5.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 170/98

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá, že Evropská komise reagovala na společnou iniciativu občanské společnosti a EHSV a jmenovala rok 2015 Evropským rokem rozvoje.

1.2

Výbor jednoznačně podporuje pozměňovací návrhy, které k předběžnému návrhu Komise na Evropský rok rozvoje (1) formulovala Evropská konfederace nevládních organizací pro pomoc a rozvoj (CONCORD) (2), a návrhy změn předložené Evropským parlamentem (3). Výbor poukazuje na skutečnost, že většina těchto myšlenek byla projednána neformální pracovní skupinou pro evropský rok a částečně zmíněna v jiných stanoviskách EHSV a na diskusní stránce EHSV věnované této problematice.

1.3

Evropský rok rozvoje bude prvním evropským rokem se silným globálním rozměrem založeným na právech. EHSV vyzývá orgány EU, aby učinily vše, co je v jejich silách pro dosažení cílů definovaných organizací CONCORD: tento evropský rok je „jedinečnou příležitostí k rozsáhlé veřejné rozpravě a smysluplné občanské angažovanosti za vizi Evropy v globálním rozvoji, v rámci Evropy i pro ostatní kontinenty, se souvisejícími aspekty lidských práv, environmentální udržitelnosti a sociální soudržnosti.“ (4).

1.4

Výbor vyzývá své partnery v jiných regionech světa, aby prosazovaly celosvětový rok rozvoje 2015 v dalších regionech světa tím spíš, že na přípravu zbývá dostatek času.

1.5

Hlavní důraz je třeba klást na nejvíce udržitelné a důležité aspekty rozvojové spolupráce, jako je celosvětová solidarita a spravedlnost, politická důslednost v oblasti rozvoje, cíle udržitelného rozvoje, celosvětové veřejné statky a výzvy a úloha evropských občanů jako spotřebitelů a aktérů v globální ekonomice. Témata omezeného dopadu a vazby mezi dárci a příjemci by neměly být prioritou.

1.6

Důraz by měl být kladen také na roli soukromého sektoru v rozvoji (5), neboť rozvojové země většinou nemívají strategie rozvoje pro malé a střední podniky (MSP) zahrnující družstevní subjekty. Tyto strategie mohou přispět k vymýcení chudoby a usnadnit inkluzivní růst. Evropská zkušenost s politikou podpory MSP ve spolupráci se sociálními partnery a zainteresovanými nevládními organizacemi by měla být cíleně a smysluplně využita v rozvojových zemích s cílem dosáhnout udržitelného růstu ve všech třech pilířích – hospodářském, sociálním a environmentálním.

1.7

EHSV znovu opakuje, že klíčovým aspektem úspěchu předchozích evropských roků byla úzká spolupráce mezi institucemi a orgány EU a občanskou společností, jak na vnitrostátní, tak na evropské úrovni. Proto Výbor vyzývá k bezodkladné činnosti – ke zřízení mnohostranných pracovních skupin pro zajištění včasné a řádně strukturované spolupráce. EHSV proto silně podporuje zřízení aliance organizací občanské společnosti.

1.8

Víceúrovňové činnosti prováděné organizacemi občanské společnosti (jejich aktivity na úrovni vnitrostátní a evropské a na úrovni partnerských států) mají klíčový význam při formování politických postupů. Proto by organizace občanské společnosti a jejich činnosti měly být během evropského roku absolutní prioritou a získat většinu finančních prostředků. V zájmu lepších krátkodobých a dlouhodobých výsledků Evropského roku rozvoje je rozhodující zabránit investování finančních prostředků do nákladných kampaní vedených agenturami pro styk s veřejností, nebo tyto služby omezit na absolutní minimum (jak se uvádí v odstavci 3.6 tohoto stanoviska).

1.9

Výbor vyzývá orgány EU, aby namísto vedení kampaní a sdělování informací využily rozpravy trialogu k zacílení pozornosti na udržitelné výsledky a angažovanost. Za tímto účelem je třeba změnit několik částí některých článků návrhu Evropské komise, jak se navrhuje v částech 3 a 4 tohoto stanoviska. Zároveň je zapotřebí provést změny v bodech odůvodnění a přílohách, které vzhledem k omezenému rozsahu nemohou být součástí tohoto stanoviska.

