Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document C2007/211/22

    Věc C-263/07: Žaloba podaná dne 1. června 2007 – Komise Evropských společenství v. Lucemburské velkovévodství

    Úř. věst. C 211, 8.9.2007, p. 12–12 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    8.9.2007   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 211/12


    Žaloba podaná dne 1. června 2007 – Komise Evropských společenství v. Lucemburské velkovévodství

    (Věc C-263/07)

    (2007/C 211/22)

    Jednací jazyk: francouzština

    Účastníci řízení

    Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: A. Alcover San Pedro a J.-B. Laignelot, zmocněnci)

    Žalovaný: Lucemburské velkovévodství

    Návrhová žádání žalobkyně

    určit, že Lucemburské velkovévodství tím, že správně neprovedlo čl. 9 odst. 4 a čl. 13 odst. 1 a přílohu I směrnice Rady 96/61/ES (1) ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají na základě této směrnice;

    uložit Lucemburskému velkovévodství náhradu nákladů řízení.

    Žalobní důvody a hlavní argumenty

    Komise na podporu své žaloby uplatňuje tři žalobní důvody.

    V rámci svého prvního žalobního důvodu žalovanému vytýká, že nesprávně provedlo čl. 9 odst. 4 směrnice 96/61 tím, že doplnilo správnou definici „nejlepších dostupných technik“ o text týkající se „nepřiměřených nákladů“ těchto technik, který směrnice neobsahuje. Přestože směrnice uvádí, že nejlepší dostupnou technikou se rozumí technika, která byla vyvinuta v měřítku umožňujícím její zavedení v příslušném průmyslovém odvětví za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek, neumožňuje systematicky vyloučit techniky, jejichž použitelnost a dostupnost s sebou přináší nepřiměřené náklady s odkazem na středně velké a hospodářsky prosperující závody ve stejném nebo podobném odvětví. Takováto upřesnění podle ní překračují mez toho, co v tomto ohledu stanoví směrnice.

    V rámci svého druhého žalobního důvodu Komise žalovanému vytýká, že zúžilo rozsah povinnosti přezkoumávat a aktualizovat podmínky povolení stanovené v čl. 13 odst. 1 směrnice, neboť podle znění vnitrostátních ustanovení k provedení směrnice by takovýto přezkum byl učiněn pouze za třech přesně vymezených okolností nebo v případě „řádně odůvodněné“ potřeby. Toto znění je podle ní opět přísnější než znění směrnice, která pouze hovoří o „pravidelném“ přezkumu a aktualizaci „v případě nutnosti“ podmínek povolení.

    V rámci svého třetího žalobního důvodu Komise žalovanému vytýká, že nesprávně provedlo přílohu I směrnice tím, že vnitrostátní opatření k provedení směrnice údajně hovoří o „kotelnách o jmenovitém tepelném příkonu větším než 50 MW“, a nikoli o „spalovacích zařízeních o jmenovitém tepelném příkonu větším než 50 MW“, jak se uvádí v kategorii 1.1. výše uvedené přílohy. Posledně uvedená kategorie je však širší než kategorie kotelen.


    (1)  Úř. věst. L 257, s. 26; Zvl. vyd. 15/03, s. 80.


    Top