Evropská rada pro systémová rizika

KLÍČOVÉ BODY

Nové cíle a úkoly

ESRB má sídlo ve Frankfurtu nad Mohanem v Německu. Její odpovědností je monitorovat a analyzovat rizika ve finančním systému jako celku (říká se tomu také makroobezřetnostní dohled). Pro dosažení tohoto cíle ESRB především:

• identifikuje systémová rizika a stanoví pořadí jejich důležitosti,
• vydává varování v případě, že se taková systémová rizika považují za významná, a v případě potřeby je zveřejňuje,
• doporučuje nápravná opatření reagující na zjištěná rizika,
• může předat důvěrné varování a hodnocení Radě Evropské unie, pokud je pravděpodobné, že nastane mimořádná situace,
• sleduje opatření učiněná v reakci na varování a doporučení,
• koordinuje svou činnost s mezinárodními finančními institucemi, jako je Mezinárodní měnový fond a Rada pro finanční stabilitu.

Změny zavedené nařízením (EU) 2025/2088 usnadňují sdílení informací mezi ESRB a dalšími orgány dohlížejícími na finanční systém. Lepší sdílení informací zajišťuje, že údaje jsou vykazovány pouze jednou a poté znovu využívány. Kromě toho ESRB za určitých podmínek umožňuje sdílet údaje pro účely výzkumu a inovací.

Organizace a správa

Strukturu ESRB tvoří:

• generální rada, která přijímá rozhodnutí nezbytná pro zajištění plnění úkolů a které předsedá prezident ECB,
• řídicí výbor, který napomáhá procesu rozhodování,
• sekretariát, který odpovídá za běžný provoz a poskytování podpory,
• poradní vědecký výbor a poradní technický výbor poskytují rady a pomoc.

Navenek zastupuje ESRB její předseda, který má dva místopředsedy. ECB poskytuje ESRB analytickou, statistickou, logistickou a administrativní podporu prostřednictvím jejího sekretariátu.

Rada dohledu ECB a Jednotný výbor pro řešení krizí vysílají do generální rady po jednom zástupci (bez hlasovacího práva). Aby se zabránilo politickému ovlivňování, nesmí žádný člen generální rady zastávat vládní funkci v členském státě.

Varování a doporučení

V případě závažných systémových rizik z hlediska jejích cílů poskytuje ESRB varování a podle potřeby vydává doporučení pro nápravná opatření, včetně případných legislativních návrhů.

Tato varování nebo doporučení jsou určena zejména:

• EU jako celku,
• jednomu nebo více členským státům,
• ECB pro úkoly bankovního makroobezřetnostního dohledu, které jí byly svěřeny,
• jednomu nebo více evropským orgánům dohledu,
• jednomu nebo více vnitrostátním orgánům dohledu,
• jednomu nebo více vnitrostátním orgánům pro uplatňování opatření zaměřených na řešení systémového nebo makroobezřetnostního rizika,
• Evropské komisi v souvislosti s příslušnými právními předpisy EU,
• orgánům příslušným k řešení krize určené členskými státy, nebo
• Jednotnému výboru pro řešení krizí.

Doporučení ESRB

Adresáti doporučení ESRB se jimi musí řídit nebo poskytnout zdůvodnění v případě nečinnosti. Pokud ESRB dojde k závěru, že doporučení není dodržováno nebo že adresáti neposkytli adekvátní odůvodnění své nečinnosti, důvěrně informuje adresáty, Evropský parlament, Radu a příslušný evropský orgán dohledu.

Další vývoj evropského systému dohledu

S vývojem finanční krize v roce 2008 a s prohlubující se krizí státního dluhu v eurozóně v letech 2010–2011 bylo nutné dále integrovat bankovní systémy eurozóny. To vedlo k iniciativě EU na vytvoření bankovní unie.

V roce 2013 proběhl přezkum fungování nařízení (EU) č. 1092/2010. To nakonec vyústilo ve změny zavedené v nařízení (EU) 2019/2176. Tím se upravilo řízení ESRB tak, aby od roku 2014 zahrnovalo fungování:

• jednotného mechanismu dohledu, v jehož rámci je ECB ústředním orgánem dohledu nad bankami v eurozóně (více než 2 000 bank) (země mimo eurozónu se mohou rovněž rozhodnout připojit) a
• jednotného mechanismu pro krizí, jehož cílem je zajistit řádné řešení problémů bank v selhání, na které se vztahuje jednotný mechanismus dohledu, bez použití peněz daňových poplatníků.

Změny zavedené nařízením (EU) 2019/2176 se týkají také pravidel pro snižování rizik v bankovním sektoru EU. Ty se v průběhu času neustále vyvíjely a zahrnují:

• směrnici o kapitálových požadavcích (směrnice 2013/36/EU – viz shrnutí) a nařízení (nařízení (EU) č. 575/2013 – vizshrnutí),
• směrnici o ozdravných postupech a řešení krize bank (směrnice 2014/59/EU – viz shrnutí),
• nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí (ve znění nařízení (EU) 2019/877 – viz shrnutí),
• systémy pojištění vkladů (směrnice 2014/49/EU – viz shrnutí), které chrání vklady fyzických a právnických osob,
• směrnice o úvěrech v selhání (směrnice (EU) 2021/2167 – viz shrnutí).