Ustanovení čl. 3 odst. 4 nařízení (ES) č. 178/2002 (1):

„krmivo“: látka nebo výrobek, včetně doplňkových látek, zpracované, částečně zpracované nebo nezpracované, určené ke krmení zvířat orální cestou.

3. bod odůvodnění nařízení (ES) č. 767/2009 vychází z této široké definice krmiva a uvádí: „Krmiva mohou být ve formě krmných surovin, krmných směsí, doplňkových látek, premixů nebo medikovaných krmiv.“

Ustanovení čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 767/2009:

„krmné suroviny“: produkty rostlinného nebo živočišného původu, jejichž hlavním účelem je uspokojit nutriční potřebu zvířat, v přírodním stavu, čerstvé nebo konzervované, a výrobky získané jejich průmyslovým zpracováním, jakož i organické nebo anorganické látky, obsahující doplňkové látky či nikoliv, které jsou určeny ke krmení zvířat orální cestou, ať již jako takové, po zpracování, pro přípravu krmných směsí nebo jako nosiče do premixů;

„nosič“: látka, která se používá k rozpouštění, ředění, disperzi nebo jiné fyzikální úpravě doplňkové látky s cílem usnadnit manipulaci s ní, její aplikaci nebo použití, aniž přitom ovlivňuje její technologickou funkci a aniž vykazuje jakýkoliv vlastní technologický účinek;

„krmivo určené ke zvláštním účelům výživy“: krmivo, které může uspokojit zvláštní účel výživy z důvodu svého zvláštního složení nebo způsobu výroby, kterými se zřetelně odlišuje od běžného krmiva. Krmivo určené ke zvláštním účelům výživy nezahrnuje medikovaná krmiva ve smyslu směrnice 90/167/EHS;

„krmení zvířat orální cestou“: perorální podávání krmiv do trávicího ústrojí zvířete s cílem uspokojit nutriční potřebu zvířete nebo udržet produktivitu obvykle zdravých zvířat.

Ustanovení čl. 2 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1831/2003 (2):

„doplňkové látky“: látky, mikroorganismy nebo přípravky, jiné než krmné suroviny a premixy, které se záměrně přidávají do krmiva nebo vody, aby splnily zejména některé z funkcí vyjmenovaných v čl. 5 odst. 3 nařízení:

Ustanovení čl. 2 odst. 2 písm. h) nařízení (ES) č. 1831/2003:

„pomocné technické látky“: jakákoliv látka, která není konzumována jako krmivo, záměrně použitá při zpracování krmiv nebo krmných surovin, aby splnila technologický účel během úpravy nebo zpracování, jež může mít za následek nezamýšlenou, avšak technologicky nevyhnutelnou přítomnost reziduí této látky nebo jejích derivátů v konečném produktu, za podmínky, že tato rezidua nemají nepříznivý účinek na zdraví zvířat, lidské zdraví nebo na životní prostředí a nemají žádné technologické účinky na konečné krmivo.

V 11. bodě odůvodnění nařízení (ES) č. 767/2009 se navíc uvádí: „(…) Krmné suroviny se v první řadě používají pro uspokojení potřeb zvířat, například potřeby energie, živin, minerálních látek nebo dietních vláknin. Kromě základních nutričních složek nejsou obvykle chemicky přesně vymezeny. Účinky, které lze odůvodnit vědeckým posouzením a které se týkají výhradně doplňkových látek nebo veterinárních léčiv, by měly být z objektivních použití krmných surovin vyloučeny. (…)“

Čl. 2 odst. 1 směrnice 98/8/ES (3):

„biocidní přípravky“: účinné látky a přípravky obsahující jednu nebo více účinných látek, ve formě, v níž jsou dodávány uživateli, určené k ničení, odpuzování, zneškodňování, zabránění účinku nebo dosažení jiného regulačního účinku na jakýkoliv škodlivý organismus chemickým anebo biologickým způsobem;

„účinná látka“: látka nebo mikroorganismus včetně virů nebo hub, které mají obecný nebo specifický účinek na škodlivé organismy nebo proti nim;

„škodlivý organismus“: každý organismus, jehož přítomnost je nežádoucí nebo který má nepříznivý účinek na člověka, jeho činnosti nebo předměty, které užívá nebo vyrábí, nebo na zvířata nebo na životní prostředí.

Bod 1 písm. a) přílohy I nařízení (ES) č. 1831/2003:

„konzervanty“: látky nebo případně mikroorganismy, které chrání krmiva před znehodnocením způsobeným mikroorganismy nebo jejich metabolity.

Ustanovení čl. 1 odst. 2 směrnice 98/8/ES uvádí toto:

„Tato směrnice se vztahuje na biocidní přípravky definované v čl. 2 odst. 1 písm. a), avšak s výjimkou přípravků, které jsou definovány nebo spadají do oblasti působnosti níže uvedených směrnic pro účely těchto směrnic:

(…)

(…)“.

Příloha V směrnice 98/8/ES obsahuje úplný seznam 23 typů přípravků s názorným popisem každého typu, včetně těchto typů přípravků, které mají vztah ke krmivům:

Typ přípravku 3: Biocidní přípravky pro veterinární hygienu: Přípravky této skupiny jsou biocidní přípravky používané pro veterinárně-hygienické účely včetně přípravků používaných v prostorách, ve kterých se chovají, zdržují nebo přepravují zvířata.

Typ přípravku 4: Dezinfekční přípravky pro oblast potravin a krmiv: Přípravky používané pro dezinfekci zařízení, zásobníků, potřeb pro konzumaci, povrchů a potrubí souvisejících s výrobou, přepravou, skladováním nebo spotřebou potravin, krmiv nebo nápojů (včetně pitné vody) pro lidi a zvířata.

Typ přípravku 5: Dezinfekční přípravky pro pitnou vodu: Přípravky používané pro dezinfekci pitné vody (pro lidi a zvířata).

Typ přípravku 20: Konzervační přípravky pro potraviny nebo krmiva Přípravky používané pro ochranu potravin nebo krmiv před škodlivými organismy.

Článek 1 směrnice 2001/82/ES (4):

„Veterinární léčivý přípravek“:

„Medikovaná krmiva“: jakákoliv směs veterinárního léčivého přípravku nebo veterinárních léčivých přípravků a krmiva nebo krmiv, které jsou zhotoveny za účelem uvedení na trh a určeny ke zkrmení zvířatům bez dalších úprav, z důvodu jejich léčebných nebo preventivních vlastností nebo dalších vlastností léčivého přípravku podle definice „veterinárního léčivého přípravku“.

Ustanovení čl. 2 odst. 2 směrnice 2001/82/ES uvádí toto:

Ustanovení čl. 3 odst. 1 téže směrnice uvádí toto:

Ustanovení čl. 13 odst. 3 nařízení (ES) č. 767/2009 zní:

„Označení ani obchodní úprava krmných surovin a krmných směsí nesmějí obsahovat tvrzení, že krmná surovina nebo krmná směs:

—

Pokud se po zvážení všech vlastností neklasifikovaného výrobku dospěje k závěru, že by se mohlo jednat o veterinární léčivý přípravek, měl by být výrobek považován za veterinární léčivý přípravek (přednost právních předpisů o veterinárních léčivých přípravcích před právními předpisy o krmivech, s výjimkou povolených doplňkových látek).

—

Medikovaná krmiva nejsou veterinárními léčivými přípravky, ale podle 3. bodu odůvodnění nařízení (ES) č. 767/2009 jsou formou krmiva obsahujícího medikované premixy a musí být předepsána veterinárním lékařem.

—

Na základě definice „zvláštního účelu výživy“ (viz výše bod 1.1) je hranice mezi krmivem a veterinárním léčivým přípravkem stanovena. Zvláštních účelů výživy, jako například „podpory jaterní funkce v případě chronické jaterní nedostatečnosti“ nebo „omezení tvorby urátových kamenů“ či „snížení rizika horečky při poporodním slehnutí“ lze dosáhnout krmivy.