Předcházení zneužívání finančního systému k praní peněz a terorismu

 

PŘEHLED DOKUMENTU:

Směrnice (EU) 2015/849 – předcházení využití finančního systému k praní peněz a financování terorismu

CO JE CÍLEM TÉTO SMĚRNICE?

• Směrnice (EU) 2015/849 (čtvrtá směrnice o boji proti praní peněz) má za cíl boj proti praní peněz* a financování terorismu* předcházením zneužívání finančního trhu za těmito účely.
• Nahrazuje předchozí směrnici 2005/60/ES (třetí směrnice o boji proti praní peněz), která vstoupila v platnost v roce 2007.
• Jejím účelem je odstranit jakékoliv nejasnosti v předchozí směrnici a souvisejících právních předpisech a zlepšit konzistentnost pravidel proti praní peněz a financování teroristů napříč všemi členskými státy Evropské unie (EU).
• Směrnice rovněž bere v potaz doporučení od Finančního akčního výboru z roku 2012, která byla revidována v roce 2023.
• Za účelem zohlednění těchto aktualizovaných doporučení zavádí pozměňující nařízení (EU) 2023/1113 další kategorie poskytovatelů služeb s virtuálními aktivy, na něž se směrnice předtím nevztahovala a kteří jsou definováni v nařízení (EU) 2023/1114, nařízení o trzích kryptoaktiv (viz shrnutí). Pozměňující nařízení (EU) 2023/1113 rovněž stanoví pravidla, která mají zajistit, aby v souvislosti s kryptoaktivy* poskytovatelé služeb* byli schopni náležitě zmírňovat rizika praní peněz a financování terorismu, kterým jsou vystaveni.

KLÍČOVÉ BODY

Směrnice se vztahuje na:

• úvěrové instituce,
• finanční instituce,
• určené nefinanční podniky a profese, jako jsou:
  • auditoři,
  • externí účetní,
  • daňoví poradci,
  • za určitých okolností notáři a právníci,
  • realitní makléři, když jednají jako zprostředkovatelé pronájmu nemovitostí, jejichž měsíční nájem přesahuje 10 000 EUR,
  • obchodníci se zbožím (např. drahé kovy a kameny, když jsou platby v hodnotě 10 000 EUR či vyšší prováděny v hotovosti),
  • obchodníci s uměním, když je hodnota transakce 10 000 EUR nebo vyšší,
  • poskytovatelé služeb hazardních her.

Tato směrnice:

• posiluje pravidla týkající se transparentnosti s ohledem na zjišťování totožnosti zákazníka — obzvlášť skutečných majitelů* společností a právních uspořádání (svěřeneckých fondů),
• vyžaduje, aby informace o skutečném vlastnictví společností byly uchovávány v každém členském státě v centrálním registru, například v obchodním rejstříku, podnikovém rejstříku nebo veřejném rejstříku,
• zlepšuje povědomí o nedostatcích v oblasti praní peněz / financování terorismu a reagování na ně – kromě vnitrostátních posouzení rizik, která provádějí členské státy, provádí posouzení rizik praní peněz / financování terorismu, která ovlivňují vnitřní trh a souvisí s přeshraničními činnostmi, také Evropská komise (první zpráva byla vydána v červnu 2017),
• přináší koordinovanou evropskou politiku pro jednání se zeměmi mimo EU (třetími zeměmi), které nemají účinné režimy boje proti praní peněz / financování terorismu (AML/CTF), s cílem chránit finanční systém EU – první seznam EU „vysoce rizikových třetích zemí“ byl přijat Komisí v červenci 2016 aktem v přenesené pravomoci a od té doby byl tento seznam několikrát pozměněn,
• posiluje a zlepšuje spolupráci mezi finančními zpravodajskými jednotkami, které patří mezi klíčové aktéry v boji proti praní peněz nebo financování terorismu – systematická výměna informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami by se měla odehrávat prostřednictvím pokročilých technických infrastruktur s použitím FIU.net, decentralizované počítačové sítě se sofistikovanou odpovídající technologií,
• stanoví, že podezření na praní peněz nebo financování terorismu musí být hlášena veřejným orgánům, obvykle finančním zpravodajským jednotkám,
• vyžaduje, aby ti, jimž je určena, zavedli:
  • podpůrná opatření, jako je zajištění řádné odborné přípravy pracovníků a vytvoření vhodných interních preventivních politik a postupů,
  • dodatečná ochranná opatření, jako je rozšířená hloubková kontrola zákazníka v situacích se zvýšeným rizikem, jako je obchodování s bankami nacházejícími se mimo EU, a zvlášť při jednání s fyzickými nebo právnickými osobami se sídlem v zemích mimo EU, které Komise označila jako vysoce rizikové třetí země,
• zakazuje bankám uchovávat anonymní bezpečnostní schránky a také anonymní účty a vkladní knížky,
• obsahuje opatření k předcházení rizik souvisejících s předplacenými kartami a virtuálními měnami tím, že:
  • sníží hranici pro ověření totožnosti držitele předplacené karty z 250 EUR na 150 EUR,
  • umožní vnitrostátním finančním zpravodajským jednotkám získat informace, díky kterým budou moci vysledovat totožnost majitele virtuální měny,
• posiluje spolupráci mezi finančními zpravodajskými jednotkami, což jim umožní sdílet více informací,
• svěřuje Evropskému orgánu pro bankovnictví (EBA), od 1. ledna 2020, úkoly v oblasti předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu a vedení, koordinace a monitorování úsilí všech poskytovatelů finančních služeb EU a příslušných orgánů v této oblasti (viz shrnutí).

