—

určit, že tím, že Česká republika nezajistila, aby v budovách s celkovou užitnou podlahovou plochou větší než 500m2, pro které byl vydán certifikát energetické náročnosti podle čl. 12 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU (1) ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov, a které jsou často navštěvovány veřejností, byly vystaveny certifikáty energetické náročnosti, nesplnila své povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 13 odst. 2 této směrnice;

—

uložit České republice náhradu nákladů řízení.

1.

Článek 13 odst. 2 Směrnice 2010/31/EU ukládá povinnost vystavovat certifikát energetické náročnosti, vydaný v souladu s článkem čl. 12 odst. 1 Směrnice, v případech, kdy budovu s užitnou podlahovou plochou větší 500 m2 často navštěvuje veřejnost.

2.

České právo (§ 7a zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů) však ukládá povinnost vystavit certifikát, respektive průkaz, energetické náročnosti pro tyto budovy pouze v případě, že jsou užívány orgánem veřejné moci. České právo tedy neukládá povinnost vystavit průkaz energetické náročnosti v situacích, kdy jsou tyto budovy užívány jinými subjekty než orgány veřejné moci, a často je navštěvuje veřejnost. Potřebná legislativní úprava se zatím pouze připravuje.

3.

Česká republika tedy nezajistila, aby v budovách s celkovou užitnou podlahovou plochou větší než 500m2, pro které byl vydán certifikát energetické náročnosti podle čl. 12 odst. 1 Směrnice, a které jsou často navštěvovány veřejností, byly vystaveny certifikáty energetické náročnosti, a nesplnila tak své povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 13 odst. 2 Směrnice.