5.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 170/45

1.1

EHSV v zásadě souhlasí se způsobem, jakým dosud fungoval Fond solidarity EU (FSEU) (1), jehož vznik vzápětí podpořil (2).

1.2

EHSV se domnívá, že ve vztahu k fungování Fondu solidarity Evropské unie je třeba nařízení č. 2012/2002 změnit, s čímž se již příliš otálelo (3), a podporuje úsilí Komise v tomto směru stejně jako Evropský parlament (4), ačkoli nový návrh je nanejvýš konzervativní.

1.3

EHSV je toho názoru, že zamítnutím návrhu (5) Komise v roce 2005 Rada přišla o příležitost postavit fungování fondu na nových základech.

1.4

EHSV se domnívá, že je nutné přijmout veškerá nezbytná opatření za účelem snížení byrokracie související s fungováním FSEU a že je třeba zrychlit jeho postupy (6).

1.5

EHSV souhlasí se změnami, které plánuje zavést nový návrh nařízení (7), pokud jde o stanovení záloh, upřesnění pojmů „závažná katastrofa“ a „mimořádné regionální katastrofy“ či přijetí opatření zaměřených proti členským státům, které neprojeví péči potřebnou k předcházení uvedených katastrof.

1.6

EHSV se domnívá, že navzdory obzvláště obtížnému období, kterým prochází ve finanční oblasti, bude EU muset vyčlenit výraznější částky na činnost FSEU pro případ, kdy by měla nastat závažná katastrofa s mimořádně silným dopadem.

1.7

Podle názoru EHSV je třeba zcela vyjasnit podmínky pro čerpání z FSEU, aby nevzbuzoval neopodstatněná očekávání a nestal se nástrojem k politickým manévrům, avšak aby nezpůsobil ani zklamání těžce zkoušených obyvatel.

1.8

EHSV podporuje názor, že nástroje jako FSEU poskytují EU vynikající příležitost k tomu, aby prokázala svou jednotu a solidaritu, pokud budou náležitým způsobem využity, a aby EU seznámila evropské občany s vynaloženým úsilím a poskytovanou pomocí.

1.9

EHSV se domnívá, že mezi plánovaná opatření je vhodné zařadit rovněž katastrofy, které se náhle vyskytnou v důsledku „skleníkového efektu“ a změny klimatu obecně či též v důsledku teroristických akcí.

1.10

EHSV si klade otázku, proč stanovené mezní hodnoty, jež opravňují označit katastrofu za „závažnou“, jsou nastaveny na tak vysokou úroveň, zavazující FSEU uvolnit své zdroje pouze výjimečně a výlučně v případech aktivace odvolacích doložek; domnívá se, že minimální prahy odpovídajících částek, které se zmiňují v souvislosti s rozsahem zjištěných škod, jsou mimořádně vysoké a je třeba je snížit.

1.11

Ustanovení o subsidiaritě, které Rada důsledně uplatňuje, představuje odrazující prvek a značně komplikuje snahy Komise. EHSV žádá, aby bylo používáno flexibilněji.

1.12

Výbor je přesvědčen, že v některých případech by bylo a je nadále možné zamezit velkým katastrofám využitím mechanismů a evropských fondů, které jsou k dispozici, a též využitím existujícího know-how.

1.13

EHSV souhlasí se zásadou „nechat platit původce škod“.

1.14

Výbor konstatuje, že v posledních letech Evropa bohužel zaznamenala výrazný nárůst počtu velkých katastrof.

1.15

EHSV vyzývá členské státy, aby zlepšily své vnitřní postupy a mechanismy a usnadnily práci Komise tím, že jí včas poskytnou informace, jež musí být důvěryhodné, platné a podložené.

1.16

Výbor se domnívá, že lhůta od devíti do dvanácti měsíců, kterou si žádá vyplacení příspěvků pomoci, je mimořádně dlouhá a neplní cíl, jakým je naléhavá a okamžitá pomoc.

1.17

Z hlediska EHSV je třeba stanovit pravidla pro reklamu a propagační činnost, jaké se musí těšit činnost fondu, aby se s ní občané seznámili.

2.1

Právě po katastrofických záplavách, jež postihly střední a severní Evropu, byl v roce 2002 zřízen FSEU s cílem poskytovat členským státům i kandidátským zemím zasaženým závažnými přírodními katastrofami doplňující pomoc, jejímž cílem je obnovit hospodářský a sociální život v postižených oblastech.

