Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32004D0277

    Rozhodnutí Komise ze dne 29. prosince 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Rady 2001/792/ES, Euratom o vytvoření mechanismu Společenství na podporu zesílené spolupráce při asistenčních zásazích v oblasti civilní ochrany (oznámeno pod číslem K(2003) 5185)Text s významem pro EHP.

    Úř. věst. L 87, 25.3.2004, p. 20–30 (ES, DA, DE, EL, EN, FR, IT, NL, PT, FI, SV)

    Dokument byl zveřejněn v rámci zvláštního vydání (CS, ET, LV, LT, HU, MT, PL, SK, SL, BG, RO, HR)

    Legal status of the document No longer in force, Date of end of validity: 16/10/2014; Zrušeno 32014D0762

    ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2004/277/oj

    32004D0277



    Úřední věstník L 087 , 25/03/2004 S. 0020 - 0030


    Rozhodnutí Komise

    ze dne 29. prosince 2003,

    kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Rady 2001/792/ES, Euratom o vytvoření mechanismu Společenství na podporu zesílené spolupráce při asistenčních zásazích v oblasti civilní ochrany

    (oznámeno pod číslem K(2003) 5185)

    (Text s významem pro EHP)

    (2004/277/ES, Euratom)

    KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

    s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství a Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii;

    s ohledem na rozhodnutí Rady 2001/792/ES, Euratom o vytvoření mechanismu Společenství na podporu zesílené spolupráce při asistenčních zásazích v oblasti civilní ochrany [1], a zejména na čl. 8 odst. 2 písm. a) až e) a g) uvedeného rozhodnutí,

    vzhledem k těmto důvodům:

    (1) Mechanismus Společenství zřízený rozhodnutím 2001/792/ES, dále jen "mechanismus", má poskytovat podporu v případě závažných mimořádných událostí, které vyžadují přijetí opatření okamžité reakce, včetně mimořádných událostí, ke kterým dochází při řešení krizí, uvedeném v hlavě V Smlouvy o Evropské unii. V případě posledně uvedeného případu se bere v úvahu společné prohlášení Rady a Komise o použití mechanismu civilní ochrany Společenství při řešení krizí uvedeném v hlavě V Smlouvy o Evropské unii.

    (2) Mechanismus má pomoci zlepšit ochranu zejména osob, ale také životního prostředí a majetku v případě závažné mimořádné události, včetně havarijního znečištění moře, jak to je stanoveno v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2850/2000/ES ze dne 20. prosince 2000 o stanovení rámce Společenství pro spolupráci v oblasti havarijního nebo záměrného znečišťování moře [2].

    (3) Mechanismus Společenství je otevřen účasti členských států, ale je třeba jej také otevřít účasti Norska, Islandu a Lichtenštejnska, na základě rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 135/2002 ze dne 27. září 2002, kterým se mění Protokol 31 k Dohodě o EHP o spolupráci v určitých oblastech mimo čtyři svobody. [3]. Pokud jde o kandidátské země, je třeba umožnit účast těm zemím, které podepsaly memorandum o porozumění s Komisí.

    (4) Je třeba stanovit postup poskytování aktuálních informací o zdrojích dostupných ve státech účastnících se mechanismu pro různé druhy zásahů, aby se v případě mimořádné události usnadnila mobilizace zásahových týmů, znalců a jiných zdrojů a zajistilo se lepší využívání těchto zdrojů.

    (5) Je třeba vytvořit monitorovací a informační středisko, které by mělo být přístupné a schopné reagovat okamžitě 24 hodin denně, aby sloužilo státům účastnícím se mechanismu a Komisi.

    (6) Monitorovací a informační středisko je důležitým prvkem mechanismu, protože zajišťuje nepřerušená spojení s operativními kontaktními místy států účastnících se mechanismu. Monitorovací a informační středisko by v případě mimořádné události mělo poskytovat okamžitý přístup k základním informacím o znalcích, zásahových týmech a další dostupné podpoře zásahu.

    (7) Je třeba zřídit společný komunikační a informační systém pro případy mimořádných událostí (CECIS), aby byla umožněna komunikace a sdílení informací mezi monitorovacím a informačním střediskem a určenými kontaktními místy.

