Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Dobrovolníci – občané budující budoucnost Evropy

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2022/C 152/04)

Zpravodaj:

Krzysztof PATER

Rozhodnutí plenárního shromáždění	25. 3. 2021
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato v sekci	24. 11. 2021
Přijato na plenárním zasedání	8. 12. 2021
Plenární zasedání č.	565
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	214/3/4

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV poznamenává, že v rámci diskuse o budoucnosti Evropy musí vzít tvůrci politik v potaz skutečnost, že budoucnost Evropy budou utvářet nejen politici a instituce, včetně organizací občanské společnosti, ale také miliony občanů – dobrovolníci, kteří každý den obětují svůj čas a energii a jednají solidárně ve prospěch společného blaha, ať již v rámci organizací občanské společnosti, či mimo ně.

1.2.

Dobrovolná činnost zahrnuje miliony občanů Evropské unie, kteří svým jednáním – individuálním nebo v rámci organizovaných struktur (formálních i neformálních) – projevují solidaritu vůči druhým lidem. Toto hnutí vyžaduje systematickou a promyšlenou podporu jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států, neboť jeho dopad na sociální rozvoj mnohokrát převyšuje potenciální náklady. EHSV by uvítal, aby v nadcházejících letech došlo, co se této podpory týče, k pozitivním kvalitativním změnám, které by lépe odrážely hodnotu dobrovolníků pro budoucnost Evropy.

1.3.

EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby přijala opatření s cílem vyhlásit rok 2025 Evropským rokem dobrovolníků. Takovýto krok by totiž představoval: — způsob, jak vzdát hold milionům dobrovolníků, kteří prokázali, jak významnou úlohu ve společnosti hrají, a to zejména v posledních měsících, kdy svou činností bojovali proti následkům pandemie; — způsob, jak dále prosazovat myšlenku dobrovolnictví ve společnostech členských států, motivovat více lidí k dobrovolné činnosti a ukázat, že se jedná o činnost inkluzivní a všestrannou, do níž se zapojují lidé ze všech skupin a prostředí bez ohledu na jejich věk a místo ve společnosti; — příležitost k výměně zkušeností a know-how mezi orgány členských států, pokud jde o právní a politické nástroje na podporu činnosti dobrovolníků; — inspiraci pro Evropskou komisi, co se týče rozšiřování a vytváření nových programů zaměřených na dobrovolníky všech věkových skupin; — způsob, jak podpořit porozumění projektům, jež jsou zásadní pro budoucnost Evropy a jejích občanů, a poskytnout objektivní údaje a fakta a bojovat proti falešným a předpojatým informacím.

1.4.

Činnost dobrovolníků má skutečnou ekonomickou hodnotu (jež v mnoha zemích činí více než 2 % HDP); v mnoha sociálních sférách jsou dobrovolníci nezbytní pro zajištění základních potřeb občanů, včetně jejich bezpečnosti; dobrovolníci hrají zásadní úlohu při plnění všech cílů udržitelného rozvoje, které vytyčila OSN; dobrovolníky najdeme ve všech sociálních a věkových skupinách. EHSV má tudíž za to, že není důvod omezovat celounijní a Unií financované programy podpory dobrovolné činnosti pouze na mladé lidi.

1.5.

V návaznosti na stanovisko přijaté v roce 2013 (1) EHSV znovu vyzývá Evropskou komisi, aby přijala rozhodná opatření k vypracování podrobných pravidel umožňujících shromažďování srovnatelných údajů o dobrovolné činnosti ze všech členských států, přičemž zdůrazňuje, že bez spolehlivých údajů není možné provádět účinnou politiku v žádné oblasti.

2.   Koncept dobrovolnictví

2.1.

Na úrovni EU neexistuje oficiální definice pojmu „dobrovolnictví“, ale obecně je tento pojem chápán tak, že zahrnuje všechny formy dobrovolné činnosti, ať již formální, či neformální, vykonávané určitou osobou na základě vlastní volby a bez nároku na finanční zisk, přičemž tato činnost přispívá ke společnému blahu.

2.2.

Definice dobrovolné činnosti, kterou v roce 2011 zveřejnila Mezinárodní organizace práce ve své příručce pro měření dobrovolné činnosti, je v souladu s tímto obecně přijímaným pojetím dobrovolnictví. Podle této definice je dobrovolná činnost „nepovinnou nevýdělečnou činností, tzn. dobou, kterou jednotlivci bezúplatně věnují činnosti vykonávané prostřednictvím příslušné organizace nebo přímo ve prospěch jiných osob mimo vlastní domácnost“ (2). Tuto definici lze použít v mezinárodním srovnávacím výzkumu k měření formální dobrovolné činnosti (často označované jako nepřímá dobrovolná činnost) a neformální dobrovolné činnosti (kterou MOP nazývá přímou dobrovolnou činností (3)) v různých kulturních a právních systémech. EHSV poukazuje na to, že díky usnesení věnovanému statistice práce, zaměstnanosti a nedostatečného využití práce, jež bylo přijato na 19. zasedání Mezinárodní konference statistiků práce MOP v říjnu 2013 (4) (a jež obsahuje novou definici práce, která rozlišuje mezi placenou a neplacenou prací, a změny ve shromažďování údajů o práci), by mělo být snazší měřit dobrovolnictví odděleně od jiných forem neplacené práce, jako je péče o osoby ve vlastní domácnosti.

2.3.

Analýzy týkající se dobrovolnictví jsou velmi často založeny na rozlišování mezi formální a neformální dobrovolnou činností. Pod formální dobrovolnou činnost – jež zahrnuje činnosti zastřešené organizacemi – spadají osoby, které se zapojují prostřednictvím organizovaných (strukturovaných) subjektů, jako jsou nevládní organizace, kluby nebo veřejné instituce. Neformální dobrovolnou činností se rozumí neplacená pomoc, kterou poskytují jednotlivci jiným osobám mimo vlastní domácnost nebo blízkou rodinu, avšak nikoli v rámci formální organizace. EHSV vyjadřuje politování nad tím, že osoby, které pomoc nabízejí, osoby, které tuto pomoc přijímají ani právní rámce pro dobrovolnictví v některých členských státech EU často neformální dobrovolnou činnost neuznávají jako dobrovolnictví. To je jeden z důvodů, proč je úloha dobrovolníků v současné době podceňována.

2.4.

Dobrovolná činnost může být nárazová, spojená s nějakou událostí či s odstraňováním následků katastrof, např. po požáru nebo povodních. Může rovněž představovat závazek vyžadující pravidelnější úsilí. Může být vykonávána v odvětvích zaměřených na lidi, např. v oblasti sociálních služeb, zdravotnictví, vzdělávání, sportu atd., nebo se může týkat projektů v oblasti životního prostředí a infrastruktury, jako je ochrana a obnova přírodních zdrojů nebo udržování veřejných zahrad. V tomto kontextu je možná i nárazová dobrovolná činnost, avšak tato odvětví se opírají o osoby, které se dobrovolnictví věnují pravidelněji.

2.5.

EHSV zdůrazňuje, že právní rámce pro dobrovolnictví v Evropě by měly podporovat a usnadňovat kvalitní dobrovolnou činnost a neměly by vytvářet zbytečné překážky, které by této činnosti bránily. S požadavky, jako je pojištění dobrovolníků, dohody o dobrovolné činnosti a kontroly rejstříků trestů, je třeba zacházet obezřetně s tím, že stěžejními faktory by měly být kvalita a přístupnost.

2.6.

EHSV ve svém stanovisku z roku 2013 uvedl: „Aktuálně dostupné údaje o dobrovolné činnosti neumožňují provést analýzy, které ve svých dokumentech požadují Komise, Evropský parlament, Evropská rada či EHSV. V současnosti není možné řádně monitorovat ekonomický význam dobrovolné činnosti ani její přínos pro provádění unijních politik. Nelze stanovit celkovou dobu věnovanou vykonávání dobrovolné činnosti ani její peněžní hodnotu, a z tohoto důvodu nelze odhadnout její rozsah podle univerzálních hospodářských ukazatelů, jako je zaměstnanost v dané zemi (počet osob pracujících v národním hospodářství) či HDP.“ Výbor rovněž vyzval k přípravným pracím, které by na základě rámcového návrhu MOP měly vést k vymezení podrobných pravidel pro provádění výzkumu v EU. EHSV vyjadřuje politování nad tím, že od té doby nijak nepokročila příprava společného systému měření hodnoty dobrovolné činnosti v Evropě. Výbor proto znovu vyzývá Evropskou komisi, aby jednala rozhodně a provedla doporučení EHSV, a zdůrazňuje, že bez spolehlivých údajů není možné provádět účinnou politiku v žádné oblasti.

2.6.1.

EHSV podotýká, že by bylo všestranně přínosné lepší shromažďování údajů, při kterém by se vedle HDP a ekonomické hodnoty bral v potaz například rovněž čas, který dobrovolníci dobrovolné činnosti věnují, jejich věk, pohlaví, obory činnosti a obecněji přidaná hodnota pro společnost, mezi jiným zdraví a dobré životní podmínky, kvalita života a ukazatele sociální soudržnosti.

2.6.2.

