Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke koncepci EU v oblasti řízení transformačních procesů v digitalizovaném světě práce – významný příspěvek k bílé knize o budoucnosti světa práce

(průzkumné stanovisko na žádost rakouského předsednictví)

(2018/C 367/03)

Zpravodajka:	Franca SALIS-MADINIER
Spoluzpravodaj:	Ulrich SAMM

Stanovisko na žádost rakouského předsednictví Rady	dopis ze dne 12. 2. 2018
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie čl. 29 odst. 1 jednacího řádu průzkumné stanovisko
Rozhodnutí předsednictva	13. 3. 2018
Odpovědná specializovaná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato ve specializované sekci	6. 6. 2018
Přijato na plenárním zasedání	11. 7. 2018
Plenární zasedání č.	536
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	152/1/4

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) podporuje spravedlivou digitální transformaci, jež se opírá o dodržování evropských hodnot, které prosazují plnou zaměstnanost, pokrok v sociální oblasti, vysokou míru ochrany a zmírnění chudoby a nerovností.

1.2.

EHSV požaduje, aby nesmírné možnosti, které s sebou nové technologie nesou, byly ku prospěchu všem – pracovníkům, občanům i podnikům. Tento vývoj nesmí mít pro nikoho negativní důsledky. Politiky musí být přednostně zaměřeny na posílení situací jednotlivců, aby všichni občané získali kvalitní dovednosti, a také na posílení kolektivně uspořádaných systémů sociálního zabezpečení s cílem usnadnit přístup k sociálním dávkám, jak je stanoveno v Listině základních práv, v prioritách vyhlášených evropskými institucemi v Göteborgu v rámci evropského pilíře sociálních práv a v úmluvách MOP.

1.3.

V důsledku automatizace, digitalizace a umělé inteligence se mohou pracovní místa změnit. EHSV se domnívá, že prioritním úkolem je aktualizace dovedností evropských pracovníků, a to zejména těch, jimž jejich úroveň kvalifikace a zastaralé dovednosti nedovolují zastávat nová pracovní místa nebo ta, která se v důsledku technologií změní. EHSV konstatuje, že na úrovni EU a v členských státech je naléhavě zapotřebí politiky, která by změnila počáteční odbornou přípravu a celoživotní učení, aby se podpořily vhodné pedagogické metody, které by dokázaly rozvíjet kreativní a digitální dovednosti, jež jsou na nových pracovních místech stále více potřeba.

1.4.

Hlavní prioritou musí být vyvážené zastoupení obou pohlaví: v odvětvích s výrazným zaměřením na digitalizaci je situace znepokojující, neboť ženy jsou zde zastoupeny velmi málo (1). Je důležité sledovat a měřit tyto trendy a podporovat přístup žen k těmto odvětvím.

1.5.

EHSV podotýká, že na investice do sociálních politik jsou vyčleněny pouhé 0,3 % celkových veřejných výdajů v EU (2). Pro posílení těchto politik je nutné poskytnout dostatečné zdroje, zvláště v rámci příštího víceletého rozpočtového plánu EU na období po roce 2020 (3), které budou provázet digitální transformaci ve světě práce ku prospěchu pracovníků, podniků a společnosti jako celku.

1.6.

Dodatečné zdroje mohou spočívat ve větší produktivitě, kterou s sebou nese digitalizace. EHSV doporučuje, aby byl na úrovni jednotlivých odvětví a podniků uspořádán sociální dialog týkající se rozdělování přidané hodnoty s cílem dohodnout se na způsobu jejího využití.

1.7.

Aby byly pokryty veškeré flexibilní formy zaměstnání, které vznikly v důsledku digitalizace, a nebyli opomenuti žádní pracovníci (4), EHSV stanovil jako jednu ze svých priorit zachování kvality a finanční udržitelnosti systémů sociální ochrany. Vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby uspořádaly konzultace se sociálními partnery s cílem přizpůsobit systémy sociálního zabezpečení, a to ve prospěch zejména pracovníků, na něž se z důvodu jejich statutu tyto režimy dostatečně nevztahují.

1.8.

V souvislosti se zaváděním nových technologií, jako jsou roboti nebo inteligentní stroje, EHSV ve své studii připomíná, že je důležité v rané fázi informovat a konzultovat zástupce zaměstnanců a že změny (5), které způsobují tyto technologie, musí doprovázet kolektivní vyjednávání. Připomíná rovněž, že směrnice o evropské radě zaměstnanců stanoví, že tyto konzultace jsou povinné (6).

1.9.

