EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62018CN0117

Věc C-117/18 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 14. února 2018 společností PGNiG Supply & Trading GmbH proti usnesení Tribunálu (prvního senátu) vydanému dne 14. prosince 2018 ve věci T-849/16, PGNiG Supply & Trading GmbH v. Evropská komise

Úř. věst. C 161, 7.5.2018, p. 33–34 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

7.5.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 161/33


Kasační opravný prostředek podaný dne 14. února 2018 společností PGNiG Supply & Trading GmbH proti usnesení Tribunálu (prvního senátu) vydanému dne 14. prosince 2018 ve věci T-849/16, PGNiG Supply & Trading GmbH v. Evropská komise

(Věc C-117/18 P)

(2018/C 161/37)

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: PGNiG Supply & Trading GmbH (zástupce: M. Jeżewski, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil napadené usnesení Tribunálu Evropské unie ze dne 14. prosince 2017, kterým byla žaloba společnosti PGNiG Supply & Trading ve věci T-849/16 prohlášena za nepřípustnou;

rozhodl o přípustnosti a žalobu společnosti PGNiG Supply & Trading ve věci T-849/16, jejímž předmětem je návrh na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí Komise C(2016) 6950 final ze dne 28. října 2016 o přezkumu výjimky z požadavků na přístup třetích osob a regulaci sazeb udělené pro plynovod OPAL na základě směrnice 2003/55/ES, prohlásil za přípustnou.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Tribunál podle navrhovatelky porušil čl. 263 čtvrtý pododstavec SFEU, neboť chybně připustil, že se rozhodnutí Evropské komise z roku 2016 nedotýká navrhovatelky bezprostředně ani osobně a že není nařizovacím aktem, což vyplývá z nesprávného výkladu povahy a účinků nové regulační výjimky z roku 2016, přičemž byl rovněž porušen čl. 36 odst. 1 písm. a) až e) směrnice o zemním plynu, neboť nebyly uplatněny podmínky pro výjimku týkající se „nových plynárenských infrastruktur“ a jejich naplnění nebylo ověřeno způsobem, který by dostatečně umožnil posoudit povahu a status výjimky zavedené na základě rozhodnutí Evropské komise z roku 2016 a nové regulační výjimky z roku 2016, protože na rozhodnutí Evropské komise z roku 2016, kterým byl změněn rozsah regulační výjimky z roku 2009, nebyl uplatněn odstavec 1. Tribunál se podle navrhovatelky nevypořádal s povahou nové regulační výjimky, což jej vedlo k nesprávnému posouzení účinku rozhodnutí Komise ve vztahu k navrhovatelce.

Došlo k nesprávnému výkladu článku 263 Smlouvy v souvislosti se závěrem, že navrhovatelka není rozhodnutím Evropské komise dotčena bezprostředně. Závěr Tribunálu, že navrhovatelka není rozhodnutím Evropské komise bezprostředně dotčena, je podle ní nesprávný. Názor Tribunálu není v souladu s dosavadní judikaturou, v níž se odkazuje na bezprostřední účinky rozhodnutí Komise ve vztahu k osobám, které nejsou vnitrostátními regulačními orgány – adresáty rozhodnutí.

Došlo k nesprávnému výkladu článku 263 Smlouvy v souvislosti se závěrem, že navrhovatelka není rozhodnutím Evropské komise dotčena osobně. Postavení navrhovatelky na trhu umožňuje v daném případě její individualizaci ve smyslu judikatury týkající se přípustnosti žalob.

Došlo k nesprávnému výkladu čl. 263 čtvrtého pododstavce in fine Smlouvy v souvislosti se závěrem, že sporné rozhodnutí Komise není nařizovacím aktem. Dle názoru navrhovatelky má rozhodnutí charakter nařizovacího aktu.


Top