Pozměňující nařízení (EU) 2023/1113

Nařízení (EU) 2023/1113 vytváří systém pro řešení výměn kryptoaktiv s cílem zajistit, aby nebyly použity nezákonně, například k obcházení sankcí nebo financování terorismu či války. S cílem dodržovat mezinárodní normy pro převody kryptoaktiv a zajistit vysledovatelnost těchto aktiv vyžaduje, aby poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy shromažďovali a případně sdělovali orgánům určité informace o odesílatelích a příjemcích převodů těchto aktiv, které provádějí, a to bez ohledu na jejich hodnotu.

Nařízení (EU) 2023/1113 pozměnilo směrnici (EU) 2015/849 s cílem:

• zahrnout všechny kategorie poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy ve smyslu nařízení (EU) 2023/1114 v rámci definice „finančních institucí“ ve směrnici (EU) 2015/849 (článek 3),
• vyžadovat, aby poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy uplatňovali zmírňující opatření úměrná rizikům spojeným s převody, které zahrnují nehostované adresy, a případně prováděli opatření hloubkové kontroly (článek 19a),
• vyžadovat, aby poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy uplatňovali příslušná opatření ke zmírnění rizika při navazování přeshraničních korespondenčních vztahů zahrnujících realizaci služeb souvisejících s kryptoaktivy s respondentem neusazeným v EU (nový článek 19b),
• umožnit členským státům, aby vyžadovali od poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy usazených na jejich území v jiné formě, než je pobočka, a jejichž ústředí se nachází v jiném členském státě, určení ústředního kontaktního místa na jejich území (článek 45, odstavec 9),
• odstranit požadavky na registraci ve vztahu k těmto kategoriím poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří se stanou předmětem jednotného režimu povolování podle nařízení (EU) 2023/1114 (článek 47, odstavec 1) – tyto změny směrnice (EU) 2015/849 rovněž vyžadují, aby Evropský orgán pro bankovnictví vydal pokyny k celé řadě otázek, včetně:
  • kritérií a prvků, které musí poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy zohlednit při posuzování svých přeshraničních korespondenčních vztahů zahrnujících realizaci služeb souvisejících s kryptoaktivy, a to spolu s opatřeními ke zmírnění rizik spojených s respondenty, včetně minimálního opatření, které mají přijmout poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, pokud respondent není registrován nebo licencován (nový článek 19b),
  • rizikových proměnných a rizikových faktorů, které mají poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy zohlednit při vstupu do obchodních vztahů nebo provádění transakcí v kryptoaktivech (článek 18),
  • opatření, která poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy musí zavést s cílem identifikovat a vyhodnotit riziko praní peněz a financování terorismu související s převody kryptoaktiv do nebo z nehostované adresy* (nový článek 19a),
  • jak se uplatňují opatření rozšířené hloubkové kontroly klienta a jaká vhodná opatření ke zmírnění rizik je třeba přijmout, když povinné subjekty poskytují služby související s kryptoaktivy s neregistrovanými nebo nelicencovanými subjekty, které poskytují služby související s kryptoaktivy (nový článek 24a).

Dodatek ke směrnici (EU) 2015/849

Akt v přenesené pravomoci, nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/758 stanoví soubor dalších opatření, včetně minimálního opatření, které úvěrové instituce a finanční instituce musí přijmout za účelem řešení rizika praní peněz a financování terorismu, pokud právo země mimo EU nedovoluje provádění politik a postupů pro celou skupinu na úrovni poboček a většinově vlastněných dceřiných podniků, které jsou součástí skupiny a mají sídlo v zemi mimo EU.

ODKDY TATO PRAVIDLA PLATÍ?

Směrnice (EU) 2015/849 je v platnosti od 25. června 2015 a měla původně nabýt podoby zákona v členských státech nejpozději do 26. června 2017. Tento termín byl však několika změnami prodloužen, především směrnicí (EU) 2018/843, která musela být plně převedena do vnitrostátního práva do dne 10. ledna 2020. Stejný termín platí pro vytvoření registrů uvedených v článku 30 směrnice (EU) 2015/849 ve znění pozdějších předpisů, zatímco registry uvedené v článku 31 této směrnice měly být zřízeny do 10. března 2020.

Změny, které byly zavedeny pozměňujícím nařízením (EU) 2023/1113, platí ode dne 30. prosince 2024.

KONTEXT

Směrnice je součástí souboru legislativních opatření EU zaměřených na předcházení praní peněz a financování terorismu, kam patří i nařízení (EU) 2015/847 o dohledatelnosti převodů peněz (viz přehled dokumentu). Je také součástí širší strategie EU pro boj proti finanční trestné činnosti, která zahrnuje práci:

• Odborné skupiny pro praní peněz a financování terorismu, která se pravidelně schází, aby si vyměňovala názory a pomáhala Komisi připravovat právní předpisy a definovat politiku,
• Výboru pro předcházení praní peněz a financování terorismu, který může poskytovat stanoviska o provádění opatření navrhovaných Komisí,
• sítě finančních zpravodajských jednotek,
• Společného výboru evropských orgánů dohledu.

Další informace viz:

• Kontext EU v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu (Evropská komise),
• Boj proti financování terorismu (Evropská komise),
• Boj proti praní peněz a financování terorismu (Rada Evropské unie),
• Boj proti praní peněz a financování terorismu (Evropský orgán pro bankovnictví).

KLÍČOVÉ POJMY

HLAVNÍ DOKUMENT

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73–117).

Do původního znění byly zapracovány postupné změny směrnice (EU) 2015/849. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113 ze dne 31. května 2023 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv a o změně směrnice (EU) 2015/849 (Úř. věst. L 150, 9.6.2023, s. 1–39).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937 (Úř. věst. L 150, 9.6.2023, s. 40–205).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2177 ze dne 18. prosince 2019, kterou se mění směrnice 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), směrnice 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů a směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (Úř. věst. L 334, 27.12.2019, s. 155–163).

Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o posouzení rizik praní peněz a financování terorismu, která mají dopad na vnitřní trh a souvisejí s přeshraničními činnostmi (COM(2022) 554 final, 27.10.2022)

Doporučení Komise (EU) 2020/1039 ze dne 14. července 2020 týkající se podmínění státní finanční podpory podnikům v Unii neexistencí vazeb na nespolupracující jurisdikce (Úř. věst. L 227, 16.7.2020, s. 76–79).

Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o posouzení rizik praní peněz a financování terorismu, která mají dopad na vnitřní trh a souvisejí s přeshraničními činnostmi (COM(2019) 370 final, 24.7.2019)

Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o posouzení rámce spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami (COM(2019) 371 final, 24.7.2019)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/758 ze dne 31. ledna 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849, pokud jde o regulační technické normy pro minimální opatření a druh dalších opatření, která musí úvěrové a finanční instituce přijmout ke zmírnění rizika praní peněz a financování terorismu v některých třetích zemích (Úř. věst. L 125, 14.5.2019, s. 4–10)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 43–74).

Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o posouzení rizik praní peněz a financování terorismu, která mají dopad na vnitřní trh a souvisejí s přeshraničními činnostmi (COM(2017) 340 final, 26.6.2017)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675 ze dne 14. července 2016, kterým se směrnice (EU) 2015/849 Evropského parlamentu a Rady doplňuje o identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky (Úř. věst. L 254, 20.9.2016, s. 1–4)

Viz konsolidované znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 1–18)

Viz konsolidované znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12–47).

Viz konsolidované znění.

Poslední aktualizace 04.12.2023