje za celé účetní období, za období kratší, nejméně však za tři měsíce.

3.   Vývozci, kteří se rozhodnou pro výpočet na základě průměrné hodnoty, tuto metodu důsledně používají během roku následujícího po referenčním účetním období nebo případně během roku následujícího po kratším období použitém jako období referenční. Mohou tuto metodu přestat používat, pokud během daného účetního období nebo kratšího reprezentativního období nejméně tří měsíců zaznamenají, že ustaly výkyvy v nákladech nebo směnných kurzech, jež používání této metody odůvodňovaly.

4.   Průměry uvedené v odstavci 2 se použijí jako cena ze závodu, resp. hodnota nepůvodních materiálů, aby bylo možné zjistit dodržování maximálního obsahu nepůvodních materiálů.

Článek 47

Nedostatečné opracování nebo zpracování

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

1.   Aniž je dotčen odstavec 3, považují se následující operace za opracování nebo zpracování nedostatečné pro to, aby produktu udělilo status původního produktu, bez ohledu na to, zda jsou splněny podmínky článku 45:

2.   Pro účely odstavce 1 se operace považují za prosté, jestliže k jejich provádění nejsou nutné žádné zvláštní dovednosti nebo stroje, přístroje nebo nástroje pro tyto operace zvláště vyrobené nebo nainstalované.

3.   Při určování, zda se opracování nebo zpracování daného produktu považuje za nedostatečné ve smyslu odstavce 1, se zohlední všechny operace provedené na daném produktu ve zvýhodněné zemi.

Článek 48

Všeobecná tolerance

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

1.   Odchylně od článku 45 a s výhradou odstavců 2 a 3 tohoto článku mohou být nepůvodní materiály, které podle podmínek stanovených v seznamu v příloze 22-03 nemají být použity při výrobě daného produktu, přesto použity, pokud jejich celková hodnota nebo čistá hmotnost stanovená pro produkt nepřesahuje:

2.   Odstavec 1 nepovoluje překročení procentního podílu maximálního obsahu nepůvodních materiálů, jak je určeno v pravidlech, která jsou stanovena v seznamu v příloze 22-03.

3.   Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na produkty zcela získané ve smyslu článku 44 ve zvýhodněné zemi. Aniž je dotčen článek 47 a čl. 49 odst. 2, použije se však přípustná odchylka stanovená v těchto odstavcích na souhrn všech materiálů, které jsou použity při výrobě produktu a s ohledem na něž pravidlo stanovené v seznamu v příloze 22-03 pro tento produkt stanoví, že tyto materiály mají být zcela získány.

Článek 49

Určující jednotka

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

1.   Určující jednotkou pro použití ustanovení tohoto pododdílu je konkrétní produkt, který je považován za základní jednotku při určování zařazení za použití harmonizovaného systému.

2.   Sestává-li zásilka z více stejných produktů zařazených do stejného čísla harmonizovaného systému, zohlední se při použití ustanovení tohoto pododdílu každý jednotlivý produkt samostatně.

3.   Je-li podle všeobecného výkladového pravidla 5 harmonizovaného systému zařazován s produktem i jeho obal, pak se tento obal zahrne i pro účely určování původu produktu.

Článek 50

Příslušenství, náhradní díly a nástroje

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

Příslušenství, náhradní díly a nástroje dodávané spolu se strojem, přístrojem, nástrojem, zařízením nebo vozidlem, které jsou součástí jeho běžného vybavení a jsou zahrnuty v jeho ceně ze závodu, se považují za jeden celek s dotyčným strojem, přístrojem, nástrojem, zařízením nebo vozidlem.

Článek 51

Soupravy (sady)

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

Soupravy (sady) ve smyslu všeobecného výkladového pravidla 3 písm. b) harmonizovaného systému se považují za původní, jestliže jsou původními produkty všechny produkty, z nichž se tyto soupravy (sady) skládají.

Pokud se však souprava (sada) skládá z původních i nepůvodních produktů, považuje se za původní jako celek pod podmínkou, že hodnota nepůvodních produktů netvoří více než 15 % ceny ze závodu této soupravy (sady).

Článek 52

Neutrální prvky

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

Při určování, zda je produkt původní, se nezohledňuje původ těchto prvků, které mohou být použity při jeho výrobě:

Pododdíl 3

Pravidla pro kumulaci a správu zásob materiálů použitelná v rámci systému GSP Unie

Článek 53

Dvoustranná kumulace

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

Dvoustranná kumulace umožňuje, aby produkty mající svůj původ v Unii byly považovány za materiály mající svůj původ ve zvýhodněné zemi, jsou-li zapracovány do produktu vyráběného v této zemi, za předpokladu, že opracování nebo zpracování tam provedené přesahuje rámec operací uvedených v čl. 47 odst. 1.

Na vývoz z Unie do zvýhodněné země, který je prováděn za účelem dvoustranné kumulace, se použijí přiměřeně články 41 až 52 a ustanovení o následném ověření dokladů o původu zboží.

Článek 54

Kumulace s Norskem, Švýcarskem nebo Tureckem

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

1.   Kumulace s Norskem, Švýcarskem nebo Tureckem umožňuje, aby produkty mající svůj původ v těchto zemích byly považovány za materiály mající svůj původ ve zvýhodněné zemi, pokud opracování nebo zpracování tam provedené přesahuje rámec operací uvedených v čl. 47 odst. 1.

2.   Kumulace s Norskem, Švýcarskem nebo Tureckem se nepoužije na produkty kapitol 1 až 24 harmonizovaného systému.

Článek 55

Regionální kumulace

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

1.   Regionální kumulace se vztahuje na tato čtyři různá regionální sdružení:

2.   Regionální kumulace mezi zeměmi v rámci stejného sdružení se uplatní, pouze pokud jsou splněny tyto podmínky:

Pro účely písmene b) platí, že pokud způsobilá operace stanovená v části II přílohy 22-03 není u všech zemí účastnících se kumulace stejná, určí se původ produktů vyvážených z jedné země regionálního sdružení do druhé za účelem regionální kumulace na základě pravidla, které by se použilo, kdyby se produkty vyvážely do Unie.

Pokud země regionálního sdružení splnily ustanovení prvního pododstavce písm. c) a d) již před 1. lednem 2011, nový závazek se nevyžaduje.

3.   Materiály uvedené v seznamu v příloze 22-04 jsou vyňaty z regionální kumulace stanovené v odstavci 2 v případě, že

4.   Mezi zvýhodněnými zeměmi, které patří do téhož regionálního sdružení, se regionální kumulace uplatní pouze pod podmínkou, že opracování nebo zpracování provedené v té zvýhodněné zemi, kde jsou materiály dále zpracovány nebo zapracovány, přesahuje rámec operací uvedených v čl. 47 odst. 1 a v případě textilních výrobků také rámec operací uvedených v příloze 22-05.

Není-li splněna podmínka podle prvního pododstavce a jsou-li materiály podrobovány jedné či více operacím uvedeným v čl. 47 odst. 1 písm. b) až q), pak v dokladu o původu zboží vydaném nebo vystaveném pro účely vývozu produktů do Unie musí být jako země původu uvedena ta země z regionálního sdružení, na niž připadá nejvyšší podíl z hodnoty použitých materiálů, které mají svůj původ v zemích tohoto regionálního sdružení.

Jsou-li produkty vyváženy bez dalšího opracování nebo zpracování nebo byly-li podrobeny pouze operacím uvedeným v čl. 47 odst. 1 písm. a), pak v dokladu o původu zboží vydaném nebo vystaveném pro účely vývozu produktů do Unie musí být jako země původu uvedena ta zvýhodněná země, která je uvedena v dokladech o původu zboží vydaných nebo vystavených ve zvýhodněné zemi, kde byly produkty vyrobeny.

5.   Na žádost orgánů zvýhodněné země, která patří do sdružení I nebo III, může Komise udělit mezi zeměmi těchto sdružení regionální kumulaci, pokud se ujistí, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

Žádost uvedená v prvním pododstavci musí být podložena důkazy, že podmínky v něm stanovené jsou splněny. Tato žádost se předkládá Komisi. Komise o žádosti rozhodne po zohlednění všech prvků týkajících se kumulace, které považuje za relevantní, včetně materiálů, které mají být kumulovány.

6.   Je-li udělena regionální kumulace mezi zvýhodněnými zeměmi, které patří do sdružení I nebo III, musí tato kumulace umožňovat, aby materiály mající svůj původ v zemi jednoho regionálního sdružení byly považovány za materiály mající svůj původ v zemi druhého regionálního sdružení, jsou-li zapracovány do produktu tam získaného, za předpokladu, že opracování nebo zpracování provedené v druhé zvýhodněné zemi přesahuje rámec operací uvedených v čl. 47 odst. 1 a v případě textilních výrobků také rámec operací uvedených v příloze 22-05.

Není-li splněna podmínka podle prvního pododstavce a jsou-li materiály podrobeny jedné či více operacím uvedeným v čl. 47 odst. 1 písm. b) až q), pak v dokladu o původu zboží pro účely vývozu produktů do Unie musí být jako země původu uvedena ta země účastnící se kumulace, na niž připadá nejvyšší podíl z hodnoty použitých materiálů, které mají svůj původ v zemích účastnících se kumulace.

Jsou-li produkty vyváženy bez dalšího opracování nebo zpracování nebo byly-li podrobeny pouze operacím uvedeným v čl. 47 odst. 1 písm. a), pak v dokladu o původu zboží vydaném nebo vystaveném pro účely vývozu produktů do Unie musí být jako země původu uvedena ta zvýhodněná země, která je uvedena v dokladech o původu zboží vydaných nebo vystavených ve zvýhodněné zemi, kde byly produkty vyrobeny.

7.   Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie (řadě C) datum, kdy nabývá účinku kumulace mezi zeměmi sdružení I a sdružení III stanovená v odstavci 5, seznam zemí účastnících se této kumulace a případně seznam materiálů, na něž se kumulace uplatňuje.

8.   Na vývoz z jedné zvýhodněné země do druhé, který je prováděn za účelem regionální kumulace, se použijí přiměřeně články 41 až 52, ustanovení o vydávání nebo vystavování dokladů o původu zboží a ustanovení o následném ověření těchto dokladů.

Článek 56

Rozšířená kumulace

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

1.   Na žádost orgánů kterékoli zvýhodněné země může Komise udělit rozšířenou kumulaci mezi zvýhodněnou zemí a zemí, se kterou má Unie dohodu o volném obchodu podle článku XXIV platné Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT), jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

Žádost uvedená v prvním pododstavci obsahuje seznam materiálů, jichž se kumulace týká, a je podložena důkazy, že podmínky stanovené v prvním pododstavci písm. a) a b) jsou splněny. Tato žádost se předkládá Komisi. Pokud dojde ke změně daných materiálů, předloží se nová žádost.

Materiály kapitol 1 až 24 harmonizovaného systému jsou z rozšířené kumulace vyňaty.

2.   V případech rozšířené kumulace uvedené v odstavci 1 se původ použitých materiálů a použitelný dokumentární doklad o původu zboží určí v souladu s pravidly stanovenými v příslušné dohodě o volném obchodu. Původ produktů, které mají být vyvezeny do Unie, se určí v souladu s pravidly původu stanovenými v pododdíle 2.

Aby získaný produkt získal status původu, není nutné, aby materiály mající svůj původ v zemi, s níž má Unie dohodu o volném obchodu, které jsou ve zvýhodněné zemi použity při výrobě produktu, který má být vyvezen do Unie, prošly dostatečným opracováním nebo zpracováním, pokud toto opracování nebo zpracování provedené v dotčené zvýhodněné zemi přesahuje rámec operací uvedených v čl. 47 odst. 1.

3.   Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie (řadě C) datum, kdy nabývá účinku rozšířená kumulace, seznam zemí účastnících se této kumulace a seznam materiálů, na něž se kumulace uplatňuje.

Článek 57

Uplatňování dvoustranné kumulace nebo kumulace s Norskem, Švýcarskem nebo Tureckem v kombinaci s regionální kumulací

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

Je-li dvoustranná kumulace nebo kumulace s Norskem, Švýcarskem nebo Tureckem uplatňována v kombinaci s regionální kumulací, obdrží získaný produkt status původu jedné ze zemí dotčeného regionálního sdružení určený v souladu s čl. 55 odst. 4 prvním a druhým pododstavcem, nebo případně v souladu s čl. 55 odst. 6 prvním a druhým pododstavcem.

Článek 58

Oddělené účetnictví zásob materiálů vedené vývozci Unie

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

1.   Jsou-li pro opracování nebo zpracování produktu používány původní i nepůvodní zastupitelné materiály, mohou celní orgány členských států na písemnou žádost hospodářských subjektů usazených na celním území Unie povolit pro účely následného vývozu do zvýhodněné země, prováděného v rámci dvoustranné kumulace, aby byly materiály v Unii spravovány za použití metody odděleného vedení účetnictví, aniž by byly odděleně uchovávány.

2.   Celní orgány členských států mohou pro udělení povolení uvedeného v odstavci 1 stanovit podmínky, které považují za vhodné.

Povolení se udělí pouze tehdy, je-li použitím metody uvedené v odstavci 1 možné zajistit, aby bylo množství získaných produktů, které by mohly být považovány za produkty „mající svůj původ v Unii“, kdykoli stejné jako množství, které by bylo získáno za použití metody fyzického oddělení zásob.

Je-li metoda povolena, uplatňuje se a její uplatňování se zaznamenává podle všeobecných účetních zásad uplatňovaných v Unii.

3.   Hospodářský subjekt, jemuž bylo povoleno používat metodu uvedenou v odstavci 1, vyhotovuje nebo do zahájení používání systému registrovaných vývozců žádá o doklady o původu zboží pro množství produktů, které mohou být považovány za produkty mající svůj původ v Unii. Na žádost celních orgánů členských států předloží hospodářský subjekt, který využívá této metody, prohlášení o způsobu, jakým je uvedené množství spravováno.

4.   Celní orgány členských států sledují využívání povolení uvedeného v odstavci 1.

Mohou povolení odejmout v těchto případech:

Pododdíl 4

Definice pojmu původních produktů použitelná v rámci pravidel původu pro účely preferenčních sazebních opatření, která Unie přijímá jednostranně vůči určitým zemím či územím

Článek 59

Všeobecné požadavky

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

1.   Pro účely použití předpisů o preferenčních sazebních opatřeních, která Unie přijímá jednostranně vůči určitým zemím, sdružením zemí nebo územím (dále jen: „zvýhodněná země nebo území“), s výjimkou zemí a území, které jsou uvedeny v pododdíle 2 tohoto oddílu, a zámořských zemí a území přidružených k Unii, se za produkty mající svůj původ ve zvýhodněné zemi nebo území považují:

2.   Pro účely tohoto pododdílu se produkty mající svůj původ v Unii ve smyslu odstavce 3 považují za produkty mající svůj původ ve zvýhodněné zemi nebo území, pokud byly v této zvýhodněné zemi nebo území podrobeny opracování nebo zpracování přesahujícímu rámec operací uvedených v článku 62.

3.   Odstavec 1 se použije přiměřeně na určování původu produktů získaných v Unii.

Článek 60

Zcela získané produkty

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

1.   Za zcela získané ve zvýhodněné zemi nebo území nebo v Unii se považují:

2.   Pojmy „její plavidla“ a „její zpracovatelská plavidla“ uvedené v odst. 1 písm. g) a h) se vztahují pouze na plavidla a zpracovatelská plavidla, která splňují tyto podmínky:

3.   Pojmy „zvýhodněná země nebo území“ a „Unie“ zahrnují rovněž teritoriální vody této zvýhodněné země nebo území nebo členských států.

4.   Zámořská plavidla včetně zpracovatelských plavidel, na nichž se opracovávají nebo zpracovávají produkty rybolovu, se považují za součást území zvýhodněné země nebo území nebo členského státu, které/kterému náležejí, jestliže splňují podmínky odstavce 2.

Článek 61

Dostatečně opracované nebo zpracované produkty

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

Pro účely článku 59 se produkty, jež nejsou zcela získány ve zvýhodněné zemi nebo území nebo v Unii, považují za dostatečně opracované nebo zpracované, jsou-li splněny podmínky uvedené v seznamu v příloze 22-11.

Tyto podmínky stanoví pro všechny produkty, na které se vztahuje tento pododdíl, opracování nebo zpracování, které musí být provedeno na nepůvodních materiálech použitých k jejich výrobě, a vztahují se výhradně na tyto materiály.

Je-li produkt, který získal status původu na základě splnění podmínek stanovených v uvedeném seznamu, použit při výrobě jiného produktu, nevztahují se na něj podmínky stanovené pro produkt, do něhož je zapracován, a nepřihlíží se ani k nepůvodním materiálům, jež byly případně použity při jeho výrobě.

Článek 62

Nedostatečné opracování nebo zpracování

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

1.   Aniž je dotčen odstavec 2, považují se následující operace za opracování nebo zpracování nedostatečné pro to, aby produktu udělilo status původního produktu, bez ohledu na to, zda jsou splněny podmínky článku 61:

2.   Při určování, zda se opracování nebo zpracování provedené na produktu považuje za nedostatečné ve smyslu odstavce 1, se všechny operace provedené na tomto produktu ve zvýhodněné zemi nebo území nebo v Unii posuzují dohromady.

Článek 63

Určující jednotka

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

1.   Určující jednotkou pro použití ustanovení tohoto pododdílu je konkrétní produkt, který je považován za základní jednotku při určování zařazení za použití nomenklatury harmonizovaného systému.

Z toho vyplývá, že

2.   Je-li podle všeobecného výkladového pravidla 5 harmonizovaného systému zařazován s produktem i jeho obal, pak se tento obal zahrne i pro účely určování původu produktu.

Článek 64

Všeobecná tolerance

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

1.   Odchylně od článku 61 lze při výrobě daného produktu použít nepůvodní materiály, pokud jejich celková hodnota nepřesáhne 10 % ceny tohoto produktu ze závodu.

Je-li v seznamu uveden jeden nebo více procentních podílů pro nejvyšší přípustnou hodnotu nepůvodních materiálů, nesmějí být tyto podíly při použití prvního pododstavce překročeny.

2.   Odstavec 1 se nevztahuje na produkty kapitol 50 až 63 harmonizovaného systému.

Článek 65

Příslušenství, náhradní díly a nástroje

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

Příslušenství, náhradní díly a nástroje dodávané spolu se strojem, přístrojem, nástrojem, zařízením nebo vozidlem se považují za jeden celek s tímto strojem, přístrojem, nástrojem, zařízením nebo vozidlem, jestliže jsou součástí jejich běžného vybavení a jsou zahrnuty v ceně nebo nejsou fakturovány zvlášť.

Článek 66

Soupravy (sady)

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

Soupravy (sady) ve smyslu všeobecného výkladového pravidla 3 harmonizovaného systému se považují za původní, jestliže jsou původními produkty všechny produkty, z nichž se skládají. Soupravy (sady), které se skládají z původních i nepůvodních produktů, se nicméně považují za původní jako celek, jestliže hodnota nepůvodních produktů netvoří více než 15 % ceny této soupravy (sady) ze závodu.

Článek 67

Neutrální prvky

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

Při určování, zda je produkt původní, není nutné určovat původ těchto prvků, jež mohou být použity při jeho výrobě:

Pododdíl 5

Teritoriální požadavky použitelné v rámci pravidel původu pro účely preferenčních sazebních opatření, která Unie přijímá jednostranně vůči určitým zemím či územím

Článek 68

Zásada teritoriality

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

Podmínky pro nabytí statusu původu obsažené v pododdíle 4 a v tomto pododdíle musí být ve zvýhodněné zemi nebo území nebo v Unii plněny nepřetržitě.

Jsou-li ze zvýhodněné země nebo území nebo z Unie vyvezeny původní produkty do jiné země a jsou-li následně vráceny, považují se za nepůvodní, nelze-li příslušným orgánům věrohodně prokázat, že jsou splněny následující podmínky:

Článek 69

Přímá doprava

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

1.   Za přepravené přímo ze zvýhodněné země nebo území do Unie nebo z Unie do zvýhodněné země nebo území se považují:

2.   Splnění podmínek stanovených v odst. 1 písm. b) se prokazuje tak, že se příslušným celním orgánům předloží některý z těchto dokumentů:

Článek 70

Výstavy

(čl. 64 odst. 3 kodexu)

1.   Jsou-li původní produkty ze zvýhodněné země nebo území zaslány na výstavu do jiné země a jsou-li po této výstavě prodány za účelem dovozu do Unie, uplatní se na ně při dovozu celní preference uvedené v článku 59, jestliže splňují požadavky pododdílu 4 a tohoto pododdílu na to, aby byly považovány za produkty mající svůj původ v dané zvýhodněné zemi nebo území, a jestliže je příslušným celním orgánům Unie věrohodně prokázáno, že

2.   Celním orgánům Unie se obvyklým způsobem předloží průvodní osvědčení EUR.1. Musí v něm být uveden název a adresa výstavy. V případě potřeby mohou být požadovány další listinné důkazy o povaze produktů a o okolnostech, za kterých byly vystavovány.

3.   Odstavec 1 se vztahuje na všechny výstavy, veletrhy a podobné veřejné akce obchodní, průmyslové, zemědělské nebo řemeslné, v jejichž průběhu produkty zůstávají pod celní kontrolou, s výjimkou výstav pořádaných soukromě v prodejnách nebo obchodních prostorách s úmyslem prodat zahraniční produkty.

KAPITOLA 2

Hodnota zboží pro celní účely

Článek 71

Zjednodušení

(Článek 73 kodexu)

1.   Povolení uvedené v článku 73 kodexu lze udělit při splnění následujících podmínek:

2.   Povolení je uděleno v případě, že žadatel splňuje následující podmínky:

HLAVA III

CELNÍ DLUH A JISTOTY

KAPITOLA 1

Vznik celního dluhu

Oddíl 1

Společná ustanovení pro celní dluh při dovozu i vývozu

Pododdíl 1

Pravidla pro výpočet výše dovozního nebo vývozního cla

Článek 72

Výpočet výše dovozního cla za zušlechtěné výrobky vzniklé aktivním zušlechťovacím stykem

(čl. 86 odst. 3 kodexu)

1.   Za účelem stanovení výše dovozního cla, které má být vyměřeno za zušlechtěné výrobky v souladu s čl. 86 odst. 3 kodexu, se množství zboží propuštěného do režimu aktivního zušlechťovacího styku, jež se považuje za přítomné v zušlechtěných výrobcích, ve vztahu k nimž vznikl celní dluh, stanoví v souladu s odstavci 2 až 6.

2.   Metoda množstevního klíče stanovená v odstavcích 3 a 4 se použije v těchto případech:

3.   V případě uvedeném v odst. 2 písm. a) se množství zboží propuštěného do režimu aktivního zušlechťovacího styku, jež se považuje za přítomné v zušlechtěných výrobcích, ve vztahu k nimž vznikl celní dluh, stanoví uplatněním procentního podílu, jejž zaujímají zušlechtěné výrobky, ve vztahu k nimž vznikl celní dluh, na celkovém množství zušlechtěných výrobků vzniklých daným zušlechtěním, na celkové množství zboží propuštěného do režimu aktivního zušlechťovacího styku.

4.   V případě uvedeném v odst. 2 písm. b) se množství zboží propuštěného do režimu aktivního zušlechťovacího styku, jež se považuje za přítomné v zušlechtěných výrobcích, ve vztahu k nimž vznikl celní dluh, stanoví tak, že se na celkové množství výrobků propuštěných do režimu aktivního zušlechťovacího styku uplatní procentní podíl vypočítaný vynásobením těchto faktorů:

5.   Při použití metody množstevního klíče se nezohledňuje množství zboží propuštěného do daného režimu, jež bylo během zušlechtění zničeno a ztraceno, zejména odpařením, vysušením, sublimací nebo vytékáním.

