7.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 199/25

—

s ohledem na články 168 a 184 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na článek 2 Smlouvy o Evropské unii,

—

s ohledem na článek 35 Listiny základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na článek 23 Listiny základních práv Evropské unie týkající se rovnosti žen a mužů ve všech oblastech,

—

s ohledem na sdělení Evropské komise „Solidarita v oblasti zdraví: snížení nerovnosti v oblasti zdraví v EU“ (KOM(2009) 0567),

—

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1350/2007/ES ze dne 23. října 2007, kterým se zavádí druhý akční program Společenství v oblasti zdraví (2008–2013) (1),

—

s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/48/ES ze dne 26. listopadu 2009 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením Evropským společenstvím (2),

—

s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu ke sdělení „Solidarita v oblasti zdraví: snížení nerovnosti v oblasti zdraví v EU“,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 8. června 2010 o „rovnosti a zdraví jako součásti všech politik: solidarita v oblasti zdraví“,

—

s ohledem na zprávu o druhé společné zprávě Výboru pro sociální ochranu a Komise o sociálním dopadu hospodářské krize a politických reakcí,

—

s ohledem na závěry Rady o společných hodnotách a zásadách ve zdravotních systémech Evropské unie (3),

—

s ohledem na usnesení Rady ze dne 20. listopadu 2008 o zdraví a dobrých životních podmínkách mladých lidí,

—

s ohledem na závěrečnou zprávu Komise pro sociální determinanty zdraví (Světová zdravotnická organizace, 2008),

—

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ke sdělení „Solidarita v oblasti zdraví: snížení nerovnosti v oblasti zdraví v EU“ (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 1. února 2007 o prosazování zdravé stravy a fyzické aktivity: evropský rozměr prevence nadváhy, obezity a chronických chorob (5) a na své usnesení ze dne 25. září 2008 o bílé knize týkající se zdravotních problémů souvisejících s výživou, nadváhou a obezitou (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. října 2008 k tématu „Společně pro zdraví: strategický přístup pro EU na období 2008–2013“ (7),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0032/2011),

A.

vzhledem k tomu, že univerzálnost, přístup ke kvalitní zdravotní péči, rovnost a solidarita jsou společné hodnoty a zásady, na nichž spočívají systémy zdravotnictví v členských státech EU,

B.

vzhledem k tomu, že jelikož občané Unie žijí nyní v průměru déle a zdravěji než generace před nimi, stojí EU před vážným problémem, který v kontextu stárnutí obyvatelstva představují výrazné rozdíly v oblasti tělesného a duševního zdraví, které existují mezi členskými státy EU i v rámci jednotlivých členských států a které se dále prohlubují,

C.

vzhledem k tomu, že rozdíly v očekávané délce života při narození mezi skupinami s nejvyšším a nejnižším socio-ekonomickým postavením činí 10 let u mužů a 6 let u žen,

D.

vzhledem k tomu, že pokud jde o nerovnost v oblasti zdraví, je potřeba se zabývat také zásadním problémem, kterým je genderový rozměr očekávané délky života,

E.

vzhledem k tomu, že zdraví je kromě genetických determinant ovlivňováno především životním stylem lidí a jejich přístupem ke zdravotní péči, včetně prevence nemocí a léčby krátkodobých i dlouhodobých onemocnění; vzhledem k tomu, že nižší sociálně-ekonomické skupiny jsou náchylnější ke špatné výživě a závislosti na tabáku a alkoholu, což jsou faktory, které zásadním způsobem přispívají k řadě chorob, včetně kardiovaskulárních onemocnění a rakoviny,

F.

vzhledem k tomu, že nerovnost v oblasti zdraví mezi příslušníky vyšších a nižších vzdělanostních, profesních a příjmových skupin byla zjištěna ve všech členských státech,

G.

vzhledem k tomu, že byla prokázána existence genderového rozměru v oblasti podvýživy, což naznačuje, že ženy jsou podvýživou postiženy více a že tato nerovnost s poklesem na socio-ekonomickém žebříčku dále narůstá,

H.

vzhledem k tomu, že nerovnost související s pohlavím a věkem v rámci biomedicínského výzkumu a nedostatečné zastoupení žen v klinických testech ohrožují péči o pacienty,

I.

vzhledem k tomu, že srovnávací měření nerovnosti v oblasti zdraví je prvním základním krokem k účinnému jednání,

J.

vzhledem k tomu, že vyšší míru nemocnosti zpravidla vykazují příslušníci nižších vzdělanostních, profesních a příjmových skupin a výrazná nerovnost je rovněž zjištěna v míře výskytu většiny forem zdravotního postižení a specifických chronických nepřenosných chorob, orálních onemocnění a duševních onemocnění,

K.

vzhledem k tomu, že užívání tabáku mezi ženami dramaticky roste, a to především u mladých žen, přičemž důsledky pro jejich budoucí zdraví jsou katastrofální, a vzhledem k tomu, že dopady kouření jsou u žen dále posíleny četnými znevýhodněními,

L.

