EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 17.11.2021

COM(2021) 709 final

2021/0367(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o přepravě odpadů a o změně nařízení (EU) č. 1257/2013 a (EU) 2020/1056

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2021) 402 final} - {SWD(2021) 330 final} - {SWD(2021) 331 final} - {SWD(2021) 332 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

V roce 2018 dosáhl celosvětový obchod s odpady 182 milionů tun v hodnotě přibližně 80,5 miliardy EUR 1 . Tento obchod se v posledních desetiletích značně zvýšil a v roce 2011 dosáhl vrcholu, téměř 250 milionů tun. EU je důležitým aktérem v celosvětovém obchodu s odpady a mezi členskými státy je přepravováno značné množství odpadu. V roce 2020 vyvezla EU do zemí mimo EU přibližně 32,7 milionu tun odpadu, což od roku 2004 2 představuje nárůst o 75 %, v hodnotě 13 miliard EUR. Železný a neželezný kovový šrot, odpadní papír, plastový odpad, textilní odpad a odpadní sklo představují většinu odpadu vyváženého z EU. EU rovněž dovezla přibližně 16 milionů tun odpadu v hodnotě 13,5 miliardy EUR. Kromě toho je mezi členskými státy každoročně přepraveno přibližně 67 milionů tun odpadu 3 (přeprava odpadů uvnitř EU).

Odpad přepravovaný přes hranice může vytvářet rizika pro lidské zdraví a životní prostředí, zejména pokud není náležitě kontrolován. Tyto odpady mají zároveň často pozitivní hospodářskou hodnotu, zejména jako druhotné suroviny, které mohou nahradit primární suroviny a snížit závislost na nich, a tím přispět k rozvinutějšímu oběhovému hospodářství.

Opatření týkající se dozoru nad přepravou odpadů a její kontroly jsou v EU zavedena od roku 1984. V roce 1989 byla přijata Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování (dále jen „Basilejská úmluva“) s cílem řešit závažné problémy spojené s ukládáním toxických odpadů dovážených ze zahraničí do různých částí rozvojového světa. V roce 1992 přijala OECD právně závazné rozhodnutí 4 o kontrole přeshraničního pohybu odpadů určených k využití (dále jen „rozhodnutí OECD“).

Nařízení (ES) č. 1013/2006 5 (dále jen „nařízení o přepravě odpadů“) provádí do práva EU ustanovení Basilejské úmluvy i rozhodnutí OECD. Nařízení o přepravě odpadů obsahuje v některých ohledech přísnější kontrolní opatření než Basilejská úmluva. Nařízení o přepravě odpadů vyžaduje, aby členské státy zajistily, že přeprava odpadů a jejich zpracování budou řízeny způsobem, který chrání životní prostředí a lidské zdraví před jakýmikoli případnými nepříznivými účinky takových odpadů. Nařízení o přepravě odpadů stanoví kontrolní mechanismy pro vývoz odpadů z EU do třetích zemí a jejich dovoz ze třetích zemí do EU a rovněž pro přepravu mezi členskými státy. Druh kontrol podle nařízení o přepravě odpadů závisí na charakteru odpadu (např. zda je nebezpečný, či nikoli), jeho místě určení a jeho zpracování v rámci využití (např. recyklace) nebo odstraňování (např. skládkování). Nařízení o přepravě odpadů stanoví také zákaz vývozu pro určité kategorie odpadu a některá místa určení: nejdůležitějším příkladem je zákaz vývozu nebezpečného odpadu z EU do zemí, které nejsou členy OECD.

Celkovým cílem přezkumu nařízení o přepravě odpadů je zvýšit úroveň ochrany životního prostředí a veřejného zdraví před dopady nesprávné přeshraniční přepravy odpadů. Zabývá se problémy zjištěnými v hodnocení nařízení o přepravě odpadů, které Komise zveřejnila v lednu 2020 6 (více informací o tomto tématu viz bod 3 níže).

Revize nařízení o přepravě odpadů rovněž reaguje na výzvu v rámci Zelené dohody pro Evropu 7 a akčního plánu pro oběhové hospodářství 8 k revizi nařízení o přepravě odpadů za účelem:

·usnadnění přepravy odpadů určených k opětovnému použití a recyklaci v EU,

·zajištění toho, aby EU nevyvážela své problémy s odpady do třetích zemí, a

·    řešení nedovolené přepravy odpadů.

