PROTOKOL O REGISTRECH ÚNIKŮ A PŘENOSŮ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK

Strany tohoto protokolu,

připomínajíce ustanovení čl. 5 odst. 9 a čl. 10 odst. 2 Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva),

uznávajíce, že registry úniků a přenosů znečišťujících látek představují důležitý mechanismus pro zvyšování odpovědnosti podniků, snižování znečištění a podporu udržitelného rozvoje, jak stanoví Deklarace z Luccy přijatá na prvním zasedání stran Aarhuské úmluvy,

s ohledem na zásadu 10 Deklarace z Rio de Janeira o životním prostředí a rozvoji z roku 1992,

s ohledem také na zásady a závazky přijaté na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v roce 1992, zejména na ustanovení kapitoly 19 Agendy 21,

berouce v potaz Program dalšího provádění Agendy 21 přijatý Valným shromážděním Organizace spojených národů na jeho devatenáctém zvláštním zasedání v roce 1997, ve kterém se mimo jiné požaduje rozšíření vnitrostátních kapacit a schopností pro shromažďování, zpracovávání a šíření informací s cílem umožnit veřejnosti, aby vhodnými prostředky získávala informace o globálních otázkách životního prostředí,

s ohledem na Plán pro provádění výsledků Světového summitu o udržitelném rozvoji konaného v roce 2002, ve kterém se vyzývá k vývoji ucelených a integrovaných informací o chemických látkách, například prostřednictvím vnitrostátních registrů úniků a přenosů znečišťujících látek,

s ohledem na činnost Mezivládního fóra pro chemickou bezpečnost, zejména na Deklaraci z Bahie z roku 2000 o chemické bezpečnosti, Priority pro činnost po roce 2000 a Akční plán pro registry úniků a přenosů znečišťujících látek/emisní inventury,

berouce také v úvahu činnost uskutečňovanou v rámci Meziorganizačního programu pro správné nakládání s chemickými látkami,

berouce dále v úvahu činnost Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), zejména doporučení Rady OECD týkající se vytváření registrů úniků a přenosů znečišťujících látek, ve kterém rada vyzývá členské státy, aby vytvořily registry úniků a přenosů znečišťujících látek a zpřístupnily tyto registry veřejnosti,

přejíce si vytvořit mechanismus, který přispěje k tomu, aby všichni příslušníci stávající generace i generací budoucích mohli žít v životním prostředí přiměřeném pro jejich zdraví a dobré životní podmínky, a to zajištěním rozvoje veřejně dostupných informačních systémů o životním prostředí,

přejíce si také zajistit, aby při rozvoji těchto systémů byly zohledněny zásady přispívající k udržitelnému rozvoji, jako je přístup založený na předběžné opatrnosti, který je obsažen v zásadě 15 Deklarace z Rio de Janeira o životním prostředí a rozvoji z roku 1992,

vědomy si vazby mezi vhodnými informačními systémy o životním prostředí a výkonem práv obsažených v Aarhuské úmluvě,

uznávajíce potřebu spolupráce s ostatními mezinárodními iniciativami v oblasti znečišťujících látek a odpadů, včetně Stockholmské úmluvy o persistentních organických polutantech z roku 2001 a Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování z roku 1989,

vědomy si toho, že cílem integrovaného přístupu k omezování znečištění a množství odpadů pocházejících z provozu průmyslových zařízení a jiných zdrojů je dosáhnout vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku, zajistit posun k udržitelnému a environmentálně šetrnému rozvoji a chránit zdraví stávající generace i generací budoucích,

přesvědčeny o hodnotě registrů úniků a přenosů znečišťujících látek jako nákladově efektivního nástroje, který podporuje šetrnější chování k životnímu prostředí, zajišťuje přístup veřejnosti k informacím o únicích a přenosech znečišťujících látek v jednotlivých komunitách a prostřednictvím těchto komunit a slouží orgánům státní správy při sledování vývoje, prokazování pokroku při snižování znečištění, monitorování souladu s určitými mezinárodními dohodami, stanovování priorit a hodnocení pokroku dosaženého na základě politik a programů v oblasti životního prostředí,

domnívajíce se, že registry úniků a přenosů znečišťujících látek mohou mít značný přínos pro průmyslové odvětví v důsledku lepšího nakládání se znečišťujícími látkami,

berouce v potaz možnosti využití údajů z registrů úniků a přenosů znečišťujících látek ve spojení s informacemi o zdraví, životním prostředí, demografii, hospodářství a jiných důležitých aspektech pro účely lepšího pochopení možných problémů, identifikace problematických otázek, přijetí preventivních a zmírňujících opatření a stanovení priorit pro péči o životní prostředí,

vědomy si významu ochrany soukromí identifikovaných nebo identifikovatelných fyzických osob při zpracování informací ohlašovaných do registrů úniků a přenosů znečišťujících látek v souladu s platnými mezinárodními normami v oblasti ochrany údajů,

vědomy si také významu vývoje mezinárodně slučitelných systémů registrace úniků a přenosů znečišťujících látek pro zlepšení porovnatelnosti údajů,

berouce na vědomí, že řada členských států Evropské hospodářské komise OSN, Evropského společenství a stran Severoamerické dohody o volném obchodu shromažďuje údaje o únicích a přenosech znečišťujících látek z různých zdrojů a poskytuje tyto údaje veřejnosti, a vědomy si zejména dlouhodobých a cenných zkušeností některých zemí v této oblasti,

berouce v úvahu různé povahy stávajících registrů emisí a nutnost zamezit duplicitě, a uznávajíce proto nutnost určité míry flexibility,

vyzývajíce k postupnému rozvoji vnitrostátních registrů úniků a přenosů znečišťujících látek,

vyzývajíce také k vytvoření vazeb mezi vnitrostátními registry úniků a přenosů znečišťujících látek a informačními systémy o jiných únicích veřejného významu,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Cíl

Cílem tohoto protokolu je zlepšit přístup veřejnosti k informacím vytvořením ucelených, integrovaných, celostátních registrů úniků a přenosů znečišťujících látek (PRTR – pollution release and transfer registers) v souladu s ustanoveními tohoto protokolu, což by mohlo usnadnit účast veřejnosti na rozhodování v záležitostech životního prostředí a přispět k prevenci a snižování znečištění životního prostředí.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto protokolu se:

1.	„stranou“, nevyplývá-li ze znění protokolu něco jiného, rozumí stát nebo regionální organizace hospodářské integrace uvedená v článku 24, které souhlasily s tím, aby byly vázány tímto protokolem a pro něž protokol vstoupil v platnost;

2.	„úmluvou“ rozumí Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí uzavřená v Aarhusu, Dánsko, dne 25. června 1998;

3.	„veřejností“ rozumí jedna nebo více fyzických nebo právnických osob a jejich sdružení, organizace nebo skupiny v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi;

4.	„provozovnou“ rozumí jedno nebo více zařízení ve stejné lokalitě nebo v přilehlých lokalitách, které vlastní nebo provozuje stejná fyzická nebo právnická osoba;

5.	„příslušným orgánem“ rozumí vnitrostátní orgán nebo orgány nebo jakýkoliv jiný příslušný subjekt nebo subjekty, které jsou určeny stranou, aby spravovaly vnitrostátní systém registrace úniků a přenosů znečišťujících látek;

6.	„znečišťující látkou“ rozumí látka nebo skupina látek, které mohou být škodlivé pro životní prostředí nebo lidské zdraví z důvodu svých vlastností a zavedení do životního prostředí;

7.

„únikem“ rozumí jakékoli zavedení znečišťujících látek do životního prostředí v důsledku jakékoli lidské činnosti, ať už úmyslné nebo havarijní, pravidelné nebo nepravidelné, včetně rozlití, emitování, vypuštění, injektáže, odstraňování nebo skládkování, nebo prostřednictvím kanalizačních systémů bez konečného čištění odpadních vod;

8.	„přenosem mimo lokalitu“ rozumí přesun znečišťujících látek nebo odpadů určených k odstranění nebo využití a znečišťujících látek v odpadních vodách určených k vyčištění mimo hranice provozovny;

9.	„rozptýlenými zdroji“ rozumí mnoho menších nebo roztroušených zdrojů, ze kterých mohou unikat znečišťující látky do půdy, ovzduší nebo vody, jejichž společný dopad na tyto složky může být významný a u kterých není praktické shromažďovat zprávy z každého jednotlivého zdroje zvlášť;

10.	výrazy „vnitrostátní“ nebo „celostátní“ s ohledem na závazky vyplývající z protokolu pro strany, které jsou regionálními organizacemi hospodářské integrace, vykládají tak, že se vztahují na dotyčný region, není-li uvedeno jinak;

11.	„odpadem“ rozumí látky nebo předměty, které: a) jsou odstraňovány nebo využívány; b) jsou určeny k odstranění nebo využití, nebo c) mají být podle vnitrostátních právních předpisů odstraněny nebo využity;

12.	„nebezpečným odpadem“ rozumí odpad, který je definován jako nebezpečný vnitrostátními právními předpisy;

13.	„jiným odpadem“ rozumí odpad, který není nebezpečným odpadem;

14.	„odpadními vodami“ rozumí použitá voda obsahující látky nebo předměty podléhající regulaci na základě vnitrostátních právních předpisů.

Článek 3

Obecná ustanovení

1.   Každá strana přijme nezbytná právní, správní a jiná opatření a vhodná donucovací opatření k provedení ustanovení tohoto protokolu.

2.   Ustanoveními tohoto protokolu není dotčeno právo strany ponechat v platnosti nebo zavést rozsáhlejší nebo veřejně dostupnější registr úniků a přenosů znečišťujících látek, než jaký vyžaduje tento protokol.

3.   Každá strana přijme nezbytná opatření, aby zaměstnanci provozovny a osoby z řad veřejnosti, které ohlásí orgánům veřejné správy, že určitá provozovna porušila vnitrostátní právní předpisy provádějící tento protokol, nebyli touto provozovnou nebo orgány veřejné správy z důvodu ohlášení daného porušení sankcionováni, pronásledováni nebo obtěžováni.

4.   Při provádění tohoto protokolu se každá strana řídí přístupem založeným na předběžné opatrnosti, stanoveným v zásadě 15 Deklarace z Rio de Janeira o životním prostředí a rozvoji z roku 1992.

5.   Za účelem omezení dvojího ohlašování mohou být systémy registrace úniků a přenosů znečišťujících látek v praktické míře integrovány se stávajícími zdroji informací, jako jsou ohlašovací mechanismy v rámci licencí nebo povolení pro provoz.

6.   Strany budou usilovat o sbližování mezi vnitrostátními registry úniků a přenosů znečišťujících látek.

Článek 4

Základní prvky systému registrace úniků a přenosů znečišťujících látek

V souladu s tímto protokolem každá strana vytvoří a bude spravovat veřejně přístupný vnitrostátní registr úniků a přenosů znečišťujících látek, který:

a)	bude obsahovat údaje o konkrétních provozovnách s ohledem na ohlašování týkající se bodových zdrojů;

b)	bude zahrnovat ohlašování týkající se rozptýlených zdrojů;

c)	bude obsahovat údaje o konkrétních znečišťujících látkách, případně odpadech;

d)	bude rozlišovat mezi úniky do jednotlivých složek životního prostředí – ovzduší, půdy a vody;

e)	bude obsahovat informace o přenosech;

f)	bude založen na povinném, pravidelném ohlašování;

g)	bude obsahovat standardizované a včasné údaje, omezený počet standardizovaných prahových hodnot pro ohlašování a případně omezená ustanovení o důvěrnosti údajů;

h)	bude ucelený a navržený tak, aby byl uživatelsky vstřícný a veřejně přístupný, a to rovněž v elektronické formě;

i)	bude umožňovat účast veřejnosti na jeho vývoji a úpravách a

j)	bude představovat strukturovanou počítačovou databázi nebo několik provázaných databází spravovaných příslušným orgánem.

Článek 5

Návrh a struktura

1.   Každá strana zajistí, aby údaje obsažené v registru uvedeném v článku 4 byly uspořádány v agregované i neagregované podobě, aby bylo možné úniky a přenosy vyhledávat a identifikovat podle:

a)	provozovny a jejího zeměpisného umístění;

b)

činnosti;

c)	vlastníka nebo provozovatele a případně společnosti;

d)	znečišťující látky, případně odpadu;

e)	každé ze složek životního prostředí, do které znečišťující látka uniká; a

f)	místa určení přenosu a případně místa odstranění nebo využití odpadu, jak je stanoveno v čl. 7 odst. 5.

2.   Každá strana také zajistí, aby údaje bylo možné vyhledávat a identifikovat podle rozptýlených zdrojů, které byly do registru zařazeny.

3.   Každá strana navrhne svůj registr s ohledem na možnost jeho budoucího rozšiřování a zajistí, aby byly veřejně přístupné alespoň údaje ohlášené za posledních deset ohlašovacích let.

4.   Registr je třeba navrhnout tak, aby umožňoval co nejsnazší přístup veřejnosti elektronickými prostředky, jako je například internet. Návrh by měl umožňovat, aby za běžných provozních podmínek byly informace v registru nepřetržitě a okamžitě dostupné elektronickými prostředky.

5.   Každá strana uvede ve svém registru odkazy na své příslušné stávající, veřejně přístupné databáze údajů souvisejících s ochranou životního prostředí.

6.   Každá strana uvede ve svém registru odkazy na registry úniků a přenosů znečišťujících látek jiných stran protokolu a, pokud to bude proveditelné, na registry jiných zemí.

Článek 6

Rozsah registru

1.   Každá strana zajistí, aby její registr obsahoval informace o:

a)	únicích znečišťujících látek, které mají být ohlášeny podle čl. 7 odst. 2;

b)	přenosech mimo lokalitu, které mají být ohlášeny podle čl. 7 odst. 2 a

c)	únicích znečišťujících látek z rozptýlených zdrojů, které mají být ohlášeny podle čl. 7 odst. 4.

2.   Po vyhodnocení zkušeností získaných při vývoji vnitrostátních registrů úniků a přenosů znečišťujících látek a provádění tohoto protokolu a s ohledem na příslušné mezinárodní procesy přezkoumá zasedání stran požadavky na ohlašování podle tohoto protokolu a posoudí následující aspekty jeho dalšího rozvoje:

a)	revize činností uvedených v příloze I;

b)	revize znečišťujících látek uvedených v příloze II;

c)	revize prahových hodnot v přílohách I a II a

d)	zařazení jiných relevantních aspektů, jako jsou informace o přenosech v rámci lokality, skladování, specifikace požadavků na ohlašování pro rozptýlené zdroje nebo vypracování kritérií pro zařazení znečišťujících látek na základě tohoto protokolu.

Článek 7

Ohlašovací povinnost

1.   Každá strana buď:

a)

uloží vlastníkovi nebo provozovateli každé jednotlivé provozovny v její jurisdikci, která vykonává jednu nebo více činností uvedených v příloze I nad příslušnou prahovou hodnotou pro kapacitu uvedenou v příloze I, sloupci 1, a: i) dochází v ní k únikům jakékoli znečišťující látky uvedené v příloze II v množství přesahujícím příslušné prahové hodnoty uvedené v příloze II, sloupci 1, ii) dochází v ní k přenosům jakékoli znečišťující látky uvedené v příloze II v množství přesahujícím příslušnou prahovou hodnotu uvedenou v příloze II, sloupci 2 mimo lokalitu, pokud daná strana zvolila variantu ohlašování přenosů konkrétních znečišťujících látek podle odst. 5 písm. d), iii) dochází v ní k přenosům nebezpečného odpadu v množství přesahujícím 2 tuny ročně nebo jiného odpadu v množství přesahujícím 2 000 tun ročně mimo lokalitu, pokud daná strana zvolila variantu ohlašování přenosů konkrétních odpadů podle odst. 5 písm. d), nebo iv) dochází v ní k přenosům jakékoli znečišťující látky uvedené v příloze II v odpadních vodách určených k čištění v množství přesahujícím příslušnou prahovou hodnotu uvedenou v příloze II, sloupci 1b mimo lokalitu; aby splnila povinnost uloženou uvedenému vlastníkovi nebo provozovateli podle odstavce 2 nebo

b)

uloží vlastníkovi nebo provozovateli každé jednotlivé provozovny v její jurisdikci, která vykonává jednu nebo více činností uvedených v příloze I na prahové hodnotě pro počet zaměstnanců uvedené v příloze I, sloupci 2, nebo nad touto hodnotou, a vyrábí, zpracovává nebo používá jakoukoli znečišťující látku uvedenou v příloze II v množství přesahujícím příslušnou prahovou hodnotu uvedenou v příloze II, sloupci 3, aby splnila povinnost uloženou uvedenému vlastníkovi nebo provozovateli podle odstavce 2.

2.   Každá strana uloží vlastníkovi nebo provozovateli provozovny uvedené v odstavci 1, aby předkládal informace uvedené v odstavcích 5 a 6 v souladu s požadavky uvedenými v daných ustanoveních, pokud jde o znečišťující látky a odpady, u kterých došlo k překročení prahových hodnot.

3.   Ke splnění cíle tohoto protokolu může strana s ohledem na určitou znečišťující látku rozhodnout, že uplatní buď prahovou hodnotu pro únik nebo prahovou hodnotu pro výrobu, zpracování nebo použití, pokud se tím rozšíří příslušné informace o únicích nebo přesunech, které jsou k dispozici v jejím registru.

4.   Každá strana zajistí, aby její příslušný orgán shromažďoval informace o únicích znečišťujících látek z rozptýlených zdrojů podle odstavců 7 a 8 za účelem jejich zařazení do registru, nebo pověří shromažďováním takových informací jeden nebo více orgánů veřejné správy nebo příslušných subjektů.

5.   Každá strana uloží vlastníkům nebo provozovatelům provozoven, na které se vztahuje ohlašovací povinnost podle odstavce 2, aby shromažďovali a předkládali svému příslušnému orgánu následující informace o konkrétních provozovnách:

a)	název, adresu, zeměpisné umístění a činnost nebo činnosti ohlašující provozovny a jméno vlastníka nebo provozovatele a případně název společnosti;

b)	název a číselné označení každé znečišťující látky, která má být ohlašována podle odstavce 2;

c)	množství každé znečišťující látky, která má být ohlašována podle odstavce 2, jež uniklo ze zařízení do životního prostředí v daném ohlašovacím roce, a to jak v agregované formě, tak s rozlišením toho, zda se jednalo o únik do ovzduší, do vody nebo do půdy, včetně prostřednictvím podzemní injektáže;

d)

buď: i) množství každé znečišťující látky, která má být ohlašována podle odstavce 2, jež je přenášeno mimo lokalitu v daném ohlašovacím roce, s rozlišením mezi množstvím přenášeným za účelem odstranění a množstvím přenášeným za účelem využití, a název a adresu provozovny, která přenos přijme, nebo ii) množství odpadu, který má být ohlašován podle odstavce 2, jež je přenášeno mimo lokalitu v daném ohlašovacím roce, s rozlišením mezi nebezpečným odpadem a jiným odpadem, a to pro jakýkoli způsob odstranění nebo využití podle přílohy III s uvedením buď „R“ (recovery – využití) nebo „D“ (disposal – odstranění) podle toho, zda je odpad určen k využití nebo odstranění, a v případě přeshraničního pohybu nebezpečných odpadů s uvedením názvu a adresy subjektu provádějícího odstranění nebo využití tohoto odpadu a místa odstranění nebo využití, které odpad přijme;

e)	množství každé znečišťující látky v odpadních vodách, která má být ohlašována podle odstavce 2, jež je přenesena v daném ohlašovacím roce mimo lokalitu, a

f)	typ metodiky používané k získání informací uvedených v písmenech c) až e), v souladu s čl. 9 odst. 2, s uvedením, zda jsou informace založené na měření, výpočtu nebo odhadu.

6.   Informace uvedené v odst. 5 písm. c) až e) zahrnují informace o únicích a přenosech, ke kterým došlo při pravidelných činnostech a v důsledku mimořádných událostí.

7.   Každá strana ve svém registru uvede v odpovídajícím územním rozdělení informace o únicích znečišťujících látek z rozptýlených zdrojů, zjistí-li, že tyto údaje jsou shromažďovány příslušnými orgány a je prakticky možné je do registru zařadit. Pokud strana zjistí, že takové údaje neexistují, přijme opatření k zahájení ohlašování úniků příslušných znečišťujících látek z jednoho nebo více rozptýlených zdrojů v souladu se svými vnitrostátními prioritami.

8.   Informace uvedené v odstavci 7 zahrnují informace o typu metodiky použité k získání informací.

Článek 8

Cyklus ohlašování

1.   Každá strana zajistí, aby informace, které mají být zařazeny do jejího registru, byly přístupné veřejnosti a aby byly v registru shromážděny a uspořádány podle kalendářního roku. Ohlašovacím rokem je kalendářní rok, kterého se dané informace týkají. Pro každou stranu je prvním ohlašovacím rokem kalendářní rok následující po vstupu protokolu v platnost pro danou stranu. Ohlašování požadované podle článku 7 se provádí jednou ročně. Druhým ohlašovacím rokem však může být druhý kalendářní rok následující po prvním ohlašovacím roce.

2.   Každá strana, která není organizací regionální hospodářské integrace, zajistí, aby informace byly zařazeny do jejího registru do patnácti měsíců od konce každého ohlašovacího roku. Informace za první ohlašovací rok se však zařadí do registru do dvou let od konce tohoto ohlašovacího roku.

3.   Každá strana, která je organizací regionální hospodářské integrace, zajistí, aby informace za určitý ohlašovací rok byly zařazeny do jejího registru šest měsíců poté, co vznikne tato povinnost stranám, které nejsou organizacemi regionální hospodářské integrace.

Článek 9

Shromažďování údajů a vedení evidence

1.   Každá strana uloží vlastníkům nebo provozovatelům provozoven, na které se vztahuje ohlašovací povinnost podle článku 7, aby v souladu s odstavcem 2 a s odpovídající četností shromažďovali údaje nezbytné ke zjištění úniků a přenosů mimo lokalitu u provozoven, na které se vztahuje ohlašovací povinnost podle článku 7, a aby uchovávali pro příslušné orgány k dispozici evidenci údajů, ze kterých byly ohlášené informace získány, a to po dobu pěti let od konce daného ohlašovacího roku. Tato evidence musí také obsahovat popis metodiky použité ke shromáždění údajů.

2.   Každá strana uloží vlastníkům nebo provozovatelům provozoven, na které se vztahuje ohlašovací povinnost podle článku 7, aby používali nejlepší dostupné informace, které mohou zahrnovat údaje získané na základě monitorování, emisní faktory, rovnice hmotnostních bilancí, nepřímé monitorování nebo jiné výpočty, technické úsudky a jiné metody. Měli by tak případně činit v souladu s mezinárodně uznávanými metodikami.

Článek 10

Hodnocení kvality

1.   Každá strana uloží vlastníkům nebo provozovatelům provozoven, na které se vztahuje ohlašovací povinnost podle čl. 7 odst. 1, aby zajistili kvalitu informací, které ohlašují.

2.   Každá strana zajistí, aby údaje obsažené v jejím registru podléhaly hodnocení kvality ze strany příslušného orgánu, zejména s ohledem na jejich úplnost, konzistentnost a věrohodnost, s přihlédnutím k jakýmkoli pokynům, které budou případně vypracovány zasedáním stran.

Článek 11

Přístup veřejnosti k informacím

1.   Každá strana zajistí přístup veřejnosti k informacím obsaženým v jejím registru úniků a přenosů znečišťujících látek bez nutnosti prokazování zájmu a v souladu s ustanoveními tohoto protokolu, zejména zajištěním toho, aby její registr poskytoval přímý elektronický přístup prostřednictvím veřejných telekomunikačních sítí.

2.   Nejsou-li informace obsažené v jejím registru snadno veřejně přístupné přímými elektronickými prostředky, zajistí každá strana, aby její příslušný orgán na požádání poskytl dané informace jakýmkoli jiným účinným způsobem, a to co možná nejdříve, nejpozději však do jednoho měsíce po předložení žádosti.

3.   S výhradou odstavce 4 každá strana zajistí, aby přístup k informacím obsaženým v jejím registru byl bezplatný.

4.   Každá strana může svému příslušnému orgánu povolit, aby si účtoval poplatek za reprodukci a zaslání konkrétních informací uvedených v odstavci 2, avšak tento poplatek nesmí překročit rozumnou výši.

5.   Nejsou-li informace obsažené v jejím registru snadno veřejně přístupné přímými elektronickými prostředky, usnadní každá strana elektronický přístup ke svému registru na veřejně dostupných místech, například ve veřejných knihovnách, v kancelářích místních úřadů nebo na jiných vhodných místech.

Článek 12

Důvěrnost

1.   Každá strana může příslušnému orgánu povolit, aby s informacemi obsaženými v registru zacházel jako s důvěrnými, pokud by zveřejnění těchto informací nepříznivě ovlivnilo:

a)	mezinárodní vztahy, národní obranu nebo veřejnou bezpečnost;

b)	průběh spravedlnosti, schopnost kterékoli osoby domoci se spravedlivého soudního řízení a schopnost orgánu veřejné správy provádět vyšetřování trestné nebo disciplinární povahy;

c)	důvěrnost obchodních a průmyslových informací, pokud je tato důvěrnost chráněna zákonem za účelem ochrany oprávněného hospodářského zájmu;

d)	práva k duševnímu vlastnictví nebo

e)	důvěrnost osobních údajů nebo spisů týkajících se fyzické osoby v případech, kdy taková osoba nedala souhlas se zveřejněním informací, pokud tuto důvěrnost upravují vnitrostátní právní předpisy.

Výše uvedené důvody důvěrnosti je nezbytné vykládat restriktivním způsobem, s ohledem na veřejný zájem, jemuž zveřejnění informací slouží, a na to, zda se dané informace týkají úniků do životního prostředí.

2.   V rámci odst. 1 písm. c) se zveřejnění informací o únicích, které jsou důležité z hlediska ochrany životního prostředí, posuzuje podle vnitrostátních právních předpisů.

3.   Pokud se s informací zachází jako s důvěrnou v souladu s odstavcem 1, uvede se v registru druh informace, jejíž poskytnutí bylo odmítnuto, například uvedením druhové chemické informace, je-li to možné, a důvod, proč bylo její poskytnutí odmítnuto.

Článek 13

Účast veřejnosti na vývoji vnitrostátních registrů únikůa přenosů znečišťujících látek

1.   Každá strana poskytne veřejnosti v rámci svých vnitrostátních právních předpisů vhodné možnosti účastnit se vývoje jejího vnitrostátního registru úniků a přenosů znečišťujících látek.

2.   Pro účely odstavce 1 každá strana zajistí možnost volného veřejného přístupu k informacím o navrhovaných opatřeních týkajících se vývoje jejího vnitrostátního registru úniků a přenosů znečišťujících látek a dále možnost předložit jakékoli připomínky, informace, analýzy nebo stanoviska důležité pro rozhodovací proces, a příslušný orgán k těmto vyjádřením veřejnosti náležitě přihlédne.

3.   Každá strana zajistí, aby po přijetí rozhodnutí o zřízení nebo podstatné změně jejího registru byly včas zveřejněny informace o příslušném rozhodnutí a aspektech, na kterých je založeno.

Článek 14

Přístup k právní ochraně

1.   Každá strana v rámci svých vnitrostátních právních předpisů zajistí, aby jakákoli osoba, která má za to, že její žádost o informace podle čl. 11 odst. 2 byla opomenuta, nesprávně zcela nebo zčásti zamítnuta, nedostatečně zodpovězena nebo jinak řešena v rozporu s ustanoveními uvedeného odstavce, měla přístup k přezkumnému řízení před soudem nebo jiným nezávislým a nestranným orgánem ustaveným ze zákona.

2.   Požadavky odstavce 1 nejsou dotčena příslušná práva a povinnosti stran na základě stávajících smluv platných mezi nimi, které se týkají předmětu tohoto článku.

Článek 15

Budování kapacit

1.   Každá strana bude podporovat informovanost veřejnosti o svém registru úniků a přenosů znečišťujících látek a zajistí, aby byla pro přístup k jejímu registru a pro pochopení a využití informací v něm obsažených poskytnuta pomoc a instrukce.

2.   Každá strana by měla odpovědným orgánům a úřadům poskytnout dostatečné kapacity a pokyny s cílem pomoci jim při plnění jejich povinností podle tohoto protokolu.

Článek 16

Mezinárodní spolupráce

1.   Strany navzájem odpovídajícím způsobem spolupracují a pomáhají si:

a)	při mezinárodních opatřeních na podporu cílů tohoto protokolu;

b)	na základě vzájemné dohody mezi dotčenými stranami při zřizování vnitrostátních systémů podle tohoto protokolu;

c)	při sdílení informací podle tohoto protokolu týkajících se úniků a přenosů v pohraničních oblastech a

d)	při sdílení informací podle tohoto protokolu týkajících se přenosů mezi stranami.

2.   Strany podporují vzájemnou spolupráci a případně spolupráci s příslušnými mezinárodními organizacemi za účelem podpory:

a)	informovanosti veřejnosti na mezinárodní úrovni;

b)	transferu technologií a

c)	poskytování technické pomoci v otázkách souvisejících s tímto protokolem stranám, které jsou rozvojovými zeměmi, a stranám s transformační ekonomikou.

Článek 17

Zasedání stran

1.   Ustavuje se zasedání stran. Jeho první schůze bude svolána nejpozději dva roky po vstupu tohoto protokolu v platnost. Řádné schůze zasedání stran se poté konají následně po řádných zasedáních stran úmluvy nebo souběžně s nimi, nerozhodnou-li strany tohoto protokolu jinak. Mimořádná schůze zasedání stran se koná, rozhodne-li o tom zasedání stran v průběhu řádné schůze nebo na písemnou žádost kterékoli strany, pokud tuto žádost do šesti měsíců poté, co ji výkonný tajemník Evropské hospodářské komise oznámí všem stranám, podpoří alespoň jedna třetina těchto stran.

2.   Zasedání stran průběžně přezkoumává provádění a vývoj tohoto protokolu na základě pravidelných zpráv stran a za tímto účelem:

a)	vyhodnocuje rozvoj registrů úniků a přenosů znečišťujících látek a podporuje jejich pokračující posilování a sbližování;

b)	vytváří pokyny usnadňující ohlašování stranami, s přihlédnutím k nutnosti zamezit duplicitě úsilí v tomto ohledu;

c)	stanoví program činnosti;

d)	zvažuje a případně přijímá opatření k posílení mezinárodní spolupráce v souladu s článkem 16;

e)	ustavuje pomocné orgány, které považuje za nezbytné;

f)	zvažuje a přijímá návrhy na změny tohoto protokolu a jeho příloh, které jsou považovány za nezbytné pro účely tohoto protokolu, v souladu s článkem 20;

g)	na své první schůzi projedná a formou konsensu přijme jednací řád svých schůzí a jednací řád schůzí svých pomocných orgánů, s přihlédnutím k jakémukoli jednacímu řádu přijatému zasedáním stran úmluvy;

h)	formou konsensu zváží vytvoření finančních ujednání a mechanismů technické pomoci pro účely usnadnění provádění tohoto protokolu;

i)	využívá při plnění cílů tohoto protokolu ve vhodných případech služeb jiných příslušných mezinárodních orgánů a

j)	zváží a učiní jakékoli další kroky nezbytné k plnění cílů tohoto protokolu, jako je přijetí pokynů a doporučení, které podpoří jeho provádění.

3.   Zasedání stran podporuje výměnu informací o zkušenostech získaných při ohlašování přenosů specifických znečišťujících látek a specifických odpadů a vyhodnotí tyto zkušenosti za účelem posouzení možností sblížení těchto dvou přístupů, s přihlédnutím k veřejnému zájmu o informace v souladu s ustanovením článku 1 a k celkové účinnosti vnitrostátních registrů úniků a přenosů znečišťujících látek.

4.   Organizace spojených národů, její specializované agentury a Mezinárodní agentura pro atomovou energii, jakož i kterýkoli stát nebo regionální organizace hospodářské integrace, které jsou podle článku 24 oprávněny podepsat tento protokol, avšak nejsou stranou tohoto protokolu, a jakákoli mezivládní organizace kvalifikovaná v oblastech, na něž se tento protokol vztahuje, jsou oprávněny účastnit se schůzí zasedání stran jako pozorovatelé. Jejich přijetí a účast podléhá jednacímu řádu přijatému zasedáním stran.

5.   Jakákoli nevládní organizace kvalifikovaná v oblastech, na něž se vztahuje tento protokol, která oznámila výkonnému tajemníkovi Evropské hospodářské komise, že si přeje být zastoupena na schůzi zasedání stran, je oprávněna účastnit se zasedání jako pozorovatel, nevznese-li proti tomu námitky alespoň jedna třetina stran přítomných na dané schůzi. Jejich přijetí a účast podléhá jednacímu řádu přijatému zasedáním stran.

Článek 18

Hlasovací právo

1.   S výjimkou stanovenou odstavcem 2 má každá strana tohoto protokolu jeden hlas.

2.   Organizace regionální hospodářské integrace vykonávají své hlasovací právo v otázkách své působnosti počtem hlasů odpovídajícím počtu jejich členských států, které jsou stranami. Tyto organizace nevykonávají své hlasovací právo, pokud toto právo vykonávají jejich členské státy a naopak.

Článek 19

Přílohy

Přílohy k tomuto protokolu tvoří jeho nedílnou součást a není-li výslovně uvedeno jinak, představuje odkaz na tento protokol současně odkaz na kteroukoli jeho přílohu.

Článek 20

Změny

1.   Kterákoli strana může navrhnout změnu tohoto protokolu.

2.   Návrhy změn tohoto protokolu budou posouzeny na schůzi zasedání stran.

3.   Jakýkoli návrh změny tohoto protokolu musí být předložen písemně sekretariátu, který jej oznámí alespoň šest měsíců před schůzí, na které bude navržen k přijetí, všem stranám, ostatním státům a organizacím regionální hospodářské integrace, které souhlasily s tím, že budou vázány tímto protokolem, a pro které dosud nevstoupil v platnost, a signatářům.

4.   Strany budou všemožně usilovat o dosažení shody týkající se jakékoli navrhované změny tohoto protokolu formou konsensu. Pokud bylo veškeré úsilí o dosažení konsensu vyčerpáno a shody se dosáhnout nepodařilo, přijme se změna jako poslední možnost tříčtvrtinovou většinou hlasů stran přítomných a hlasujících na dané schůzi.

5.   Pro účely tohoto článku se „přítomnými a hlasujícími stranami“ rozumí strany, které jsou přítomny a odevzdají hlas pro nebo proti.

6.   Jakoukoli změnu tohoto protokolu přijatou v souladu s odstavcem 4 oznámí sekretariát depozitáři, který ji zašle všem stranám, ostatním státům a organizacím regionální hospodářské integrace, které souhlasily s tím, že budou vázány tímto protokolem, a pro které dosud nevstoupil v platnost, a signatářům.

7.   Změna protokolu, s výjimkou změny přílohy, vstoupí v platnost pro strany, které ji ratifikovaly, přijaly nebo schválily, devadesátým dnem po dni, kdy depozitář obdrží listinu o ratifikaci, přijetí nebo schválení od alespoň tří čtvrtin stran, které byly stranami v době jejího přijetí. Poté vstoupí v platnost pro jakoukoli jinou stranu devadesátým dnem po dni, kdy daná strana uloží svou listinu o ratifikaci, přijetí nebo schválení změny.

8.   V případě změny přílohy strana, která tuto změnu nepřijme, oznámí tuto skutečnost písemně depozitáři do dvanácti měsíců ode dne rozeslání této změny depozitářem. Depozitář neprodleně informuje všechny strany o obdržení jakéhokoli takového oznámení. Strana může předchozí oznámení o nepřijetí kdykoli odvolat; přičemž daná změna přílohy poté vstoupí pro danou stranu v platnost.

9.   Po uplynutí dvanácti měsíců ode dne rozeslání změny přílohy depozitářem podle odstavce 6 vstoupí tato změna v platnost pro strany, které nepředložily depozitáři oznámení podle odstavce 8, pokud do tohoto okamžiku nepředloží takové oznámení více než jedna třetina stran, které byly stranami v okamžiku přijetí dané změny.

10.   Pokud změna přílohy přímo souvisí se změnou tohoto protokolu, nevstoupí v platnost, dokud nevstoupí v platnost daná změna tohoto protokolu.

Článek 21

Sekretariát

Výkonný tajemník Evropské hospodářské komise vykonává pro tento protokol následující funkce sekretariátu:

a)	příprava a podpůrné služby pro schůze zasedání stran;

b)	předávání zpráv a jiných informací obdržených v souladu s ustanoveními tohoto protokolu stranám;

c)	informování zasedání stran o činnosti sekretariátu a

d)	jiné funkce určené zasedáním stran na základě dostupných zdrojů.

Článek 22

Kontrola plnění

Na své první schůzi stanoví zasedání stran formou konsensu postupy spolupráce a institucionální ujednání mimosoudní, nesporné a konzultativní povahy pro hodnocení a podporu plnění tohoto protokolu a řešení případného porušování jeho ustanovení. Při stanovení těchto postupů a ujednání zváží zasedání stran mimo jiné skutečnost, zda bude umožněno přijímání informací od veřejnosti ohledně záležitostí souvisejících s tímto protokolem.

Článek 23

Řešení sporů

1.   Vznikne-li spor mezi dvěma nebo více stranami ohledně výkladu nebo uplatňování tohoto protokolu, budou tyto strany usilovat o řešení sporu jednáním nebo jakýmkoli jiným smírným způsobem řešení sporů, který je pro strany daného sporu přijatelný.

2.   Při podpisu, ratifikaci, přijetí nebo schválení tohoto protokolu, při přistoupení k němu nebo kdykoli poté může stát podat depozitáři písemné prohlášení, že pro řešení sporů nevyřešených v souladu s odstavcem 1 přijímá jeden nebo oba následující způsoby urovnávání sporů jako povinné ve vztahu k jakékoli straně, která přijme stejný závazek:

a)	předložení sporu Mezinárodnímu soudnímu dvoru;

b)	rozhodčí řízení v souladu s postupem stanoveným v příloze IV.

Organizace regionální hospodářské integrace může učinit prohlášení se stejným účinkem ve vztahu k rozhodčímu řízení v souladu s postupy uvedenými v písmenu b).

3.   Pokud strany sporu přijaly oba způsoby řešení sporů uvedené v odstavci 2, lze spor předložit pouze Mezinárodnímu soudnímu dvoru, nedohodnou-li se strany sporu jinak.

Článek 24

Podpis

Tento protokol bude otevřen k podpisu v Kyjevě (Ukrajina) od 21. do 23. května 2003 při příležitosti páté ministerské konference „Životní prostředí pro Evropu“ a poté v sídle Organizace spojených národů v New Yorku do 31. prosince 2003 všem státům, které jsou členy Organizace spojených národů, a organizacím regionální hospodářské integrace sestávajícím ze svrchovaných členských států Organizace spojených národů, na které jejich členské státy přenesly pravomoci v záležitostech upravených tímto protokolem, včetně pravomoci uzavírat v souvislosti s těmito záležitostmi smlouvy.

Článek 25

Depozitář

Depozitářem tohoto protokolu je generální tajemník Organizace spojených národů.

Článek 26

Ratifikace, přijetí, schválení a přistoupení

1.   Tento protokol podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení signatářskými státy a organizacemi regionální hospodářské integrace uvedenými v článku 24.

2.   Tento protokol bude otevřen k přistoupení od 1. ledna 2004 státům a organizacím regionální hospodářské integrace uvedeným v článku 24.

3.   Jakákoli organizace regionální hospodářské integrace uvedená v článku 24, která se stane stranou, aniž by byl kterýkoli její členský stát stranou, je vázána všemi závazky vyplývajícími z tohoto protokolu. Je-li jeden nebo více členských států dané organizace stranou, organizace a její členské státy rozhodnou o svých odpovědnostech za plnění závazků vyplývajících z tohoto protokolu. V takovém případě nejsou daná organizace a členské státy oprávněny vykonávat souběžně práva vyplývající z tohoto protokolu.

4.   Ve své listině o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení uvede organizace regionální hospodářské integrace uvedená v článku 24 prohlášení ohledně rozsahu své působnosti ve vztahu k záležitostem upraveným tímto protokolem. Tyto organizace také informují depozitáře o jakýchkoli podstatných změnách v rozsahu své působnosti.

Článek 27

Vstup v platnost

1.   Tento protokol vstupuje v platnost devadesátým dnem ode dne uložení šestnácté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení.

2.   Pro účely odstavce 1 se jakákoli listina uložená organizací regionální hospodářské integrace nepočítá jako dodatečná k listinám, které uložily členské státy takové organizace.

3.   Pro každý stát nebo organizaci regionální hospodářské integrace, které ratifikují, přijmou nebo schválí tento protokol nebo k němu přistoupí po uložení šestnácté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístupu, vstupuje protokol v platnost devadesátým dnem ode dne, kdy tento stát nebo organizace uložily listinu o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení.

Článek 28

Výhrady

K tomuto protokolu nelze vznést žádné výhrady.

Článek 29

Vypovězení

Kdykoli po uplynutí tří let ode dne vstupu tohoto protokolu pro určitou stranu v platnost může tato strana protokol vypovědět písemným oznámením depozitáři. Jakákoli takováto výpověď nabývá účinku devadesátým dnem ode dne obdržení výpovědi depozitářem.

Článek 30

Platná znění

Originál tohoto protokolu, jehož anglické, francouzské a ruské znění mají stejnou platnost, bude uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů.

PŘÍLOHA I

ČINNOSTI

Č.	Činnost	Prahová hodnota pro kapacitu (sloupec 1)	Prahová hodnota pro zaměstnance (sloupec 2)
1.	Odvětví energetiky
a)	Rafinerie minerálních olejů a plynu	*	10 zaměstnanců
b)	Zařízení na zplyňování a zkapalňování	*
c)	Tepelné elektrárny a další spalovací zařízení	o tepelném příkonu 50 megawattů (MW)
d)	Koksovací pece	*
e)	Rotační mlýny na uhlí	o kapacitě 1 tuna za hodinu
f)	Zařízení na výrobu uhelných výrobků a pevného bezdýmného paliva	*
2.	Výroba a zpracování kovů
a)	Zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy (včetně sirníkové rudy)	*	10 zaměstnanců
b)	Zařízení na výrobu surového železa nebo oceli (primární nebo sekundární tavení), včetně kontinuálního lití	o kapacitě 2,5 tuny za hodinu
c)	Zařízení na zpracování železných kovů:
	i) válcovny za tepla	o kapacitě 20 tun surové oceli za hodinu
	ii) kovárny s buchary	o energii 50 kJ na jeden buchar, kde je tepelný výkon větší než 20 MW
	iii) nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů	se zpracovávaným množstvím 2 tuny surové oceli za hodinu
d)	Slévárny železných kovů	o výrobní kapacitě 20 tun denně
e)	Zařízení:
	i) na výrobu surových neželezných kovů z rudy, koncentrátů nebo druhotných surovin metalurgickými, chemickými nebo elektrolytickými postupy	*
	ii) na tavení, včetně slévání slitin, neželezných kovů, včetně přetavovaných výrobků (rafinace, výroba odlitků atd.)	o kapacitě tavení 4 tuny denně u olova a kadmia nebo 20 tun denně u všech ostatních kovů	10 zaměstnanců
f)	Zařízení na povrchovou úpravu kovů a plastických hmot s použitím elektrolytických nebo chemických postupů	je-li objem lázní 30 m3
3.	Zpracování nerostů
a)	Podpovrchová těžba a související činnosti	*	10 zaměstnanců
b)	Povrchová těžba	je-li rozsah oblasti těžby 25 hektarů
c)	Zařízení na výrobu
	i) cementářského slínku v rotačních pecích	o výrobní kapacitě 500 tun denně
	ii) vápna v rotačních pecích	o výrobní kapacitě větší než 50 tun denně
	iii) cementářského slínku nebo vápna v jiných pecích	o výrobní kapacitě 50 tun denně
d)	Zařízení na výrobu azbestu a výrobků na bázi azbestu	*
e)	Zařízení na výrobu skla, včetně skleněných vláken	o kapacitě tavení 20 tun denně
f)	Zařízení na tavení minerálních materiálů včetně výroby minerálních vláken	o kapacitě tavení 20 tun denně
g)	Zařízení na výrobu keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu	o výrobní kapacitě 75 tun denně anebo o kapacitě pece 4 m3 a hustotě vsázky na pec 300 kg/m3
4.	Chemický průmysl
a)	Chemická zařízení na výrobu základních organických chemických látek v průmyslovém měřítku, jako jsou: i) jednoduché uhlovodíky (lineární nebo cyklické, nasycené nebo nenasycené, alifatické nebo aromatické) ii) kyslíkaté deriváty uhlovodíků, jako alkoholy, aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny, estery, acetáty, ethery, peroxidy, epoxidové pryskyřice iii) organické sloučeniny síry iv) organické sloučeniny dusíku, jako aminy, amidy, nitroderiváty, nitrily, kyanatany, isokyanatany v) organické sloučeniny fosforu vi) halogenderiváty uhlovodíků vii) organokovové sloučeniny viii) základní plastické hmoty (polymery, syntetická vlákna a vlákna na bázi celulózy) ix) syntetické kaučuky x) barviva a pigmenty xi) povrchově aktivní látky a tenzidy	*	10 zaměstnanců
b)	Chemická zařízení na výrobu základních anorganických chemických látek v průmyslovém měřítku, jako jsou: i) plyny jako čpavek, chlor nebo chlorovodík, fluor nebo fluorovodík, oxidy uhlíku, sloučeniny síry, oxidy dusíku, vodík, oxid siřičitý, karbonylchlorid ii) kyseliny jako kyselina chromová, kyselina fluorovodíková, kyselina fosforečná, kyselina dusičná, kyselina chlorovodíková, kyselina sírová, oleum, kyselina siřičitá iii) zásady jako hydroxid amonný, hydroxid draselný, hydroxid sodný iv) soli jako chlorid amonný, chlorečnan draselný, uhličitan draselný, uhličitan sodný, perboritan, dusičnan stříbrný v) nekovy, oxidy kovů či jiné anorganické sloučeniny, jako karbid vápníku, křemík, karbid křemíku	*
c)	Chemická zařízení na výrobu hnojiv na bázi fosforu, dusíku a draslíku (jednoduchých nebo směsných) v průmyslovém měřítku	*
d)	Chemická zařízení na výrobu základních prostředků na ochranu rostlin a biocidů v průmyslovém měřítku	*
e)	Zařízení využívající chemické nebo biologické procesy k výrobě základních farmaceutických výrobků v průmyslovém měřítku	*
f)	Zařízení na výrobu výbušnin a pyrotechnických výrobků v průmyslovém měřítku	*	10 zaměstnanců
5.	Nakládání s odpady a odpadními vodami
a)	Zařízení na spalování, pyrolýzu, využití, chemické zpracování nebo skládkování nebezpečných odpadů	s příjmem 10 tun denně	10 zaměstnanců
b)	Zařízení na spalování komunálních odpadů	o kapacitě 3 tuny za hodinu
c)	Zařízení na odstraňování odpadů neklasifikovaných jako nebezpečné	o kapacitě 50 tun denně
d)	Skládky (s výjimkou skládek inertního odpadu)	s příjmem 10 tun denně nebo o celkové kapacitě 25 000 tun
e)	Zařízení na odstraňování nebo využívání mrtvých těl zvířat a odpadů živočišného původu	o kapacitě zpracování 10 tun denně
f)	Komunální čistírny odpadních vod	o kapacitě 100 000 ekvivalentních obyvatel
g)	Samostatně provozované čistírny průmyslových odpadních vod, které slouží pro jednu nebo více činností uvedených v této příloze	o kapacitě 10 000 m3 denně
6.	Výroba a zpracování papíru a dřeva
a)	Průmyslové závody na výrobu buničiny ze dřeva nebo podobných vláknitých materiálů	*	10 zaměstnanců
b)	Průmyslové závody na výrobu papíru a lepenky a jiných primárních výrobků ze dřeva (jako je dřevotříska, dřevovláknité desky a překližka)	o výrobní kapacitě 20 tun denně
c)	Průmyslové závody na konzervaci dřeva a výrobků ze dřeva chemikáliemi	o výrobní kapacitě 50 m3 denně
7.	Intenzívní živočišná výroba a akvakultura
a)	Zařízení pro intenzívní chov drůbeže nebo prasat s prostorem pro	i) 40 000 kusů drůbeže ii) 2 000 kusů prasat na porážku (nad 30 kg) iii) 750 kusů prasnic	10 zaměstnanců
b)	Intenzívní akvakultura	1 000 tun ryb a měkkýšů ročně	10 zaměstnanců
8.	Živočišné a rostlinné produkty z odvětví potravin a nápojů
a)	Jatky	o kapacitě porážky 50 tun těl denně	10 zaměstnanců
b)	Úprava a zpracování za účelem výroby potravin a nápojů:
	i) ze surovin živočišného původu (jiných než mléka)	o výrobní kapacitě 75 tun hotových výrobků denně
	ii) ze surovin rostlinného původu	o výrobní kapacitě 300 tun hotových výrobků denně (v průměru za čtvrtletí)
c)	Úprava a zpracování mléka	s množstvím odebíraného mléka 200 tun denně (v průměru za rok)
9.	Ostatní činnosti
a)	Závody na předúpravu (operace jako praní, bělení, mercerace) nebo barvení vláken či textilií	o kapacitě zpracování 10 tun denně	10 zaměstnanců
b)	Závody na vydělávání kůží a kožešin	o kapacitě zpracování 12 tun hotových výrobků denně
c)	Zařízení pro povrchovou úpravu látek, předmětů nebo výrobků, používající organická rozpouštědla, zejména provádějící apreturu, potiskování, pokovování, odmašťování, nepromokavou úpravu, úpravu rozměrů, barvení, čištění nebo impregnaci	o spotřebě rozpouštědel 150 kg za hodinu nebo 200 tun za rok
d)	Zařízení na výrobu uhlíku (vysokoteplotní karbonizací uhlí) nebo elektrografitu vypalováním či grafitizací	*
e)	Zařízení na stavbu a nátěr lodí nebo odstraňování nátěru z lodí	o kapacitě pro lodě délky 100 m

Vysvětlivky:

Sloupec 1 obsahuje prahové hodnoty pro kapacitu uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. a).

Hvězdička (*) označuje, že se nepoužije žádná prahová hodnota pro kapacitu (všechny provozovny podléhají ohlašování).

Sloupec 2 obsahuje prahovou hodnotu pro zaměstnance uvedenou v článku 7 odst. 1 písm. b).

„10 zaměstnanci“ se rozumí ekvivalent 10 zaměstnanců na plný úvazek.

PŘÍLOHA II

ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY

Č.	Číslo CAS	Znečišťující látka	Prahová hodnota pro úniky (sloupec 1)			Prahová hodnota pro přenos znečišťujících látek mimo lokalitu (sloupec 2)	Prahová hodnota pro výrobu, zpracování nebo použití (sloupec 3)
			do ovzduší (sloupec 1a)	do vody (sloupec 1b)	do půdy (sloupec 1c)
			kg/rok	kg/rok	kg/rok	kg/rok	kg/rok
1	74-82-8	Methan (CH4)	100 000	-	-	-	*
2	630-08-0	Oxid uhelnatý (CO)	500 000	-	-	-	*
3	124-38-9	Oxid uhličitý (CO2)	100 miliónů	-	-	-	*
4		Fluorované uhlovodíky (HFC)	100	-	-	-	*
5	10024-97-2	Oxid dusný (N2O)	10 000	-	-	-	*
6	7664-41-7	Amoniak (NH3)	10 000	-	-	-	10 000
7		Nemethanové těkavé organické sloučeniny (NMVOC)	100 000	-	-	-	*
8		Oxidy dusíku (NOx/NO2)	100 000	-	-	-	*
9		Perfluorouhlovodíky (PFC)	100	-	-	-	*
10	2551-62-4	Fluorid sírový (SF6)	50	-	-	-	*
11		Oxidy síry (SOx/SO2)	150 000	-	-	-	*
12		Celkový dusík	-	50 000	50 000	10 000	10 000
13		Celkový fosfor	-	5 000	5 000	10 000	10 000
14		Hydrochlorofluorouhlovodíky (HCFC)	1	-	-	100	10 000
15		Chlorofluorouhlovodíky (CFC)	1	-	-	100	10 000
16		Halony	1	-	-	100	10 000
17	7440-38-2	Arsen a sloučeniny (jako As)	20	5	5	50	50
18	7440-43-9	Kadmium a sloučeniny (jako Cd)	10	5	5	5	5
19	7440-47-3	Chrom a sloučeniny (jako Cr)	100	50	50	200	10 000
20	7440-50-8	Měď a sloučeniny (jako Cu)	100	50	50	500	10 000
21	7439-97-6	Rtuť a sloučeniny (jako Hg)	10	1	1	5	5
22	7440-02-0	Nikl a sloučeniny (jako Ni)	50	20	20	500	10 000
23	7439-92-1	Olovo a sloučeniny (jako Pb)	200	20	20	50	50
24	7440-66-6	Zinek a sloučeniny (jako Zn)	200	100	100	1 000	10 000
25	15972-60-8	Alachlor	-	1	1	5	10 000
26	309-00-2	Aldrin	1	1	1	1	1
27	1912-24-9	Atrazin	-	1	1	5	10 000
28	57-74-9	Chlordan	1	1	1	1	1
29	143-50-0	Chlordecon	1	1	1	1	1
30	470-90-6	Chlorfenvinfos	-	1	1	5	10 000
31	85535-84-8	Chloroalkany, C10-C13	-	1	1	10	10 000
32	2921-88-2	Chlorpyrifos	-	1	1	5	10 000
33	50-29-3	DDT	1	1	1	1	1
34	107-06-2	1,2-dichlorethan (EDC)	1 000	10	10	100	10 000
35	75-09-2	Dichlormethan (DCM)	1 000	10	10	100	10 000
36	60-57-1	Dieldrin	1	1	1	1	1
37	330-54-1	Diuron	-	1	1	5	10 000
38	115-29-7	Endosíran	-	1	1	5	10 000
39	72-20-8	Endrin	1	1	1	1	1
40		Halogenované organické sloučeniny (jako AOX)	-	1 000	1 000	1 000	10 000
41	76-44-8	Heptachlor	1	1	1	1	1
42	118-74-1	Hexachlorbenzen (HCB)	10	1	1	1	5
43	87-68-3	Hexachlorbutadien (HCBD)	-	1	1	5	10 000
44	608-73-1	1,2,3,4,5,6-hexachlorcyklohexan (HCH)	10	1	1	1	10
45	58-89-9	Lindan	1	1	1	1	1
46	2385-85-5	Mirex	1	1	1	1	1
47		PCDD + PCDF (dioxiny + furany) (jako Teq)	0,001	0,001	0,001	0,001	0,001
48	608-93-5	Pentachlorbenzen	1	1	1	5	50
49	87-86-5	Pentachlorfenol (PCP)	10	1	1	5	10 000
50	1336-36-3	Polychlorované bifenyly (PCB)	0,1	0,1	0,1	1	50
51	122-34-9	Simazin	-	1	1	5	10 000
52	127-18-4	Tetrachlorethylen (PER)	2 000	-	-	1 000	10 000
53	56-23-5	Tetrachlormethan (TCM)	100	-	-	1 000	10 000
54	12002-48-1	Trichlorbenzeny (TCBs)	10	-	-	1 000	10 000
55	71-55-6	1,1,1-trichlorethan	100	-	-	1 000	10 000
56	79-34-5	1,1,2,2-tetrachlorethan	50	-	-	1 000	10 000
57	79-01-6	Trichlorethylen	2 000	-	-	1 000	10 000
58	67-66-3	Trichlormethan	500	-	-	1 000	10 000
59	8001-35-2	Toxafen	1	1	1	1	1
60	75-01-4	Vinylchlorid	1 000	10	10	100	10 000
61	120-12-7	Anthracen	50	1	1	50	50
62	71-43-2	Benzen	1 000	200 (jako BTEX) (1)	200 (jako BTEX) (1)	2 000 (jako BTEX) (1)	10 000
63		Bromované difenylethery (PBDE)	-	1	1	5	10 000
64		Nonylfenol ethoxyláty (NP/NPE) a související látky	-	1	1	5	10 000
65	100-41-4	Ethylbenzen	-	200 (jako BTEX) (1)	200 (jako BTEX) (1)	2 000 (jako BTEX) (1)	10 000
66	75-21-8	Ethylenoxid	1 000	10	10	100	10 000
67	34123-59-6	Isoproturon	-	1	1	5	10 000
68	91-20-3	Naftalen	100	10	10	100	10 000
69		Sloučeniny organocínu (jako celkové Sn)	-	50	50	50	10 000
70	117-81-7	Di-(2-ethyl hexyl) ftalát (DEHP)	10	1	1	100	10 000
71	108-95-2	Fenoly (jako celkové C)	-	20	20	200	10 000
72		Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) (2)	50	5	5	50	50
73	108-88-3	Toluen	-	200 (jako BTEX) (1)	200 (jako BTEX) (1)	2 000 (jako BTEX) (1)	10 000
74		Tributylcín a sloučeniny	-	1	1	5	10 000
75		Trifenylcín a sloučeniny	-	1	1	5	10 000
76		Celkový organický uhlík (TOC) (jako celkové C nebo COD/3)	-	50 000	-	-	**
77	1582-09-8	Trifluralin	-	1	1	5	10 000
78	1330-20-7	Xyleny	-	200 (jako BTEX) (1)	200 (jako BTEX) (1)	2 000 (jako BTEX) (1)	10 000
79		Chloridy (jako celkové Cl)	-	2 milióny	2 milióny	2 milióny	10 000 (3)
80		Chlor a anorganické sloučeniny (jako HCl)	10 000	-	-	-	10 000
81	1332-21-4	Azbest	1	1	1	10	10 000
82		Kyanidy (jako celkové CN)	-	50	50	500	10 000
83		Fluoridy (jako celkové F)	-	2 000	2 000	10 000	10 000 (3)
84		Fluor a anorganické sloučeniny (jako HF)	5 000	-	-	-	10 000
85	74-90-8	Kyanovodík (HCN)	200	-	-	-	10 000
86		Polétavý prach (PM10)	50 000	-	-	-	*
Číslem CAS znečišťující látky se rozumí přesný identifikátor v Chemical Abstracts Service. Sloupec 1 obsahuje prahové hodnoty uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. a) bodě i) a iv). Je-li prahová hodnota uvedená v daném podsloupci (ovzduší, voda nebo půda) překročena, požaduje se ohlášení úniků nebo, u znečišťujících látek v odpadních vodách určených k čištění, přenosů do složky životního prostředí uvedené v daném podsloupci s ohledem na dotyčnou provozovnu, a to v případě stran, které zvolily systém ohlašování podle čl. 7 odst. 1 písm. a). Sloupec 2 obsahuje prahové hodnoty uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. a) bodě ii). Je-li překročena prahová hodnota uvedená v tomto sloupci pro danou znečišťující látku, požaduje se ohlášení přenosu této znečišťující látky mimo lokalitu s ohledem na dotyčnou provozovnu, a to v případě stran, které zvolily systém ohlašování podle čl. 7 odst. 1 písm. a) bodu ii). Sloupec 3 obsahuje prahové hodnoty uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. b). Je-li překročena prahová hodnota uvedená v tomto sloupci pro danou znečišťující látku, požaduje se ohlášení úniků a přenosů této znečišťující látky mimo lokalitu s ohledem na dotyčnou provozovnu, a to v případě stran, které zvolily systém ohlašování podle čl. 7 odst. 1 písm. b). Pomlčka (-) označuje, že dotyčný parametr nezpůsobuje vznik ohlašovací povinnosti. Hvězdička (*) označuje, že pro tuto znečišťující látku se použije prahová hodnota pro únik uvedená v sloupci 1a) namísto prahové hodnoty pro výrobu, zpracování nebo použití. Dvojitá hvězdička (**) označuje, že pro tuto znečišťující látku se použije prahová hodnota pro únik uvedená v sloupci 1b) namísto prahové hodnoty pro výrobu, zpracování nebo použití.

PŘÍLOHA III

ČÁST A

ZPŮSOBY ODSTRAŇOVÁNÍ ODPADŮ („D“ – DISPOSAL)

—	Uložení do půdy nebo na povrch (např. skládkování)

—	Úprava půdními procesy (např. biologický rozklad kapalných odpadů nebo kalů v půdě)

—	Hlubinná injektáž (např. injektáž čerpatelných odpadů do vrtů, solných komor nebo jiných přírodních úložišť)

—	Ukládání do povrchových nádrží (např. vypouštění kapalných odpadů nebo kalů do prohlubní, nádrží nebo lagun)

—	Ukládání do speciálně technicky provedených skládek (např. ukládání do utěsněných oddělených prostor, které jsou uzavřeny a izolovány navzájem i od vnějšího prostředí)

—	Vypouštění do vodních těles s výjimkou moří a oceánů

—	Vypuštění do moří a oceánů včetně ukládání do mořského dna

—	Biologická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým ze způsobů uvedených v této části

—	Fyzikálně-chemická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým ze způsobů uvedených v této příloze (např. odpařování, sušení, kalcinace, neutralizace, srážení)

—	Spalování na pevnině

—	Spalování na moři

—	Trvalé uložení (např. uložení kontejnerů v dole)

—	Míšení nebo směšování před odstraněním některým ze způsobů uvedených v této části

—	Předúprava před odstraněním některým ze způsobů uvedených v této části

—	Skladování před odstraněním některým ze způsobů uvedených v této části.

ČÁST B

ZPŮSOBY VYUŽITÍ ODPADŮ („R“ – RECOVERY)

—	Použití jako paliva (kromě přímého spalování) nebo jiným způsobem k výrobě energie

—	Zpětné získávání/regenerace rozpouštědel

—	Recyklace/zpětné získávání organických látek, které se nepoužívají jako rozpouštědla

—	Recyklace/zpětné získávání kovů a sloučenin kovů

—	Recyklace/zpětné získávání ostatních anorganických materiálů

—	Regenerace kyselin nebo zásad

—	Využití složek používaných ke snižování znečištění

—	Využití složek katalyzátorů

—	Rafinace použitých olejů nebo jiné opětné použití použitých olejů

—	Úprava půdními procesy, která je přínosem pro zemědělství nebo životní prostředí

—	Použití zbytkových materiálů získaných z kteréhokoli způsobu využití uvedeného v této části výše

—	Předúprava odpadů pro využití některým ze způsobů uvedených v této části výše

—	Sběr materiálů určených ke kterémukoli způsobu využití uvedenému v této části.

PŘÍLOHA IV

ROZHODČÍ ŘÍZENÍ

1.

V případě, že je spor předložen k rozhodčímu řízení podle čl. 23 odst. 2 tohoto protokolu, strana nebo strany oznámí diplomatickou cestou druhé straně nebo stranám sporu a také sekretariátu předmět rozhodčího řízení a uvedou zejména ty články tohoto protokolu, o jejichž výklad nebo uplatňování se jedná. Sekretariát zašle obdržené informace všem stranám tohoto protokolu.

2.

Rozhodčí tribunál se bude skládat ze tří členů. Navrhující strana či strany i druhá strana či strany sporu ustanoví po jednom rozhodci a tito dva rozhodci určí po společné dohodě třetího rozhodce, který bude předsedou rozhodčího tribunálu. Posledně jmenovaný nesmí být státním příslušníkem některé ze stran sporu, mít své obvyklé místo pobytu na území některé ze stran sporu, být některou z nich zaměstnán ani jednat v dané věci v jakékoliv jiné funkci.

3.	Není-li předseda rozhodčího tribunálu ustanoven do dvou měsíců od ustanovení druhého rozhodce, ustanoví předsedu na žádost kterékoliv strany sporu během dalšího období dvou měsíců výkonný tajemník Evropské hospodářské komise.

4.

Pokud některá ze stran sporu neustanoví rozhodce do dvou měsíců od oznámení uvedeného v odstavci 1, může o tom druhá strana informovat výkonného tajemníka Evropské hospodářské komise, který ustanoví předsedu rozhodčího soudu během dalšího období dvou měsíců. Při svém ustanovení požádá předseda rozhodčího soudu tu stranu, která neustanovila rozhodce, aby tak učinila do dvou měsíců. Neučiní-li tak během daného období, předseda uvědomí výkonného tajemníka Evropské hospodářské komise, který ustanoví daného rozhodce během dalšího období dvou měsíců.

5.	Rozhodčí tribunál vydá své rozhodnutí v souladu s mezinárodním právem a s ustanoveními tohoto protokolu.

6.	Rozhodčí tribunál ustavený podle této přílohy přijme svůj jednací řád.

7.	Rozhodnutí rozhodčího tribunálu v procedurálních otázkách i o věci samé se přijímají většinou hlasů jeho členů.

8.	Tribunál může přijmout všechna vhodná opatření ke zjištění skutečnosti.

9.	Strany sporu budou práci rozhodčího tribunálu usnadňovat s využitím všech prostředků, které mají k dispozici, zejména: a) poskytnou tribunálu všechny podstatné dokumenty, vybavení a informace; b) v případě potřeby mu umožní předvolat svědky nebo znalce a získat jejich svědecké výpovědi.

10.	Strany a rozhodci budou chránit důvěrnost jakýchkoli informací, které obdrží jako důvěrné během řízení rozhodčího tribunálu.

11.	Rozhodčí tribunál může na žádost jedné ze stran doporučit dočasná ochranná opatření.

12.

Pokud se jedna ze stran sporu nedostaví před rozhodčí tribunál nebo nehájí své stanovisko, může druhá strana požádat tribunál, aby pokračoval v řízení a vydal konečné rozhodnutí. Nepřítomnost strany nebo skutečnost, že nehájí své stanovisko, nepředstavuje překážku v řízení. Před vydáním konečného rozhodnutí se musí rozhodčí tribunál přesvědčit, že je daný nárok dostatečně věcně i právně podložen.

13.	Rozhodčí tribunál může vyslechnout protinávrhy podané v přímé souvislosti s předmětem sporu a rozhodnout o nich.

14.	Nerozhodne-li rozhodčí tribunál vzhledem ke konkrétním okolnostem případu jinak, ponesou výdaje tribunálu, včetně odměn jeho členům, strany sporu rovným dílem. Tribunál vede o všech svých výdajích evidenci a předloží stranám jejich konečné vyúčtování.

15.	Každá strana tohoto protokolu, která má zájem právní povahy na předmětu sporu a která může být rozhodnutím v daném případě dotčena, může do řízení se souhlasem tribunálu zasahovat.

16.	Rozhodčí tribunál vydá svůj nález do pěti měsíců ode dne, kdy byl ustaven, neshledá-li, že je třeba tuto lhůtu prodloužit o dobu, která by neměla nepřesáhnout pět měsíců.

17.	K nálezu rozhodčího tribunálu se přikládá odůvodnění. Nález je konečný a závazný pro všechny strany sporu. Rozhodčí tribunál předá nález stranám sporu a sekretariátu. Sekretariát zašle obdržené informace všem stranám tohoto protokolu.

18.	Jakékoli spory, které mohou vzniknout mezi dotčenými stranami ohledně výkladu nebo výkonu nálezu, může jakákoli strana předložit rozhodčímu tribunálu, který nález vydal, nebo pokud se tento tribunál nemůže sejít, jinému tribunálu zřízenému k tomuto účelu stejným způsobem jako první tribunál.

Prohlášení Evropského společenství podle čl. 26 odst. 4 Protokolu EHK OSN o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek

Evropské společenství prohlašuje, že je v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství, a zejména s čl. 175 odst. 1 této smlouvy, oprávněno uzavírat mezinárodní smlouvy a plnit závazky z nich vyplývající, které přispívají ke sledování těchto cílů:

—	udržování, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí,

—	ochrana lidského zdraví,

—	obezřetné a racionální využívání přírodních zdrojů,

—	podpora opatření na mezinárodní úrovni, čelících regionálním a celosvětovým problémům životního prostředí.

Registry úniků a přenosů znečišťujících látek jsou vhodným nástrojem, který podporuje šetrnější chování k životnímu prostředí, zajišťuje přístup veřejnosti k informacím o vypouštěných znečišťujících látkách a slouží příslušným orgánům při sledování vývoje, prokazování pokroku při snižování znečištění, podpoře monitorování souladu a hodnocení pokroku, čímž přispívají k dosažení výše uvedených cílů.

Evropské společenství dále prohlašuje, že již přijalo právní předpisy, jež jsou pro jeho členské státy závazné a týkají se záležitostí upravených v tomto protokolu, a předloží a případně aktualizuje seznam těchto právních předpisů v souladu s čl. 26 odst. 4 protokolu.

Evropské společenství je odpovědné za plnění těch závazků plynoucích z protokolu, které jsou upraveny platnými právními předpisy Společenství.

Výkon pravomoci Společenství prochází vzhledem ke své povaze neustálým vývojem.