13.10.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 345/97

Zpravodaj:

Cillian LOHAN

1.1.

Oblast působnosti pracovního plánu pro ekodesign na období 2016–2019 je příliš omezená na to, aby se mohl stát silným motorem radikální změny chování prostřednictvím dodavatelských řetězců zboží a služeb, která by proběhla rychlostí odrážející ambice akčního plánu pro oběhové hospodářství.

1.2.

Ekodesign zboží a služeb musí jít nad rámec pouhých energetických hledisek. Ta jsou sice důležitá, je ale nezbytné se zaměřit na celý životní cyklus výrobků, včetně jejich trvanlivosti, snadné údržby a opravy, možnosti sdílení a digitalizace, opětovného použití, možnosti modernizace, recyklace a skutečného uplatnění po použití v podobě druhotných materiálů ve výrobcích, které vstupují na trh.

1.3.

V zájmu zajištění soudržnosti různých strategií, které mají vytvořit nový hospodářský model, musí ekodesign zohlednit zásady oběhového hospodářství v kontextu digitalizace, sdílení a funkčnosti.

1.4.

Měla by existovat možnost snadno vracet části výrobku k opětovnému použití nebo repasování, aby stimulovaly vytvoření stabilního trhu s druhotnými surovinami.

1.5.

Požadavky na označování mohou vést k lepším strategiím ekodesignu a pomoci spotřebitelům v rozhodování, a stát se tak faktorem změny chování. Označení by mělo uvádět i dobu životnosti výrobku nebo jeho důležitých částí.

1.6.

EHSV opakuje, že podporuje využívání rozšířené odpovědnosti výrobce jakožto nástroje k prosazování přechodu na obchodní modely oběhového hospodářství, a zdůrazňuje, že i tato rozšířená odpovědnost může přispět k podpoře ekodesignu.

2.1.

Pracovní plán pro ekodesign na období 2016–2019 představuje přínos pro novou iniciativu Komise v oblasti oběhového hospodářství. Zastřešujícím cílem je podpora přechodu na takový model oběhového hospodářství, jenž zohledňuje celý životní cyklus výrobků a souvisejících materiálů.

2.2.

Navazuje na předchozí pracovní plány pro ekodesign na období 2009–2011 a 2012–2014. Jeho právním základem jsou rámcová směrnice 2009/125/ES o ekodesignu a rámcová směrnice 2010/30/ES o označování energetickými štítky. Čl. 16 odst. 1 směrnice o ekodesignu stanoví pravidelné vypracování pracovních plánů.

2.3.

Plán má posílit konkurenceschopnost Evropy, podpořit hospodářský růst a stimulovat tvorbu pracovních míst.

2.4.

Panovalo určité očekávání, že revize směrnice o ekodesignu či aktualizace pracovního plánu povede k rozšíření oblasti působnosti předchozích iniciativ týkajících se ekodesignu.

3.1.

Legislativní rámec tvořený směrnicí o ekodesignu a směrnicí o označování energetickými štítky má dvojí účel (1). Zaprvé zajistit, aby pomocí ekodesignu mohly vstupovat na trh EU stále účinnější výrobky. Zadruhé prostřednictvím označování energetickými štítky zlepšit postavení spotřebitelů a podpořit je v nákupu nejúčinnějších výrobků.

3.2.

Stávající pracovní plán obsahuje přijatá prováděcí opatření, včetně 28 nařízení o ekodesignu, 16 nařízení v přenesené pravomoci o označování energetickými štítky a 3 uznaných dobrovolných dohod.

3.3.

Mezi další oblasti činnosti patří opatření v oblasti ekodesignu týkající se zařízení pro ohřev a chlazení vzduchu, jež bude mít formu nařízení, a řada změn nařízení, které mají zdokonalit zkoušky výrobků a díky ekodesignu a označování energetickými štítky omezit prostor pro podvody. Tyto iniciativy doplňují pracovní plán a jsou v něm zmíněny, nikoli však konkrétně obsaženy.

3.4.

Hodnocení a popis stávající a probíhající činnosti se zaměřuje na označování energetickými štítky a zavedení aspektu ekodesignu pouze v souvislosti s účinností výkonu.

3.5.

Do seznamu skupin výrobků, na něž jsou stávající právní předpisy či revize zaměřeny, byly doplněny nové skupiny. Jsou to:

4.1.

