This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 32017R2155
Commission Delegated Regulation (EU) 2017/2155 of 22 September 2017 amending Delegated Regulation (EU) No 149/2013 with regard to regulatory technical standards on indirect clearing arrangements (Text with EEA relevance. )
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2155 ze dne 22. září 2017, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 149/2013, pokud jde o regulační technické normy týkající se ujednání o nepřímém clearingu (Text s významem pro EHP. )
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2155 ze dne 22. září 2017, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 149/2013, pokud jde o regulační technické normy týkající se ujednání o nepřímém clearingu (Text s významem pro EHP. )
C/2017/6270
Úř. věst. L 304, 21.11.2017, p. 13–19
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
In force
21.11.2017 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 304/13 |
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2017/2155
ze dne 22. září 2017,
kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 149/2013, pokud jde o regulační technické normy týkající se ujednání o nepřímém clearingu
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (1), a zejména na čl. 4 odst. 4 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Ujednání o nepřímém clearingu by nemělo vystavit ústřední protistrany, členy clearingového systému, klienty ani další vrstvy nepřímých klientů dalšímu riziku protistrany a aktivům a pozicím nepřímých klientů by měla být poskytnuta přiměřená úroveň ochrany. Je proto důležité, aby jakýkoli druh ujednání o nepřímém clearingu splňoval minimální podmínky pro zajištění jejich bezpečnosti. Za tímto účelem by strany ujednání o nepřímém clearingu měly podléhat zvláštním povinnostem a ujednání o nepřímém clearingu by měla být povolena pouze tehdy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto nařízení. |
(2) |
Jelikož aktiva a pozice protistrany, na něž jsou poskytovány služby nepřímého clearingu, by měly mít ochranu s rovnocenným účinkem k ochraně podle článků 39 a 48 nařízení (EU) č. 648/2012, jsou u tohoto nařízení klíčové různé koncepce nepřímého klienta, a proto by měly být v tomto nařízení definovány. |
(3) |
Vzhledem k tomu, že členové clearingového systému by měli být způsobilí jako účastníci ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES (2), a v zájmu zajištění rovnocenné úrovně ochrany nepřímým klientům, jaká je přiznána klientům podle nařízení (EU) č. 648/2012, měli by klienti poskytující služby nepřímého clearingu být úvěrovými institucemi, investičními podniky nebo subjekty ze třetích zemí rovnocennými úvěrovým institucím nebo investičním podnikům. |
(4) |
Vyšší stupeň zprostředkovatelské činnosti mezi ústřední protistranou a různými úrovněmi nepřímých klientů vyžaduje další provozní kroky, další účty, jakož i složitější technologická řešení a zpracovatelské toky. To vede k větší složitosti ujednání o nepřímém clearingu oproti clearingovým ujednáním zahrnujícím klienta. Uvedený vyšší stupeň zprostředkování by tudíž měl být zmírněn požadavky na alternativní a z provozního hlediska jednodušší volbu struktur účtů pro ujednání o nepřímém clearingu oproti clearingovým ujednání zahrnujícím klienta. |
(5) |
Clearingová ujednání zahrnující klienta vyžadují nabízení jednotlivých oddělených účtů. U ujednání o nepřímém clearingu by však měla být povinně nabízena pouze struktura hrubých souhrnných nepřímých účtů s mechanismem pro převod marže uhrazené na výzvu, a pokud to bylo dohodnuto, marže nad rámec marže uhrazené na výzvu od nepřímého klienta až k ústřední protistraně, a to bez umožnění započtení pozic různých nepřímých klientů ve stejném hrubém souhrnném nepřímém účtu a nad rámec souhrnných nepřímých účtů umožňujících takové započtení. Tento mechanismus umožňuje rozlišovat, a to způsobem rovnocenným k jednotlivým odděleným účtům, mezi kolaterálem a pozicemi drženými na účet konkrétního nepřímého klienta na jedné straně a kolaterálem a pozicemi drženými na účet klienta nebo ostatních nepřímých klientů na straně druhé. |