    (8) Systém CECIS je důležitým prvkem mechanismu, protože by měl zajišťovat důvěryhodnost, jednotnost a důvěrnost informací vyměňovaných mezi státy účastnícími se mechanismu v běžných podmínkách i při mimořádných událostech.

    (9) Systém CECIS je třeba vytvořit na základě společného prováděcího plánu (GIP) jako součást projektu PROCIV- NET vedeného a financovaného v rámci programu výměny údajů mezi správními orgány (program IDA), jak to stanovuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1719/1999/ES ze dne 12. července 1999 o hlavních směrech a o projektech společného zájmu v oblasti transevropských sítí pro elektronickou výměnu dat mezi správními orgány (IDA) [4], naposledy pozměněné rozhodnutím č. 2046/2002/ES [5] a rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1720/1999/ES ze dne 12. července 1999, kterým se přijímá soubor akcí a opatření pro zajištění interoperability transevropských sítí pro elektronickou výměnu dat mezi správními orgány (IDA) a přístupu k nim [6], naposledy pozměněné rozhodnutím č. 2045/2002/ES [7].

    (10) Dosažitelnost znalců, kteří jsou schopni organizovat a koordinovat zásahové týmy, je důležitým prvkem mechanismu Společenství. K zajištění účinného výběru požadovaných znalců, je nutné se dohodnout na společných kritériích jejich výběru.

    (11) Je třeba vymezit úkoly znalců a postup pro jejich vysílání.

    (12) Je třeba vytvořit vzdělávací program za účelem zlepšení koordinace asistenčních zásahů civilní ochrany zajištěním slučitelnosti a doplňkovosti zásahových týmů a odbornost znalců. Program by měl zahrnovat společné kurzy, cvičení a systém výměn, společně s přednáškami, příkladovými studiemi, pracovními skupinami, simulacemi a praktickými cvičeními vhodnými pro obsah každé akce. Vytvoření tohoto vzdělávacího programu odpovídá usnesení Rady 2002/C 43/01 ze dne 28. ledna o posílení spolupráce v oblasti vzdělávání a výcviku v oblasti civilní ochrany [8].

    (13) V rámci mechanismu Společenství je důležité vymezení jasných pravidel zásahu, aby se zajistila účinná pomoc v případě mimořádné události.

    (14) Vzhledem k tomu, že opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 4 odst. 1 rozhodnutí Rady 1999/847/ES [9],

    ROZHODLA TAKTO:

    KAPITOLA I

    OBECNÁ USTANOVENÍ

    Článek 1

    Toto rozhodnutí stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí 2001/792/ES, Euratom, pokud jde o:

    1. informace o příslušných zdrojích dostupných k asistenčním zásahům civilní ochrany;

    2. zřízení monitorovacího a informačního střediska;

    3. zřízení společného komunikačního a informačního systému pro případy mimořádných událostí, dále jen "CECIS";

    4. hodnocení a/koordinace týmů, včetně kritérií pro výběr znalců;

    5. vytvoření školicího programu;

    6. zásahy uvnitř a vně Společenství.

    Článek 2

    Pro účely tohoto rozhodnutí se použijí tyto definice:

    a) "zúčastněnými státy" se rozumí členské státy, kandidátské země, které podepsaly memorandum o porozumění s Komisí, a Norsko, Island a Lichtenštejnsko;

    b) "třetími zeměmi" se rozumí země neúčastnící se mechanismu.

    KAPITOLA II

    DOSTUPNÉ ZDROJE

    Článek 3

    1. Zúčastněné státy poskytnou Komisi tyto informace o zdrojích dostupných k asistenčním zásahům civilní ochrany:

    a) zásahové týmy určené podle čl. 3 písm. a) rozhodnutí 2001/792/ES, Euratom, a zejména

    i) velikost těchto týmů a předpokládaná doba jejich mobilizace;

    ii) jejich dostupnost pro zásahy v zúčastněných státech a ve třetích zemích;

    iii) jejich dostupnost pro krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé mise;

    iv) jejich dopravní prostředky a míra soběstačnosti;

    v) jakékoli další příslušné informace;

    b) znalci vybraní podle čl. 3 písm. b) rozhodnutí 2001/792/ES/Euratom.