vzhledem k tomu, že Komise konstatuje, že zdravotní stav souvisí se sociálním gradientem ve všech členských státech Evropské unie (sdělení Komise ze dne 20. října 2010 nazvané „Solidarita v oblasti zdraví: snížení nerovnosti v oblasti zdraví v EU“); vzhledem k tomu, že Světová zdravotnická organizace tento sociální gradient definuje jako souvislost mezi socio-ekonomickými nerovnostmi a nerovnostmi v oblasti zdraví a přístupu ke zdravotní péči,

M.

vzhledem k tomu, že řada projektů a studií potvrdila, že zejména nástup nadváhy a obezity je charakterizován ranými rozdíly souvisejícími se sociálně-ekonomickým prostředím a že nejvyšší výskyt nadváhy a obezity je zaznamenán v nižších socio-ekonomických skupinách; vzhledem k tomu, že by tato situace mohla vést dokonce k ještě větším zdravotním a socio-ekonomickým nerovnostem v důsledku zvýšeného rizika chorob spojených s obezitou,

N.

vzhledem k tomu, že i přes pokrok v socio-ekonomické a environmentální oblasti, který vedl po dlouhou dobu k celkovému zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva, mají různé faktory, jako jsou podmínky v oblasti hygieny, bydlení a práce, podvýživa, vzdělávání, příjem, konzumace alkoholu a kouření, i nadále přímý dopad na nerovnosti v oblasti zdraví,

O.

vzhledem k tomu, že změna klimatu bude mít dle očekávání řadu zdravotních dopadů v důsledku zvýšené četnosti extrémních projevů počasí, jako jsou vlny veder a záplavy, dále v důsledku změny charakteru nakažlivých nemocí a rovněž v důsledku zvýšeného vystavení UV záření; vzhledem k tomu, že ne všechny země EU jsou ve stejné míře připraveny těmto změnám čelit,

P.

vzhledem k tomu, že nerovnosti v oblasti zdraví jsou způsobeny nejen četnými hospodářskými a environmentálními faktory a způsobem života, ale také problémy v přístupu ke zdravotní péči,

Q.

vzhledem k tomu, že nerovnosti v oblasti zdraví jsou rovněž spojeny s problémy v přístupu ke zdravotní péči, a to jak z hospodářských důvodů – nejedná se ani tak o intenzivní péči, která je v členských státech řádně poskytována, ale spíše o běžnou péči (jako je zdravotní péče poskytovaná stomatologem či očním lékařem) –, tak z důvodů špatného rozdělování zdravotnických zdrojů v některých regionech Unie,

R.

vzhledem k tomu, že existuje skutečný problém týkající se nedostatku lékařů v některých regionech Unie a jejich mobility ve vztahu k jiným regionům Unie a že tato situace způsobuje výrazné nerovnosti, pokud jde o přístup k lékařské péči a bezpečnost pacientů,

S.

vzhledem k tomu, že lidé žijící v odlehlých a ostrovních oblastech mají i nadále omezený přístup k rychlé a kvalitní zdravotní péči,

T.

vzhledem k tomu, že pacienti trpící chronickým onemocněním či stavem tvoří zvláštní skupinu, jež je vystavena nerovnému přístupu k diagnostice a pečovatelským, sociálním a dalším podpůrným službám a nevýhodám spojeným s napjatou finanční situací, špatným přístupem k zaměstnání, sociální diskriminací a stigmatizací,

U.

vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách je široce rozšířeným jevem ve všech zemích a sociálních vrstvách a má zásadní dopady na fyzické a emocionální zdraví žen a dětí,

V.

vzhledem k tomu, že neplodnost je onemocněním uznaným Světovou zdravotnickou organizací, které má specifický dopad na zdraví žen, a že celostátní průzkum veřejného mínění provedený ve Spojeném království ukázal, že více než 94 % žen, které trpí neplodností, trpí současně jednou z forem deprese,

W.

vzhledem k tomu, že v přístupu k léčbě neplodnosti existují mezi členskými státy velké rozdíly,

X.

vzhledem k tomu, že podle statistického úřadu Evropské unie Eurostat míra nezaměstnanosti v EU 27 vzrostla v září 2010 na 9,6 % a že výbor Rady Evropské unie pro sociální ochranu ve svém stanovisku ze dne 20. května 2010 vyjádřil znepokojení nad skutečností, že současná hospodářská a finanční krize bude mít nepříznivý vliv na přístup lidí ke zdravotní péči a na rozpočty členských států pro oblast zdravotnictví,

Y.

vzhledem k tomu, že současná hospodářská a finanční krize může mít vážné důsledky pro zdravotnictví v několika členských státech EU, a to na straně nabídky i poptávky,

Z.

vzhledem k tomu, že omezení v důsledku současné hospodářské a finanční krize ve spojení s dopady nadcházející demografické změny, které bude muset Unie čelit, by mohla závažně podkopat finanční a organizační udržitelnost systémů zdravotnictví členských států, což by zabraňovalo rovnému přístupu k péči na jejich území,

AA.

vzhledem k tomu, že kombinace chudoby a dalších faktorů zranitelnosti, jako je dětství nebo stáří, postižení nebo menšinový původ, dále zvyšuje rizika nerovnosti přístupu ke zdravotní péči a že naopak špatný zdravotní stav může vést k chudobě a/nebo sociálnímu vyloučení,

AB.

vzhledem k tomu, že v raném věku se vytvářejí celoživotní dispozice k mnoha aspektům zdraví a životního podmínek – od obezity, srdečních chorob a duševního zdraví až po vzdělávání, profesní realizaci, hospodářské postavení a kvalitu života,

AC.

vzhledem k tomu, že nerovnosti v oblasti zdraví mají závažné hospodářské dopady na EU a členské státy; vzhledem k tomu, že ztráty související s nerovností v oblasti zdraví se odhadují na přibližně 1,4 % HDP,

AD.

vzhledem k tomu, že v mnoha zemích EU není zajištěn rovný přístup ke zdravotní péči pro nenahlášené migranty, a to buď v praxi, nebo i právně,

AE.

vzhledem k tomu, že v členských státech stále roste počet případů, kdy členové různých sociálních skupin (např. osoby se zdravotním postižením) čelí překážkám v rovném přijímání do zdravotnických zařízení, což omezuje jejich přístup ke zdravotnickým službám,

AF.

vzhledem k tomu, že se členské státy v souvislosti se stárnutím obyvatelstva potýkají s problémy týkajícími se závislosti a rostoucích potřeb v oblasti geriatrické péče a zdraví; vzhledem k tomu, že je tudíž nezbytná změna přístupu k organizaci zdravotní péče; vzhledem k tomu, že lze konstatovat zvyšování nerovnosti v přístupu ke zdravotní péči u starších osob,

1.

vítá klíčové návrhy, s nimiž přichází Komise ve svém sdělení nazvaném „Solidarita v oblasti zdraví: snížení nerovnosti v oblasti zdraví v EU“: 1) poskytnutí spravedlivější priority zdraví jakožto součásti našich obecných cílů ohledně sociálního a ekonomického rozvoje, 2) zdokonalení databází údajů a znalostí (včetně měření, sledování, hodnocení a podávání zpráv), 3) posílení odhodlání celé společnosti ke snižování nerovností v oblasti zdraví, 4) uspokojení potřeb zranitelných skupin, a 5) zvyšování podílu politik EU na snižování nerovností v oblasti zdraví;

2.

zdůrazňuje význam toho, aby byly zdravotnické služby poskytovány způsobem zaručujícím dodržování základních práv; zdůrazňuje potřebu udržet a zlepšit univerzální přístup k systémům zdravotní péče a k finančně dostupné zdravotní péči pro všechny;

3.

poukazuje na to, jak je důležité zlepšovat přístup k prevenci chorob a propagaci zdravého životního stylu, podporovat primární a specializovanou zdravotní péči a snižovat nerovnost mezi různými sociálními a věkovými skupinami, a zdůrazňuje, že těchto cílů by bylo možné dosáhnout optimalizací veřejných výdajů na preventivní a léčebnou zdravotní péči a zavedením cílených programů určených zranitelným skupinám;

4.

vyzývá Komisi a členské státy, aby pokračovaly v úsilí o vyřešení problému socio-ekonomické nerovnosti, což nakonec umožní částečně se vypořádat s nerovností v oblasti zdravotní péče; kromě toho na základě univerzálních hodnot lidské důstojnosti, svobody, rovnosti a solidarity vyzývá Komisi a členské státy, aby se zaměřily na potřeby zranitelných skupin, včetně znevýhodněných skupin migrantů a příslušníků etnických menšin, dětí a dospívajících, osob se zdravotním postižením se zvláštním zaměřením na duševní choroby, pacientů s chronickými onemocněními, seniorů, lidí žijících v chudobě a lidí postižených alkoholismem či závislostí na drogách;

5.

vyzývá členské státy, aby zajistily, že nejzranitelnější skupiny, včetně nenahlášených migrantů, budou mít nárok na rovný přístup ke zdravotní péči a že jim tato péče bude poskytována; vyzývá členské státy, aby vyhodnotily, zda je možné poskytovat zdravotní péči osobám s nelegálním pobytovým statusem, a na základě společných zásad obecně vymezily poskytování základní zdravotní péče definované ve vnitrostátních právních předpisech;

6.

vyzývá členské státy, aby zohlednily specifické potřeby žen z řad přistěhovalců v oblasti ochrany zdraví se zvláštním důrazem na zaručené poskytování příslušných jazykových služeb ze strany zdravotnických systémů; tyto systémy by měly zavádět iniciativy v oblasti odborného vzdělávání, které by lékařům a dalším pracovníkům umožnily zaujmout mezikulturní přístup založený na uznávání a respektování rozmanitosti a citlivosti lidí z různých zeměpisných oblastí; je také třeba upřednostňovat opatření a informační kampaně, jejichž cílem je bojovat proti mrzačení ženských pohlavních orgánů, a to včetně prosazování přísných trestů pro osoby, které se takového mrzačení dopouští;

7.

vyzývá Evropskou unii a členské státy, aby urychleně nalezly řešení s cílem bojovat proti diskriminaci na základě etnického původu, zejména v některých členských státech, kde nebyla provedena směrnice Rady 2000/43/ES a kde je ženám pocházejícím z etnické menšiny poskytováno málo sociální ochrany nebo jim dokonce není poskytována ochrana žádná a mají příliš omezený nebo žádný přístup k zdravotní péči;

8.

vyzývá členské státy, aby v koordinaci s organizacemi občanské společnosti podporovaly přístup ke kvalitnímu právnímu poradenství a informacím ve snaze pomoci široké veřejnosti, včetně nenahlášených migrantů, lépe se seznámit s jejich individuálními právy;

9.

zdůrazňuje, že hospodářská a finanční krize a úsporná opatření členských států, zejména na straně nabídky, mohou vést ke snížení finančních prostředků na veřejné zdraví a na propagaci zdravého životního stylu, prevenci chorob a zdravotnické služby péče o dlouhodobě nemocné v důsledku rozpočtových škrtů a nižších daňových příjmů, zatímco poptávka po zdravotnických službách a službách péče o dlouhodobě nemocné se může zvyšovat v důsledku kombinace faktorů, které přispívají ke zhoršování zdravotního stavu populace jako celku;

10.

zdůrazňuje, že nerovnosti v oblasti zdraví v EU představují závažné břemeno pro členské státy a jejich zdravotnické systémy a že účinné fungování vnitřního trhu a silné a pokud možno koordinované veřejné politiky prevence mohou v této oblasti přispět ke zlepšení;

11.

zdůrazňuje, že potírání socio-ekonomických faktorů, jako jsou např. obezita, kouření atd., dostupnost zdravotnických systémů, která je ohrožena neproplácením nákladů na léčbu a na léky, neadekvátní prevencí a roztříštěností zdravotní demografie, a účinná diagnostika by měly být považovány za klíčové aspekty opatření proti nerovnostem v oblasti zdraví, a trvá také na tom, že za klíčové hledisko zdraví jednotlivých občanů by měly být považovány i přístupnost a cenová dostupnost léčivých přípravků; vyzývá proto členské státy, aby zajistily řádné uplatňování směrnice o transparentnosti (89/105/EHS) a aby řádně zohlednily závěry sdělení Komise z roku 2008 o šetření ve farmaceutickém odvětví;

12.

zdůrazňuje, že zdravotní péče není a neměla by být chápána jako obecný statek nebo obecná služba;

13.

vyzývá Radu a členské státy, aby posoudily a zavedly nová opatření umožňující optimalizovat veřejné výdaje na zdravotnictví, zejména prostřednictvím investic do preventivní péče s cílem snížit dlouhodobé náklady a sociální dopady, a aby restrukturalizovaly systémy zdravotní péče s cílem zajistit v celé EU rovný a nediskriminační přístup ke kvalitní zdravotní péči (zejména pokud jde o běžnou zdravotní péči), a vybízí Komisi, aby přezkoumala využití stávajících fondů EU za účelem dalšího posílení investic do zdravotnické infrastruktury, výzkumu a vzdělávání a prosazování a posilování prevence chorob;

14.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily začlenění rovného přístupu ke zdravotní péči a možnostem léčby pro starší pacienty do svých politik a programů v oblasti zdraví a aby z náležitého přístupu starších osob ke zdravotní péči a léčbě učinily prioritu pro rok 2012 jakožto „Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity“; vyzývá členské státy, aby podporovaly iniciativy zaměřené na odstranění společenské izolace starších pacientů, neboť tato izolace má značný dopad na jejich zdraví v dlouhodobém časovém horizontu; zdůrazňuje, že je třeba, aby Evropská unie a členské státy prostřednictvím vhodné dlouhodobé strategie předvídaly sociální a hospodářské dopady stárnutí evropského obyvatelstva ve snaze zajistit finanční a organizační udržitelnost systémů zdravotnictví, jakož i rovné a soustavné poskytování péče pacientům;

15.

vyzývá členské státy, aby zlepšily svou schopnost pozorně sledovat zdravotní a sociální dopady krize, a to na celostátní, regionální i místní úrovni;

16.

vyzývá Komisi, aby podpořila výměnu zkušeností v oblasti zdravotní výchovy, propagace zdravého životního stylu, prevence, včasné diagnostiky a správné léčby, a to zejména pokud jde o alkohol, tabák, výživu, obezitu a drogy; vyzývá členské státy, aby propagovaly fyzické aktivity a kvalitní výživu a podporovaly programy „zdravých škol“ zaměřené na děti, zejména ve více znevýhodněných oblastech, a posílily vzdělávání v osobní, sociální a zdravotní oblasti s cílem propagovat zdravější chování a podporovat chování spojené s pozitivním životním stylem;

17.

vybízí všechny členské státy, aby v souladu se zásadou „zdraví ve všech politikách“ investovaly do infrastruktury sociálních, vzdělávacích, environmentálních a zdravotnických služeb a aby koordinovaly opatření týkající se kvalifikací, odborné přípravy a mobility zdravotnických pracovníků, a zajistily tak kapacitu a udržitelnost zdravotnické infrastruktury a pracovníků ve zdravotnictví na úrovni EU i jednotlivých států;