1.10

Nejlepší výsledky by mohl přinést decentralizovaný přístup, popsaný v odstavci 3.5 stanoviska, neboť tradice a historie v oblasti rozvojové spolupráce jsou velmi různorodé a žádný univerzální model např. pro sdělení či aktivity neexistuje. V částech 3 a 4 stanoviska se předkládá několik návrhů činností evropského roku na místní úrovni, jež by měly být v přípravách tohoto roku zohledněny.

2.1

Evropský rok hraje specifickou roli v komunikaci a aktivním zapojení občanů a umožňuje realizaci společných akcí na úrovni EU, vnitrostátní a regionální či místní úrovni, pořádaných jak institucionálními subjekty, tak i narůstajícím počtem organizací občanské společnosti.

2.2

Rok 2015 je rokem, v němž mají být splněny rozvojové cíle tisíciletí. Jeho vyvrcholením by mělo být zhodnocení dosažených výsledků a přijetí nové strategie či přístupu pro příští desetiletí. EU sehrála klíčovou roli v rozvojových otázkách a při stanovení rozvojových cílů tisíciletí. Přestože je rozvojová spolupráce mnohem více než rozvojová pomoc, je namístě poznamenat, že většina celkové oficiální rozvojové pomoci (60 %) pochází z EU a jejích členských států. V diskusích o dalším vývoji po roce 2015 by EU a její občané společně s partnery v rozvojových zemích měli hrát hlavní roli.

2.3

Podle údajů Eurobarometru (6) se přibližně 20 milionů lidí v EU osobně angažuje v nevládních rozvojových organizacích (včetně dobrovolníků), okolo 130 milionů občanů EU finančně přispívá organizacím pomáhajícím rozvojovým zemím a celkem 72 % občanů EU osobně podporuje myšlenku pomoci zemím s nízkými ukazateli rozvoje.

2.4

Stále více lidí chápe, že rozvoj začíná ve vlastní zemi a životě, mimo jiné spravedlivým obchodem, ochranou životního prostředí a účastí na politických postupech.

2.5

Rychle rostoucí, rozsáhlá a otevřená koalice příznivců se silnou podporou evropského komisaře pro rozvoj Andrise Piebalgse a jeho týmu pod vedením organizací občanské společnosti vnitrostátní a evropské úrovně – Evropského hnutí – Litva, Litevské platformy pro rozvojovou spolupráci (LAPAS), Evropské konfederace nevládních organizací pro pomoc a rozvoj (CONCORD) a EHSV (7) shromáždila klíčové zainteresované subjekty včetně řady organizací občanské společnosti, Výboru regionů a Evropského parlamentu. Od samého počátku partneři svou činností usilují o úspěšný a ambiciózní evropský rok s konkrétními výsledky.

3.1

EHSV vyzývá orgány EU, aby využily rozpravy trialogu k tomu, aby byl obsah evropského roku obohacen a doplněn o opatření k zajištění lepších a udržitelnějších výsledků (mimo jiné například prostřednictvím politických postupů, závazků, zlepšením horizontálního a strukturálního dialogu).

3.2

EVSH připomíná svůj původní návrh k obsahu evropského roku.„EHSV žádá, aby byla věnována větší pozornost problematice rozvojové spolupráce, celosvětové solidaritě a diskusi o rozvojových cílech tisíciletí. Navrhuje, aby byl rok 2015 věnován ‚rozvoji a spolupráci‘ (pracovní název). Vzhledem k tomu, že EU a členské státy jsou také odhodlány tyto cíle do roku 2015 splnit, Výbor navrhuje využít tento evropský rok ke zvýšení uvědomění a pocitu sdílené odpovědnosti vůči realizaci cílů již stanovených i těch nových, jež budou vytyčeny po roce 2015, a to u každého občana, v rámci občanské společnosti a na evropské úrovni i národních úrovních.“ (8).

3.3

Pro úspěch a průběh evropského roku a rozvoje jako takového má zásadní význam angažování a zapojení evropských občanů a organizací občanské společnosti a jejich partnerů v celém světě do rozvoje a politického dialogu o globálním rozvoji a spravedlnosti. Organizace občanské společnosti hrají klíčovou roli nejen při shromažďování finančních prostředků a provádění rozvojových činností, ale také v politických postupech. To platí zvlášť pro mladší generaci, jejíž příslušníci mají tendenci k intenzivnějšímu propojení s širším světem prostřednictvím sociálních a jiných médií a akutněji si uvědomují naléhavé problémy, které jakožto budoucí vedoucí představitelé budou muset řešit. Proto má zásadní význam smysluplné a přímé zapojení dětí a mládeže, zejména dívek, do diskusí evropského roku. Je také zapotřebí účelně a přímo zapojit občany různých zájmů, sociálního původu atd. Výše uvedené aspekty by měly být řádně zohledněny v přípravě a provádění evropského roku, v jeho obsahu a financování.