    2. Informace uvedené v odstavci 1 se pravidelně aktualizují.

    3. Monitorovací a informační středisko vytvořené podle článku 4 shromažďuje informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku a poskytuje je prostřednictvím systému CECIS vytvořeného podle článku 7.

    4. Údaje uvedené v odstavci 1 jsou založeny na scénáři misí pro nasazení uvnitř i vně zúčastněných států.

    KAPITOLA III

    MONITOROVACÍ A INFORMAČNÍ STŘEDISKO

    Článek 4

    Zřizuje se monitorovací a informační středisko, které je dostupné a schopné reagovat 24 hodin denně a je umístěno v prostorách Komise.

    Článek 5

    K běžným úkolům monitorovacího a informačního středisko patří zejména:

    1. pravidelná aktualizace informací poskytovaných zúčastněnými členskými státy o zásahových týmech a znalcích určených a vybraných podle čl. 3 písm. a) a b) rozhodnutí 2001/792/ES, Euratom, a také další podpoře zásahů a lékařských zdrojích, které mohou být k dispozici při zásazích;

    2. shromažďování informací o schopnosti zúčastněných států vyrábět séra a vakcíny nebo jiné potřebné lékařské zdroje a o zásobách, které mohou být k dispozici pro zásahy v případě velké nouze a sestavování těchto informací v informačním systému vytvořeném na odpovídající úrovni;

    3. pravidelnou aktualizaci svých pracovních postupů a postupů při mimořádných událostech;

    4. kontaktování kontaktních míst zúčastněných států, s cílem vypracování v nezbytných případech "zprávy o závažných naléhavých případech;"

    5. účast v programu "získaných zkušeností" a šíření jeho výsledků;

    6. zapojení do přípravy, organizace a provádění vzdělávacích kurzů;

    7. zapojení do přípravy, organizace a provádění cvičení v terénu a teoretických cvičení.

    Článek 6

    V případě závažné mimořádné události postupuje monitorovací a informační středisko v souladu s kapitolou VII.

    KAPITOLA IV

    SPOLEČNÝ KOMUNIKAČNÍ A INFORMAČNÍ SYSTÉM PRO PŘÍPADY MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ

    Článek 7

    Zřizuje se společný komunikační a informační systém pro případy mimořádných událostí (CECIS).

    Článek 8

    Systém CECIS se skládá z těchto tří složek:

    a) síťová vrstva, která se skládá z fyzické sítě propojující příslušné orgány a kontaktní místa v zúčastněných členských státech a monitorovací a informační středisko;

    b) aplikační vrstva, která se skládá z databází a jiných informačních systémů potřebných pro fungování asistenčních zásahů civilní ochrany, a zejména databází nutných k:

    i) sdělování oznámení;

    ii) zajišťování komunikace a sdílení informací mezi monitorovacím a informačním střediskem a příslušnými orgány a kontaktními místy;

    iii) sestavování informací o sérech a vakcínách nebo jiných lékařských zdrojích a o jejich zásobách;

    iv) šíření zkušeností získaných při nasazeních;

    c) bezpečnostní vrstva, která se skládá ze souboru systémů, pravidel a postupů potřebných k zajišťování důvěrnosti údajů uložených v systému CECIS a vyměňovaných jeho prostřednictvím.

    Článek 9

    1. Systém CECIS se zřizuje a je provozován v souladu s rozhodnutím č. 1719/1999/ES a rozhodnutím č. 1720/1999/ES.

    2. Síťová vrstva je provozována pomocí transevropských služeb pro telematiku mezi správními orgány (TESTA), generické služby IDA, jak je to stanoveno v článku 4 rozhodnutí č. 1720/1999/ES.

    3. Aplikační vrstva je vícejazyčná databáze provozovaná na síti, která je přístupná prostřednictvím služeb TESTA a připojená prostřednictvím normální aplikace elektronické pošty SMTP.