18.

zdůrazňuje, že nerovnosti v oblasti zdraví v Unii nebudou odstraněny bez společné celkové strategie pro evropské pracovníky ve zdravotnictví, včetně koordinovaných politik řízení zdrojů, vzdělávání a odborné přípravy, minimálních norem kvality a bezpečnosti a profesních registrací;

19.

vyzývá členské státy, aby zajistily dostupnost informací o zdraví, zdravém životním stylu, péči o zdraví, možnostech prevence, včasném rozpoznávání onemocnění a jejich správné léčbě ve formě a jazyce srozumitelných pro všechny občany, s využitím nových informačních a komunikačních technologií a se zvláštním důrazem na zdravotní služby on-line;

20.

vyzývá členské státy, aby podporovaly zavádění technologií telemedicíny, které mohou významně snížit rozdílnou geografickou dostupnost některých, zvláště specializovaných, druhů zdravotní péče, obzvláště v příhraničních regionech;

21.

vyzývá členské státy, aby prosazovaly veřejné politiky, které mají za cíl zajistit zdravé životní podmínky všem dětem a dospívajícím, včetně péče před početím, mateřské péče a opatření na podporu rodičů, zejména těhotných a kojících žen s cílem zajistit zdravý start do života všem novorozencům a zabránit dalším zdravotním nerovnostem, a aby tak uznaly význam investování do rozvoje dítěte v raném věku a do celoživotních přístupů;

22.

vyzývá členské státy, aby zajistily nárok na sociální ochranu, tak jak ji vymezují vnitrostátní předpisy, a její skutečné využívání pro všechny těhotné ženy a děti bez ohledu na jejich status;

23.

připomíná závazek zajistit práva osob se zdravotním postižením na nejvyšší dosažitelné úrovni zdraví bez diskriminace na základě zdravotního postižení, který pro EU vyplývá z Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením; trvá na tom, že začlenění zdravotního postižení mezi relevantní ukazatele pro měření zdraví je klíčovým krokem směrem ke splnění tohoto závazku;

24.

vyzývá Evropskou unii a členské státy, aby v rámci tzv. gender mainstreamingu zohlednily zdravotní status žen a otázku stárnutí (starších žen) a využívaly metodu sestavování rozpočtu zohledňující otázky pohlaví ve svých politikách, programech a výzkumu v oblasti zdraví, a to od jejich přípravy a vypracovávání až po hodnocení dopadů; vyzývá k tomu, aby rámcové programy výzkumu financované EU a veřejné agentury na financování výzkumu začlenily do svých politik vyhodnocení dopadu na rovnost pohlaví a zavedly sběr a analýzu údajů rozčleněných podle pohlaví a věku, neboť tyto údaje by umožnily určit klíčové zdravotní rozdíly mezi ženami a muži, a podpořily tak politickou změnu, a aby zavedly a kombinovaly epidemiologické nástroje s cílem analyzovat příčiny velkého rozdílu mezi střední délkou života mužů a žen;

25.

je přesvědčen, že Evropská unie a členské státy by měly ženám zaručit snadný přístup k antikoncepci a právo na bezpečný potrat;

26.

vyzývá Komisi, aby členským státům poskytla příklady dobrých a osvědčených postupů s cílem podpořit rozšiřování přístupu k léčbě neplodnosti;

27.

naléhavě vyzývá Evropskou unii a členské státy, aby se zaměřily na lidská práva žen, obzvláště prostřednictvím předcházení nucené sterilizaci žen a mrzačení ženských pohlavních orgánů, jejich zákazu a trestního stíhání pachatelů;

28.

vyzývá EU a členské státy, aby uznaly všechny formy násilí páchaného muži na ženách za otázku veřejného zdraví;

29.

vyzývá Evropskou unii a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření s cílem odstranit diskriminaci žen s ohledem na přístup k lékařsky asistovaným reprodukčním technologiím na základě jejich rodinného stavu a sexuální orientace, nebo jejich etnického či kulturního původu;

30.

vyzývá členské státy, aby následovaly Světovou zdravotnickou organizaci a uznaly obezitu za chronické onemocnění s cílem zajistit osobám trpícím obezitou, jež potřebují lékařskou péči, přístup k programům prevence obezity a k léčbě, která má z lékařského hlediska prokazatelně pozitivní výsledek, a to rovněž za účelem předcházení dalším onemocněním;

31.

vyzývá EU a členské státy, aby v rámci kontroly tabáku zohlednily genderové aspekty, jak doporučuje Rámcová úmluva Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku, a zavedly protikuřácké kampaně zaměřené na mladé dívky a ženy;

32.

vyzývá členské státy, aby podněcovaly a podporovaly medicínský a farmaceutický výzkum onemocnění, která postihují především ženy, a to ve všech fázích jejich života, a nikoli jen v reprodukčním věku;

33.

vyzývá členské státy, aby vyřešily problémy nerovného přístupu ke zdravotní péči, které mají dopady na každodenní život, např. v oblasti zubního a očního lékařství;

34.

navrhuje Evropské unii a členským státům, aby zavedly konzistentní politiky a podpůrná opatření určené ženám, které nepracují nebo vykonávají zaměstnání v odvětvích, kde se na ně nevztahuje individuální zdravotní pojištění, a aby hledaly cesty, jak tyto ženy pojistit;

35.

