15.11.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/5

(1)

Komise obdržela dne 3. ledna 2008 stížnost týkající se dovozu určitých drátů a drátěných lan z nelegované oceli pro předpínání předem a dodatečně (dále jen „předpínací dráty a lana“) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“), která byla podána na základě článku 5 základního nařízení skupinou Eurostress Information Service („ESIS“) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících většinový podíl, v tomto případě více než 57 %, celkové výroby předpínacích drátů a lan ve Společenství.

(2)

Stížnost obsahovala zjevné důkazy o existenci dumpingu a o podstatné újmě, která tím vznikla, což bylo považováno za dostatečné odůvodnění pro zahájení antidumpingového řízení.

(3)

Řízení bylo zahájeno dne 16. února 2008 zveřejněním oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie  (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(4)

Komise úředně oznámila vyvážejícím výrobcům v ČLR, dovozcům, obchodníkům, uživatelům a sdružením, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, úřadům ČLR, stěžujícím si výrobcům ve Společenství a dalším výrobcům ve Společenství, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, zahájení řízení. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost vyjádřit svá stanoviska písemně a požádat o slyšení ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají zvláštní důvod ke slyšení, byly vyslyšeny.

(5)

Aby bylo vyvážejícím výrobcům, kteří o to projevili zájem, umožněno předložit žádost o status tržního hospodářství nebo o individuální zacházení, zaslala Komise formuláře žádosti čínským vyvážejícím výrobcům, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, a orgánům ČLR. O status tržního hospodářství podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení nebo o individuální zacházení v případě, že by šetření prokázalo, že podmínky pro status tržního hospodářství nesplňují, požádalo osm vyvážejících výrobců, včetně skupin společností ve spojení.

(6)

Vzhledem k zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců v ČLR, dovozců a výrobců ve Společenství Komise v oznámení o zahájení uvedla, že pro stanovení dumpingu a újmy mohou být použity metody výběru vzorků v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(7)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a bude-li tomu tak, aby mohla vzorek vybrat, byli všichni vyvážející výrobci v ČLR a vývozci a výrobci ve Společenství požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu s oznámením o zahájení uvedli základní údaje o svých činnostech souvisejících s dotčeným výrobkem v průběhu období šetření (od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007).

(8)

Vzhledem k omezenému počtu odpovědí ohledně výběru vzorku bylo rozhodnuto, že výběr vzorků není nutný ani ve vztahu k vyvážejícím výrobcům z ČLR, ani ve vztahu k dovozcům ve Společenství.

(9)

S ohledem na výrobce ve Společenství a vzhledem k počtu odpovědí došlých ohledně provedení výběru vzorků se Komise rozhodla vybrat vzorek v souladu s článkem 17 základního nařízení. Výběr vzorku sedmi společností ze sedmi členských států byl založen na největším reprezentativním objemu výroby a prodeje průmyslového odvětví Společenství, který by mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán.

(10)

Všem společnostem v ČLR a všem uživatelům a dovozcům ve Společenství, kteří reagovali na provádění výběru vzorků, a výrobcům ve Společenství, kteří byli vybráni do vzorku, a všem ostatním stranám, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, byly zaslány dotazníky. Odpověď zaslalo sedm vyvážejících výrobců a skupin vyvážejících výrobců v ČLR, všichni výrobci ve Společenství vybraní do vzorku, čtyři dovozci a sedm uživatelů. Ostatní zúčastněné strany odpovědi nezaslaly.

(11)

Komise vyhledala a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné za účelem stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Společenství, a provedla ověření v provozech následujících společností:

(12)

Se zřetelem k tomu, že bylo potřeba stanovit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce v ČLR, kterým nebude případně udělen status tržního hospodářství, bylo provedeno ověření za účelem stanovení běžné hodnoty na základě údajů ze srovnatelné země, v tomto případě Turecka, a to v provozech následující společnosti:

Výrobce v Turecku

(13)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007 (dále jen „období šetření“). Průzkum trendů významných pro posouzení újmy se týkal období od 1. ledna 2004 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(14)

Dotčeným výrobkem jsou určité dráty z nelegované oceli (nepokovené nebo nepotažené či pokovené nebo potažené zinkem) a drátěná lana z nelegované oceli (též nepokovená nebo nepotažená či pokovená nebo potažená) obsahující 0,6 % hmotnostních uhlíku nebo více, s největším rozměrem příčného průřezu převyšujícím 3 mm, pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčený výrobek“), obvykle kódů KN ex 7217 10 90, ex 7217 20 90, ex 7312 10 61, ex 7312 10 65 a ex 7312 10 69. Tyto výrobky jsou v obchodě známé jako dráty a drátěná lana pro předpínání předem nebo dodatečně (předpínací dráty a lana).

(15)

Předpínací dráty a lana se nejčastěji používají do betonových výztuží, nosných prvků a kotvených lanových mostů. Výrobek se vyrábí tažením drátu z oceli s vysokým obsahem uhlíku.

(16)

Asociace dovozců ocelových lan Společenství požadovala, aby byl rozsah výrobku omezen vyloučením pokovených nebo potažených lan, lan z více než sedmi drátů a lan s průměrem menším než 6,8 mm a větším než 15,7 mm s tím, že by navrhovatelé dovozem těchto druhů výrobků neutrpěli žádnou materiální újmu, protože celkový podíl těchto druhů výrobků na trhu nepřesahuje 3 % celkové výroby Společenství. Tyto druhy výrobků však nelze vyloučit pouze na základě skutečnosti, že představují malý podíl výroby. Šetřením bylo prokázáno, že tyto a další typy dotčeného výrobku mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a používají se v podstatě ke stejným účelům. Kromě toho může být podíl na výrobě výše uvedených druhů v závislosti na společnosti, která je vyrábí, výrazně vyšší.

