15.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 81/135

A.

vzhledem k tomu, že EIB byla zřízena na základě Římské smlouvy a že jejím hlavním cílem je napomáhat rozvoji společného trhu a snižování rozdílů v rozvoji různých regionů, a to využíváním prostředků z kapitálových trhů a svých vlastních zdrojů,

B.

vzhledem k tomu, že finanční operace EIB v rámci Evropské unie se zaměřují na šest politických priorit: zajištění hospodářské a sociální soudržnosti, přípravu podmínek pro znalostní ekonomiku, rozvoj transevropských dopravních a přístupových sítí, podporu malých a středních podniků, ochranu a zlepšování životního prostředí a zajištění udržitelné, konkurenceschopné a bezpečné energetiky,

C.

vzhledem k tomu, že jsou operace EIB mimo Evropskou unii prováděny především za účelem podpory politik pro vnější činnosti Evropské unie,

D.

vzhledem k tomu, že v souladu s Lisabonskou strategií se EIB rozhodla navýšit svůj upsaný základní kapitál o 67 miliard EUR, tj. ze 165 miliard EUR na 232 miliard EUR, z něhož členské státy splatily 8,2 miliardy EUR,

E.

vzhledem k tomu, že podle svého statutu, po ratifikaci Lisabonské smlouvy, je EIB oprávněna poskytovat půjčky a záruky maximálně do výše 250 % nejen vlastního upsaného kapitálu, ale také rezervních fondů, nerozdělených rezerv a kladného zůstatku účtu zisků a ztrát,

F.

vzhledem k tomu, že se potřeby financování zvýšily v důsledku omezení emise úvěrů, jež bylo zapříčiněno hospodářskou a finanční krizí,

G.

vzhledem k tomu, že EIB klade zvláštní důraz zejména na MSP, udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii a na opatření vedoucí ke zmírnění změny klimatu a investice do konvergenčních regionů EU, jež byly nejvíce postiženy nedávným zpomalením hospodářského růstu,

H.

vzhledem k tomu, že cílů strategie EU do roku 2020 nelze dosáhnout bez odpovídající výše financování a v bodu 35 svého usnesení o strategii EU do roku 2020 vyslovuje Evropský parlament názor, že „Evropská investiční banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj by měly hrát větší úlohu při podpoře investic do infrastruktury, ekologických technologií, inovací a malých a středních podniků“,

I.

vzhledem k tomu, že se objem úvěrových operací EIB v roce 2008 značně zvýšil, přičemž výše půjček v podepsaných smlouvách dosáhla výše 57,6 miliardy EUR a částka uvolněných prostředků činila 48,6 miliardy EUR, tedy o 10 miliard více, než se očekávalo,

J.

vzhledem k tomu, že se hodnota podepsaných projektů zvýšila oproti roku 2007 o 20,5 % a o 25,9 % ve srovnání s rokem 2006. V roce 2008 bylo 89,34 % operací EIB soustředěno do projektů financovaných v členských státech EU, což znamená nárůst o 2,7 procentního bodu oproti roku 2007 a o 2,25 procentního bodu ve srovnání s rokem 2006,

K.

vzhledem k tomu, že v porovnání s rokem 2007 vzrostla hodnota smluv, jež byly podepsány v roce 2008 a týkaly se především projektů ve střední a východní Evropě, o 17 % na 6 905 milionů EUR, což znamená téměř dvojnásobnou hodnotu oproti situaci v roce 2004,

L.

vzhledem k tomu, že EIB poskytla v roce 2008 úvěry jednotlivým geografickým oblastem mimo EU v následující výši: Asii a Latinské Americe 469 milionů EUR, východní Evropě, zemím jižního Kavkazu a Rusku 170 milionů EUR, zemím Středomoří 1 290 milionů EUR, zemím, které jsou kandidáty přistoupení, 3 453 milionů EUR, zemím AKT 561 milionů EUR a Jižní Africe 203 milionů EUR,

1.

vítá zveřejnění výroční zprávy EIB za rok 2008 a podněcuje ji k další činnosti se zaměřením na rozvoj evropského hospodářství, na zajištění růstu, stimulaci pracovních míst a podporu meziregionální a sociální soudržnosti;

2.

konstatuje s uspokojením, že EIB rychle reagovala na celosvětovou hospodářskou krizi tím, že samofinancovala zvýšení svého kapitálu a mohla tak zvýšit objem úvěrů na podporu plánu evropské hospodářské obnovy; a vyzývá banku, aby nadále pokračovala ve svých programech zaměřených na zvládnutí finanční krize, a to zejména v těch členských státech, které byly krizí těžce postiženy, a aby dále rozšiřovala své úvěrové operace v těchto zemích; očekává, že finanční prostředky poskytnuté EIB v roce 2009 ve výši 75 000 milionů EUR povedou k pákovému efektu a přinesou investice do reálné ekonomiky v celkové výši přibližně 225 000 milionů EUR;

