21.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 365/7

(1)

Nařízením (ES) č. 1015/94 (2) Rada uložila konečné antidumpingové clo z dovozu systémů televizních kamer pocházejících z Japonska (dále jen „původní šetření“).

(2)

V září 2000 Rada nařízením (ES) č. 2042/2000 (3) potvrdila konečná antidumpingová cla uložená nařízením (ES) č. 1015/94 podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení (dále jen „předchozí přezkumné šetření“).

(3)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím skončení platnosti antidumpingových opatření týkajících se systémů televizních kamer pocházejících z Japonska (4) obdržela Komise dne 28. června 2005 žádost o přezkum těchto opatření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(4)

Žádost podala společnost Grass Valley Nederland BV, výrobce ve Společenství představující více než 60 % celkové výroby systémů televizních kamer ve Společenství (dále jen „žadatel“). Grass Valley je společností, která vznikla po akvizici společnosti Philips Digital Video Systems společností Thomson Multimedia, vlastníkem Thomson Broadcast Systems. Žádost o přezkum před pozbytím platnosti byla odůvodněna tím, že skončení platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvávání nebo obnovení dumpingu a újmy působené výrobnímu odvětví Společenství.

(5)

Komise po konzultacích s poradním výborem konstatovala, že existují dostatečné důvody pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení, a přezkum zahájila dne 29. září 2005 (5).

(6)

Dne 18. května 2006 Komise zahájila nové antidumpingové řízení týkající se dovozu některých kamerových systémů pocházejících z Japonska a prozatímní přezkum antidumpingových opatření týkajících se dovozu systémů televizních kamer pocházejících z Japonska (6). Nové antidumpingové řízení se týká systémů televizních kamer, na něž se vztahují platná opatření uvedená v 2. bodu odůvodnění. Pokud se dospěje k závěru, že na některé kamerové systémy pocházející z Japonska je třeba uložit opatření, která se tudíž budou týkat systémů televizních kamer, na něž se vztahují opatření podle tohoto nařízení, pak opatření uložená tímto nařízením již nebudou vhodná, a proto bude třeba je pozměnit nebo zrušit.

(7)

Komise oficiálně oznámila vyvážejícím výrobcům, uživatelům/dovozcům, výrobcům surovin, o kterých se vědělo, že se jich řízení týká, zástupcům vyvážející země a výrobcům ve Společenství zahájení přezkumu před pozbytím platnosti. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(8)

Žádajícímu výrobci ve Společenství, dvěma jiným známým výrobcům ve Společenství, dvaceti pěti uživatelům, devíti výrobcům surovin a pěti známým vyvážejícím výrobcům v Japonsku byly zaslány dotazníky. Odpověď na dotazník zaslal jeden výrobce ve Společenství, jeden japonský vyvážející výrobce a společnost ve Společenství, která je s ním ve spojení, čtyři uživatelé/dovozci a jeden výrobce surovin.

(9)

Komise si vyžádala a ověřila všechny informace, které považovala za nezbytné pro své šetření, a provedla inspekce na místě v provozovnách těchto společností:

(10)

Analýza se zaměřuje zejména na standardní systémy televizních kamer, jelikož ty představují velkou většinu výrobků, na něž se opatření vztahují. Poznamenává se rovněž, že systémy televizních kamer s vysokým rozlišením s podobnou výkonností a jakostí jako standardní systémy televizních kamer, které mají poměr šumu 62 dB (proto se na ně vztahují stávající opatření), mohou prezentovat poměr šumu méně než 55 dB, opatřením by tudíž nepodléhaly. To potvrdilo rovněž výrobní odvětví Společenství. Jedna zúčastněná strana, která v současném šetření nespolupracovala, požadovala, aby byla definice výrobku v rámci tohoto přezkumu upravena podle definice používané v novém šetření podle 6. bodu odůvodnění. Tento přezkum však nemůže definici výrobku změnit, protože se omezuje na rozhodnutí, zda budou platná opatření zachována nebo zrušena. Tato námitka tedy musela být zamítnuta.

(11)

Šetření týkající se pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu a újmy zahrnovalo období od 1. října 2004 do 30. září 2005 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání tendencí relevantních pro posouzení toho, nakolik je přetrvávání nebo obnovení újmy pravděpodobné, zahrnovalo období od 1. ledna 2002 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“ nebo „období šetření újmy“).

(12)

Dotčený výrobek je stejný jako v původních šetřeních, která vedla k uložení opatření, jež jsou v současné době v platnosti, tj. systémy televizních kamer.

(13)

Jak je uvedeno v nařízení č. 1015/94, systémy televizních kamer mohou sestávat z kombinace následujících součástí, dovezených buď společně, nebo odděleně:

(14)

Výrobky, jichž se tento přezkum týká, jsou v současnosti zařazeny do kódů KN ex 8525 30 90, ex 8537 10 91, ex 8537 10 99, ex 8529 90 81, ex 8529 90 95, ex 8543 89 97, ex 8528 21 14, ex 8528 21 16 a ex 8528 21 90.

(15)

Nařízení se netýká těchto výrobků:

(16)

Stejně jako bylo zjištěno v předchozích šetřeních uvedených v 1. a 2. bodu odůvodnění, i stávající šetření potvrdilo, že dotčený výrobek vyráběný japonskými vyvážejícími výrobci a prodávaný na japonském trhu a ve Společenství a výrobek vyráběný a prodávaný žádajícím výrobcem ve Společenství na trhu Společenství používají stejnou základní technologii a oba splňují celosvětově použitelné průmyslové normy. Tyto výrobky mají rovněž stejné funkce a použití, dále mají podobné fyzické a technické vlastnosti, jsou zaměnitelné a navzájem si konkurují. Tyto výrobky jsou proto obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(17)

Stejně jako v předchozím přezkumném šetření byla úroveň spolupráce japonských vyvážejících výrobců v tomto řízení obzvláště nízká. Spolupracoval pouze jeden výrobce z pěti. Ze zbývajících čtyř výrobců, jež byli Komisi známi, nikdo neposkytl odpověď na dotazník, ačkoli podle dostupných skutečností, a zejména databáze, kterou Komise spravuje podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení (dále jen „databáze podle čl. 14 odst. 6“), nejméně tři z nich v průběhu období šetření pravděpodobně vyváželi systémy televizních kamer do Společenství.

(18)

Spolupracoval pouze jeden vyvážející výrobce, který však dotčený výrobek do Společenství nevyváží. Vzhledem k nízké úrovni spolupráce nebylo možno získat žádné spolehlivé údaje o dovozu dotčeného výrobku do Společenství v průběhu období šetření přímo od vyvážejících výrobců. V souladu s předchozími zjištěními se mimoto zdálo, že dostupné statistické informace Eurostatu nejsou spolehlivé, jelikož kódy KN, do nichž lze dotčený výrobek zařadit, evidují rovněž dovozy jiných výrobků, aniž by je bylo možno rozlišit. Proto informace Eurostatu rovněž nemohly být použity ke zjištění, zda se uskutečnily dovozy systémů televizních kamer z Japonska, v jakém množství a hodnotě. Za těchto okolností Komise v souladu s článkem 18 základního nařízení použila dostupné údaje, tj. informace uvedené v databázi podle čl. 14 odst. 6 a v žádosti o zahájení přezkumu. Na tomto základě byl nejlépe odhadnut objem a hodnota systémů televizních kamer pocházejících z Japonska, které byly v posuzovaném období dovezeny do Společenství.

