1)

Vztahují se ustanovení odstavce 2 článku 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 (1), podle kterých „[č]lenský stát oprávní příslušné orgány k ukládání sankcí dopravci nebo řidiči za porušení tohoto nařízení, které bylo zjištěno na jeho území a za něž dosud nebyla uložena sankce, i když k tomuto porušení došlo na území jiného členského státu nebo třetí země“, pouze na porušení ustanovení tohoto nařízení nebo rovněž na porušení ustanovení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 ze dne 20. prosince 1985 o záznamovém zařízení v silniční dopravě (2), které bylo nahrazeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě (3)?

2)

Má být čl. 3 písm. a) nařízení č. 561/2006 vykládán v tom smyslu, že má řidič možnost odchýlit se od ustanovení odstavců 2 a 7 článku 15 nařízení č. 3821/85, podle kterých musí být řidič schopen kdykoli na žádost kontrolora předložit záznamové listy a veškeré záznamy z běžného dne a z předchozích 28 dnů, v případě, že v průběhu 28 dnů užívá vozidlo pro přepravu na tratích, z nichž některé spadají pod ustanovení zakotvující výše uvedenou výjimku, a jiné neumožňují žádnou výjimku z povinnosti užívat záznamové zařízení?