3.

bere na vědomí, že objem prostředků v nových úvěrových linkách s finančními zprostředkovateli pro MSP se v roce 2008 zvýšil o 42,4 % na 8,1 miliardy EUR; z toho byla částka ve výši 4,7 miliardy EUR uvolněna v posledním čtvrtletí; pro období 2008–2011 bylo přitom vyčleněno na půjčky pro MSP v Evropě 30 miliard EUR;

4.

vítá posílení Kontrolního výboru a zvýšení počtu jeho členů ze tří na šest a to, že je pověřen ověřovat, zda jsou činnosti banky v souladu s osvědčenými bankovními postupy, a provádět audit účetní závěrky; upozorňuje na to, že je zapotřebí zajistit, aby členové Kontrolního výboru měli rozsáhlé zkušenosti z oblasti bankovního dohledu; zdůrazňuje však, že kromě posílení Kontrolního výboru musí být podniknuty konkrétní kroky, které zajistí, aby EIB podléhala řádnému bankovnímu dohledu;

5.

žádá EIB a členské státy, aby zvážily možnost, že se Evropská unie (neboť EU má v souladu s Lisabonskou smlouvou právní subjektivitu) stane v bance akcionářem vedle členských států, neboť by z toho vyplynula posílená spolupráce mezi EIB a Komisí;

6.

bere na vědomí, že se EIB v červenci 2009 stala s Evropskou centrální bankou (ECB) účastníkem operací měnové politiky v rámci Eurosystému a že z tohoto statusu vyplývají určité požadavky na podávání zpráv ECB prostřednictvím Lucemburské centrální banky, a to zejména o rámci EIB pro řízení rizika likvidity;

7.

je nicméně přesvědčen o potřebnosti Evropského systému obezřetnostního dohledu, v jehož rámci by EIB podléhala stejným obezřetnostním pravidlům jako subjekty poskytující úvěry a skutečné obezřetnostní kontrole, která by dohlížela na kvalitu finanční situace EIB a zajistila, aby výsledky byly přesně měřeny a aby zaměstnanci dodržovali pravidla správného chování;

8.

z tohoto důvodu podporuje myšlenku, aby se Evropský výbor orgánů bankovního dohledu (CEBS) transformoval v kompetentnější Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) v rámci Evropského orgánu pro finanční dohled; doporučuje, aby všechny finanční instituce a skupiny, které vykonávají svou činnost ve více než jednom členském státě, včetně EIB, spadaly pod pravomoci EBA; žádá Komisi a členské státy, aby učinily všechny nezbytné kroky k tomu, aby tento nový systém orgánů pro finanční dohled mohl začít fungovat co nejdříve;

9.

oceňuje, že si banka dokázala zachovat své vynikající hodnocení bonity, a to navzdory nestabilitě trhu a nejisté situaci; vítá rovněž skutečnost, že banka zvýšila svůj limit pro financování z 55 miliard EUR na 60 miliard EUR a mohla by získat finanční prostředky ve výši 59,5 miliardy EUR, což je značné zvýšení (o 8,8 %) oproti situaci v roce 2007 (54,7 miliardy EUR);

10.

vyzývá EIB, aby učinila všechno pro to, aby si udržela rating AAA, jenž má zásadní význam pro zaručení nejlepších podmínek u poskytovaných půjček;

11.

očekává přezkum financování EIB v rámci vnější pomoci v polovině období do 30. dubna 2010 a návrh nového rozhodnutí Komise, které nahradí rozhodnutí č. 633/2009/ES; je toho názoru, že jak přezkum v polovině období, tak i nový návrh Komise by měly zohlednit nejen doporučení řídícího výboru, kterému předsedá pan Michel Camdessus, ale také předešlá doporučení Parlamentu; požaduje především větší konzistentnost při působení EIB mimo EU, a to co se týče jak dostatečného objemu prostředků v průběhu celého období nového mandátu, tak také jejich přidělování jednotlivým geografickým oblastem;

12.