    4. Bezpečnostní vrstva je založena na používání infrastruktury veřejného klíče ("public key") pro uzavřené skupiny uživatelů (IDA PKI-CUG), generické služby IDA, jak je stanoveno v článku 4 rozhodnutí č. 1720/1999/ES.

    Článek 10

    Zacházení s dokumenty, databázemi a informačními systémy klasifikovanými "RESTREINT UE" v systému CECIS odpovídá rozhodnutí Rady 2001/264/ES [10] a rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom [11].

    Dokumenty a informace klasifikované jako "CONFIDENTIEL UE" nebo vyšší třídy se předávají podle zvláštních ujednání mezi jejich původcem a příjemcem nebo příjemci.

    Stupeň utajení systému CECIS se podle potřeby aktualizuje.

    Článek 11

    1. Zúčastněné členské státy předávají Komisi příslušné informace na formulářích pro zemi, které jsou uvedeny v příloze.

    2. Zúčastněné členské státy poskytnou informace o kontaktních místech pro potřeby civilní ochrany a případně o dalších službách, které se zabývají přírodními, technologickými a radiologickými haváriemi a haváriemi týkajícími se životního prostředí, včetně havarijního znečištění moře.

    3. Zúčastněné členské státy okamžitě oznámí Komisi veškeré změny informací uvedených v odstavcích 1 a 2.

    Článek 12

    Zřizuje se skupina uživatelů, která se skládá ze zástupců jmenovaných zúčastněnými členskými státy. Napomáhá Komisi při ověřování a zkoušení systému CECIS.

    Článek 13

    1. Zřizuje se společný prováděcí plán (GIP) systému CECIS. V souladu s GIP Komise:

    a) uzavírá zvláštní dohody v souvislostech příslušných rámcových smluv IDA o fungování sítě a bezpečnostní vrstvy;

    b) na základě otevřených nabídkových řízení uzavírá dohody o vývoji a ověřování aplikační vrstvy a o studiích proveditelnosti;

    c) zajišťuje, aby všechny osoby zapojené do fází vývoje a ověřování, a také následných studií proveditelnosti, byly náležitě prověřeny pro zacházení s informacemi klasifikovanými alespoň "CONFIDENTIEL UE" v souladu s rozhodnutím 2001/264/ES a rozhodnutím Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom;

    d) zajišťuje řízení projektů s cílem konečné instalace systému CECIS. V tomto směru Komise poskytne a aktualizuje obecný plán a koordinuje fáze vývoje, ověřování a zavádění se zúčastněnými členskými státy a vybraným smluvním partnerem (smluvními partnery). Komise také zohlední potřeby a požadavky zúčastněných států;

    e) s pomocí skupiny uživatelů sleduje, ověřuje a zkouší jednotlivé vrstvy a celý systém CECIS;

    f) zajišťuje vzdělávání školitelů a pravidelné informování o postupu v projektu;

    g) zajišťuje bezpečnost projektu zejména tím, že zabraňuje nepovolenému šíření citlivých informací;

    h) prostřednictvím výpočetního střediska Komise zajišťuje, aby byl server vhodně připojen k síti TESTA a byl dostupný alespoň na stejné úrovni služby jako zbytek sítě;

    i) zajišťuje zavádění PKI prostřednictvím telekomunikačního střediska;

    j) poskytuje veškerou potřebnou podporu pro fázi zavádění projektu, a poté zajišťuje potřebnou údržbu a podporu.

    2. Zúčastněné členské státy zajistí, aby byly plněny závazky přijaté v rámci formuláře pro danou zemi, jako např. připojení k síti TESTA II, dostupnost odpovídajících webových prohlížečů a klientů elektronické pošty a provádění postupů PKI v souladu se schváleným plánem.

    KAPITOLA V

    HODNOCENÍ NEBO KOORDINACE TÝMŮ, VČETNĚ KRITÉRIÍ PRO VÝBĚR ZNALCŮ

    Článek 14

    Zúčastněné členské státy poskytnou a pravidelně aktualizují své informace o znalcích vybraných v souladu s čl. 3 písm. b) rozhodnutí 2001/792/ES, Euratom.