žádá Komisi, aby v rámci své spolupráce s příslušnými orgány členských států propagovala osvědčené postupy v oblasti stanovování cen léků a jejich proplácení, včetně prakticky proveditelných modelů diferenciace cen farmaceutických produktů v zájmu optimalizace dostupnosti léků a snížení nerovností v přístupu k nim;

36.

zdůrazňuje, že klíčovým faktorem pro oživení evropské ekonomiky je přijetí evropského patentu s řádným jazykovým režimem a s jednotným systémem pro urovnávání sporů;

37.

bere na vědomí, že dosavadní činnost Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů s ohledem na bezpečnost produktů a jejich propagaci napomohla mimo jiné při řešení určitých otázek týkajících se nerovností v oblasti zdraví v EU, a v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba pečlivě monitorovat informace, které farmaceutické firmy poskytují pacientům, zejména nejzranitelnějším a nejhůře informovaným skupinám, a že je nutné vytvořit účinný a nezávislý systém farmakovigilance;

38.

vyzývá členské státy, aby své zdravotnické systémy přizpůsobily potřebám nejvíce znevýhodněných skupin a aby za tím účelem zavedly systémy stanovování honorářů zdravotníků, které všem pacientům zaručí přístup ke zdravotní péči;

39.

žádá Komisi, aby všemožně usilovala o to, aby členské státy poskytovaly proplácely pacientům léčbu a dělaly vše pro to, aby se zmírnila nerovnost v přístupu k lékům při léčbě stavů a chorob, jako je osteoporóza po menopauze a Alzheimerova choroba, které se v některých členských státech nehradí, a aby tak učinily co nejdříve;

40.

zdůrazňuje, že jako doplněk k národním vládám mají v mnoha zemích důležitou úlohu, pokud jde o veřejné zdraví, propagaci zdravého životního stylu, prevenci chorob a zdravotnické služby, regionální orgány, které proto musí být aktivně zapojeny; upozorňuje, že zásadním způsobem mohou rovněž přispět regionální a místní orgány a další zúčastněné subjekty, a to i na pracovišti či ve školách, zejména pokud jde o výchovu ke zdraví, propagaci zdravého životního stylu, účinné předcházení chorobám, jejich včasné rozpoznání a diagnózu;

41.

vyzývá členské státy, aby podporovaly přístup spočívající v místní péči a aby zajistily poskytování integrované zdravotní péče, která bude dostupná na místní nebo regionální úrovni a poskytne pacientům kvalitnější podporu v jejich místním a sociálním prostředí;

42.

vybízí všechny členské státy, aby přehodnotily své politiky, které mají zásadní dopad na nerovnost v oblasti zdraví, jako jsou například politiky v odvětví tabákových výrobků a alkoholu, potravin, léčivých přípravků, veřejného zdraví a poskytování zdravotní péče;

43.

vybízí členské státy k tomu, aby v příhraničních regionech rozvíjely partnerské vztahy, v jejichž rámci budou sdílet náklady na infrastrukturu a personál, a tím současně zmírňovaly nerovnosti ve zdravotní péči, zejména pokud jde o rovný přístup k nejmodernějšímu vybavení;

44.

žádá Komisi, aby se zabývala důsledky rozhodnutí vycházejících z celostátních a regionálních hodnocení účinnosti léků a lékařských přístrojů pro vnitřní trh, včetně dostupnosti pro pacienty a inovací v nových produktech a lékařských postupech, což jsou některé z hlavních prvků ovlivňujících rovnost v oblasti zdraví;

45.

domnívá se, že po provedení směrnice o právech pacientů v přeshraniční zdravotní péči (2011/24/EU) by mělo být vypracováno posouzení dopadů, aby bylo možné co nejpřesněji odhadnout její dopady z hlediska zmírňování nerovností v oblasti zdraví a aby byla zachována přiměřená úroveň veřejné ochrany a zaručena bezpečnost pacientů, zejména pokud jde o geografické rozmístění zdravotnických zdrojů, ať už lidských nebo hmotných;

46.

poukazuje na to, že vysoce kvalitní a účinná přeshraniční zdravotní péče vyžaduje větší transparentnost informací pro veřejnost, pacienty, regulační orgány a poskytovatele zdravotní péče v široké škále témat, včetně práv pacientů, možnosti zjednání nápravy a regulace zdravotnických profesí;

47.

lituje, že směrnice o přeshraniční zdravotní péči nebyla doplněna legislativním návrhem o mobilitě zdravotnických pracovníků, který by se zabýval problémem „odlivu mozků“ v EU, jenž nebezpečně zvyšuje geografické nerovnosti v některých členských státech, a vyzývá Komisi, aby tento nedostatek napravila, pokud možno v rámci budoucí revize směrnice o odborných kvalifikacích (2005/36/ES);