zdůrazňuje skutečnost, že vnější činnost EIB by měla být v souladu s cíli politiky EU, jak je stanoví Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie; zastává názor, že EIB by jako banka řídící se politikou EU měla při poskytování úvěrů udržovat rovnováhu mezi různými regiony v sousedství EU; domnívá se, že pokud jde o regiony, v nichž se činnost EIB může překrývat s jinými regionálními nebo mezinárodními finančními institucemi, které jsou financovány z veřejných zdrojů, je možné, že bude třeba jednoznačného rozdělení působnosti; vítá v tomto ohledu investiční rámec pro západní Balkán; znovu však opakuje, že je třeba revidovat stávající dohodu o spolupráci mezi Komisí, EIB a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD) týkající se financování operací ve východních sousedních zemích, Rusku a Střední Asii; vítá proto skutečnost, že odborný řídící výbor souhlasí s doporučeními, která v březnu 2009 schválil Evropský parlament a která se týkala lepšího vzájemného porozumění mezi EIB a EBRD;

13.

připomíná, že v bodě 24 svého usnesení ze dne 22. dubna 2008 (10) o udělení absolutoria za plnění rozpočtu šestého, sedmého, osmého a devátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2006 navrhuje, aby EIB během udělování absolutoria předkládala svou výroční zprávu přímo Výboru pro rozpočtovou kontrolu a objasnila mu provádění investiční facility; připomíná dále, že zdroje ERF jsou veřejné peníze z kapes daňových poplatníků, nikoli prostředky získané z finančních trhů;

14.

znovu upozorňuje na to, že výroční zpráva EIB o této investiční facilitě obsahuje především finanční informace a velmi málo informací – pokud vůbec nějaké – o výsledcích jednotlivých financovaných programů;

15.

poznamenává, že nadcházející přezkum nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (11), je příležitostí k začlenění projektů a výsledků, jichž dosáhla investiční facilita, do postupu udělování absolutoria; vyzývá Komisi, aby při přípravě návrhu navrhla případné řešení, aby mohlo být tohoto cíle dosaženo;

16.

s uspokojením konstatuje, že EIB v posledních letech systematicky přijímala opatření v návaznosti na doporučení Parlamentu;

17.

připomíná, že EIB se zavázala provádět každé tři roky formální přezkum politiky zpřístupňování informací veřejnosti (PDP), a vítá skutečnost, že EIB zahájila v květnu 2009 veřejné konzultace o mechanismu banky pro stížnosti, PDP a politice transparentnosti; vyjadřuje politování nad tím, že v roce 2009 nebyl v rozporu s plánem proveden přezkum PDP, a očekává, že EIB uskuteční přezkum těchto tří politik co nejdříve;

18.

žádá, aby EIB jednoznačně uvedla ve své nově připravované PDP podmínky pro nezveřejňování informací s cílem stanovit vysoké standardy transparentnosti;

19.

s uspokojením konstatuje, že veřejné konzultace se staly v posledních letech neoddělitelnou součástí politiky transparentnosti EIB, vyzývá však banku, aby věnovala větší pozornost úloze zúčastněných stran tím, že jim poskytne jednoznačné pokyny o jejich případném zapojení do konzultací nebo hodnocení;

20.

vítá skutečnost, že EIB – a zejména vedoucí pracovník pověřený kontrolou souladu postupů a činností banky s platnými předpisy (Chief Compliance Officer) – věnovali zvýšenou pozornost vypracování nového souboru pravidel o ochraně informátorů upozorňujících na nesrovnalosti, jež byla zveřejněna v dubnu 2009 a poskytují všem zaměstnancům EIB a jakékoli jiné osobě poskytující bance službu ochranu v plném rozsahu; upozorňuje však banku na to, že EIB neposkytuje žádnou ochranu proti odvetě předkladatelům stížností ze zemí mimo EU, a žádá EIB, aby prozkoumala možnosti, jak tuto mezeru zaplnit;

21.

podporuje skutečnost, že EIB uplatňuje politiku nulové tolerance vůči podvodům a korupci, a žádá banku, aby ve spolupráci s Komisí urychleně sestavila černou listinu pachatelů podvodů a vypracovala a zavedla vylučovací systém vztahující se na podniky, jež byly EIB a jinými mezinárodními rozvojovými bankami usvědčeny z korupce;

22.

vítá skutečnost, že je PDP přeložena do všech jazyků EU, a vyzývá EIB, aby rovněž poskytla přístup k informacím týkajícím se životního prostředí, mechanismu EIB pro vyřizování stížností a politice transparentnosti EIB ve všech jazycích EU;

23.

vítá skutečnost, že EIB učinila další krok revizí své politiky vůči offshore finančním centrům způsobem, který přesahuje rámec pouhého dodržování stávajícího zákazu financování podnikatelů, jež mají sídlo v daňových rájích;

24.

s uspokojením bere na vědomí revidovanou politiku banky vůči daňovým rájům, která přesahuje rámec pouhého dodržování stávajícího zákazu financování podnikatelů, jež mají sídlo v daňových rájích uvedených na „černé listině“, především novou povinnost stanovenou EIB pro všechny partnery, kteří mají sídlo v daňových rájích, které sice na „černé listině“ nefigurují, avšak podléhají minimální regulaci, aby předtím, než u budoucích úvěrů poskytnutých bankou po 31. březnu 2010 podepíší příslušné smlouvy, přesídlili do země, která daňovým rájem není; tak bude zajištěno, že žádný z dlužníků EIB nebude usazen v minimálně regulovaných daňových rájích;

25.