2.2

FSEU byl zřízen na základě naléhavých postupů, když se ukázalo, že ačkoli EU disponuje velmi výraznými prostředky pro odpověď na přírodní katastrofy na celé planetě, nemá přiměřené nástroje k tomu, aby čelila podobným kalamitám na svém vlastním území či na území kandidátských zemí jednajících o přistoupení.

2.3

Od svého vzniku vedl FSEU za mnoha okolností uspokojivá opatření, avšak mohli jsme též zaznamenat jistý počet strukturálních či byrokratických selhání, která se Komise pokusila napravit, když v roce 2005 předložila návrh nařízení, jenž navzdory příznivému stanovisku Evropského parlamentu narazil na zamítavý postoj Rady.

2.4

Strop pro roční rozpočet fondu je jedna miliarda eur, což je částka, která se dosud ukazovala jako dostatečná.

3.1

Hlavní ustanovení nařízení zřizujícího FSEU, jež v současnosti platí, jsou následující:

3.1.1

Fond byl založen proto, aby pomáhal členským státům a zemím jednajícím o přistoupení čelit závažným přírodním katastrofám a aby umožnil EU podniknout naléhavá a účinná opatření.

3.1.2

Vztahuje se na členské státy a na země, jež zahájily přístupová jednání.

3.1.3

Představuje doplňující nástroj a poskytuje doplňující pomoc, jejímž smyslem je refinancovat naléhavá opatření.

3.1.4

Je stanoveno, že hlavní aspekty závažných katastrof, pro něž je určen, se týkají životních podmínek, životního prostředí a hospodářství.

3.1.5

„Závažnými katastrofami“ je třeba ve smyslu tohoto textu rozumět takové katastrofy, které způsobují rozsáhlé škody z hlediska finančních nákladů či vyjádřené podílem hrubého národního důchodu (HND) (8).

3.1.6

Stanoví, že FSEU musí pracovat na základě mimořádně rychlých postupů a neprodleně přijímat rozhodnutí.

3.1.7

V každém případě za provádění pomoci je nadále odpovědný stát, kterému je pomoc určena.

3.2

Nařízení uvádí, že jsou vhodné co nejvyšší transparentnost a obezřetná finanční správa.

3.3

Vzhledem k vysokým částkám, jež byly stanoveny pro definici „přírodních katastrof“, současně zavádí odvolací doložky týkající se „mimořádných katastrof“ a katastrof, k nimž dojde v „sousední zemi“, avšak svazuje je výjimečně přísnými kritérii a horní hranicí účasti ve výši 75 milionů eur. Stalo se pravidlem, že zásahy FSEU se provádějí na základě těchto ustanovení o výjimkách, a to kvůli mimořádně vysokým částkám, jež byly na začátku stanoveny pro definici závažných katastrof.

3.4

Podle nařízení jsou stěžejní priority FSEU v případě závažné katastrofy následující:

3.4.1

okamžitá obnova zničené infrastruktury a provozů v odvětví energetiky, přívodu vod a odvodu odpadních vod, telekomunikací, dopravy a vzdělávání,

3.4.2

výkon dočasných zásahů zaměřených na ubytování a hrazení záchranných služeb,

3.4.3

přijetí opatření na ochranu kulturního dědictví,

3.4.4

bezprostřední vyčištění oblastí zasažených katastrofou.

3.5

Postižený členský stát musí co nejrychleji, nejpozději však do deseti týdnů od začátku katastrofy, zaslat Komisi žádost o zásah, která rovněž upřesní rozsah požadované pomoci.

4.1

Projednávaný návrh měnící nařízení č. 2012/2002, jímž se řídí fungování FSEU, předpokládá následující změny:

4.1.1

Zařazuje činnost fondu do nového víceletého finančního rámce 2014–2020.

4.1.2

Jasně definuje jeho pole působnosti tím, že jej omezuje na přírodní katastrofy, a to včetně katastrof zapříčiněných člověkem.

4.1.3

Stanovuje nový práh pro „závažné regionální katastrofy“ ve výši 1,5 % regionálního HND na úrovni NUTS2 (počet obyvatel mezi 800 000 a 3 miliony).

4.1.4

Zavádí možnost, aby Fond na základě žádosti postiženého členského státu rychle vyplatil zálohu až do 10 % předpokládané výše finanční pomoci, se stropem 30 milionů EUR.