Ekodesign může přispět k oddělení hospodářského růstu od spotřeby zdrojů prostřednictvím omezeného využívání materiálů a energie, zvýšené míry recyklace a menší produkce odpadů (2). Síla modelu oběhového hospodářství spočívá v souběžném vytváření hospodářské prosperity, sociálních výhod a environmentálních přínosů. Ekodesign může být významnou hnací silou sociální udržitelnosti.

4.2.

Směrnice o ekodesignu byla sice použita ke zlepšení energetické účinnosti výrobků, ale mohla by být také intenzivněji využívána ke stimulaci designu výrobků oběhového hospodářství, například odstraněním takových strategií designu, které brání opravě či výměně vadných částí (3).

4.3.

Ekodesign umožňuje realizaci systémů kombinujících výrobky a služby a výrobků s nižší spotřebou zdrojů, s využitím obnovitelných a recyklovaných zdrojů a s vyloučením nebezpečných materiálů, ale zároveň s využitím součástí s delší životností a snazší údržbou, opravou, modernizací a recyklací. Lze rozlišovat mezi dvěma přístupy: přepracovaný design výrobku spočívající v postupném zlepšování stávajících výrobků a design nového výrobku zaměřený na vývoj nových výrobků účinně využívajících zdroje, které lze opravit, modernizovat a recyklovat (4). Doposud se prováděním směrnice o ekodesignu většinou upřednostňoval první, postupný přístup, nyní by se však mělo zintenzivnit uplatňování druhého přístupu ve spojení s rozvojem aktualizovaného a vhodného označování a s podporou prostřednictvím probíhající činnosti evropských normalizačních organizací v těchto oblastech.

4.4.

Hlavním aspektem oběhového designu je skutečnost, že se výrobek může stát službou, přičemž důraz se přenáší z vlastnictví na užívání, z prodeje výrobku na uzavírání smluv založených na výkonu, například v případě systému kombinujícího výrobky a služby a dohod o úrovni služeb (SLA).

4.5.

V souvislosti se zemědělstvím a s odvětvím produkce potravin je třeba poukázat na to, že systémy udržitelné – mj. zejména ekologické – produkce potravin jsou příkladem oběhového charakteru i ekodesignu zároveň.

4.6.

Nedávno zahájená společná iniciativa EHSV a Evropské komise týkající se zřízení Evropské platformy zainteresovaných stran pro oběhové hospodářství, která bude složená z mnoha zúčastněných stran, může usnadnit mapování osvědčených postupů v této oblasti a určit politické překážky bránící přechodu k ekodesignu.

5.1.1.

Ekodesign zboží a služeb musí jít nad rámec pouhých energetických hledisek. Ta jsou sice důležitá, je ale nezbytné se zaměřit na celý životní cyklus výrobků, včetně jejich trvanlivosti, snadné údržby a opravy, možnosti sdílení a digitalizace, opětovného použití, možnosti modernizace, recyklace a skutečného uplatnění po použití v podobě druhotných materiálů ve výrobcích, které vstupují na trh. Ekodesign musí být součástí integrovaného přístupu, v jehož rámci jsou energetická účinnost a výkonnost výrobků společně zvažovány a přistupuje se k nim na stejném základě jako k účinnosti a výkonnosti z hlediska využívání zdrojů a materiálů.

5.1.2.

Stávající pracovní plán uznává, že zaměření primárně na energetickou náročnost má svá omezení. Potřeba ucelenější strategie týkající se ekodesignu je zřejmá jak z důvodu soudržnosti, tak i srozumitelnosti. Samotná směrnice o ekodesignu se neomezuje pouze na energetickou náročnost výrobku spojeného se spotřebou energie, ale zabývá se širším spektrem podstatných částí těchto výrobků a obecnějším dopadem a náklady nedostatečně účinného využívání zdrojů.

5.1.3.