žádá EIB, aby prověřila, zda se tato nově revidovaná politika vůči OFC vztahuje také na finanční prostředky, které EIB používá k poskytování půjček na projekty; mimoto je toho názoru, že EIB by měla zajistit, aby příjmy, jež generují tyto finanční prostředky, nemohly po dokončení těchto projektů uniknout do daňových rájů;

26.

vyjadřuje své znepokojení nad nedostatkem transparentnosti, pokud jde o způsob, jakým jsou přidělovány a sledovány „globální půjčky“ z hlediska správy daní; připomíná, že EIB by měla zajistit, aby příjemci půjček nevyužívali daňové ráje a neuplatňovali ani jiné nekalé praktiky, například nesprávné oceňování převodů, které mohou vést k daňovým únikům nebo k obcházení daňových povinností; v této souvislosti EIB vyzývá, aby na finančních zprostředkovatelích vyžadovala zveřejnění každého způsobu využití globálních a rámcových půjček, které tito zprostředkovatelé získají, jakož i zveřejnění zprávy o jejich činnosti v každé zemi, v níž působí;

27.

vítá zprávu skupiny EIB o činnosti a podnikové odpovědnosti, která podává informace o činnostech prováděných za účelem dosažení strategických cílů banky, které doplňují a posilují politické cíle EU;

28.

vítá Operační plán EIB (COP) na období 2009–2011, v němž banka výrazně zvýšila své cíle operačních činností oproti hlavním směrům vytyčeným v COP na období 2008–2010;

29.

zdůrazňuje svou výzvu, aby EIB sehrála důležitou roli při dosahování cílů strategie EU do roku 2020; žádá proto banku, aby zajistila, aby její půjčky přispěly k úsilí o dosažení cílů této strategie;

30.

poukazuje na to, že jedním z ústředních cílů EIB je hospodářská a sociální soudržnost a konvergenci, zejména konvergenční pilíř politiky soudržnosti Evropské unie;

31.

oceňuje, že EIB ke konvergenčnímu cíli přispěla tím, že na konvergenční projekty poskytla 21 miliard EUR, tj. 41 % celkových prostředků EIB určených na úvěry v rámci EU;

32.

vyzdvihuje zvláštní přínos akcí, které se uskutečňují ve spolupráci s Komisí, a přínos přístupu EIB spočívajícího v poskytování dodatečné podpory ke strukturálním fondům, která pomáhá prostředky z fondů lépe využít;

33.

vyzývá k tomu, aby bylo posíleno kombinované využití grantů EU a finančních nástrojů EIB, zejména v regionech, na něž se vztahuje politika soudržnosti a kde získávání vlastních prostředků představuje opravdové problémy, s cílem podpořit soudržnost a zamezit dalšímu poklesu v zemích, které byly postiženy krizí nejsilněji;

34.

požaduje, aby EIB ve své zprávě napříště uváděla podrobné informace o velkých půjčkách, kterými se doplňují granty EFRR poskytované oblastem realizujícím programy s pokročilými technologiemi nebo programy týkající se obnovitelných nebo čistých zdrojů energie;

35.

zdůrazňuje, že EIB hraje během finanční krize významnou úlohu při podpoře malých a středně velkých podniků, a to z toho důvodu, že MSP tvoří 99 % podniků v EU, zaměstnávají více než 100 milionů osob, a jsou tudíž hybnou silou evropského hospodářství;

36.

připouští účinek zabudovaného pákového efektu v tom smyslu, že finanční zprostředkovatelé musí poskytnout další půjčku MSP v nejméně dvojnásobné výši částky, kterou představuje půjčka od EIB, a že nová iniciativa „Půjčky pro MSP“ zlepšuje finanční podmínky pro MSP; mimoto žádá EIB, aby poskytla další podrobnosti o účelném využívání těchto půjček ve své příští zprávě o činnosti, aby se tak zajistilo, že část výnosů, které banky získávají z finančních prostředků poskytnutých EIB, bude patřičným způsobem převedena i na malé a střední podniky, a aby byly poskytnuty informace o původu těchto finančních prostředků;

