EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62012CN0008
Case C-8/12: Reference for a preliminary ruling from the Tribunale Amministrativo Regionale per la Toscana (Italy) lodged on 2 January 2012 — Cristian Rainone and Others v Ministero dell’Interno and Others
Věc C-8/12: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale per la Toscana (Itálie) dne 2. ledna 2012 — Cristian Rainone a další v. Ministero dell’Interno a další
Věc C-8/12: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale per la Toscana (Itálie) dne 2. ledna 2012 — Cristian Rainone a další v. Ministero dell’Interno a další
Úř. věst. C 73, 10.3.2012, p. 21–22
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
10.3.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 73/21 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale per la Toscana (Itálie) dne 2. ledna 2012 — Cristian Rainone a další v. Ministero dell’Interno a další
(Věc C-8/12)
2012/C 73/37
Jednací jazyk: italština
Předkládající soud
Tribunale Amministrativo Regionale per la Toscana
Účastníci původního řízení
Žalobce: Cristian Rainone, Orentino Viviani, Miriam Befani
Žalovaný: Ministero dell’Interno, Questura di Prato a Questura di Firenze
Předběžné otázky
1) |
Mají být články 43 ES a 49 ES vykládány v tom smyslu, že v zásadě brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je italská právní úprava obsažená v článku 88 TULPS, podle kterého „licence pro provozování sázek může být udělena pouze držitelům koncese nebo povolení ministerstva nebo jiných úřadů, jímž zákon vyhrazuje možnost organizovat a provozovat sázky, jakož i subjektům pověřeným držitelem koncese nebo držitelem povolení, a to na základě téže koncese nebo povolení“ a podle čl. odst. 2b nařízení s mocí zákona č. 40 ze dne 25. března 2010, které bylo změněno na zákon č. 73/2010, na jehož základě „článek 88 Testo unico delle leggi di pubblica sicurezza (konsolidované znění zákonů o veřejné bezpečnosti), upravený v královském nařízení č. 773 ze dne 18. června 1931 ve znění pozdějších změn a doplňku se má vykládat v tom smyslu, že pokud se v něm upravené povolení vydává pro obchody, v nichž dochází k provozování a sběru veřejných her s peněžitými cenami, má být považováno za účinné až po té, kdy bude držitelům těchto povolení vydána příslušná koncese na provoz a sběr těchto her ze strany Ministero dell’economia e delle finanze — Amministrazione autonoma dei monopoli di Stato (ministerstvo hospodářství a financí, nezávislá správa státních monopolů)“? |
2) |
Mají být uvedené články 43 ES a 49 ES vykládány v tom smyslu, že jim v zásadě odporuje taková právní úprava členského státu, jaká je uvedena v čl. 38 odst. 2 nařízení s mocí zákona č. 223 ze dne 4. července 2006, které bylo změněno na zákon č. 248/2006 podle něhož „se článek 1 odst. 287 zákona č. 311 nahrazuje takto: “287. Opatřeními Ministero dell’economia e delle finanze — Amministrazione autonoma dei monopoli di Stato jsou upraveny nové způsoby rozdělení her pro jiné události než koňské dostihy, při zachování těchto kritérií:
Předmětem otázky týkající se slučitelnosti výše uvedených zásad Společenství a čl. 38 odst. 2 citovaného předpisu jsou výlučně ty části uvedeného ustanovení, v nichž: a) se stanovení všeobecná tendence na ochranu koncesí vydaných před změnou právního rámce, b) zavádějí se povinnosti otevření nových prodejních míst v určité vzdálenosti od již přidělených prodejních míst, které de facto zaručují udržení nabytých obchodních pozic. Kromě toho je předmětem otázky všeobecný výklad, který ve vztahu k čl. 38 odst. 2 citovaného předpisu poskytla Amministrazione autonoma dei monopoli di Stato, která do dohod o udělení koncese (čl. 23 odst. 3) vložila doložku o uplynutí platnosti koncese, která byla dříve stanovena pro případ přímého či nepřímého provozování přeshraničních her podobných hrám, které jsou předmětem koncese; |
3) |
V případě kladné odpovědi, tj. takové odpovědi, která považuje vnitrostátní předpisy uvedené v předchozích bodech za slučitelné s právní úpravou Společenství, má se článek 49 ES dále vykládat v tom smyslu, že v případě omezení volného pohybu služeb provedeného z důvodů obecného zájmu je třeba ověřit, zda tento obecný zájem již nebyl dostatečně zohledněn v rámci právních předpisů, dohledu a kontrol, kterým poskytovatel služeb podléhá ve státě, v němž je usazen? |
4) |
V případě kladné odpovědi ve smyslu specifikovaném v předcházejícím bodě musí předkládající soud v rámci přezkumu proporcionality takového omezení přihlížet k tomu, že dotčená ustanovení ve státě, v němž je poskytovatel služeb usazen, jsou dokonce ještě přísnější než právní předpisy státu, v němž dochází k poskytování služeb? |