Zelená dohoda pro Evropu a průmyslová strategie 9 , včetně její aktualizace 10 , navíc uznaly, že přístup k surovinám má strategický význam a je nezbytným předpokladem pro to, aby Evropa úspěšně realizovala ekologickou a digitální transformaci. Akční plán pro kritické suroviny 11 kladl důraz na to, že Evropu opouští ve formě odpadu značné množství zdrojů, které by místo toho mohly být recyklovány na druhotné suroviny, což by přispělo k diverzifikaci zdrojů dodávek pro průmyslové ekosystémy v EU.

Rovněž Evropský parlament a Rada vyzvaly Komisi, aby předložila ambiciózní revizi nařízení o přepravě odpadů 12 .

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Stávajícím právním základem nařízení o přepravě odpadů je článek 192 Smlouvy o fungování Evropské unie, který stanoví, jak by měl být proveden článek 191 Smlouvy. Článek 191 se zabývá politikou EU v oblasti životního prostředí, která musí přispívat k dosažení těchto cílů:

·zachování, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí,

·ochrana lidského zdraví,

·uvážlivé a racionální využívání přírodních zdrojů a

·podpora opatření na mezinárodní úrovni určených k řešení regionálních a celosvětových problémů životního prostředí, a zejména k boji proti změně klimatu.

•Subsidiarita

Nařízení o přepravě odpadů zajišťuje, aby komplexní právní předpisy EU o odpadech nebyly obcházeny přepravou odpadů do třetích zemí, v nichž se normy a výkonnost nakládání s odpady výrazně liší od norem a výkonnosti v EU. Je důležité, aby na úrovni EU byla stanovena společná pravidla pro kontrolu přeshraničního pohybu odpadů, aby se zabránilo situaci, kdy by se nelegální provozovatelé rozhodli převážet svůj odpad přes členské státy s méně přísnými vnitrostátními pravidly než v jiných členských státech za účelem vývozu tohoto odpadu z EU (scénář „port-hopping“). Pravidla EU jsou rovněž odůvodněná pro přepravu odpadů uvnitř EU, protože odpadové odvětví EU je vysoce integrované a je třeba zajistit rovné zacházení a právní jasnost pro všechny hospodářské subjekty v tomto odvětví.

•Proporcionalita

Nařízení o přepravě odpadů zajišťuje, že každý členský stát provádí Basilejskou úmluvu a rozhodnutí OECD jednotně, a v důsledku toho zamezuje překážkám bránícím přepravě odpadů v rámci EU nebo překážkám bránícím řádnému fungování vnitřního trhu EU. Kromě toho je přístup EU k přepravě odpadů přísnější než Basilejská úmluva, pokud jde o vývoz odpadů, neboť zakazuje vývoz odpadu určeného k odstranění mimo země ESVO a vývoz některých nikoliv nebezpečných odpadů 19 mimo OECD. Přístup EU má ve srovnání s každým členským státem, který se spoléhá na Basilejskou úmluvu samostatně, jasnou přidanou hodnotu v oblasti životního prostředí. EU je totiž jednou z mála smluvních stran Basilejské úmluvy, která takto přísná pravidla uplatňuje.

•Volba nástroje

V roce 1984 byla přijata směrnice Rady 84/631/EHS ze dne 6. prosince 1984 20 , kterou byla zavedena celounijní opatření pro dozor nad přepravou odpadů a její kontrolu. Směrnice se vztahovala na přepravu nebezpečných odpadů. Pro dotčené země vyžadovala předchozí informovaný souhlas, což jim umožnilo vznést námitku proti konkrétní přepravě.

Směrnice 84/631/EHS byla změněna směrnicí Rady 86/279/EHS ze dne 12. června 1986, která zavedla dodatečná ustanovení s cílem zlepšit sledování vývozu odpadů ze Společenství. V návaznosti na mezinárodní vývoj v souvislosti s Basilejskou úmluvou a OECD bylo v roce 1993 přijato první nařízení o přepravě odpadů (nařízení Rady (EHS) č. 259/93, kterým se zrušuje směrnice 84/631/EHS).