6.   V jiných případech, než které jsou uvedeny v odstavci 2, se použije metoda hodnotového klíče v souladu s druhým, třetím a čtvrtým pododstavcem.

Množství zboží propuštěného do režimu aktivního zušlechťovacího styku, jež se považuje za přítomné v zušlechtěných výrobcích, ve vztahu k nimž vznikl celní dluh, se stanoví tak, že se na celkové množství zboží propuštěného do režimu aktivního zušlechťovacího styku uplatní procentní podíl vypočítaný vynásobením těchto faktorů:

Pro účely použití metody hodnotového klíče se hodnota zušlechtěných výrobků stanoví na základě běžné ceny ze závodu na celním území Unie, nebo pokud takovou cenu ze závodu nelze stanovit, na základě běžných prodejních cen na celním území Unie pro totožné nebo podobné výrobky. Ceny mezi stranami, které jsou podle všeho v obchodním spojení nebo mají dohodu o vyrovnání, nelze k určení hodnoty zušlechtěných výrobků použít, pokud není určeno, že ceny nejsou dotyčným vztahem ovlivněny.

Pokud nemůže být hodnota zušlechtěných výrobků stanovena podle třetího pododstavce, stanoví se jakoukoli přiměřenou metodou.

Článek 73

Použití ustanovení o režimu konečného užití na zušlechtěné výrobky vzniklé aktivním zušlechťovacím stykem

(čl. 86 odst. 3 kodexu)

1.   Pro účely uplatňování čl. 86 odst. 3 kodexu se při stanovení výše dovozního cla odpovídajícího celnímu dluhu ze zušlechtěných výrobků vzniklých aktivním zušlechťovacím stykem na zboží, které bylo propuštěno do daného režimu, uplatní osvobození od cla nebo snížená sazba cla na základě jeho konkrétního použití, jež by se na uvedené zboží uplatnily, pokud by bylo propuštěno do režimu konečného užití v souladu s článkem 254 kodexu.

2.   Odstavec 1 se použije, jsou-li splněny tyto podmínky:

Článek 74

Uplatňování preferenčního sazebního zacházení na zboží propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku

(čl. 86 odst. 3 kodexu)

Pro účely uplatňování čl. 86 odst. 3 kodexu platí, že pokud v době přijetí celního prohlášení s návrhem na propuštění zboží do režimu aktivního zušlechťovacího styku splňuje dovážené zboží podmínky pro uplatnění preferenčního sazebního zacházení v rámci celních kvót nebo stropů, je uvedené zboží způsobilé pro jakékoli preferenční sazební zacházení stanovené ve vztahu k totožnému zboží v době přijetí celního prohlášení pro propuštění do volného oběhu.

Článek 75

Zvláštní dovozní cla na zušlechtěné výrobky vzniklé pasivním zušlechťovacím stykem nebo na náhradní výrobky

(čl. 86 odst. 5 kodexu)

Pokud má být ve vztahu k zušlechtěným výrobkům vzniklým z pasivního zušlechťovacího styku nebo náhradním výrobkům uplatněno zvláštní dovozní clo, vypočítá se výše dovozního cla jako rozdíl celní hodnoty zušlechtěných výrobků v době přijetí celního prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu a statistické hodnoty odpovídajícího dočasně vyvezeného zboží v době, kdy bylo propuštěno do režimu pasivního zušlechťovacího styku, vynásobený výší dovozního cla použitelného na zušlechtěné výrobky nebo na náhradní výrobky a vydělený celní hodnotou zušlechtěných výrobků nebo náhradních výrobků.

Článek 76

Odchylka od výpočtu výše dovozního cla za zušlechtěné výrobky vzniklé aktivním zušlechťovacím stykem

(čl. 86 odst. 3 a 4 kodexu)

Ustanovení čl. 86 odst. 3 kodexu se použije bez žádosti deklaranta, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

Pododdíl 2

Lhůta pro stanovení místa vzniku celního dluhu

Článek 77

Lhůta pro stanovení místa vzniku celního dluhu v rámci tranzitu Unie

(čl. 87 odst. 2 kodexu)

U zboží propuštěného do tranzitního režimu Unie činí lhůta uvedená v čl. 87 odst. 2 kodexu buď:

Článek 78

Lhůta pro stanovení místa vzniku celního dluhu v rámci tranzitu podle Úmluvy TIR

(čl. 87 odst. 2 kodexu)

Pro zboží propuštěné do tranzitu podle Celní úmluvy o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetů TIR ve znění pozdějších změn (Úmluva TIR) činí lhůta uvedená v čl. 87 odst. 2 kodexu sedm měsíců od posledního data, kdy mělo být zboží předloženo celnímu úřadu určení nebo výstupu.

Článek 79

Lhůta pro stanovení místa vzniku celního dluhu v rámci tranzitu podle Úmluvy ATA nebo Istanbulské úmluvy

(čl. 87 odst. 2 kodexu)

Pro zboží propuštěné do tranzitu podle Celní úmluvy o karnetu ATA pro dočasné použití zboží uzavřené v Bruselu dne 6. prosince 1961 ve znění pozdějších změn (Úmluva ATA) nebo podle Úmluvy o dočasném použití ve znění pozdějších změn (Istanbulská úmluva) činí lhůta uvedená v čl. 87 odst. 2 kodexu sedm měsíců od data, kdy mělo být zboží předloženo celnímu úřadu určení nebo výstupu.

Článek 80

Lhůta pro stanovení místa vzniku celního dluhu v případech jiných, než je tranzit

(čl. 87 odst. 2 kodexu)

U zboží, které bylo propuštěno do zvláštního režimu jiného, než je tranzit, nebo u zboží, které je dočasně uskladněno, činí lhůta uvedená v čl. 87 odst. 2 kodexu sedm měsíců po uplynutí kterékoli z těchto lhůt:

KAPITOLA 2

Jistota za celní dluh, který by mohl vzniknout, nebo který vznikl

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 81

Případy, kdy u zboží propuštěného do režimu dočasného použití není požadována jistota

(čl. 89 odst. 8 písm. c) kodexu)

V následujících případech se při propuštění zboží do režimu dočasného použití nepožaduje poskytnutí jistoty:

Článek 82

Jistota ve formě závazku ručitele

(článek 94, čl. 22 odst. 4 a čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu)

1.   Pokud je jistota poskytována ve formě závazku ručitele a může být použita ve více než jednom členském státě, ručitel v každém členském státě, v němž může být záruka použita, určí doručovací adresu nebo jmenuje zástupce.

2.   Zrušení schválení ručitele nebo závazku ručitele nabývá účinnosti 16. dnem následujícím po dni, kdy ručitel obdržel rozhodnutí o zrušení, nebo kdy se má za to, že je obdržel.

3.   Zrušení závazku ručitele nabývá účinnosti 16. dnem následujícím po dni, kdy ručitel oznámil zrušení celnímu úřadu, kde byla jistota poskytnuta.

4.   Pokud je jistota, která se vztahuje na jednu operaci (jednotlivá jistota), poskytována formou záručních dokladů, může být poskytnuta za použití jiných prostředků, než jsou metody elektronického zpracování dat.

Článek 83

Jiné formy jistoty, než je složení hotovosti nebo závazek ručitele

(čl. 92 odst. 1 písm. c) kodexu)

1.   Jiné formy jistoty, než je složení hotovosti nebo závazek ručitele, jsou následující:

2.   Formy jistoty uvedené v odstavci 1 se nepřijímají pro propuštění zboží do tranzitního režimu Unie.

3.   Členské státy přijímají formy jistoty uvedené v odstavci 1, pokud jsou uvedené formy jistoty přijímány podle vnitrostátních právních předpisů.

Oddíl 2

Souborná jistota a zproštění povinnosti poskytnout jistotu

Článek 84

Snížení úrovně souborné jistoty a zproštění povinnosti poskytnout jistotu

(čl. 95 odst. 2 kodexu)

1.   Pokud žadatel prokáže, že splňuje následující podmínky, udělí se povolení použít soubornou jistotu ve výši snížené na 50 % referenční částky:

2.   Pokud žadatel prokáže, že splňuje následující podmínky, udělí se povolení použít soubornou jistotu ve výši snížené na 30 % referenční částky:

3.   Pokud žadatel prokáže, že splňuje následující požadavky, je povinnosti poskytnout jistotu zproštěn:

4.   Pokud byl žadatel založen před méně než třemi lety, ověřují se požadavky podle odst. 1 písm. d), odst. 2 písm. e) a odst. 3 písm. j) na základě dostupných záznamů a informací.

Oddíl 3

Ustanovení týkající se tranzitního režimu Unie a režimu podle Istanbulské úmluvy a Úmluvy ATA

Článek 85

Zproštění závazků ručitele v rámci tranzitního režimu Unie

(čl. 6 odst. 2, odst. 3 písm. a) a článek 98 kodexu)

1.   Pokud nebyl tranzitní režim Unie vyřízen, celní orgány členského státu odeslání do devíti měsíců ode dne, kdy mělo být zboží předloženo celnímu úřadu určení, oznámí ručiteli, že režim nebyl vyřízen.

2.   Pokud nebyl tranzitní režim Unie vyřízen, celní orgány určené podle článku 87 kodexu do tří let ode dne přijetí tranzitního prohlášení oznámí ručiteli, že má nebo může mít povinnost zaplatit dluh, za nějž ručí v souvislosti s dotyčnou tranzitní operací Unie.

3.   Ručitel je zproštěn závazků, pokud mu ve stanovených lhůtách nebylo učiněno žádné z oznámení uvedených v odstavcích 1 a 2.

4.   Jestliže bylo některé z uvedených oznámení zasláno, vyrozumí se ručitel o vymáhání celního dluhu nebo o vyřízení režimu.

5.   Obecné požadavky na údaje pro oznámení uvedené v odstavci 1 jsou uvedeny v příloze 32-04.

Obecné požadavky na údaje pro oznámení uvedené v odstavci 2 jsou uvedeny v příloze 32-05.

6.   V souladu s čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu může být oznámení uvedené v odstavcích 1 a 2 zasláno jinými způsoby, než jsou metody elektronického zpracování dat.

Článek 86

Výzva k zaplacení určená záručnímu sdružení v případě zboží, na které se vztahuje karnet ATA, a oznámení o nevyřízení karnetů CPD určená záručnímu sdružení v rámci režimu Úmluvy ATA nebo Istanbulské úmluvy

(čl. 6 odst. 2, odst. 3 písm. a) a článek 98 kodexu)

1.   V případě nedodržení některé z povinností podle karnetu ATA nebo karnetu CPD uvedou celní orgány do souladu doklady pro dočasné použití (výzva k zaplacení určená záručnímu sdružení, respektive oznámení o nevyřízení) v souladu s články 9, 10 a 11 přílohy A Istanbulské úmluvy, nebo případně v souladu s články 7, 8 a 9 Úmluvy ATA.

2.   Výše dovozního cla a poplatků, jež vyplývají z výzvy k zaplacení určené záručnímu sdružení, se vypočítá pomocí vzoru tiskopisu celního výměru.

3.   Obecné požadavky na údaje pro výzvu k zaplacení určenou záručnímu sdružení uvedenou v odstavci 1 jsou uvedeny v příloze 33-01.

4.   Obecné požadavky na údaje pro oznámení o nevyřízení karnetů CPD uvedené v odstavci 1 jsou uvedeny v příloze 33-02.

5.   V souladu s čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu mohou být výzva k zaplacení určená záručnímu sdružení a oznámení o nevyřízení karnetů CPD příslušnému záručnímu sdružení zaslány jinými způsoby, než jsou metody elektronického zpracování dat.

KAPITOLA 3

Výběr a platba cla a vrácení a prominutí částky dovozního a vývozního cla

Oddíl 1

Vyměření výše dovozního nebo vývozního cla, oznámení celního dluhu a zaúčtování

Pododdíl 1

Oznámení celního dluhu a výzva k zaplacení určená záručnímu sdružení

Článek 87

Prostředky oznámení celního dluhu

(čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu)

Oznámení celního dluhu v souladu s článkem 102 kodexu lze provést jinými způsoby, než jsou metody elektronického zpracování dat.