Pouze několik národních statistických úřadů zahájilo a provedlo výzkum v oblasti dobrovolné činnosti založený na metodice MOP, přičemž Polsko je jedinou zemí, jejíž národní statistický úřad tento výzkum provedl již dvakrát, a to v letech 2011 a 2016, přičemž další studie je plánována na začátek roku 2022. Studie z roku 2011 vyčíslila hodnotu dobrovolné činnosti na zhruba 2,8 % HDP (5), studie z roku 2016 na asi 1,2 % HDP (6). Takto velký rozdíl byl důsledkem určitých změn metodiky. Jednou z nich byla skutečnost, že v roce 2011 zahrnovaly otázky dobrovolnou činnost vykonávanou respondentem ve prospěch rodinných příslušníků, ale žijících v jiné domácnosti, v roce 2016 však činnost tohoto druhu v potaz vzata nebyla. Další změnou bylo to, že zatímco v roce 2011 se otázky týkaly dobrovolné činnosti vykonávané respondentem v průběhu celého roku 2010, v roce 2016 byla zohledněna pouze dobrovolná činnost během čtyřtýdenního období v prvním čtvrtletí, které bezprostředně předcházelo průzkumu. Tento příklad jasně ukazuje, že není možné získat srovnatelné údaje, aniž by Eurostat inicioval vypracování společné metodiky na úrovni EU.

2.7.

Dobrovolnictví má pro jednotlivce, komunity, životní prostředí, ekonomiku a pro společnost celkově hodnotu coby jeden z nejviditelnějších projevů solidarity. Podporuje a usnadňuje sociální začleňování, buduje sociální kapitál a má na společnost transformační účinek. Rozvoj prosperující občanské společnosti s angažovanými dobrovolníky může nabídnout kreativní a inovativní řešení společných výzev. Dobrovolnictví přispívá k hospodářskému růstu, a zasluhuje tedy, aby bylo konkrétně a cíleně měřeno z hlediska jak ekonomického, tak sociálního kapitálu. Hraje rovněž stále významnější úlohu v ochraně životního prostředí a pro mnoho dobrovolníků představuje zásadní zdroj učení. V této souvislosti by veřejné politiky, které jsou přímo zaměřeny na podporu dobrovolníků, měly rovněž odrážet potřebu podpůrné infrastruktury pro dobrovolnictví s dostatečným a náležitým financováním podpůrných opatření, jako je např. pokrytí nákladů na odbornou přípravu a pojištění.

3.   Dobrovolná činnost na úrovni EU

3.1.

EHSV vyjadřuje politování nad tím, že po skončení Evropského roku dobrovolnictví 2011 se dobrovolná činnost začala z evropské agendy postupně vytrácet. V oficiálních dokumentech se objevovala pouze sporadicky: během vytváření Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci a Evropského sboru solidarity a jako prioritní téma v rámci programu Evropa pro občany.

3.2.

EHSV zdůrazňuje skutečnost, že téma dobrovolnictví bylo v členských státech zkoumáno jen v omezené míře. Tyto výzkumy se zabývaly různými aspekty dobrovolnictví (např. mírou účasti na dobrovolnictví či demografickým profilem zapojených osob a jejich motivací). Vzhledem k nejednotnosti metodických přístupů – liší se dokonce i rozsah definice dobrovolnictví a průzkumy byly prováděny v různých časových obdobích – není možné tento výzkum použít pro účely celounijní analýzy. Zpráva, kterou v roce 2010 na žádost Evropské komise vypracovala poradenská společnost GHK (7), zůstává i přes svá omezení, pokud jde o srovnatelnost údajů, nejaktuálnějším dostupným komplexním a cenným zdrojem údajů.

3.2.1.

Zpráva GHK ukázala, že se do dobrovolné činnosti zapojuje 22–23 % občanů EU starších 15 let, přičemž dobrovolná činnost je zde definována jako činnost vykonávaná z vlastní vůle, a to především v rámci nevládní organizace pro neziskové účely.

3.2.2.

Ve zprávě se však také uvádí, že kvůli metodickým rozdílům může odchylka ve výsledcích často činit až 30 až 40 procentních bodů.

3.3.

Několik otázek týkajících se dobrovolné činnosti obsahoval modul ad hoc věnovaný sociální/kulturní účasti a materiální deprivaci (8), o který byl v roce 2015 doplněn každoroční průzkum Eurostatu v oblasti příjmů a životních podmínek. Na základě údajů získaných z tohoto průzkumu se odhaduje, že do formální dobrovolné činnosti bylo zapojeno asi 18,9 % a do neformální dobrovolné činnosti asi 22,5 % občanů EU, což je úroveň zapojení občanů EU přibližně odpovídající závěrům zprávy společnosti GHK.

3.4.

Bleskový průzkum Eurobarometr „Evropská mládež“, který byl zveřejněn v dubnu 2015 (9), obsahuje nejnovější dostupné údaje o činnosti mladých občanů EU ve věku 15–30 let. EHSV konstatuje, že srovnatelné údaje o mladých lidech v této studii a o všech dospělých občanech EU v jiných studiích jasně ukazují, že do dobrovolné činnosti se stejnou měrou zapojují všechny věkové skupiny.

3.4.1.

Podle průzkumu „Evropská mládež“ se v EU v posledních 12 měsících do organizované dobrovolné činnosti zapojilo 25 % mladých lidí, avšak tento podíl se mezi jednotlivými zeměmi podstatně různí (od 10 do 42 %).

3.4.2.

Tentýž průzkum dochází také k závěru, že dobrovolná činnost, kterou vykonávají mladí lidé, se zaměřuje na dvě hlavní oblasti, a sice na charitu a humanitární a rozvojovou pomoc (44 %) a na vzdělávání, odbornou přípravu a sport (40 %). Jde rovněž o nejobvyklejší dobrovolné činnosti mladých lidí ve všech jednotlivých členských státech.

3.4.3.

93 % respondentů uvedlo, že nikdy nevykonávali dobrovolnou činnost v zahraničí.

3.4.4.

Nový Evropský sbor solidarity, který nyní zahrnuje dobrovolnou činnost v situacích, kdy je zapotřebí humanitární pomoc (jež dříve spadala pod Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci), by měl mít dostatečnou sílu a rozsah, aby díky němu mladí lidé vykonávali více dobrovolné činnosti, zejména v zahraničí, a to jak v těch, na něž se program vztahuje, tak v ostatních. K dosažení tohoto cíle by měly být poskytnuty nezbytné zdroje. Měla by být rovněž prozkoumána možnost rozšířit program tak, aby podporoval zapojení do dobrovolné činnosti u lidí starších 30 let, případně by měly být poskytnuty další zdroje EU na rozvoj paralelního programu bez věkového omezení.

3.5.

V lednu 2021 zveřejnila Evropská komise zelenou knihu o stárnutí, v níž zdůraznila, že velký počet starších osob i nadále aktivně a hodnotně přispívá společnosti a hospodářství, přičemž do formální dobrovolné činnosti se zapojuje 20 % osob ve věku 65 až 74 let a angažovaní zůstávají i lidé starší 75 let, pokud to jejich zdraví dovoluje.

3.6.

V září 2020 zveřejnila Rada Evropské unie konečné závěry o lidských právech, účasti a dobrých životních podmínkách starších osob v éře digitalizace (10), v nichž mimo jiné vyzvala Komisi, aby zvážila možnost vytvoření digitální platformy věnované účasti a dobrovolnické práci po skončení pracovního života.

3.6.1.

Tato platforma by mohla poskytovat starším osobám informace ohledně účasti na dobrovolné činnosti v zahraničí. Jejím prostřednictvím by také mohly být poskytovány informace místním orgánům a dalším aktérům o tom, jak zapojit starší osoby do dobrovolné činnosti, a zainteresované osoby by zde mohly získat pomoc a informace při hledání příležitostí k dobrovolné činnosti, jež by byly vhodné pro starší osoby, v celé Evropě.

3.6.2.

EHSV rozhodně podporuje vytvoření takové platformy, která by integrovala stávající platformy a zajistila, že nebude docházet k nežádoucím duplicitám při vynaloženém úsilí, přičemž zdůrazňuje, že dobrovolná činnost starších osob hraje důležitou úlohu jak pro ty, které tato činnost podporuje, tak pro dobrovolníky samotné, neboť díky ní mohou zůstat aktivní i mimo zaměstnání, což má výrazně pozitivní vliv na jejich duševní a fyzickou pohodu.

3.6.3.

EHSV poukazuje na to, že Evropský sbor solidarity, který se zaměřuje na mladé lidi, a navrhovaná platforma na podporu starších dobrovolníků by měly poskytnout základ pro komplexnější a průřezovější evropskou politiku v oblasti dobrovolnictví, jež bude podporovat solidaritu a odpovědnost vůči lidem a mezi lidmi všech věkových kategorií, kteří svobodně přispívají k budoucnosti Evropy opírající se o solidaritu a evropské hodnoty.

3.6.4.

EHSV doporučuje, aby se tato platforma postupně zaměřovala na stále širší věkovou skupinu dobrovolníků, a aby zároveň bylo vynaloženo větší úsilí o odstranění překážek bránících přeshraniční dobrovolné činnosti, jako je ztráta nároků na příspěvky z veřejných zdrojů a systémů podpory, problémy ohledně práva pobytu a související pravidla, např. pokud jde o přístup ke smlouvám na mobilní telefon a připojení k internetu.

3.7.

Mnoho dobrovolníků z celé Evropy se zapojuje do činností, které jsou v souladu s dlouhodobými unijními projekty Evropské komise (jež mají zásadní význam pro budoucnost Evropy – týkají se například očkování, digitalizace, otázek klimatu, finančních reforem, diskusí o jaderné energii, reforem trhu práce atd.). Vzhledem k tomu, že aby občané mohli klíčové návrhy orgánů EU podporovat, musí jim napřed porozumět na základě faktických a nestranných informací, vyzývá EHSV Evropskou komisi, aby aktivně podporovala ty činnosti prováděné dobrovolníky, které mohou pomoci získat podporu občanů pro klíčové unijní projekty, a to i snižováním rizika šíření falešných a předpojatých informací.

3.8.