(17)

Z toho důvodu bylo prozatímně rozhodnuto, že všechny typy předpínacích drátů a lan, které jsou stanoveny v oznámení o zahájení, představují pro účely tohoto šetření jediný výrobek.

(18)

Šetřením bylo prokázáno, že předpínací dráty a lana vyrobené a prodané průmyslovým odvětvím Společenství v rámci Společenství, předpínací dráty a lana vyrobené a prodané na domácím trhu v Turecku, které sloužilo jako srovnatelná země, a předpínací dráty a lana vyrobené v ČLR a prodané do Společenství mají v podstatě stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a jsou určeny ke stejnému základnímu použití.

(19)

Jeden z dovozců ve Společenství uvedl, že v současné době dováží inovovaný typ výrobku (drát se spirálovým žebrováním), který se ve Společenství nevyrábí. Toto tvrzení bylo prošetřeno a bylo zjištěno, že:

(20)

Z tohoto důvodu jsou všechny výše uvedené předpínací dráty a lana považovány za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(21)

V případě dvou vyvážejících výrobců bylo zjištěno, že ve svých žádostech o status tržního hospodářství a během inspekce v jejich provozech uvedli nepravdivé a zavádějící informace. Jeden další vyvážející výrobce po inspekci za účelem ověření statusu tržního hospodářství v provozech společnosti neodpověděl na antidumpingový dotazník.

(22)

Všechny tři společnosti byly informovány o navrženém použití článku 18 základního nařízení a byla jim poskytnuta možnost vyjádřit se.

(23)

Dvě ze společností, které poskytly nesprávné a zavádějící informace, nepředložily žádné rozhodující argumenty ani neposkytly žádný důkaz, které by mohly zvrátit rozhodnutí použít uvedený článek. Komise proto považovala za vhodné zamítnout žádosti těchto společností o status tržního hospodářství a založit svá zjištění na dostupných skutečnostech.

(24)

Třetí společnost nereagovala na výše uvedené informace. Došlo se k závěru, že společnost nemá zájem nadále spolupracovat v rámci řízení, a zjištění proto budou založena na dostupných skutečnostech.

(25)

Na základě čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se v rámci antidumpingových šetření dovozů pocházejících z ČLR běžná hodnota určuje v souladu s odstavci 1 až 6 uvedeného článku u těch výrobců, kteří splňují kritéria uvedená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(26)

Tato kritéria jsou uvedena níže ve stručné a souhrnné podobě a pouze pro orientaci:

(27)

Po zahájení řízení požádalo sedm vyvážejících výrobců z ČLR o status tržního hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a odevzdalo vyplněnou žádost o status tržního hospodářství v dané lhůtě.

(28)

U tří vyvážejících výrobců z ČLR musel být uplatněn článek 18 základního nařízení (viz 23. až 25. bod odůvodnění výše), a proto byly jejich žádosti o status tržního hospodářství zamítnuty.

(29)

U zbývajících čtyř společností nebo skupin vyvážejících výrobců z ČLR bylo zjištěno, že žádný z nich nesplnil všech pět kritérií pro získání statusu tržního hospodářství.

(30)

Z šetření vyplynulo, že jeden vyvážející výrobce z ČLR nemůže prokázat splnění kritéria 3, neboť bylo zjištěno, že cena placená touto společností za práva užívání pozemku v podstatě neodráží tržní hodnoty, a proto představuje podstatné zkreslení způsobené bývalým systémem netržního hospodářství, což ovlivňuje finanční situaci společnosti.

(31)

Po zveřejnění výše uvedených zjištění společnost předložila informaci, že nízká cena za užívání pozemku představuje relativně malou část výrobních nákladů, a proto by mělo být kritérium 3 považováno za splněné. Má se však za to, že svévolné hodnocení práv užívání pozemku ukazuje, že jde o podstatné zkreslení způsobené bývalým systémem netržního hospodářství. Proto byl tento argument kvůli neexistenci dalších důkazů, že cena za užívání pozemku byla na trhu reprezentativní nebo že byla stanovena v souladu s obchodními úvahami, prozatímně zamítnut.

(32)

Druhá společnost nemohla prokázat splnění kritérií 1 až 3. Za prvé, nerozhodovala o svých prodejích na základě tržních signálů odrážejících nabídku a poptávku a bez zásadních zásahů státu. Zejména bylo zjištěno, že společnost profituje ze snížení daně z příjmu, která je podmíněna vývozem alespoň 70 % produkce. Za druhé bylo zjištěno, že účetní systém společnosti není v souladu se všeobecně uznávanými účetními standardy. Především nebyl řádně prováděn odpis investičního majetku: společnost začala s odpisem majetku až v roce 1997 a zahrnula do něj majetek, který získala v roce 1994. A konečně, společnost neprokázala, že se nejedná o možné zkreslení způsobené bývalým systémem netržního hospodářství. Společnost nakonec nemohla poskytnout během ověření žádný důkaz týkající se podmínek, za nichž svůj majetek získala, a že majetek byl oceněn, převeden, vyúčtován (včetně odpisů) a odepsán v souladu s jeho tržní hodnotou. Podání, které společnost poskytla po zveřejnění údajů, neobsahuje žádné nové informace nebo důkazy, které by tato zjištění změnily, a proto byla tato zjištění prozatímně potvrzena.

(33)

Třetí společnost nebyla schopna prokázat, že splnila kritéria 1 až 3. Za prvé, při šetření byla zjištěna výrazná rezervní kapacita práce a výroby, navzdory níž společnost nadále investovala do zvyšování kapacity. Rovněž byl přijat závěr, že by relativně krátká doba platnosti živnostenského oprávnění této společnosti mohla být překážkou pro dlouhodobá obchodní rozhodnutí a plánování a že je náznakem nepřímého vlivu státu. Za druhé bylo zjištěno, že účetní systém této společnosti neučinil žádná opatření pro nedobytné pohledávky; neexistuje jasná politika, pokud jde o různé kategorie základních prostředků; existují chyby ve výši odpisů; byly zjištěny neoprávněně poskytnuté provize a existují půjčky, které nebyly podloženy doklady. Všechny tyto skutečnosti nepochybně ovlivňovaly náklady společnosti. Žádná z těchto skutečností však nebyla zmíněna v auditorské zprávě, a proto jsou účetnictví společnosti a práce vykonaná auditory považovány za nedůvěryhodné.

(34)

Společnost rovněž neprokázala splnění kritéria 3, v této souvislosti bylo zjištěno podstatné zkreslení způsobené bývalým systémem netržního hospodářství. Společnost zejména nepředložila žádný důkaz ohledně práv užívání pozemku, půjček, původu investičního majetku, vloženého kapitálu a navýšení kapitálu.

(35)

Čtvrtý vyvážející výrobce, který zahrnuje skupinu společností ve spojení, nemohl získat status tržního hospodářství, neboť bylo zjištěno, že skupina nesplňuje kritéria 1 až 3. Skupina zejména neprokázala, že její rozhodovací proces není pod zásadním vlivem státu. Kromě toho nebyly účetní záznamy v souladu s mezinárodními účetními standardy a bylo zjištěno několik účetních chyb, kvůli nimž je externí audit považován za nedůvěryhodný. Dále existovalo zkreslení způsobené bývalým systémem netržního hospodářství, zejména v souvislosti s převodem vlastnictví a práv k užívání pozemků. Podání uskutečněné touto skupinou po zveřejnění údajů neposkytlo žádné nové informace ani důkazy, které by tato zjištění změnily, a proto byla tato zjištění prozatímně potvrzena.

(36)

V důsledku toho byl učiněn závěr, že žádný z čínských vyvážejících výrobců neprokázal splnění podmínek stanovených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(37)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se případné celostátní clo stanoví pro země spadající pod ustanovení tohoto článku, s výjimkou případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splnily všechna kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení, aby jim bylo uděleno individuální zacházení.

(38)

Vyvážející výrobci, kteří nesplnili kritéria pro status tržního hospodářství, požádali rovněž o individuální zacházení v případě, že by jim status tržního hospodářství nebyl udělen.

(39)

Na základě dostupných informací bylo zjištěno, že tři čínští vyvážející výrobci splnili všechny požadavky pro individuální zacházení podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení. Byl však učiněn závěr, že čtvrtému vyvážejícímu výrobci nemůže být umožněno individuální zacházení, protože nebylo možné vyloučit možný vliv státu při tvorbě cen.

(40)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se běžná hodnota pro vyvážející výrobce ze zemí s hospodářstvím v transformačním procesu, kterým nebyl udělen status tržního hospodářství, určí na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím (srovnatelné zemi).

(41)

V oznámení o zahájení bylo jako vhodná srovnatelná země pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR navrženo Turecko. Komise vyzvala všechny zúčastněné strany, aby se k návrhu vyjádřily.

(42)

Jedna ze zúčastněných stran se vyjádřila a navrhla jako alternativní srovnatelnou zemi Thajsko. Argumentovala tím, že vzhledem k tomu, že v Turecku je pouze jediný výrobce, který je chráněn antidumpingovými opatřeními, má tento výrobce na tureckém trhu téměř monopolní postavení. Komise kontaktovala známé společnosti v Thajsku a dalších třetích zemích, o nichž je známo, že mají výrobce obdobného výrobku. Tito výrobci však na dotazníky nereagovali.

(43)

Výrobce v Turecku plně spolupracoval při šetření, předložil vyplněný dotazník a souhlasil s inspekcí na místě.

(44)

Komise prošetřila žádost zúčastněné strany a dospěla k závěru, že Turecko splňuje kritéria pro vhodnou srovnatelnou zemi. Přestože je v této zemi jediný výrobce obdobného výrobku a existují zde platná antidumpingová opatření pro dovozy z ČLR a Ruska, dovozy z různých třetích zemí do Turecka jsou značné a pokrývají více než 50 % tureckého trhu, a tím na tomto trhu zajišťují podmínky hospodářské soutěže.

(45)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem bylo prozatímně rozhodnuto, že Turecko je vhodná srovnatelná země v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(46)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota pro ČLR stanovena na základě ověřených informací získaných od spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi.

(47)

Bylo zjišťováno, zda by bylo možné domácí prodej každého typu dotčeného výrobku prodávaného ve srovnatelné zemi považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení tím, že by se stanovil podíl ziskových prodejů uvažovaného typu nezávislým zákazníkům.

(48)

U většiny typů výrobků se mělo za to, že tuzemská cena těchto typů nezaručuje vhodný základ pro stanovení běžné hodnoty, neboť objem ziskových prodejů představoval méně než 10 % celkového objemu prodejů.

(49)

Pro tyto typy se podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení běžná hodnota určila na základě vlastních výrobních nákladů výrobce s připočtením přiměřené částky za prodejní, správní a režijní náklady a za zisky. Zisk byl založen na prodejních, správních a režijních nákladech a zisku stejné obecné skupiny zboží prodávaného na domácím trhu tureckým výrobcem podle č. 2 odst. 6 písm. b) základního nařízení.

(50)

Pro jeden typ výrobku, u něhož objem ziskových prodejů typu výrobku představoval méně než 80 % a více než 10 % celkového objemu prodeje, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, která byla vypočtena jako vážený průměr ziskových prodejů tohoto typu.

(51)

Ve všech případech, kdy se dotčený výrobek vyvážel nezávislým odběratelům ve Společenství, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, a to na základě vývozních cen skutečně zaplacených nebo splatných.

(52)

Jeden vyvážející výrobce uskutečnil některé vývozy prostřednictvím dovozců ve spojení ve Společenství. V tomto případě byla vývozní cena vypočtena podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení na základě ceny, za niž byly dovezené výrobky poprvé znovu prodány nezávislému kupci, s náležitou úpravou všech nákladů vzniklých v období mezi dovozem a dalším prodejem, jakož i přiměřeného rozpětí prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. Byly použity vlastní prodejní, správní a režijní náklady dovozce ve spojení, rozmezí zisku však bylo stanoveno na základě informací poskytnutých spolupracujícími dovozci, kteří nejsou ve spojení.

(53)

Srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny bylo provedeno na základě cen ze závodu.

(54)

V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny se formou úprav přihlédlo k rozdílům majícím vliv na ceny a srovnatelnost cen v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. U všech společností, jichž se týkalo šetření (spolupracující vyvážející výrobci a výrobce ve srovnatelné zemi), byly v oprávněných a doložených případech zohledněny rozdíly v přepravních nákladech, nákladech na dopravu a pojištění, DPH, bankovních poplatcích, nákladech na zabalení, nákladech na úvěry a provizích.

(55)

U společností, jimž bylo uděleno individuální zacházení, byl vážený průměr běžné hodnoty porovnán s váženým průměrem vývozní ceny podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(56)

Prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento z ceny CIF na hranice Společenství před proclením představují:

(57)

Komise nejdříve s přihlédnutím ke všem ostatním vývozcům z ČLR stanovila úroveň spolupráce. Bylo provedeno srovnání celkového objemu vývozu uvedeného v dotaznících spolupracujícími vyvážejícími výrobci a celkových dovozů z ČLR na základě statistik dovozů Eurostatu. Ukázalo se, že úroveň spolupráce je nízká, tj. 24 %.

(58)

Proto se došlo k závěru, že je vhodné stanovit celostátní dumpingové rozpětí jako vážený průměr z i) dumpingového rozpětí zjištěného pro spolupracujícího vývozce, jemuž nebyl udělen status tržního hospodářství ani individuální zacházení, a ii) nejvyššího dumpingového rozpětí pro reprezentativní typy výrobků téhož vývozce, neboť nebyly zjištěny žádné náznaky, že by nespolupracující vyvážející výrobci prodávali za dumpingové ceny na nižší úrovni.

(59)

Na tomto základě byla prozatímně stanovena celostátní úroveň dumpingu ve výši 50,2 % z ceny CIF na hranice Společenství před proclením.

(60)

Na základě definice výrobního odvětví Společenství podle čl. 4 odst. 1 základního nařízení se došlo k závěru, že pro stanovení objemu výroby ve Společenství jsou rozhodující tito výrobci ve Společenství:

Výrobní odvětví Společenství proto zahrnuje za účelem analýzy újmy těchto 22 společností jako celek.

(61)

Z jedenácti výrobců ve Společenství podporujících stížnost bylo do vzorku vybráno sedm společností na základě reprezentativnosti objemu jejich prodeje, jejich různých typů výrobku a jejich sídla ve Společenství.

(62)

Jedna ze společností původně vybraných do vzorku však nespolupracovala při provádění výběru vzorku a nevyplnila dotazník, který jí byl zaslán. Proto byla ze vzorku vyloučena a nahrazena společností podporující stížnost, která byla třetí nejreprezentativnější společností z hlediska objemu prodeje.

(63)

Podíl těchto sedmi spolupracujících výrobců ze Společenství činil 51 % celkové výroby ve výrobním odvětví Společenství.

(64)

S ohledem na skutečnost, že výběr vzorku byl proveden s přihlédnutím k výrobnímu odvětví Společenství, byla újma posouzena na základě trendů výroby, výrobní kapacity, využití kapacity, zaměstnanosti, produktivity, prodeje, podílu na trhu a růstu zjištěných na úrovni celého výrobního odvětví Společenství a trendů cen, ziskovosti, peněžního toku, schopnosti navyšovat kapitál a investice, objemu zásob, návratnosti investic a mezd zjištěných na úrovni výrobců Společenství zařazených do vzorku.

(65)

Spotřeba Společenství byla stanovena na základě objemů prodeje průmyslového odvětví Společenství zařazeného do vzorku, údajů o prodeji poskytnutých podporujícími výrobci ze Společenství, údajů o prodeji poskytnutých ostatními výrobci ve Společenství a údajů o objemu dovozu na trh Společenství získaných od Eurostatu.

(66)

V průběhu posuzovaného období se spotřeba Společenství zvýšila o 17 % z 903 541 tun v roce 2004 na 1 054 236 tun v období šetření. Nárůst spotřeby Společenství lze vysvětlit zvýšením poptávky ve stavebním průmyslu a zotavením samotného ocelářského sektoru.

(67)

V průběhu posuzovaného období se objem dovozů dotčeného výrobku do Společenství výrazně zvýšil z 3 940 tun v roce 2004 na 86 918 tun v období šetření, a představuje tak nárůst o 2 106 %. K největšímu nárůstu došlo v období od roku 2005 do roku 2006, kdy dovoz vzrostl o celých 271 %.

(68)

Podíl čínských dovozů na trhu vyjádřený v procentech spotřeby Společenství se v období šetření zvýšil z 0,4 % na 8,2 %.

(69)

V posuzovaném období se průměrná dovozní cena dotčeného výrobku z ČLR prudce snížila z 1 238 EUR/t v roce 2004 na 683 EUR/t v období šetření, tj. o více než 45 %.

(70)

Ze srovnání vybraných cen ze závodu výrobního odvětví Společenství zákazníkům, kteří nejsou ve spojení, na trhu Společenství s cenami CIF na hranice Společenství vyvážejících výrobců v ČLR, které byly náležitě upravené o náklady na vykládku a náklady celního odbavení, vyplynulo průměrné cenové podbízení ve výši 18 %.

(71)

Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnoval přezkum dopadů dumpingových dovozů z ČLR na výrobní odvětví Společenství analýzu všech důležitých hospodářských činitelů souvisejících se stavem odvětví od roku 2004 do období šetření.

(72)

Od roku 2004 do období šetření se celková výroba výrobního odvětví ve Společenství zvýšila o 3 %, zatímco kapacita výroby se zvýšila o 13 %. Ve stejném období se míra využití kapacity snížila o 7 procentních bodů. Na to je třeba pohlížet v souvislosti se 17 % nárůstem spotřeby Společenství.

(73)

Úrovně zaměstnanosti ve výrobním odvětví Společenství zůstaly v průběhu celého posuzovaného období poměrně stabilní.

(74)

Produktivita pracovní síly výrobního odvětví Společenství měřená jako výstup v tunách na zaměstnance vykazovala v průběhu posuzovaného období mírný nárůst ve výši 2 %.

(75)

Objem prodeje výrobního odvětví Společenství zákazníkům, kteří nejsou ve spojení, na trhu Společenství zůstal stabilní a činil 842 526 tun v roce 2004 a 846 561 tun v období šetření.

(76)

Podíl na trhu výrobního odvětví Společenství během období šetření konstantně klesal. Celkový podíl výrobního odvětví Společenství na trhu se snížil přibližně o 13 procentních bodů z asi 93 % v roce 2004 na asi 80 % v období šetření.

(77)

Zatímco spotřeba Společenství mezi rokem 2004 a obdobím šetření vzrostla o 17 %, snížení podílu výrobního odvětví Společenství na trhu přibližně o 13 procentních bodů a současný nárůst dovozů z ČLR ukázaly, že výrobní odvětví Společenství se nemohlo na růstu trhu podílet.

(78)

Níže uvedené údaje se týkají pouze společností vybraných do vzorku a představují objem zásob na konci každého období.

(79)

Stav zásob se v průběhu posuzovaného období zvýšil o 35 %, v čemž se odráží rostoucí problém výrobního odvětví prodávat své výrobky na trhu Společenství, navzdory značnému nárůstu spotřeby Společenství.

(80)

Jednotkové ceny prodejů výrobního odvětví Společenství vybraného do vzorku zákazníkům, kteří nejsou ve spojení, na trhu Společenství vzrostl od roku 2004 do období šetření o 1 %. V roce 2005 lze zvýšení prodejních cen vysvětlit nedostatkem hlavní suroviny, válcovaného drátu.

(81)

Roční investice do výroby předpínacích drátů a lan se ve sledovaném období zvýšily o 73 %. Bylo investováno nejen do zvýšení kapacity, ale také do zlepšení a dalšího usměrnění výrobního procesu za účelem snížení nákladů. Toho bylo dosaženo i navzdory negativnímu vývoji ziskovosti.

(82)

Návratnost investic vyjádřená jako procentní zisk z čisté účetní hodnoty investic následovala negativní trend ziskovosti a snížila se o 18 procentních bodů. Nejvyšší hodnota v roce 2005 se vztahovala na investici jedné společnosti.

(83)

Komisi nebyl poskytnut žádný důkaz o snížení nebo zvýšení schopnosti navýšit kapitál v průběhu sledovaného období.

(84)

Ziskovost vyjádřená jako procento čistého prodeje výrobců ve Společenství vybraných do vzorku ve sledovaném období výrazně klesla z 6,2 % v roce 2004 na 2,1 % v období šetření. Ziskovost výrobního odvětví Společenství měla stejný trend jako jeho prodejní ceny od roku 2005. Je jasné, že zisk dosažený během období šetření není dostatečný pro dlouhodobé zajištění životaschopnosti výrobního odvětví Společenství.

(85)

Čistý peněžní tok vytvořený dotčeným výrobkem se snížil o 51 % z 37 milionů EUR v roce 2004 na 18 milionů EUR v období šetření.

(86)

Během posuzovaného období se mzdové náklady výrobního odvětví ve Společenství zvýšily o 5 %. Jedná se o přirozený nárůst, který je nižší než míra inflace v daném období.

(87)

S ohledem na objem, podíl na trhu a ceny dumpingových dovozů z dotčené země nelze dopad skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Společenství považovat za zanedbatelný.

(88)

Neexistuje žádný náznak, že by se výrobní odvětví Společenství zotavovalo z účinků předcházejícího dumpingu.

(89)

Během posuzovaného období se většina ukazatelů újmy vztahujících se k výrobnímu odvětví Společenství vyvíjela negativně. Zatímco spotřeba Společenství se zvýšila o 17 %, objem prodeje výrobního odvětví Společenství zůstal neměnný, a následkem toho se jeho podíl na trhu snížil přibližně o 13 procentních bodů. Zatímco ceny dovozů z Číny se snížily o 45 %, jednotková prodejní cena obdobného výrobku výrobců ve Společenství vybraných do vzorku na trhu Společenství zůstala víceméně stálá, a to i navzdory 5 % nárůstu jednotkových výrobních nákladů vyplývajícímu ze zvýšení nákladů na energii a suroviny. V důsledku toho se ziskovost snížila z 6,2 % v roce 2004 na 2,1 % v období šetření, což je pro tento druh výrobního odvětví jasně nedostatečné. Peněžní tok a návratnost investic vykazovaly rovněž negativní trend a snížily se v posuzovaném období o 51 %, pokud jde o peněžní tok, a o 18 procentních bodů, pokud jde o návratnost investic.

(90)

Pouze málo ukazatelů vykazovalo v průběhu posuzovaného období pozitivní vývoj. Výroba vzrostla o 3 % a výrobní kapacita o 13 %. Investice se zvýšily o 73 %. Jak je však zmíněno výše, toto je třeba sledovat na pozadí výrazného nárůstu spotřeby Společenství (+17 %).

(91)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti byl přijat závěr, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(92)

Podle čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení Komise přezkoumala, zda dumpingový dovoz z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Společenství újmu, která může být považována za podstatnou. Přezkoumány byly i jiné známé činitele než dumpingové dovozy, které mohly ve stejnou dobu poškodit výrobní odvětví Společenství, aby se zajistilo, že případná újma způsobená těmito dalšími činiteli nebude připisována dumpingovým dovozům.

(93)

Silný nárůst objemu dumpingových dovozů o 2 106 % mezi rokem 2004 a obdobím šetření a odpovídající zvýšení jejich podílu na trhu Společenství z 0,4 % v roce 2004 na 8,2 % v období šetření a 18 % podbízení zjištěné během období šetření se časově kryly s výše popsaným zhoršením ekonomické situace výrobního odvětví Společenství. Do roku 2005 nebyl objem čínských dovozů podstatný a jejich ceny byly vyšší anebo přibližně stejné jako ceny výrobního odvětví Společenství. Od roku 2005 se však průměrné ceny dovozů z ČLR podstatně snížily, a tím bránily výrobnímu odvětví Společenství zvyšovat ceny, navzdory nárůstu nákladů na hlavní surovinu, válcovaný drát, které činí 75 % výrobních nákladů. Následkem toho se finanční situace výrobního odvětví Společenství v roce 2006 a v období šetření prudce zhoršila. Kromě toho výrobní odvětví Společenství ztratilo kvůli dumpingovým dovozům významnou část svého podílu na trhu.

(94)

Na základě výše uvedeného se došlo k prozatímnímu závěru, že dumpingové dovozy z ČLR, které podstatně podbízely ceny výrobního odvětví Společenství během období šetření a jejichž objem prudce vzrostl, sehrály rozhodující roli při újmě, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo a která se odráží v jeho špatné finanční situaci a ve zhoršení většiny ukazatelů újmy.

(95)

Na základě údajů Eurostatu se objem do Společenství dovážených předpínacích drátů a lan pocházejících ze třetích zemí, jichž se toto šetření netýká, zvýšil o 112 % z 57 075 tun v roce 2004 na 120 757 tun v období šetření. Odpovídající podíl těchto dovozů na trhu se zvýšil z 6 % v roce 2004 na 11 % v období šetření.

(96)

Průměrné ceny těchto dovozů však byly mnohem vyšší než ceny vyvážejících výrobců z ČLR i ceny výrobního odvětví Společenství. Proto nelze uvažovat o tom, že by přispěly k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. Je třeba podotknout, že u dvou z těchto zemí, které mají podíl na trhu Společenství 2,5 %, bylo zjištěno, že měly v období šetření nižší ceny než dovozní ceny dotčeného výrobku z ČLR. Avšak vzhledem k relativně malému objemu souvisejících dovozů tuto skutečnost nelze považovat za dostatečnou k tomu, aby porušila příčinné spojení mezi dumpingovými dovozy z ČLR a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(97)

Jak je patrné z výše uvedené tabulky, výrobní odvětví Společenství vybrané do vzorku zvýšilo v průběhu posuzovaného období objem svého vývozního prodeje o 16 %. Tento vývoz činil 14 % jeho celkového prodeje v období šetření.

(98)

Jednotková vývozní prodejní cena výrobců ve Společenství se snížila o 8 % ze 715 EUR v roce 2004 na 660 EUR v období šetření. Ačkoli však souhrnná čísla nasvědčují tomu, že tyto vývozy byly realizovány od začátku posuzovaného období za ceny nižší, než byly výrobní náklady, existují odchylky mezi společnostmi a obdobími. Kromě toho byli výrobci ve Společenství kvůli konkurenčnímu boji s čínskými společnostmi na těchto trzích nuceni srovnat své ceny s jejich cenami.

(99)

Proto nelze usuzovat, že tento činitel podstatně přispěl k současnému zhoršení finanční situace výrobního odvětví Společenství a tím k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(100)

Z šetření vyplynulo, že jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Společenství se mezi rokem 2004 a obdobím šetření zvýšily o 5 %. Toto zvýšení se přisuzuje nárůstu ceny hlavní suroviny, válcovaného drátu, a nárůstu nákladů na energie.

(101)

Za normálních hospodářských podmínek a při neexistenci silného tlaku na ceny ze strany dumpingových dovozů by výrobní odvětví Společenství nemělo potíže vyrovnat se se zvýšením nákladů, k nimž došlo mezi rokem 2004 a obdobím šetření. Z toho důvodu byl přijat prozatímní závěr, že tento nárůst nenarušil příčinnou souvislost mezi dumpingovými dovozy z ČLR a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(102)

Co se týče objemu prodeje dalších výrobců ve Společenství, kteří nepodávají stížnost ani nejsou spolupracujícími společnostmi a kteří dosahují 8 % celkové výroby EU, snížil se o 6 % z odhadovaných 85 500 milionů tun v roce 2004 na 80 356 milionů tun v období šetření. Jejich podíl na trhu Společenství zaznamenal za stejné období pokles z 9,5 % na 7,6 % a nebyly zjištěny žádné náznaky, že by jejich ceny byly nižší než ceny výrobního odvětví Společenství vybraného do vzorku. Proto byl přijat prozatímní závěr, že jejich prodej na trhu Společenství nepřispěl k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(103)

Ze šetření vyplynulo, že ostatní známé ukazatele, jako jsou dovozy z dalších třetích zemí, vývozy výrobního odvětví Společenství, konkurenční boj s dalšími výrobci a zvýšení výrobních nákladů, nebyly rozhodující příčinou újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(104)

Současný výskyt silného nárůstu dumpingových dovozů z ČLR, odpovídajícího zvýšení podílu na trhu a zjištěného podbízení na jedné straně a zhoršení situace výrobního odvětví Společenství na druhé straně vede k závěru, že dumpingové dovozy způsobily podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(105)

V souladu s článkem 21 základního nařízení se zkoumalo, zda navzdory prozatímním závěrům o škodlivém dumpingu neexistují přesvědčivé důvody pro uznání, že není v zájmu Společenství přijmout v tomto konkrétním případě určitá opatření. Byl zvážen dopad možných opatření na všechny strany, které jsou účastníky tohoto řízení, a také důsledky jejich nepřijetí.

(106)

Výrobní odvětví Společenství bylo dumpingovými dovozy dotčeného výrobku z ČLR poškozeno. Rovněž se připomíná, že většina ekonomických ukazatelů výrobního odvětví Společenství vykazovala v průběhu daného období negativní trend. Vzhledem k povaze újmy (tj. snížení podílu na trhu a ziskovosti) se zdá další podstatné zhoršení situace výrobního odvětví Společenství nevyhnutelné, nebudou-li opatření přijata.

(107)

Očekává se, že uložení opatření zabrání dalšímu narušování volné soutěže a obnoví spravedlivou soutěž na trhu. To by mělo výrobnímu odvětví Společenství umožnit zvýšit prodejní ceny na úroveň, která by zajistila přiměřené rozpětí zisku.

(108)

Pokud by opatření nebyla uložena, ceny by se dále snižovaly a zisk výrobců Společenství by se dále snižoval. To by bylo ve střednědobém až dlouhodobém výhledu neúnosné. Vzhledem k nízké úrovni zisků a investic do výroby lze očekávat, že někteří výrobci Společenství by nebyli schopni získat své investice zpět, pokud by opatření nebyla uložena.

(109)

Kromě toho, vzhledem k tomu, že se výrobní odvětví Společenství skládá z malých a středně velkých podniků, které se nacházejí na území celého Společenství, uložení antidumpingových opatření pomůže udržet v těchto oblastech zaměstnanost.

(110)

Proto byl přijat prozatímní závěr, že antidumpingová opatření by byla v zájmu výrobního odvětví Společenství.

(111)

Pokud jde o čtyři společnosti, které stížnost nepodaly ani ji nepodporovaly, neexistují žádné náznaky, že by uložení opatření bylo proti zájmům těchto výrobců.

(112)

Komise zaslala všem známým dovozcům a obchodníkům dotazník. Při šetření spolupracovali a odpovědi na dotazník poskytli čtyři dovozci. Ti tvoří asi 38 % celkových dovozů z ČLR do Společenství a přibližně 3,2 % spotřeby Společenství v průběhu období šetření. Následně byla v provozech dvou z nich, které se nacházejí ve Španělsku a ve Spojeném království, provedena inspekce na místě. Objem dotčeného výrobku dovezeného těmito dvěma společnostmi se pohyboval mezi 20 a 38 % celkových dovozů z ČLR do Společenství.

(113)

U těchto dvou dovozců představoval dotčený výrobek 100 % jejich obratu. Jeden z dovozců čerpal 100 % a druhý 90 % celkových dovozů dotčeného výrobku z ČLR. Pokud jde o pracovní sílu, podílí se na nákupu a maloobchodním prodeji dotčeného výrobku 8 až 11 osob.

(114)

Pokud by byla uložena antidumpingová opatření, nelze vyloučit, že se úroveň dovozů pocházejících z dotčené země může snížit, a tím ovlivnit hospodářskou situaci dovozců. Účinek jakéhokoli zvýšení cen dovozů dotčeného výrobku na dovozce by měl pouze obnovit hospodářskou soutěž na trhu Společenství a neměl by bránit dovozcům prodávat dotčený výrobek. Kromě toho by nízký podíl nákladů na dotčený výrobek v celkových nákladech uživatelů měl dovozcům usnadnit přesun jakéhokoli zvýšení ceny na zákazníky. Na tomto základě byl přijat prozatímní závěr, že zavedení antidumpingových opatření pravděpodobně nebude mít závažný nepříznivý vliv na postavení dovozců ve Společenství.

(115)

Všem stranám, které byly ve stížnosti uvedeny jako uživatelé, byly zaslány dotazníky. Sedm uživatelů, kteří odpovídají přibližně 13 % celkových dovozů z ČLR do Společenství, spolupracovalo při šetření a předalo vyplněný dotazník. Následně byla v provozech dvou z nich, které se nacházejí ve Španělsku a ve Spojeném království, provedena inspekce na místě. Tyto dvě společnosti v období šetření společně využívaly méně než 5 % dovozů předpínacích drátů a lan z ČLR. Většinou čerpaly dotčený výrobek z jiných zdrojů, např. z výrobního odvětví Společenství a z Jižní Afriky.

(116)

Je třeba připomenout, že dotčený výrobek se používá ve stavebnictví do betonových výztuží, nosných prvků a kotvených lanových mostů. V tomto řízení však jsou uživateli zprostředkující společnosti, které vyrábějí a dodávají prvky pro výše uvedené použití. Se zřetelem k tomu a i přesto, že dopad zavedení antidumpingového cla by neměl být zanedbatelný, se očekává, že tito uživatelé by byli schopni převést celé nebo téměř celé zvýšení cen vyplývající z uložení antidumpingových opatření na koncového uživatele, přičemž je třeba přihlédnou k tomu, že by vliv těchto opatření na koncového uživatele byl zanedbatelný.

(117)

Proto se přijímá prozatímní závěr, že dopad na náklady uživatelů vyplývající z uložení antidumpingových opatření by nebyl podstatný.

(118)

S ohledem na výše uvedené se přijímá prozatímní závěr, že neexistují žádné přesvědčivé důvody pro to, aby antidumpingové clo na dovoz předpínacích drátů a lan pocházejících z ČLR nebylo uloženo.

(119)

S ohledem na závěry dosažené v souvislosti s dumpingem, výslednou újmou, příčinami a zájmem Společenství, by měla být uložena prozatímní opatření, aby se zabránilo další újmě působené výrobnímu odvětví Společenství dumpingovými dovozy.

(120)

Za účelem stanovení výše tohoto cla byla vzata v úvahu zjištěná dumpingová rozpětí a výše cla nezbytná k odstranění újmy, již utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(121)

Při výpočtu úhrnu cla nutného k odstranění důsledků škodlivého dumpingu bylo vzato v úvahu, že by jakákoli opatření měla umožnit výrobnímu odvětví Společenství pokrýt jeho výrobní náklady a získat takový hrubý zisk před zdaněním, který lze v odvětví tohoto typu v daném sektoru získat za normálních konkurenčních podmínek, tj. bez dumpingových dovozů, prodejem obdobného výrobku ve Společenství. Rozpětí zisku před zdaněním pro účely tohoto výpočtu činilo 8,5 % obratu založeného na úrovních váženého průměru zisku dosaženého v letech 2004 a 2005 před existencí významného objemu dovozů z ČLR a při cenách vyšších nebo téměř odpovídajících cenám ve výrobním odvětví Společenství. Na tomto základě byla pro výrobní odvětví Společenství vypočtena cena obdobného výrobku, která nezpůsobuje újmu. Cena, která nezpůsobuje újmu, byla získána připočtením výše uvedeného rozpětí zisku ve výši 8,5 % k výrobním nákladům.

(122)

Nutné zvýšení cen pak bylo určeno na základě srovnání váženého průměru dovozních cen stanoveného pro výpočty cenového podbízení a újmu nepůsobící ceny výrobků prodávaných výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství. Rozdíly vyplývající z tohoto srovnání pak byly vyjádřeny jako procento celkové dovozní hodnoty CIF.

(123)

Pro výpočet celostátní úrovně pro odstranění újmy pro všechny ostatní vyvážející výrobce v ČLR je třeba připomenout, že úroveň spolupráce byla nízká. Proto bylo rozpětí újmy kalkulováno na úrovni pro odstranění újmy, která byla stanovena pro spolupracující společnost, které nebyl udělen statut tržního hospodářství ani individuální zacházení.

(124)

S ohledem na výše uvedené se přijímá závěr, že v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení je třeba podle pravidla nižšího cla uložit na dovozy pocházející z ČLR prozatímní antidumpingové clo ve výši nižší hodnoty z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí k odstranění újmy. V tomto případě by tedy měly být všechny celní sazby stanoveny na úrovni zjištěných dumpingových rozpětí.

(125)

Sazby antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění stávajícího šetření. Odrážejí tedy situaci zjištěnou během šetření ohledně uvedených společností. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla platného pro všechny ostatní společnosti) jsou tedy platné výlučně pro dovozy výrobků pocházejících z dotčené země a vyrobených těmito společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právnickými osobami. Dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu se svým názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, nemohou těchto sazeb využívat a podléhají celní sazbě platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(126)

Všechny stížnosti požadující použití těchto sazeb antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu právnické osoby nebo po zřízení nových výrobních nebo prodejních subjektů) musí být adresovány Komisi bezodkladně se všemi příslušnými informacemi, zejména pokud jde o jakoukoli změnu činností společnosti spojených s výrobou, tuzemským obchodem a vývozem související např. se změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. Pokud to bude Komise považovat za vhodné, nařízení po dohodě s poradním výborem odpovídajícím způsobem změní tím, že bude aktualizovat seznam společností, které využívají individuálních celních sazeb.

(127)

Navrhovaná antidumpingová cla jsou následující:

(128)

V zájmu řádného úředního postupu by měla být stanovena lhůta, ve které mohou zúčastněné strany, jež se samy přihlásily ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení řízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Rovněž je třeba uvést, že zjištění týkající se uložení antidumpingového cla, k nimž se dospělo pro účely tohoto nařízení, jsou prozatímní a že mohou být pro účely jakýchkoli konečných opatření znovu uvážena,