Článek 88

Zproštění povinnosti oznámit celní dluh

(čl. 102 odst. 1 písm. d) kodexu)

1.   Celní orgány mohou upustit od oznámení celního dluhu vzniklého nesplněním povinností nebo podmínek podle článku 79 nebo 82 kodexu, pokud je dotčené dovozní nebo vývozní clo nižší než 10 EUR.

2.   Pokud byl celní dluh původně oznámen s tím, že výše dovozního nebo vývozního cla byla nižší, než splatná částka dovozního nebo vývozního cla, mohou celní orgány upustit od oznámení celního dluhu ve výši rozdílu mezi uvedenými částkami, pokud je nižší než 10 EUR.

3.   Omezení ve výši 10 EUR uvedené v odstavcích 1 a 2 se vztahuje na každý vymáhací úkon.

Oddíl 2

Platba částky dovozního nebo vývozního cla

Článek 89

Pozastavení lhůty pro platbu v případě žádosti o prominutí cla

(čl. 108 odst. 3 písm. a) kodexu)

1.   Do doby, než rozhodnou o žádosti o prominutí cla, pozastaví celní orgány lhůtu pro zaplacení částky dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu, jsou-li splněny tyto podmínky:

2.   Pokud zboží, které je předmětem žádosti o prominutí cla, v době podání žádosti již není pod celním dohledem, poskytne se jistota.

3.   Odchylně od odstavce 2 celní orgány jistotu nevyžadují, pokud je zjištěno, že by poskytnutí jistoty dlužníkovi pravděpodobně způsobilo vážné hospodářské nebo sociální obtíže.

Článek 90

Pozastavení lhůty pro platbu v případě zboží, které má být zabaveno, zničeno nebo přenecháno ve prospěch státu

(čl. 108 odst. 3 písm. b) kodexu)

Celní orgány pozastaví lhůtu pro zaplacení částky dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu, pokud je zboží dosud pod celním dohledem a má být zabaveno, zničeno nebo přenecháno ve prospěch státu a celní orgány se domnívají, že podmínky pro zabavení, zničení nebo přenechání budou pravděpodobně splněny, dokud nebude přijato konečné rozhodnutí ohledně jeho zabavení, zničení nebo přenechání.

Článek 91

Pozastavení lhůty pro platbu v případě celního dluhu vzniklého nesplněním povinností nebo podmínek

(čl. 108 odst. 3 písm. c) kodexu)

1.   Celní orgány pozastaví lhůtu pro platbu částky dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu, již má uhradit osoba uvedená v čl. 79 odst. 3 písm. a) kodexu, pokud celní dluh vznikl nesplněním povinností nebo podmínek uvedených v článku 79 kodexu, jsou-li splněny tyto podmínky:

2.   Pozastavení je podmíněno tím, že osoba, v jejíž prospěch je stanoveno, poskytne jistotu na částku daného dovozního nebo vývozního cla, s výjimkou jednoho z těchto případů:

3.   Doba pozastavení je omezena na jeden rok. Celní orgány však mohou tuto lhůtu z opodstatněných důvodů prodloužit.

Oddíl 3

Vrácení a prominutí

Pododdíl 1

Obecná ustanovení a postup

Článek 92

Žádost o vrácení nebo prominutí

(čl. 6 odst. 3 písm. a), čl. 22 odst. 1 a článek 103 kodexu)

1.   Odchylně od čl. 22 odst. 1 třetího pododstavce kodexu se žádost o vrácení nebo prominutí dovozního nebo vývozního cla podle článku 116 kodexu podává příslušnému celnímu orgánu členského státu, v němž byl celní dluh oznámen.

2.   Žádost uvedenou v odstavci 1 lze podávat jinými způsoby než za použití metod elektronického zpracování dat, v souladu s předpisy dotčeného členského státu.

Článek 93

Doplňující informace, pokud se zboží nachází v jiném členském státě

(čl. 6 odst. 2 a čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu)

Obecné požadavky na údaje pro žádost o doplňující informace, pokud se zboží nachází v jiném členském státě, jsou uvedeny v příloze 33-06.

Žádost o doplňující informace uvedenou v prvním pododstavci lze podávat jinými způsoby než za použití metod elektronického zpracování dat.

Článek 94

Způsoby oznámení rozhodnutí o vrácení nebo prominutí

(čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu)

Rozhodnutí o vrácení nebo prominutí dovozního nebo vývozního cla může být dotčené osobě oznámeno jinými způsoby než za použití metod elektronického zpracování dat.

Článek 95

Obecné požadavky na údaje v souvislosti s formalitami, pokud se zboží nachází v jiném členském státě

(čl. 6 odst. 2 kodexu)

Obecné požadavky na údaje pro odpověď na žádost o informace ohledně splnění formalit v případě, že se žádost o vrácení nebo prominutí týká zboží, které se nachází v jiném členském státě, než ve kterém byl celní dluh oznámen, jsou uvedeny v příloze 33-07.

Článek 96

Prostředky pro zasílání informací o splnění formalit, pokud se zboží nachází v jiném členském státě

(čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu)

Odpověď uvedenou v článku 95 lze zaslat jinými způsoby než za použití metod elektronického zpracování dat.

Článek 97

Prodloužení lhůty pro přijetí rozhodnutí o vrácení nebo prominutí

(čl. 22 odst. 3 kodexu)

Použije-li se čl. 116 odst. 3 první pododstavec kodexu nebo čl. 116 odst. 3 písm. b) druhého pododstavce kodexu, lhůta pro přijetí rozhodnutí o vrácení nebo prominutí se pozastaví do doby, než dotyčný členský stát obdrží oznámení o rozhodnutí Komise nebo oznámení Komise o vrácení spisu z důvodů uvedených v čl. 98 odst. 6.

Použije-li se čl. 116 odst. 3 písm. b) druhého pododstavce kodexu, lhůta pro přijetí rozhodnutí o vrácení nebo prominutí se pozastaví do doby, než dotyčný členský stát obdrží oznámení o rozhodnutí Komise o daném případu obsahujícím srovnatelné skutkové a právní otázky.

Pododdíl 2

Rozhodnutí přijímaná Komisí

Článek 98

Předání věci Komisi k rozhodnutí

(čl. 116 odst. 3 kodexu)

1.   Členský stát oznámí dotčené osobě svůj záměr předat spis v této věci Komisi před jeho předáním a poskytne jí 30 dnů na podepsání prohlášení, v němž potvrdí, že spis chápe, a prohlásí, že nemá nic k doplnění, nebo uvede veškeré doplňující údaje, které by podle jejího názoru měly být zahrnuty. Pokud dotčená osoba uvedené prohlášení ve lhůtě 30 dnů neposkytne, má se za to, že spis chápe a že nemá nic k doplnění.

2.   Pokud členský stát předá Komisi k rozhodnutí spis v případech uvedených v čl. 116 odst. 3 kodexu, obsahuje spis alespoň:

3.   Komise dotčenému členskému státu potvrdí přijetí spisu ihned po jeho obdržení.

4.   Do 15 dnů od obdržení spisu předá Komise kopii shrnutí případu uvedeného v odst. 2 písm. a) všem členským státům.

5.   Pokud informace předané členským státem nepostačují k tomu, aby Komise přijala rozhodnutí, může si Komise od tohoto členského státu vyžádat další informace.

6.   Komise vrátí spis členskému státu, přičemž se má za to, že Komisi nebyl nikdy předložen, v kterémkoli z těchto případů:

Článek 99

Právo dotčené osoby na slyšení

(čl. 116 odst. 3 kodexu)

1.   Pokud Komise hodlá přijmout nepříznivé rozhodnutí v případech uvedených v čl. 116 odst. 3 kodexu, sdělí dotčené osobě písemně své námitky spolu s odkazem na veškeré dokumenty a informace, na nichž uvedené námitky zakládá. Komise uvědomí dotčenou osobu o jejím právu na přístup ke spisu.

2.   Komise uvědomí dotčený členský stát o svém záměru a o zaslání sdělení uvedeného v odstavci 1.

3.   Dotčené osobě se umožní podat Komisi písemně své stanovisko ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy obdržela sdělení uvedené v odstavci 1.

Článek 100

Lhůty

(čl. 116 odst. 3 kodexu)

1.   Komise rozhodne, zda je vrácení nebo prominutí částky odůvodněné, do devíti měsíců ode dne, kdy obdržela spis uvedený v čl. 98 odst. 1.

2.   Pokud Komise považovala za nutné vyžádat si od členského státu podle čl. 98 odst. 5 doplňující informace, lhůta uvedená v odstavci 1 se prodlouží o stejnou dobu, jako je doba, která uplyne ode dne, kdy Komise odeslala žádost o doplňující informace, do dne, kdy je obdrží. Komise o prodloužení lhůty uvědomí dotčenou osobu.

3.   Pokud Komise provádí šetření, aby mohla rozhodnout, lhůta uvedená v odstavci 1 se prodlouží o dobu nezbytnou pro dokončení šetření. Toto prodloužení lhůty nesmí přesáhnout devět měsíců. O datech zahájení a ukončení šetření uvědomí Komise členský stát a dotčenou osobu.

4.   Pokud Komise hodlá přijmout nepříznivé rozhodnutí podle čl. 99 odst. 1, lhůta uvedená v odstavci 1 se prodlouží o 30 dnů.

Článek 101

Oznámení rozhodnutí

(čl. 116 odst. 3 kodexu)

1.   Komise oznámí dotčenému členskému státu své rozhodnutí co nejdříve a v každém případě do 30 dnů po uplynutí lhůty uvedené v čl. 100 odst. 1.

2.   Celní orgán příslušný k přijetí rozhodnutí vydá rozhodnutí na základě rozhodnutí Komise oznámeného podle odstavce 1.

Členský stát celního orgánu příslušného k přijetí rozhodnutí o něm informuje Komisi tím, že jí zašle kopii dotyčného rozhodnutí.

3.   Pokud je rozhodnutí v případech podle čl. 116 odst. 3 kodexu pro dotčenou osobu příznivé, může Komise určit podmínky, za kterých mají celní orgány v případech obsahujících srovnatelné skutkové a právní otázky clo vracet nebo promíjet.

Článek 102

Důsledky nepřijetí nebo neoznámení rozhodnutí

(čl. 116 odst. 3 kodexu)

Pokud Komise ve lhůtě stanovené v článku 100 nepřijme rozhodnutí nebo ve lhůtě stanovené v čl. 101 odst. 1 neoznámí rozhodnutí dotčenému členskému státu, celní orgán příslušný k přijetí rozhodnutí přijme rozhodnutí ve prospěch dotčené osoby.

KAPITOLA 4

Zánik celního dluhu

Článek 103

Nedostatky, které nemají zásadní vliv na správné provádění celního režimu

(čl. 124 odst. 1 písm. h) bod i) kodexu)

Za nedostatky, které nemají zásadní vliv na správné provádění celního režimu, se považují tyto situace:

HLAVA IV

ZBOŽÍ VSTUPUJÍCÍ NA CELNÍ ÚZEMÍ UNIE

KAPITOLA 1

Vstupní souhrnné celní prohlášení

Článek 104

Upuštění od povinnosti podat vstupní souhrnné celní prohlášení

(čl. 127 odst. 2 písm. b) kodexu)

1.   Od podání vstupního souhrnného celního prohlášení se upouští v případě tohoto zboží:

2.   Do 31. prosince 2020 se upouští od povinnosti podat vstupní souhrnné celní prohlášení v případě zboží v poštovních zásilkách, jejichž hmotnost nepřesáhne 250 gramů.

Pokud na celní území Unie vstupuje zboží v poštovních zásilkách, jejichž hmotnost přesahuje 250 gramů, avšak není na ně podáno vstupní souhrnné celní prohlášení, není uplatňován postih. Při předložení zboží a na základě prohlášení pro dočasné uskladnění či celního prohlášení podaného pro toto zboží, jsou-li k dispozici, se provádí analýza rizik.

Komise do 31. prosince 2020 situaci ohledně zboží v poštovních zásilkách podle tohoto odstavce přezkoumá s cílem provést takové úpravy, jež budou nezbytné s přihlédnutím k používání elektronických prostředků provozovateli poštovních služeb za účelem pohybu zboží.

