Akční program EU pro životní prostředí na období do roku 2030

KLÍČOVÉ BODY

Dlouhodobým prioritním cílem je, aby se Evropanům nejpozději do roku 2050 žilo dobře, v mezích planety, ve zdravém hospodářství, kde se neplýtvá, růst je regenerativní, klimatická neutralita je realitou a nerovnosti se výrazně snižují.

Tento akční program pro životní prostředí navazuje na Zelenou dohodu pro Evropu a jeho cílem je urychlit přechod na klimaticky neutrální hospodářství účinně využívající zdroje, přičemž uznává, že blahobyt a prosperita lidí závisí na zdravém ekosystému.

Šest prioritních cílů

• Dosáhnout cíle snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050.
• Zvýšit schopnost přizpůsobit se posílením odolnosti a snížením zranitelnosti vůči změně klimatu.
• Přechod na model regenerativního růstu, který oddělí hospodářský růst od využívání zdrojů a zhoršování životního prostředí a zároveň urychlí přechod na oběhové hospodářství.
• Usilovat o nulové znečištění ovzduší, vody a půdy a chránit zdraví a dobré životní podmínky Evropanů.
• Chránit, zachovat a obnovit biologickou rozmanitost zlepšením stavu ekosystémů a životního prostředí, jakož i bojem proti rozšiřování pouští a degradaci půdy.
• Snížit zátěž životního prostředí a klimatu způsobené výrobou a spotřebou, zejména v oblasti energetiky, průmyslového rozvoje, budov a infrastruktury, mobility a potravinových systémů.

Vytvoření podmínek potřebných k dosažení prioritních cílů

K dosažení prioritních cílů mají Evropská komise, členské státy Evropské unie (EU), regionální a místní orgány a zúčastněné strany:

• zajistit, aby právní předpisy a strategie EU v oblasti životního prostředí a klimatu byly prováděny účinně, rychle a v plném rozsahu, přičemž prioritou bude prosazování a zlepšování pokynů a doporučení,
• zajistit, aby byly minimalizovány sociální nerovnosti vyplývající z dopadů a politik v oblasti klimatu a životního prostředí a aby opatření na ochranu životního prostředí byla spravedlivá a inkluzivní,
• začlenit genderové hledisko do všech fází procesu tvorby politiky,
• posílit pobídky příznivé pro životní prostředí a postupně zrušit škodlivé dotace, zejména na fosilní paliva,
• začleňovat opatření v oblasti biologické rozmanitosti, která přispějí k dosažení cíle vyčlenit 7,5 % ročních výdajů v rámci víceletého finančního rámce na období 2021–2027 na cíle v oblasti biologické rozmanitosti v roce 2024 a 10 % v letech 2026 a 2027,
• podporovat řádné nakládání s chemickými látkami a rychle identifikovat alternativy k látkám vzbuzujícím obavy,
• řešit degradaci půdy a zajistit její ochranu a udržitelné využívání, a to i prostřednictvím právních předpisů o zdraví půdy do roku 2023,
• transformovat potravinový systém EU tak, aby přispíval k ochraně biologické rozmanitosti a dobrých životních podmínek zvířat a zároveň zajistil spravedlivý přechod pro dotčené zúčastněné strany,
• uznat vzájemnou provázanost mezi lidským zdravím, zdravím zvířat a životním prostředím začleňováním přístupu „jedno zdraví“ do tvorby politik,
• využívat stávající nástroje a metodiky a zlepšovat metody monitorování, hodnotící nástroje a měřitelné ukazatele pro řešení vycházející z přírody,
• mobilizovat zdroje z veřejných a soukromých zdrojů, včetně rozpočtu EU, prostřednictvím Evropské investiční banky a na vnitrostátní úrovni,
• využívat environmentální zdanění, tržní nástroje a zelené rozpočtové nástroje a nástroje financování,
• zajistit, aby politiky a opatření vycházely z nejlepších dostupných vědeckých poznatků a technologií, a zároveň posílit vědomostní základnu,
• využívat digitální a datové technologie (včetně dat v reálném čase) na podporu tvorby politik a zároveň zajistit transparentnost, hodnověrnost a interoperabilitu, aby údaje a důkazy byly snadno dostupné,
• mobilizovat širokou podporu občanské společnosti prostřednictvím spolupráce s podniky, zejména malými a středními podniky, sociálními partnery, občany, komunitami a dalšími zúčastněnými stranami a podporou diskuse, celoživotního vzdělávání v oblasti životního prostředí a opatření iniciovaných komunitami,
• posílit spolupráci mezi orgány EU v oblasti politiky klimatu a životního prostředí,
• uplatňovat vysoké standardy transparentnosti, účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně na úrovni EU a členských států v souladu s Aarhuskou úmluvou,
• podpořit globální přijetí prioritních cílů, zejména zapojením zemí mimo EU do partnerství a aliancí, jako jsou G7 a G20.

Monitorování a zprávy

• Komise s podporou Evropské agentury pro životní prostředí a Evropské agentury pro chemické látky každoročně monitoruje, posuzuje a podává zprávy o pokroku v plnění prioritních cílů, přičemž do 31. března 2024 provede hodnocení v polovině období a do 31. března 2029 provede úplný přezkum, po němž případně do 31. prosince 2029 předloží návrh příštího akčního programu pro životní prostředí.
• Evropský parlament, Rada Evropské unie a Komise si každoročně vyměňují názory na základě zpráv, přijatých opatření a možných budoucích opatření.