Zásady oběhového hospodářství vyžadují, aby zboží a služby byly trvanlivé, opětovně použitelné, opravitelné a recyklovatelné. V zájmu zajištění soudržnosti různých strategií, které mají vytvořit nový hospodářský model (5), musí ekodesign tyto zásady zasadit do kontextu digitalizace, sdílení (6) a funkční (7) ekonomiky. Rizika spojená se stávající nedůsledností mohou vést k nejistotě pro podnikatelskou sféru, jež zase brání inovacím a investicím do obchodních modelů založených na komplexnějším modelu oběhového hospodářství. Povedou také k vývoji usilujícímu o účinné využívání zdrojů za cenu nadměrné spotřeby energie a naopak. Stávající a budoucí výběr výrobků, který se doposud opíral o energetickou neúčinnost, by se měl rozšířit o výrobky a služby s vysokou mírou neúčinného využívání zdrojů.

5.1.4.

Pro rozvoj oběhového hospodářství má zásadní význam stabilní trh s druhotnými surovinami. Ekodesign by měl podporovat takové návrhy výrobků a služeb, které umožňují demontovat jednotlivé části výrobku, tj. měla by existovat možnost snadno vracet jednotlivé části výrobku pro účely opětovného použití nebo repasování. Design by měl opětné uplatňování druhotných surovin využít k tomu, aby byly na trh dodávány čisté a vysoce kvalitní materiály.

5.1.5.

Design jakožto určující faktor spolehlivého trhu s druhotnými surovinami musí být využíván i vzhledem k významu trvanlivosti a modularity designu.

5.2.1.

Ke změně spotřebitelského chování je třeba využívat celé řady strategií. K vyvolání rozsáhlé změny chování nebude stačit pouhé označování. V předchozích stanoviscích EHSV se již konstatovalo, že je nezbytné používat hospodářské nástroje (8), označování doby použitelnosti výrobku (9) a behaviorální ekonomii (10) (zejména nepřímé pobídky (11)) v rámci souboru nástrojů pro zajištění přechodu.

5.2.2.

Požadavek na změnu chování se netýká jen spotřebitelů a koncových uživatelů. K vyvolání změny chování je třeba podporovat i podnikatelskou sféru prostřednictvím pobídek a jistoty ohledně směřování politik. Zásadní význam budou mít především pro malé a střední podniky, kde odborná příprava a podpůrné nástroje mohou rozšířit porozumění zásadám ekodesignu a jejich uplatňování a zajistit, aby byl přechod doprovázen vhodným přerozdělením pracovníků s cílem minimalizovat jejich nahrazování.

5.2.3.

EHSV opakuje, že podporuje využívání rozšířené odpovědnosti výrobce jakožto nástroje k prosazování přechodu na obchodní modely oběhového hospodářství, a zdůrazňuje, že i tato rozšířená odpovědnost může přispět k podpoře ekodesignu.

5.2.4.

Ve stanovisku EHSV Balíček opatření týkajících se oběhového hospodářství (12) je zmíněna úloha nových modelů odpovědnosti, jež by zahrnovaly i leasingové služby k výrobku. Ekodesign by se tak mohl stát obchodním požadavkem, jenž by byl přínosný pro životní prostředí i společnost jako celek.

5.3.1.

Většina prováděcích opatření v oblasti ekodesignu a označování energetickými štítky obsahuje ustanovení o přezkumu, jenž má v nadcházejících letech proběhnout. Zaměří se konkrétně na účinné využívání zdrojů, možnost opravy, recyklace a trvanlivost výrobků.

5.3.2.

EHSV zdůrazňuje, že je důležité uplatňovat tyto zásady u probíhajících studií prováděných u seznamu stávajících výrobků, a nikoli pouze u nových skupin výrobků, které mají být zahrnuty do tohoto pracovního plánu.

5.3.3.

Tyto zásady by se měly uplatňovat nejen na přezkumy, ale měly by být již nyní začleněny do pracovního plánu pro ekodesign.

5.4.1.

EHSV konstatuje, že stávající pracovní plán pro ekodesign byl revidován s ohledem na akční plán pro oběhové hospodářství. Konzultace s konzultačním fórem, která se týkala návrhů uvedených v předloze pracovního plánu pro ekodesign a kterou stanoví článek 18 směrnice o ekodesignu, se však uskutečnila na konci října 2015, tedy před zahájením akčního plánu pro oběhové hospodářství.

5.4.2.

Konzultační fórum by mělo vzít na vědomí oficiální postoj, který zaujala organizovaná občanská společnost prostřednictvím činnosti v EHSV.

5.4.3.