4.1.5

Poprvé zohledňuje pomalu se rozvíjející katastrofy, jako je sucho.

4.1.6

Zavádí opatření na podporu účinnějšího předcházení katastrofám a vybízí k využití souvisejících právních předpisů EU, přičemž dává Komisi právo odmítnout žádost o zásah Fondu předloženou členským státem, pokud se prokáže jeho závažná nedbalost či pokud se katastrofa podobným způsobem opakuje.

4.1.7

Obsahuje nové ustanovení o způsobilosti DPH a vylučuje technickou pomoc jako nezpůsobilou pro příspěvek z fondu.

4.1.8

Ve výjimečných okolnostech opravňuje odchýlit se od určitých ustanovení finančního řádu.

4.1.9

Stanovuje strop, kterého je třeba dosáhnout, aby byla katastrofa vyhodnocena jako závažná, na 3,53 miliardy eur nebo 0,6 % hrubého národního důchodu.

5.1

EHSV souhlasí s tím, že bylo třeba změnit nařízení 2012/2002 ohledně fungování FSEU tak, aby:

5.1.1

se fond stal účinnějším mechanismem pro podporu členských států EU, zemí jednajících o přistoupení a sousedních zemí v případě přírodních katastrof,

5.1.2

mohl rovněž zasahovat v případě katastrof způsobených průmyslovými či technologickými haváriemi.

5.2

EHSV je toho názoru, že předpokládané částky jsou nízké pro případy masivních katastrof, které mohou mít dopad na velkou část EU (jaderná havárie, epidemie atp.), a vyzývá Komisi, aby se této stránce soustředěně věnovala.

5.3

EHSV se rozhodně připojuje k názoru Komise, jež se snaží urychlit postupy, které řídí fungování FSEU, avšak je zřejmé, že tyto postupy musí v každém případě vést cestou důvěryhodných mechanismů, jež se opírají o jasná a jednoduchá pravidla fungování.

5.4

EHSV vyzývá členské státy, aby k mechanismům fondu přistupovaly obezřetně a nevyvolaly neoprávněné negativní reakce vůči EU.

5.5

EHSV souhlasí s postupem vyplácení záloh i se zavedením kategorie „dlouho trvající škody“ do praxe, například v souvislosti se suchem. Dále se domnívá, že součástí prací usilujících o obnovu původního stavu, které jsou naplánovány po přírodní katastrofě, musí být rovněž obnova lesních porostů.

5.6

EHSV soudí, že Komise musí být obzvláště přísná vůči členským státům, které navzdory existenci právních předpisů EU a specifického evropského financování vykazují nedbalost, jejímiž důsledky jsou závažné katastrofy.

5.7

EHSV je toho názoru, že změna klimatu způsobí v budoucnu ještě více přírodních katastrof, a vyzývá proto Komisi, aby to rovněž v revidovaném nařízení zohlednila.

5.8

EHSV se domnívá, že „občanská společnost“ stále zastává mimořádně důležitou úlohu, jakmile dojde k velkým katastrofám, a žádá Komisi, aby do měněného nařízení zapracovala možnost financovat též specializované a certifikované organizace, které působí v této oblasti a disponují potřebnými strukturami a poznatky k poskytnutí svých služeb.

5.9

EHSV je toho názoru, že pokud nástroje jako FSEU účinně pracují, dávají EU možnost konkrétně a aktivně projevit solidaritu, a vyzývá Komisi, aby přijala veškerá nezbytná opatření k tomu, aby evropští občané byli informováni o úloze Unie.

5.10

EHSV je přesvědčen, že je třeba financování fondu začlenit do běžného rozpočtu EU, aby se omezila zpoždění způsobená současnými postupy, které jsou pomalé a zatížené byrokracií a které vedou k zásahům Rady, Parlamentu i Komise, avšak rovněž je zapotřebí zavést nějaký mechanismus pro zvýšení vyčleněné částky v případě výjimečně rozsáhlých katastrof, jež vyžadují výraznější pomoc.

5.11

EHSV souhlasí s domněnkou Evropského parlamentu, že práh pro zásah stanovený na 1,5 % regionálního HND na úrovni NUTS2 je mimořádně vysoký a k velkému zklamání občanů vylučuje mnoho závažných katastrof z pole působnosti fondu. Dále navrhuje snížit jej na 1 %, aby pokrýval zejména země se slabými demografickými parametry.