Je důležité poznamenat, že v té době bylo spíše než směrnice za nezbytné považováno nařízení, aby se zajistilo souběžné a harmonizované uplatňování ve všech členských státech. Volba nařízení je i nadále opodstatněná, neboť stanoví přímé požadavky pro všechny provozovatele, a zajistí tak potřebnou právní jistotu a možnost prosazování plně integrovaného trhu v EU. Nařízení také zajišťuje, aby povinnosti byly plněny ve stejné době a stejným způsobem ve všech 27 členských státech.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení / kontroly účelnosti platných právních předpisů ex post

·Nařízení o přepravě odpadů vytvořilo pevný právní rámec, který členské státy zavedly. Nařízení o přepravě odpadů bylo obecně účinné při plnění svých dvou hlavních cílů: chránit životní prostředí a lidské zdraví před nepříznivými účinky přepravy odpadů a provádět mezinárodní závazky EU v této oblasti. To vedlo k lepší kontrole přepravy odpadů a přispělo k nakládání s přepravovanými odpady na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU způsobem šetrným k životnímu prostředí.

·Optimálnímu provádění nařízení o přepravě odpadů v celé EU zároveň brání různé úrovně a způsoby uplatňování a prosazování nařízení o přepravě odpadů, často ve spojení s různými výklady jeho ustanovení a různými kontrolními režimy. Tyto faktory omezují legální přepravu kvalitních odpadních materiálů do recyklačních zařízení, která jsou důležitá pro přechod k oběhovému hospodářství v EU, nebo od této přepravy odrazují.

·Pokud jde o vývoz odpadů, zejména nikoliv nebezpečných odpadů, z EU, zásadním nedostatkem je nedostatečný dohled nad podmínkami, za nichž se s těmito odpady v cílových zemích, zejména v rozvojových zemích, nakládá. V důsledku toho způsobil vývoz některých odpadů z EU v zemích určení problémy v oblasti životního prostředí a veřejného zdraví. Představuje rovněž ztrátu zdrojů pro odvětví recyklace v EU.

·Vzhledem k obecné povaze ustanovení nařízení o přepravě odpadů zůstává rovněž nedovolená přeprava odpadů v rámci EU, z EU a do EU značným problémem. To se týká zejména prvků, které musí příslušné orgány kontrolovat, například pokud jde o nakládání s odpady způsobem šetrným k životnímu prostředí a o prosazování právních předpisů. Je to však způsobeno rovněž nedostatky v provádění a prosazování nařízení o přepravě odpadů.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Shromáždění a využití odborných poznatků

Posouzení dopadů přezkumu nařízení o přepravě odpadů bylo podpořeno studií externích odborníků. Tito odborníci ve všech fázích studie úzce spolupracovali s Komisí. Při přípravě tohoto návrhu použila Komise rovněž řadu dalších zdrojů informací.

•Posouzení dopadů

V tomto posouzení dopadů byly zváženy čtyři možnosti politiky.

Možnost politiky 1 je základní scénář. Ten předpokládá, že Basilejská úmluva a rozhodnutí OECD zůstanou z velké části nezměněny alespoň do roku 2030. Kromě toho bude i nadále platit stávající nařízení o přepravě odpadů, včetně jeho nařízení v přenesené pravomoci. Jeho současné provádění bude pokračovat a harmonizace mezi členskými státy bude nadále sledována prostřednictvím stávajícího úsilí, zejména vypracování pokynů a ad hoc výměn mezi členskými státy, většinou prostřednictvím kontaktních subjektů pro přepravu odpadů 21 . EU bude rovněž nadále podporovat globální opatření ke zlepšení kontroly přeshraničních pohybů odpadů a nakládání s odpady v mezinárodních organizacích, zejména v Basilejské úmluvě a OECD.

Níže uvedená tabulka poskytuje přehled možností 2, 3 a 4, které představují alternativy k možnosti 1 (základní scénář), a kombinace opatření v těchto možnostech.

 
Možnost politiky 2 (cílené změny) stanoví soubor opatření, která mohou účinně a do určité míry efektivně řešit některé problémy, které brání řádnému fungování nařízení o přepravě odpadů.

Ve srovnání se základním scénářem poskytují cílené změny účinné a konzistentní reakce k dosažení konkrétních cílů, zejména ke snížení administrativní zátěže a zvýšení přepravy odpadů pro zpracování výše v hierarchii způsobů nakládání s odpady. Plánovaná opatření by však sama o sobě nebyla schopna přinést maximální přínosy, zejména kvůli nižší účinnosti a nižší vnitřní soudržnosti. Ve srovnání se strukturálními změnami (možnost 3) řeší tato možnost problémy spojené s vývozem odpadů (cíl 2) pouze částečně. Opatření se zaměřují pouze na určité problémové oblasti, např. stanovením kritérií pro rozlišení mezi použitým zbožím a odpadem (2b) nebo upřesněním povinností vývozců (2a). Největší přínosy této možnosti jsou určeny pro opatření 3a–3d a 3f zaměřená na lepší řešení nedovolené přepravy odpadů v rámci EU, z EU a do EU (cíl 3).

V rámci možnosti politiky 3 (strukturální změny) řeší opatření 1d, 1e a 1f přímo obavy zúčastněných stran ohledně nákladů spojených se zpožděními přepravy v rámci EU a významně by minimalizovala administrativní zátěž orgánů veřejné správy a hospodářských subjektů (cíl 1). Zavedení opatření 2c, 2d a 2e by vytvořilo procesní rámec na úrovni EU s cílem zaručit, že s odpadem vyváženým z EU je nakládáno způsobem šetrným k životnímu prostředí. Považuje se za přiměřenou a systémovou reakci na cíl 2. Některé změny by nebyly dostatečné a dosti soudržné k dosažení nezbytného účinku na úrovni členských států. To platí zejména pro navrhovaná opatření 3e a 3g, která mají lépe řešit nedovolenou přepravu odpadů (cíl 3).

Posouzení dopadů ukázalo, že opatření přijatá v rámci možností 2 nebo 3 by neumožnila splnit všechny cíle přezkumu nejúčinnějším, nejefektivnějším a nejpřiměřenějším způsobem. Ve srovnání s těmito možnostmi by možnost politiky 4, která kombinuje opatření ve spojení s rozsáhlými změnami, vedla k větší účinnosti, a to efektivním a přiměřeným způsobem.

Upřednostňovanou možností je proto možnost 4. Kombinace vybraných cílených a strukturálních změn by vedla k vyváženému přístupu, pokud jde o účinnost (dosažení cílů) a efektivnost (nákladová efektivnost). Jejím cílem je zajistit, aby toto nařízení mohlo usnadnit přepravu uvnitř EU v souladu s cíli oběhového hospodářství, podpořit cíl EU přestat vyvážet své problémy s odpady do třetích zemí a přispět k lepšímu řešení nedovolené přepravy odpadů bez rizika nadměrných nákladů nebo narušení. Reaguje zároveň na i) potřebu nových, účinných opatření k dosažení těchto tří cílů i ii) na význam, který je přikládán tomu, aby byly proveditelné, aniž by vytvářely nadměrnou zátěž nebo nežádoucí dopady.

Možnost 4 je rovněž přiměřená cílům, o jejichž dosažení tento přezkum usiluje.

·Pokud jde o cíl 1 týkající se přepravy odpadů uvnitř EU, jsou všechna opatření v rámci možnosti 4 nezbytná k dosažení lepší integrace vnitřního trhu EU s odpady a nasměrují tuto přepravu k recyklaci. Budou představovat významné změny v postupech, které se v současnosti vztahují na přepravu, což bude mít dopad jak na hospodářské subjekty, tak na orgány veřejné správy. Tato opatření budou pro obě strany znamenat významný přínos díky nižší administrativní zátěži, omezení zpoždění a účinnějšímu zpracování informací. Přispějí rovněž k podpoře přechodu k oběhovému hospodářství v EU, čímž budou přínosem pro ochranu životního prostředí. Tyto zisky do značné míry převáží náklady spojené se zavedením nových opatření, zejména režimu pro elektronickou výměnu dat (opatření 1d) 22 . Povinnost digitalizovat postup oznamování přepravy odpadů uvnitř EU prostřednictvím systému pro elektronickou výměnu dat nabude účinnosti až 24 měsíců po vstupu revidovaného nařízení o přepravě odpadů v platnost a přípravné práce s členskými státy a zúčastněnými stranami s cílem připravit se na tento nový režim již probíhají.