(6) |
I když aktiva a pozice držené na struktuře hrubého souhrnného nepřímého účtu pro ujednání o nepřímém clearingu mohou být navíc stále vystavena ztrátám jiného nepřímého klienta, neboť tyto aktiva a pozice jsou smíšeny na jednom účtu, rychlost, s níž lze tyto aktiva a pozice identifikovat, pokud je nutné je zlikvidovat v důsledku selhání, přispívá k minimalizaci potenciální ztráty. |
(7) |
Tento mechanismus umožňuje zároveň mnohem jednodušší strukturu účtu, která snižuje náklady a složitost oproti jednotlivým odděleným účtům, a přitom umožňuje rozlišovat mezi kolaterálem a pozicemi různých nepřímých klientů, a tedy poskytuje takovou úroveň ochrany, která je rovnocenná úrovni ochrany, kterou poskytuje jednotlivý oddělený účet. Povinnost nabízet hrubé souhrnné nepřímé účty by však neměla předem vyloučit možnost nabízet jednotlivě oddělené nepřímé účty nepřímým klientům v rámci ujednání o clearingu sestávajících z ústřední protistrany, člena clearingového systému, klienta a jediné vrstvy nepřímých klientů. |
(8) |
V zájmu usnadnění přístupu k centrálnímu clearingu racionalizací clearingových služeb a zjednodušením obchodních vztahů mezi členy clearingového systému, klienty a nepřímými klienty nabízejí některé skupiny služby clearingu pomocí dvou subjektů ze stejné skupiny, které poskytování těchto služeb zprostředkovávají. Z obdobných důvodů někdy klientova skupina používá jeden subjekt k přímému styku s členem clearingového systému a jiný subjekt k přímému styku s nepřímým klientem, obvykle z toho důvodu, že onen druhý subjekt je usazen v jurisdikci nepřímého klienta. V těchto případech bývají clearingové služby racionalizovány napříč různými ekonomickým činnostmi skupiny a rovněž obchodní vztah mezi členy clearingového systému, klienty a nepřímými klienty bývá zjednodušen. Pokud tyto typy ujednání splňují zvláštní podmínky, které zajistí, že se nezvýší riziko protistrany a že nepřímému clearingu je poskytnuta přiměřená úroveň ochrany, měly by být povoleny. |
(9) |
V řetězcích nepřímého clearingu, které vedle jedné ústřední protistrany, jednoho člena clearingového systému, jednoho klienta a jediné vrstvy nepřímých klientů zahrnují další články, by používání jednotlivých oddělených účtů mohlo vést k neočekávaným technickým problémům, neboť by musela být zvládána potenciální selhání jedné nebo více protistran v tomto řetězci a četné jednotlivé oddělené účty. Nabízení jednotlivých oddělených účtů v uvedených delších řetězcích by mohlo být zavádějící pro protistrany usilující o úroveň ochrany, která obvykle souvisí s jednotlivými oddělenými účty, neboť takové úrovně ochrany nelze pravděpodobně v některých z těchto delších řetězců dosáhnout. S cílem vyhnout se rizikům vyplývajícím z uvedeného nesprávného předpokladu by měly být u těchto delších řetězců nepřímého clearingu povoleny pouze souhrnné oddělené účty za předpokladu, že protistrany, které využívají clearingu prostřednictvím těchto ujednání, byly plně informovány o úrovni oddělení a rizicích spojených s daným typem účtu. |
(10) |
Aby bylo zajištěno, že výše marže uhrazené na výzvu v rámci struktury hrubého souhrnného nepřímého účtu bude stejná jako částka, která by byla požadována, pokud byl použit jednotlivý oddělený nepřímý clearingový účet, měla by ústřední protistrana obdržet informace o pozicích držených na účet nepřímého klienta, aby mohla vypočítat související výzvy k úhradě marže na jednoho každého nepřímého klienta. |