Nárůst paušálního a jednorázového financování projektů by měl umožnit, aby přispění dobrovolníků bylo uznáno jako spolufinancování grantů EU. V praxi toto však příliš nefunguje, neboť to, jak dobrovolníci přispívají svým časem, obvykle nelze zahrnout do účetnictví organizací. Mnoho agentur spravujících granty EU navíc vyžaduje, aby byly předloženy účetní doklady, že byla vynaložena plná výše paušálních a jednorázových plateb, což je v rozporu se záměrem a duchem uvedeného přístupu k financování coby metody výpočtu. EHSV opakuje své požadavky, jež v tomto ohledu vyjádřil ve stanoviscích přijatých v letech 2006 (11) a 2013 (12), a vyjadřuje politování nad tím, že dosud nebyly plně provedeny. EHSV konstatuje, že u programů financování ze strany Rady Evropy mechanismus, který čas věnovaný dobrovolné činnosti zahrnuje jako spolufinancování těchto grantů, existuje.

3.9.

EHSV velmi podporuje soutěž o titul evropské hlavní město dobrovolnictví (13), kterou v roce 2013 zahájilo Evropské středisko pro dobrovolnictví (Centre for European Volunteering) coby součást odkazu Evropského roku dobrovolnictví 2011 a která vsazuje místní politiky a postupy v oblasti dobrovolnictví do evropského kontextu a do rámce evropských hodnot a politik. EHSV vyzývá všechny orgány a instituce EU, aby tuto iniciativu propagovaly a podporovaly, avšak s tím, že by byl zvláštní důraz kladen rovněž na nižší než celostátní úroveň, což by byl způsob, jak přiblížit občany tvůrcům unijních politik a demonstrovat, že solidární činnosti a aktivním občané přispívající k budoucnosti Evropy jsou na úrovni EU podporováni. EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby aktivně podporovala šíření těch osvědčených postupů ve veřejných politikách, které podporují dobrovolnou činnost na místní úrovni, a to zejména s využitím příkladů z obcí, které byly kandidáty a vítězi v soutěži o titul evropské hlavní město dobrovolnictví.

4.   Trendy v oblasti dobrovolné činnosti

4.1.

EHSV podotýká, že na činnost dobrovolníků budou mít v nadcházejících letech dopad probíhající demografické změny.

4.1.1.

Evropské obyvatelstvo stárne a porodnost v Evropě klesá. To znamená, že je více kvalifikovaných dobrovolníků k dispozici déle, ale také to, že podporu dobrovolníků potřebuje vzhledem k delšímu dožití více starších osob. Kvůli klesající porodnosti však nemusí být dostatek mladších dobrovolníků a bude zapotřebí více projektů vzájemné pomoci orientovaných na dobrovolníky dospělého a seniorského věku.

4.1.2.

Evropské obyvatelstvo je stále různorodější a je stále více v pohybu, pro zajištění sociálního začlenění tak bude nutno učinit více. Členské státy nemohou vše financovat z veřejných prostředků, a i kdyby snad měly financí dostatek, nejde jen o peníze. Skutečné začlenění vyžaduje přístup, jenž bude více zaměřen na člověka a solidaritu. K tomu jsou zapotřebí dobrovolníci, kteří jednají ve vzájemné solidaritě. Požaduje se větší úsilí v boji proti osamělosti a při poskytování podpory ze strany sociálních služeb v případech, kdy jsou rodiny více rozptýleny v různých zemích po celém kontinentu. EHSV se domnívá, že by na to měly být připraveny veřejné orgány na úrovni EU a členských států i na místní úrovni a že tento proces musí zahrnovat vytvoření podmínek příznivých pro rozšíření dobrovolné činnosti.

4.1.3.

V členských státech se méně vybírá na daních a veřejné rozpočty se snižují, ale zároveň je vyšší poptávka po službách. Větší nerovnost a chudoba mají za následek, že mezi obyvatelstvem přibývá potřebných, což však kontrastuje se snižováním finančních prostředků pro organizace občanské společnosti, jež by – s podporou dobrovolníků – mohly výrazně přispět ke zlepšení situace jednotlivých občanů a rodin. EHSV poukazuje na nutnost dosáhnout větší vyváženosti.

4.2.

EHSV zdůrazňuje, že v důsledku změn, k nimž právě dochází, pokud jde o životní styl a o typy činností přinášející společenské uznání, nebo potřeby rozvíjet nové dovednosti, jež mohou být pro mladé generace profesně užitečné, může dojít k nesouladu mezi zájmem občanů o dobrovolnictví a skutečnými příležitostmi k dobrovolné činnosti, a že se tudíž míra dobrovolnictví může snížit i přes velkou „nabídku a poptávku“. Tento jev je třeba neustále sledovat, aby bylo možné v pravý čas upravit veřejné politiky.

4.3.

Obecně je patrný posun od tradiční pravidelné a dlouhodobé dobrovolné činnosti založené na plánovaných a dlouhodobých závazcích k dobrovolné činnosti nárazové. Mnoho dobrovolníků je ochotno se zapojit nárazově, třeba i v souvislosti s jednorázovou událostí, ale nechtějí na sebe brát žádný dlouhodobý osobní závazek. Tento trend se odráží v nárůstu cestovního ruchu ve spojitosti s dobrovolnictvím (angl. „voluntourism“), kdy lidé cestují s konkrétním cílem vykonávat dobrovolnou činnost nebo využívají příležitosti k této činnosti během dovolené. Je třeba bedlivě dohlédnout na to, aby jádrem tohoto druhu dobrovolnictví byly skutečné společenské potřeby. Tam, kde by dobrovolnictví mohlo napáchat více škody než užitku, např. v ústavních zařízeních pro děti nebo jiné zranitelné osoby (např. v sirotčincích), by mělo být zakázáno.

4.4.

Dalším trendem zaznamenaným v posledních letech je, že se objevují subjekty zaměřené na zprostředkovávání dobrovolné činnosti, např. instituce sociálního zabezpečení či vzdělávací instituce, náboženské organizace, organizátoři dobrovolné činnosti rodin, místní dobrovolnická centra nebo organizátoři dobrovolné činnosti zaměstnanců (podniků). Tyto subjekty pomáhají dobrovolníkům najít možnosti, jak se zapojit, a vyhledávají organizace, které dobrovolníky přímo někam umístí. To napomůže lidem, kteří hledají příležitost zahájit dobrovolnou činnost. Hrozí však, že činnost těchto zprostředkovatelů negativně ovlivní vnímání dobrovolnictví ve společnosti – zejména pokud by například jejich činnost byla zpoplatněna.

4.5.

Pokroky v oblasti využívání internetu a sociálních médií umožňují občanům, aby mezi sebou snáze organizovali konkrétní jednorázové dobrovolnické akce. Ze stejného důvodu jsou také občanům bezprostředněji přístupné všechny druhy příležitostí k dobrovolné činnosti, neboť on-line platformy propojují nabídku s poptávkou. Rychlý vzestup nových technologií umožnil rozvoj nových forem dobrovolné činnosti, jako je dobrovolná činnost přes internet, která není závislá na konkrétním čase a místě a může být prováděna kdekoli, kde má dobrovolník přístup k internetu a zařízení pro připojení.

4.5.1.

EHSV však upozorňuje, že je třeba dbát na to, aby z dobrovolné činnosti nebyli vyloučeni lidé bez přístupu k internetu.

4.5.2.

EHSV zdůrazňuje, že právní rámce upravující dobrovolnictví v členských státech musí s touto změnou držet krok a zajistit – například pokud jde o ochranu údajů –, aby zranitelné osoby byly i nadále chráněny a aby dobrovolníci byli náležitě proškoleni, a to i v případě neformální a nárazové dobrovolné činnosti. Tvůrci politik by se neměli domnívat, že jelikož se lidé mohou sami organizovat on-line, není třeba financovat organizace zabývající se podporou a infrastrukturou dobrovolné činnosti.

4.6.

EHSV má za to, že je třeba posílit meziodvětvovou spolupráci mezi sociálními partnery v rámci dobrovolné činnosti zaměstnanců. Aby se dosáhlo co největšího účinku, měli by se zaměstnavatelé a zaměstnanci spojit s organizacemi občanské společnosti, které se specializují na toto odvětví nebo na záležitost, jež má být prostřednictvím dobrovolné činnosti podpořena, než aby se snažili programy dobrovolné činnosti přímo provádět sami.

4.7.

EHSV uznává, že cestovní ruch ve spojitosti s dobrovolnictvím (angl. „voluntourism“) představuje odvětví, jež je v Evropě na vzestupu, a měl by být regulován, aby byla chráněna integrita dobrovolnictví, potenciálních dobrovolníků i místních komunit.

4.8.

Z mladých lidí, kteří se zapojili do průzkumu Eurobarometr (14), uvedlo 54 %, že jim v rámci jejich dobrovolné činnosti nevznikly žádné výdaje, kdežto 28 % respondentů odpovědělo, že jim výdaje vznikly a oni neobdrželi žádné příspěvky. 16 % respondentů pak mělo výdaje, ale obdrželo na ně příspěvky. Příjemci nebo koordinátoři činnosti dobrovolníků musí tyto údaje vzít v potaz, aby se výdaje nestaly překážkou omezující zapojení mladých lidí. EHSV zdůrazňuje, že je důležité, aby byly dobrovolníkům propláceny i malé výdaje, a očekává, že celostátní a místní orgány v členských státech budou prosazovat a podporovat tento přístup bez nepříznivých daňových důsledků pro dotčené dobrovolníky nebo organizace.

4.9.