(19)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci/nespolupráci vyvážejících výrobců v Japonsku a skutečnosti, že jediný spolupracující vyvážející výrobce v Japonsku dotčený výrobek do Společenství v období šetření nevyvážel, si Komise v souladu s článkem 18 základního nařízení informace týkající se přetrvávání dumpingu vyžádala z jiných zdrojů, zejména z informací poskytnutých žadatelem a uvedených v databázi podle čl. 14 odst. 6.

(20)

Z údajů v databázi podle čl. 14 odst. 6 vyplývá, že se v období šetření uskutečnily významné dovozy dotčeného výrobku, zejména přibližně 10 hlav televizních kamer, což je základní a nejcennější část systému. Připomíná se, že vzhledem k nízké úrovni spolupráce a skutečnosti, že jediný spolupracující vývozce dotčený výrobek do Společenství v období šetření nevyvážel, nebylo možno pro dotčený výrobek provést žádný formální výpočet dumpingu.

(21)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se Komise v souladu s článkem 18 základního nařízení musela spolehnout na dostupné údaje, tj. důkazy poskytnuté v žádosti žadatele, které prokazovaly, že výše dumpingu u dvou modelů dotčeného výrobku je po zaplacení cla značná a u jednoho modelu dosahuje více než 10 %.

(22)

Z dostupných důkazů se zdá, že je pravděpodobné přetrvávání dumpingového chování japonských vyvážejících výrobců.

(23)

Celosvětoví výrobci systémů televizních kamer se nacházejí pouze v Japonsku a v EU. Celosvětový prodej je proto rozdělen mezi tyto výrobce. Ve Společenství existují nejméně dva známí výrobci (z nichž jeden je ve spojení s japonskými vyvážejícími výrobci), kteří vyrábějí pro trh Společenství. Existuje pět známých japonských vyvážejících výrobců, kteří vyrábějí a prodávají dotčený výrobek na celém světě.

(24)

Připomíná se, že opatření byla v platnosti od roku 1994. V roce 1999 však Komise dospěla k závěru, že vyvážející výrobci opatření absorbovali, a proto se rozhodla antidumpingová cla pro dotčené vyvážející výrobce zvýšit na velmi vysokou úroveň (až 200,3 %). V roce 2000 z přezkumu před pozbytím platnosti vyplynulo, že by se opatření vzhledem k pravděpodobnému přetrvávání nebo obnovení dumpingu a újmy měla prodloužit o dalších pět let.

(25)

Vzhledem k nízké úrovni spolupráce ze strany vyvážejících výrobců byly jediným dostupným zdrojem informací o cenách dotčeného výrobku v Japonsku údaje o prodeji poskytnuté jediným spolupracujícím vyvážejícím výrobcem (Ikegami), informace získané od žadatele a informace v žádosti o toto šetření.

(26)

Jak bylo uvedeno v 20. bodu odůvodnění, hlavy televizních kamer jsou hlavní a nejcennější součástí systémů televizních kamer, proto se považovalo za vhodné posoudit vztah mezi cenami v Japonsku a cenami ve Společenství na tomto základě.

(27)

Z údajů uvedených v žádosti a získaných během inspekcí na místě se zdá, že ceny účtované výrobci ve Společenství jsou vyšší než ceny, které převládají na domácím trhu v Japonsku.

(28)

Bylo však prokázáno, že navzdory této skutečnosti jsou japonské společnosti ochotny již dnes vyvážet do Společenství za ceny bez antidumpingových cel mnohem nižší, než jsou ceny převládající ve Společenství a na jejich domácím trhu. Totéž platí pro jejich vývozy do třetích zemí.

(29)

Na základě toho lze očekávat, že pokud by opatření pozbyla platnosti, dostávaly by se do Společenství dovozy za ceny, které by byly výrazně dumpingové a nižší než ceny ve Společenství, jelikož není žádný důvod domnívat se, že by japonští vyvážející výrobci v tomto případě své cenové chování změnili. Kromě toho vysoká úroveň cen na trhu Společenství představuje pro japonské vyvážející výrobce rovněž pobídku, aby část svého domácího prodeje přesunuli do EU.

(30)

Jelikož platná opatření jsou vysoká (v rozmezí od 52,7 do 200,3 %), japonští vyvážející výrobci by měli značný prostor pro manévrování při stanovování nových cen v případě, že by platnost opatření skončila a že by se rozhodli své vývozní ceny zvýšit. V každém případě, jak bylo uvedeno výše, by cenové podbízení vůči cenám Společenství trvalo i při jakémkoliv zvýšení cen, které by bylo nižší, než jsou platná opatření.

(31)

Vzhledem k nízké úrovni spolupráce ze strany vyvážejících výrobců byla analýza vývozních cen z Japonska do třetích zemí v porovnání s cenami, za něž se výrobky prodávaly v Japonsku, provedena u jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce. V této souvislosti se vzala v úvahu velká většina prodejů do třetích zemí.

(32)

Za účelem řádného srovnání těchto cen byly provedeny úpravy, bylo-li to odůvodněné, s ohledem na obchodní úroveň, náklady na dopravu, pojištění a úvěry. Do srovnání byly zahrnuty všechny prvky systémů (nejen hlavy kamer), jelikož byly k dispozici podrobné údaje.

(33)

Srovnání prokázalo, že společnost prodávala třetím zemím za podstatně nižší ceny než na domácím trhu.

(34)

S ohledem na dostupné údaje lze usuzovat, že společnost prodává své výrobky třetím zemím velmi pravděpodobně za dumpingové ceny (přibližně 20 %). To potvrzují evidentní důkazy obsažené v žádosti, že vyvážející výrobci prodávají ostatním třetím zemím za výrazně dumpingové ceny.

(35)

Nejsou k dispozici žádné důkazy, které by naznačovaly, že ostatní japonští vyvážející výrobci nesledují stejnou cenovou politiku a neprodávají výrobky třetím zemím za pravděpodobně dumpingové ceny.

(36)

Takto se dospělo k závěru, že japonští vyvážející výrobci prodávali výrobky na vývoz do třetích zemí za ceny významně nižší, než jsou ceny na jejich domácím trhu, že tyto vývozní ceny byly během období šetření nejspíše dumpingové a že neexistují žádné důkazy, že se toto jednání změní.

