(1)

Pandemie COVID-19 závažným způsobem ovlivňuje osoby, podniky, zdravotnické systémy a ekonomiky a finanční systémy členských států. Komise ve svém sdělení ze dne 27. května 2020 nazvaném „Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci“ zdůraznila, že likvidita a přístup k financování budou i nadále představovat problém. Je proto zásadně důležité podpořit oživení po závažném hospodářském otřesu způsobeném pandemií COVID-19 zavedením určitých cílených změn stávajících právních předpisů Unie v oblasti finančních služeb bude omezena byrokracie. Celkovým cílem těchto změn by proto mělo být odstranění zbytečné byrokracie a zavedení pečlivě nastavených opatření, která jsou považována za účinná za účelem zmírnění ekonomických otřesů. Tyto změny by měly zabránit tomu, aby se zvyšovala administrativní zátěž pro toto odvětví, a měly by ponechat řešení komplexních legislativních otázek na plánovaný přezkum směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (3). Tyto změny tvoří balíček opatření a přijímají se pod označením „balíček týkající se oživení kapitálových trhů“.

(2)

Směrnice 2014/65/EU byla přijata v roce 2014 v reakci na finanční krizi, která vypukla v letech 2007 a 2008. Uvedená směrnice výrazně posílila finanční systém Unie a zaručila vysokou úroveň ochrany investorů v celé Unii. Mohlo by být zváženo další úsilí za účelem snížení složitosti regulace a nákladů investičních podniků na dodržování předpisů a za účelem odstranění prvků narušujících hospodářskou soutěž, a to za předpokladu, že bude současně dostatečně zohledněna ochrana investorů.

(3)

Pokud jde o požadavky, jejichž účelem je ochrana investorů, směrnice 2014/65/EU plně nedosáhla svého cíle v podobě přijetí opatření, která dostatečně zohledňují zvláštnosti každé kategorie investorů, jako jsou neprofesionální zákazníci, profesionální zákazníci a způsobilé protistrany. Některé z těchto požadavků ne vždy zvýšily ochranu investorů a v některých případech dokonce bránily hladkému provádění investičních rozhodnutí. Proto by určité požadavky uvedené ve směrnici 2014/65/EU měly být změněny, aby se usnadnilo poskytování investičních služeb a výkon investičních činností, a tyto změny by měly být provedeny vyváženým způsobem, který plně ochrání investory.

(4)

Vydání dluhopisů má zásadní význam pro získání kapitálu a překonání krize způsobené onemocněním COVID-19. Požadavky na řízení produktů mohou omezovat prodej dluhopisů. Dluhopisy, které neobsahují jiný vložený derivátový prvek než doložku o právu na předčasné splacení („make-whole clause“), jsou obecně považovány za bezpečné a jednoduché produkty, které jsou vhodné pro neprofesionální zákazníky. V případě předčasného splacení chrání dluhopis, který neobsahuje jiný vložený derivátový prvek než doložku o právu na předčasné splacení, investory před ztrátami, protože zajišťuje, že investoři dostanou platbu, jejíž výše se rovná součtu čisté současné hodnoty výplat zbývajících kuponů a výše jistiny dluhopisu, kterou by obdrželi, kdyby dluhopis nebyl splacen. Požadavky na řízení produktů by se proto již dále neměly vztahovat na dluhopisy, které neobsahují jiný vložený derivátový prvek než doložku o právu na předčasné splacení. Kromě toho se předpokládá, že způsobilé protistrany mají dostatečné znalosti v oblasti finančních nástrojů. Je proto odůvodněné, aby se na způsobilé protistrany vztahovala výjimka z požadavků na řízení produktů, které se vztahují na finanční nástroje jim výhradně nabízené nebo distribuované.

(5)

Výzva k předložení důkazů o dopadu pobídek a požadavků týkajících se sdělování informací o nákladech a poplatcích podle směrnice 2014/65/EU zahájená Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy) (dále jen „orgán ESMA“), který byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (4), jakož i veřejná konzultace vedená Komisí potvrdily, že profesionální zákazníci a způsobilé protistrany nepotřebují standardizované a povinné informace o nákladech, jelikož tyto nezbytné informace obdrží již při jednání se svým poskytovatelem služeb. Informace poskytnuté profesionálním zákazníkům a způsobilým protistranám jsou uzpůsobené jejich potřebám a často bývají podrobnější. Na služby poskytované profesionálním zákazníkům a způsobilým protistranám by se proto měla vztahovat výjimka z požadavků týkajících se sdělování informací o nákladech a poplatcích, kromě situací souvisejících se službami investičního poradenství a správy portfolia, protože profesionální zákazníci vstupující do vztahů souvisejících s investičním poradenstvím nebo se správou portfolia nemusí mít dostatečné odborné vědomosti či znalosti, které by umožnily, aby tyto služby byly z uvedených požadavků vyňaty.

(6)

Od investičních podniků je v současné době vyžadováno, aby v případech probíhajících vztahů se svými zákazníky, v jejichž rámci dochází k výměně finančních nástrojů, provedly analýzu přínosů a nákladů. Od investičních podniků je tak požadováno, aby od svých zákazníků získaly nezbytné informace a aby byly schopny prokázat, že přínosy takovéto výměny převyšují náklady. Jelikož s ohledem na profesionální zákazníky, kteří mají sklony tyto nástroje často vyměňovat, je tento postup příliš zatěžující, měly by být služby, které jsou jim poskytovány, z tohoto požadavku vyňaty. Profesionální zákazníci by si však i nadále měli zachovat možnost volby. Jelikož neprofesionální zákazníci potřebují vysokou úroveň ochrany, tato výjimka by měla být omezena pouze na služby poskytované profesionálním zákazníkům.

(7)

Zákazníci mající probíhající vztah s investičním podnikem získávají povinné zprávy o službách, a to buď pravidelně, nebo na základě spouštěčů. Investiční podniky ani jejich profesionální zákazníci nebo způsobilé protistrany tyto zprávy o službách neshledávají užitečnými. Tyto zprávy se ukázaly být neužitečnými zejména pro profesionální zákazníky a způsobilé protistrany na extrémně volatilních trzích, jelikož jsou poskytovány ve vysokém počtu a s vysokou frekvencí. Profesionální zákazníci a způsobilé protistrany na tyto zprávy často reagují tak, že je buď nečtou, nebo činí rychlá investiční rozhodnutí, namísto toho, aby pokračovali v dlouhodobé investiční strategii. Způsobilé protistrany by proto tyto povinné zprávy o službách již neměly dále získávat. Profesionální zákazníci by tyto zprávy o službách rovněž neměli dále získávat, měli by však mít možnost si zasílání těchto zpráv o službách zvolit.

(8)

Bezprostředně po pandemii COVID-19 musí být emitenti, a zejména společnosti s malou a střední tržní kapitalizací, podporováni silnými kapitálovými trhy. Výzkum týkající se emitentů s malou a střední tržní kapitalizací má zásadní význam pro to, aby se emitenti mohli spojit s investory. Tento výzkum zvyšuje viditelnost emitentů, a tím zajišťuje dostatečnou úroveň investic a likvidity. Za předpokladu, že jsou splněny určité podmínky, by investiční podniky měly mít možnost platit společně za provádění výzkumu a za poskytování služeb provádění transakcí. Jednou z podmínek by mělo být, že výzkum se provádí ve vztahu k emitentům, kteří po dobu 36 měsíců před prováděním výzkumu nepřekročili hodnotu tržní kapitalizace ve výši 1 miliardy EUR vyjádřenou v kotacích na konci roku. Uvedený požadavek týkající se tržní kapitalizace by měl být chápán tak, že se vztahuje jak na kotované, tak na nekotované společnosti s tím, že v případě nekotovaných společností položka rozvahy týkající se vlastního kapitálu nepřekročila po dobu 36 měsíců před prováděním výzkumu prahovou hodnotu ve výši 1 miliardy EUR. Je rovněž třeba poznamenat, že nově kotované či nekotované společnosti, které byly založeny před méně než 36 měsíci, jsou zahrnuty do oblasti působnosti, pokud mohou prokázat, že jejich tržní kapitalizace nepřekročila prahovou hodnotu 1 miliardy EUR, a to buď na základě kotací na konci roku v případě nově kotovaných společností, nebo na základě vlastního kapitálu za účetní období, během kterých společnosti nejsou nebo nebyly kotovány. S cílem zajistit, aby se tato výjimka vztahovala i na nově založené společnosti s dobou činnosti kratší než dvanáct měsíců je dostačující, aby od data svého založení nepřekročily prahovou hodnotu ve výši 1 miliardy EUR.

(9)

Směrnice 2014/65/EU zavedla pro obchodní systémy, systematické internalizátory a další místa provádění požadavky na podávání zpráv o tom, jak jsou pokyny prováděny za co nejvýhodnějších podmínek pro zákazníka. Výsledné technické zprávy obsahují velké množství podrobných kvantitativních informací o místě provedení, finančním nástroji, ceně, nákladech a pravděpodobnosti provedení. Jsou však čteny jen zřídka, což dokládají velmi nízká čísla zhlédnutí na internetových stránkách obchodních systémů, systematických internalizátorů a dalších míst provádění. Jelikož tyto zprávy investorům a dalším uživatelům neumožňují provádět na základě informací obsažených ve zprávách žádná smysluplná srovnání, zveřejňování těchto zpráv by mělo být dočasně pozastaveno.

(10)

Za účelem usnadnění komunikace mezi investičními podniky a jejich zákazníky, a tím i samotného investičního procesu, by informace o investicích již dále neměly být poskytovány v papírové podobě, ale jakožto standardní možnost by měly být poskytovány elektronicky. Neprofesionální zákazníci by však měli mít možnost žádat o poskytování uvedených informací v papírové podobě.

(11)

Směrnice 2014/65/EU umožňuje osobám, které na profesionálním základě obchodují s komoditními deriváty nebo povolenkami na emise či s jejich deriváty, využít výjimku z požadavku na získání povolení jakožto investiční podnik, pokud je jejich obchodní činnost doplňková k jejich hlavní podnikatelské činnosti. V současnosti jsou osoby žádající o výjimku pro doplňkové činnosti povinny každoročně oznámit relevantnímu příslušnému orgánu, že tuto výjimku využívají, a poskytnout mu prvky nezbytné pro provedení kvantitativních testů, které stanoví, zda je jejich obchodní činnost doplňková k jejich hlavní podnikatelské činnosti. První test porovnává velikost spekulativní obchodní činnosti subjektu s celkovou obchodní činností v Unii na základě kategorie aktiv. Druhý test porovnává velikost spekulativní obchodní činnosti se všemi zahrnutými kategoriemi aktiv s celkovou obchodní činností týkající se finančních nástrojů prováděnou subjektem na úrovni skupiny. Druhý test má i alternativní podobu, která spočívá v porovnávání odhadovaného kapitálu použitého pro spekulativní obchodní činnost se skutečným objemem kapitálu použitého na úrovni skupiny pro hlavní podnikatelskou činnost. Pro účely stanovení toho, kdy má být určitá činnost považována za doplňkovou, by příslušné orgány měly mít možnost vycházet z kombinace kvantitativních a kvalitativních prvků, a to za jasně stanovených podmínek. Komise by měla být zmocněna poskytovat pokyny k okolnostem, za nichž mohou vnitrostátní orgány uplatňovat přístup kombinující minimální kvantitativní a kvalitativní kritéria, jakož i vypracovat akt v přenesené pravomoci týkající se kritérií. Osoby, které jsou způsobilé pro výjimku týkající se doplňkové činnosti, včetně tvůrců trhu, jsou osoby, které obchodují na vlastní účet, nebo osoby, které poskytují zákazníkům nebo dodavatelům jejich hlavní podnikatelské činnosti jiné investiční služby než obchodování na vlastní účet s komoditními deriváty nebo povolenkami na emise či jejich deriváty. V obou případech by výjimka měla být dostupná zvlášť i na souhrnném základě, jedná-li se o doplňkovou činnost, pokud je posuzována na základě skupiny. Výjimka týkající se doplňkové činnosti by neměla být dostupná pro osoby, které používají způsob algoritmického obchodování s vysokou frekvencí, nebo jsou součástí skupiny, jejíž hlavní podnikatelskou činností je poskytování investičních služeb nebo bankovní činnosti, či které jednají jako tvůrci trhu ve vztahu ke komoditním derivátům.

(12)

Příslušné orgány musí v současné době stanovovat a uplatňovat limity velikosti čisté pozice, kterou může osoba kdykoli držet v komoditních derivátech obchodovaných v obchodních systémech a v ekonomicky rovnocenných OTC smlouvách. Jelikož se ukázalo, že režim týkající se limitů pozic je nepříznivý pro rozvoj nových komoditních trhů, nově vznikající komoditní trhy by měly být z režimu týkajícího se limitů pozic vyňaty. Limity pozic by se měly namísto toho uplatňovat pouze na zásadní nebo významné komoditní deriváty, které jsou obchodované v obchodních systémech, a na jejich ekonomicky rovnocenné OTC smlouvy. Zásadními nebo významnými deriváty jsou komoditní deriváty s čistou otevřenou pozicí průměrně alespoň 300 000 lotů za jeden rok. Vzhledem k zásadnímu významu zemědělských komodit pro občany zůstanou deriváty zemědělských komodit a jejich ekonomicky rovnocenné OTC smlouvy v rámci stávajícího režimu týkajícího se limitů pozic.

(13)

Směrnice 2014/65/EU nepovoluje výjimku pro zajištění žádným finančním subjektům. Několik převážně obchodních skupin, které pro své obchodní účely zřídily finanční subjekty, se ocitlo v situaci, kdy jejich finanční subjekt nemohl provádět veškeré obchody pro skupinu, jelikož tento finanční subjekt nebyl způsobilý pro výjimku pro zajištění. Proto by měla být představena úzce definovaná výjimka pro zajištění pro finanční subjekty. Tato výjimka pro zajištění by měla být dostupná v případě, že osoba v rámci převážně obchodní skupiny je registrovaná jako investiční podnik a obchoduje jménem dané obchodní skupiny. Aby byla výjimka pro zajištění omezena na ty finanční subjekty, které obchodují pro nefinanční subjekty v převážně obchodní skupině, měla by se tato výjimka vztahovat pouze na pozice držené těmito finančními subjekty, které jsou objektivně měřitelné jako snižující rizika přímo související s obchodní činností nefinančních subjektů skupiny.

(14)

Dokonce i v případě likvidních smluv pouze omezený počet účastníků trhu obvykle jedná jako tvůrce trhu na komoditních trzích. Pokud tito účastníci trhu musí uplatnit limity pozic, nejsou v postavení, aby mohli být efektivní jakožto tvůrci trhu. Proto by pro finanční a nefinanční protistrany měla být zavedena výjimka z režimu týkajícího se limitů pozic, a to v případě pozic vyplývajících z obchodů provedených za účelem splnění povinností poskytnout likviditu.

(15)

Změny režimu týkajícího se limitů pozic mají podpořit rozvoj nových smluv v oblasti energetiky a jejich účelem není zmírnit režim, pokud jde o deriváty zemědělských komodit.

(16)

Stávající režim týkající se limitů pozic rovněž nezohledňuje jedinečné charakteristiky sekuritizované deriváty. Sekuritizované deriváty jsou převoditelné cenné papíry ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 44 písm. c) směrnice 2014/65/EU. Trh se sekuritizovanými deriváty se vyznačuje velkým počtem různých emisí, přičemž každá emise se registruje v centrálním depozitáři cenných papírů v určité velikosti a každé případné zvýšení se provádí na základě zvláštního postupu řádně schváleného relevantním příslušným orgánem. V tom je rozdíl oproti komoditním derivátům, u nichž je množství čistých otevřených pozic, a tím i velikost pozice, potenciálně neomezené. V době emise drží emitent nebo zprostředkovatel odpovědný za distribuci emise 100 % emise, což zpochybňuje uplatňování režimu týkajícího se limitů pozic. Kromě toho je většina sekuritizovaných derivátů v konečném důsledku držena velkým počtem retailových investorů, což nevyvolává stejné riziko zneužití dominantního postavení nebo řádného stanovení cen a podmínek vypořádání, jako je tomu u komoditních derivátů. Pojem spotový měsíc a jiné měsíce, který se použije pro stanovení limitů pozic podle čl. 57 odst. 3 směrnice 2014/65/EU, se navíc pro sekuritizované deriváty nepoužije. Sekuritizované deriváty by proto měly být vyňaty z uplatňování režimu týkajícího se limitů pozic a požadavků na podávání zpráv.

(17)

Od vstupu směrnice 2014/65/EU v platnost nebyly identifikovány žádné tytéž komoditní deriváty. Vzhledem ke konceptu téhož komoditního derivátu v dané směrnici poškozuje metodika výpočtu pro určování limitu pozice pro jiné měsíce obchodní systém s méně likvidním trhem, pokud obchodní systémy soutěží o komoditní deriváty, které jsou založeny na stejném podkladovém aktivu a sdílí stejné charakteristiky. Odkaz na „tutéž smlouvu“ ve směrnici 2014/65/EU by proto měl být odstraněn. Příslušné orgány by měly být schopny shodnout se na tom, že komoditní deriváty obchodované v jejich příslušných obchodních systémech jsou založeny na stejném podkladovém aktivu a sdílí stejné podkladu a sdílí stejné charakteristiky, v kterémžto případě by měl ústřední příslušný orgán ve smyslu čl. 57 odst. 6 prvního pododstavce směrnice 2014/65/EU stanovit limit pozice.

(18)

Ve způsobu, jakým obchodní systémy v Unii řídí pozice, existují zásadní odlišnosti. Kontroly pro řízení pozic by proto měly být v případě potřeby posíleny.

(19)

S cílem zajistit další rozvoj komoditních trhů v Unii denominovaných v eurech by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, a to pokud jde o vše následující: postup, v rámci něhož si osoby mohou požádat o výjimku pro pozice vyplývající z obchodů provedených za účelem splnění povinností poskytnout likviditu; postup, v rámci něhož si může finanční subjekt, který je součástí převážně obchodní skupiny požádat o výjimku pro zajištění pro pozice držené tímto finančním subjektem, které jsou objektivně měřitelné jako snižující riziko přímo související s obchodní činností nefinančních subjektů převážně obchodní skupiny; objasnění obsahu kontrol pro řízení pozic a vypracování kritérií pro určení toho, kdy má být na úrovni skupiny určitá činnost považována za doplňkovou k hlavní podnikatelské činnosti. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (5). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(20)

Systém EU pro obchodování s emisemi (ETS) je ústřední politikou Unie, pokud jde o dosažení dekarbonizace ekonomiky v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu. Na obchodování s povolenkami na emise a s jejich deriváty se vztahuje směrnice 2014/65/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (6) a toto obchodování představuje důležitý prvek unijního trhu s uhlíkem. Výjimka týkající se doplňkové činnosti podle směrnice 2014/65/EU umožňuje některým účastníkům trhu být aktivní na trzích s povolenkami na emise, aniž by museli mít povolení k činnosti jako investiční podniky, pokud jsou splněny určité podmínky. S ohledem na důležitost řádně fungujících a dobře regulovaných finančních trhů, nad kterými je prováděn dohled, významnou roli systému ETS při dosahování unijních cílů udržitelnosti a roli, kterou hraje dobře fungující sekundární trh s povolenkami na emise z hlediska podpory fungování systému ETS, je zásadní, aby byla výjimka týkající se doplňkové činnosti odpovídajícím způsobem navržena tak, aby přispívala k těmto cílům. Toto je zvlášť důležité, pokud k obchodování s povolenkami na emise dochází v obchodních systémech třetích zemí. S cílem zajistit ochranu finanční stability Unie, integritu trhu, ochranu investorů a stejné podmínky a zajistit, aby systém ETS i nadále fungoval transparentním a účinným způsobem k zajištění nákladově efektivního snižování emisí, měla by Komise sledovat další vývoj obchodování s povolenkami na emise a s jejich deriváty v Unii a ve třetích zemích, posoudit dopady výjimky týkající se doplňkových činností na systém ETS a v případě potřeby navrhnout vhodnou změnu, pokud jde o rozsah působnosti a uplatňování výjimky týkající se doplňkových činností.

(21)

S cílem zajistit dodatečnou právní jasnost, předejít zbytečné administrativní zátěži pro členské státy a zajistit jednotný právní rámec pro investiční podniky, které počínaje 26. červnem 2021 spadají do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 (7), je vhodné odložit datum provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/878 (8), pokud jde o opatření vztahující se na investiční firmy. S cílem zajistit jednotné uplatňování právního rámce platného pro investiční podniky podle článku 67 směrnice (EU) 2019/2034 by tudíž lhůta pro provedení směrnice (EU) 2019/878 ve vztahu k investičním podnikům měla být prodloužena až do 26. června 2021.

(22)

S cílem zajistit dosažení cílů sledovaných změnami směrnic 2013/36/EU (9) a (EU) 2019/878, a zejména předejít jakýmkoli negativním účinkům pro členské státy, je vhodné stanovit, že se tyto změny použijí od 28. prosince 2020. Ačkoli mají být změny uplatňovány se zpětnou působností, legitimní očekávání dotčených osob jsou respektována, neboť změnami nejsou dotčena práva a povinnosti hospodářských subjektů ani jednotlivců.

(23)

Směrnice 2013/36/EU, 2014/65/EU a (EU) 2019/878 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(24)

Cílem této pozměňující směrnice je doplnit již existující právní předpisy Unie, a tohoto cíle proto může být lépe dosaženo na úrovni Unie než na základě různých vnitrostátních iniciativ. Finanční trhy jsou ze své podstaty přeshraniční, a to v čím dál vyšší míře. Kvůli této integraci by izolovaná vnitrostátní intervence byla mnohem méně efektivní a vedla by k fragmentaci trhů, což by mělo za následek regulatorní arbitráž a narušení hospodářské soutěže.

(25)

Jelikož cíle této směrnice, totiž zdokonalení již existujících právních předpisů Unie zajišťujících jednotné a odpovídající požadavky, jež platí pro investiční podniky v celé Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu rozsahu a účinků této směrnice může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(26)

Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech (10) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(27)

Vzhledem k tomu, že je třeba co nejrychleji zavést cílená opatření na podporu hospodářského oživení po krizi způsobené onemocněním COVID-19, by tato směrnice měla vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,