48.

naléhavě vyzývá členské státy, aby v plném rozsahu prováděly stávající směrnici o odborných kvalifikacích (2005/36/ES); v souvislosti se složitou situací v oblasti lékařských kvalifikací vybízí Komisi, aby se ve svém hodnocení a přezkumu směrnice zaměřila na některé z nedostatků v právní úpravě, které by mohly poškodit pacienty a narušit jejich právo na bezpečnou léčbu; vybízí Komisi, aby se dále zabývala otázkou, zda by příslušné orgány měly mít povinnost registrovat se v informačním systému o vnitřním trhu (IMI), a aby zlepšila rozsah, v němž mohou příslušné orgány aktivně sdílet disciplinární informace o zdravotnických pracovnících, a za tím účelem vytvořila výstražný mechanismus;

49.

žádá Komisi, aby ve svém chystaném legislativním návrhu o odborných kvalifikacích směřovala k posílení mechanismu uznávání kvalifikací v členských státech;

50.

zdůrazňuje, že lepšího přístupu k léčbě, který je zvláštně důležitý pro izolované nebo venkovské oblasti, lze často dosáhnout díky podpoře inovací;

51.

vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členským státy podporovala rozvoj služeb telemedicíny jako nástroje ke snížení nerovné geografické dostupnosti zdravotních služeb, a to i na regionální a lokální úrovni;

52.

vyzývá Radu a Komisi, aby v rámci strategie Evropa 2020 více zohlednily skutečnost, že tělesné a duševní zdraví a dobré životní podmínky jsou klíčovými faktory boje proti vyloučení, aby při sledování naplňování strategie Evropa 2020 používaly také srovnatelné ukazatele stratifikované podle socio-ekonomického postavení a vzaly v úvahu diskriminaci na základě věku, zejména při klinických zkouškách, s cílem vyvinout léčbu lépe přizpůsobenou starším osobám;

53.

domnívá se, že Evropská unie a členské státy musí podporovat občanskou společnost a ženské organizace, které propagují lidská práva žen, včetně ženských sexuálních a reprodukčních práv, práva na zdravý životní styl a práva pracovat, a usilují o zajištění toho, aby byly ženy zastoupeny v diskusi o evropských a vnitrostátních otázkách zdravotní politiky;

54.

vybízí všechny členské státy, aby při vytváření a provádění politik na snižování nerovnosti v oblasti zdraví posilovaly a rozvíjely kapacity a mezinárodní výměny a spolupráci mezi všemi relevantními zúčastněnými stranami s přesahem do mnoha odvětví;

55.

vyzývá členské státy, aby podporovaly a uplatňovaly společný přístup k tvorbě politik na místní, regionální a celostátní úrovni, a usilovaly tak o zavedení přístupu „zdraví ve všech politikách“;

56.

vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly společný soubor ukazatelů, pomocí kterých by sledovaly nerovnosti v oblasti zdraví na základě věku, pohlaví, socio-ekonomického postavení, zeměpisné polohy a rizik plynoucích z alkoholismu a drogové závislosti, a stanovily metodiku pro provádění auditu zdravotní situace v členských státech zaměřeného na zjištění a upřednostňování oblastí, kde je třeba dosáhnout zlepšení, a stanovení osvědčených postupů;

57.

zdůrazňuje, že nerovnosti v oblasti zdraví mají kořeny v sociální nerovnosti, pokud jde o životní podmínky a modely sociálního chování související s pohlavím, rasou, standardy vzdělání, zaměstnaností a nerovným rozdělením, a to nejen příjmů, ale také zdravotní pomoci, prevence nemocí a služeb propagujících zdraví;

58.

zdůrazňuje, že zdravotní rizika znevýhodněných (chudších) sociálních skupin jsou příčinou problému nerovnosti v oblasti zdraví, přičemž je potřeba mít na paměti, že tato rizika jsou prohlubována kombinací chudoby a dalších faktorů zranitelnosti;

59.

vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byly otázky snížení nerovnosti v oblasti zdraví a zlepšení přístupu k tělesnému a duševnímu zdraví skutečně řešeny a začleněny do jejích současných iniciativ, jako je např. partnerství pro se zdravé a aktivní stárnutí či platforma EU pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, a do plánovaných iniciativ týkajících se rozvoje dítěte v raném věku a politik zaměřených na vzdělávání, odbornou přípravu a zaměstnanost mládeže;

60.

vyzývá k lepší koordinaci mezi agenturami EU, které mají hrát významnou úlohu v rámci boje proti nerovnosti v oblasti zdraví, zejména mezi Evropskou nadací pro zlepšení životních a pracovních podmínek, Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí a Evropskou agenturou pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci;

61.

vyzývá Komisi, aby pomohla členským státům lépe využívat otevřenou metodu koordinace ve snaze podpořit projekty, jež se zabývají faktory, které jsou příčinou nerovnosti v oblasti zdraví;

62.

vyzývá Komisi, aby nalezla způsoby, jak zapojit všechny relevantní zúčastněné subjekty na evropské úrovni do podpory zavádění a rozšiřování osvědčených postupů v oblasti veřejného zdraví;