·Pokud jde o druhý cíl, možnost 4 povede k významným změnám v přístupech EU a v regulačním rámci vztahujícím se na vývoz odpadů z EU. To je nezbytné vzhledem k tomu, že stávající nařízení o přepravě odpadů nedosáhlo cíle zajistit nakládání s odpady vyváženými z EU, zejména do rozvojových zemí, způsobem šetrným k životnímu prostředí. Jedním z důležitých rysů možnosti 4 je, že bude vyžadovat, aby hospodářské subjekty i orgány veřejné správy přijaly konkrétní opatření s cílem ověřit, že se s odpady vyváženými z EU v zemích určení nakládá udržitelným způsobem. To zajistí, že záruky pro udržitelné nakládání s odpady v zemích určení budou poskytnuty jak na úrovni zemí (opatření 2c a 2e), tak na úrovni zařízení (opatření 2a). Tato opatření by měla vytvořit významné přínosy pro životní prostředí. Budou mít také hospodářské dopady. Pro některé hospodářské subjekty, zejména pro ty, které zpracovávají odpad na druhotné suroviny v EU, by to mohlo vést k většímu množství vstupních surovin dostupných za nižší cenu, což by mělo celkově pozitivní dopad. Pro subjekty, které přepravují odpad z EU, bude dopad záviset na tom, zda jsou zpřístupněny důkazy, že je s vyvezeným odpadem v zemích určení nakládáno způsobem šetrným k životnímu prostředí. Je pravděpodobné, že v důsledku toho by se vývoz do některých zemí mohl stát obtížnějším, což by mělo negativní dopad na společnosti vyvážející odpady do těchto zemí. Náklady vyplývající z této situace jsou však omezené a jsou vyváženy celkovými přínosy opatření pro životní prostředí. Konečně je rovněž důležité poznamenat, že proporcionalitu zajišťuje skutečnost, že opatření v rámci možnosti 4 by:

–uplatňovala odlišný režim mezi zeměmi určení a více kontrolovala země, v nichž jsou postupy nakládání s odpady považovány za méně udržitelné než v EU (země, které nejsou členy OECD),

–zavedla mechanismus bez úplného zákazu, kdy mají dovážející země možnost dovážet odpady z EU, pokud prokáží, že jsou schopny s odpadem nakládat udržitelným způsobem, a

–vstoupila v platnost až tři roky poté, co změny nařízení nabudou účinnosti, a všem zúčastněným stranám by ponechala přechodné období, aby se na nová pravidla připravily.

·Pokud jde o třetí cíl, možnost 4 stanoví řadu opatření ke zlepšení prosazování nařízení o přepravě odpadů. Jsou potřebná ke zvýšení schopností členských států a Komise omezit nedovolenou přepravu odpadů. Tato opatření nezahrnují žádné zásadně nové úkoly ani dodatečné související náklady pro provozovatele a členské státy. Účinnější režim prosazování by pomohl předcházet nedovolené přepravě nebo snížit její objem a dosáhnout značných úspor nákladů na sanaci a repatriaci a nepřímých úspor nákladů pro členské státy, přes něž se odpad přepravuje. Lepší prosazování by rovněž mělo vést ke snížení ztráty daňových příjmů. Kromě navrhovaných opatření bude Komise navíc využívat širokou škálu nástrojů k tomu, aby i nadále podporovala úsilí členských států o lepší provádění a prosazování nařízení o přepravě odpadů. Na úrovni EU již bylo přijato mnoho iniciativ proti nedovolenému obchodování s odpady, což je jedna z priorit celkové politiky EU v oblasti organizované trestné činnosti 23 . EU rovněž poskytuje finanční podporu na operační projekty zaměřené proti nedovolenému obchodování s odpady 24 . Komise kromě toho pomáhá členským státům v této oblasti prostřednictvím Fóra pro dodržování právních předpisů a správu v oblasti životního prostředí 25 , programu TAIEX-EIR PEER 2 PEER 26 a vzdělávacího balíčku v oblasti environmentálního práva EU 27 .

Obrázek 1 níže poskytuje schematický přehled upřednostňované možnosti a opatření, která obsahuje. Podrobnější popis toho, jak upřednostňovaná možnost dosahuje cílů přezkumu nařízení o přepravě odpadů, je uveden v příloze 14 zprávy o posouzení dopadů.