Napříč Evropou neplatí jednotné právní rámce ani právní a bezpečnostní požadavky pro dobrovolníky a příjemce jejich pomoci. EHSV zdůrazňuje, že by v zájmu bezpečnosti a ku prospěchu všech měly být podniknuty kroky ke zefektivnění systému. Na pojistných trzích ve všech zemích by mělo být k dispozici pojištění občanskoprávní odpovědnosti dobrovolníků a měla by být zavedena vládní nebo nadační podpora k pokrytí výdajů na toto pojištění. Ve všech členských státech by mělo být povinné, aby dobrovolníci pracující s dětmi nebo zranitelnými osobami předkládali výpisy z rejstříku trestů. Ty by pro potenciální dobrovolníky měly být snadno a levně dostupné. EHSV vyzývá všechny členské státy, aby tato řešení realizovaly, a naléhavě vyzývá Evropskou komisi, aby prosazovala osvědčené postupy v této oblasti. Tyto činnosti napomohou rovněž přeshraničnímu dobrovolnictví.

4.10.

EHSV se domnívá, že pravděpodobnost, že mladí lidé vyrostou v sociálně začleněné a angažované dospělé osoby, které přispívají svým dílem k budoucnosti Evropy, je tím větší, čím nižší je věk, v němž začnou s dobrovolnou činností. Měly by být podporovány iniciativy, jako jsou programy kombinující školní výuku s praktickou dobrovolnou činností (angl. „service-learning“), a dobrovolná činnost rodin. V případě potřeby by právní rámce měly být přizpůsobeny tak, aby umožnily dobrovolnou činnost i mladším lidem a dětem. Velmi důležitou úlohu v tomto procesu hrají mládežnické organizace, které by tudíž měly získat náležitou a dostatečnou podporu ze strany veřejných orgánů.

5.   Úloha dobrovolníků v komunitě

5.1.

Dobrovolníci bezpochyby vytvářejí podstatnou hospodářskou, environmentální a sociální hodnotu. V neziskových organizacích hrají často zásadní úlohu, pokud jde o zajištění účinného plnění úkolů, neboť představují jeden z nejdůležitějších zdrojů těchto organizací. Zvenčí jsou často považováni za symbol činnosti těchto subjektů. Pro mnoho lidí, a zejména pro mladé lidi, je dobrovolná činnost něco mimořádného. Mnohdy je to první činnost, jež jim dává možnost reagovat na skutečné sociální potřeby a vidět v krátké době výsledky svého působení coby angažovaných občanů, čímž se výrazně snižuje riziko sociálního vyloučení.

5.2.

V mnoha případech začíná být pro občany z právního hlediska složitější se organizovat, co se týče otázek společného zájmu, a tím je i ztížena možnost zapojit dobrovolníky, kteří přispívají společnosti, aniž by jim při tom šlo o osobní prospěch. Mělo by být zajištěno právo sdružovat se a veřejné financování a podpora organizací občanské společnosti. EHSV zdůrazňuje, že veřejné financování organizací občanské společnosti významně přispívá nejen k plnění jejich funkce a úlohy ve společnosti, ale také k zachování jejich nezávislosti a schopnosti zajistit vnitřní demokratické procesy, jež umožňují, aby přání jejich členů byla uznána a zastupována bez zásahů zvenčí.

5.2.1.

Dobře fungující občanská společnost je známkou zdravé demokracie a velkou měrou přispívá ke kvalitě života, míru a stabilitě. Participativní demokracie je pro zastupitelskou demokracii doplněním, nikoli hrozbou.

5.2.2.

V případě organizací, které koordinují činnost dobrovolníků, umožňuje veřejné financování mnohem větší přínosy pro společnost – přínosy, které mají skutečnou ekonomickou hodnotu –, a to prostřednictvím zvláštního pákového mechanismu.

5.3.

Lidé v Evropě se nyní stále více zapojují do krátkodobých dobrovolnických akcí, z nichž často mají jasný osobní prospěch – např. dobrovolná činnost na festivalu nebo koncertě namísto dlouhodobého závazku, kterým by se řešila zjištěná společenská potřeba. EHSV by si přál, aby tvůrci politik více usilovali o propagaci přidané hodnoty dobrovolnictví coby sociálního kapitálu, a nikoli pouze coby osobní příležitosti nebo mechanismu pro úsporu nákladů na lidské zdroje. Mají-li být pro dobrovolnou činnost získávány další osoby, musí veřejné orgány dobrovolníkům a organizacím, které jejich činnost podporují, pomoci lépe demonstrovat hodnotu a dopad této činnosti, neboť občané mají nyní stále více možností, jak využít volný čas.

5.4.

Během pandemie COVID-19 se mnoho tvůrců politik i běžných občanů mohlo přesvědčit o konkrétním potenciálu i skutečném dopadu dobrovolnictví, a to jak ve formě strukturované činnosti koordinované veřejnými institucemi nebo organizacemi, tak v podobě jednorázových a spontánních akcí jednotlivců, kteří chtěli nějak pomoci. EHSV vzdal hold statisícům dobrovolníků z celé Evropy pomáhajícím v roce 2020 lidem, kteří se v důsledku pandemie ocitli v nouzi, a udělil svou Cenu za občanskou solidaritu (15) organizacím a jednotlivcům zapojeným do dobrovolné činnosti související s dopadem onemocnění COVID-19.