(37)

Podle dostupných skutečností, tj. žádosti a informací poskytnutých jediným spolupracujícím vyvážejícím výrobcem, jsou ceny, za něž vyvážející výrobci prodávají dotčený výrobek třetím zemím, mnohem nižší než ceny převažující ve Společenství. Rozdíl může v závislosti na trhu dosahovat až 220 %. Pokud by tedy opatření pozbyla platnosti, znamenalo by to pro japonské vyvážející výrobce významnou pobídku, aby přesměrovali část svých vývozů do třetích zemí na trh ve Společenství.

(38)

Poznamenává se rovněž, že Společenství je jedinou oblastí, v níž byla na dotčený výrobek uložena antidumpingová opatření. Neexistují žádné důkazy, že pokud by platnost opaření skončila, přijali by výrobci jinou cenovou politiku, než jakou uplatňují u dovozů do třetích zemí.

(39)

Žadatel uvedl, že vzhledem k povaze výrobku je kapacita flexibilní a že japonští vyvážející výrobci by mohli ve velmi krátké době rozšířit svou kapacitu. To potvrdila inspekce na místě u jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce v Japonsku.

(40)

Výrobní proces vyžaduje lidské zdroje, není však omezen konkrétním výrobním procesem nebo strojem. Jelikož výrobní linka je převážně manuální, postačuje ke zvýšení kapacity zvýšit počet směn a zaměstnaných pracovníků. Nejdůležitější překážkou zvýšení kapacity je doba potřebná k zaškolení nových zaměstnanců, pokud jde o montáž a výrobu televizních kamer. Jedinou možnou překážkou v souvislosti se strojním zařízením, jež by v případě zvýšení výroby vyžadovalo vysoké investice, je stroj vyrábějící optický blok. Nebyly však shledány žádné důkazy, že by to vzhledem k současné výši produkce bylo limitujícím činitelem možného zvýšení výrobní kapacity. Jelikož společnost nevyužívala plně všechny možné směny, usuzuje se, že by se výrobní kapacita mohla rychle a podstatně zvýšit. Kromě toho nebyly předloženy důkazy, že by náklady související se zvýšením kapacity byly vysoké s ohledem na hodnotu dotčeného výrobku.

(41)

Toto zvýšení může být velmi výrazné, a to vzhledem k nízké ceně „vstupného“, které by museli japonští vyvážející výrobci zaplatit, aby mohli ve Společenství prodávat větší množství (existující distribuční kanály a nízké investice do zvýšení kapacity).

(42)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti a vzhledem k tomu, že neexistují důkazy prokazující, že tato situace není stejná u všech ostatních vyvážejících výrobců, lze vyvodit závěr, že je pravděpodobné, že by se výrobní kapacita mohla v krátké době podstatně zvýšit, pokud by to výrobci v Japonsku potřebovali.

(43)

Na základě výše uvedených skutečností lze dospět k závěru, že je v případě pozbytí platnosti opatření pravděpodobné, že se dovozy do ES zvýší. To je nutno posoudit s ohledem na lákavé ceny ve Společenství v porovnání s třetími zeměmi (jak bylo zmíněno výše), již existující distribuční kanály a skutečnosti, že by kapacitu bylo možno zvýšit s poměrně nízkými náklady (zaškolení nových odborných pracovníků).

(44)

S ohledem na výše popsané zvláštnosti trhu, tj. že ceny ve Společenství jsou vyšší než ve třetích zemích a na japonském domácím trhu a že existují silné pobídky pro přesměrování části prodeje na trh Společenství pravděpodobně za nízké ceny s cílem znovu získat ztracené podíly na trhu. Jelikož výrobní kapacitu lze snadno rozšířit, je velmi pravděpodobné, že by se dovozy dotčeného výrobku znovu uskutečňovaly ve významném množství. Poněvadž neexistují důkazy, že by v případě pozbytí platnosti opatření japonští vyvážející výrobci změnili své cenové chování a zvýšili ceny, je rovněž velmi pravděpodobné, že by se tyto vyšší dovozy uskutečňovaly za dumpingové ceny.

(45)

Proto se vyvozuje závěr, že u dotčeného výrobku je v případě pozbytí platnosti opatření pravděpodobné obnovení dumpingu japonskými vyvážejícími výrobci, a proto by se platná opatření měla zachovat.

(46)

V roce 2001 byla společnost Philips Digital Video Systems (dále jen „Philips DVS“) převzata společností Thomson Multimedia, vlastníkem Thomson Broadcast Systems (dále jen „TBS“), jiným výrobcem systémů televizních kamer ve Společenství, a ze sloučeného subjektu Philips DVS/TBS se stala společnost Grass Valley Nederland B.V., která je žadatelem.

(47)

Jeden vyvážející výrobce uvedl, že již pět let jsou prakticky všechny systémy televizních kamer, které jsou prodávány společností ve Společenství, která je s ním ve spojení, vyráběny touto společností ve Společenství. Dále uvedl, že jelikož tento výrobní závod nezásobuje pouze trh ES, ale celý svět, jakékoliv rozhodnutí týkající se existujících antidumpingových cel se ho pravděpodobně nedotkne.

(48)

Jelikož tento vyvážející výrobce neposkytl žádné další informace, zejména odpověď na dotazník určený pro ostatní výrobce ve Společenství, nebylo možno podrobně prověřit přesnou povahu jeho činností, včetně těch ve Společenství.

(49)

Jiný hospodářský subjekt vyrábějící systémy televizních kamer ve Společenství, který je ve spojení s japonským vyvážejícím výrobcem, při tomto šetření spolupracoval a se stávajícími opatřeními nesouhlasil. Tento hospodářský subjekt uvedl, že se dovozy systémů televizních kamer z Japonska uskutečňovaly pouze sporadicky a s cílem doplnit jeho operace v ES. Inspekce na místě odhalila, že v těchto zařízeních ve Společenství se montuje pouze jeden konkrétní model, přičemž součásti pocházejí z Japonska a ze Společenství, ačkoliv v době konání inspekce se neuskutečňovala žádná výroba bloku CCD (zařízení se zdvojeným nábojem), nejdůležitější součásti hlavy kamery. Šetření navíc ukázalo, že neexistují žádné jiné důvody pro výrobu tohoto modelu ve Společenství vyjma existence opatření, jež byla na systémy televizních kamer uložena.

(50)

Toto šetření v každém případě potvrdilo, že žadatel představuje více než 60 % výroby systémů televizních kamer ve Společenství. Představuje proto výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení a dále se na něj odkazuje jako na „výrobní odvětví Společenství“.

(51)

Z důvodů, které byly vysvětleny v 19. a 20. bodu odůvodnění, byla analýza týkající se situace na trhu Společenství založena na shromážděných údajích o hlavách televizních kamer.

(52)

Jak bylo zmíněno výše, nebylo možno získat údaje od jednoho japonského vyvážejícího výrobce, který údajně má výrobní zařízení na trhu Společenství. Jak bylo uvedeno výše, japonští výrobci, kteří skutečně vyváželi dotčený výrobek do Společenství, nespolupracovali. Proto, zejména co se týká spotřeby, použila Komise v souladu s článkem 18 základního nařízení dostupné údaje.