Obrázek 1 – Přehled opatření v upřednostňované možnosti

Pokud jde o celkový hospodářský dopad, tato upřednostňovaná možnost by měla vést k významným úsporám pro provozovatele, kteří přepravují odpady, a pro orgány, které se zabývají postupy pro povolování a sledování této přepravy, zejména díky zavedení systému pro elektronickou výměnu dat. Očekává se, že to přinese úspory v řádu 1,4 milionu EUR ročně. Další opatření s cílem modernizovat a zjednodušit nařízení o přepravě odpadů přinesou další úspory. Další významné hospodářské dopady budou mít opatření spojená s vývozem odpadů, která by měla podle údajů z roku 2019 pro hospodářství EU představovat celkový hospodářský zisk v rozmezí od 200 do 500 milionů EUR ročně v závislosti na množství odpadu, který je v EU zachován. U hospodářských subjektů se sídlem v EU se dopady těchto opatření budou výrazně lišit v závislosti na jejich postavení v hodnotovém řetězci a typech dotčeného odpadu. U některých subjektů, které se podílejí na vývozu těchto odpadů, se náklady na vývoz takového odpadu pravděpodobně zvýší, nebo se tyto subjekty obrátí na jiné odběratele v EU, kde by mohly za svůj odpad získat nižší ceny. Společnosti vyvážející odpad by rovněž musely zavést (nebo zakoupit) systémy auditů s cílem ověřit, že zařízení ve třetích zemích provádějí činnosti v oblasti nakládání s odpady udržitelným způsobem; to by představovalo nové, ale mírné náklady. Na druhé straně hospodářské subjekty, které recyklují nebo zpracovávají odpad v EU, mohou být schopny využívat více odpadu, jejž by měly mít možnost nakupovat za nižší cenu ve srovnání se základním scénářem, jako vstupní suroviny. Opatření týkající se nedovolené přepravy by měla být ku prospěchu legálním provozovatelům, neboť přispějí k boji proti nezákonným činnostem; ty představují přímou konkurenci pro činnost legálních provozovatelů. U společností usazených ve třetích zemích, které přepravují a zpracovávají odpad dovážený z EU, by to mělo pozitivní dopad na ty, které vykonávají své činnosti způsobem šetrným k životnímu prostředí, neboť audit by konsolidoval jejich činnost a konkurenceschopnost, i když v krátkodobém horizontu by z něj mohly vyplynout i určité náklady na modernizaci jejich infrastruktury a norem. Dopad by byl negativní pro ty společnosti, které nejsou schopny splnit kritéria pro nakládání s odpady způsobem šetrným k životnímu prostředí stanovená v systémech auditů, neboť by přišly o zákazníky z EU.

Opatření, která mají usnadnit přepravu odpadů v rámci EU, budou velkým přínosem pro malé a střední podniky. Překážky a zátěže související s nedostatky stávajících postupů pro ně představují poměrně větší zátěž než pro větší společnosti. Opatření týkající se vývozu odpadů budou mít dopad na malé a střední podniky zapojené do obchodních činností souvisejících s vývozem. Vzniknou jim nové náklady na provedení auditů v zařízeních, do nichž své odpady přepravují. Tyto náklady však zůstávají omezené a mohly by být sdíleny s dalšími malými a středními podniky, zejména prostřednictvím organizací odpovědnosti výrobců 28 . A konečně perspektiva, že v EU zůstane více odpadu, spolu s novými cíli a povinnostmi vyplývajícími z právních předpisů EU k zajištění jeho recyklace, bude rovněž představovat příležitosti pro malé a střední podniky, aby rozvíjely inovativní projekty a technologie pro recyklaci odpadů, jejichž zpracování představuje zvláštní problémy, jako je plastový a textilní odpad.

Očekává se, že tato upřednostňovaná možnost povede k celkově významnému pozitivnímu dopadu na životní prostředí. Opatření, která mají usnadnit přepravu odpadu k opětovnému použití a recyklaci v EU, povedou k většímu množství odpadu zpracovaného za lepších environmentálních podmínek. Vedlo by to také k většímu množství druhotných surovin dostupných v EU, které by nahradily původní materiály jako vstupní suroviny pro řadu průmyslových odvětví nacházejících se v EU. Navrhovaná opatření týkající se vývozu odpadů by měla pozitivní dopad na životní prostředí, neboť by lépe zaručila, že přeprava odpadů do třetích zemí je řízena způsobem šetrným k životnímu prostředí. Mohlo by to rovněž vést k tomu, že by v EU bylo každý rok zachováno mezi 2,4 a 6 miliony tun odpadu, s nímž by se nakládalo v souladu s normami EU a jenž by byl zpracován na druhotné materiály. I když nemůže být dopad všech těchto přínosů pro životní prostředí vyjádřen v penězích, přínosy spojené s lepším zpracováním zbytkového odpadu v EU a se zamezením přepravy tohoto odpadu do třetích zemí by se pohybovaly v rozmezí 266 až 666 milionů EUR ročně. Celkové zisky budou pravděpodobně ještě vyšší. Tím, že by přispěla ke zlepšení celkové účinnosti a účelnosti režimu prosazování práva, by opatření týkající se nedovolené přepravy pomohla předcházet závažným dopadům nedovolené přepravy odpadů na životní prostředí a snížit je, což by znamenalo celkové přínosy pro životní prostředí.