Co se týče umělé inteligence, EHSV podtrhuje, že neprůhlednost fungování algoritmů a způsob, jakým provádějí rozhodnutí, která unikají lidské kontrole, představují pro EU obrovské výzvy a zároveň vyvolávají zásadní otázky ohledně toho, v jaké společnosti chceme žít. EHSV již zdůraznil, že v novém světě práce má definice vztahu člověka a stroje prvořadý význam. Přístup, kdy má člověk nad strojem kontrolu, je zásadní (7).

1.10.

EHSV podporuje všeobecné strategické rámce pro umělou inteligenci, které EU poskytují konkurenční výhodu (8), a prosazuje rozvoj sociálně odpovědné a veřejně prospěšné umělé inteligence. Zdůrazňuje, že EU musí podporovat novou oblast výzkumu, kterou je kognitivní ergonomie, jejímž cílem je přijetí opatření podporujících využívání inteligentních technologií, které je orientované na člověka.

2.   Úvod

2.1.

EHSV se k novým formám práce a její budoucnosti již vyjádřil ve třech průzkumných stanoviscích na žádost estonského a bulharského předsednictví Rady (9). Tato stanoviska byla obohacena zevrubnější úvahou o „Sociálně udržitelné koncepci pro digitální éru“, která byla rozvinuta v rámci dalšího průzkumného stanoviska na žádost bulharského předsednictví (10).

2.2.

EHSV nesouhlasí s tvrzením, že „digitalizace bude mít vítěze i poražené“. V tomto stanovisku předkládá návrhy k zajištění toho, aby byla digitalizace přínosem pro všechny občany a nikdo nezůstal stranou.

2.3.

Aby nebyli opomenuti někteří pracovníci a občané, měly by být zvýšeny výdaje na investice do sociálních politik, které nyní představují pouze 0,3 % celkových veřejných výdajů v EU (11). Za účelem provázení digitální transformace ve světě práce je nutné poskytnout dostatečné zdroje, zvláště v rámci příštího víceletého rozpočtového plánu EU na období po roce 2020 (12).

2.4.

EHSV zdůrazňuje, že aby byla automatizace ku prospěchu společnosti jako celku, musí mít EU a její členské státy možnost opírat se o dobře fungující a kvalitní systém celoživotního učení, stálý sociální dialog mezi zainteresovanými stranami, relevantní kolektivní vyjednávání a odpovídající daňový systém.

2.5.

Je naléhavě nutné jednat již nyní, aby bylo zajištěno, že v budoucnosti budou k dispozici vhodné dovednosti, a EU a všechny členské státy tak budou i nadále konkurenceschopné a budou moci zakládat nové podniky a vytvářet nová pracovní místa, a že lidé budou schopni po celou dobu své pracovní kariéry setrvat na trhu práce a všem bude možné zajistit blahobyt.

3.   Umělá inteligence ve službách člověka pro účely spravedlivé a kvalitní transformace

3.1.

EHSV poukazuje na výzvy, které pro EU umělá inteligence představuje – je chápána jako soubor technologií, jež budou díky informačním technologiím vykonávat kognitivní úkony tradičně prováděné lidmi.

3.2.

Pokud mají být digitalizace a umělá inteligence stále mocnější a výkonnější ku prospěchu pracovníků, občanů, podniků, členských států a EU, pak musí být dobře ovládány a jejich případné negativní účinky musí být anticipovány a regulovány.

3.3.

EHSV považuje novou generaci tzv. kolaborativních robotů za příležitost, která se může stát přínosem celé společnosti. Tyto roboti se mohou stát skutečnými partnery pracovníků a usnadňovat jim jejich každodenní práci, aby byla méně stresující. Mohou rovněž pomáhat osobám s tělesným nebo kognitivním postižením a ještě více osobám se sníženou pohyblivostí.

3.4.

EHSV v souvislosti se všemi částmi procesu digitalizace znovu zdůrazňuje (13) přístup, při němž bude ve velení člověk. Naše společnost se musí vyrovnat s obavami, že by zejména systémy umělé inteligence mohly jednoho dne bez jediného zásahu člověka rozhodovat o důležitých aspektech našeho života. Přístup, při němž bude ve velení člověk, určuje zásadu, která zaručuje, že stroje jsou jednoznačně ve službách člověka a že komplexnější otázky související s lidmi, jako je přijímání odpovědnosti, posuzování kontroverzních/etických případů nebo iracionální chování, zůstanou pod kontrolou člověka. Tato obecná zásada může sloužit jako vodítko pro budoucí právní předpisy.

3.5.