(53)

Jelikož údaje o prodeji a výrobě byly k dispozici pouze od jedné či dvou zúčastněných stran, považuje se vzhledem k obchodní citlivosti těchto údajů za vhodné absolutní údaje nezveřejnit. Tyto údaje proto byly nahrazeny symbolem „—“ s uvedením indexů.

(54)

Zřejmá spotřeba hlav televizních kamer ve Společenství byla posouzena na základě objemu prodeje ve Společenství, jak jej poskytlo výrobní odvětví Společenství, objemu prodeje společnosti Ikegami Electronics (Europe) GmbH, statistik dovozu hlav televizních kamer z Japonska získaných z databáze podle čl. 14 odst. 6 a na základě údajů o nákupu, které poskytl jeden uživatel televizních kamer. Jelikož jeden japonský vyvážející výrobce, který údajně rovněž vyrábí systémy televizních kamer ve Společenství, nespolupracoval, je pravděpodobné, že je spotřeba Společenství mírně podhodnocena, ačkoliv celkové tendence a vyvozené závěry by se významně nezměnily.

Tabulka 1

Spotřeba hlav televizních kamer ve Společenství

(55)

Mezi rokem 2002 a obdobím šetření se spotřeba Společenství zvýšila o 3 %. K významnému nárůstu došlo v roce 2004, kdy dovozy dosáhly vyšší úrovně. V období šetření se spotřeba Společenství v porovnání s rokem 2004 snížila o přibližně 15 %.

(56)

V průběhu posuzovaného období byl objem dovozu hlav televizních kamer z Japonska poměrně nízký. V období od roku 2002 do roku 2004 se však zvýšil téměř desetinásobně a dosáhl přibližně 30 jednotek. V období šetření se dovozy v porovnání s rokem 2004 snížily, zůstaly však významně vyšší než v roce 2002. Celkově se v průběhu posuzovaného období dovoz zvýšil téměř trojnásobně. Výrobní odvětví Společenství namítalo, že objem dovozů byl podhodnocen, neboť na základě jeho informací o trhu byly dodávky do ES ze strany japonských výrobců podstatně větší, než co mohly tyto společnosti údajně vyrobit ve Společenství. Dále byla vznesena námitka, že opatření byla pravděpodobně obcházena prostřednictvím dovozu částí kamer. Tato informace se však neshodovala se závěry šetření, tj. s výsledky inspekcí na místě a s informacemi od nezávislých uživatelů. Úkolem tohoto přezkumu navíc není zjistit, zda jsou platná opatření obcházena, ačkoli se připouští, že praktiky obcházení mohou mít dopad na situaci výrobního odvětví Společenství.

(57)

Podíl dovozů na trhu se trvale zvyšoval až do roku 2004, kdy dovoz dosáhl nejvyšší úrovně. Navzdory významnému poklesu v období šetření (na méně než polovinu úrovně z roku 2004) dovozy nicméně svůj podíl na trhu během posuzovaného období zvýšily.

Tabulka 2

Dovoz hlav televizních kamer z Japonska a podíl na trhu

(58)

V důsledku nedostatečné spolupráce nebyly k dispozici spolehlivé údaje o výši dovozních cen hlav televizních kamer. Japonští vyvážející výrobci uskutečňovali prodej dotčeného výrobku výhradně dovozcům ve Společenství, s nimiž byli ve spojení. Proto jsou úrovně cen dostupné v databázi podle čl. 14 odst. 6 cenami mezi stranami ve spojení, a nelze je tudíž považovat za spolehlivé. Tak je tomu zejména proto, že kvůli platným opatřením se společnosti mohou rozhodnout, že zisk přidělí subjektům ve Společenství.

(59)

Ohledně vývoje cen a cenového chování dovozů dotčeného výrobku nebylo tedy možno dospět k žádnému závěru.

(60)

Pro přehlednost se uvádí, že výrobní odvětví Společenství poskytlo v odpovědi na dotazník spíše informace o systémech televizních kamer než pouze o hlavách kamer. To se nepovažovalo za problém, jelikož každý systém televizní kamery obvykle zahrnuje hlavu kamery. Proto se za účelem přezkumu tendencí vzhledem k nedostupnosti podrobnějších informací o činnostech japonských vyvážejících výrobců ve Společenství hospodářská situace výrobního odvětví Společenství posuzovala na základě údajů o systémech televizních kamer.

(61)

Celková výroba systémů televizních kamer výrobním odvětvím Společenství se v posuzovaném období mírně zvýšila. Po poklesu o 8 % v roce 2003 výroba v roce 2004 významně vzrostla přibližně o 35 %. V průběhu období šetření se však v porovnání s rokem 2004 snížila o zhruba 16 %, i když na úroveň, která oproti roku 2002 představovala nárůst o 5 %.

Tabulka 4

Objem výroby

(62)

Až do roku 2004 byla výrobní kapacita výrobního odvětví Společenství stálá. V období šetření však došlo k poklesu o 14 % po reorganizaci společnosti, která společnosti umožnila přizpůsobit výrobní kapacitu stávající poptávce. Jak je popsáno níže, toto snížení kapacity bylo mezi rokem 2004 a obdobím šetření doprovázeno stabilními mírami využití kapacity.

(63)

S vyšší výrobou a přizpůsobením výrobní kapacity se využití kapacity v posuzovaném období zvýšilo. Celkově míra využití kapacity sledovala obdobné tendence jako v případě výroby, tj. v období mezi rokem 2002 a 2004 vzrostla, přičemž nejnižší hodnoty dosáhla v roce 2003. V období šetření bylo využití kapacity v porovnání s rokem 2004 stálé, bylo však stále ještě o 20 % vyšší než v roce 2002.

Tabulka 5

Výrobní kapacita a využití kapacity

(64)

V roce 2003 se zásoby výrazně snížily (– 17 %), v následujícím roce však vzrostly, zůstaly však o 11 % pod úrovní z roku 2002. Neobvyklé zvýšení zásob v období šetření vysvětluje skutečnost, že období šetření skončilo před koncem finančního roku, kdy ještě zbývalo vyřídit řadu objednávek.

Tabulka 6

Objem zásob

(65)

Prodej výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství se mezi roky 2002 a 2004 zvýšil o 10 %, aniž by však odpovídal zvýšení spotřeby Společenství, která ve stejném období vzrostla o 23 %. To v posuzovaném období vedlo k celkovému poklesu podílu výrobního odvětví Společenství na trhu o více než 20 procentních bodů ve prospěch dovozů z Japonska a ostatních subjektů ve Společenství. V období šetření prodej ve srovnání s rokem 2004 výrazně poklesl, což vedlo k dalšímu úbytku podílu výrobního odvětví Společenství na trhu.

(66)

Je však nutno podotknout, že zaznamenané údaje a tendence, pokud jde o podíl výrobního odvětví Společenství na trhu, se musely zakládat na dostupných údajích zejména proto, že jediný další výrobce ve Společenství údaje o svém prodeji a výrobě neposkytl.

