Hlavní směry EU pro rozvoj transevropské dopravní sítě

KLÍČOVÉ BODY

• Politika transevropské dopravní sítě (TEN-T) usiluje o vybudování multimodální sítě železnic, silnic, vnitrozemských vodních cest a námořní dopravy na krátké vzdálenosti spojených s městskými uzly, námořními a vnitrozemskými přístavy a letišti a jejich terminály v celé Evropské unii (EU). Má čtyři cíle:
  • udržitelnost – zejména podporou mobility s nízkými a nulovými emisemi a větším využíváním udržitelnějších druhů dopravy,
  • soudržnost – zpřístupněním a propojením všech regionů EU, zejména nejvzdálenějších regionů a dalších odlehlých, ostrovních, okrajových a horských regionů spolu s řídce osídlenými oblastmi,
  • efektivita – odstraněním úzkých míst a řešením chybějících železničních spojení,
  • zvýšení přínosů pro uživatele – zajištěním přístupnosti zejména pro osoby ve zranitelných situacích, včetně osob se zdravotním postižením nebo osob s omezenou schopností pohybu a orientace.
• Tot politika byla dříve založena na hlavních směrech EU z roku 2013, které stanovily technické požadavky na infrastrukturu a definovaly uspořádání sítě.
• Toto nařízení tyto hlavní směry aktualizuje a nahrazuje, mění nařízení (EU) 2021/1153 (viz shrnutí) a (EU) č. 913/2010 (viz shrnutí) a zrušuje nařízení (EU) č. 1315/2013.

Rozvoj

Síť bude rozvíjena nebo modernizována ve třech krocích.

1. Hlavní síť bude dokončena do 31. prosince 2030.
2. Rozšířená hlavní síť bude dokončena do 31. prosince 2040.
3. Globální síť bude dokončena do 31. prosince 2050.

Dopravní koridory

• Aby bylo zajištěno, že plánování infrastruktury je v souladu s provozními potřebami, nařízení integruje koridory hlavní sítě a železniční koridory pro nákladní dopravu za účelem vytvoření evropských dopravních koridorů.
• Ty zahrnují nejdůležitější dálkové dopravní toky, překračují nejméně dvě hranice a zahrnují nejméně tři druhy dopravy.
• V reakci na útočnou válku Ruska proti Ukrajině a s cílem zajistit lepší propojení s klíčovými sousedními zeměmi rozšiřuje nařízení čtyři dopravní koridory do Moldavské republiky a na Ukrajinu a zároveň snižuje přeshraniční spojení s Běloruskem a Ruskem.

Infrastruktura železniční dopravy

Nařízení zdůrazňuje význam železnic při přechodu na udržitelné druhy dopravy. Za tímto účelem a s cílem zajistit, aby železniční síť TEN-T fungovala lépe, se zaměřuje na řadu opatření určených k zajištění dostatečné kapacity a plynulého, nepřerušovaného provozu v celé síti. Patří mezi ně:

• zavedení evropského systému řízení železničního provozu,
• rozvoj rozšířené hlavní a globální sítě,
• přechod na evropský standardní jmenovitý rozchod kolejí,
• zajištění provozu pro 740 metrů dlouhé nákladní vlaky,
• uložení minimální rychlosti 160 km/h pro osobní vlaky.

Dopravní infrastruktura vnitrozemských vodních cest

Nařízení stanoví minimální normy pro infrastrukturu a úrovně služeb pro vodní cesty a přístavy, aby byly zajištěny účinné, spolehlivé a bezpečné podmínky plavby pro uživatele v síti vnitrozemských vodních cest.

Námořní dopravní infrastruktura a evropský námořní prostor

Nařízením se stanoví minimální normy pro infrastrukturu námořních přístavů na podporu námořní dopravy na krátké vzdálenosti a propojení s vnitrozemím (železniční doprava). Dále zavádí evropský námořní prostor s cílem účinně, životaschopně a udržitelně integrovat námořní rozměr s ostatními druhy dopravy.

Silniční dopravní infrastruktura

• Nařízení vyžaduje, aby všechny silnice hlavní a rozšířené hlavní sítě byly speciálně projektovány, vybudovány nebo modernizovány pro motorovou dopravu. Vyžaduje také zajištění samostatných pruhů pro oba směry jízdy. Tyto pruhy by od sebe měly být odděleny dělícím pruhem, který není určen pro dopravu, nebo výjimečně jinak.
• Vyžaduje také bezpečné a chráněné parkovací plochy na hlavní a rozšířené hlavní síti, aby byly zaručeny lepší pracovní podmínky a odpočinek pro profesionální řidiče.

Letecká dopravní infrastruktura

Nařízení vyžaduje, aby hlavní letiště s více než 12 miliony cestujících ročně byla propojena dálkovou železniční dopravou, díky čemuž bude železnice konkurenceschopnou alternativou k vnitrostátním letům.

Infrastruktura pro terminály multimodální nákladní přepravy

Nařízení podporuje zvýšení počtu a kapacity překládkových terminálů s cílem uspokojit poptávku v oblasti dopravy. To zahrnuje odbavování vlaků o délce 740 metrů, podporu přechodu na udržitelné druhy dopravy a posílení evropského odvětví kombinované dopravy.

Městská mobilita

Nařízení vyžaduje, aby všechna velká města v síti TEN-T vypracovala plány udržitelné městské mobility na podporu mobility s nulovými a nízkými emisemi.

Správa

Nařízení rozšiřuje oblast působnosti mandátu koordinátorů tak, aby odrážela nové priority TEN-T a umožnila koordinátorům spolupracovat se zúčastněnými zeměmi mimo EU. Dále dává Komisi možnost přijímat prováděcí akty pro každý evropský dopravní koridor a vyžaduje větší sladění mezi vnitrostátními dopravními plány a politikou TEN-T.

Horizontální ustanovení

Nařízení vyžaduje, aby plánování, rozvoj a provozování sítě TEN-T probíhalo způsobem účinně využívajícím zdroje, a to:

• údržbou stávající dopravní infrastruktury v průběhu její životnosti,
• optimalizací využívání infrastruktury, a to zejména prostřednictvím účinné kapacity a řízení dopravy a podpory multimodality,
• optimalizací možných součinností s jinými sítěmi (transevropskými energetickými sítěmi, transevropskými digitálními sítěmi, vojenskou mobilitou),
• odolností dopravní sítě a její infrastruktury a služeb s ohledem na měnící se klima a geopolitický kontext.