12.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 311/47

1.1

EHSV vítá sdělení o obnově evropského průmyslu a domnívá se, že:

1.2

EHSV doporučuje, aby příslušní aktéři podpořili a bezodkladně provedli názory a návrhy uvedené ve sdělení.

1.3

EHSV mimoto doporučuje, aby:

2.1

Hospodářská krize prokázala, jaký význam má průmysl pro hospodářskou stabilitu, zaměstnanost, inovace a výsledky evropských ekonomik v mezinárodním měřítku. Průmysl se z více než 80 % podílí na evropském vývozu a z 80 % na soukromém výzkumu a inovacích. Okolo 15 % pracovních míst v EU se nachází v průmyslu a každé pracovní místo v průmyslu navíc vytváří 1,5–2 pracovní místa v jiných sektorech. Pracovní místa v průmyslu mají v současnosti navíc vysokou kvalitu a platy jsou nadprůměrné. Průmysl není samoúčelný, ale je motorem zaměstnanosti a udržení dobré kvality života.

2.2

Průmysl v EU stále vytváří značný přebytek ve světovém obchodu s hotovými výrobky a je světovým lídrem v oblasti udržitelnosti. Jak však ukazuje zpráva o evropské konkurenceschopnosti za rok 2013, podíl evropského průmyslu na objemu světové výroby v posledním desetiletí klesá. Rozdíl mezi produktivitou v USA a v Evropě se znovu prohloubil. Po určitém oživení v letech 2009–2011 se podíl průmyslu na HDP EU snížil na 15,1 %, což je daleko pod 20 % cílem stanoveným na rok 2020. Od roku 2008 bylo zrušeno 3,5 milionu pracovních míst. Situace se však mezi členskými státy značně liší.

2.3

Průmyslová politika je jednou ze stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020. EHSV vydal stanoviska k hlavním návrhům Komise v letech 2010 a 2012  (1) a kromě toho vypracoval i řadu dalších stanovisek k různým aspektům průmyslové politiky, včetně odvětvových analýz, jakožto součást práce Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI) (2), v současnosti ohledně přemístění průmyslu a zaměstnatelnosti mladých. Toto stanovisko navazuje na předešlá stanoviska a doplňuje je.

2.4

Komise ve sdělení určuje své hlavní priority průmyslové politiky jako příspěvek k diskusi o průmyslové politice, jež proběhne v Evropské radě v březnu 2014. Sdělení uvádí přehled již zahájených opatření a jsou v něm předložena vybraná nová opatření, která by měla dosažení těchto priorit uspíšit. Ukazuje, že průmyslová politika je stále více vzájemně propojena s dalšími politikami EU a proč tento integrační proces musí pokračovat.

3.1

EHSV vítá sdělení Komise, které přichází v době hospodářské krize a rostoucích obav o konkurenceschopnost evropských průmyslových odvětví. Problémy, před nimiž průmysl stojí, se nezmenšují – právě naopak. Globální obchodní prostředí se neustále mění, a to stále rychlejším tempem, s nímž naše podniky musí být schopny držet krok. Bez konkurenceschopného průmyslu nebude Evropa schopná zaručit větší růst a větší počet pracovních míst. Dlouhodobě úspěšný nebude pravděpodobně ani přístup závislý pouze na designu a technických funkcích, bez vazeb na výrobu a konečné spotřebitele.

3.2

Vzhledem k závažnosti současné situace by EHSV očekával důraznější soubor návrhů pro průmyslovou politiku EU obsahující jasnou vizi a naléhavá opatření. Jsou zapotřebí jasná sdělení, která by podniky přesvědčila, že Evropa bude v budoucnosti atraktivním regionem pro nové investice. Sdělení nyní obsahuje oproti sdělením z let 2010 a 2012 málo nových prvků. Je v něm uveden zejména přehled uskutečněných a plánovaných kroků v hlavních prioritních oblastech průmyslové politiky (viz výše), z něhož vyplývá velký objem nedokončené práce a potřeba položit důraz na uplatňování v EU i v jednotlivých členských státech.

3.3

EHSV podporuje závěry sdělení včetně cíle dosáhnout 20 % podílu průmyslu na HDP, ale zúžil by svoji podporu na následující: 20 % cíl je pouze orientační, ve větším souladu s ambicemi EU v oblasti sociálně a environmentálně udržitelné konkurenceschopnosti by bylo doplnění kvalitativních prvků. 20 % cíl by měl být doplněn o další cíle a EHSV žádá Komisi, aby je dále prozkoumala, zejména v souvislosti s prvky, které přinesou přidanou hodnotu v mezinárodním měřítku.