(67)

Co se týká průměrných prodejních cen, v průběhu posuzovaného období se tyto ceny snížily o 3 %, ačkoliv v období mezi rokem 2002 a 2003 došlo k nárůstu o 7 %. Avšak za poměrně malým poklesem cen v posuzovaném období se skrývá změna sortimentní skladby, jelikož výrobní odvětví Společenství zavedlo nové výrobky s lepším (a nákladnějším) provedením.

Tabulka 7

Objem prodeje, ceny a podíl na trhu

(68)

V průběhu posuzovaného období zaměstnanost poklesla (o více než 24 %), což spolu se zvýšením výroby vedlo k výraznému nárůstu produktivity (37 %). Je nutno uvést, že zvýšení zaměstnanosti bylo doprovázeno zvýšením počtu pracovníků s dočasnými nebo pružnými smlouvami, což snížilo fixní náklady společnosti.

(69)

V průběhu posuzovaného období se výrobnímu odvětví Společenství podařilo významně snížit mzdové náklady (– 14 %). V důsledku toho výrobní odvětví Společenství mohlo snížit podíl mzdových nákladů na celkových výrobních nákladech o několik procentních bodů. To ukazuje jasný pokus výrobního odvětví Společenství o přizpůsobení výrobní struktury a snížení fixních nákladů.

Tabulka 8

Zaměstnanost, produktivita a mzdy

(70)

Je nutno uvést, že v období šetření při posledním přezkumu před pozbytím platnosti byla ziskovost výrobního odvětví Společenství dosud záporná, což vedlo k prodloužení tehdy platných antidumpingových opatření. Tato situace se nyní změnila a v období mezi rokem 2002 a 2004 výrobní odvětví Společenství vykazovalo kladné úrovně ziskovosti.

(71)

Ve skutečnosti se ziskovost výrobního odvětví Společenství až do roku 2004 zvyšovala, ačkoliv běžně se očekávají vyšší zisky (nad 10 %), aby výrobní odvětví mohlo držet krok s požadavky technického vývoje. Tedy ani v roce 2003 a 2004, kdy bylo ziskové rozpětí nejvyšší, nebyla tato výše postačující, aby zaručila, že výrobní odvětví Společenství může pokračovat v značných investicích do nového vývoje, jak se v tomto odvětví očekává.

(72)

V období šetření se ziskovost výrazně zhoršila a byly zaznamenány značné ztráty. To lze vysvětlit dvěma činiteli: na jedné straně způsobil významný pokles prodeje ve Společenství v průběhu období šetření zvýšení průměrných fixních nákladů s následnými nepříznivými účinky na ziskovost. Na druhé straně výrobní odvětví Společenství nebylo schopno do svých cen promítnout zvýšení nákladů na některé suroviny ani dodatečné výdaje na výzkum a vývoj a prodejní výdaje vyplývající ze širší sítě prodejních míst, jejichž cílem bylo poskytnout zákazníkům lepší služby. Je nutno rovněž uvést, že se (jak bylo popsáno v 67. bodu odůvodnění) za malým poklesem průměrných prodejních cen mezi rokem 2004 a obdobím šetření skrývá změna sortimentní skladby, jelikož výrobní odvětví Společenství zavedlo nové výrobky s lepším (a nákladnějším) provedením, nemohlo však úměrně tomu zvýšit ceny.

Tabulka 9

Ziskovost

(73)

Investice byly i nadále vysoké, ačkoliv v roce 2003 poklesly o 13 %. To se však v následujícím roce zlepšilo s téměř trojnásobným nárůstem, jehož příčinou byla restrukturalizace a zefektivnění výroby výrobního odvětví Společenství, jakož i trvale vysoké investice do výzkumu a vývoje, které jsou v tomto odvětví nezbytné.

(74)

Návratnost investic vyjádřená jako zisk (procentní podíl čisté účetní hodnoty investic) obecně sledovala stejnou tendenci jako výše uvedená ziskovost.

Tabulka 10

Investice a návratnost investic

(75)

Nebylo zjištěno, že by se výrobní odvětví Společenství během posuzovaného období při získávání kapitálu setkalo s obtížemi.

(76)

Peněžní tok se až do roku 2004 významně zvyšoval (39 %). Tento pozitivní trend naznačuje, že docházelo k zotavení výrobního odvětví Společenství. Je nutno poznamenat, že v roce 2004 peněžní tok představoval pouze okolo 10 % celkového prodeje uskutečněného ve Společenství, což nelze považovat za příliš vysokou hodnotu. V průběhu období šetření však byl peněžní tok značně postižen zápornou úrovní ziskovosti.

Tabulka 11

Peněžní tok

(77)

Mezi rokem 2002 a obdobím šetření spotřeba Společenství vzrostla o 3 %, zatímco objem prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství poklesl o 21 %. Výrobní odvětví Společenství přišlo o více než 20 procentních bodů svého podílu na trhu, zatímco dumpingové dovozy a ostatní výrobci ve Společenství své podíly zvýšili.

(78)

V posledních letech byl pro trh se systémy televizních kamer charakteristický přechod od standardních systémů televizních kamer k systémům s vysokým rozlišením. Očekává se, že se tato tendence bude v budoucnu stupňovat. Přenos s vysokým rozlišením však dosud není obecně rozšířený, proto značný počet provozovatelů televizního vysílání (zejména menších nebo regionálních) kupuje i nadále standardní systémy televizních kamer, které lákají poměrně nízkými cenami. Výrobní odvětví Společenství nebylo schopno využít tohoto růstu na trhu, jak ukazuje jeho úbytek podílu na trhu.

(79)

Výroba a prodej standardních systémů televizních kamer představuje pro každého výrobce systémů televizních kamer i nadále významný prvek v neposlední řadě kvůli tomu, že vzhledem k vysoce kapitálově náročné povaze tohoto výrobního odvětví jsou fixní náklady přirozeně vysoké. Proto je i nadále důležité, aby výrobní odvětví Společenství využilo většího objemu prodeje standardních systémů televizních kamer, aby mohlo tyto fixní náklady rozložit.

(80)

Při analýze velikosti dumpingu je nutno vzít v úvahu skutečnost, že jsou v platnosti opatření, jež mají odstranit dumping působící újmu. Jak bylo uvedeno v 22. bodu odůvodnění, z dostupných informací vyplývá, že japonští vyvážející výrobci dále prodávají své výrobky do Společenství za dumpingové ceny. Zjištěné dumpingové rozpětí je významné a jeho dopad na situaci výrobního odvětví Společenství nelze považovat za zanedbatelný, zejména ve spojení s významným objemem, který by se mohl rovněž objevit.

(81)

V posuzovaném období se situace výrobního odvětví Společenství do jisté míry zlepšila v důsledku prodloužení opatření v roce 2000 po předchozím přezkumu před pozbytím platnosti. Výše uvedené ukazatele však naznačují, že se výrobní odvětví Společenství dosud nachází v nestabilním a zranitelném stavu.