(11) |
Pro zajištění rovnocennosti při clearingu členů by člen clearingového systému měl mít zavedeny postupy s cílem usnadnit po selhání klienta, který poskytuje služby nepřímého clearingu, převod pozic nepřímých klientů na alternativního klienta. Ze stejného důvodu by člen clearingového systému měl rovněž mít postupy pro likvidaci aktiv a pozic nepřímých klientů a pro vyplacení výnosů z likvidace těmto nepřímým klientům, pokud jsou známi. Pokud z jakéhokoli důvodu nelze výnos z likvidace vyplatit přímo dotyčným nepřímým klientům, měly by být výnosy z likvidace vyplaceny klientovi, který selhal, na účet jeho nepřímých klientů. |
(12) |
Měly by být zavedeny postupy umožňující, aby se v případě selhání klienta daly zjistit informace o totožnosti nepřímých klientů a aby člen clearingového systému byl s to zjistit, která aktiva a pozice náleží kterému nepřímému klientovi. |
(13) |
Klient, který poskytuje služby nepřímého clearingu, by měl nepřímému klientovi ponechat na výběr z různých struktur účtů. Může se však stát, že nepřímý klient neoznámí klientovi svou volbu v přiměřené lhůtě. V takovém případě by uvedený klient měl být s to poskytnout uvedenému nepřímému klientovi služby nepřímého clearingu prostřednictvím jakékoli struktury účtu za předpokladu, že tento klient informuje nepřímého klienta o použité struktuře účtu, rizicích spojených s daným účtem a jeho úrovni oddělení a o možnosti tuto strukturu účtu kdykoli změnit. |
(14) |
Z ujednání o nepřímém clearingu mohou vznikat specifická rizika. Proto je nezbytné, aby všechny strany, které se účastní ujednání o nepřímém clearingu, včetně členů clearingového systému a ústředních protistran, průběžně identifikovaly, monitorovaly a zvládaly veškerá podstatná rizika vznikající z těchto ujednání. Pro tyto účely je obzvlášť důležité vhodné sdílení informací mezi klienty a členy clearingového systému. Členové clearingového systému by však měli zajistit, že tyto informace budou použity pouze pro účely řízení rizik a výpočtu marží a že obchodně citlivé informace nebudou zneužity. |
(15) |
Z důvodu soudržnosti a pro zajištění bezproblémového fungování finančních trhů je nezbytné, aby se ustanovení tohoto nařízení a ustanovení přijatých podle čl. 30 odst. 2 nařízení (EU) č. 600/2014 (3) použila od stejného data. |
(16) |
Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem předložených Komisi Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA). |
(17) |
V souladu s článkem 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (4) orgán ESMA uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, ze kterých toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízenou článkem 37 nařízení (EU) č. 1095/2010. |
(18) |
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 149/2013 (5) by tudíž mělo být změněno, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změna nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 149/2013
Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 149/2013 se mění takto:
1) |
v článku 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:
|
2) |
V článku 1 se doplňují nová písmena d) a e), která znějí:
|
3) |
Článek 2 se nahrazuje tímto: „Článek 2 Požadavky pro poskytování služeb nepřímého clearingu klienty 1. Klient může poskytovat služby nepřímého clearingu nepřímým klientům, pouze jsou-li splněny veškeré tyto podmínky:
2. Klient uvedený v odstavci 1 a nepřímý klient uzavřou písemnou formou ujednání o nepřímém clearingu. Ujednání o nepřímém clearingu musí obsahovat nejméně tyto smluvní podmínky:
veškeré aspekty ujednání o nepřímém clearingu musí být jednoznačně zdokumentovány. 3. Ústřední protistrana nebrání uzavření ujednání o nepřímém clearingu, která jsou uzavírána za přiměřených obchodních podmínek.“. |
4) |
Článek 3 se nahrazuje tímto: „Článek 3 Povinnosti ústředních protistran 1. Ústřední protistrana otevře a vede některý z účtů uvedených v čl. 4 odst. 4 v souladu s požadavkem člena clearingového systému. 2. Ústřední protistrana, která má v držení aktiva a pozice několika nepřímých klientů na účtu uvedeném v čl. 4 odst. 4 písm. b), vede oddělené záznamy o pozicích každého nepřímého klienta, vypočítává marže pro každého nepřímého klienta a vybírá hrubou částku těchto marží na základě informací uvedených v čl. 4 odst. 3. 3. Ústřední protistrana identifikuje, monitoruje a řídí veškerá podstatná rizika vyplývající z poskytování služeb nepřímého clearingu, jimiž by mohla být dotčena odolnost ústřední protistrany vůči nepříznivému tržnímu vývoji.“. |
5) |
Článek 4 se nahrazuje tímto: „Článek 4 Povinnosti členů clearingového systému 1. Člen clearingového systému, který poskytuje služby nepřímého clearingu, tak činí za přiměřených obchodních podmínek a zveřejní informace o obecných podmínkách, za nichž tyto služby poskytuje. Obecné podmínky podle prvního pododstavce musí obsahovat požadavky na minimální finanční zdroje a minimální provozní kapacitu u klientů, kteří poskytují služby nepřímého clearingu. 2. Člen clearingového systému, který poskytuje služby nepřímého clearingu, otevře a vede nejméně tyto účty v souladu s požadavkem klienta:
3. Člen clearingového systému, který drží aktiva a pozice na účet několika nepřímých klientů na účtu podle odst. 2 písm. b), poskytuje ústřední protistraně denně veškeré informace nezbytné k tomu, aby ústřední protistrana mohla identifikovat pozice držené na účet každého nepřímého klienta. Tyto informace vycházejí z informací uvedených v čl. 5 odst. 4. 4. Člen clearingového systému, který poskytuje služby nepřímého clearingu, otevře a vede u ústřední protistrany nejméně tyto účty v souladu s požadavkem klienta:
5. Člen clearingového systému zavede postupy umožňující řídit selhání klienta, který poskytuje služby nepřímého clearingu. 6. Člen clearingového systému, který drží aktiva a pozice nepřímých klientů na účtu podle odst. 2 písm. a):
7. Člen clearingového systému, který drží aktiva a pozice nepřímých klientů na účtu podle odst. 2 písm. b):
8. Člen clearingového systému identifikuje, monitoruje a řídí veškerá podstatná rizika vyplývající z poskytování služeb nepřímého clearingu, jimiž by mohla být dotčena jeho odolnost vůči nepříznivému tržnímu vývoji. Člen clearingového systému zřídí interní postupy s cílem zajistit, aby informace uvedené v čl. 5 odst. 8 nemohly být použity ke komerčním účelům.“. |
6) |
Článek 5 se nahrazuje tímto: „Článek 5 Povinnosti klientů 1. Klient, který poskytuje služby nepřímého clearingu, dá nepřímým klientům na vybranou přinejmenším mezi druhy účtů uvedenými v čl. 4 odst. 2 a zajistí, aby nepřímí klienti byli plně informováni o různých úrovních oddělení a rizicích spojených s každým druhem účtu. 2. Klient uvedený v odstavci 1 přidělí nepřímým klientům, kteří si v přiměřené lhůtě stanovené tímto klientem sami jeden druh účtu nevybrali, jeden z druhů účtů podle čl. 4 odst. 2. Klient neprodleně informuje nepřímé klienty ohledně rizik spojených s přiděleným druhem účtu. Nepřímý klient si formou písemné žádosti doručené klientovi může kdykoli vybrat jiný druh účtu. 3. Klient, který poskytuje služby nepřímého clearingu, vede oddělené záznamy a účty, které mu umožní rozlišovat mezi svými vlastními aktivy a pozicemi a aktivy a pozicemi drženými na účet jeho nepřímých klientů. 