63.

vyzdvihuje význam rozmanité a velmi kvalitní stravy v rámci celé řady nejrůznějších zdravotních faktorů a vybízí v tomto ohledu Komisi, aby více využívala účinné programy vytvořené v rámci SZP (bezplatná distribuce mléka a ovoce ve školních zařízeních a potraviny pro nejchudší);

64.

vyzývá členské státy, aby pro ženy, páry a rodiny vytvořily síť specifických sociálních, zdravotních a poradenských služeb s vlastními telefonními tísňovými linkami s cílem předcházet domácímu násilí a poskytovat kvalifikovanou a profesionální pomoc a podporu těm, kdo ji potřebují, ve spolupráci s dalšími subjekty činnými v této oblasti;

65.

vyzývá Komisi, aby pomohla členským státům lépe využívat evropskou politiku soudržnosti a strukturální fondy k podpoře projektů, které přispívají k řešení sociálních determinant zdraví a k omezování nerovnosti v oblasti zdraví; vyzývá také Komisi, aby pomohla členským státům lépe využívat program PROGRESS;

66.

důrazně žádá členské státy, aby zastavily současné snižování veřejných výdajů na zdravotní služby hrající klíčovou úlohu při poskytování vysoké úrovně zdravotní ochrany ženám a mužům;

67.

vyzývá Komisi, aby při vytváření veškeré vnitřní i vnější politiky EU – především s cílem dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí, zejména pokud jde o zdraví matek – uplatňovala přístup založený na hospodářských a environmentálních determinantách zdraví a na principu „rovnost a zdraví ve všech politikách“;

68.

naléhavě žádá všechny členské státy, aby uznaly význam zdraví pro společnost a aby se při hodnocení vývoje společnosti, společenství i jednotlivců neomezovaly na kritérium HDP;

69.

vyzývá Radu, aby prosazovala úsilí o odstranění nerovnosti v oblasti zdraví jako politickou prioritu ve všech členských státech se zřetelem k sociálním determinantám zdraví a rizikovým faktorům životního stylu, jako je alkohol, tabák a výživa, a to politickými opatřeními v oblastech, jako je spotřebitelská politika, zaměstnanost, bydlení, sociální politika, životní prostředí, zemědělství a potraviny, vzdělávání, životní a pracovní podmínky a výzkum, v souladu se zásadou „zdraví ve všech politikách“;

70.

vyzývá Komisi, aby podporovala činnosti financované v rámci stávajících a budoucích akčních plánů pro veřejné zdraví, které se zabývají sociálními determinantami zdraví;

71.

vyzývá Komisi, aby vypracovala obecné pokyny, jak zlepšovat mechanismy sledování nerovnosti v oblasti zdraví v celé EU (mezi členskými státy i v rámci jednotlivých členských států) zlepšením sběru údajů prostřednictvím poskytování systematičtějších a srovnatelných informací, které budou doplňovat stávající údaje o nerovnosti v oblasti zdraví, a prostřednictvím pravidelného sledování a analýzy;

72.

žádá Komisi, aby zvážila vypracování návrhu doporučení Rady nebo jakékoli jiné vhodné iniciativy Společenství s cílem vyzvat a podpořit členské státy, aby vypracovaly celostátní či regionální integrované strategie zaměřené na snižování nerovnosti v oblasti zdraví;

73.

vyzývá Komisi, aby ve svých zprávách o pokroku hodnotila účinnost opatření na snižování nerovnosti v oblasti zdraví a zlepšení v oblasti zdraví dosažené prostřednictvím politik souvisejících se sociálními, ekonomickými a environmentálními determinantami zdraví;

74.

vyzývá Komisi, aby při tvorbě politik na úrovni EU sledovala přístup „zdraví ve všech politikách“ a aby zajistila provádění efektivních posuzování dopadů, která berou v úvahu výsledky úsilí o rovnost v oblasti zdraví;

75.

tvrdí, že otevřené, konkurenceschopné a řádně fungující trhy mohou podporovat inovaci, investice a výzkum v odvětví zdravotní péče, a uznává, že je k tomu zapotřebí rovněž výrazná finanční podpora veřejného výzkumu, aby byl zajištěn další rozvoj udržitelných a účinných modelů zdravotní péče a byl podpořen vývoj nových technologií a jejich uplatnění v této oblasti (např. v telemedicíně), stejně tak jako společná metoda pro hodnocení zdravotnických technologií, přičemž ze všeho uvedeného by měli mít prospěch všichni občané, včetně těch, kteří pocházejí z nižších socio-ekonomických vrstev, přičemž je současně třeba brát zřetel na stárnutí obyvatelstva;

76.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly informační programy a programy zaměřené na zvyšování povědomí veřejnosti a aby v oblasti zdraví a zdravotnických služeb posílily dialog s občanskou společností, sociálními partnery a nevládními organizacemi;

77.

považuje za nezbytné zvýšit počet žen podílejících se na rozvoji zdravotnických politik, na plánování programů a na poskytování služeb v oblasti zdraví;

78.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.