37.

v této souvislosti poukazuje na to, že na žádost akcionářů EIB bylo na období 2008–2011 vyčleněno 30 miliard EUR na půjčky pro MSP, přičemž polovina z této částky byla uvolněna v letech 2008 a 2009; zdůrazňuje význam velmi přísného dozoru s cílem zajistit, aby finanční partneři nehromadili úvěry EIB za účelem stabilizace svých účetních rozvah;

38.

s ohledem na to, že hospodářská krize ještě neskončila a míra nezaměstnanosti nadále stoupá, vyzývá EIB, aby v rámci své politiky poskytování úvěrů malým a středním podnikům uplatňovala riskantnější přístup, aniž by tím ohrozila své ratingové hodnocení AAA; navrhuje, aby EIB upravila mandát Evropského investičního fondu k rizikovému kapitálu na rok 2006 tak, aby byly lépe zohledněny současné otřesy v ekonomice i nutnost zlepšit přístup malých a středních podniků ke kapitálu potřebnému k riskantním projektům; požaduje, aby byl podíl EIB na programu JASMINE, který v současné době činí 20 milionů EUR, přinejmenším zdvojnásoben;

39.

připomíná doporučení, která učinil ve svém usnesení ze dne 25. března 2009 o výročních zprávách Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj za rok 2007 (12), v jehož bodě 8 naléhavě vyzval EIB, „aby lépe sledovala a zprůhlednila povahu a konečné určení svých globálních půjček na podporu malých a středních podniků“; vyzývá EIB, aby dále posilovala transparentnost při poskytování půjček pomocí finančních prostředníků a aby stanovila jednoznačné podmínky financování pro finanční prostředníky a kritéria efektivnosti poskytování půjček;

40.

vyzývá EIB, aby harmonizovala poskytování půjček malým a středním podnikům s přidělováním prostředků ze strukturálních fondů v regionech konvergence a aby zajistila vyváženost podpory poskytované různým typům malých a středních podniků;

41.

naléhavě vyzývá EIB, aby lépe sledovala a více zprůhlednila povahu a konečné určení svých globálních půjček na podporu MSP; navrhuje, aby byla vytvořena hodnotící tabulka zaměřená na multiplikační účinky operací EIB v oblasti úvěrů;

42.

vyzývá EIB, aby do své výroční zprávy začlenila podrobnější analýzu uplatňování finančních nástrojů, které doplňují činnosti strukturálních fondů, vypracovanou na základě harmonizované metodiky; v této souvislosti by měla banka Parlamentu objasnit, jak funguje finanční nástroj pro sdílení rizik, který zřídila spolu s Komisí; je toho názoru, že zvláště důležitá je souhra mezi tímto nástrojem, financovaným ze sedmého rámcového programu pro výzkum, a strukturálními fondy;

43.

konstatuje, že podle výroční zprávy EIB byla v roce 2008 dokončena hodnotící fáze programu JEREMIE (Joint European Resources for Micro to Medium Enterprises); vyjadřuje politování nad tím, že ve zprávě není o tomto hodnocení zmínka;

44.

žádá EIB, aby poskytla ve své příští výroční zprávě další podrobnosti o prvních výsledcích dvou politik z roku 2009: o programu JASMINE (Joint Action to Support Microfinance Institutions in Europe) a o provádění „Mezaninové facility pro růst“;

45.

žádá EIB, aby učinila vše pro to, aby zjednodušila složité a byrokratické předpisy u některých projektů – tam, kde se vyskytují – s cílem zrychlit a zefektivnit projektové financování, a to se zvláštním ohledem na celosvětovou krizi;

46.

zdůrazňuje, že úspěch těchto nových programů pro evropské makroregiony závisí na koordinaci činností prováděných na základě všech politik, které mají teritoriální dopad, a na nalezení dlouhodobého řešení pro financování makroregionů; vyzývá proto banku, aby zvážila možnost financování EIB a EIF pro uvedené účely v rámci nového finančního výhledu, který začíná v roce 2014, jakožto doplnění financování EU;

47.

vyzývá EIB, aby vyvinula veškeré úsilí k tomu, aby se při provádění operací mimo EU vyvarovala zdvojování činností s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD); znovu zdůrazňuje svá doporučení obsažená v bodě 28 výše uvedeného usnesení Parlamentu ze dne 25. března 2009 v zájmu dosažení lépe strukturované spolupráce mezi EIB a EBRD v zemích společného působení;

48.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské investiční bance a vládám a parlamentům členských států.