    Článek 15

    Znalci jsou zařazeni do těchto kategorií:

    a) techničtí znalci;

    b) hodnotící znalci;

    c) členové koordinačních týmů;

    d) vedoucí koordinace.

    Článek 16

    1. Techničtí znalci poskytují rady o specifických, úzce technicko odborných tématech a souvisejících rizicích a jsou k dispozici pro mise.

    2. Hodnotící znalci zajišťují hodnocení situace a poskytují rady o vhodných akcích, které mají být podniknuty a být k dispozici pro mise.

    3. Mezi členy koordinačních týmů mohou patřit zástupce vedoucího koordinace, osoby odpovědné za logistiku a komunikaci a jiní potřební pracovníci. V případě potřeby mohou být techničtí znalci a hodnotící znalci začleněni do koordinačního týmu, aby napomáhali vedoucímu koordinace po celou dobu trvání mise.

    4. Vedoucí koordinace odpovídá za vedení hodnotícího a koordinačního týmu při zásahu. Udržuje kontakty s orgány dotčené země, s monitorovacím a informačním střediskem, s ostatními mezinárodními organizacemi a v případě asistenčních zásahů civilní ochrany mimo zúčastněné státy také s členským státem předsedajícím Radě Evropské unie nebo jeho zástupcem a delegací Komise v uvedené zemi a s úřadem nebo úředním zástupcem Úřadu pro humanitární pomoc Evropského společenství (ECHO) v uvedené zemi.

    Článek 17

    Údaje o znalcích uloží Komise v databázi znalců a zpřístupní je prostřednictvím systému CECIS.

    Článek 18

    Znalci v případě potřeby absolvují vzdělávací program prováděný v souladu s článkem 21.

    Článek 19

    V případě žádosti o pomoc odpovídají zúčastněné členské státy za aktivaci dostupných znalců a navázání jejich kontaktu se monitorovacím a informačním střediskem.

    Článek 20

    1. Monitorovací a informační středisko je schopné mobilizovat a vyslat určené znalce během krátké doby po jejich aktivaci zúčastněnými členskými státy.

    2. Postupy pro vyslání používané monitorovacím a informačním střediskem vycházejí z potvrzení pro misi používaném Komisí k vysílání znalců při mimořádných událostech, které obsahuje:

    a) písemné potvrzení mise;

    b) cíle mise;

    c) předpokládané trvání mise;

    d) informace o místních styčných osobách;

    e) podmínky pojistného krytí;

    f) denní náhrady výdajů;

    g) specifické platební podmínky;

    h) pokyny pro technické znalce, hodnotící znalce, koordinační znalce a vedoucí.

    KAPITOLA VI

    VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

    Článek 21

    1. Zavádí se vzdělávací program pro asistenční zásahy civilní ochrany. Program zahrnuje obecné a zvláštní kurzy, cvičení a systém výměny znalců. Program je zaměřen na cílové skupiny uvedené v článku 22.

    2. Komise odpovídá za koordinaci a organizaci vzdělávacího programu a za stanovení obsahu a rozvrhu vzdělávacího programu.

    Článek 22

    Cílovými skupinami školicího programu jsou:

    a) zásahové týmy zúčastněných států;

    b) vedoucí zásahových týmů zúčastněných států, jejich zástupci a styčné osoby;

    c) znalci ze zúčastněných států uvedení v článku 15;

    d) klíčoví zaměstnanci národních kontaktních míst;

    e) úředníci institucí Společenství.

    Článek 23

    Obecné a zvláštní kurzy jsou zaměřeny na různé cílové skupiny uvedené v čl. 22 písm. b) až e).

    Článek 24

    Cvičení, zejména pokud jde o cílovou skupinu uvedenou v čl. 22 písm. a), jsou zaměřena na:

    a) zlepšení schopnosti reakce a poskytnutí praktických zkušenosti nezbytných pro týmy splňující kritéria pro účast při intervenčních zásazích civilní ochrany;

    b) zlepšení a ověření postupů a vytvoření společného jazyka ke koordinaci asistenčních zásahů civilní ochrany a snížení doby reakce při závažných mimořádných událostech;

    c) posílení operační spolupráce mezi složkami civilní ochrany a zúčastněnými státy;

    d) sdílení získaných zkušeností.