3.4

Výbor podporuje decentralizovaný přístup k evropskému roku Pracovní skupiny na vnitrostátní úrovni by měly připravit národní heslo, slogan nebo pozvánku na evropský rok, jež bude nejlépe odrážet situaci v daném členském státě. Nejpozději do dvou měsíců po přijetí návrhu by měly být vytvořeny pracovní skupiny na evropské a vnitrostátní úrovni, které budou mít přístup k financování vyčleněnému na evropský rok. Činnost pracovních skupin spolu s podporou této činnosti by měly pokračovat i po skončení evropského roku. V pracovních skupinách by měla sehrát významnou úlohu organizovaná občanská společnost.

3.5

EHSV oceňuje plán Komise investovat do evropského roku značné finanční prostředky, a zajistit tak jeho úspěšnost. Současně Výbor vyjadřuje obavy, že pouze velmi malý procentuální podíl tohoto financování je v této fázi vyčleněn na zapojení a činnosti občanské společnosti, ačkoli by to evropskému roku nejlépe zajistilo udržitelnost a výsledky. Využívání fondů na stávající nebo nové smlouvy/zakázky v oblasti styku s veřejností by se mělo zamezit nebo snížit na naprosté minimum, neboť v některých případech může být tato činnost dokonce v protikladu s cíli evropského roku.

3.6

Na základě osvědčených postupů z minulých evropských roků Výbor podporuje zřízení rozsáhlé a otevřené aliance organizací občanské společnosti, jež by jako v minulých letech měla mít vedoucí úlohu při plánování a provádění evropského roku. EHSV navrhuje, aby se věnovala zvýšená pozornost úzké spolupráci se členy EHSV a orgány a dalšími zainteresovanými subjekty aliance na úrovni EU a členských států.

3.7

I v roce 2015 by se mělo pokračovat v osvědčeném postupu jmenování „velvyslance evropského roku“. Nabízí řadu příležitostí, jak podnítit zájem veřejnosti o evropský rok a zajistit podporu jeho cílům.

3.8

Výbor usiluje o rozvoj mechanismů spolupráce na všech příslušných úrovních, aby se mezi institucemi a orgány EU dosáhlo co možná nejlepší spolupráce a synergií. Během evropského roku by měla být navázána spolupráce s Organizací spojených národů.

3.9

Výbor jednoznačně podporuje návrhy pro evropský rok, které byly projednány v neformální pracovní skupině pro evropský rok a v on-line diskusích na internetové stránce EHSV. Myšlenky formulované organizacemi občanské společnosti a partnery prezentuje organizace CONCORD (9). Orgány EU by měly učinit vše, co je v jejich silách, aby byl evropský rok:

3.10

Výbor také důrazně podporuje následující návrhy předložené zpravodajem Evropského parlamentu (10):

4.1

Článek 1 (doplnit větu). Národní podtitulek by umožnil účinněji zohlednit rozdíly v tradici, výzvách a možnostech v každém členském státě: „Rok 2015 se vyhlašuje ‚Evropským rokem pro rozvoj‘ […] Podtitulek a heslo, slogan nebo pozvánka na evropský rok by měly být vytvořeny na úrovni členského státu.“

4.2

Článek 2 (první část) – Mohlo by být užitečné se důrazněji zaměřit na angažovanost. Všechny zainteresované subjekty musí být zmíněny jako rovnoprávní aktéři – „informovat občany EU o rozvojové spolupráci EU a zapojit je do rozprav o tom s důrazem na to, čeho může Evropská unie jako partner globálního rozvoje největší dárce pomoci na světě dosáhnout již dnes, a dohodnout se, jak by mohla učinit ještě více uplatňováním větší důslednosti a lepší koordinace se svými členskými státy, orgány a dalšími aktéry.“, pokud její orgány a členské státy spojí síly.