(82)

Šetření ukázalo, že se vývozní činnost výrobního odvětví Společenství vyvíjela takto:

Tabulka 12

Vývoz výrobního odvětví Společenství

(83)

V období od roku 2002 do roku 2004 množství vyvezené výrobním odvětvím Společenství významně vzrostlo, v období šetření však pokleslo o více než 20 %. Úroveň prodeje v období šetření je však přesto téměř o 50 % vyšší než na počátku posuzovaného období. Tento celkově pozitivní trend byl doprovázen zesíleným poklesem průměrných cen, který vysvětluje silná konkurence s mimořádně nízkými cenami na trzích v třetích zemích (viz 35. bod odůvodnění).

(84)

Šetření prokázalo, že výrobní odvětví Společenství v třetích zemích čelilo konkurenci s mimořádně nízkými cenami, zejména na nových trzích např. v Brazílii a Číně, a že aby bylo schopno zachovat si významnou úroveň výroby a prodeje, bylo nuceno své ceny pro třetí země výrazně snížit. To mělo samozřejmě nepříznivé důsledky na celkovou ziskovost.

(85)

Jedním činitelem, který by mohl vysvětlit skutečnost, že se výrobní odvětví Společenství z hlediska své hospodářské situace dosud plně nezotavilo, s přihlédnutím zejména k úbytku podílu na trhu a záporné úrovni ziskovosti během období šetření, je zahájení činnosti některých japonských vyvážejících výrobců ve Společenství, kteří údajně rovněž vyrábějí systémy televizních kamer určené k prodeji na trhu Společenství. Ostatní výrobci ve Společenství v posuzovaném období skutečně získali značný podíl na trhu (viz 65. bod odůvodnění). Jelikož jeden japonský výrobce s údajnou výrobou ve Společenství nespolupracoval, nelze vyloučit, že jakékoliv zvýšení podílu této společnosti na trhu není výsledkem lepšího soutěžního jednání, ale pouze důsledkem přesunu dumpingového chování do Společenství tím, že se výrobek montuje ve Společenství, čímž se účinek opatření oslabuje.

(86)

V této souvislosti je nutno zmínit, že přinejmenším v jednom případě šetření nezjistilo žádný jiný důvod pro tuto činnost ve Společenství než existenci opatření a snahu vyhnout se jim (viz 49. bod odůvodnění).

(87)

Současnou situaci výrobního odvětví Společenství je nutno posuzovat na základě zavedených opatření.

(88)

Prodej na trhu Společenství, objem výroby a míra využití kapacity se až do roku 2004 významně zvyšovaly. Ziskovost a produktivita se až do roku 2004 rovněž zlepšovala, zatímco mzdové náklady se snížily. Až do roku 2004 vykazovaly příznivé tendence rovněž peněžní tok, návratnost investic a zásoby.

(89)

V průběhu posuzovaného období se však podíl výrobního odvětví Společenství na trhu vyvíjel nepříznivě s úbytkem více než 20 procentních bodů. Od roku 2000 docházelo k nárůstu činnosti ostatních hospodářských subjektů ve Společenství, které údajně rovněž vyrábějí systémy televizních kamer. To spolu s dovozy z Japonska za dumpingové ceny výrobnímu odvětví Společenství zabránilo v tom, aby do svých prodejních cen promítlo vyšší náklady na výzkum a vývoj, výrobu a prodej systémů televizních kamer, což v období šetření vedlo k záporné ziskovosti.

(90)

Vývoz výrobního odvětví Společenství byl rovněž nepříznivě ovlivněn dumpingovými cenami na těchto trzích a výrobní odvětví bylo nuceno významně snížit (o více než 30 %) své průměrné ceny pro třetí země s následnými nepříznivými účinky na celkovou ziskovost výrobního odvětví Společenství. To je dobrým dokladem toho, jak by se trh s televizními kamerami ve Společenství mohl vyvíjet, pokud by opatření neexistovala.

(91)

Celkově lze vyvodit závěr, že se situace výrobního odvětví až do roku 2004 obecně zlepšovala, ale u některých ukazatelů (např. objem prodeje ve Společenství, ziskovost, návratnost investic a peněžní tok) došlo v průběhu období šetření k zvrácení příznivého vývoje. Proto lze učinit závěr, že se situace výrobního odvětví Společenství v porovnání s předchozím přezkumným šetřením zlepšila a ukázalo se, že výrobní odvětví je životaschopné a konkurenceschopné, jelikož výrazně snížilo své fixní náklady a zvýšilo produktivitu. Dosud však nebylo schopno se plně zotavit, je proto i nadále velmi nestabilní a zranitelné, jak lze vyvodit z vývoje v období šetření.

(92)

Připomíná se, že v 43. bodu odůvodnění byl vyvozen závěr, že skončení platnosti opatření by nejspíše vedlo k nárůstu dumpingových vývozů z Japonska do Společenství.

(93)

V souvislosti se zkoumáním pravděpodobného dopadu dalších dovozů za nízké ceny na situaci výrobního odvětví Společenství se uvádí, že by objevení se značného množství dumpingových dovozů okamžitě vyvolalo prudké stlačení cen na trhu Společenství, jelikož výrobní odvětví Společenství by se patrně nejprve pokusilo udržet si svůj podíl na trhu a úroveň výroby, jak bylo možno pozorovat v průběhu posuzovaného období s ohledem na prodej do třetích zemí. Pokud by k tomu došlo, pokles ziskovosti výrobního odvětví Společenství by byl značný a jeho finanční situace by se zhoršila.

(94)

Připomíná se, že na trhu se systémy televizních kamer závisí přežití výrobce rovněž na jeho schopnosti držet krok s novým technickým vývojem, tedy přiměřeně investovat do výzkumu a vývoje, moderních výrobních zařízení a do odborné přípravy pracovníků. Proto je nezbytné, aby výrobní odvětví Společenství dosáhlo určité úrovně ziskovosti, a to udržením prodejní ceny na úrovni, jež umožňuje tyto náklady uhradit. Je zřejmé, že podle scénáře zahrnujícího stlačení cen způsobené pravděpodobně dumpingovými dovozy z Japonska by jediný zbývající výrobce ve Společenství, který není ve spojení s japonskými vyvážejícími výrobci, utrpěl podstatnou újmu způsobenou dumpingovými dovozy a s největší pravděpodobností by vzhledem k velmi nízkým cenám uplatňovaným japonskými vyvážejícími výrobci při prodeji do třetích zemí zanikl.

(95)

Podle údajů z databáze podle čl. 14 odst. 6 se objem dumpingových dovozů do roku 2004 zvýšil více než trojnásobně a během posuzovaného období o více než 50 %. Jak bylo uvedeno výše, je pravděpodobné, že bez zavedení antidumpingových opatření by se na trh Společenství dostával vyšší objem za velmi nízké ceny, které by byly výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství.

(96)

Pokud by japonští vyvážející výrobci při vývozu do Společenství účtovali vývozní ceny na obdobné úrovni jako v případě třetích zemí, což lze rozumně očekávat, byly by takové ceny přibližně o 30 % nižší než ceny výrobního odvětví Společenství. Takové cenové chování spolu se schopností japonských vývozců dodávat na trh Společenství značná množství by se vší pravděpodobností stlačilo ceny na trhu Společenství s následnými nepříznivými účinky na hospodářské výsledky výrobního odvětví Společenství.

(97)

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k obnovení podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství.

(98)

V souladu s článkem 21 základního nařízení se posuzovalo, zda by prodloužení stávajících antidumpingových opatření bylo v rozporu se zájmem Společenství jako celku. Stanovení zájmu Společenství bylo založeno na posouzení různých zájmů všech zúčastněných stran, tj. výrobního odvětví Společenství a ostatních výrobců ve Společenství, uživatelů posuzovaného výrobku a dodavatelů surovin.

(99)

Je nutno připomenout, že při předchozích šetřeních bylo zjištěno, že přijetí opatření a jejich následné prodloužení není v rozporu se zájmem Společenství. Toto šetření je druhým přezkumem před pozbytím platnosti, analyzuje tudíž situaci, kdy antidumpingová opatření jsou v platnosti již od roku 1994.

(100)

Proto se zkoumalo, zda navzdory pravděpodobnému přetrvávání nebo obnovení dumpingu a obnovení újmy existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Společenství opatření zachovat.

(101)

Výrobní odvětví Společenství představuje jediný výrobce systémů televizních kamer, který není ve spojení s japonskými vyvážejícími výrobci. Bylo prokázáno, že výrobní odvětví Společenství je životaschopné a je schopno se přizpůsobit měnícím se podmínkám na trhu. To dokládá jeho úsilí o zefektivnění výroby, snížení nákladů a zvýšení produktivity, jakož i pokračující investice do výroby technicky vyspělejších výrobků.

(102)

Zlepšení jeho hospodářské situace v posuzovaném období naznačuje, že se výrobnímu odvětví Společenství podařilo zužitkovat prodloužení opatření a že byla obnovena účinná hospodářská soutěž. Navzdory zlepšení ziskovosti však výrobní odvětví Společenství dosud nedosáhlo výše zisku, která by se očekávala u tohoto typu technologického produktu. Jak však bylo popsáno výše, lze dospět k závěru, že bez pokračování antidumpingových opatření by se situace výrobního odvětví Společenství se vší pravděpodobností prudce zhoršila s jednoznačnou možností ukončení činnosti, jak bylo popsáno v 93. bodu odůvodnění. To by ohrozilo více než 100 pracovních míst přímo spojených s dotčeným výrobkem.

(103)

Výroba výrobků se špičkovou technologií jako systémů televizních kamer ve Společenství (a zejména výzkum a vývoj spojený s touto výrobou) má významné vedlejší účinky. Tak tomu je obzvláště v případě výroby bloku CCD, jelikož jeho součásti mají využití i v jiných oborech, jako jsou např. bezpečnostní systémy, lékařství, průmysl a telekomunikace. Existence výrobního odvětví Společenství, které vyrábí systémy televizních kamer, má navíc dopad na celé televizní odvětví, tj. od vývoje a výroby zařízení pro vysílání až po výrobu televizních sad a nahrávacích zařízení, avšak může mít vliv i na normy stanovené pro televizní odvětví Společenství. Proto se má za to, že pokud by toto odvětví špičkových technologií zaniklo, mělo by to nepříznivý vliv na televizní odvětví obecně.

(104)

Vzhledem k výše uvedenému se došlo k závěru, že je nezbytné prodloužit stávající opatření, aby byly odvráceny nepříznivé účinky dumpingových dovozů, které by mohly ohrozit existenci výrobního odvětví Společenství a následně i množství specializovaných pracovních míst.

(105)

Co se týká zájmů ostatních výrobců systémů televizních kamer ve Společenství, je nutno podotknout, že při šetření spolupracoval pouze jeden z nich. Tento výrobce, který je ve spojení s japonským vyvážejícím výrobcem, uvedl, že existence opatření pro něj znamenala konkurenční výhodu oproti ostatním japonským vyvážejícím výrobcům, jíž by se nechtěl vzdát.

(106)

Jelikož druhý údajný výrobce ve Společenství nespolupracoval, bylo nutno vyvodit závěr, že spolupracující výrobce ve Společenství nebude prodloužením opatření nepříznivě postižen. Po prodloužení platných opatření v roce 2000 se jeho investice ve Společenství skutečně zvýšily.

(107)

Komise zaslala dotazníky rovněž dvaceti pěti uživatelům systémů televizních kamer. Při šetření spolupracovali pouze čtyři z nich. Těmito uživateli jsou společnosti s licencí na vysílání, které vysílají své vlastní programy s využitím vlastního zařízení. Nakupují přímo od výrobců systémů televizních kamer, ať už vyrobených ve Společenství nebo ve vyvážející zemi, a zastupují většinu uživatelů systémů televizních kamer.

(108)

Jeden uživatel uvedl, že v příštích pěti letech neplánuje nákup významného počtu systémů televizních kamer, proto neočekává, že by prodloužení opatření mělo na jeho podnikání nějaký účinek.

(109)

Jiný uživatel uvedl, že plánuje přejít na výrobky s vysokým rozlišením a že pokud by platnost opatření skončila, zvýšil by se počet dodavatelů ve Společenství, což by vedlo ke změnám cenotvorby a inovací výrobku. Uvedl rovněž, že změna dodavatele kamery není reálná, jelikož systémy televizních kamer nejsou obecně použitelnou položkou nebo komoditou.

(110)

Třetí uživatel uvedl, že je proti prodloužení antidumpingových opatření, jelikož to by vedlo k menší soutěži a menšímu počtu dostupných modelů. Mimoto tvrdil, že v krátké době není možné přejít od jednoho výrobce k druhému.

(111)

Čtvrtý uživatel uvedl, že nemůže předvídat dopad situace, v níž by opatření byla zachována.

(112)

Je nutno zmínit, že v současnosti jsou ve Společenství usazeni nejméně dva japonští výrobci, kteří nadále soutěží s výrobním odvětvím Společenství. Někteří uživatelé skutečně dále nakupují japonské systémy televizních kamer, ať už dovezené nebo vyrobené ve Společenství. Není proto možno vyvodit závěr, že platná antidumpingová opatření zcela vyloučila hospodářskou soutěž mezi jednotlivými dodavateli systémů televizních kamer. Je pravdou, že se dovoz systémů televizních kamer z Japonska od uložení antidumpingových opatření snížil, to je však důsledek toho, že japonští vyvážející výrobci nemohou prodávat výrobky do Společenství za nedumpingové ceny.

(113)

Co se týká možnosti změnit dodavatele systémů televizních kamer, je třeba podotknout, že cílem antidumpingových opatření není vynucení změny dodavatele systémů televizních kamer, ale nastolení rovných podmínek vyloučením nekalých obchodních praktik. Pokud by odvětví Společenství vyrábějící systémy televizních kamer v důsledku zrušení platných antidumpingových opatření zaniklo, vedlo by to nesporně k omezení hospodářské soutěže a k závislosti uživatelů systémů televizních kamer ve Společenství na japonské technice. Tento posledně uvedený aspekt je zvlášť důležitý, jelikož výrobci systémů televizních kamer mohou hrát důležitou roli při stanovování vysílacích norem v budoucnu. Společenství by bylo nepochybně v nevýhodné situaci, kdyby nemělo dostatečně silného výrobce tohoto výrobku.

(114)

V souladu s nálezy předchozích šetření bylo zjištěno, že systémy televizních kamer nejsou pro uživatele významnou nákladovou položkou, jelikož v poměru k výrobě vysílaných programů na ně připadá pouze malá část celkových nákladů. Systémy kamer, na něž se vztahují antidumpingová opatření, představují pouze část celkového zařízení, které vysílací společnost potřebuje. Obdobně, pokud se podíváme na celkové náklady vysílací společnosti, a nejen na zařízení, náklady na systémy televizních kamer, které podléhají antidumpingovým clům, představují ještě menší podíl, jelikož existují jiné důležitější náklady, např. na výrobu programů, zaměstnance, topení a osvětlení atd., které jsou mnohem vyšší než čisté náklady na systémy televizních kamer.

(115)

Obecně šetření dospělo k závěru, že účinky na uživatele jsou omezené v porovnání s velikostí celkového obratu vysílacích společností, tj. nákup systémů televizních kamer představuje méně než 0,2 % celkového obratu těchto společností. Průměrná životnost systémů televizních kamer se nyní odhaduje na přibližně sedm let a někdy dosahuje deseti let, což znamená, že systémy televizních kamer nejsou pro uživatele zdaleka často se vyskytující nákladovou položkou.

(116)

Vyvozuje se tedy závěr, že vzhledem k tomu, že antidumpingová opatření již určitou dobu platí a byla by zachována na stejné úrovni, nebude jejich prodloužení znamenat žádné zhoršení postavení uživatelů. Uživatelé budou mít nadále přístup i k jiným televizním kamerám než jen kamerám vyrobeným výrobním odvětvím Společenství. V každém případě nebyly k dispozici důkazy, které by svědčily o tom, že by jakýkoliv případný dopad na uživatele převážil potřebu odstranit účinky dumpingu působícího újmu, které narušují obchod, a obnovit efektivní hospodářskou soutěž.

(117)

Závěrem je nutno zmínit, že souběžné šetření uvedené v 6. bodu odůvodnění v případě přijetí opatření prakticky zreviduje platná opatření a aktualizuje jejich výši.

(118)

Z devíti oslovených dodavatelů surovin poskytl odpověď na dotazník a souhlasil se spoluprácí při tomto přezkumu pouze jeden. Tato společnost dodává důležitou část systémů televizních kamer, což naznačuje, že její operace jsou reprezentativní, pokud jde o dodavatele surovin pro tento výrobek.

(119)

Prodej daného výrobku výrobnímu odvětví Společenství představuje u tohoto dodavatele významnou část jeho celkového obratu. Společnost uvedla, že pokud by byla opatření prodloužena, byla by výroba surovin zachována. Na druhou stranu, pokud by se opatření zrušila, byla by její montážní kapacita ohrožena vzhledem k nemožnosti snížit ceny.

(120)

Proto se vyvozuje závěr, že prodloužení platných opatření bude mít na dodavatelské odvětví příznivý dopad.

(121)

Jeden dovozce, který rovněž vyrábí systémy televizních kamer ve Společenství a je ve spojení s japonským vyvážejícím výrobcem, uvedl, že bez ohledu na to, zda budou opatření pokračovat, nehodlá výrobu ve Společenství omezit.

(122)

Lze tedy dospět k závěru, že i kdyby byla platná opatření prodloužena, bude výrobní odvětví Společenství i nadále čelit hospodářské soutěži ze strany jiných subjektů ve Společenství, které vyrábějí a prodávají systémy televizních kamer. Stejně jako dosud budou uživatelé moci nakupovat systémy televizních kamer japonských značek.

(123)

Šetření mimoto odhalilo, že pokud by opatření byla zrušena, existují důvody se domnívat, že by bylo ohroženo přežití výrobního odvětví Společenství (viz 94. bod odůvodnění). Pokud by k tomu došlo, výroba systémů televizních kamer by byla omezena na japonské výrobce (nebo na společnosti, které jsou s nimi ve spojení) s následnou závislostí Společenství na ještě nižším počtu výrobců.

(124)

Vyvozuje se proto závěr, že by pokračování opatření mělo příznivé účinky, pokud jde o zachování hospodářské soutěže a odstranění účinků narušujících obchod.

(125)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje závěr, že proti zachování stávajících antidumpingových opatření neexistují žádné závažné důvody vyplývající ze zájmu Společenství.

(126)

Všem dotyčným stranám byly sděleny důležité skutečnosti a úvahy, na jejichž základě se zamýšlí doporučit, aby byla stávající antidumpingová opatření zachována. Byla jim poskytnuta lhůta na předložení stanovisek ke sděleným informacím.

(127)

Z výše uvedeného vyplývá, že jak bylo stanoveno v čl. 11 odst. 2 základního nařízení, by měla být antidumpingová opatření použitelná na dovoz systémů televizních kamer pocházejících z Japonska zachována,

a)

hlava kamery se třemi či více senzory (snímací zařízení se zdvojeným nábojem s rozměrem 12 mm nebo více), každý s více než 400 000 pixely, které lze připojit na zadní adaptér a které mají poměr šumu minimálně 55 dB při obvyklém zesílení, buď jako jeden kus s hlavou kamery a adaptérem ve stejném pouzdře, nebo odděleně;

b)

hledáček (diagonála minimálně 38 mm);

c)

základní stanice nebo ovládací jednotka kamery (CCU), spojená s kamerou kabelem;

d)

provozní ovládací panel (OCP) pro ovládání jednotlivých kamer (tj. pro přizpůsobení barev, otevření objektivu nebo irisové clonky);

e)

hlavní ovládací panel (MCP) nebo hlavní jednotka seřízení (MSU) s vybranými parametry kamery pro přehled a seřízení několika kamer na dálku.

a)

objektivy (doplňkový kód TARIC A727);

b)

videorekordéry (doplňkový kód TARIC A727);

c)

hlavy kamer s nahrávací jednotkou ve stejném neoddělitelném pouzdře (doplňkový kód TARIC A727);

d)

profesionální kamery, které nelze použít pro účely vysílání (doplňkový kód TARIC A727);

e)

profesionální kamery uvedené v seznamu v příloze (doplňkové kódy TARIC 8786 a 8969).

—

Ikegami Tsushinki Co. Ltd: 200,3 % (doplňkový kód TARIC: 8741),

—

Sony Corporation: 108,3 % (doplňkový kód TARIC: 8742),

—

Hitachi Denshi Ltd: 52,7 % (doplňkový kód TARIC: 8743).