    Článek 25

    Systém výměny zahrnuje výměnu znalců mezi zúčastněnými státy nebo Komisí, aby dotyční znalci mohli:

    1. získat zkušenosti v jiných oblastech;

    2. seznámit se s různými technikami a používanými pracovními postupy;

    3. studovat koncepce ostatních zúčastněných složek a institucí pro řešení mimořádných událostí.

    Článek 26

    Případně se zajistí další vzdělávací příležitosti k zajištění potřeb hladkého a účinného fungování asistenčních zásahů civilní ochrany.

    Článek 27

    1. Komise zajistí souvislost úrovně vzdělávání a jeho obsahu.

    2. Zúčastněné státy a Komise určí své účastníky na každou vzdělávací akci.

    3. Komise vytvoří vhodný systém hodnocení prováděných vzdělávacích akcí.

    KAPITOLA VII

    ZÁSAHY UVNITŘ A VNĚ SPOLEČENSTVÍ

    Článek 28

    Stav pohotovosti

    1. V případě závažné mimořádné události v zúčastněných členských státech nebo při bezprostřední hrozbě závažné mimořádné události, která má nebo může mít přeshraniční účinky, nebo která může vést prostřednictvím monitorovacího a informačního střediska k žádosti o pomoc z jedné nebo více zemí, příslušný orgán nebo kontaktní místa státu, ve kterém mimořádná událost bezprostředně hrozí nebo k ní došlo, neprodleně informují monitorovací a informační středisko prostřednictvím vytvořených komunikačních kanálů.

    2. Pokud byla Komise informována o závažné mimořádné události, ke které došlo ve třetí zemi a která může vyžadovat asistenci civilní ochrany, monitorovací a informační středisko kontaktuje příslušné orgány členského státu předsedajícího Radě Evropské unie a další příslušné útvary Komise, aby je informovalo o situaci.

    3. Monitorovací a informační středisko shromažďuje základní informace o včasných varováních a předává je prostřednictvím vytvořených komunikačních kanálů a sítí příslušným orgánům civilní ochrany všech zúčastněných členských států nebo jejich kontaktním místům.

    4. Zúčastněný stát postižený závažnou mimořádnou událostí soustavně informuje monitorovací a informační středisko o vývoji situace, pokud jsou patrná nějaká rizika přeshraničních následků. Monitorovací a informační středisko poté informuje ostatní státy a příslušné služby Komise a pravidelně aktualizuje svoje informace o jakémkoli vývoji situace.

    Článek 29

    Žádost o pomoc

    1. Zúčastněný stát nebo třetí země dotčené závažnou mimořádnou událostí, žádají-li o pomoc v rámci postupů Společenství, zašlou formální žádost o pomoc civilní ochrany monitorovacímu a informačnímu středisku.

    2. V případě závažné mimořádné události, ke které došlo ve třetí zemi a která může vyžadovat pomoc civilní ochrany, se Komise může z vlastního podnětu rozhodnout informovat třetí zemi o případné možné pomoci Společenství. Monitorovací a informační středisko pravidelně informuje členský stát předsedající Radě Evropské unie o jakémkoli vývoji situace.

    3. Stát žádající o pomoc poskytne monitorovacímu a informačnímu středisku všechny příslušné informace o místě a zejména o zvláštních potřebách, požadované pomoci a místě zásahu.

    Je-li žádána pomoc znalců nebo zásahových týmů a zásahových prostředků, informuje stát žádající o pomoc monitorovací a informační středisko o časovém rámci a místě příjezdu pomoci a o místním operativním kontaktním místě řešení krizí.

    4. Po koordinaci mezi monitorovacím a informačním střediskem a žádajícím členským státem monitorovací a informační středisko zašle žádost o pomoc zúčastněným státům a případně konzultuje databázi zdrojů a informuje příslušné útvary Komise. Jakékoli změny původní žádosti o pomoc jsou okamžitě předány všem zúčastněným státům.