5.5.

Pro pracovníky s méně pravidelnou pracovní dobou a méně stabilním pracovním životem jsou dlouhodobé závazky v oblasti dobrovolnictví obtížnější. Například pro pracovníky v obchodech, kteří jsou na pracoviště povoláváni jen s 24hodinovým předstihem, je nadmíru složité učinit takovýto závazek. Totéž platí například i pro mnoho pracovníků v pracovní pohotovosti. Dle názoru EHSV by dobrovolnické organizace měly být podporovány poskytnutím know-how, včetně osvědčených postupů, pokud jde o budování dodatečných kapacit, jejichž pomocí by se řešil problém, který tato měnící se dostupnost potenciálních dobrovolníků představuje, a rozvíjely by se nové způsoby řízení činnosti dobrovolníků.

5.6.

Jedním z prostředků, kterým lze bojovat proti nedobrému zdravotnímu stavu a který nahrazuje nebo případně doplňuje předepisování léčivých přípravků, je terapie ve formě pomoci komunitě (angl. „social prescribing“) (16). Účinnou a stále oblíbenější součástí programů s využitím tohoto typu terapie je dobrovolná činnost. Výzkum dokazuje, že dobrovolnictví má pozitivní vliv na duševní zdraví a že účast na dobrovolné činnosti v rámci terapie založené na pomoci komunitě je prospěšná. EHSV se domnívá, že by dobrovolná činnost prováděná coby terapie tohoto druhu měla být v Evropě šířeji uplatňována jakožto součást procesu oživení po pandemii COVID-19 a její dopad by měl být bedlivě sledován. Mělo by být zajištěno, aby organizace, které nabízejí dobrovolnická místa v rámci systémů této terapie spočívající v pomoci komunitě, respektovaly etické zásady a držely se kvalitativních doporučení s cílem zajistit činnosti, které by měly velký dopad, byly založeny na potřebách, měly přidanou hodnotou a byly vykonávány dobrovolně.

5.7.

Vzhledem k pozitivním dopadům Evropského roku dobrovolnictví 2011, k velké potřebě vytvořit právní a sociální rámec pro rozvoj této činnosti a k významným změnám v chování dobrovolníků a potenciálních dobrovolníků vyzývá EHSV Evropskou komisi, aby přijala opatření s cílem vyhlásit rok 2025 Evropským rokem dobrovolníků.

5.7.1.

Vyhlášení Evropského roku dobrovolníků by představovalo vhodný způsob, jak vyjádřit uznání úsilí a přínosu všech dobrovolníků během krize způsobené onemocněním COVID-19 a jak vyzdvihnout dopad jejich činnosti a jejich význam pro obnovu a budoucnost Evropy založenou na solidaritě, respektu, rovnosti a společných hodnotách.

5.7.2.

EHSV věří, že soubor opatření koordinovaný Evropskou komisí by byl pro členské státy podnětem k tomu, aby dobrovolnictví podporovaly komplexně, a to s přihlédnutím k návrhům EHSV, a že problematika činností vykonávaných dobrovolníky bude stálým, a nikoli jen příležitostným prvkem evropské politiky.

---

(1)  ECO/343 – Statistické nástroje k měření dobrovolné činnosti (Úř. věst. C 170, 5.6 2014, s. 11).

(2)  https://www.ilo.org/wcmsp5/groups/public/---dgreports/---stat/documents/publication/wcms_162119.pdf

(3)  Popis ukazatelů: dobrovolná činnost. MOP.

(4)  Usnesení přijaté na Mezinárodní konferenci statistiků práce MOP.

(5)  Polské statistické údaje o dobrovolné činnosti (2011).

(6)  Polské statistické údaje o dobrovolné činnosti (2016).

(7)  GHK: Volunteering in the European Union (Dobrovolná činnost v Evropské unii), GHK, 2010.

(8)  Statistika EU v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC) 2015: modul věnovaný sociální/kulturní účasti a materiální deprivaci.

(9)  Bleskový průzkum Eurobarometr 408 – Evropská mládež.

(10)  Závěry Rady ze dne 9. října 2020.

(11)  SOC/243 – Dobrovolná činnost, její úloha v evropské společnosti a její vlivy (Úř. věst. C 325, 30.12.2006, s. 46).

(12)  ECO/343 – Statistické nástroje k měření dobrovolné činnosti (Úř. věst. C 170, 5.6.2014, s. 11).

(13)  Evropské hlavní město dobrovolnictví – Evropské středisko pro dobrovolnictví (CEV).

(14)  Bleskový průzkum Eurobarometr 408 – Evropská mládež.

(15)  Cena EHSV za občanskou solidaritu.

(16)  The Healing Power of Social Prescribing (Léčivá moc terapie ve formě pomoci komunitě) a Policy Statement on Volunteering & Social Prescribing (Politické prohlášení o dobrovolnictví a terapii ve formě pomoci komunitě) – CEV 2019.