Konečně, pokud jde o celkový sociální dopad, opatření spojená s vývozem odpadů a opatření proti nedovolené přepravě odpadů by měla snížit negativní dopad na lidské zdraví (např. dýchací potíže, zranění) a pracovní podmínky (např. žádné sociální výhody, nízké mzdy) vyplývající z neudržitelného nakládání s odpady, což přinese celkový prospěch společnosti jak v zahraničí, tak v EU. Zpracování odpadu, který se vyvážel, v EU by mělo vést k vytvoření 9 000 až 23 000 pracovních míst v odvětvích recyklace a opětovného použití v EU. V důsledku opatření, která mají zajistit lepší fungování nařízení o přepravě odpadů v EU za účelem recyklace a opětovného použití, budou pravděpodobně vytvořena další pracovní místa v těchto oblastech. Ve třetích zemích může v případě, že se do dané země bude vyvážet méně odpadu, dojít ke ztrátě pracovních míst ve formálním nebo neformálním odvětví zpracování odpadu.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Tento návrh využívá v maximální možné míře možnosti digitalizace ke snížení správních nákladů. Je tomu tak zejména v případě návrhu na zavedení povinného celounijního systému pro vydávání a elektronickou výměnu dat a informací vztahujících se k přepravě odpadů. Neočekává se, že by vývoj takového systému, který spojuje stávající vnitrostátní platformy a/nebo platformy, jako je prostředí zřízené podle nařízení (EU) 2020/1056 o elektronických informacích o nákladní dopravě, se systémem na úrovni EU, znamenal pro Komisi, členské státy nebo podniky velmi vysoké náklady. Poskytne však orgánům členských států a Komisi mocný nástroj pro sledování a prosazování práva, jakož i účinný nástroj, který podnikům umožní plnit povinnosti stanovené v navrhovaném nařízení.

•Základní práva

Návrh nemá žádné dopady na ochranu základních práv.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh předpokládá využití lidských zdrojů a výdajů k zajištění řádného provádění některých jeho ustanovení. Očekává se, že některé potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze stávajících přídělů Komise. Požadovanými lidskými zdroji Komise budou pracovníci GŘ ENV, kteří již byli k řízení akce přiděleni. K řízení akce by rovněž mohla přispět přerozdělení zdrojů v rámci GŘ nebo z jiných GŘ, která se mohou zbavit stávajících úkolů souvisejících s prováděním platného nařízení. Řídícímu generálnímu ředitelství a Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) by musely být přiděleny dodatečné příděly v rámci ročního přidělování a s výhradou rozpočtových omezení.

Návrh obsahuje několik článků, které podrobně popisují další oblasti činnosti, jež budou muset být provedeny za účelem provádění nařízení a které by bylo třeba přijmout prostřednictvím prováděcích aktů nebo aktů v přenesené pravomoci v letech následujících po vstupu nařízení v platnost. Ty budou zahrnovat vypracování harmonizovaných pravidel pro klasifikaci odpadů, výpočet finančních záruk, posouzení oznámení třetích zemí o přijetí vývozu odpadů z EU a koordinační činnost, pokud jde o prosazování nařízení. Podrobný seznam těchto předpokládaných opatření je uveden níže:

·zavést harmonizovanou metodu výpočtu finančních záruk nebo odpovídajícího pojištění,

·prozkoumat a stanovit harmonizované prahové hodnoty kontaminace s cílem klasifikovat určité odpady jako odpady uvedené na zeleném seznamu, či nikoli,

·prozkoumat a stanovit kritéria pro rozlišení mezi použitým zbožím a odpadem pro určité předměty nebo látky,

·zřídit a udržovat nový rámec pro vývoz odpadů uvedených na zeleném seznamu z EU do země, která není členem OECD, zejména zřídit a aktualizovat seznam zemí, do nichž je vývoz tohoto odpadu povolen,

·monitorovat vývoz odpadů do zemí OECD a zmírňovat environmentální problémy, které by mohly být tímto vývozem způsobeny,

·organizovat a usnadňovat práci specializované skupiny na úrovni EU, jejímž úkolem je usnadňovat a zlepšovat spolupráci při prosazování nařízení o přepravě odpadů (dále jen „skupina pro prosazování nařízení o přepravě odpadů“).