4. Pokud jsou aktiva a pozice několika nepřímých klientů drženy členem clearingového systému na účtu podle čl. 4 odst. 2 písm. b), poskytuje klient členovi clearingového systému denně veškeré nezbytné informace, jež členovi clearingového systému umožní identifikovat pozice držené na účet každého nepřímého klienta. 5. Klient, který poskytuje služby nepřímého clearingu, požádá člena clearingového systému podle volby svých nepřímých klientů, aby otevřel a vedl u ústřední protistrany účty podle čl. 4 odst. 4. 6. Klient poskytne svým nepřímým klientům dostatečné informace umožňující těmto nepřímým klientům identifikovat ústřední protistranu a člena clearingového systému, přes něž se provádí clearing jejich pozic. 7. Pokud jsou aktiva a pozice jednoho nebo více nepřímých klientů drženy členem clearingového systému na účtu podle čl. 4 odst. 2 písm. b), zahrne tento klient do ujednání o nepřímém clearingu se svými nepřímými klienty veškeré podmínky nezbytné k zajištění toho, aby v případě selhání uvedeného klienta mohl daný člen clearingového systému neprodleně vyplatit nepřímým klientům výnosy z likvidace pozic a aktiv držených na účet těchto nepřímých klientů v souladu s čl. 4 odst. 7. 8. Klient poskytuje členovi clearingového systému dostatečné informace k identifikaci, monitoringu a řízení veškerých podstatných rizik vyplývajících z poskytování služeb nepřímého clearingu, jimiž by mohla být dotčena odolnost daného člena clearingového systému. 9. Klient musí mít zavedena opatření k zajištění toho, že pokud selže, budou veškeré informace, které drží ve vztahu ke svým nepřímým klientům, okamžitě dostupné členovi clearingového systému, včetně totožnosti nepřímých klientů uvedených v čl. 5 odst. 4.“. |
7) |
Vkládá se nový článek 5a, který zní: „Článek 5a Požadavky pro poskytování služeb nepřímého clearingu nepřímými klienty 1. Nepřímý klient může poskytovat služby nepřímého clearingu pouze sekundárním nepřímým klientům, pokud strany ujednání o nepřímém clearingu splňují jeden z požadavků stanovených v odstavci 2 a pokud jsou splněny veškeré tyto podmínky:
Veškeré aspekty ujednání o nepřímém clearingu uvedené v písmenu b) musí být jednoznačně zdokumentovány. 2. Pro účely odstavce 1 musí strany ujednání o nepřímém clearingu splňovat jeden z těchto požadavků:
3. Při ujednáních o nepřímém clearingu uzavřených stranami v situaci uvedené v odst. 2 písm. a):
4. Při ujednáních o nepřímém clearingu uzavřených stranami v situaci uvedené v odst. 2 písm. b):
|
8) |
Vkládá se nový článek 5b, který zní: „Článek 5b Požadavky pro poskytování služeb nepřímého clearingu sekundárními nepřímými klienty 1. Sekundární nepřímý klient může poskytovat služby nepřímého clearingu terciárním nepřímým klientům, pouze jsou-li splněny veškeré tyto podmínky:
Veškeré aspekty ujednání o nepřímém clearingu uvedené v písm. d) prvního pododstavce musí být jednoznačně zdokumentovány. 2. Pokud sekundární nepřímý klient poskytuje služby nepřímého clearingu podle odstavce 1:
|
Článek 2
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 3. ledna 2018.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 22. září 2017.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1.
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry (Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45).
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).
(5) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 149/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 s ohledem na regulační technické normy týkající se ujednání o nepřímém clearingu, povinnosti clearingu, veřejného rejstříku, přístupu k obchodnímu systému, nefinančních smluvních stran a technik zmírňování rizika pro OTC derivátové smlouvy, u nichž ústřední protistrana neprovádí clearing (Úř. věst. L 52, 23.2.2013, s. 11).