(1)

Dne 6. srpna 2020 Chorvatsko požádalo Unii o finanční pomoc, která by doplnila jeho vnitrostátní úsilí při řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a reagovala na socioekonomické důsledky tohoto onemocnění pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné.

(2)

Předpokládá se, že rozšíření onemocnění COVID-19 a mimořádná opatření, která Chorvatsko provedlo s cílem omezit výskyt onemocnění a jeho socioekonomické a zdravotní důsledky, budou mít dramatický dopad na veřejné finance. Podle prognózy Komise z jara 2020 mělo Chorvatsko ke konci roku 2020 vykazovat schodek veřejných financí a veřejný dluh ve výši 7,1 %, resp. 88,6 % hrubého domácího produktu (HDP). Podle předběžné prognózy Komise z léta 2020 se předpokládá, že se HDP Chorvatska v roce 2020 sníží o 10,8 %.

(3)

Rozšíření onemocnění COVID-19 v Chorvatsku imobilizovalo značnou část pracovní síly. To vedlo k náhlému a prudkému nárůstu veřejných výdajů v Chorvatsku, který souvisel s dotacemi pro zachování pracovních míst v odvětvích ovlivněných onemocněním COVID-19 a pomocí v rámci režimů zkrácené pracovní doby, jak uvádí 4. a 5. bod odůvodnění.

(4)

Na základě „Zákona o trhu práce“ (2), jak jej uvádí žádost Chorvatska ze dne 6. srpna 2020, Chorvatský úřad práce rozhodl (3) zavést opatření zajišťující částečné financování mezd zaměstnanců podniků, jejichž příjmy poklesly (o 20 % v období od března do května 2020 nebo o 50 % v červnu 2020), pod podmínkou, že jejich pracovní poměr není ukončen. Výše podpory za březen 2020 je stanovena na 3 250 HRK na zaměstnance na plný úvazek, za duben, květen a červen 2020 je pak výše měsíční výše podpory stanovena na 4 000 HRK na zaměstnance na plný úvazek.

(5)

Na základě „Zákona o trhu práce“ rovněž Chorvatský úřad práce rozhodl (4) zavést opatření poskytující podporu při dočasném zkrácení pracovní doby v období od června do prosince 2020 pro podniky zaměstnávající 10 a více zaměstnanců, a to v jakémkoli odvětví pod podmínkou, že pracovní poměr se zaměstnancem není ukončen. V rámci opatření je možné poskytnout podporu ve výši až 2 000 HRK na zaměstnance měsíčně.

(6)

Chorvatsko splňuje podmínky pro žádost o finanční pomoc, které stanoví článek 3 nařízení (EU) 2020/672. Chorvatsko předložilo Komisi příslušné důkazy, že skutečné a plánované veřejné výdaje od 1. února 2020 vzrostly o 1 381 780 800 EUR z důvodu vnitrostátních opatření přijatých s cílem řešit sociálně-ekonomické dopady rozšíření onemocnění COVID-19. To představuje náhlý a prudký nárůst z důvodu téměř okamžitého a bezprecedentního nárůstu počtu pracovníků, na které se tato opatření vztahují, a rozsahu souvisejících výdajů Chorvatska. Chorvatsko hodlá pokrýt 210 000 000 EUR ze zvýšené částky výdajů prostřednictvím finančních prostředků Unie a 151 180 800 EUR vlastním financováním.

(7)

Komise Chorvatsko konzultovala a ověřila náhlý a prudký nárůst skutečných a plánovaných veřejných výdajů přímo související s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, jak je uvádí žádost ze dne 6. srpna 2020, v souladu s článkem 6 nařízení Komise (EU) 2020/672.

(8)

Měla by být tudíž poskytnuta finanční pomoc s cílem pomoci Chorvatsku řešit socioekonomické dopady vážného narušení ekonomiky způsobeného rozšířením onemocnění COVID-19. Komise by měla přijmout opatření týkající se splatnosti, velikosti a uvolňování tranší a dílčích tranší v úzké spolupráci s vnitrostnáními orgány.

(9)

Toto rozhodnutí by nemělo předjímat výsledek případných řízení o narušení fungování vnitřního trhu, která mohou proběhnout, a to zejména na základě článků 107 a 108 Smlouvy. Rovněž nezprošťuje členské státy povinnosti oznamovat Komisi záměry poskytnout státní podporu podle článku 108 Smlouvy.

(10)

Chorvatsko by mělo Komisi pravidelně informovat o provádění plánovaných veřejných výdajů, aby mohla Komise posoudit rozsah, v němž Chorvatsko tyto výdaje provedlo.

(11)

Při rozhodování o poskytnutí finanční pomoci byly vzaty v úvahu stávající a očekávané potřeby Chorvatska, jakož i žádosti o finanční pomoc podle nařízení (EU) 2020/672, které již podaly nebo plánují podat další členské státy, přičemž byly uplatněny zásady rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti,