Access to European Union law
<a href="https://eur-lex.europa.eu/content/help/eurlex-content/experimental-features.html" target="_blank">More about the experimental features corner</a>
Choose the experimental features you want to try
EUR-Lex
Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

You are here
Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search

Document C2005/045/26

Věc C-490/04: Žaloba podaná dne 29. listopadu 2004 Komisí Evropských společenství proti Spolkové republice Německo

Úř. věst. C 45, 19.2.2005, pp. 13–14 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)

Date of document:
19/02/2005; Den vyhlášení
Author:
Soudní dvůr
Form:
Soudní informace

19.2.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 45/13

Žaloba podaná dne 29. listopadu 2004 Komisí Evropských společenství proti Spolkové republice Německo

(Věc C-490/04)

(2005/C 45/26)

Jednací jazyk: němčina

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla předložena dne 29. listopadu 2004 žaloba směřující proti Spolkové republice Německo podaná Komisí Evropských společenství, zastoupenou Enricem Traversou a Horstpeterem Kreppelem, jako zmocněnci, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr:

1.

určil, že Spolková republika Německo nesplnila své povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 49 ES tím, že

a)

zahraniční podniky jsou povinny odvádět na jejich vyslané pracovníky příspěvky do německého fondu pro dovolené (Urlaubskasse) i tehdy, když podle právních předpisů státu usazení jejich zaměstnavatele jim přísluší v zásadě srovnatelná ochrana (§ 1 odst. 3 Arbeitsnehmerentsendegesetz – zákon o vysílání pracovníků, dále jen „AentG“);

b)

zahraniční podniky jsou povinny nechat do němčiny přeložit pracovní smlouvu (nebo dokumenty vyžadované podle práva státu bydliště pracovníka v rámci směrnice 91/533/EHS), výplatní listiny, evidenci pracovní doby, doklady o provedených výplatách, stejně jako všechny ostatní dokumenty, které jsou vyžadovány německými orgány (§ 2 AEntG);

c)

zahraniční podniky pro dočasnou práci jsou povinny provést ohlášení nejen před každým poskytnutím pracovníka zaměstnavateli, který využívá jeho služeb v Německu, ale rovněž před každým zaměstnáním na stavbě tímto zaměstnavatelem (§ 3 odst. 2 AEntG).

2.

uložil Spolkové republice Německo náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty:

Komise tvrdí, že jednotlivé předpisy AEntG, které provádí do vnitrostátního práva směrnici 96/71/ES o vysílání pracovníků, nejsou stále v souladu s jednotlivými ustanoveními této směrnice.

Předpisy týkající se povinnosti platit příspěvky do německého fondu pro dovolené zaměstnavatelem se sídlem na území jiného členského státu, než je Německo

Povinnost platit příspěvky do německého fondu pro dovolené představuje podle názoru Komise nepřípustné omezení volného pohybu služeb ve smyslu článku 49 ES tehdy, když je zaručeno, že vysílající zaměstnavatelé poskytují svým pracovníkům stejný počet dní placené dovolené, jaký je stanoven v německých ustanoveních kolektivních smluv a vyslaní pracovníci požívají ohledně úhrady dovolené na základě právního systému ve státě vyslání stejné nebo srovnatelné ochrany, jaká je zajištěna v Německu.

Předpisy týkající se povinnosti překladu dokumentů zaměstnavatelem se sídlem na území jiného členského státu, než je Německo

Podle názoru Komise je požadavek překladu dokumentů sice vhodný k tomu, aby vyhověl potřebě kontroly ze strany Německa. Ale s ohledem na spolupráci v oblasti informací zavedenou článkem 4 směrnice o vysílání pracovníků přestala být povinnost překládat všechny dokumenty nezbytná, a zachází tedy příliš daleko.

Předpisy týkající se povinnosti podniků pro dočasnou práci se sídlem na území jiného členského státu, než je Německo, ohlásit příslušnému orgánu před každým přechodem vyslaného pracovníka z jedné stavby na druhou tuto změnu

I když byla povinnost informovat o změnách pro podniky pro dočasnou práci se sídlem mimo Německo nepodstatně změněna, stále existuje podle názoru Komise nerovné zacházení, když v případě podniků pro dočasnou práci se sídlem v Německu tato povinnost informovat o změně náleží zaměstnavateli, který využívá služeb, zatímco u podniků pro dočasnou práci se sídlem mimo Německo tato povinnost v zásadě spočívá na vysílajícím zaměstnavateli a může být přenesena na zaměstnavatele, který využívá služeb, jen na základě smluvní dohody. Toto nerovné zacházení představuje nepřípustné omezení volného pohybu služeb ve smyslu článku 49 ES.

Top