Článek 105

Lhůty pro podání vstupního souhrnného celního prohlášení v případě námořní přepravy

(čl. 127 odst. 3 a 7 kodexu)

Vstupuje-li zboží na celní území Unie po moři, je vstupní souhrnné celní prohlášení nutno podat v následujících lhůtách:

Článek 106

Lhůty pro podání vstupního souhrnného celního prohlášení v případě letecké přepravy

(čl. 127 odst. 3 a 7 kodexu)

1.   Vstupuje-li zboží na celní území Unie letecky, je vstupní souhrnné celní prohlášení nutno podat co nejdříve.

Minimální datový soubor vstupního souhrnného celního prohlášení je nutno podat nejpozději předtím, než je zboží naloženo do letadla, v němž má vstoupit na celní území Unie.

2.   Pokud je ve lhůtě uvedené v odst. 1 druhém pododstavci podán pouze minimální datový soubor vstupního souhrnného celního prohlášení, je nutno ostatní údaje poskytnout v následujících lhůtách:

Článek 107

Lhůty pro podání vstupního souhrnného celního prohlášení v případě železniční přepravy

(čl. 127 odst. 3 a 7 kodexu)

Vstupuje-li zboží na celní území Unie po železnici, je vstupní souhrnné celní prohlášení nutno podat v následujících lhůtách:

Článek 108

Lhůty pro podání vstupního souhrnného celního prohlášení v případě silniční přepravy

(čl. 127 odst. 3 a 7 kodexu)

Vstupuje-li zboží na celní území Unie po silnici, je vstupní souhrnné celní prohlášení nutno podat nejpozději jednu hodinu před příchodem zboží do místa, pro něž je příslušný celní úřad prvního vstupu.

Článek 109

Lhůty pro podání vstupního souhrnného celního prohlášení v případě vnitrozemské vodní přepravy

(čl. 127 odst. 3 a 7 kodexu)

Vstupuje-li zboží na celní území Unie vnitrozemskou vodní cestou, je vstupní souhrnné celní prohlášení nutno podat nejpozději dvě hodiny před příchodem zboží do místa, pro něž je příslušný celní úřad prvního vstupu.

Článek 110

Lhůty pro podání vstupního souhrnného celního prohlášení v případě kombinované přepravy

(čl. 127 odst. 3 a 7 kodexu)

Vstupuje-li zboží na celní území Unie v dopravním prostředku, který je sám přepravován v aktivním dopravním prostředku, pak lhůtou k podání vstupního souhrnného celního prohlášení je lhůta použitelná na tento aktivní dopravní prostředek.

Článek 111

Lhůty pro podání vstupního souhrnného celního prohlášení v případě vyšší moci

(čl. 127 odst. 3 a 7 kodexu)

V případě vyšší moci se nepoužijí lhůty uvedené v článcích 105 až 109.

Článek 112

Poskytování údajů do vstupního souhrnného celního prohlášení jinými osobami ve specifických případech námořní či vnitrozemské vodní přepravy

(čl. 127 odst. 6 kodexu)

1.   Jestliže v případě námořní či vnitrozemské vodní přepravy uzavře jedna či více osob, u nichž se nejedná o dopravce, na totéž zboží jednu či více doplňujících přepravních smluv, na něž se vztahuje jeden či více konosamentů, a jestliže osoba vydávající konosament nezpřístupní údaje požadované do vstupního souhrnného celního prohlášení své smluvní straně, která vydává konosament této osobě nebo smluvní straně, s níž tato osoba uzavřela dohodu o společné nakládce zboží, pak osoba, která nezpřístupní tyto požadované údaje, je povinna tyto údaje poskytnout v souladu s čl. 127 odst. 6 kodexu celnímu úřadu prvního vstupu.

Pokud příjemce uvedený v konosamentu, k němuž nejsou dispozici podkladové konosamenty, nezpřístupní osobě, která tento konosament vydává, údaje požadované do vstupního souhrnného celního prohlášení, je povinen tyto údaje poskytnout celnímu úřadu prvního vstupu.

2.   Osoba poskytující údaje podle čl. 127 odst. 5 kodexu nese za tyto údaje odpovědnost podle čl. 15 odst. 2 písm. a) a b) kodexu.

Článek 113

Poskytování údajů do vstupního souhrnného celního prohlášení jinými osobami ve specifických případech letecké přepravy

(čl. 127 odst. 6 kodexu)

1.   Jestliže v případě letecké přepravy uzavře jedna či více osob, u nichž se nejedná o dopravce, na totéž zboží jednu či více doplňujících přepravních smluv, na něž se vztahuje jeden či více leteckých nákladních listů, a jestliže osoba vydávající letecký nákladní list nezpřístupní údaje požadované do vstupního souhrnného celního prohlášení své smluvní straně, která vydává letecký nákladní list této osobě nebo smluvní straně, s níž tato osoba uzavřela dohodu o společné nakládce zboží, pak osoba, která nezpřístupní tyto požadované údaje, je povinna tyto údaje poskytnout v souladu s čl. 127 odst. 6 kodexu celnímu úřadu prvního vstupu.

2.   Jestliže je zboží v případě letecké přepravy přepravováno podle pravidel aktů Světové poštovní unie a jestliže provozovatel poštovních služeb nezpřístupní dopravci údaje požadované do vstupního souhrnného celního prohlášení, je provozovatel poštovních služeb povinen tyto údaje poskytnout v souladu s čl. 127 odst. 6 kodexu celnímu úřadu prvního vstupu.

3.   Osoba poskytující údaje podle čl. 127 odst. 5 kodexu nese za tyto údaje odpovědnost podle čl. 15 odst. 2 písm. a) a b) kodexu.

KAPITOLA 2

Příchod zboží

Článek 114

Obchod se zvláštními daňovými územími

(čl. 1 odst. 3 kodexu)

Členské státy jsou povinny uplatňovat tuto kapitolu a články 133 až 152 kodexu na zboží obchodované mezi zvláštním daňovým územím a jinou částí celního území Unie, která není zvláštním daňovým územím.

Článek 115

Schválení místa pro předložení zboží celnímu úřadu a dočasné uskladnění

(čl. 139 odst. 1 a čl. 147 odst. 1 kodexu)

1.   Pro účely předložení zboží lze schválit jiné místo než příslušný celní úřad, jsou-li splněny následující podmínky:

Uvedené schválení se nevyžaduje v případě, že je toto místo již schváleno pro účely provozování dočasných skladů.

2.   Pro dočasné uskladnění zboží lze schválit jiné místo než dočasný sklad, jsou-li splněny následující podmínky:

Článek 116

Záznamy

(čl. 148 odst. 4 kodexu)

1.   Záznamy uvedené v čl. 148 odst. 4 kodexu obsahují následující informace a údaje:

Pokud záznamy nejsou součástí hlavního účetnictví pro celní účely, musí na toto hlavní účetnictví pro celní účely odkazovat.

2.   Celní orgány mohou od požadavku na některé z informací uvedených v odstavci 1 upustit, pokud to nepříznivě neovlivňuje celní dohled a kontrolu zboží. V případě přemisťování zboží mezi dočasnými sklady se však toto upuštění od požadavku nepoužije.

Článek 117

Maloobchodní prodej

(čl. 148 odst. 1 kodexu)

Povolení k provozování dočasného skladu uvedené v článku 148 kodexu se uděluje za následujících podmínek:

Článek 118

Ostatní případy přemisťování dočasně uskladněného zboží

(čl. 148 odst. 5 písm. c) kodexu)

V souladu s čl. 148 odst. 5 písm. c) kodexu mohou celní orgány povolit přemístění dočasně uskladněného zboží mezi různými dočasnými sklady, na něž se vztahují různá povolení k provozování dočasného skladu, za předpokladu, že držiteli těchto povolení jsou AEOC.

HLAVA V

OBECNÁ PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE CELNÍHO STATUSU, PROPUŠTĚNÍ ZBOŽÍ DO CELNÍHO REŽIMU, OVĚŘOVÁNÍ, PROPUŠTĚNÍ ZBOŽÍ A NAKLÁDÁNÍ SE ZBOŽÍM

KAPITOLA 1

Celní status zboží

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 119

Předpoklad celního statusu

(čl. 153 odst. 1 a čl. 155 odst. 2 kodexu)

1.   Předpoklad, že zboží má celní status zboží Unie, se nevztahuje na následující zboží:

2.   Zboží Unie se může pohybovat mezi dvěma místy na celním území Unie, aniž by podléhalo celnímu režimu, a dočasně též mimo toto území, aniž by došlo ke změně jeho celního statusu, v následujících případech:

3.   Zboží Unie se může za předpokladu, že je jeho celní status zboží Unie prokázán, pohybovat mezi dvěma místy na celním území Unie, aniž by podléhalo celnímu režimu, a dočasně též mimo toto území, aniž by došlo ke změně jeho celního statusu, v následujících případech:

Oddíl 2

Pravidelná linka pro celní účely

Článek 120

Povolení k zavedení pravidelných linek

(čl. 155 odst. 2 kodexu)

1.   Celní orgán příslušný k přijetí rozhodnutí může dopravní společnosti udělit povolení pro účely pravidelných linek, jež ji opravňuje k přepravě zboží Unie mezi dvěma místy na celním území Unie a dočasně též mimo toto území, aniž by došlo ke změně celního statusu zboží Unie.

2.   Povolení se udělí, pouze pokud:

3.   Dopravní společnosti, jež získaly povolení v souladu s tímto článkem, provozují pravidelnou linku, která je v povolení uvedena.

Pravidelná linka se provozuje prostřednictvím plavidel zaregistrovaných pro tento účel v souladu s článkem 121.

Článek 121

Registrace plavidel a přístavů

(čl. 22 odst. 4 a čl. 155 odst. 2 kodexu)

1.   Dopravní společnost, jež získala povolení k zavedení pravidelné linky pro účely čl. 119 odst. 2 písm. b), zaregistruje plavidla, která hodlá používat, a přístavy, které hodlá pro účely této linky obsluhovat, tak, že sdělí celnímu orgánu příslušnému k přijetí rozhodnutí následující informace:

2.   Registrace uvedená v odstavci 1 nabude účinku prvním pracovním dnem následujícím po dni, kdy celní orgán příslušný k přijetí rozhodnutí registraci provede.

3.   Dopravní společnost, jež získala povolení k zavedení pravidelné linky pro účely čl. 119 odst. 2 písm. b), oznámí celnímu orgánu příslušnému k přijetí rozhodnutí jakoukoli změnu informací uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c) a datum a čas, kdy změna nabývá účinku.

Článek 122

Nepředvídané okolnosti během přepravy pravidelnou linkou

(čl. 153 odst. 1 a čl. 155 odst. 2 kodexu)

Jestliže plavidlo registrované na pravidelné lince pro účely čl. 119 odst. 2 písm. b) v důsledku nepředvídaných okolností přeloží zboží na volném moři, zastaví v přístavu mimo celní území Unie, v přístavu, který není součástí pravidelné linky, nebo ve svobodném pásmu přístavu Unie, nebo v uvedených místech naloží či vyloží zboží, celní status daného zboží se nezmění, ledaže bylo na daných místech naloženo či vyloženo.

Mají-li celní orgány pochybnosti o tom, zda zboží tyto podmínky splňuje, musí být celní status tohoto zboží prokázán.

Oddíl 3

Prokazování celního statusu zboží Unie

Pododdíl 1

Obecná ustanovení

Článek 123

Doba platnosti dokladu T2L, T2LF nebo celního manifestu

(čl. 22 odst. 5 kodexu)

Důkaz o celním statusu zboží Unie v podobě dokladu T2L, T2LF nebo celního manifestu je platný 90 dní od data registrace, nebo pokud v souladu s článkem 128 není registrace celního manifestu povinná, od data jeho vystavení. Na žádost dotčené osoby a z odůvodněných příčin může celní úřad stanovit delší dobu platnosti důkazu.