3.4

EHSV vítá zejména jasný vzkaz Komise týkající se významu začlenění evropských podniků do mezinárodních hodnotových řetězců. Vysoce specializovanou, velmi složitou a dynamickou povahu současných průmyslových činností by bylo lepší charakterizovat jako hodnotové sítě. Podniky celosvětově soutěží o klíčové postavení v těchto sítích. Smyslem evropské průmyslové politiky by mělo být rozšíření možností evropských podniků zaujmout takové klíčové postavení a maximalizovat zisk hodnoty pro Evropu. Politiky a cíle by měly být podle toho připraveny.

3.5

EHSV se domnívá, že hlavní výzvou nadcházejících let bude zelená ekonomika podporující začlenění. Nezbytnou prioritou je ekologizace evropského průmyslu a zahájení přechodu k nízkouhlíkové ekonomice účinně využívající zdroje, jíž by se mělo dosáhnout do roku 2050, a to prostřednictvím nové průmyslové politiky. Aby Evropa v tomto směru uspěla, musí přejít k odvětvím průmyslu a služeb, která budou inovativní, více založená na znalostech a nových technologiích, budou mít vyšší přidanou hodnotu a budou konkurenceschopnější a udržitelnější. Pokud chce Evropa zaručit růst průmyslu a tvorbu pracovních míst, musí tato odvětví financovat pomocí ambiciózního investičního plánu.

3.6

Hnací silou inovací je uspokojování nenaplněných potřeb společnosti a hospodářská soutěž a všechny podniky na vnitřním trhu by nezávisle na svém obchodním modelu měly mít možnost soutěžit za stejných podmínek. EHSV se domnívá, že se musí předejít soutěži v poskytování státní podpory mezi členskými státy. Jedním z cílů politiky státní podpory by mělo být umožnit poskytnutí předkonkurenční podpory podnikům, jež mohou přispět k cílům růstu EU, a současně omezit narušení hospodářské soutěže. Státní podpora by se měla udělovat na pomoc podnikům v rozvoji a přizpůsobení, ne jako příspěvek na trvale nekonkurenceschopnou činnost. Zapotřebí jsou rovněž rovné podmínky na světových trzích, zejména u energeticky náročných odvětví.

3.7

Více pozornosti si zasluhuje úloha služeb. Vzájemná závislost služeb a zpracovatelského průmyslu je obecně uznávána, jelikož průmyslové činnosti zahrnují stále větší počet prvků poskytování služeb a mnoho služeb je závislých na výkonnosti průmyslu. Nicméně potenciál služeb založených na znalostech a služeb IKT jako vlastních vývozních odvětví je obrovský, stejně jako potenciál jejich zavádění ve všech obchodních odvětvích jakožto hlavních motorů produktivity. Na uvolnění tohoto potenciálu by se měly připravit specifické postupy.

3.8

Všichni aktéři (instituce EU, členské státy, regiony, zaměstnanci, zaměstnavatelé a další zúčastněné strany) se musí zapojit do komplexního úkolu vytvořit příznivější prostředí pro průmysl. Iniciativy by měly vycházet z regionálních specializací, které se vzájemně doplňují a příznivě ovlivňují. Rámec politiky, včetně vnitrostátních právních předpisů v oblastech jako zdanění, musí být stabilní a předvídatelný.

3.9

EHSV žádá o posílení řídících struktur mikroekonomické politiky. Evropská rada by se v této souvislosti měla ujmout jasného strategického vedení. Úloha Rady pro konkurenceschopnost by měla být vyšší a měla by z ní vyplývat povinnost opravdu přezkoumat rozhodnutí týkající se průmyslu, která učiní Rada v jiných složeních, z hlediska konkurenceschopnosti. Komise by měla zaručit harmonizaci své práce pomocí účinných manažerských řešení. Členské státy musejí důsledně provádět společná rozhodnutí a záležitosti průmyslové politiky musí být plně začleněny do Evropského semestru, včetně vydávání doporučení pro jednotlivé členské státy.

4.1.1

Hlavním úkolem vlád je zaručit všem občanům poskytování prvotřídních dopravních, informačních a energetických sítí odpovídajících měnícím se potřebám společnosti včetně podniků a přístup k nim. Příhodnými prvky v této oblasti jsou podle Komise infrastruktury napojené na kosmickou technologii, konvergence informačních a energetických sítí a infrastruktury pro distribuci alternativních paliv.

4.1.2

Hranice uvnitř EU by neměly být překážkou fungování infrastruktur a přístupu k nim. Zbývající regulační, administrativní a technické překážky se musí odstranit. Unijní a státní finanční zdroje by měly být směrovány do nezbytných investic v této oblasti, přičemž je potřeba uvolnit co nejvyšší objem soukromých prostředků.