Jak již EHSV připomněl ve svém stanovisku z vlastní iniciativy na téma Umělá inteligence (14), kontrola nad algoritmy a jejich transparentnost je mimořádným úkolem pro naše demokracie a základní svobody, a to i ve světě práce. Cílem EU musí být sociálně odpovědná a etická digitální transformace. EHSV podporuje všeobecné strategické rámce pro umělou inteligenci, které EU poskytují konkurenční výhodu. Zdůrazňuje, že Unie musí podporovat novou oblast výzkumu, kterou je kognitivní ergonomie, jejímž cílem je přijetí opatření podporujících využívání inteligentních technologií, které je orientované na člověka.

3.6.

Předpojaté algoritmy mohou svými rozhodnutími a volbami prohloubit diskriminaci v podnicích, například v postupech přijímání nových pracovníků a v činnostech týkajících se lidských zdrojů obecně (15). Řádné naprogramování údajů a algoritmů však může rovněž učinit nábor pracovníků a politiku v oblasti lidských zdrojů „inteligentnějšími“ a spravedlivějšími.

3.7.

Evropští vědci, inženýři a podnikatelé, kteří se podílejí na koncepci, vývoji a uvádění systémů umělé inteligence na trh, se musejí při svém počínání řídit kritérii etické a sociální zodpovědnosti. Zařazení etiky a společenských věd do studijního plánu technického vzdělávání by mohlo být správným řešením tohoto požadavku (16). Bylo by vhodné vytvořit kodex chování pro umělou inteligenci.

3.8.

EHSV by rád upozornil na nebezpečí, jež představuje umělá inteligence pro kybernetickou bezpečnost a soukromí. Nové technologie výrazně usnadňují vytváření vysoce kvalitních falešných napodobenin fotografií, videí, hlasových záznamů a textu. Řešení této závažné hrozby je třeba pojmout jako nejvyšší prioritu v rámci politiky EU.

4.   Obecné připomínky

4.1.   Dopad na pracovní místa

4.1.1.

Otázka, jaký dopad bude mít automatizace, digitalizace a umělá inteligence v jednotlivých výrobních postupech na výši zaměstnanosti, je velmi kontroverzní. Podle použité metody – analýza úkolů či pracovních míst – se předpovědi týkající se ztráty pracovních míst nesmírně liší (17).

4.1.2.

Ať už jsou tyto odchylky jakékoli, jisté je, že digitalizace bude mít dopad na velkou většinu pracovních míst; některá pracovní místa budou zasažena více a je možné, že v blízké době zaniknou (18). Další pracovní místa se změní a budou vyžadovat rekvalifikaci.

4.1.3.

Rozdíly v dopadech automatizace na pracovní místa jsou mezi členskými státy Evropské unie velké (19). Podle studie OECD se automatizace pracovních míst týká Spojeného království, severských zemí a Nizozemska obecně méně než zemí na východě a jihu EU (20). Tyto rozdíly vyplývají z několika faktorů: odlišná organizace pracovních úkonů v hospodářských odvětvích, odlišná odvětvová struktura a rozdíly v investicích (země, které dosud nezačaly používat technologie, které mohou nahradit pracovní sílu, a neinvestovaly do nich, se vyznačují strukturou pracovních úkonů, jež je pro automatizaci vhodnější). Obecně rovněž existují rozdíly v uspořádání pracoviště nebo v úrovni vzdělání pracovníků.

4.2.   Zajištění klíčových dovedností všech občanů

4.2.1.

Vzhledem k této skutečnosti mohou vhodné dovednosti pomoci členským státům EU lépe se zapojit do globalizovaných trhů a specializovat se na nejpokročilejší technologie, a to s inovativnějšími podniky, které jdou s dobou. Za tímto účelem potřebují všechna odvětví pracovníky, kteří by měli nejen vysoce tvořivé a kognitivní schopnosti (pokud jde o gramotnost, numerickou gramotnost a schopnost řešit komplexní problémy), ale také manažerské a komunikační schopnosti i schopnost učit se nové věci.

4.2.2.

Pracovníci, pro něž je třeba přijmout opatření přednostně a zajistit jim větší podporu, zastávají pracovní místa s nízkou kvalifikací a s velkou možností automatizace, transformace, nahrazení nebo dokonce zrušení.

4.2.3.

V Unii jsou dovednosti čím dál vzdálenější budoucím pracovním místům. 22 % pracovníků v členských státech EU hrozí, že vzhledem k vývoji jejich pracovního místa nebudou mít dobré digitální dovednosti (21). Od roku 2008 se průměrná doba trvání nezaměstnanosti a dlouhodobé nezaměstnanosti zvýšila zejména u pracovníků s nízkou kvalifikací.