Článek 124

Způsob sdělení referenčního čísla dokladu T2L, T2LF nebo celního manifestu

(čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu)

Referenční číslo (MRN) dokladu T2L, T2LF nebo celního manifestu může být předloženo některým z následujících způsobů, jenž je odlišný od metod elektronického zpracování dat:

Pododdíl 2

Důkazy předložené jiným způsobem než metodami elektronického zpracování dat

Článek 125

Důkaz o celním statusu zboží Unie pro cestující, kteří nejsou hospodářskými subjekty

(čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu)

Cestující, který není hospodářským subjektem, může žádost o důkaz o celním statusu zboží Unie podat v listinné podobě.

Článek 126

Prokazování celního statusu zboží Unie předložením faktury nebo přepravního dokladu

(čl. 6 odst. 2 a odst. 3 písm. a) kodexu)

1.   Celní status zboží Unie, jehož hodnota nepřevyšuje 15 000 EUR, může být prokázán některým z následujících způsobů, jenž je odlišný od metod elektronického zpracování dat:

2.   Na faktuře nebo přepravním dokladu uvedeném v odstavci 1 musí být uvedeno alespoň celé jméno a adresa odesílatele nebo zúčastněné osoby (jestliže neexistuje odesílatel), příslušný celní úřad, počet, druh, značky a referenční čísla nákladových kusů, popis zboží, hrubá hmotnost (v kg), hodnota zboží a případně identifikační čísla kontejnerů.

Odesílatel, nebo jestliže neexistuje odesílatel, pak zúčastněná osoba, určí celní status zboží Unie tak, že na faktuře či přepravním dokladu uvede kód „T2L“ nebo „T2LF“ a připojí svůj podpis.

Článek 127

Důkaz o celním statusu zboží Unie v karnetu TIR či ATA nebo na formuláři 302

(čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu)

Je-li zboží Unie přepravováno v souladu s Úmluvou TIR, Úmluvou ATA, Istanbulskou úmluvou nebo Dohodou mezi stranami Severoatlantické smlouvy o statusu jejich ozbrojených sil, podepsanou v Londýně dne 19. června 1951, může být důkaz o celním statusu zboží Unie předložen jinak než metodami elektronického zpracování dat.

Pododdíl 3

Důkaz o celním statusu zboží Unie vydaný schváleným vydavatelem

Článek 128

Zjednodušení při vydávání důkazu schváleným vydavatelem

(čl. 153 odst. 2 kodexu)

1.   Jakékoli osobě usazené na celním území Unie a splňující kritéria stanovená v čl. 39 písm. a) a b) kodexu může být povoleno vydávat:

2.   Povolení uvedené v odstavci 1 vydá příslušný celní úřad na žádost dotčené osoby.

Pododdíl 4

Zvláštní ustanovení ohledně produktů mořského rybolovu a zboží získaného z takových produktů

Článek 129

Celní status produktů mořského rybolovu a zboží získaného z takových produktů

(čl. 153 odst. 2 kodexu)

Pro účely prokázání celního statusu produktů a zboží uvedených v čl. 119 odst. 1 písm. d) a e) jako zboží Unie je třeba prokázat, že dané zboží bylo dopraveno přímo na celní území Unie jedním z následujících způsobů:

Článek 130

Důkaz o celním statusu produktů mořského rybolovu a zboží získaného z takových produktů

(čl. 6 odst. 2 a odst. 3 písm. a) kodexu)

1.   Pro účely prokázání celního statusu v souladu s článkem 129 jsou v lodním deníku rybolovu, prohlášení o vykládce, prohlášení o překládce či údajích ze systému sledování plavidel, jež jsou vyžadovány v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1224/2009 (15), obsaženy následující informace:

2.   V případě překládky produktů a zboží uvedených v čl. 119 odst. 1 písm. d) a e) na rybářské plavidlo Unie nebo zpracovatelské plavidlo Unie (přijímající plavidlo), obsahuje lodní deník rybolovu či prohlášení o překládce rybářského plavidla Unie nebo zpracovatelského plavidla Unie, z něhož jsou produkty či zboží překládány, kromě informací vyjmenovaných v odstavci 1 také název, stát vlajky, registrační číslo a celé jméno velitele přijímajícího plavidla, na něž jsou produkty či zboží překládány.

Lodní deník rybolovu či prohlášení o překládce přijímajícího plavidla obsahuje kromě informací vyjmenovaných v odst. 1 písm. b) a c) také název, stát vlajky, registrační číslo a celé jméno velitele rybářského plavidla Unie nebo zpracovatelského plavidla Unie, z něhož jsou produkty či zboží překládány.

3.   Pro účely odstavců 1 a 2 akceptují celní orgány u plavidel s celkovou délkou nejméně 10 a nejvýše 15 metrů lodní deník rybolovu, prohlášení o vykládce či prohlášení o překládce v listinné podobě.

Článek 131

Překládka

(čl. 6 odst. 3 kodexu)

1.   V případě překládky produktů a zboží uvedených v čl. 119 odst. 1 písm. d) a e) na přijímající plavidla jiná než rybářská plavidla Unie nebo zpracovatelská plavidla Unie se celní status zboží Unie prokáže poskytnutím výtisku prohlášení o překládce přijímajícího plavidla společně s výtiskem lodního deníku rybolovu či v příslušných případech s výtiskem prohlášení o překládce a údajů ze systému sledování plavidel rybářského plavidla Unie nebo zpracovatelského plavidla Unie, ze kterých byly produkty nebo zboží přeloženy.

2.   V případě vícenásobných překládek se rovněž předloží výtisk všech prohlášení o překládce.

Článek 132

Důkaz o celním statusu zboží Unie u produktů mořského rybolovu a jiných produktů získaných nebo ulovených plavidly plujícími pod vlajkou třetí země uvnitř celního území Unie

(čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu)

Jako důkaz o celním statusu zboží Unie u produktů mořského rybolovu a jiných produktů získaných nebo ulovených plavidly plujícími pod vlajkou třetí země uvnitř celního území Unie je možné poskytnout výtisk lodního deníku rybolovu.

Článek 133

Produkty a zboží přeložené a přepravené skrze zemi nebo území, jež nejsou součástí celního území Unie

(čl. 6 odst. 2 kodexu)

Jsou-li produkty a zboží uvedené v čl. 119 odst. 1 písm. d) a e) přeloženy a přepraveny skrze zemi nebo území, jež nejsou součástí celního území Unie, poskytne se výtisk lodního deníku rybolovu rybářského plavidla Unie nebo zpracovatelského plavidla Unie, v náležitých případech společně s výtiskem prohlášení o překládce, v nichž jsou uvedeny následující informace:

KAPITOLA 2

Propuštění zboží do celního režimu

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 134

Celní prohlášení při obchodu s územími se zvláštním daňovým režimem

(čl. 1 odst. 3 kodexu)

1.   Na obchod se zbožím Unie uvedený v čl. 1 odst. 3 kodexu se uplatní následující ustanovení:

2.   Kterákoli osoba může splnit povinnosti podle ustanovení uvedených v odstavci 1 předložením faktury nebo přepravního dokladu v následujících případech:

Článek 135

Ústní prohlášení k propuštění do volného oběhu

(čl. 158 odst. 2 kodexu)

1.   Celní prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu je možné podat ústně pro následující zboží:

2.   Celní prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu je možné podat ústně pro zboží uvedené v čl. 136 odst. 1 za předpokladu, že je toto zboží osvobozeno od dovozního cla jakožto vrácené zboží.

Článek 136

Ústní prohlášení pro režim dočasného použití a zpětný vývoz

(čl. 158 odst. 2 kodexu)

1.   Celní prohlášení pro režim dočasného použití je možné podat ústně pro následující zboží:

2.   Prohlášení pro zpětný vývoz mohou být pro zboží uvedené v odstavci 1 podána ústně při vyřizování režimu dočasného použití.

Článek 137

Ústní prohlášení pro vývoz

(čl. 158 odst. 2 kodexu)

1.   Celní prohlášení pro vývoz je možné podat ústně pro následující zboží:

2.   Celní prohlášení pro vývoz mohou být podána ústně pro zboží uvedené v čl. 136 odst. 1, má-li toto zboží být zpětně dovezeno.

Článek 138

Zboží, jež se považuje za navržené k propuštění do volného oběhu v souladu s článkem 141

(čl. 158 odst. 2 kodexu)

Není-li navrženo jiným způsobem, za navržené k propuštění do volného oběhu v souladu s článkem 141 se považuje následující zboží:

Článek 139

Zboží, jež se považuje za navržené k dočasnému použití nebo zpětnému vývozu v souladu s článkem 141

(čl. 158 odst. 2 kodexu)

1.   Není-li zboží uvedené v čl. 136 odst. 1 písm. e) až j) navrženo jiným způsobem, považuje se za navržené k dočasnému použití v souladu s článkem 141.

2.   Není-li zboží uvedené v čl. 136 odst. 1 písm. e) až j) navrženo jiným způsobem, považuje se za navržené ke zpětnému vývozu v souladu s článkem 141 po vyřízení režimu dočasného použití.

Článek 140

Zboží, jež se považuje za navržené k vývozu v souladu s článkem 141

(čl. 158 odst. 2 kodexu)

1.   Není-li navrženo jiným způsobem, za navržené k vývozu v souladu s článkem 141 se považuje následující zboží:

2.   Je-li zboží odesláno na Helgoland, považuje se za navržené k vývozu v souladu s článkem 141.

Článek 141

Úkony považované za celní prohlášení

(čl. 158 odst. 2 kodexu)

1.   Ve vztahu ke zboží uvedenému v čl. 138 písm. a) až d), článku 139 a čl. 140 odst. 1 se za celní prohlášení považuje kterýkoli z následujících úkonů:

2.   Listovní zásilky se považují za navržené k propuštění do volného oběhu jejich vstupem na celní území Unie.

Listovní zásilky se považují za navržené k vývozu nebo zpětnému vývozu jejich výstupem z celního území Unie.

3.   Zboží v poštovních zásilkách, které je osvobozeno od dovozního cla v souladu s články 23 až 27 nařízení (ES) č. 1186/2009, se považuje za navržené k propuštění do volného oběhu jeho předložením celnímu úřadu podle článku 139 kodexu za předpokladu, že celní orgány požadované údaje přijmou.

4.   Zboží v poštovních zásilkách, jehož hodnota nepřevyšuje 1 000 EUR a jež nepodléhá vývoznímu clu, se považuje za navržené k vývozu jeho výstupem z celního území Unie.

Článek 142

Zboží, jež nelze navrhnout ústně ani v souladu s článkem 141

(čl. 158 odst. 2 kodexu)

Články 135 až 140 se nevztahují na:

Článek 143

Celní prohlášení v listinné podobě

(čl. 158 odst. 2 kodexu)

Cestující mohou ve vztahu ke zboží, které přepravují, podat celní prohlášení v listinné podobě.

Článek 144

Celní prohlášení pro zboží v poštovních zásilkách

(čl. 6 odst. 2 kodexu)

Provozovatel poštovních služeb může podat celní prohlášení k propuštění do volného oběhu obsahující omezený soubor údajů požadovaný podle přílohy B ve vztahu ke zboží v poštovní zásilce, jestliže dané zboží splňuje všechny následující podmínky:

Oddíl 2

Zjednodušená celní prohlášení

Článek 145

Podmínky pro povolení pravidelného využívání zjednodušených celních prohlášení

(čl. 166 odst. 2 kodexu)

1.   Povolení pravidelně propouštět zboží do celního režimu na základě zjednodušeného celního prohlášení v souladu s čl. 166 odst. 2 kodexu se udělí, jsou-li splněny následující podmínky:

2.   U AEOC se má za to, že splňuje podmínky uvedené v odst. 1 písm. b), c) a d), pokud jsou jejich záznamy vhodné pro účely propuštění zboží do celního režimu na základě zjednodušeného celního prohlášení.

Článek 146

Doplňkové celní prohlášení

(čl. 167 odst. 1 kodexu)

1.   Mají-li celní orgány zaúčtovat částku splatného dovozního či vývozního cla v souladu s čl. 105 odst. 1 prvním pododstavcem kodexu, musí být doplňkové celní prohlášení uvedené v čl. 167 odst. 1 prvním pododstavci kodexu podáno do 10 dnů od propuštění zboží.

