Kasační opravný prostředek podaný dne 20. června 2007 Komisí Evropských společenství proti rozsudku Soudu prvního stupně (prvního senátu) vydanému dne 29. března 2007 ve věci T-369/00, Département du Loiret (Francie), podporovaný Scott SA v. Komise Evropských společenství

(Věc C-295/07 P)

(2007/C 211/36)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Komise Evropských společenství (zástupce: J. Flett, zmocněnec)

Další účastníci řízení: Département du Loiret, Scott SA

Návrhová žádání

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka), která úvodem tvrdí, že se napadený rozsudek zakládá na chybném uplatnění pravidel Společenství v oblasti státních podpor, která Soud nesprávně pokládal za pravidla týkající se hospodářské soutěže mezi podniky k datu příkazu k navrácení protiprávní podpory, a nikoli za pravidla týkající se hospodářské soutěže mezi členskými státy k datu skutečného poskytnutí uvedené podpory, uplatňuje osm důvodů na podporu svého kasačního opravného prostředku.

Svým prvním důvodem navrhovatelka uplatňuje, že na rozdíl od toho, jak Soud rozhodl v napadeném rozsudku, rozhodnutí nařizující navrácení protiprávně poskytnuté podpory je dostatečně odůvodněno, jelikož jednoduchý matematický výpočet umožňuje určit, jaká metoda výpočtu byla použita. Tak je tomu přitom právě v projednávaném případě, neboť všechny významné údaje týkající se výše poskytnuté podpory, úrokové míry, trvání a částky, která má být navrácena, jsou v jejím rozhodnutí uvedeny.

Svým druhým důvodem navrhovatelka tvrdí, že užití složené úrokové míry bylo v každém případě přinejmenším konkludentně uvedeno v odůvodnění jejího rozhodnutí s ohledem na prohlášené cíle odstranění zvýhodnění vyplývajícího z podpory a obnovení předchozího stavu. V tomto ohledu musí být úroková míra použitelná na částku, která má být navrácena, nezbytně složenou úrokovou mírou, aby byla zohledněna inflace a zvýhodnění, které u příjemce podpory v průběhu času roste.

Svým třetím důvodem Komise tvrdí, že Soud provedl nesprávné právní posouzení, když v její neprospěch obrátil důkazní břemeno. Přísluší totiž žalobci v řízení v prvním stupni, aby prokázal tvrzenou změnu praxe Komise týkající se úrokové míry použitelné na příkazy k navrácení protiprávních podpor, a nikoli Komisi, aby prokazovala neexistenci takové změny.

Ve svém čtvrtém důvodu se navrhovatelka domnívá, že Soud provedl nesprávné právní posouzení, když rozhodl, že neupřesnila, jak byla společnost, která byla příjemcem podpory, stále zvýhodněna k datu příkazu k navrácení této podpory. Komise musí prokázat existenci takového zvýhodnění k datu poskytnutí podpory, nikoli k datu jejího navrácení.

Svým pátým a šestým důvodem Komise vytýká Soudu, že vycházel z dohadů, a nikoli z důkazů, co se týče prodejní ceny společnosti, která byla příjemcem podpory, pro jinou společnost, a že rozhodl, že je tato prodejní cena 11 let po poskytnutí podpory faktorem, který Komise měla zohlednit pro stanovení částky, která má být navrácena. V oblasti státních podpor je totiž cílem obnovení předchozího stavu, a částka podpory, která má být navrácena, tedy nezbytně odpovídá částce původně poskytnuté, která až do svého skutečného navrácení podléhá složeným ročním úrokům, nezávisle na tom, jak s ní příjemce podpory v mezidobí naložil.

Svým sedmým důvodem navrhovatelka tvrdí, že Soud provedl nesprávné právní posouzení, když rozhodl, že okolnost, že k navrácení podpory musí dojít v souladu s vnitrostátními pravidly, nezbytně znamená, že úroky musejí být vypočítány na základě jednoduché míry. Ačkoli je správné, že jistina a úroky musejí být navráceny v souladu s postupy podle vnitrostátního práva, na stanovení úrokové míry, jakož i otázku, zda tato míra musí být jednoduchá, nebo složená, se totiž vztahuje právo Společenství, a nikoli vnitrostátní právo.

Svým osmým důvodem Komise konečně uplatňuje, že napadený rozsudek je zcela nepřiměřený v rozsahu, v němž ruší její rozhodnutí v plném rozsahu, zatímco bylo možné rozlišit částku jistiny od částky splatné jako úroky, jakož i bylo možné rozlišit užití jednoduché úrokové míry od užití složené úrokové míry.

(1)  Rozhodnutí Komise 2002/14/ES ze dne 12. července 2000 o státní podpoře poskytnuté Francií ve prospěch Scott Paper SA/Kimberly-Clark (Úř. věst. 2002, L 12, s. 1).