4.2.4.

Jak již bylo uvedeno v nedávném stanovisku EHSV, vzhledem k obtížím těchto nezaměstnaných osob získat zaměstnání je naléhavě nutné řešit otázku odborné přípravy a dovedností (22) prostřednictvím sociálního dialogu na úrovni odvětví, územních celků a na evropské a vnitrostátní úrovni, a zajistit tak, aby všichni pracovníci mohli mít přístup ke kvalitnímu zaměstnání a rozvíjet svou kariéru.

4.3.   Přeměna počátečního vzdělávání a podpora celoživotního učení

4.3.1.

Vzhledem k těmto výzvám EHSV potvrzuje, že je naléhavě nutné přijmout cílenou politiku na úrovni EU a členských států, která by podporovala transformaci počátečního vzdělávání a celoživotního učení s cílem prosazovat vhodné pedagogické metody, jež by rozvíjely kreativní dovednosti, které jsou čím dál zásadnější.

4.3.2.

Jediná společná politika na evropské úrovni s sebou nese riziko, že bude neúčinná, neboť problémy členských států se liší. Všeobecně je však zapotřebí politika, jež by zmírnila rozdíl mezi dostupnými dovednostmi a budoucími pracovními místy (23).

4.4.   Důležité body týkající se rizika diskriminace na pracovišti a ve společnosti

4.4.1.

Rovnost žen a mužů: Pracovní místa budoucnosti a ta, která budou nejvíce uznávána a odměňována, budou pracovní místa v oblasti STEM (věda, technologie, inženýrství a matematika) a zejména v odvětví informačních technologií. Hlavní prioritou musí být vyvážené zastoupení obou pohlaví: v odvětvích s výrazným zaměřením na digitalizaci je situace znepokojující, neboť ženy jsou zde zastoupeny velmi málo (24). Pokud se v budoucím světě práce chceme vyhnout dalším nerovnostem, musíme tyto tendence sledovat a měřit a podporovat přístup žen k těmto odvětvím. (25)

4.4.2.

Nerovnosti týkající se věku: Změny ve světě práce mají dopady na pracovní podmínky pracovníků, a to nehledě na jejich věk. Tyto transformace mohou mít vliv na udržitelnou práci po celou dobu profesního života. Například používání smluv na dobu určitou, které je v současné době nespravedlivě vyhrazeno většinou mladým pracovníkům (26), se může s možnými důsledky rozšířit i na starší pracovníky. Současně ale může technologický rozvoj spojený s digitalizací starším pracovníkům nabídnout další příležitosti. Studie zabývající se světem práce musí tento vývoj sledovat.

5.   Inovující a předvídavý sociální a občanský dialog

5.1.

Sociální dialog na všech úrovních – evropské, vnitrostátní, odvětvové, územní i podnikové – musí plně obsáhnout výzvy digitalizace a rozvinout politiky předvídání, které budou mít k dispozici relevantní údaje o povoláních, jež podléhají změnám, a o nově vytvořených pracovních místech a dovednostech, jež je třeba získat, aby bylo možné tato nová pracovní místa zastávat.

5.2.

Sociální dialog musí řešit pracovní podmínky v době automatizace globálněji, aby zohlednil nová rizika a příležitosti. Dohody, které byly díky sociálnímu dialogu uzavřeny v různých členských státech EU a odvětvích, by měla Evropská komise analyzovat, aby bylo možné tyto výsledky následně uplatnit (právo na odpojení od internetu (27), dohody o práci z domova, převoditelná práva spojená s osobou, kolektivní smlouva podepsaná s platformami (28) atd.) (29).

5.3.

Aby byly pokryty veškeré flexibilní formy zaměstnání, které vznikly v důsledku digitalizace, a nebyli opomenuti žádní pracovníci (30), EHSV stanovil v souladu s evropským pilířem sociálních práv jako prioritu zachování kvality a finanční udržitelnosti systémů sociální ochrany. Výbor vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby uspořádaly konzultace se sociálními partnery s cílem přizpůsobit systémy sociální ochrany novým formám práce.

5.4.

Dodatečné zdroje mohou spočívat ve větší produktivitě, kterou s sebou nese digitalizace. V rámci odvětví a podniků musí být uspořádán sociální dialog věnovaný rozdělování a přerozdělování přidané hodnoty.

5.5.

V daňové oblasti je třeba pečlivě posoudit reformy daňových systémů, a zajistit tak podobné úrovně zdanění u všech forem příjmu, ať již je vytvořen prostřednictvím tradičně organizovaných odvětví, nebo v rámci ekonomiky sdílení.

5.6.