2.   Dojde-li k zaúčtování v souladu s čl. 105 odst. 1 druhým pododstavcem kodexu a doplňkové celní prohlášení je obecné, pravidelné nebo souhrnné povahy, období, kterého se doplňkové celní prohlášení týká, nepřesáhne jeden kalendářní měsíc.

3.   Lhůtu pro podání doplňkového celního prohlášení uvedeného v odstavci 2 stanoví celní orgány. Lhůta nepřesáhne 10 dní od konce období, jehož se doplňkové celní prohlášení týká.

Článek 147

Lhůta, v níž musí mít deklarant v případě doplňkového celního prohlášení v držení podklady

(čl. 167 odst. 1 kodexu)

1.   Podklady, které při podání zjednodušeného celního prohlášení chyběly, musí mít deklarant v držení ve lhůtě pro podání doplňkového celního prohlášení v souladu s čl. 146 odst. 1 nebo 3.

2.   Celní orgány mohou v řádně odůvodněných případech pro zpřístupnění podkladů povolit delší lhůtu, než je lhůta stanovená v odstavci 1. Lhůta nepřesáhne 120 dní od data propuštění zboží.

3.   Týkají-li se podklady celní hodnoty, celní orgány mohou v řádně odůvodněných případech stanovit delší lhůtu, než je lhůta uvedená v odstavcích 1 a 2, přičemž řádně zohlední lhůtu pro promlčení uvedenou v čl. 103 odst. 1 kodexu.

Oddíl 3

Ustanovení, která se použijí na všechna celní prohlášení

Článek 148

Zrušení platnosti celního prohlášení po propuštění zboží

(čl. 174 odst. 2 kodexu)

1.   Je-li zjištěno, že zboží bylo navrženo chybně do celního režimu, v němž vzniká celní dluh, namísto navržení do jiného celního režimu, platnost celního prohlášení se na odůvodněnou žádost deklaranta zruší i poté, co bylo zboží propuštěno, jsou-li splněny následující podmínky:

2.   Je-li zjištěno, že zboží bylo navrženo chybně namísto jiného zboží do celního režimu, v němž vzniká celní dluh, platnost celního prohlášení se na odůvodněnou žádost deklaranta zruší i poté, co bylo zboží propuštěno, jsou-li splněny následující podmínky:

3.   Pokud zboží, jež bylo prodáno v rámci smlouvy uzavřené na dálku definované v čl. 2 odst. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU (16), bylo propuštěno do volného oběhu a je vráceno, platnost celního prohlášení se na odůvodněnou žádost deklaranta zruší i poté, co bylo zboží propuštěno, jsou-li splněny následující podmínky:

4.   Vedle případů uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 se platnost celních prohlášení na odůvodněnou žádost deklaranta zruší i poté, co bylo zboží propuštěno, v následujících situacích:

5.   Platnost celního prohlášení vztahujícího se ke zboží, které podléhá vývoznímu clu, náhradám nebo jiným vývozním poplatkům nebo jiným zvláštním opatřením týkajícím se vývozu nebo je předmětem žádosti o vrácení dovozního cla, může být zrušena v souladu s odst. 4 písm. a), pouze pokud jsou splněny následující podmínky:

Oddíl 4

Jiná zjednodušení

Článek 149

Podmínky pro udělení povolení centralizovaného celního řízení

(čl. 179 odst. 1 kodexu)

1.   Aby mohlo být centralizované celní řízení v souladu s článkem 179 kodexu povoleno, žádosti o centralizované celní řízení se musí vztahovat k(e):

2.   Má-li celní prohlášení formu zápisu do záznamů deklaranta, centralizované celní řízení může být povoleno za podmínek stanovených v článku 150.

Článek 150

Podmínky pro udělení povolení zápisu do záznamů deklaranta

(čl. 182 odst. 1 kodexu)

1.   Povolení podat celní prohlášení formou zápisu do záznamů deklaranta se udělí, pokud žadatelé prokáží, že splňují kritéria stanovená v čl. 39 písm. a), b) a d) kodexu.

2.   Aby mohlo být povolení podat celní prohlášení formou zápisu do záznamů deklaranta uděleno v souladu s čl. 182 odst. 1 kodexu, žádost se musí vztahovat k(e):

3.   Jestliže se žádost o povolení týká propuštění do volného oběhu, povolení se neudělí pro:

4.   Týká-li se žádost vývozu a zpětného vývozu, povolení se udělí, pouze pokud jsou splněny obě následující podmínky:

5.   Jestliže se žádost o povolení týká vývozu a zpětného vývozu, vývoz zboží podléhajícího spotřební dani není povolen, ledaže se použije článek 30 směrnice 2008/118/ES.

6.   Povolení zápisu do záznamů deklaranta se neudělí, pokud se žádost týká režimu, pro který se vyžaduje standardizovaná výměna informací mezi celními orgány v souladu s článkem 181, ledaže celní orgány souhlasí s použitím jiného prostředku elektronické výměny informací.

Článek 151

Podmínky pro udělení povolení pro samoschvalování

(čl. 185 odst. 1 kodexu)

Je-li žadatel uvedený v čl. 185 odst. 2 kodexu držitelem povolení zápisu do záznamů deklaranta, samoschvalování se povolí pod podmínkou, že se žádost o samoschvalování vztahuje k celním režimům uvedeným v čl. 150 odst. 2 nebo ke zpětnému vývozu.

Článek 152

Celní formality a kontroly v rámci samoschvalování

(čl. 185 odst. 1 kodexu)

Držitelům povolení pro samoschvalování může být povoleno provádět pod celním dohledem kontroly dodržování zákazů a omezení, jak je upřesněno v povolení.

KAPITOLA 3

Propuštění zboží

Článek 153

Propuštění zboží nepodmíněné poskytnutím jistoty

(čl. 195 odst. 2 kodexu)

Pokud se před propuštěním zboží, na které se vztahuje žádost o udělení celní kvóty, dotčená celní kvóta nepovažuje za kritickou, propuštění zboží není podmíněno poskytnutím jistoty pro dané zboží.

Článek 154

Oznámení o propuštění zboží

(čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu)

1.   Je-li celní prohlášení pro celní režim nebo zpětný vývoz podáno jinými prostředky než metodami elektronického zpracování dat, celní orgány mohou k tomu, aby deklarantovi oznámily propuštění zboží, použít jiné prostředky než metody elektronického zpracování dat.

2.   Pokud bylo zboží před propuštěním v dočasném uskladnění a celní orgány mají o propuštění zboží informovat držitele povolení k provozování daného dočasného skladu, mohou tuto informaci poskytnout jinými prostředky než metodami elektronického zpracování dat.

HLAVA VI

PROPUŠTĚNÍ DO VOLNÉHO OBĚHU A OSVOBOZENÍ OD DOVOZNÍHO CLA

KAPITOLA 1

Propuštění do volného oběhu

Článek 155

Povolení vypracovat potvrzení o vážení banánů

(čl. 163 odst. 3 kodexu)

Celní orgány udělí povolení vypracovat podklady ke standardním celním prohlášením potvrzující zvážení čerstvých banánů položky KN 0803 90 10 podléhajících dovoznímu clu („potvrzení o vážení banánů“), pokud žadatel o takové povolení splňuje všechny následující podmínky:

Článek 156

Lhůta

(čl. 22 odst. 3 kodexu)

Rozhodnutí o žádosti o povolení uvedené v článku 155 se přijme neprodleně, avšak nejpozději do 30 dnů ode dne přijetí žádosti.

Článek 157

Způsob předávání potvrzení o vážení banánů

(čl. 6 odst. 2 a odst. 3 písm. a) kodexu)

Potvrzení o vážení banánů může být vypracováno a předloženo jinými prostředky než metodami elektronického zpracování dat.

KAPITOLA 2

Osvobození od dovozního cla

Oddíl 1

Vrácené zboží

Článek 158

Zboží považované za vrácené ve stavu, v němž bylo vyvezeno

(čl. 203 odst. 5 kodexu)

1.   Zboží se považuje za vrácené ve stavu, v němž bylo vyvezeno, jestliže poté, co bylo vyvezeno z celního území Unie, s ním nebylo zacházeno či manipulováno jinak, než že byl změněn jeho vzhled, byly provedeny nezbytné opravy, bylo navráceno do dobrého stavu nebo v dobrém stavu udržováno.

2.   Zboží se považuje za vrácené ve stavu, v němž bylo vyvezeno, jestliže poté, co bylo vyvezeno z celního území Unie, s ním bylo zacházeno či manipulováno jinak, než že byl změněn jeho vzhled, byly provedeny nezbytné opravy, bylo navráceno do dobrého stavu nebo v dobrém stavu udržováno, ale poté, co toto zacházení či manipulace začaly, vyšlo najevo, že nejsou vhodné pro zamýšlené použití zboží.

3.   Pokud bylo se zbožím uvedeným v odstavci 1 nebo 2 zacházeno či manipulováno tak, že kdyby bylo propuštěno do pasivního zušlechťovacího styku, podléhalo by dovoznímu clu, považuje se toto zboží za vrácené ve stavu, v němž bylo vyvezeno, pouze za podmínky, že dané zacházení či manipulace, včetně použití náhradních dílů, nezahrnovaly více, než je nezbytně nutné k tomu, aby zboží mohlo být použito stejným způsobem jako v okamžiku vývozu z celního území Unie.

Článek 159

Zboží, na které se při vývozu vztahovala opatření stanovená v rámci společné zemědělské politiky

(článek 204 kodexu)

1.   Vrácené zboží, na které se při vývozu vztahovala opatření stanovená v rámci společné zemědělské politiky, je osvobozeno od dovozního cla, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

2.   Okolnosti uvedené v odst. 1 písm. b) bodě iii) nastávají, jestliže:

Článek 160

Způsob předávání informačního listu INF 3

(čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu)

Dokument potvrzující, že podmínky pro osvobození od dovozního cla jsou splněny, („informační list INF 3“) může být předáván jiným způsobem než metodami elektronického zpracování dat.

HLAVA VII

ZVLÁŠTNÍ REŽIMY

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Oddíl 1

Žádost o povolení

Článek 161

Žadatel usazený mimo celní území Unie

(čl. 211 odst. 3 písm. a) kodexu)

Odchylně od čl. 211 odst. 3 písm. a) kodexu mohou celní orgány příležitostně, považují-li to za odůvodněné, udělit povolení režimu konečného užití nebo aktivního zušlechťovacího styku osobám usazeným mimo celní území Unie.

Článek 162

Místo pro předložení žádosti, pokud je žadatel usazen mimo celní území Unie

(čl. 22 odst. 1 kodexu)

1.   Odchylně od čl. 22 odst. 1 třetího pododstavce kodexu, je-li žadatel o povolení k použití režimu konečného užití usazen mimo celní území Unie, je příslušným celním orgánem orgán v místě, kde má být zboží poprvé použito.

2.   Odchylně od čl. 22 odst. 1 třetího pododstavce kodexu, je-li žadatel o povolení k použití režimu aktivního zušlechťovacího styku usazen mimo celní území Unie, je příslušným celním orgánem orgán v místě, kde má být zboží poprvé zušlechtěno.

Článek 163

Žádost o povolení založená na celním prohlášení

(čl. 6 odst. 1, 2 a 3 písm. a) a čl. 211 odst. 1 kodexu)

1.   Celní prohlášení se za předpokladu, že je doplněno o dodatečné datové prvky stanovené v příloze A, považuje za žádost o povolení v následujících případech:

2.   Odstavec 1 se nepoužije v následujících případech:

3.   Mají-li celní orgány za to, že propuštění dopravních prostředků nebo náhradních dílů, příslušenství a vybavení pro tyto dopravní prostředky do režimu dočasného použití by představovalo vážné riziko nedodržení jedné z povinností stanovených v celních předpisech, celní prohlášení uvedené v odstavci 1 nelze podat ústně ani v souladu s článkem 141. V takovém případě to celní orgány sdělí deklarantovi neprodleně po předložení zboží celnímu úřadu.

