Barcelonská úmluva o ochraně Středomoří

KLÍČOVÉ BODY

Barcelonská úmluva

• Barcelonská úmluva je mezinárodní úmluva, která má 22 smluvních stran, včetně 21 zemí s pobřežím omývaným Středozemním mořem (včetně 8 zemí EU – Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Malta, Řecko, Slovinsko a Španělsko) a EU.
• Úmluva smluvním stranám ukládá povinnost přijmout všechna opatření, ať už jednotlivě, nebo společně, na ochranu mořského prostředí a pobřežní oblasti Středozemního moře za účelem přispění k udržitelnému rozvoji.

Cíle úmluvy jsou:

• ochrana mořského prostředí a pobřežní oblasti prostřednictvím činností zaměřených na předcházení a snižování znečištění a jeho odstranění v nejvyšší možné míře, ať už činnostmi na pevnině, nebo na moři,
• posouzení a kontrola znečištění,
• udržitelné řízení mořských a pobřežních přírodních zdrojů,
• začlenění životního prostředí do hospodářského a sociálního rozvoje,
• ochrana přírodního a kulturního dědictví,
• posílení solidarity mezi zeměmi ležícími u Středozemního moře a
• přispění ke zlepšení kvality života.

Smluvní strany úmluvy se zavazují k:

• zavedení systému spolupráce a provádění integrovaného programu pro monitorování a posuzování, který přinese informace a posouzení v souvislosti s ochranou mořského prostředí a pobřežní oblasti Středozemního moře a se snížením nebo odstraněním znečištění ve Středozemním moři s cílem dosáhnout dobrého stavu prostředí¹,
• zavedení chráněných mořských oblastí a zvláště chráněných oblastí významných pro Středomoří,
• provádění integrovaného řízení pobřežních zón (ICZM)²,
• řešení pozemních zdrojů znečištění,
• řešení mořských zdrojů znečištění,
• pohotovostnímu plánování,
• spolupráci v oblasti vědy a techniky,
• vypracování vhodných postupů k určování odpovědnosti a vyměřování náhrady škod způsobených znečištěním vzniklým v důsledku porušení ustanovení úmluvy.

Byla změněna roku 1995. Hlavní změny se týkaly:

• rozšíření zeměpisné oblasti působnosti úmluvy na pobřeží,
• použití zásady obezřetnosti,
• použití zásady „znečišťovatel platí“ – viz přehled dokumentu,
• podpory posuzování dopadů,
• ochrany a zachování biologické rozmanitosti,
• boje se znečištěním pocházejícím z přeshraničních převozů nebezpečného odpadu,
• přístupu k informacím a účasti veřejnosti.

K úmluvě je připojeno 7 protokolů:

Protokol o shazování odpadů

• Týká se pouze znečištění oblasti Středozemního moře způsobeného loděmi nebo letadly.
• Zakazuje vypouštění některých druhů odpadů a hmot (některé toxické sloučeniny, rtuť, kadmium, plasty, surová ropa atd.).
• Pro jiné druhy odpadu nebo hmot, jako jsou arsen, olovo, měď, zinek, chrom, nikl, kontejnery, kovový šrot a některé druhy pesticidů, požaduje předchozí vydání vnitrostátních povolení.

Protokol o předcházení znečišťování a případech nouze

• Začleňuje do Barcelonské úmluvy pravidla pro spolupráci mezi stranami ohledně předcházení a v případě nouze boje proti znečištění ve Středomoří způsobenému loděmi.
• Usiluje také o podporu rozvoje a provádění mezinárodních nařízení přijatých na základě Mezinárodní námořní organizace.
• Stanoví provozní opatření, která smluvní strany musí v případě znečištění způsobeného loděmi přijmout (vyhodnocení, odstranění/omezení, informační opatření), a nouzová opatření, která musí být provedena na palubě lodí, v mořských zařízeních a v přístavech (zejména dostupnost nouzových plánů a soulad s nimi).

Protokol o znečišťování z pozemních zdrojů

• Týká se znečištění pocházejícího z řek, odtoků, kanálu a jiných vodních cest nebo znečištění z jakéhokoliv jiného zdroje nebo činnosti (včetně znečištění vzduchu pocházejícího z pozemního zdroje) na území kterékoliv smluvní strany protokolu.
• Uvádí seznam látek, jejichž vypouštění je zakázáno, a faktory, které by měly být brány v úvahu za účelem odstranění znečištění způsobeného těmito látkami.
• Obsahuje rovněž seznam látek, jejichž vypouštění podléhá povolení příslušných vnitrostátních orgánů.
• Stanoví, jak probíhá spolupráce týkající se výzkumu a informací, a přijímání vhodných programů, opatření a norem zaměřených na snížení nebo odstranění cílových látek.

Protokol o zvláště chráněných oblastech a biologické rozmanitosti

• Protokol se týká:
  • zvláště chráněných oblastí ve Středomoří a zvláště chráněných oblastí významných pro Středomoří,
  • ochrany přírodních zdrojů v oblasti Středomoří,
  • zachování genetické rozmanitosti a
  • ochrany některých přírodních stanovišť vytvořením řady zvláště chráněných oblastí.
• Vyžaduje po smluvních stranách, aby vypracovaly obecné zásady pro zřízení a řízení chráněných oblastí, a uvádí několik vhodných opatření, která strany musí přijmout, např.:
  • zákaz vypouštění nebo vykládky odpadu,
  • řízení zavlékání nepůvodních nebo geneticky modifikovaných druhů.
• Stanoví vnitrostátní nebo místní opatření, která strany musí přijmout, za účelem ochrany živočišných a rostlinných druhů v oblasti Středomoří.

Protokol o činnostech na moři

• Týká se širokého spektra činností průzkumu a využívání a zaměřuje se na řadu témat, včetně:
  • požadavků na získání povolení,
  • odstranění opuštěných nebo nepoužívaných zařízení,
  • používání a odstranění škodlivých látek,
  • požadavků na odpovědnost a náhradu škody a
  • spolupráce s dalšími stranami Barcelonské úmluvy na regionální úrovni.
• Strany jsou povinny samostatně či prostřednictvím dvoustranné či mnohostranné spolupráce přijmout veškerá vhodná opatření na ochranu před znečišťováním působeným činnostmi průzkumu nebo využívání v oblastech, na něž se vztahuje protokol.
• Zavazují se také, že budou používat nejlepších dostupných technologií, které účinně šetří životní prostředí a jsou vhodné z hospodářského hlediska.

Protokol o nebezpečném odpadu

• Strany jsou povinny spolupracovat v případě, kdy výskyt velkého množství ropy nebo jiných škodlivých látek ve Středozemním moři, ať se jedná o následek nehody, nebo postupného hromadění, představuje vážné a bezprostřední nebezpečí pro mořské prostředí, pobřeží nebo hospodářské, zdravotní nebo ekologické zájmy jedné nebo více stran.
• Spolupráce se zaměří na:
  • vypracování nouzových plánů,
  • podporu opatření pro boj proti znečištění v moři,
  • sledování stavu Středozemního moře a výměnu informací o něm,
  • šíření informací o organizaci zdrojů a
  • nové metody pro předcházení znečišťování a boj proti němu a rozvoj výzkumných programů týkajících se této problematiky.

Protokol o integrovaném řízení pobřežních zón

• Má za cíl stanovit společný základ pro integrované řízení pobřežních zón na základě ekosystémového přístupu ve Středomoří, které vstoupilo v platnost dne 24. března 2011.
• Integrované řízení pobřežních zón má 6 cílů:
  • udržitelný rozvoj pobřežních oblastí prostřednictvím racionálního plánování,
  • zachování pobřežních zón,
  • udržitelné využívání přírodních zdrojů,
  • zachování ekosystémů a pobřeží,
  • předcházení účinkům přírodních katastrof a změny klimatu nebo jejich omezování,
  • zlepšení spolupráce.

EU je smluvní stranou všech výše uvedených protokolů kromě protokolu o nebezpečném odpadu.