12.4.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 97/6

(1)

Dne 31. května 2006 obdržela Komise podnět týkající se peroxosíranů (persíranů) pocházejících ze Spojených států amerických (dále jen „USA“), Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a Tchaj-wanu, který podle článku 5 základního nařízení podala Evropská rada chemického průmyslu (CEFIC, dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících 100 % celkové výroby persíranů ve Společenství.

(2)

Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za postačující pro zahájení řízení.

(3)

Dne 13. července 2006 bylo řízení zahájeno oznámením o zahájení řízení zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(4)

Komise oficiálně oznámila žádajícím výrobcům ve Společenství, vyvážejícím výrobcům v USA, ČLR a na Tchaj-wanu, dovozcům, obchodníkům, uživatelům, dodavatelům a sdružením, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, a zástupcům USA, ČLR a Tchaj-wanu zahájení řízení. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(5)

Aby bylo vyvážejícím výrobcům v ČLR, kteří projevili zájem, umožněno předložit žádost o status tržního hospodářství nebo o individuální zacházení, zaslala Komise formuláře žádosti těm čínským vyvážejícím výrobcům, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, jakož i ostatním čínským vyvážejícím výrobcům, kteří se přihlásili ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. O status tržního hospodářství podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení, nebo o individuální zacházení, jestliže by šetření prokázalo, že podmínky pro status tržního hospodářství nesplňují, požádalo šest vyvážejících výrobců spolu s prodejními společnostmi, s nimiž jsou ve spojení.

(6)

Vzhledem ke zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců v ČLR Komise v oznámení o zahájení řízení uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení může být v tomto šetření pro stanovení dumpingu a újmy použit výběr vzorku.

(7)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nezbytný, a pokud ano, aby mohla vzorek vybrat, byli všichni vyvážející výrobci v ČLR požádáni, aby se Komisi sami přihlásili a poskytli základní informace o své činnosti související s dotčeným výrobkem v kalendářním roce 2005, jak bylo stanoveno v oznámení o zahájení řízení.

(8)

Vzhledem k tomu, že při šetření spolupracovalo pouze šest vyvážejících výrobců, bylo rozhodnuto, že výběr vzorku není nutný.

(9)

Komise rozeslala všem stranám, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, jakož i všem dalším společnostem, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení, dotazníky. Komise obdržela odpovědi od šesti vyvážejících výrobců v ČLR, dvou v USA a jednoho na Tchaj-wanu a od jednoho výrobce ve srovnatelné zemi, Turecku. Úplné odpovědi na dotazník poskytli rovněž dva výrobci ve Společenství a dva dovozci spolupracovali poskytnutím odpovědi na dotazník. Na dotazník neodpověděl žádný z uživatelů a žádní další uživatelé neposkytli Komisi informace, ani se v průběhu šetření nepřihlásili.

(10)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace považované za nezbytné za účelem prozatímního stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Společenství a provedla inspekce na místě v prostorách těchto společností:

(11)

S ohledem na potřebu stanovit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce v ČLR, jimž by nemusel být status tržního hospodářství přiznán, proběhla inspekce na místě s cílem stanovit běžnou hodnotu na základě údajů ze srovnatelné země, v tomto případě Turecka, a to v prostorách následující společnosti:

Výrobce v Turecku

(12)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období ode dne 1. července 2005 do 30. června 2006 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Posuzování trendů v souvislosti s analýzou újmy se týkalo období ode dne 1. ledna 2003 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(13)

Dotčeným výrobkem jsou peroxosírany (persírany) pocházející z USA, ČLR a Tchaj-wanu (dále jen „dotčený výrobek“), obvykle kódů KN 2833 40 00 a ex 2842 90 80 (kódy KN ode dne 1. ledna 2007).

(14)

Persírany jsou bílé, krystalické soli bez zápachu, které zahrnují čtyři hlavní typy: persíran amonný (NH4)2S2O8, persíran sodný (Na2S2O8), persíran draselný (K2S2O8) a monopersíran draselný (2KHSO5 * KHSO4 * K2SO4).

(15)

Dotčený výrobek se používá v řadě aplikací jako iniciátor nebo jako oxidační činidlo. Používá se např. jako iniciátor polymerace při výrobě polymerů, jako leptadlo při výrobě desek tištěných spojů, ve vlasové kosmetice, při odšlichtování textilií, při výrobě papíru, jako čistící prostředek zubních protéz a jako dezinfekční přípravek.

(16)

Jeden americký vyvážející výrobce uvedl, že by se monopersíran draselný neměl považovat za součást téhož výrobku, jelikož má odlišné chemické složení a strukturu, jiná konečná užití a odlišné spotřebitele. Uvedl rovněž, že by se monopersíran draselný měl prodávat s jinou výší cen než ostatní typy výrobku.

(17)

Šetření však prokázalo, že i přes rozdíly v chemickém složení a částečně odlišné použití mají různé typy dotčeného výrobku stejné základní chemické a technické vlastnosti a lze je použít ke stejným základním účelům. Uznává se, že ne všechny typy jsou používány pro všechny aplikace, bylo však zjištěno, že jsou zaměnitelné přinejmenším u některých důležitých aplikací. Co se týká odlišné výše cen, připomíná se, že to samo o sobě není rozhodující, jde-li o to, zda několik typů výrobků představuje jediný výrobek. Jelikož bylo zjištěno, že všechny čtyři typy mají obdobné vlastnosti a společné konečné užití, bylo nutno toto tvrzení odmítnout. Předběžně se proto usuzuje, že pro účely tohoto řízení všechny čtyři typy představují jediný výrobek.

(18)

Šetření prokázalo, že základní fyzikální a technické vlastnosti persíranů vyráběných a prodávaných ve Společenství výrobním odvětvím Společenství, persíranů vyráběných a prodávaných na domácím trhu v USA, ČLR a na Tchaj-wanu a persíranů dovážených do Společenství z těchto zemí, jakož i persíranů vyráběných a prodávaných ve srovnatelné zemi, Turecku, jsou shodné a že tyto výrobky mají stejné užití.

(19)

Proto se předběžně dospělo k závěru, že tyto výrobky jsou obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(20)

Níže uvedená obecná metodika byla použita u všech spolupracujících vyvážejících výrobců v USA a na Tchaj-wanu a rovněž u spolupracujících čínských vyvážejících výrobců, jimž byl udělen status tržního hospodářství. Předložená zjištění o dumpingu pro každou z dotčených zemí proto popisují pouze záležitosti specifické pro každou vyvážející zemi.

(21)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejdříve u každého jednotlivého vyvážejícího výrobce zjišťovala, zda byl jeho prodej dotčeného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje dosáhl alespoň 5 % celkového objemu odpovídajícího vývozu do Společenství.

(22)

Komise následně identifikovala typy výrobků prodávané na domácím trhu společnostmi s celkovým reprezentativním domácím prodejem, které byly totožné nebo přímo srovnatelné s typy určenými pro vývoz do Společenství.

(23)

Prodej konkrétního typu výrobku na domácím trhu se považoval za dostatečně reprezentativní, pokud objem prodeje daného typu výrobku na domácím trhu nezávislým odběratelům během období šetření představoval alespoň 5 % celkového objemu prodeje srovnatelného typu výrobku vyváženého do Společenství.

(24)

Komise poté zjišťovala, zda se může prodej jednotlivých typů persíranů prodávaných jednotlivými společnostmi v reprezentativních množstvích na domácím trhu v každé vyvážející zemi považovat za provedený v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení. V této souvislosti byl stanoven podíl ziskového domácího prodeje jednotlivých vyvážených typů výrobků nezávislým odběratelům během období šetření takto:

(25)

Pokud objem prodeje určitého typu výrobků prodávaného za čistou prodejní cenu odpovídající vypočteným výrobním nákladům nebo vyšší představoval více než 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu výrobku a vážená průměrná cena tohoto typu výrobku odpovídala výrobním nákladům nebo byla vyšší, byla běžná hodnota stanovena na základě skutečné ceny na domácím trhu. Tato cena byla vypočtena jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje tohoto typu výrobku uskutečněného během období šetření, bez ohledu na to, zda byl tento prodej ziskový, nebo nikoli.

(26)

Pokud objem ziskového prodeje daného typu výrobku představoval 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu výrobku nebo méně nebo pokud vážená průměrná cena tohoto typu výrobku nedosahovala výrobních nákladů, byla běžná hodnota stanovena na základě skutečné ceny na domácím trhu, vypočítané jako vážený průměr pouze ziskového prodeje tohoto typu výrobku, pokud tento prodej představoval alespoň 10 % celkového objemu prodeje tohoto typu výrobku.

(27)

Pokud objem ziskového prodeje jakéhokoli typu výrobku představoval méně než 10 % celkového objemu prodeje tohoto typu, mělo se za to, že se tento konkrétní typ výrobku neprodává v dostatečném množství, aby bylo možné stanovit běžnou hodnotu na základě ceny na domácím trhu.

(28)

Pokud u některého typu výrobku prodávaného vyvážejícím výrobcem nebylo možné pro stanovení běžné hodnoty použít ceny na domácím trhu, musela být použita jiná metoda. V souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení Komise v tom případě početně zjistila běžnou hodnotu takto:

(29)

Běžná hodnota byla početně zjištěna tak, že se k výrobním nákladům jednotlivých výrobců na vyvážené typy přičetla přiměřená, v případě potřeby upravená částka prodejních, správních a režijních nákladů a přiměřené ziskové rozpětí.

(30)

Ve všech případech byly prodejní, správní a režijní náklady a zisk stanoveny podle metod uvedených v čl. 2 odst. 6 základního nařízení. Za tímto účelem Komise zjišťovala, zda vzniklé prodejní, správní a režijní náklady a dosažený zisk dotčených vyvážejících výrobců na domácím trhu představovaly spolehlivé údaje.

(31)

Ve všech případech, kdy byl dotčený výrobek vyvážen pro nezávislé odběratele ve Společenství, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, a to na základě vývozních cen skutečně zaplacených či splatných.

(32)

Pokud se vývoz uskutečnil prostřednictvím dovozců ve spojení se sídlem ve Společenství, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení vypočtena na základě ceny, za niž byly dovezené výrobky poprvé znovu prodány nezávislému kupujícímu, řádně upravené s ohledem na náklady, které vznikly v období mezi dovozem a dalším prodejem, jakož i přiměřené rozpětí prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. V tomto ohledu byly použity vlastní prodejní, správní a režijní náklady dovozců ve spojení. Ziskové rozpětí bylo stanoveno na základě dostupných údajů od spolupracujících dovozců, kteří nejsou ve spojení.

(33)

Pokud se vývoz uskutečnil prostřednictvím obchodníka ve spojení se sídlem mimo Společenství, byla vývozní cena stanovena na základě ceny, za niž byly výrobky poprvé znovu prodány nezávislým odběratelům ve Společenství.

(34)

Běžná hodnota a vývozní cena byly srovnávány na úrovni ze závodu.

(35)

V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly provedeny příslušné úpravy týkající se rozdílů, které mají vliv na cenu a srovnatelnost ceny v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

(36)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení byla dumpingová rozpětí stanovena na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty jednotlivých typů výrobků s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu výrobku stanovenou výše uvedeným způsobem.

(37)

Aby bylo možno stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce, byla nejprve stanovena úroveň nedostatečné spolupráce. Proto byl srovnán objem vývozu do Společenství, který uváděli spolupracující vyvážející výrobci, s příslušnými dovozními statistikami Eurostatu.

(38)

Jelikož úroveň spolupráce v USA a na Tchaj-wanu byla vysoká (fakticky 100 %) a jelikož nebyl důvod domnívat se, že se některý z vyvážejících výrobců v těchto zemích úmyslně zdržel spolupráce, považovalo se za vhodné stanovit zbytkové dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce v každé z těchto zemí ve výši nejvyššího dumpingového rozpětí stanoveného pro spolupracujícího vývozce.

(39)

Pokud jde o ČLR, úroveň spolupráce na úrovni země byla rovněž velmi vysoká (více než 85 %). Zvláštní metodika, která se použila ke zjištění celostátního dumpingového rozpětí pro ČLR, je uvedena níže.

(40)

Pro oba spolupracující vyvážející výrobce byl celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku reprezentativní, jak je uvedeno v 21. bodě odůvodnění. Pro všechny typy výrobků proto byla běžná hodnota založena na cenách zaplacených nebo splatných nezávislými odběrateli v USA v běžném obchodním styku, jak je uvedeno v 25. a 26. bodě odůvodnění, jelikož prodej představoval ve všech případech alespoň 10 % celkového objemu prodejů tohoto typu.

(41)

Jeden ze spolupracujících vyvážejících výrobců uskutečňoval vývoz do Společenství přímo nezávislým odběratelům. Vývozní cena se proto u tohoto vývozce v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení zakládala na cenách dotčeného výrobku skutečně zaplacených či splatných.

(42)

Další vývozce uskutečňoval veškerý svůj prodej do Společenství prostřednictvím obchodní společnosti ve spojení se sídlem ve Švýcarsku. Vývozní cena byla proto stanovena, jak je popsáno v 33. bodě odůvodnění.

(43)

Významná část vývozu tohoto vyvážejícího výrobce v USA do Společenství se mimoto uskutečňovala prostřednictvím společnosti ve Švýcarsku, která je s ním ve spojení, pro společnost ve spojení, která dotčený výrobek používala jako surovinu k výrobě jiného výrobku, jenž se nepovažuje za obdobný výrobek ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(44)

Jelikož bylo zjištěno, že ceny stanovené pro operace mezi vyvážejícím výrobcem a společností ve Společenství, která je s ním ve spojení, prostřednictvím obchodní společnosti ve spojení se sídlem ve Švýcarsku byly ovlivněny vzájemným vztahem mezi těmito třemi společnostmi, nebylo možno se na tyto ceny spolehnout při zjišťování vývozní ceny u těchto operací.

(45)

Jelikož na základě ceny společnosti ve spojení při dalším prodeji nezávislým odběratelům nebylo možno vypočítat žádnou vývozní cenu, poněvadž dotčený výrobek při výrobě konečného výrobku, jenž vyrábí společnost ve spojení, prochází významnou přeměnou, při zjišťování vývozní ceny se veškeré tyto operace odpovídající použití pro vlastní potřebu nebraly v potaz.

(46)

Běžná hodnota a vývozní ceny byly srovnávány na úrovni ze závodu, jak je popsáno výše, s případnými úpravami v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Byly provedeny úpravy týkající se slev, rabatů, nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejších nákladů, balení, úvěrů a dovozních cel.

(47)

U prodeje uskutečňovaného jedním vyvážejícím výrobcem prostřednictvím obchodníka ve spojení se sídlem ve Švýcarsku byla provedena úprava v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení. Úprava byla založena na přirážce obchodníka ve spojení se sídlem ve Švýcarsku, avšak v tomto výpočtu nebylo možno použít skutečný zisk obchodníka ve spojení, jelikož vnitropodnikové ceny významně ovlivnil vztah mezi vyvážejícím výrobcem a obchodníkem ve spojení. Přirážka byla proto vypočtena jako součet prodejních, správních a režijních nákladů obchodní společnosti ve spojení v průběhu období šetření a přiměřeného ziskového rozpětí, které bylo v této fázi stanoveno na 5 %, jelikož nebyly k dispozici žádné smysluplné údaje od spolupracujících společností, které nebyly ve spojení, přebírajících srovnatelné funkce.

(48)

Jeden vyvážející výrobce v USA požadoval úpravu obchodní úrovně podle čl. 2 odst. 10 písm. d) základního nařízení z toho důvodu, že některé jeho domácí prodeje nebyly údajně srovnatelné s vývozem vzhledem k existenci kategorií odběratelů na domácím trhu, u nichž vyvážející výrobce přebírá odlišné funkce. Šetření však prokázalo, že tato žádost nebyla opodstatněná, jelikož společnost nepředložila žádné důkazy na doložení údajných rozdílů ve funkcích. Kromě toho bylo zjištěno, že údajné rozdíly v cenách mezi jednotlivými kategoriemi nebyly jednotné u všech typů výrobků. Žádost byla proto zamítnuta.

(49)

Jelikož úroveň spolupráce byla vysoká a nebyl důvod domnívat se, že se některý z vyvážejících výrobců úmyslně zdržel spolupráce, bylo zbytkové dumpingové rozpětí použitelné pro všechny další vývozce v USA stanoveno na stejné úrovni jako rozpětí stanovené pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce s nejvyšším dumpingovým rozpětím.

(50)

Dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento dovozní ceny CIF na hranice Společenství před proclením byla stanovena takto:

(51)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se běžná hodnota v antidumpingovém šetření týkajícím se dovozů pocházejících z ČLR stanoví v souladu s odstavcem 1 až 6 uvedeného článku pro ty výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(52)

Kritéria pro status tržního hospodářství jsou uvedena níže ve stručné a souhrnné podobě:

(53)

O status tržního hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení požádalo šest vyvážejících výrobců, kteří ve stanovené lhůtě vyplnili formulář žádosti o status tržního hospodářství pro vyvážející výrobce. Komise si vyžádala a ověřila v prostorách těchto společností všechny informace předložené v jejich žádostech o status tržního hospodářství, které považovala za nezbytné. Šetření odhalilo, že status tržního hospodářství je možno přiznat pouze třem vyvážejícím výrobcům a žádost ostatních tří vyvážejících výrobců je nutno zamítnout. Poznamenává se, že u jednoho ze tří vyvážejících výrobců, jimž byl přiznán status tržního hospodářství, toto rozhodnutí podléhá dalšímu ověření pozdě předložených informací, které nebylo možno v této fázi plně prověřit, jak je popsáno níže. Tyto informace (pokud se v dalším šetření potvrdí) by mohly vést k významné změně skutkových okolností, na jejichž základě byl této společnosti přiznán status tržního hospodářství, jelikož to může mít vliv na splnění kritéria 1. Níže uvedená tabulka shrnuje zjištění s ohledem na pět výše uvedených kritérií pro tři společnosti, jimž nebyl přiznán status tržního hospodářství:

(54)

Šetření prokázalo, že společnosti 1, 2 a 3 nesplňují požadavky výše uvedených kritérií 1, 2 a 3.

(55)

Všechny tři společnosti totiž nemohly prokázat, že rozhodovaly na základě tržních signálů a bez zásadních zásahů státu.

(56)

U společnosti 1 bylo zjištěno, že většina ředitelů ve správní radě, včetně předsedy, který ve společnosti vlastní významný podíl, byla stejná jako před privatizací a byla jmenována státem. Bylo rovněž zjištěno, že tito ředitelé jsou členy komunistické strany. Společnost nebyla mimoto s to prokázat splacení akcií v průběhu procesu privatizace. U společnosti 2, která byla založena jako podnik ve vlastnictví státu a v roce 2000 privatizována, šetření prokázalo, že tři členové vedení, kteří byli ve funkcích před privatizací, prováděli privatizaci a dosud mají kontrolu nad hlavními rozhodovacími orgány společnosti. U těchto tří osob bylo zjištěno, že jsou členy komunistické strany. U společnosti 2 bylo dále zjištěno, že poskytla nesprávné údaje ohledně vlastnictví akcií a procesu privatizace, čímž zatajila výrazné zásahy státu. Co se týká společnosti 3, existovaly silné náznaky, že kapitál použitý k založení společnosti byl získán od podniků, které jsou v kolektivním vlastnictví obce a které řídí stávající předseda společnosti, a společnost nebyla schopna vysvětlit a prokázat původ kapitálu.

(57)

Účetnictví všech tří společností nebylo mimoto vedeno v souladu s IAS a při auditu těchto účetnictví byly zjištěny známky vážné nedbalosti.

(58)

Dále bylo zjištěno, že zkreslení způsobené bývalým systémem netržního hospodářství ovlivňuje u dvou společností náklady, zejména co se týká nákladů na získání práv na užívání pozemků (společnosti 1 a 3), nebo aktiv převedených v průběhu privatizace (společnost 2).

(59)

Co se týká dalších tří spolupracujících vyvážejících výrobců, původně se dospělo k závěru, že tyto společnosti splňují všech pět kritérií.

(60)

Avšak po zveřejnění informací zúčastněným stranám, jež měly možnost podat k výše uvedeným zjištěním připomínky, výrobní odvětví Společenství uvedlo, že dvěma z těchto tří vyvážejících výrobců, u nichž bylo navrženo přiznání statusu tržního hospodářství, by neměl být status tržního hospodářství přiznán (dále se na ně odkazuje jako na společnost 4 a společnost 5).

(61)

Co se týká společnosti 4, výrobní odvětví Společenství uvedlo, že existují zásahy státu do řízení, jakož i do financování společnosti.

(62)

Pokud jde o společnost 5, výrobní odvětví Společenství uvedlo, že tato společnost uvedla nižší počet zaměstnanců, a zpochybnilo splacení původního kapitálu. Rovněž zpochybnilo ztráty, které vznikly obchodní společnosti ve spojení.

(63)

S ohledem na společnost 4 nebylo možno v této fázi dospět k závěru, zda tvrzení představují dostatečné důvody pro nepřiznání statusu tržního hospodářství. Ačkoliv se mělo za to, že tato tvrzení jsou závažná, v současné době panuje nejistota ohledně skutečností, na nichž jsou tato tvrzení založena. Než bude možno dospět ke konečnému rozhodnutí, jsou nutné další analýzy informací poskytnutých touto společností a dodatečná šetření. Za těchto okolností se proto považovalo za vhodné přiznat v této fázi společnosti 4 status tržního hospodářství a pokračovat v šetření týkajícím se její žádosti o status tržního hospodářství, aby zúčastněným stranám nebylo bráněno v právu na obranu.

(64)

Pokud jde o tvrzení vznesená vůči společnosti 5, jednalo se o pouhé domněnky. Komise ověřila informace, které poskytl tento vyvážející výrobce, a dospěla k závěru, že tvrzení nebyla opodstatněná. S ohledem na tuto společnost proto nadále platí zjištění Komise.

(65)

Po zveřejnění zjištění Komise všechny tři společnosti, jimž nebyl přiznán status tržního hospodářství, uvedly, že zjištění bylo nesprávné, že splňují všech pět kritérií pro přiznání statusu tržního hospodářství, a že by jim měl být proto status tržního hospodářství přiznán.

(66)

Konkrétně společnost 1 tvrdila, že Komisi poskytla důkaz o splacení akcií v hotovosti, a popřela jakýkoliv vliv státu na rozhodovací proces. Rovněž tvrdila, že její účetnictví je vedeno v souladu s IAS a že náklady na právo na užívání pozemků odpovídaly tržním hodnotám.

(67)

Společnost 2 napadla tvrzení, že by členství jejího vrcholného vedení v komunistické straně mělo vést k závěru, že existují zásahy státu do rozhodovacího procesu společnosti, a uvedla, že předložila důkazy o splacení akcií v průběhu procesu privatizace. Společnost dále uvedla, že i přes porušení některých IAS je její účetnictví v souladu s čínskými účetními standardy.

(68)

Společnost 3 uvedla, že kapitál použitý k založení společnosti byl získán u jiných společností, jež vlastní stejný podílník, že účetnictví je v souladu s IAS a že ceny za práva na užívání pozemků jsou obdobné jako u jiných společností ve stejné oblasti a že se jedná o tržní ceny.

(69)

Komise vzala tyto připomínky v úvahu. Tyto připomínky však nemění zjištění, že těmto třem společnostem by status tržního hospodářství neměl být přiznán.

(70)

Ve skutečnosti společnost 1 tvrdila, že se v Číně běžně nepoužívají bankovní výpisy, nemohla však poskytnout žádné důkazy, že akcie za privatizaci byly skutečně splaceny. Společnost nemohla zpochybnit skutečnost, že struktura řízení společnosti je stejná jako před privatizací, ani že předseda je členem komunistické strany. Zpochybněna nebyla rovněž skutečnost, že ve správní radě nejsou zastoupeni hlavní akcionáři. Proto bylo shledáno, že společnost dostatečně neprokázala, že nepodléhá zásadním zásahům státu.

(71)

Dále nebyly předloženy žádné nové prvky, které by zjištění vyvrátily a podpořily tvrzení, že účetnictví odpovídá IAS a že náklady na práva na užívání pozemků byly v rámci tržních podmínek.

(72)

Společnost 2 zpochybnila závěr, k němuž Komise dospěla, nepopřela však skutečnosti, na nichž byl tento založen. Co se týká procesu privatizace a splacení akcií, společnost tvrdila, že poskytla důkazy, nezabývala se však skutečností, že tyto dokumenty byly nesprávné, jak připustil generální ředitel během inspekce. Společnost rovněž potvrdila, že hlavní vedoucí místa byla obsazena členy komunistické strany.

(73)

Kromě toho nebyly předloženy žádné nové prvky k doložení tvrzení, že účetnictví je v souladu s IAS, společnost pouze uvedla, že je v souladu s čínskými účetními standardy.

(74)

Pokud jde o společnost 3, Komise měla nadále pochybnosti o původu kapitálu společnosti. Společnost 3 ve skutečnosti pouze uvedla, že kapitál byl získán u společností ve spojení, které patří předsedovi společnosti 3, prostřednictvím úvěrů, které byly splaceny do několika měsíců. Bylo zjištěno, že tyto nové informace nejenže jsou v rozporu s tvrzeními zástupců společnosti 3 během inspekce v prostorách společnosti, kdy při inspekci nebyly dostupné žádné důkazy ve formě dokladů, ale jsou rovněž jednoznačně nedostatečné, jelikož neposkytují žádný údaj o původu finančních prostředků na splacení těchto úvěrů.

(75)

Společnost dále znovu uvedla, že její účetnictví je vedeno v souladu s IAS a že nesrovnalosti zjištěné při inspekci bylo ve skutečnosti možno srovnat. K údajnému sesouhlasení však poskytla pouze částečné informace, které dokládaly pouze menší část zjištěných rozdílů. Tyto nové informace byly v každém případě předloženy až po šetření a natolik pozdě, že je nebylo možno ověřit. Společnost rovněž neprokázala, že její nízká cena za práva na užívání pozemků byla skutečně tržní cenou.

(76)

Na základě toho byl status tržního hospodářství přiznán třem vyvážejícím výrobcům:

(77)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se pro země spadající pod zmíněný článek stanoví případné celostátní clo kromě případů, kdy společnosti mohou prokázat, že splňují všechna kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení, a je jim proto přiznáno individuální zacházení.

(78)

Vyvážející výrobci, jimž nebylo možno přiznat status tržního hospodářství, požadovali rovněž individuální zacházení pro případ, že jim nebude přiznán status tržního hospodářství. Žádosti společností o individuální zacházení byly však rovněž zamítnuty, jelikož společnosti nesplňovaly kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 písm. b) základního nařízení, zejména že vývozní ceny a množství byly určeny svobodně a že zásahy státu nejsou takové, aby umožnily obcházet opatření, pokud by pro jednotlivé vývozce byly stanoveny různé sazby cla.

(79)

Pro tři spolupracující vyvážející výrobce, jimž byl přiznán status tržního hospodářství, byl celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku reprezentativní, jak je uvedeno v 21. bodě odůvodnění. U některých typů výrobků byla běžná hodnota založena na cenách zaplacených nebo splatných nezávislými odběrateli v ČLR v běžném obchodním styku, jak je uvedeno v 25. a 26. bodě odůvodnění, a pro typy výrobků s nedostatečným domácím prodejem, aby jej bylo možno považovat za reprezentativní, nebo jejichž prodej se neuskutečnil v běžném obchodním styku, byla běžná hodnota zjištěna početně, jak je popsáno v 27. až 30. bodě odůvodnění.

(80)

V případech, kdy běžná hodnota musela být zjištěna početně, bylo rozpětí prodejních, správních a režijních nákladů a zisku uvedené v 29. a 30. bodě odůvodnění založeno na skutečných prodejních, správních a režijních nákladech a zisku vyvážejícího výrobce u domácího prodeje obdobného výrobku v běžném obchodním styku na domácím trhu v souladu s čl. 2 odst. 6 prvním pododstavcem základního nařízení.

(81)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení musí být běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebyl přiznán status tržního hospodářství, stanovena na základě cen na domácím trhu nebo početně zjištěné běžné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(82)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že pro účely stanovení běžné hodnoty zamýšlí použít Japonsko jako vhodnou srovnatelnou zemi, a zúčastněné strany byly vyzvány, aby uvedly své připomínky. Nedošly však žádné připomínky.

(83)

Osloveni byli všichni známí výrobci persíranů v Japonsku, žádný z nich však se spoluprací nesouhlasil.

(84)

Komise poté oslovila a zaslala dotazníky všem známým výrobcům persíranů v ostatních zemích, o nichž bylo Komisi známo, že se v nich takovíto výrobci nacházejí, a to v Indii a Turecku. Oslovené indické společnosti nezaslaly žádnou odpověď, na dotazník však odpověděl jeden výrobce v Turecku.

(85)

Komise poté zkoumala, zda je výběr Turecka jako srovnatelné země přiměřený. Byl vyvozen závěr, že navzdory tomu, že Turecko má pouze jediného výrobce dotčeného výrobku, jedná se o otevřený trh s nízkým dovozním clem a významnými dovozy z třetích zemí. Při šetření nebyl dále zjištěn žádný důvod, např. nepřiměřeně vysoké náklady surovin nebo energie, který by vedl k domněnce, že Turecko není vhodnou zemí pro stanovení normální hodnoty.

(86)

Údaje, které ve své odpovědi poskytl spolupracující výrobce v Turecku, byly ověřeny na místě a bylo zjištěno, že se jedná o spolehlivé informace, jež mohou být základem běžné hodnoty.

(87)

Vyvozuje se proto předběžný závěr, že Turecko je vhodnou a přiměřenou srovnatelnou zemí v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení.

(88)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla stanovena běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebyl přiznán status tržního hospodářství, na základě ověřených informací získaných od výrobce ve srovnatelné zemi, tj. na základě cen zaplacených nebo splatných na tureckém trhu za srovnatelné typy výrobků, v souladu s výše uvedenou metodikou.

(89)

Jelikož prodej odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na domácím trhu byl reprezentativní a celkově ziskový, běžná hodnota byla stanovena na základě veškerých cen zaplacených či splatných na tureckém trhu za srovnatelné typy výrobků v případě prodeje uskutečněného v běžném obchodním styku, jak je popsáno v 25. a 26. bodě odůvodnění.

(90)

Všichni spolupracující vyvážející výrobci vyváželi dotčený výrobek do Společenství buď přímo nezávislým odběratelům ve Společenství, nebo prostřednictvím obchodních společností ve spojení nebo společností, které nejsou ve spojení, se sídlem v ČLR, v Hongkongu nebo ve Společenství.

(91)

Byl-li dotčený výrobek vyvážen přímo pro nezávislé odběratele ve Společenství, vývozní ceny se v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení zakládaly na cenách dotčeného výrobku skutečně zaplacených či splatných.

(92)

Pokud se prodej uskutečňoval prostřednictvím společnosti ve spojení se sídlem ve Společenství, vývozní cena byla stanovena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Pokud se prodej uskutečňoval prostřednictvím společnosti ve spojení se sídlem mimo Společenství, vývozní cena byla stanovena na základě metody stanovené v 33. bodě odůvodnění.

(93)

Byly provedeny úpravy (bylo-li to vhodné) v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení týkající se nákladů na dopravu, pojištění a manipulaci a vedlejších nákladů, balení, úvěrů, bankovních poplatků a provizí v případě, že byly přiměřené, přesné a doložené ověřenými důkazy.

(94)

U prodeje uskutečňovaného prostřednictvím obchodních společností ve spojení se použila úprava v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení, pokud bylo prokázáno, že tyto společnosti vykonávají obdobné funkce jako zástupce pracující za provizi. V tomto ohledu bylo zjištěno, že rozvržení prodejních, správních a režijních nákladů poskytnuté společností ve spojení bylo spolehlivé a úprava byla založena na této výši prodejních, správních a režijních nákladů a na ziskovém rozpětí ve výši 5 %, jež se při neexistenci smysluplných údajů od spolupracujících dovozců nebo obchodníků ve Společenství, kteří nejsou ve spojení, považovalo za přiměřené ziskové rozpětí.

(95)

Srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny prokázalo, že u dvou ze tří dotčených vývozců bylo dumpingové rozpětí nižší než 2 %, tj. minimální. Dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento dovozní ceny CIF na hranice Společenství před proclením byla prozatímně stanovena takto:

(96)

Aby bylo možno vypočítat celostátní dumpingové rozpětí platné pro všechny ostatní vývozce v ČLR, bylo vzhledem ke zjištěné vysoké úrovni spolupráce (jak bylo uvedeno výše) provedeno srovnání vážené průměrné vývozní ceny tří spolupracujících vývozců, jimž nebyl přiznán status tržního hospodářství, a běžné hodnoty vypočtené na základě údajů ze srovnatelné země podle jejich úrovně ze závodu.

(97)

Na základě toho byla celostátní výše dumpingu prozatímně stanovena na 102,7 % ceny CIF na hranice Společenství před proclením.

(98)

Pro jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce byl celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku reprezentativní, jak je uvedeno v 21. bodě odůvodnění. Pro všechny typy výrobků se proto běžná hodnota zakládala na cenách zaplacených nebo splatných nezávislými odběrateli na Tchaj-wanu v běžném obchodním styku, jak je uvedeno v 25. a 26. bodě odůvodnění, jelikož prodej představoval ve všech případech alespoň 10 % celkového objemu prodejů tohoto typu výrobku.

(99)

Vývoz jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce se uskutečňoval přímo pro nezávislé odběratele ve Společenství. Vývozní cena se proto v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení zakládala na cenách dotčeného výrobku skutečně zaplacených či splatných.

(100)

Běžná hodnota a vývozní ceny byly srovnávány podle jejich úrovně ze závodu, jak bylo popsáno výše, s případnými úpravami v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Byly provedeny úpravy týkající se rabatů, nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku a vedlejších nákladů, balení a úvěrů.

(101)

Spolupracující vyvážející výrobce požadoval úpravu obchodní úrovně z toho důvodu, že některé jeho domácí prodeje se údajně uskutečnily na obchodní úrovni, která není srovnatelná s jeho vývozem. V průběhu šetření bylo zjištěno, že úroveň obchodu nahlášená u jednoho hlavního domácího odběratele byla chybná, což vyvolalo vážné pochybnosti ohledně spolehlivosti klasifikace odběratelů, jež byla poskytnuta k doložení úpravy obchodní úrovně. V každém případě bylo zjištěno, že údajné rozdíly v cenách mezi jednotlivými kategoriemi nebyly v průběhu období šetření jednotné u všech typů výrobků, žádost bylo proto nutno zamítnout.

(102)

Spolupracující vyvážející výrobce žádal o úpravu rozdílů v zaplacených provizích s odvoláním zejména na provize zaplacené zástupci na Tchaj-wanu za prodej na tchajwanském trhu. V průběhu šetření však bylo na základě informací poskytnutých vyvážejícím výrobcem zjištěno, že zástupce vykonával obdobné funkce, jako jsou funkce vykonávané prodejním oddělením vyvážejícího výrobce v případě vývozu. Ačkoliv bylo zjištěno, že tomuto zástupci byly provize skutečně vyplaceny, nebylo shledáno, že by ovlivnily srovnatelnost cen na domácím trhu a vývozních cen. Žádost byla proto zamítnuta, jelikož nebyly splněny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 10 prvním pododstavci základního nařízení.

(103)

Vyvážející výrobce dále žádal o úpravu nákladů na dopravu, které vznikly na domácím trhu. Společnost však nemohla tuto žádost patřičně odůvodnit a předložené doklady byly částečně nesprávné. Proto bylo oznámeno, že podle článku 18 základního nařízení se uplatní ustanovení o částečné spolupráci. Jelikož společnost neposkytla s ohledem na předložené doklady dostatečné vysvětlení, použily se při výpočtu dumpingu dostupné skutečnosti týkající se nákladů na dopravu na domácím trhu. Úprava byla založena na částkách, které bylo možno odůvodnit fakturami od dopravců.

(104)

Jelikož úroveň spolupráce byla vysoká a nebyl důvod domnívat se, že se některý z vyvážejících výrobců úmyslně zdržel spolupráce, bylo zbytkové dumpingové rozpětí použitelné pro všechny další vývozce na Tchaj-wanu stanoveno na stejné úrovni jako rozpětí stanovené pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce.

(105)

Dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento dovozní ceny CIF na hranice Společenství před proclením byla prozatímně stanovena takto:

(106)

Ve Společenství vyrábějí obdobný výrobek dva výrobci se sídlem v Německu, jejichž jménem byl podnět podán a kteří při šetření spolupracovali. V průběhu období šetření jejich výroba v rozpětí od 24 000 do 29 000 tun představovala 100 % výroby Společenství. Má se dále za to, že oba výrobci představují výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Jeden vyvážející výrobce uvedl, že jeden z výrobců ve Společenství dovážel během období šetření dotčený výrobek z Číny, a měl by proto být vyloučen z definice výrobního odvětví Společenství. Úroveň dovozu však byla nízká, jak je uvedeno také ve 151. bodě odůvodnění, a dovoz se uskutečňoval pouze za účelem udržení odběratelů na celém světě. Mimoto se mělo za to, že dovoz tohoto výrobce ve Společenství byl spíše jednáním v sebeobraně proti dumpingovým dovozům než újmou, kterou si sám přivodil, jelikož úroveň průměrných cen při dalším prodeji byla podstatně vyšší než ceny čínského dovozu. Z toho důvodu se tito dva výrobci ve Společenství považovali za výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) základního nařízení.

(107)

Spotřeba Společenství byla stanovena na základě objemu prodeje na trhu Společenství dvou výrobců ve Společenství, dovozů z dotčených zemí a ostatních třetích zemí s příslušnými kódy KN podle údajů Eurostatu a v případě Tchaj-wanu a USA na základě skutečných ověřených údajů. Co se týká ČLR, objem dovozu nahlášený spolupracujícími čínskými vyvážejícími výrobci nepředstavoval celkový dovoz z ČLR. Proto co se týká dovozu z ČLR, mělo se za to, že nejspolehlivějším zdrojem informací pro účely zjištění celkové spotřeby Společenství jsou údaje Eurostatu.

(108)

Jak je uvedeno ve 13. bodě odůvodnění, dotčený výrobek má v současnosti kódy KN 2833 40 00 a ex 2842 90 80. Údaje Eurostatu týkající se kódu KN ex 2842 90 80 zahrnují jeden konkrétní typ persíranů (monopersíran) dovážený převážně z USA a jiné výrobky, např. soli anorganických kyselin nebo peroxokyselin, které nejsou dotčeným výrobkem. Jelikož nebylo možno získat z této širší kategorie výrobků údaje pouze pro persírany, mělo se za to, že by údaje Eurostatu o dovozu týkající se tohoto kódu KN neposkytovaly spolehlivý obrázek o situaci, proto by se neměly použít. Jak je však uvedeno ve 107. bodě odůvodnění, co se týká USA a Tchaj-wanu, byly použity skutečné ověřené údaje o dovozu.

(109)

Na základě těchto údajů bylo zjištěno, že v průběhu posuzovaného období spotřeba vzrostla o 7 %.

Tabulka 1

Spotřeba v EU (objem)

(110)

Komise zkoumala, zda by se dovozy persíranů pocházejících z ČLR, Tchaj-wanu a USA měly posuzovat souhrnně v souladu s čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(111)

Dumpingové rozpětí stanovené v poměru k dovozům z každé z dotčených zemí bylo nad úrovní minimální hranice vymezené v čl. 9 odst. 3 základního nařízení a objemy dovozů z každé z těchto zemí nebyly zanedbatelné ve smyslu čl. 5 odst. 7 základního nařízení, tj. jejich podíly na trhu v období šetření dosáhly 14,9 %, 5,9 %, resp. 9,3 %. Jak je uvedeno v 95. bodě odůvodnění, u dvou vyvážejících výrobců v ČLR bylo zjištěné dumpingové rozpětí nižší než minimální hranice. K dovozům těchto dvou společností se proto nepřihlíželo.

(112)

Co se týká podmínek hospodářské soutěže, šetření prokázalo (jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění), že persírany dovážené z dotčených zemí a persírany výrobního odvětví Společenství jsou obdobné, pokud jde o jejich základní fyzikální a technické vlastnosti. Rovněž persírany pocházející z těchto zemí na straně jedné a persírany vyráběné a prodávané ve Společenství na straně druhé byly prodávány prostřednictvím srovnatelných prodejních kanálů a za obdobných obchodních podmínek; vzájemně proto soutěží. Bylo rovněž zjištěno, že vývozní ceny ČLR, Tchaj-wanu a USA vykazovaly v posuzovaném období obdobný trend a byly významně nižší než ceny Společenství.

(113)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje předběžný závěr, že byla splněna všechna kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení a že dovoz z dotčených zemí by se měl posuzovat souhrnně.

(114)

Dovoz z dotčených zemí mezi rokem 2003 a obdobím šetření vzrostl o 43 %. Zatímco v roce 2003 tyto dovozy činily 8 778 tun, v období šetření dosáhly výše 12 593 tun. Nárůst dovozu byl zvlášť výrazný mezi rokem 2003 a 2004, kdy se dovoz zvýšil o 31 %.

Tabulka 2

Dovozy z dotčených zemí

(115)

Podíl dotčených zemí na trhu se mezi rokem 2003 a obdobím šetření zvýšil z 22,6 % na 30,2 %, tj. o 7,6 procentního bodu. Nárůst byl zvlášť výrazný mezi rokem 2003 a 2004, kdy podíl na trhu stoupl o 4,8 procentního bodu.

Tabulka 3

Podíl dotčených zemí na trhu

(116)

Od roku 2003 do období šetření se ceny dovozu z dotčených zemí snížily o 12 %. Poklesly z 946 EUR/tuna v roce 2003 na 828 EUR/tuna v období šetření.

Tabulka 4

Ceny dotčených dovozů

(117)

S cílem odhalit cenové podbízení byl proveden rozbor údajů o cenách vztahujících se k období šetření. Odpovídající prodejní ceny výrobního odvětví Společenství byly čisté ceny po odečtení slev a rabatů. Podle potřeby byly tyto ceny upraveny na cenu ze závodu, tj. s vyloučením nákladů na dopravu ve Společenství. Dovozní ceny dotčených zemí byly také čisté ceny bez slev a rabatů a podle potřeby byly upraveny na ceny CIF na hranice Společenství.

(118)

Prodejní ceny výrobního odvětví Společenství a dovozní ceny dotčených zemí byly porovnány na stejné úrovni obchodování, a sice na úrovni prodeje nezávislým odběratelům na trhu Společenství.

(119)

V průběhu období šetření vážený průměr rozpětí cenového podbízení vyjádřený v procentech prodejních cen výrobního odvětví Společenství činil u tchajwanského vývozce 30,2 %, pro ČLR 30,3 % a pro USA 7,4 %. Celkový vážený průměr rozpětí cenového podbízení pro všechny dotčené země v období šetření činil 22,7 %.

(120)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo prozkoumání dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Společenství vyhodnocení všech hospodářských činitelů, které měly vliv na stav výrobního odvětví Společenství během posuzovaného období. Vzhledem k tomu, že se analýza týká jen dvou společností, je z důvodu zachování důvěrnosti většina ukazatelů uvedena v indexované podobě nebo je uvedeno rozpětí.

(121)

Mezi rokem 2003 a obdobím šetření vykazoval objem výroby výrobního odvětví Společenství jasně negativní tendenci. Zatímco v období od roku 2003 do roku 2004 byl objem výroby stálý, v roce 2005 náhle poklesl o 10 % a tento trend pokračoval i v období šetření. Ačkoliv v období šetření činilo využití kapacity více než 70 %, celkově se výroba výrobního odvětví Společenství v posuzovaném období snížila o 14 %.

(122)

Výrobní kapacita byla mezi rokem 2003 a obdobím šetření stálá.

(123)

V níže uvedené tabulce je uvedena výkonnost výrobního odvětví Společenství v poměru k jeho prodeji nezávislým odběratelům ve Společenství.

Tabulka 6

Objem prodeje, podíl na trhu, ceny a průměrné jednotkové ceny ve Společenství

(124)

Objem prodeje výrobního odvětví Společenství se v posuzovaném období postupně snížil o 10 %. To je nutno posuzovat v kontextu rostoucí spotřeby v ES.

(125)

Celkově se podíl výrobního odvětví Společenství na trhu mezi rokem 2003 a obdobím šetření trvale snižoval, a to o 11 procentních bodů. Pokles byl zvlášť zřetelný mezi rokem 2003 a 2004, kdy došlo k úbytku ve výši 7,6 procentního bodu. Jak pokles objemu prodeje, tak snížení podílů na trhu je nutno posuzovat na základě vývoje spotřeby Společenství, která vzrostla o 7 %, a rostoucího dovozu z dotčených zemí v průběhu posuzovaného období. Během téhož období jednotkové náklady výrobního odvětví Společenství vzrostly o 5 %. Pokles objemu výroby při stálé kapacitě vedl k rozvržení vyšších režijních nákladů na jednotku.

(126)

Jednotkové prodejní ceny výrobního odvětví Společenství se v posuzovaném období rovněž snížily o 8 %. Tento pokles cen ukazuje, že výrobní odvětví Společenství nemohlo přenést nárůst celkových nákladů na své odběratele. Výrobní odvětví Společenství muselo naopak ceny snížit, aby nepřišlo o další odběratele nebo zakázky.

(127)

Následující údaje ukazují objem zásob na konci každého období.

Tabulka 7

Zásoby

(128)

Šetření prokázalo, že zásoby nelze považovat za smysluplný činitel újmy, jelikož velká většina výroby se uskutečňuje na zakázku. Tendence týkající se zásob jsou proto uvedeny pro informaci. Výše zásob byla v každém případě celkově poměrně stálá. Mezi rokem 2003 a 2004 se snížila o 17 %, poté se do konce roku 2005 zvýšila o 41 %, načež opět poklesla o 21 % a dosáhla téměř stejné úrovně jako v roce 2003.

(129)

Mezi rokem 2003 a obdobím šetření se investice do výroby obdobného výrobku snížily o 45 %. Po prudkém poklesu ve výši 79 % mezi rokem 2003 a 2004 zůstaly v roce 2004 na nízké úrovni. V průběhu období šetření se hodnota investic v porovnání s rokem 2003 zvýšila o 27 %, zůstala však na nízké úrovni. Během šetření bylo zjištěno, že se investice do budov, vybavení a strojů uskutečnily převážně za účelem zachování výrobní kapacity. Vzhledem k výše uvedenému nízkému využití výrobní kapacity nebylo cílem investic v žádném případě zvýšení celkové výrobní kapacity.

(130)

Šetření prokázalo, že se finanční výsledky výrobního odvětví Společenství zhoršily, nebylo však zjištěno, že by v průběhu posuzovaného období byla vážně postižena jeho schopnost získávat kapitál.

(131)

Pokles objemu prodeje spolu s klesajícími prodejními cenami mezi rokem 2003 a obdobím šetření významně postihly ziskovost výrobního odvětví Společenství, tj. ta se mezi rokem 2003 a obdobím šetření snížila o 15,5 procentního bodu. Negativní tendence byla zvlášť patrná v období od roku 2004 do roku 2005, kdy se ziskovost snížila o více než 10 procentních bodů. Návratnost celkových investic se vypočítala vyjádřením čistého zisku před zdaněním obdobného výrobku jako procentní podíl čisté účetní hodnoty fixního majetku přiděleného obdobnému výrobku. Tento ukazatel se vyvíjel obdobně jako ziskovost, v posuzovaném období se významně snížil, zvlášť výrazně v období od roku 2004 do roku 2005, kdy návratnost investic poklesla o 17 procentních bodů. Co se týká peněžního toku vytvořeného výrobním odvětvím Společenství, byla zjištěna stejně nepříznivá tendence, což vedlo k výraznému celkovému zhoršení finanční situace výrobního odvětví Společenství v období šetření.

(132)

Počet pracovníků zaměstnaných výrobním odvětvím Společenství se celkově snížil o 13 %, částečně v důsledku procesu restrukturalizace na počátku posuzovaného období. Ačkoliv se celkové mzdové náklady značně snížily, průměrné mzdy byly stálé. Snížení počtu zaměstnanců bylo obdobné jako pokles výroby. V důsledku toho mohlo výrobní odvětví Společenství udržet stejnou úroveň produktivity jako v roce 2003.

(133)

Vzhledem k objemu a ceně dumpingových dovozů nelze dopad skutečného dumpingového rozpětí považovat za zanedbatelný.

(134)

V prosinci 1995 Rada uložila konečné antidumpingové clo na peroxodvojsírany (persírany) pocházející z ČLR (3). Platnost těchto opatření skončila v dubnu 2002 (4). Údaje shromážděné během tohoto šetření naznačují, že ačkoliv výrobní odvětví Společenství překonalo účinky dřívějšího dumpingu, jeho situace se významně zhoršila po roce 2002, kdy byla antidumpingová cla zrušena a na trh Společenství se opět dostaly dumpingové dovozy.

(135)

Šetření prokázalo, že navzdory zvýšení spotřeby o 7 % výrobní odvětví Společenství v posuzovaném období zaznamenalo ztráty u objemu prodeje (– 10 %) i podílu na trhu (– 11 procentních bodů). V posuzovaném období proto růstu nevyužilo.

(136)

V průběhu posuzovaného období se objem dumpingových dovozů persíranů z dotčených zemí významně zvýšil, tj. o 43 %, a stejně tak se o 7,6 procentního bodu zvýšily jejich podíly na trhu a v období šetření dosáhly 30,2 % trhu Společenství. Současně se ceny těchto dovozů značně snížily a byly nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Společenství v průměru o 22,7 %.

(137)

Analýza ukazatelů újmy prokázala, že se v posuzovaném období situace výrobního odvětví Společenství významně zhoršila. U všech ukazatelů újmy byla v posuzovaném období zaznamenána negativní tendence. Aby výrobní odvětví Společenství nepřišlo o další podíl na trhu a aby zachovalo výrobu na přiměřené úrovni, nemělo žádnou jinou možnost než sledovat úrovně cen stanovené dumpingovými dovozy, tj. mezi rokem 2003 a obdobím šetření muselo své ceny snížit o 8 %. To vedlo k významnému poklesu ziskovosti v posuzovaném období. Výrobní odvětví Společenství nebylo mimoto schopno přenést zvýšení nákladů na své odběratele a v průběhu posuzovaného období se jeho finanční situace významně zhoršila.

(138)

Snížení objemu prodeje znamenalo rovněž to, že výrobní odvětví Společenství nemohlo využít zvýšení poptávky na trhu s persírany.

(139)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje předběžný závěr, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(140)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz dotčeného výrobku pocházející ze Spojených států amerických, ČLR a Tchaj-wanu způsobil výrobnímu odvětví Společenství újmu, kterou lze považovat za podstatnou. Byly prozkoumány i jiné známé činitele, které by mohly vedle dumpingového dovozu současně způsobit újmu výrobnímu odvětví Společenství, aby se zajistilo, že tato případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připsána dumpingovému dovozu.

(141)

Objem dovozu z dotčených zemí se významně zvýšil o 43 % a podíl dovozu na trhu se zvýšil o 7,6 procentního bodu. Podíl výrobního odvětví Společenství na trhu se současně snížil o přibližně 11 procentních bodů. Průměrná jednotková prodejní cena za tunu dovozu z dotčených zemí se snížila o 12 % a v období šetření byla nižší než průměrné ceny výrobního odvětví Společenství v průměru o 22,7 %. Významný nárůst objemu dovozu z dotčených zemí a zvýšení jeho podílu na trhu v průběhu posuzovaného období za ceny, které byly významně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství, se časově shodovaly se zřejmým zhoršením celkové finanční situace výrobního odvětví Společenství během stejného období. Toto zhoršení je zvlášť patrné u prodejních cen, ziskovosti, návratnosti investic, peněžního toku a zaměstnanosti.

(142)

Při analýze účinku dumpingového dovozu bylo zjištěno, že cena je důležitým prvkem hospodářské soutěže, jelikož otázky kvality nehrají významnou roli. Je nutno zmínit, že ceny dumpingového dovozu byly značně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství i ceny dovozů z ostatních třetích zemí.

(143)

Proto byl přijat předběžný závěr, že tlak vyvinutý dotčeným dovozem, jehož objem a podíl na trhu se od roku 2003 zvyšoval a který se uskutečňoval za velmi nízké a dumpingové ceny, hrál rozhodující úlohu ve zhoršení finanční situace výrobního odvětví Společenství.

(144)

Podle údajů Eurostatu a podle informací získaných v průběhu šetření hlavní třetí zemí, z níž se dovážejí persírany, je Turecko s podílem na trhu v průběhu období šetření ve výši 3 %. Další, avšak menší vyvážející zemí je Japonsko, ačkoliv jeho objem dovozu se blíží 0 %.

(145)

Dovoz pocházející z třetích zemí jiných než ČLR, USA a Tchaj-wan se snížil o 8 %, z 2 466 tun v roce 2003 na 2 262 tun v období šetření. Jejich podíl na trhu se proto celkově snížil z 6,3 % v roce 2003 na 5,4 % v období šetření.

(146)

Dovoz z Turecka v roce 2003 činil 2 161 tun a v posuzovaném období se snížil o 42 % na 1 247 tun v období šetření a dosáhl podílu na trhu ve výši 3 %. Ačkoliv se dovoz z Turecka uskutečňoval za nižší ceny, než jsou prodejní ceny výrobního odvětví Společenství, jeho omezený a postupně se dokonce snižující podíl na trhu nebyl považován za podíl, který by měl nepříznivý účinek na situaci výrobního odvětví Společenství.

(147)

Dovoz ze zbývajících třetích zemí je podle statistických údajů Eurostatu na velmi nízké úrovni; tj. 304 tun v roce 2003, přičemž v období šetření se toto množství zvýšilo na 1 015 tun. Přes tento nárůst se úroveň tohoto dovozu blíží minimální úrovni a v období šetření tento dovoz představoval pouze 2,4 % spotřeby Společenství. Ceny tohoto dovozu byly dále významně vyšší než ceny dovozu z dotčených zemí a z Turecka. Proto se vyvozuje závěr, že tento dovoz neměl významný účinek na stav výrobního odvětví Společenství.

(148)

Lze proto učinit předběžný závěr, že dovoz ze zemí jiných než z ČLR, USA a Tchaj-wan nepřispěl k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(149)

Vývoz persíranů uskutečněný výrobním odvětvím Společenství mimo Společenství se v posuzovaném období snižoval (o 13 %). Stejně tak se v posuzovaném období vývozní ceny výrobního odvětví Společenství snížily o 9 %. Tento vývoz však v období šetření představoval pouze 6 % celkového prodeje výrobního odvětví Společenství stranám, které nejsou ve spojení, proto se dospělo k závěru, že neměl významný účinek na podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(150)

Jak bylo uvedeno v 95. bodě odůvodnění, u dvou vyvážejících výrobců bylo zjištěné dumpingové rozpětí nižší než minimální hranice. Dovoz těchto společností proto nebyl ve výše uvedené analýze újmy brán v potaz. Místo toho se zkoumalo, zda tento dovoz mohl zapříčinit podstatnou újmu, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo. Vzhledem k omezenému objemu tohoto dovozu, jehož podíl na trhu v období šetření dosáhl 6,9 %, se usuzovalo, že nedumpingový dovoz nemohl zpřetrhat příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(151)

Jeden výrobce ve Společenství dovážel dotčený výrobek od společnosti, s níž je ve spojení, se sídlem v ČLR a prodával jej dále na trhu Společenství. Ačkoliv ceny při dalším prodeji byly skutečně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství, je nutno uvést, že objem tohoto čínského dovozu představoval pouze menší část celkového dovozu z ČLR (méně než 4 %). Tento dovoz se dále uskutečňoval pouze za účelem udržení odběratelů na celém světě, kteří by jinak dotčený výrobek nakupovali u čínských dodavatelů za dumpingové ceny. Cena při dalším prodeji na trhu Společenství byla mimoto průměrně podstatně vyšší než dovozní ceny ostatních čínských vyvážejících výrobců. Proto se dospělo k závěru, že dovoz dotčeného výrobku z ČLR výrobním odvětvím Společenství nezpřetrhal příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(152)

Časová shoda mezi nárůstem dumpingového dovozu z ČLR, USA a Tchaj-wanu, zvýšením podílu na trhu a zjištěným cenovým podbízením na jedné straně a zřejmým zhoršením situace výrobního odvětví Společenství na straně druhé vede k závěru, že dumpingový dovoz způsobil podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení. Výrobní odvětví Společenství muselo zejména snížit své prodejní ceny na trhu Společenství kvůli cenovému tlaku dumpingového dovozu. Zvýšení celkových nákladů proto nemohlo být přeneseno na odběratele a zisková rozpětí se významně snížila s drastickým dopadem na celkovou finanční situaci výrobního odvětví Společenství. Byl analyzován možný účinek ostatních činitelů, zejména dovozu z ostatních třetích zemí, nedumpingového dovozu pocházejícího z ČLR, vývozu výrobního odvětví Společenství a vývoje nákladů, nebylo však zjištěno, že by byly rozhodujícím důvodem újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(153)

Na základě výše uvedené analýzy, která náležitě rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Společenství od účinků dumpingových dovozů působících újmu, byl vyvozen předběžný závěr, že dovozy persíranů z ČLR, USA a Tchaj-wanu způsobily výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(154)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo třeba posoudit, zda i přes závěry o dumpingu působícím újmu existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že není v zájmu Společenství přijmout v tomto konkrétním případě opatření. V tomto smyslu je třeba zvážit vliv možných opatření na všechny zúčastněné strany a také důsledky případného nepřijetí opatření.

(155)

Pro posouzení pravděpodobného dopadu uložení nebo neuložení opatření byly vyžádány informace od všech zúčastněných stran, o nichž buď bylo známo, že se jich tato záležitost týká, nebo které se samy přihlásily. Na tomto základě Komise rozeslala dotazníky výrobnímu odvětví Společenství, 12 dovozcům, jež nejsou ve spojení, a 11 uživatelům.

(156)

Jak je uvedeno v 9. bodě odůvodnění, na dotazník odpověděli dva žádající výrobci ve Společenství a dva dovozci, kteří nejsou ve spojení.

(157)

Nepříznivá situace výrobního odvětví Společenství je důsledkem jeho problémů konkurovat levnému dumpingovému dovozu.

(158)

Očekává se, že uložení opatření zamezí dalšímu narušování trhu a stlačování cen a obnoví spravedlivou hospodářskou soutěž. Výrobní odvětví Společenství by pak mělo být schopno zvýšit objem prodeje a získat zpět podíl na trhu, a tak docílit lepších úspor z rozsahu a dosáhnout potřebné výše zisku za účelem zlepšení finanční situace výrobního odvětví a dalších investic do výrobních zařízení, což zaručí jeho přežití.

(159)

Pokud by však antidumpingová opatření nebyla uložena, situace výrobního odvětví Společenství by se dále zhoršovala. Výrobní odvětví Společenství je zvláště poznamenáno ztrátou příjmů v důsledku stlačených cen, klesajícího podílu na trhu a významného snížení zisku. S ohledem na klesající příjmy a značně se zhoršující vývoj v průběhu období šetření je velmi pravděpodobné, že se finanční situace výrobního odvětví Společenství bude i nadále zhoršovat, pokud by opatření přijata nebyla. To by nakonec vedlo ke snižování výroby, což následně ohrožuje zaměstnanost a investice ve Společenství. To platí obzvláště nyní, když evropský trh zůstává jedním z mála vývozních trhů, které dotčeným zemím zbyly poté, co byla antidumpingová cla na persírany z Číny uložena ve Spojených státech amerických. Pokud by byla výroba ve Společenství ukončena, uživatelé persíranů by se stali závislejšími na dodavatelích mimo Společenství.

(160)

Dospělo se tudíž k předběžnému závěru, že uložení antidumpingových opatření umožní výrobnímu odvětví Společenství překonat účinky dumpingu působícího újmu, kterou utrpělo, a že je proto v jeho zájmu opatření zavést.

(161)

Komise zaslala dotazníky všem známým dovozcům/obchodníkům. Co se týká dovozců, odpověď na dotazník poskytli pouze dva dovozci. Objem dotčeného výrobku dovezený těmito dvěma dovozci však představoval 18,9 % celkového dovozu do Společenství a 6,7 % spotřeby Společenství.

(162)

Je nutno uvést, že tito dovozci v období šetření pořizovali dodávky pouze z dotčených zemí (USA a Tchaj-wan), a proto tvrdili, že uložení antidumpingového cla by mělo významný dopad na jejich finanční situaci.

(163)

Na základě informací předložených dotčenými dovozci však bylo zjištěno, že podíl dovozů persíranů na celkovém obratu společnosti představoval v průběhu období šetření pouze zanedbatelnou část (tj. mezi 0,03 % a 1,3 %). Ačkoliv se tedy nepopírá, že uložení antidumpingového cla může mít na tyto společnosti určitý dopad, tento dopad by byl celkově zanedbatelný.

(164)

Dále lze přiměřeně očekávat, že případný nárůst cen by bylo možno přinejmenším částečně přenést na odběratele, jelikož (jak je uvedeno ve 166. bodě odůvodnění) persírany představují ve většině případů pouze zlomek celkových nákladů těchto odběratelů. Je nutno zmínit, že jsou dostupné jiné zdroje dodávek, např. Turecko, Japonsko, jakož i ty části čínského vývozu, jež nepodléhají žádnému antidumpingovému clu.

(165)

Komise zaslala dotazníky všem jedenácti známým uživatelům ve Společenství. Na dotazník neodpověděl žádný z nich. Žádní jiní uživatelé neposkytli Komisi informace, ani se v průběhu tohoto šetření nepřihlásili.

(166)

Neobjevily se žádné náznaky, že zájmy uživatelů budou významně postiženy. Na základě dostupných informací představují persírany ve většině případů pouze menší část celkových výrobních nákladů a účinek antidumpingových cel by byl zanedbatelný.

(167)

S přihlédnutím k výše uvedeným činitelům se má za to, že uložení opatření nebude mít žádný významný nepříznivý účinek (pokud vůbec) na situaci uživatelů a dovozců dotčeného výrobku. Vyvozuje se proto předběžný závěr, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, proč by prozatímní antidumpingová cla neměla být uložena.

(168)

S ohledem na závěry učiněné ohledně dumpingu, výsledné újmy, příčinné souvislosti a zájmu Společenství by prozatímní opatření měla být uložena s cílem zabránit další újmě výrobního odvětví Společenství způsobené dumpingovými dovozy.

(169)

Úroveň uložených opatření by měla být dostatečná, aby odstranila újmu způsobenou těmito dovozy bez překročení zjištěného dumpingového rozpětí. Při výpočtu nezbytné výše cla pro odstranění účinků dumpingu působícího újmu se přihlíželo k tomu, že jakákoli opatření by měla výrobnímu odvětví Společenství umožnit pokrýt výrobní náklady a dosáhnout zisku před zdaněním, kterého lze v rozumné míře dosáhnout ve výrobním odvětví tohoto typu za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. za neexistence dumpingových dovozů, u prodejů obdobného výrobku ve Společenství. Rozpětí zisku výrobců před zdaněním použité pro tento výpočet činilo na základě podnětu a skutečností potvrzených v tomto šetření 12 %. Skutečné zisky dosažené výrobním odvětvím Společenství v roce 2003 a 2004, jakož i v letech před posuzovaným obdobím, nebyly nikdy nižší, než je tato referenční úroveň.

(170)

Nezbytný růst cen byl pak určen na základě srovnání vážené průměrné dovozní ceny stanovené pro výpočet cenového podbízení (viz 117. až 119. bod odůvodnění) a ceny výrobků prodávaných výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství, která nepůsobí újmu. Cena, která nepůsobí újmu, byla stanovena po úpravě prodejní ceny výrobního odvětví Společenství o skutečnou ztrátu nebo zisk zaznamenaný v období šetření a po připočtení výše uvedeného ziskového rozpětí. Případné rozdíly vyplývající z tohoto srovnání byly následně vyjádřeny jako procentní podíl celkové dovozní hodnoty CIF.

(171)

Tyto rozdíly byly u čínských spolupracujících vyvážejících výrobců, jimž byl přiznán status tržního hospodářství, vyšší než zjištěná dumpingová rozpětí. Při výpočtu celostátní úrovně pro odstranění újmy pro všechny ostatní vývozce v ČLR je nutno připomenout, že úroveň spolupráce byla vysoká. Proto se rozpětí újmy vypočetlo jako rozdíl vážených průměrných dovozních cen CIF společností, jimž nebyl přiznán status tržního hospodářství, a ceny nepůsobící újmu, jak byla vypočtena výše. V případě USA byla úroveň pro odstranění újmy nižší než dumpingové rozpětí zjištěné u vyvážejících výrobců, zatímco u Tchaj-wanu byla úroveň pro odstranění újmy vyšší než zjištěné dumpingové rozpětí.

(172)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se má za to, že by mělo být uloženo prozatímní antidumpingové clo ve výši zjištěného dumpingového rozpětí, ale v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení by nemělo byt vyšší než výše vypočtené rozpětí újmy.

(173)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení se stanovily na základě zjištění tohoto šetření. Proto odrážejí stav těchto společností zjištěný v průběhu šetření. Tyto celní sazby (oproti zbytkovému clu použitelnému na „všechny ostatní společnosti“ v USA a na Tchaj-wanu a celostátnímu clu použitelnému na „všechny ostatní společnosti“ v ČLR) jsou proto výlučně použitelné na dovozy výrobků pocházejících z dotčené země a vyráběných uvedenými společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu s názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné na „všechny ostatní společnosti“.

(174)

S veškerými žádostmi o použití těchto antidumpingových celních sazeb pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu, po vzniku nových výrobních či prodejních subjektů) je třeba se obrátit na Komisi (5) a připojit veškeré příslušné údaje, zejména pak údaje o změnách v činnostech společnosti spojených s výrobou či domácími a vývozními prodeji, které souvisejí např. se změnou názvu nebo se změnou ve výrobních či prodejních subjektech. Bude-li to vhodné, Komise po konzultaci s poradním výborem příslušně změní nařízení formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(175)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti byly stanoveny tyto prozatímní celní sazby:

(176)

Aby bylo minimalizováno riziko obcházení uložených opatření z důvodu velkého rozdílu mezi výší cel pro vyvážející výrobce v ČLR, má se za to, že je nezbytné přijmout v tomto případě zvláštní opatření určená k zajištění řádného použití antidumpingových cel. Zvláštního dumpingového rozpětí vypočteného pro dotčeného výrobce mohou využít pouze dovozy dotčeného výrobku vyrobeného příslušným vyvážejícím výrobcem v ČLR. Tato zvláštní opatření, která se vztahují pouze na společnosti v ČLR, pro něž byla zavedena individuální celní sazba, zahrnují:

(177)

Povinnost předložit celním orgánům členských států platnou obchodní fakturu, která splňuje požadavky stanovené v příloze tohoto nařízení. Dovoz, k němuž uvedená faktura přiložena není, podléhá zbytkovému antidumpingovému clu použitelnému na všechny ostatní společnosti v ČLR.

(178)

Pokud by se po uložení antidumpingových opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností v ČLR využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. V tomto případě a za předpokladu, že jsou splněny podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení opatření. V rámci tohoto šetření lze mimo jiné prošetřit potřebu zrušit individuální celní sazby a následně uložit celostátní nebo zbytkové clo.

(179)

V zájmu řádného úředního postupu se stanoví lhůta, ve které mohou zúčastněné strany, jež se samy přihlásily ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení řízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Rovněž je třeba uvést, že zjištění týkající se uložení antidumpingových cel, k nimž se dospělo pro účely tohoto nařízení, jsou prozatímní a že mohou být pro účely jakýchkoli konečných cel znovu uvážena,