19.2.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 54/37

---

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách

(KOM(2010) 289 v konečném znění – 2010/0160 (COD))

(2011/C 54/12)

Zpravodaj: pan CEDRONE

Dne 23. června 2010 se Rada Evropské unie a dne 13. července 2010 Evropský parlament, v souladu s články 114 a 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodly konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

Návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách

KOM(2010) 289 v konečném znění – 2010/0160 (COD).

Specializovaná sekce Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 25. listopadu 2010.

Na 467. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 8. a 9. prosince 2010 (jednání dne 8. prosince 2010), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 172 hlasy pro, 12 hlasů bylo proti a 9 členů se zdrželo hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1   Toto stanovisko se zabývá druhou fází třífázového přístupu Komise k regulaci ratingových agentur (CRA). Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) se domnívá, že v případě tak významné problematiky, která způsobila značné škody v naší ekonomice, našim podnikům a občanům (a jejíž konec je zatím v nedohlednu), reagovala EU aktivně a i prostřednictvím tohoto návrhu vyvolala podobné reakce na mezinárodní úrovni. EHSV doufá, že tato práce bude nepřetržitě a důsledně pokračovat.

1.2   EHSV je dále toho názoru, že rozdíly mezi mírou integrace finančního trhu a dohledu, který zůstává v působnosti jednotlivých členských států, je třeba urychleně odstranit, neboť jsou jednou z příčin škod, které nám vznikly. Proto hodnotí kladně tento návrh, aby byl dohledem nad ratingovými agenturami pověřen Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA (1)). To, zda bude účinný, závisí na přizpůsobení příslušných vnitrostátních předpisů a na odstranění zmatků, které v této oblasti ještě panují, a to přijetím více opatření, než se v současnosti navrhuje, jak požadují některé země.

1.3   EHSV vítá návrhy obsažené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (2), zejména návrhy týkající se základních otázek: transparentnosti a střetu zájmů, informovanosti, hospodářské soutěže a externích ratingových agentur. Přestože si je vědom složitosti dané problematiky, je naopak nespokojen s prodlením, k němuž došlo při vstupu tohoto nařízení v platnost, neboť nařízení mělo již stanovovat to, co je obsahem současných návrhů změn.

1.4   EHSV vyjadřuje rovněž obavy ohledně specifické povahy státního dluhu a zejména neexistence evropského orgánu pro hodnocení státních dluhů. Očekáváme výsledky veřejné konzultace, která právě probíhá (3).

1.5   EHSV považuje za mimořádně významnou skutečnost, že evropské pobočky ratingových agentur, jejichž mateřské společnosti mají sídlo mimo EU, rovněž spadají do působnosti nového právního předpisu o dohledu. V této souvislosti vítá příslušná ustanovení obsažená v nařízení z roku 2009. Nejlepším řešením by byla dohoda v rámci skupiny G-20 o přijetí celosvětově platných pravidel, jež by byla v souladu s různými příslušnými právními systémy, o vypracování mezinárodních kodexů jednání, které by všechny agentury musely respektovat, a aby dohledem byla pověřena Rada pro finanční stabilitu, jež by měla mít i pravomoc uvalovat po dohodě s příslušnými orgány jednotlivých zemí sankce. EHSV je potěšen, že tento proces již byl z podnětu EU zahájen.

1.6   EHSV se domnívá, že již započatý proces reforem musí být ukončen dříve.

1.7   Je totiž nezbytné obnovit důvěru „spotřebitelů“ a investorů ve finanční trh, čehož lze dosáhnout pouze tehdy, bude-li činěn dojem a zaručena jistota, že kroky a přísná opatření proti „subjektům“, které nedodržují pravidla, jsou myšleny vážně.

1.8   EHSV vítá, že vzhledem k tomu, jakou roli sehrály ratingové agentury během nedávné krize na celosvětových trzích cenných papírů a finančních trzích, byl stanoven třífázový program regulace funkcí, které tyto agentury vykonávají na účet investorů a spotřebitelů (viz dokument o příslušné veřejné konzultaci předložený Komisí). Funkce ratingových agentur je velmi důležitá k zajištění informací nezbytných k tomu, aby se vyhnuly přijetí přílišnému riziku spojenému s úvěrovými operacemi – funkce, která je sama o sobě důležitá k zajištění stability a bezpečnosti finančních trhů –, ještě méně pochopitelná se jeví jejich ratingová činnost vůči svrchovaným státům. EHSV vítá zahrnutí státního dluhu do probíhající veřejné konzultace.

1.9   Důvody pro zahájení úvah o tématu oligopolu, který má několik málo ratingových agentur na posuzování rizik souvisejících s nástroji či finančními závazky, jež na sebe berou stejnou měrou investoři, banky, pojišťovny i národní vlády, vyplývají převážně z úvahy, že informace poskytované ratingovými agentury mají povahu veřejného statku, takže i služby, které poskytují, mají nakonec povahu veřejného zájmu. EHSV proto vítá, že právě evropské podniky, které jsou v odvětví ratingu nové, jako první žádaly u ESMA o své zaregistrování.

1.10   Když ratingové agentury posuzují finanční udržitelnost svrchovaného státu (úvěrové riziko státu), jako tomu bylo nedávno při snížení ratingu na veřejný dluh Řecka a dalších států EU, které se na mezinárodním trhu silně zadlužily, vzniká problém souladu jejich činnosti s jejich vytyčenými cíli (poskytovat trhu transparentním a odpovědným způsobem odpovídající informace), ale dochází i k potenciálnímu střetu zájmů mezi soukromými mezinárodními investory (kteří ratingy používají k posouzení rizik své investiční činnosti) a občany/spotřebiteli ze státu, který nese důsledky plynoucí z vyhlášení pravděpodobné neschopnosti splatit svůj veřejný dluh navzdory tomu, že platební neschopnost mohla být způsobena i některými politickými chybami a opomenutími.

1.11   Ratingové agentury mohou účinně provádět hodnocení státních dluhů pod podmínkou, že mají k dispozici vhodné nástroje a metody a že jednají v souladu s pravidly určenými pro tyto účely příslušnými veřejnými orgány.

1.12   EHSV se domnívá, že hodnocení státního dluhu je otázkou veřejného zájmu. Vítá veřejnou konzultaci, již Komise zahájila, a těší se, že v patřičnou dobu předloží své promyšlené stanovisko. Nicméně si přeje, aby státní dluh hodnotila nezávislá mezinárodní nebo evropská agentura určená k tomuto účelu, která bude hájit společné zájmy. Tato agentura musí včasně reagovat, její fungování musí být transparentní a musí disponovat vhodnými nástroji.

1.13   Rozhodující je, aby byla v oblasti ratingů větší hospodářská soutěž mezi ratingovými agenturami nezávislými jedna na druhé i na třetích stranách. EHSV dále navrhuje zvážit v případě prodlení či nedosažení mezinárodní dohody také možnost podpořit zřízení příslušné evropské agentury pro státní dluhy. Stejně tak by mělo být podpořeno zřízení vlivné soukromé evropské agentury pro posuzování běžných úvěrových rizik, neboť by to bylo přínosné pro větší hospodářskou soutěž v odvětví.

1.14   Spolu s návrhem provádět dohled nad ratingovými agenturami na evropské úrovni EHSV vítá skutečnost, že nařízení z roku 2009 se zabývalo důležitějšími otázkami, které s tím souvisejí (např. sankce, hospodářská soutěž, střety zájmů, informovanost) (4).

1.15   EHSV hodnotí kladně návrh omezit v předpisu upravujícím tuto oblast manipulační prostor jednotlivých členských států. Cílem tohoto omezení je usnadnit výměnu informací a koherenci jednotlivých právních systémů, aby se zamezilo neutralizaci účinku evropského dohledu.

1.16   EHSV doporučuje, aby byla usnadněna harmonizace vnitrostátních předpisů na ochranu těch, kdo finanční produkty a služby využívají (spotřebitelé, podniky atd.). Bylo by možné rovněž stanovit, že v evropském orgánu dohledu (nyní Evropském systému orgánů finančního dohledu, ESFS) bude jeden nebo více zástupců spotřebitelů, které zvolí sociální partneři a organizace spotřebitelů.

1.17   EHSV navrhuje plošně stimulovat systém poskytování finančních informací tím, že bude podpořeno široké zapojení zúčastněných subjektů a vypracování nových předpisů nesoucích se v duchu větší transparentnosti a účinnosti metod hodnocení zejména v případě derivátů.

1.18   EHSV navrhuje zrušit stávající systém samoregulace i na mezinárodní úrovni. Je nutné pokračovat v koordinaci různých odpovědných orgánů stanovením přísných pravidel platných pro všechny a zajištěním jejich dodržování. EU musí vyvinout veškeré úsilí na uskutečnění tohoto cíle v mezinárodních institucích.

1.19   EHSV navrhuje zjednodušit nařízení a učinit ho jasnějším, aby bylo zajištěno jeho snazší chápání a uplatňování, neboť složité předpisy se snáze obcházejí.

1.20   EHSV požaduje, aby byla zrušena povinnost ratingových agentur vydávat rating na cenné papíry, aby bylo možné s nimi obchodovat (to navrhovala i Rada pro finanční stabilitu). Zrušením této podmínky, nezbytné k uvedení cenných papírů na trh, by se zamezilo pasivnímu akceptování vysoce rizikových cenných papírů, a to i v případě dobrého ratingu. Výbor sdílí obavy Larosièrovy skupiny ohledně toho, že používání ratingu na regulatorní kapitál odebírá příliš mnoho odpovědnosti finančním institucím a zároveň ukotvuje oligopol ratingových agentur. EHSV vítá, že tato otázka je součástí probíhající veřejné konzultace.

2.   Úvod

2.1   Jak je známo, závažné nedostatky v právní úpravě a dohledu nad mezinárodními financemi byly jednou z příčin nedávné krize. Kromě toho s krizí jasně vyšly najevo nerovnosti mezi finančnictvím a bankovními skupinami činnými jako globální podniky, ačkoli jako subjekty vnitrostátního práva jsou regulované a odsouzené k zániku (Mervyn King, guvernér britské centrální banky).

2.2   Totéž platí uvnitř Unie, kde krize uspíšila nutnost urychleně začít vypracovávat evropský referenční rámec jak pro regulaci, tak i pro dohled. Vzhledem k tomu, že finanční trh je stále integrovanější, jsme totiž zjistili, že členské státy zavádějí pravidla a systémy dohledu, které se navzájem velmi liší.

2.3   Evropská komise zaujala progresivní přístup k regulaci ratingových agentur. V období následujícím bezprostředně po bankovní krizi byla pozornost věnována regulaci a dohledu se zvláštním důrazem na hodnocení komplexních derivátů a související střety zájmů. Neúspěch při hodnocení těchto nástrojů materiálně přispěl ke krizi (5).

2.4   Současně s legislativním procesem, který vyvrcholil přijetím nařízení z roku 2009, vyústily závěry Larosièrovy skupiny v rozhodnutí kompletně přepracovat finanční nařízení a dohled v EU. Byl již přijat návrh na zavedení dvoustupňového rámce pro dohled v EU. V nižším stupni dohledu existují tři orgány pro dohled a jeden z nich (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, ESMA) má být odpovědný za dohled nad ratingovými agenturami. Návrh nařízení, jenž je předmětem tohoto stanoviska, se týká pouze změn CRA1, které jsou nezbytné pro zakotvení pravomocí ESMA do ustanovení nařízení z roku 2009.

2.5   Když finanční krizi vycházející z bank nahradila krize státního dluhu, vyvstala řada nových otázek o úloze ratingových agentur týkající se mj. státního dluhu. Je možné, že tato další fáze činnosti vyústí v třetí nařízení, které dosud existuje pouze v podobě dokumentu k veřejné konzultaci ze dne 5. listopadu 2010. Názvy kapitol naznačují, jakými otázkami se zabývá: spoléhání se na rating u regulatorního kapitálu, hodnocení státního dluhu, posílení soutěže v oblasti ratingu, občanskoprávní odpovědnost ratingových agentur a potenciální střet zájmů. Očekává se, že EHSV předloží v patřičnou dobu promyšlené stanovisko k těmto otázkám, pravděpodobně v souvislosti s novým, již zmiňovaným nařízením.

2.6   Navíc i pravidla harmonizovaná na evropské úrovni dávají jednotlivým státům velký manipulační prostor a možnosti a ponechávají jim při převádění předpisů prostor pro individuální „výklad“.

2.7   Larosièr zjistil, že ratingové agentury vykázaly vážná omezení, zejména co se týče komplexních derivátů (4), pokud zvážíme metody pro vydávání ratingů, nedostatek informací a transparentnosti a evidentní střet zájmů.

2.8   Kromě toho zde máme co do činění se skutečným oligopolem, neboť agentury kontrolující přibližně 90 % ratingových činností jsou pouze tři: Moody's, Standard & Poor's a Fitch Group, téměř všechny americké. Jak víme, byly to ony, kdo sehrál důležitou roli při finanční a hospodářské krizi, která pohltila celý svět. Zásada „vydavatel platí“ sice funguje docela dobře u státního a podnikového dluhu, u ratingu komplexních derivátů však způsobila velký střet zájmů, a vytvořil se tak nevídaný začarovaný kruh na úkor transparentnosti prováděných operací.

2.9   Ale jako by se nic nestalo, jsou to zase tytéž agentury, které nadále vyjadřují stejné a ne nezbytně objektivní soudy. Dne 26. dubna 2010 Standard & Poor's i přesto, že EU vyčlenila 110 miliard eur na pomoc Řecku, snížila rating na řecký dluh na úroveň Ázerbájdžánu.

2.10   Pouze v důsledku těchto událostí a kritiky významných evropských představitelů na účet fungování systémů posuzování úvěrového rizika Evropská rada rozhodla zahájit výše zmiňovanou veřejnou konzultaci, jež zahrnuje otázku státního dluhu. Vlády některých členských států nemají rády představu, že trhy mohou odkrýt chyby a špatné kalkulace rozhazovačných vlád, přestože vlády odjakživa neplatí státní dluh. Toto stanovisko se zatím týká nařízení z roku 2009.

2.11   Komise tedy ve svém sdělení ze dne 2. června 2010 (6) upozornila na to, co již bylo učiněno a co se ještě učinit musí (viz přiložené tabulky), aby byl vytvořen bezpečnější, transparentnější a odpovědnější evropský finanční systém, který by sloužil reálné ekonomice a společnosti jako celku.

2.12   Odtud plyne požadavek provádět centralizovaný dohled nad ratingovými agenturami činnými na území EU, kterým bude pověřen nový Evropský systém orgánů finančního dohledu, tj. všechny tři evropské orgány dohledu, přičemž zásadní otázky týkající se dohledu budou odloženy na později.

3.   Shrnutí změn v nařízení (ES) č. 1060/2009

3.1   Předmět, oblast působnosti a definice (změny hlavy I)

3.1.1   Jak již bylo naznačeno, hlavním aspektem mimořádného významu je přechod od dohledu na vnitrostátní úrovni k dohledu evropskému, přičemž největší pravomoc kontrolovat agentury zaregistrované v Evropě i agentury patřící jiným zemím, které jsou však v Evropě činné (evropské pobočky), bude mít Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA).

3.1.2   Článek 4 vyjmenovává správce alternativních investičních fondů, aby na ně bylo možné pohlížet stejně jako na ostatní finanční instituce EU v souvislosti s využíváním ratingu. To znamená, že pokud tyto fondy ratingy používají, tyto ratingy musí být vydány ratingovou agenturou registrovanou nebo certifikovanou podle tohoto nařízení.

3.2   Vydávání ratingů, přístup k informacím (změny hlavy II)

3.2.1   Emitenti strukturovaných finančních nástrojů nebo spřízněné třetí osoby musí umožnit přístup k informacím i ratingovým agenturám, které konkurují agenturám, jež tito emitenti využívají, výhradně pro účely vydání ratingů, nikoli pro účely jiné. To by mělo zamezit střetům zájmu u agentur placených emitentem, tj. subjektem, který rating požaduje (sic!) (podle modelu „rating placený emitentem“).

3.3   Postup registrace a dohled nad ratingovými činnostmi (změny hlavy III)

3.3.1   Zavedením jediného orgánu dohledu na evropské úrovni vyvstává potřeba odstranit stávající předpisy o dohledu založeném na principu kolegia (zrušení kolegií), aby byl umožněn účinnější dohled nad ratingovými agenturami působícími ve více jurisdikcích. Evropský orgán navíc může po Komisi požadovat, aby regulovala postup registrace a normy pro informace, které musí být poskytnuty. Může rovněž požadovat informace, provádět šetření o případném porušení nařízení, provádět kontrolu apod.

3.4   Spolupráce mezi Evropským orgánem a vnitrostátními orgány (změny hlavy III)

3.4.1   Vnitrostátní orgány nesou i nadále odpovědnost za provádění kontrol používání ratingů subjekty podléhajícími dohledu (banky, pojišťovny, investiční podniky atd.), vyměňují si informace o agenturách, spolupracují a jsou nápomocny evropskému orgánu.

3.4.2   Evropský orgán může přenést určité úkoly na vnitrostátní orgány, a to i z důvodu nákladů. Mezi funkce, které lze delegovat, patří zejména provádění vyšetřovacích úkolů a kontrol na místě, posuzování žádostí o registraci, případně i úkoly spojené s dohledem. Pro tyto účely musí orgán ESMA, který však přesto nese příslušnou odpovědnost, vydat zvláštní metodické pokyny.

3.5   Sankce, postup projednávání ve výboru (změny hlavy IV, kapitoly I)

3.5.1   Evropský orgán může Komisi vyzvat, aby na ratingové agentury uvalila sankce s cílem ukončit jejich protiprávní jednání a vydat veřejné oznámení, získat požadované informace či zahájit vyšetřování. Pokud ratingová agentura porušuje nařízení, orgán ESMA může uložit pokutu, může požadovat dočasné pozastavení vydávání nových ratingů, nebo může požadovat ukončení protiprávního jednání, popřípadě dokonce zrušit registraci.

3.5.2   Postupy projednávání ve výboru jsou uvedeny do souladu s Lisabonskou smlouvou.

3.6   Přechodná a závěrečná ustanovení (změny hlavy IV, kapitoly II)

3.6.1   Po zahájení činnosti evropského orgánu dohledu nad finančními trhy budou muset být zrušeny pravomoci vnitrostátních orgánů v této oblasti. Bude rovněž nutné stanovit pravidla pro předávání dokumentů a informací příslušnými vnitrostátními orgány.

3.7   EHSV se domnívá, že obsah veřejné konzultace o ratingových agenturách, kterou Evropská komise nedávno pořádala, je v souladu se závěry tohoto stanoviska. EHSV si ponechává právo prohloubit v případě potřeby témata této konzultace.

4.   Obecné připomínky

4.1   Nový návrh Komise se ubírá správným směrem, pokud jde o přenesení dohledu z vnitrostátní úrovně na úroveň evropskou, což je velmi složitá činnost, jež může přinést uspokojivé výsledky pouze na základě kolegiální spolupráce členských států (7), v souladu s předchozím návrhem nařízení. Mimoto se ubírá správným směrem, i pokud jde o směr naznačený v Larosièrově zprávě (8). Nařízení je možná trochu příliš obecné, neboť ne vždy uvádí jasná řešení.

4.2   Nicméně nehledě na to stávající návrh oproti předcházejícímu nařízení (ze září 2009) nijak zvlášť nemění pravidla, která musejí ratingové agentury dodržovat v souvislosti se svou registrací či výkonem činnosti.

4.3   Důležitější otázka se však týká agentur působících mimo Evropu, jichž se navrhované změny fakticky nedotýkají: Koho se evropské nařízení ve skutečnosti týká? Jak lze neutralizovat například rating vydaný agenturami Moody's, Standard & Poor's či Fitch Group, které jsou pořád ještě i přes katastrofy, které způsobily, nejvlivnější? Stačí ke zničení jejich světového oligopolu kontrola jejich evropských poboček?

4.4   Hlavní ratingové agentury činné na mezinárodní úrovni jsou dobře známé: Moody's, Standard & Poor's, Fitch Group, Dun & Bradstreet, A. M. Best, Egan-Jones Rating Company (celé USA), Dominion Bond Rating Service (Kanada), Veda Advantage [pozn.: dříve Baycorp Advantage] (Austrálie), China Credit Information Service (Čína), Japan Credit Rating Agency (Japonsko), Rating Agency Malaysia (Malajsie), NKC Independent Economists (Jihoafrická republika). A kde jsou nějaké evropské? Faktem je, že Evropa – největší hospodářská velmoc na světě – NEMÁ žádnou ratingovou agenturu, ani pro státní dluhy!

4.5   Anglosaská skupina agentur odráží dřívější převahu anglosaského kapitalismu, již nenarušily dvě světové války ani specifické operační záležitosti související s asijskými ekonomikami. Je překvapivé, že od vytvoření společného trhu se neobjevily žádné evropské agentury, ačkoliv Fitch, která má francouzské vlastníky, se usadila mimo Francii. To, že se od roku 1957 v EU neobjevila žádná ratingová agentura s globálním dosahem, lze přirovnat ke stejně slabému výkonu EU v odvětvích hi-tech ve stejném období. EU nepodporuje rozvoj podnikání v moderních odvětvích. Soutěž bude přezkoumána v konzultaci k CRA. Bude třeba prošetřit podnikatelský deficit.

5.   Konkrétní připomínky

5.1   EHSV hodnotí kladně, že bude zřízen evropský orgán dohledu nad finančními trhy. Návrh na jeho zřízení je bezpochyby krokem vpřed správným směrem, který přizpůsobí právní rámec nastalým potřebám ve snaze obnovit důvěru a bezpečnost trhů, občanů a podniků. Nicméně tento návrh ještě nestačí k dosažení vytyčených cílů.

5.2   Pozitivně je třeba pohlížet i na návrh přenechat v případě potřeby vydávání ratingů alternativních investičních fondů registrované nebo certifikované agentuře.

5.3   Naopak záměr učinit na základě stávajícího návrhu model „rating placený emitentem“ transparentním, objektivním a konkurenceschopným se zdá být složitější, neboť v systému panuje střet zájmů. Ratingovým agenturám, které se v takovéto situaci nacházejí, by naopak mělo být zakázáno vydávat rating na své kolegy. Je pozitivní, že byl zahájen proces sbližování předpisů na mezinárodní úrovni, jako je tomu například v USA, Japonsku apod.

5.4   EHSV i s ohledem na otázku nákladů vítá, že některé funkce budou přeneseny na vnitrostátní orgány, avšak pod podmínkou, že přitom budou jasně rozděleny pravomoci mezi evropské a vnitrostátní orgány. Důležité je zejména splnění závazků a určení opatření v souvislosti se správností informací, s registrací a kontrolou na místě.

5.5   EHSV vítá zavedení zásady sankcí vůči agenturám, které neplní své povinnosti nebo nedodržují nařízení.

5.6   Vzhledem k tomu, že nemáme co do činění s „neviňátky“, není skutečným problémem pro politiku jen najít jasná, značně odrazující pravidla, ale spíše vynutit si jejich dodržování. Za tímto účelem by měly být stanoveny sankce i pro management a odpovědné pracovníky evropského i mezinárodního orgánu dohledu nad trhy, pokud nebudou plnit své povinnosti, neboť jejich nečinnost působí škody bankám, zdravému finančnictví, ale i celému hospodářství, podnikům a občanům. Jediné, co dělají, je, že napomáhají spekulantům a všem, kteří stojí v pozadí. Měli by za neplnění povinností platit alespoň určitou osobní daň. Bez převzetí odpovědnosti, tj. bez sankcí, je obtížné nalézt v tomto směru „etiku“, po níž se v tomto neklidném období volá.

5.7   Mimoto se jako ne zcela odpovídající jeví část pojednávající o otázkách, které vyvstávají na mezinárodní úrovni. Je třeba lépe vyřešit i otázky týkající se těch, kdo finanční produkty využívají, a to jak podniků, tak zejména občanů.

---

(1)  European Securities Market Authority.

(2)  Dále jen „nařízení z roku 2009“.

(3)  Public consultation on Credit Rating Agencies ze dne 5. listopadu 2010.

(4)  Viz. stanovisko EHSV k tématu Ratingové agentury (KOM(2008) 704 v konečném znění – 2008/0217 (COD)), Úř. věst. C 277, 17.11.2009, s. 117.

(5)  Souhrn nařízení z roku 2009 je obsažen v kapitole 3 stanoviska EHSV Ratingové agentury, Úř. věst. C 277, 17.11.2009, s. 117.

(6)  Regulace finančních služeb v zájmu udržitelného růstu, KOM(2010) 301 v konečném znění.

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách.

(8)  Viz stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru k následujícím návrhům: návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Společenství a o zřízení Evropského výboru pro systémová rizika, KOM(2009) 499 v konečném znění – 2009/0140 (COD); návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví, KOM(2009) 501 v konečném znění – 2009/0142 (COD); návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, KOM(2009) 502 v konečném znění – 2009/0143 (COD); návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy, KOM(2009) 503 v konečném znění – 2009/0144 (COD).

---