4.   Povinnost poskytnout dodatečné datové prvky uvedená v odstavci 1 se nevztahuje na případy, v nichž se jedná o následující druhy prohlášení:

5.   Karnety ATA a CPD se považují za žádosti o povolení dočasného použití, pokud splňují všechny následující podmínky:

Článek 164

Žádost o obnovení nebo změnu povolení

(čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu)

Celní orgány mohou povolit, aby žádost o obnovení nebo změnu povolení uvedeného v čl. 211 odst. 1 kodexu byla podána písemně.

Článek 165

Podpůrný doklad ústního celního prohlášení pro režim dočasného použití

(čl. 6 odst. 2 a 3 písm. a) a čl. 211 odst. 1 kodexu)

Pokud se ústní celní prohlášení považuje za žádost o povolení dočasného použití v souladu s článkem 163, deklarant předloží podpůrný doklad stanovený v příloze 71-01.

Oddíl 2

Přijímání rozhodnutí o žádosti

Článek 166

Prověření hospodářských podmínek

(čl. 211 odst. 3 a 4 kodexu)

1.   Podmínka stanovená v čl. 211 odst. 4 písm. b) kodexu se nepoužije na povolení režimu aktivního zušlechťovacího styku, s výjimkou následujících případů:

2.   Podmínka stanovená v čl. 211 odst. 4 písm. b) kodexu se nepoužije na povolení režimu pasivního zušlechťovacího styku, s výjimkou případů, kdy existuje důkaz, že zásadní zájmy výrobců Unie produkujících zboží uvedené v příloze 71-02 budou pravděpodobně nepříznivě ovlivněny, a zboží není určeno k opravě.

Článek 167

Případy, kdy se hospodářské podmínky považují za splněné pro režim aktivního zušlechťovacího styku

(čl. 211 odst. 5 kodexu)

1.   Hospodářské podmínky pro režim aktivního zušlechťovacího styku se považují za splněné, pokud se žádost týká některé z následujících operací:

2.   Nedostupnost uvedená v odst. 1 písm. f) bodě i) se vztahuje na následující případy:

Článek 168

Výpočet částky dovozního cla v některých případech aktivního zušlechťovacího styku

(čl. 86 odst. 4 kodexu)

1.   Není-li vyžadováno prověření hospodářských podmínek a zboží, jež se zamýšlí propustit do režimu aktivního zušlechťovacího styku, by podléhalo opatření zemědělské politiky nebo obchodněpolitickému opatření, prozatímnímu nebo konečnému antidumpingovému či vyrovnávacímu clu, ochrannému opatření či dodatečnému clu plynoucímu z pozastavení koncesí, pokud by bylo navrženo k propuštění do volného oběhu, částka dovozního cla se vypočítá podle čl. 86 odst. 3 kodexu.

První pododstavec se nepoužije, pokud jsou hospodářské podmínky považovány za splněné v případech stanovených v čl. 167 odst. 1 písm. h), i), m), p) nebo s).

2.   Pokud zušlechtěné výrobky získané z režimu aktivního zušlechťovacího styku přímo či nepřímo doveze držitel povolení a tyto výrobky jsou propuštěny do volného oběhu v období jednoho roku od jejich zpětného vyvezení, částka dovozního cla se určí v souladu s čl. 86 odst. 3 kodexu.

Článek 169

Povolení k použití rovnocenného zboží

(čl. 223 odst. 1 a 2 a odst. 3 písm. c) kodexu)

1.   Pro udělení povolení podle čl. 223 odst. 2 kodexu není relevantní, zda je použití rovnocenného zboží systematické, či nikoli.

2.   Použití rovnocenného zboží, jak je uvedeno v čl. 223 odst. 1 prvním pododstavci kodexu, se nepovolí, jestliže by zboží propuštěné do zvláštního režimu podléhalo prozatímnímu nebo konečnému antidumpingovému, vyrovnávacímu, ochrannému či dodatečnému clu plynoucímu z pozastavení koncesí, pokud by bylo navrženo k propuštění do volného oběhu.

3.   Použití rovnocenného zboží, jak je uvedeno v čl. 223 odst. 1 druhém pododstavci kodexu, se nepovolí, jestliže by zboží, jež není zbožím Unie a je zušlechtěno místo zboží Unie, které bylo propuštěno do režimu pasivního zušlechťovacího styku, podléhalo prozatímnímu nebo konečnému antidumpingovému, vyrovnávacímu, ochrannému či dodatečnému clu plynoucímu z pozastavení koncesí, pokud by bylo navrženo k propuštění do volného oběhu.

4.   Použití rovnocenného zboží uskladněného v celním skladu se nepovolí, jestliže zboží, které není zbožím Unie, propuštěné do režimu uskladňování v celním skladu je zbožím uvedeným v příloze 71-02.

5.   Použití rovnocenného zboží není přípustné u zboží nebo produktů, které byly geneticky modifikovány nebo obsahují prvky, které prošly genetickou modifikací.

6.   Odchylně od čl. 223 odst. 1 třetího pododstavce kodexu se za rovnocenné zboží pro účely aktivního zušlechťovacího styku považuje:

7.   Odchylně od čl. 223 odst. 1 třetího pododstavce kodexu se na zboží uvedené v příloze 71-04 použijí zvláštní ustanovení stanovená v dané příloze.

8.   V případě dočasného použití lze rovnocenné zboží použít, pouze je-li povolení pro režim dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla uděleno v souladu s články 208 až 211.

Článek 170

Zušlechtěné výrobky nebo zboží propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku IM/EX

(čl. 211 odst. 1 kodexu)

1.   V povolení k použití režimu aktivního zušlechťovacího styku IM/EX se na žádost žadatele upřesní, že zušlechtěné výrobky nebo zboží propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku IM/EX, které po uplynutí lhůty pro vyřízení režimu nebyly navrženy do následného celního režimu ani zpětně vyvezeny, se ke dni uplynutí lhůty pro vyřízení režimu považují za propuštěné do volného oběhu.

2.   Odstavec 1 se nepoužije, pokud výrobky nebo zboží podléhají opatřením stanovujícím zákazy či omezení.

Článek 171

Lhůta pro přijetí rozhodnutí ohledně žádosti o povolení uvedené v čl. 211 odst. 1 kodexu

(čl. 22 odst. 3 kodexu)

1.   Pokud se žádost o povolení uvedené v čl. 211 odst. 1 písm. a) kodexu týká pouze jednoho členského státu, rozhodnutí ohledně této žádosti se odchylně od čl. 22 odst. 3 prvního pododstavce kodexu přijme neprodleně, avšak nejpozději do 30 dnů od data přijetí žádosti.

Pokud se žádost o povolení uvedené v čl. 211 odst. 1 písm. b) kodexu týká pouze jednoho členského státu, rozhodnutí ohledně této žádosti se odchylně od čl. 22 odst. 3 prvního pododstavce kodexu přijme neprodleně, avšak nejpozději do 60 dnů od data přijetí žádosti.

2.   Je-li nutné v souladu s čl. 211 odst. 6 kodexu prověřit hospodářské podmínky, lhůta uvedená v odst. 1 prvním pododstavci tohoto článku se prodlouží na jeden rok od data, k němuž byl spis předán Komisi.

Celní orgány oznámí žadateli nebo držiteli povolení, že je potřeba prověřit hospodářské podmínky, a pokud povolení ještě nebylo vydáno, že se lhůta prodlužuje v souladu s prvním pododstavcem.

Článek 172

Zpětný účinek

(čl. 22 odst. 4 kodexu)

1.   Jestliže celní orgány udělí v souladu s čl. 211 odst. 2 kodexu povolení se zpětným účinkem, povolení nabude účinku nejdříve k datu přijetí žádosti.

2.   Ve výjimečných případech mohou celní orgány povolit, aby povolení uvedené v odstavci 1 nabylo účinku nejdříve jeden rok či v případě zboží, na něž se vztahuje příloha 71-02, tři měsíce před přijetím žádosti.

3.   Pokud se žádost týká obnovení povolení pro operace a zboží stejného druhu, může být povolení se zpětným účinkem uděleno od data, kdy vypršela platnost původního povolení.

Pokud se v souladu s čl. 211 odst. 6 kodexu vyžaduje v souvislosti s obnovením povolení pro operace a zboží stejného druhu prověření hospodářských podmínek, povolení se zpětným účinkem nabude účinku nejdříve k datu, kdy byly vyvozeny závěry o hospodářských podmínkách.

Článek 173

Platnost povolení

(čl. 22 odst. 5 kodexu)

1.   Je-li uděleno povolení podle čl. 211 odst. 1 písm. a) kodexu, doba platnosti povolení nepřesáhne pět let od data, k němuž povolení nabylo účinku.

2.   Doba platnosti uvedená v odstavci 1 nepřesáhne tři roky, pokud se povolení týká zboží uvedeného v příloze 71-02.

Článek 174

Lhůta pro vyřízení zvláštního režimu

(čl. 215 odst. 4 kodexu)

1.   Na žádost držitele režimu mohou celní orgány lhůtu pro vyřízení režimu uvedenou v povolení uděleném v souladu s čl. 211 odst. 1 kodexu prodloužit i poté, co původní lhůta vypršela.

2.   Pokud lhůta pro vyřízení vyprší k určitému datu pro všechno zboží propuštěné do režimu v daném období, celní orgány mohou v povolení podle čl. 211 odst. 1 písm. a) kodexu stanovit, že lhůta pro vyřízení se automaticky prodlužuje pro všechno zboží, jež je k tomuto datu stále v daném režimu. Celní orgány mohou rozhodnout, že se automatické prodloužení ukončí ve vztahu ke všemu nebo některému zboží propuštěnému do daného režimu.

Článek 175

Vyúčtování režimu

(čl. 6 odst. 2 a odst. 3 písm. a) a čl. 211 odst. 1 kodexu)

1.   Povolení k použití režimu aktivního zušlechťovacího styku IM/EX, aktivního zušlechťovacího styku EX/IM bez použití standardizované výměny informací, jak je uvedena v článku 176, nebo režimu konečného užití stanoví, že držitel povolení musí celnímu úřadu vykonávajícímu dohled předložit vyúčtování režimu do 30 dnů od uplynutí lhůty pro vyřízení.

Celní úřad vykonávající dohled však může upustit od povinnosti předložit vyúčtování režimu, pokud jej nepovažuje za nezbytné.

2.   Na žádost držitele povolení mohou celní orgány prodloužit lhůtu uvedenou v odstavci 1 na 60 dnů. Ve výjimečných případech mohou celní orgány prodloužit lhůtu i poté, co vypršela.

3.   Pokud celní úřad vykonávající dohled nestanoví jinak, vyúčtování režimu obsahuje údaje uvedené v příloze 71-06.

4.   Jsou-li zušlechtěné výrobky nebo zboží propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku IM/EX považovány za propuštěné do volného oběhu v souladu s čl. 170 odst. 1, uvede se tato skutečnost ve vyúčtování režimu.

5.   Je-li v povolení k použití režimu aktivního zušlechťovacího styku IM/EX upřesněno, že zušlechtěné výrobky nebo zboží propuštěné do tohoto režimu se považují za propuštěné do volného oběhu ke dni uplynutí lhůty pro vyřízení režimu, držitel povolení předloží vyúčtování režimu celnímu úřadu vykonávajícímu dohled, jak je uvedeno v odstavci 1 tohoto článku.

6.   Celní úřady mohou povolit, aby bylo vyúčtování režimu předloženo jinak než metodami elektronického zpracování dat.

Článek 176

Standardizovaná výměna informací a povinnosti držitele povolení k použití režimu zušlechťovacího styku

(čl. 211 odst. 1 kodexu)

1.   V povoleních pro použití režimu aktivního zušlechťovacího styku EX/IM nebo pasivního zušlechťovacího styku EX/IM, která se týkají jednoho nebo více členských států, a v povoleních pro použití režimu aktivního zušlechťovacího styku IM/EX nebo pasivního zušlechťovacího styku IM/EX, která se týkají více než jednoho členského státu, se stanoví následující povinnosti: