Mimořádná opatření pro vnitřní trh EU

KLÍČOVÉ BODY

Oblast působnosti

Nařízení (EU) 2024/2747:

• vztahuje se na zboží, služby a osoby na vnitřním trhu;
• nevztahuje se na:
  • určité výrobky (léky, polovodiče, energetické produkty a obranné výrobky) a služby (bankovnictví, úvěry a pojištění),
  • odvětvové právní předpisy pro reakci na krize nebo jejich řízení, například mechanismus civilní ochrany EU.

Správa a řízení

Rada pro mimořádné situace a odolnost vnitřního trhu:

• předsedá jí Komise a jejími členy jsou:
  • zástupci z každého členského státu EU,
  • jako stálý pozorovatel působí zástupce Evropského parlamentu a
  • jako možní příležitostní pozorovatelé působí zástupci dalších orgánů na úrovni EU, které se zabývají krizí, zástupci mezinárodních organizací a zemí mimo EU a odborníci se specifickými znalostmi, kteří mohou být přizváni k účasti na některých zasedáních ad hoc;
• poskytuje Komisi poradenství v těchto oblastech:
  • navrhuje správní spolupráci v oblasti výměny informací,
  • posuzování výstrah ad hoc oznámených členskými státy, analýza dat a průzkum trhu,
  • konzultace s hospodářskými subjekty a sociálními partnery,
  • analýza souhrnných údajů od jiných orgánů EU a mezinárodních institucí,
  • vedení databáze vnitrostátních a unijních krizových opatření, která byla přijata v předchozích krizích,
  • výběr a provádění opatření k předvídání a plánování krizových situací,
  • opatření pro ostražitost na vnitřním trhu (aktivační/deaktivační kritéria, sdílení informací a analýza a diskuse o dopadech hrozby krize, zejména v příhraničních regionech),
  • reakce na mimořádné události na vnitřním trhu (aktivační/deaktivační kritéria, sdílení informací a analýza a projednávání dopadů krize, zejména v příhraničních regionech, spolu s analýzou vnitrostátních informací a informací Komise týkajících se krize, opatření, která je třeba přijmout, a standardní šablony a formuláře pro odvětví vyrábějící nebo dodávající zboží a služby související s krizí).

Kromě toho:

• Evropský parlament:
  • může vyzvat Komisi v pozici předsedy správní rady, aby vystoupila před příslušným výborem,
  • získává informace o všech prováděcích aktech Rady Evropské unie navržených nebo přijatých podle tohoto nařízení,
  • sděluje Komisi své stanovisko, které Komise zohledňuje;
• Komise sdružuje hospodářské subjekty, sociální partnery, výzkumné pracovníky a organizace občanské společnosti za účelem:
  • identifikuje užitečné dobrovolnické iniciativy v případě nouze,
  • poskytuje vědecké poradenství, vědecká stanoviska nebo vědecké zprávy,
  • napomáhá výměně informací a osvědčených postupů;
• každý členský stát zřídí ústřední styčný úřad, který bude udržovat kontakt, koordinovat a vyměňovat informace s ostatními vnitrostátními styčnými úřady a styčným úřadem na úrovni EU, který provozuje Komise, a který musí bez zbytečného odkladu hlásit závažné incidenty.

Plánování v případě mimořádných událostí

Komise odpovídá za:

• vypracování podrobného krizového plánu pro mimořádné situace zahrnujícího:
  • včasnou spolupráci mezi vnitrostátními orgány a orgány EU, včetně konzultací s hospodářskými subjekty a sociálními partnery,
  • bezpečnou výměnu informací,
  • koordinaci krizové komunikace;
• na doporučení rady iniciuje vypracování dobrovolných krizových protokolů hospodářskými subjekty, které stanoví:
  • konkrétní parametry narušení, které má protokol řešit,
  • role jednotlivých účastníků,
  • postupy pro aktivaci opatření podle příslušného dobrovolného krizového protokolu a dobu jejich trvání,
  • opatření ke zmírnění případných krizí a reakce na ně;
• vypracování a pravidelné pořádání školení o připravenosti pro styčné úřady na základě zkušeností z předchozích krizí;
• pravidelné provádění a koordinace zátěžových testů, včetně simulací, jejichž cílem je předvídat a připravit se na krizi na vnitřním trhu.

Režim ostražitosti

Komise může navrhnout Radě, aby aktivovala režim bdělosti, pokud se domnívá, že by případná krize mohla do šesti měsíců přerůst v mimořádnou situaci. Tato fáze vyžaduje:

• právní předpisy ve formě prováděcích aktů Rady, které obsahují:
  • posouzení možného dopadu krize na volný pohyb,
  • seznam zboží a služeb považovaných za kriticky důležité,
  • podrobnosti a odůvodnění opatření, která mají být přijata;
• vnitrostátní orgány, aby monitorovaly dodavatelské řetězce kriticky důležitého zboží a služeb a volný pohyb osob zapojených do jejich výroby;
• Komise navrhuje Radě, aby počáteční maximální šestiměsíční trvání opatření vigilance bylo prodlouženo o jedno nebo více podobných období.

Nouzový režim

Komise navrhuje, aby Rada přešla do nouzového režimu, pokud se domnívá, že krize by měla významný negativní dopad na vnitřní trh tím, že by vážně narušila volný pohyb nebo fungování dodavatelských řetězců. To musí být založeno na konkrétních a spolehlivých důkazech.

Tato fáze vyžaduje podrobné posouzení:

• překážek, odvětví a dodavatelských řetězců;
• dopadu na společnost, hospodářství a konkrétní regiony.

Na základě tohoto posouzení bude navržen prováděcí akt Rady, kterým se na 6 měsíců aktivuje nouzová fáze. Toto období může být prodlouženo. V případě potřeby bude v prováděcím aktu uveden seznam zboží nebo služeb, které jsou pro krizi relevantní.

Volný pohyb v nouzovém režimu

Členské státy:

• musí zajistit, aby veškerá vnitrostátní opatření, která přijmou:
  • dodržovala právo EU, zejména pokud jde o nediskriminaci, odůvodnění a proporcionalitu,
  • byla odstraněna, jakmile již nejsou opodstatněná,
  • nevytvářela zbytečnou administrativní zátěž pro veřejnost ani pro hospodářské subjekty,
  • obsahovala jasná vysvětlení pro veřejnost týkající se nutnosti omezit volný pohyb,
  • byla sdělena Komisi a ostatním členským státům, zejména pokud ovlivňují přeshraniční volný pohyb;
• nesmí přijímat opatření, která:
  • nejsou časově omezena,
  • zakazují vnitřní obchod EU se zbožím nebo službami souvisejícími s krizí nebo narušují jejich dodavatelské řetězce,
  • neodůvodněně omezují volný pohyb osob cestujících do členského státu, jehož jsou státními příslušníky nebo v němž mají bydliště,
  • zakazují služební cesty související s vývojem nebo dodávkami zboží souvisejícího s krizí.

Transparentnost

Členské státy zřizují jednotné kontaktní místo, které bude:

• veřejnosti poskytovat informace o vnitrostátních omezeních volného pohybu;
• veřejnosti pomáhat se všemi zaváděnými postupy a formalitami.

Komise provozuje kontaktní místo EU pro poskytování informací a pomoci ohledně opatření platných v celé EU.

Opatření pro případ mimořádných událostí

Pokud Rada schválí seznam zboží a služeb významných pro řešení krize, může Komise:

• požádat hospodářské subjekty v příslušných dodavatelských řetězcích, aby poskytly informace o:
  • výrobní kapacitě, stávajících zásobách a očekávaném výstupu dotčeného zboží,
  • případných narušeních nebo nedostatcích;
• požádat jeden nebo více hospodářských subjektů o upřednostnění výroby nebo dodávek v případě trvalého nedostatku zboží relevantního pro krizi (žádost o upřednostnění); hospodářské subjekty však mohou takovou žádost odmítnout a subjektům, které takovou žádost přijmou a poté nedodají, hrozí pokuta až do výše 100 000 EUR;
• doporučit členským státům, aby:
  • pomohly jakémukoli jinému členskému státu, který se potýká s nedostatkem zboží a služeb souvisejících s krizí,
  • přijaly konkrétní opatření, jako je urychlení nových výrobních kapacit, reorganizace dodavatelských řetězců, výrobních linek a využití stávajících zásob s cílem zvýšit dostupnost zboží a služeb.

Veřejné zakázky

Komise:

• spouští, pokud o to některé členské státy požádají, postup zadávání veřejných zakázek pro ty, kteří se chtějí zúčastnit nákupu kriticky důležitého nebo krizového zboží a služeb;
• stanoví mandát k jednání obsahující podrobnosti, jako jsou podmínky a maximální množství;
• dodržuje svá vlastní vnitřní finanční pravidla a uzavírá smlouvy s jedním nebo více hospodářskými subjekty;
• může provést společné zadávací řízení otevřené členským státům, kandidátským zemím a dalším evropským účastníkům.

Členské státy musí konzultovat mezi sebou a s Komisí a koordinovat veškerá zadávací řízení na zboží a služby související s krizí, která zahajují během mimořádné situace.

Načasování

Do 29. května 2026 Komise a členské státy vyvinou nezbytné interoperabilní nástroje a IT infrastrukturu k dosažení cílů tohoto právního předpisu.

Do 29. listopadu 2029 a poté každých 5 let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení.

Nařízením se mění nařízení (ES) č. 2679/98. Nařízením (EU) 2024/2748 a směrnicí (EU) 2024/2749 se mění dřívější harmonizované právní předpisy týkající se výrobků, aby bylo možné v případě krize na trhu rychle zajistit dostupnost strategického zboží.