    5. Po formální žádosti zúčastněné státy neprodleně informují monitorovací a informační středisko o své současné kapacitě pro poskytování pomoci a určí přitom její rozsah a podmínky.

    6. Informace uvedené v odstavci 5 monitorovací a informační středisko okamžitě shrne a předá je žádajícímu státu a ostatním zúčastněným státům.

    7. Žádající členský stát informuje monitorovací a informační středisko o tom jím vybraných zásahových týmech a prostředcích.

    8. Ohledně žádostí o zásahové týmy a prostředky monitorovací a informační středisko informuje zúčastněné státy o výběru žádajícího státu. Zúčastněné státy poskytující pomoc pravidelně informují monitorovací a informační středisko o vysílání zásahových týmů a prostředků.

    9. Pokud jde o žádost o znalce, monitorovací a informační středisko:

    a) kontaktuje zúčastněné státy za použití "databáze znalců" vytvořené podle článku 17 a informuje se o dostupnosti znalců připravených k odjezdu v případě potřeby do tří hodin po jejich určení;

    b) po konzultacích s žádajícím státem provede výběr z dostupných znalců a současně o něm informuje zúčastněné členské státy;

    c) okamžitě kontaktuje znalce a vyšle je v souladu s postupem pro vysílání stanoveným v čl. 20 odst. 2;

    d) na základě aktualizované zprávy vytvořené žádajícím státem monitorovací a informační středisko připraví pro znalce a zásahové týmy před jejich vysláním pokyny.

    10. V případě závažné mimořádné události, ke které došlo ve třetí zemi, monitorovací a informační středisko provádí konzultace s členským státem předsedajícím Radě Evropské unie a příslušnými útvary Komise.

    11. Žádající členský stát aktivuje svoje vlastní opatření, která umožňují koordinaci vyslané pomoci na vnitrostátní nebo regionální úrovni. Žádající stát připraví pro pomoc hraniční přechody a zajistí logistickou podporu.

    Článek 30

    Řízení zásahů

    1. V případě závažné mimořádné události, ke které došlo uvnitř Společenství, řídí žádající stát asistenční zásah podle čl. 5 odst. 3 a 4 rozhodnutí 2001/792/ES, Euratom.

    2. V případě závažné mimořádné události, ke které došlo mimo Společenství, hodnotící a koordinační týmy plní své úkoly v souladu s článkem 16. Koordinaci zajišťuje členský stát předsedající Radě Evropské unie nebo jeho jmenovaný zástupce.

    Článek 31

    Zásahy ve třetích zemích

    Ve třetích zemích mohou být asistenční zásahy prováděny jako autonomní opatření mezi postiženou třetí zemí a monitorovacím a informačním střediskem, a také zástupcem členského státu předsedajícího Radě Evropské unie, nebo jako příspěvek k zásahu prováděnému EU nebo mezinárodní organizací.

    Článek 32

    Mise znalců

    1. Vyslaní znalci provádějí úkoly stanovené v článku 16. Pravidelně podávají zprávy orgánům žádajícího státu a monitorovacímu a informačnímu středisku.

    2. Monitorovací a informační středisko informuje zúčastněné členské státy o vývoji mise znalců.

    3. Pokud jde o vývoj v oblasti mise znalců ve třetích zemích, monitorovací a informační středisko neustále informuje delegaci Komise v dotyčné zemi a zástupce členského státu předsedajícího Evropské unii, a také příslušné útvary Komise.

    4. Žádající stát pravidelně informuje monitorovací a informační středisko o průběhu zásahu v místě mimořádné události.

    5. V případě zásahů ve třetích zemích vedoucí koordinace pravidelně informuje monitorovací a informační středisko o vývoji průběhu zásahu v místě mimořádné události.

    6. Monitorovací a informační středisko shromažďuje všechny obdržené informace a předává je kontaktním místům a příslušným orgánům zúčastněných států.

    Článek 33

    Ukončení zásahu

    1. Žádající členský stát nebo jakýkoli ze zúčastněných států poskytujících pomoc informuje monitorovací a informační středisko a vyslané znalce Společenství a asistenční zásahové týmy, pokud jejich pomoc již není vyžadována nebo nemůže být dále poskytována. Ukončení zásahu organizují vhodným způsobem žádající členský stát a zúčastněné státy; monitorovací a informační středisko je o tom informováno.

    2. Pokud jde o třetí země, vedoucí koordinace oznámí monitorovacímu a informačnímu středisku, že pomoc již není požadována nebo nemůže být dále poskytována. Monitorovací a informační středisko předá tyto informace delegaci Komise v uvedené zemi a zástupci členského státu předsedajícího Radě Evropské unie, a také příslušným útvarům Komise. Monitorovací a informační středisko ve spolupráci s členským státem předsedajícím Radě Evropské unie a žádajícím státem zajistí ukončení zásahu.

    Článek 34

    Podávání zpráv a získané zkušenosti

    1. Příslušné orgány žádajícího státu a zúčastněných států, které poskytly pomoc, a také vyslaní znalci Komise, předloží svoje závěry ke všem hlediskům zásahu monitorovacímu a informačnímu středisku. Monitorovací a informační středisko pak připraví zprávu o poskytnuté pomoci.

    2. Monitorovací a informační středisko předá získané zkušenosti, aby bylo možné zhodnotit a zlepšit asistenční zásahy civilní ochrany.

    Článek 35

    Náklady

    1. Není-li dohodnuto jinak, nese náklady pomoci poskytnuté zúčastněnými státy stát žádající o pomoc.

    2. Zúčastněný stát poskytující pomoc může, s přihlédnutím k povaze mimořádné události a rozsahu škody, nabídnout svoji pomoc zcela nebo zčásti bezplatně. Tento stát se také může kdykoli zcela nebo zčásti vzdát náhrady svých nákladů.

    3. Není-li dohodnuto jinak, ubytuje žádající stát asistenční týmy zúčastněných států po dobu trvání zásahu a poskytne jim stravu, a pokud těmto týmům dojdou zásoby, doplní je na vlastní náklady. Asistenční týmy však jsou na začátku logisticky nezávislé a soběstačné po určitou rozumnou dobu závisející na použitých prostředcích a informují o tom monitorovací a informační středisko.

    4. Náklady vyslání znalců Společenství jsou zpracovány v souladu s článkem 20. Náklady nese Komise.

    Článek 36

    Náhrada škody

    1. Žádající stát se zdrží předložení zúčastněným státům žádosti o náhradu škody na majetku tohoto státu nebo škody způsobené osobami účastnícími se zásahu, je-li tato škoda následkem asistenčního zásahu stanoveného tímto rozhodnutím, pokud se neprokáže, že škoda vznikla v důsledku podvodu nebo hrubé chyby.

    2. V případě škody utrpěné třetími stranami z důvodu asistenčních zásahů, žádající stát a zúčastněný stát poskytující pomoc spolupracují při nahrazení této škody.

    Článek 37

    Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

    V Bruselu dne 29. prosince 2003.

    Za Komisi

    Margot Wallström

    členka Komise

    [1] Úř. věst. L 297, 15.11.2001, s. 7.

    [2] Úř. věst. L 332, 28.12.2000, s. 1

    [3] Úř. věst. L 336, 12.12.2002, s. 36

    [4] Úř. věst. L 203, 3.8.1999, s. 1

    [5] Úř. věst. L 316, 20.11.2002, s. 4.

    [6] Úř. věst. L 203, 3.8.1999, s. 9

    [7] Úř. věst. L 316, 20.11.2002, s. 1.

    [8] Úř. věst. C 43, 16.2.2002, s. 1.

    [9] Úř. věst. L 327, 21.12.1999, s. 53.

    [10] Úř. věst. L 101, 11.4.2001, s. 1.

    [11] Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1.

    --------------------------------------------------

    PŘÍLOHA

    +++++ TIFF +++++

    +++++ TIFF +++++

    +++++ TIFF +++++

    --------------------------------------------------

    Top