Produkty IKT jsou v pracovním plánu zmiňovány pouze jako skupina „s jiným postupem“, a to kvůli komplikacím a potížím spojeným s rychle se vyvíjejícími výrobky a nejistotě ohledně budoucího vývoje na trhu. Upozorňuje se na to, že vývoj označení pro tyto produkty je obvykle příliš zdlouhavý (v průměru trvá 4 roky) a že dobrovolné dohody nezajišťují environmentální, hospodářské a sociální přínosy dostatečně důsledně a rychle.

5.4.4.

Zvláštní zacházení s produkty IKT v rámci pracovního plánu je důležité. Pro uvedenou oblast je třeba stanovit konkrétní jasný směr a cíl, aby bylo možné stimulovat inovace ekodesignu těchto výrobků. Pokud by byl ekodesign uplatněn například u mobilních telefonů, mohly by se tyto telefony stát jeho vlajkovou lodí, protože pomocí komunikačního zařízení by se široká veřejnost seznámila s praktickými aspekty ekodesignu a důsledky a přínosy, které pro ně má.

5.4.5.

Platnost dohody mezi EU a USA o programu Energy Star má skončit v roce 2018. Stanoví tytéž dobrovolné požadavky na účinnost kancelářského zařízení v obou jurisdikcích. S ohledem na nový politický vývoj v USA může být prodloužení této dohody ohroženo. Přezkum by měl zohlednit konkurenční výhody důrazné podpory ekodesignu pro podnikatelskou sféru v Evropě. EU má příležitost stát se celosvětovým lídrem v této oblasti. Význam reciprocity a mezinárodních dohod při zavádění širokého uplatňování ekodesignu by neměl být podceňován.

5.4.6.

Výslovně se naznačuje, že do plánu bude zařazen rozsáhlejší oddíl věnovaný přínosu ekodesignu pro oběhové hospodářství. Uznání skutečnosti, že je třeba rozšířit oblast působnosti, je sice vítané, musí však být doplněno o konkrétní krátké lhůty pro plnění.

5.4.7.

Vytvoření sady nástrojů oběhového hospodářství pro ekodesign, jako je nedávno zveřejněná příručka nadace Ellen MacArthur o oběhovém designu, může usnadnit změnu, musí však být podpořeno přísnou právní úpravou a podloženo souvisejícím výzkumem, rozsáhlými konzultacemi se zainteresovanými stranami a normalizací. Z hlediska spotřebitelů i podnikatelské sféry bude míru využití této sady nástrojů určovat cena výrobku a hospodářské pobídky. Osvědčené postupy v této oblasti mohou vycházet ze zásady „znečišťovatel platí“.

5.4.8.

Problémy v oblasti dozoru nad trhem a mezinárodní spolupráce by neměly být podceňovány. EHSV konstatuje, že na úrovni členských států je čím dál tím důležitější provádění a podávání zpráv na základě dozoru nad trhem, a pokud se tak neděje, bude zřejmě zapotřebí zavést na vnitrostátní úrovni přísnější mechanismus dohledu, který bude nepřímo nebo přímo koordinován prostřednictvím dohledu na úrovni EU. Může být rovněž nutné uvažovat o využívání různých mechanismů dohledu nebo kontrol nad rámec těch, které se již v současné době v oblasti ekodesignu a označování energetickými štítky běžně používají, aby byla minimalizována přítomnost oportunistických výrobců a dovozců na trhu EU a aby byly chráněny a odměňovány investice společností, jež v oblasti ekodesignu a při označování, poskytování informací o produktech a vydávání prohlášení uplatňují řádné a transparentní postupy.

5.4.9.

Pokud jde o spotřebitele a transparentnost, má rozhodující význam označování. Není však všelékem a nemusí být nejvhodnějším nástrojem zejména ve vztazích mezi podniky, pokud jde o produkty či služby. Na označení by měla být pokud možno uvedena doba životnosti výrobku, nikoli pouze v prvé řadě údaje o energetické účinnosti. Například hodnocení budovy může být na základě její energetické náročnosti vysoké, ale budova by si zasloužila také větší uznání za materiály použité při její výstavbě. Anebo velké složité produkty (např. určité systémy vytápění, chlazení či větrání) by si zasloužily větší uznání za použité materiály a za možnost jejich opravy, nahrazení, recyklace a trvanlivost.