Do tohoto procesu by měly být aktivně zapojeny zúčastněné strany občanské společnosti. Politiky odborné přípravy ve prospěch zranitelných skupin v kontextu rychlých technologických změn a politiky v oblasti rozvoje umělé inteligence a digitalizace, jejichž dopady se dotýkají všech občanů, potvrzují významnou úlohu organizací občanské společnosti.

---

(1)  Evropská komise (2018). Ženy v digitálním věku (v angličtině).

(2)  COM(2017) 206 final, s. 28.

(3)  Úř. věst. C 262, 25.7.2018, s. 1.

(4)  Úř. věst. C 303, 19.8.2016, s. 54 a Úř. věst. C 129, 11.4.2018, s. 7.

(5)  CESE (2017). Impact of digitalization and the on-demand economy on labour markets and the consequences for employment and industrial relations (Dopad digitalizace a ekonomiky založené na poptávce na pracovní trhy a důsledky pro zaměstnanost a pracovněprávní vztahy).

(6)  Úř. věst. L 122, 16.5.2009, s. 28.

(7)  Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 1.

(8)  Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 1.

(9)  Úř. věst. C 434, 15.12.2016, s. 30 a s. 36 a Úř. věst. C 237, 6.7.2018, s. 8.

(10)  Úř. věst. C 237, 6.7.2018, s. 1.

(11)  Evropská unie (2017).Diskusní dokument o sociálním rozměru Evropy, s. 24.

(12)  Úř. věst. C 262, 25.7.2018, s. 1.

(13)  Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 1.

(14)  Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 1.

(15)  MOP (2018). Impact des technologies sur la qualité et la quantité des emplois (Dopad technologií na kvalitu a počet pracovních míst); srov. Villani, C. (2018). Donner un sens à l'intelligence artificielle: Pour une stratégie nationale et européenne (Dát umělé inteligenci smysl: směrem k vnitrostátní a evropské strategii).

(16)  Viz zpráva pana Cédrica Villaniho o umělé inteligenci (březen 2018).

(17)  Nedelkoska, L. a G. Quintini (2018). Automation, skills use and training (Automatizace, využití dovedností a odborná příprava). Pracovní dokumenty OECD věnované sociálním otázkám, zaměstnanosti a migraci, č. 202, OECD Publishing, Paříž.

(18)  France Stratégie (2018). Intelligence artificielle et travail: rapport à la ministre du travail et au secrétaire d'État auprès du premier ministre, chargé du numérique (Umělá inteligence a svět práce: zpráva pro ministryni práce a státního tajemníka při úřadu předsedy vlády pověřeného otázkami digitalizace).

(19)  Cedefop (2018). Insights into skill shortages and skill mismatch: learning from Cedefop’s European skills and job survey (Náhled na nedostatky v dovednostech a nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi: průzkum střediska Cedefop věnovaný evropským dovednostem a pracovním místům).

(20)  Nedelkoska, L. a G. Quintini (2018). Automation, skills use and training (Automatizace, využití dovedností a odborná příprava). Pracovní dokumenty OECD věnované sociálním otázkám, zaměstnanosti a migraci, č. 202, OECD Publishing, Paříž.

(21)  Cedefop (2018). Insights into skill shortages and skill mismatch: learning from Cedefop’s European skills and job survey (Náhled na nedostatky v dovednostech a nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi: průzkum střediska Cedefop věnovaný evropským dovednostem a pracovním místům).

(22)  Úř. věst. C 237, 6.7.2018, s. 8.

(23)  Cedefop (2018). Insights into skill shortages and skill mismatch: learning from Cedefop’s European skills and job survey (Náhled na nedostatky v dovednostech a nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi: průzkum střediska Cedefop věnovaný evropským dovednostem a pracovním místům).

(24)  EK(2018). Ženy v digitálním věku (v angličtině).

(25)  EK(2015). Monitoring the digital economy & society 2016-2021 (Monitorování digitální ekonomiky a společnosti v období 2016–2021).

(26)  Eurofound (2017), Non-standard forms of employment: Recent trends and future prospects (Nestandardní formy zaměstnání: současné tendence a vyhlídky do budoucna), s. 7 a Eurofound (2017), Working conditions of workers at different ages (Pracovní podmínky zaměstnanců v různých věkových kategoriích).

(27)  Úř. věst. C 237, 6.7.2018, s. 8.

(28)  Viz dohoda podepsaná v Dánsku.

(29)  Úř. věst. C 434, 15.12.2017, s. 30.

(30)  Úř. věst. C 303, 19.8.2016, s. 54 a Úř. věst. C 129, 11.4.2018, s. 7.