4.1.3

EHSV souhlasí s Komisí, že je naléhavě nutné přijmout zatím nedořešené legislativní návrhy týkající se vnitřního trhu. Členské státy dosud řádně neuplatňují a nevymáhají právní rámec, což vede Komisi k přijetí dalších oprávněných opatření řešících toto pochybení.

4.2.1

EHSV v předchozích stanoviscích k průmyslové politice uvedl svoje názory na iniciativy EU v oblasti inovací a nových technologií a převážně jim vyjádřil pevnou podporu. Zdůraznil rovněž potřebu dostatečného unijního, státního a soukromého financování.

4.2.2

EHSV zejména podpořil Komisi ve volbě šesti strategických průřezových oblastí v pokročilých výrobních technologiích včetně příslušných opatření: klíčové technologie, biologické výrobky, čistá vozidla a plavidla, udržitelné stavebnictví a suroviny, inteligentní rozvodné sítě a digitální infrastruktura. Mezi nové technologie s velkým potenciálem, které si zasluhují zvláštní pozornost, patří robotika, data velkého objemu, 3D tisk, průmyslový internet a průmyslový design. Finanční prostředky EU, např. z programu Horizont 2020 a regionálních fondů, by měly být důsledně směrovány do inovací v těchto oblastech. EHSV rovněž žádá o rychlejší zavádění znalostních a inovačních společenství ve výrobě s vysokou přidanou hodnotou.

4.2.3

Pro konkurenceschopnost průmyslu má nejvyšší význam délka období před uvedením inovace na trh k dalšímu využití. Posílení nástroje rizikového kapitálu a jiných možností EIB sdílet rizika nebo inovativní využívání strukturálních fondů jsou příklady velmi potřebných opatření EU k přilákání soukromých investic do rizikových výzkumných projektů.

4.3.1

I přes zlepšující se ekonomické klima zůstává přístup podniků, zejména malých a středních, k financování stále omezený. EHSV proto podporuje úsilí EU v této oblasti, tj. vytvoření bankovní unie, iniciativu v oblasti financování malých a středních podniků, nařízení o kapitálových požadavcích, MiFID, revidovanou směrnici o transparentnosti a opatření na posílení celoevropského trhu s rizikovým kapitálem.

4.3.2

Aby se zlepšila schopnost bank poskytovat půjčky, měla by EU nalézt správnou rovnováhu mezi zvýšením finanční stability a podporou finanční potřeby podniků. Regulační opatření zaměřená na finanční sektor by kromě toho neměla bránit soukromým půjčkám.

4.3.3

Malé a střední podniky v EU jsou závislejší na financování od bank než podniky kdekoliv jinde. Na úrovni EU a jednotlivých států by se mělo zvýšit úsilí o diverzifikaci financování podniků, aby zahrnovalo i jiné zdroje, např. kapitálové fondy, rizikový kapitál, podnikové záruky či hybridní metody financování. Je nutné sestavit plán s přístupem k financování založeným na životním cyklu, v němž budou určeny inovativní nástroje.

4.4.1

EHSV je potěšen, že Komise uznává význam cen energie pro konkurenceschopnost průmyslu. Ceny, které platí průmysl v Evropě za energii, jsou mnohem vyšší než ty, které platí jeho hlavní konkurenti. Ceny elektřiny jsou dvakrát vyšší než v USA a Rusku a o 20 % vyšší než v Číně. Ceny zemního plynu jsou třikrát až čtyřikrát vyšší než v USA, Rusku a Indii a o 12 % vyšší než v Číně.

4.4.2

Velké rozdíly mezi cenami energie v EU a v jejích hlavních konkurenčních oblastech jsou částečně důsledkem faktorů, které politická opatření EU nemohou změnit. Musí se však přijmout všechna rozumná opatření na snížení těchto rozdílů, zejména za účelem obnovy energeticky náročných výrobních odvětví a pracovních míst v Evropě. Průmyslovým odvětvím v EU se již sice částečně podařilo kompenzovat nárůst cen energie zvýšením účinnosti, potenciál pro takovou kompenzaci však klesá.

4.4.3

Zabezpečení dodávek energie je zásadní pro všechna průmyslová odvětví. V současnosti jsme vážně upozorňováni na potřebu snížit závislost na energii z nestabilních a nespolehlivých zdrojů. Rozmanitá skladba zdrojů energie, na níž se společně dohodly členské státy při současném dodržování environmentálních závazků, je bezpochyby ve společném zájmu EU.

4.4.4

Doplňujícím cílem některých opatření energetické politiky, zejména opatření na zvýšení využívání obnovitelných zdrojů energie, byla tvorba nových pracovních míst. Na základě dosud dostupných informací se však zdá, že toho nebylo dosaženo. Provedené studie poukazují především na nulový či malý čistý dopad na pracovní místa, zatímco struktura pracovních míst se radikálně mění.

4.5.1

EHSV podporuje úmysly Komise, pokud jde o diplomacii v oblasti surovin, a její plány o eliminaci narušení cen u průmyslových vstupů.

4.5.2

Měl by se zvýšit průzkum a těžba surovin v EU a harmonizovat příslušné předpisy. Co se týče legislativních iniciativ týkajících se účinného využívání zdrojů a odpadu, měly by být pečlivě naplánovány, aby z nich vzešly optimální výsledky a zároveň se předešlo zbytečnému (krátkodobému) nákladovému zatížení podniků. Je zapotřebí neutralita politik v přístupu k biomase, aby se ve využívání biomasy mohl účinně uplatnit kaskádový princip.

4.6.1

V Evropě je v současnosti 5 milionů nezaměstnaných mladých lidí, na trhu práce jsou však 2 miliony volných pracovních míst. Nesoulad nabízených a požadovaných dovedností a otázky související s odbornou přípravou jsou na prvním místě agendy průmyslové politiky.

4.6.2

Je potřeba, aby se zvýšil počet absolventů vědeckých, technologických, strojírenských a matematických oborů na všech úrovních a jejich kvalita a aby se důrazně podpořil přístup žen všech věkových kategorií k těmto oborům a profesím.

4.6.3

K vytvoření dovednostních profilů odpovídajících skutečným potřebám trhu jasně přispívá učňovská příprava a například systémy duálního vzdělávání. Členské státy a sociální partneři musí prozkoumat a také uplatňovat osvědčené postupy, včetně efektivních modelů přeshraniční učňovské přípravy.

4.6.4

EU, členské státy a sociální partneři mohou zajistit průmyslu pokrok v nových technologiích a inovacích, pouze pokud zavedou politiky zaměřené na zlepšení poznatků pracovníků a rozvinou celoživotní učení, aby je odměnili za jejich úsilí. Uznávání dovedností a kvalifikací a zlepšování pracovních podmínek má zásadní význam pro angažovanost pracovníků. Posílený sociální dialog by měl hrát prvořadou úlohu v obnově evropského průmyslu.

4.7.1

EHSV i nadále důrazně podporuje úsilí EU o posílení malých a středních podniků, včetně široké škály obchodních modelů, uvedením zásady „zelenou malým a středním podnikům“ do praxe. Je nutné nejen aktualizovat Small Business Act, ale rovněž ho dále obnovit a rozšířit, aby řešil zbývající překážky rozvoje a růstu. Tyto reformy by měly být spojeny s evropským semestrem.

4.7.2

Zásadní a dalekosáhlou „otázkou za milion“ je, jak změnit evropský způsob myšlení tak, aby se posunul k oceňování podnikání a přijímání rizik.

4.7.3

EHSV je toho názoru, že opatření na snížení regulačních a administrativních nákladů, zejména program REFIT, a na odstranění překážek růstu podniků nelze provádět na úkor předpisů, které chrání spotřebitele, životní prostředí, zdraví a bezpečnost pracovníků a jejich informování a konzultování, a musí respektovat dohody uzavřené v rámci sociálního dialogu.

4.7.4

Prostředkem růstu malých a středních podniků by, jak zdůrazňuje Komise, mohly být sítě pro spolupráci a klastry. Tento přístup by měl pokrývat všechna odvětví, podniky všech velikostí a panevropské a mezinárodní hodnotové řetězce.

4.8.1

EHSV podporuje opatření Komise, s jejichž pomocí se má podnikům z EU zajistit přístup na hlavní mezinárodní trhy. V duchu vzájemnosti by se měl důsledně dodržovat ambiciózní program vyjednávání dohod o volném obchodu a dalších obchodních jednání, zejména s největším obchodním partnerem EU, tj. USA, a mezi EU a středomořskými zeměmi a zeměmi Východního partnerství.

4.8.2

EU by měla využít dvoustranných a vícestranných nástrojů k zajištění toho, aby její hlavní obchodní partneři dodržovali své mezinárodní závazky.

4.8.3

Průmyslové normy jsou v různých hospodářských regionech velmi odlišné, čímž vznikají překážky obchodu a obecněji se narušují rovné podmínky. EHSV podporuje – s výhradou dodržování základních požadavků na zdraví, bezpečnost, ochranu životního prostředí a ochranu spotřebitele stanovených v článku 114 SFEU – propagaci mezinárodních norem a regulační spolupráce a kroky, které podnikům v EU umožní zachovat si svá práva průmyslového vlastnictví, mezi něž patří i dohled nad trhem. Sdělení by mohlo související opatření popsat konkrétněji.