4.3

Článek 2 (druhá část) – V návaznosti na stanovisko EHSV Obchod, růst a celosvětové záležitosti: Obchodní politika jako klíčový prvek strategie EU 2020 – „podnítit aktivní a smysluplný zájem evropských občanů o rozvojovou spolupráci a jejich účast v ní, posílit smysl pro odpovědnost, co se týče individuálních rozhodnutí a státních a mezinárodních závazků (včetně agendy po roce 2015), a poskytnout příležitost k účasti na vytváření a provádění politik a“

4.4

Článek 2 (třetí část) – Tato formulace je příliš poznamenána logikou pomoci a dárcovství a velmi zužuje celkové zaměření: – „zvýšit informovanost o úloze rozvojové spolupráce EU, která přináší celou řadu výhod všem subjektům zainteresovaným v EU a jejích partnerských státech , a to nejen příjemcům, ale v měnícím se a stále více vzájemně provázaném světě;“i občanům EU.

4.5

Článek 2 (nová část) – Klíčový význam mají udržitelné výsledky v politických postupech na úrovni EU a členských států, což ve stávajícím návrhu chybí: – „dosáhnout udržitelných výsledků a zlepšení tam, kde je to nutné (mimo jiné např. v oblasti interní a externí politické agendy, rozvojových politik, konzistentnosti, účinnosti, přístupu založeném na právech, posílení postavení žen, udržitelného rozvoje, zabezpečitelnosti/lidské bezpečnosti, účasti a výměny, nástrojů a struktury pro občanskou společnost, včetně obchodních organizací a odborů).“

4.6

Článek 3 (první odrážka v první části) – Komunikace musí být dvoustranný proces. Nedávné kampaně k evropským rokům byly různými stranami ostře kritizovány: – „sdělovací kampaně komunikační činnost za účelem projednání a nalezení konsenzu v zásadních otázkách šíření klíčových sdělení zaměřená é na širokou veřejnost i na konkrétní cílové skupiny, a to i prostřednictvím sociálních médií,“.

4.7

Článek 3 (druhá odrážka v první části) – Úspěšné pracovní skupiny činné na úrovni EU a členských států prokázaly, že jsou jedním z nejdůležitějších faktorů úspěchu evropského roku. V zájmu transparentnosti musí mít rozpravy konkrétní a měřitelné výsledky: – „vytvoření otevřeného a inkluzivního politického postupu řízeného mnohostrannou pracovní skupinou, včetně konferencí e, akcí e a iniciativy pořádaných é ve spolupráci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami s cílem podpořit aktivní účast a diskusi a zvýšit informovanost na evropské úrovni a dosáhnout výsledků a zlepšení tam, kde je to nutné,“.

4.8

Článek 3 (nová odrážka v první části) – Evropský rok „o“ rozvoji je nemyslitelný bez přímého zapojení zainteresovaných subjektů v rozvojových zemích a z těchto zemí: –„aktivity v EU a s přeshraničním dosahem určené partnerským státům, jejich obyvatelům a organizacím;“.

4.9

Článek 3 (nová odrážka v první části) – EHSV a Evropská komise v pracovním dokumentu uvádějí, že včasná příprava a návazné činnosti mohou evropskému roku zajistit lepší výsledky, stejně jako vazby mezi tematickými roky: – přípravné a návazné činnosti k evropskému roku na vnitrostátní a evropské úrovni;

4.10

Článek 4 (část 2) – Jak již bylo vysvětleno u odstavce 4.7: „Národní koordinátoři v úzké spolupráci s Komisí konzultují a spolupracují zřídí národní pracovní skupinu/řídící skupinu složenou ze zástupců širokého spektra s celou řadou příslušných zúčastněných stran, včetně občanské společnosti […].“

4.11

Příloha: Podrobné informace o opatřeních uvedených v článku 3, část A. Přímé iniciativy Unie (první odstavec) – V zájmu zohlednění podmínek v jednotlivých členských státech by se měl podporovat decentralizovaný přístup. Organizace občanské společnosti by neměly být vyloučeny z realizace vlastních návrhů: „Financování bude mít obecně podobu přímého nákupu zboží a služeb v rámci veřejných zakázek otevřených organizacím občanské společnosti, soukromému sektoru a dalším subjektům stávajících rámcových smluv. […].“

4.12

Příloha: Podrobné informace o opatřeních uvedených v článku 3, část A. Přímé iniciativy Unie (nový odstavec) – Na základě osvědčených postupů z předchozích evropských roků: V roce 2013 se do koordinace a provádění evropského roku zapojuje více než 60 celoevropských sítí organizací občanské společnosti aktivitami na evropské a vnitrostátní úrovni, odpovídající podpora činnosti aliance má tedy zásadní význam: „– podpory koordinace občanskou společností podle osvědčeného modelu ‚aliance pro evropský rok‘;“.