Komise bude prostřednictvím úřadu OLAF hrát zvláštní úlohu při doplňování práce členských států při prosazování ustanovení tohoto nařízení ve složitých přeshraničních případech a bude se podílet na:

·provádění kontrol prostor/plavidel/zásilek hospodářských subjektů,

·shromažďování informací / zpravodajských informací ze široké škály zdrojů,

·analytické činnosti (využívání celních a specializovaných databází a vyhrazených nástrojů),

·forenzním zajištění,

·koordinaci s donucovacími orgány, orgány dozoru nad trhem a soudními orgány,

·spolupráci se třetími zeměmi (prostřednictvím dohod o vzájemné pomoci nebo dohod o správní spolupráci) a

·spolupráci s jinými agenturami EU (EPPO, Europol, Eurojust, Frontex…).

Pokud jde o vývoj centrálního systému pro elektronickou výměnu informací o přepravě odpadů, byla v rámci GŘ ENV provedena práce interně, ale bude třeba ji rozšířit, pokud jde o vývoj a údržbu centrálního systému pro výměnu údajů pro účely přepravy odpadů. Jako základ poslouží stávající platforma IMSOC 29 .

Evropská komise bude odpovídat za obecné provádění tohoto nařízení a za přijímání všech prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci, které toto nařízení předpokládá. To bude vyžadovat běžné rozhodovací procesy včetně konzultací se zúčastněnými stranami a postupů projednávání ve výborech. Současné finanční odhady předpokládají:

·Pro ENV: jeden dodatečný plný pracovní úvazek (FTE) AD podporovaný 1,5 smluvními zaměstnanci na plný úvazek, jakož i provozní náklady (např. studie, externí poradenské služby, schůze atd.), plánované pro obecné provádění nařízení a nezbytné přípravné práce a vypracování sekundárních právních předpisů v souladu se lhůtami navrženými v nařízení o přepravě odpadů. Na základě poslední aktualizace nákladů na zaměstnance Komise, jak je uvedena na internetových stránkách GŘ BUDG, se jedná o celkové náklady ve výši 4 137 000 EUR na období 2024–2027: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/en/pre/legalbasis/Pages/pre-040-020_preparation.aspx .

·Pro OLAF: jeden dodatečný plný pracovní úvazek (FTE) AD předpokládaný pro provádění příslušných ustanovení nařízení souvisejících s jeho prosazováním. Na základě poslední aktualizace nákladů na zaměstnance Komise, jak je uvedena na internetových stránkách GŘ BUDG, se jedná o celkové náklady ve výši 456 000 EUR na období 2024–2026: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/en/pre/legalbasis/Pages/pre-040-020_preparation.aspx .

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Nové nařízení by mělo vést ke zvýšení objemu opětovně použitých a recyklovaných odpadních materiálů v EU, ke zlepšení norem a postupů pro nakládání s odpady v zemích dovážejících odpady z EU a k omezení nedovolené přepravy odpadů jak v rámci EU, tak mezi třetími zeměmi a EU. Mělo by rovněž přispět k budování solidních a dynamických trhů s druhotnými surovinami a k zintenzivnění přechodu na oběhové hospodářství v EU a ve třetích zemích.

Pokud jde o monitorování, potenciální problémy s dodržováním a prosazováním nařízení by byly sledovány prostřednictvím pravidelných zpráv členských států o provádění a zpráv o pokroku vypracovaných Komisí na základě těchto zpráv členských států.

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že klíčovým opatřením ke zlepšení účinnosti provádění tohoto nařízení je zavedení celoevropského systému pro elektronickou výměnu dokumentů a informací (elektronickou výměnu dat neboli „EDI“). To by mělo všem zúčastněným subjektům umožnit lepší přístup k mnoha údajům, které jsou důležité pro provádění nařízení. Příslušné orgány budou mít zejména k dispozici mnohem komplexnější a konzistentnější soubor údajů pro monitorování toků odpadů, a to jak v rámci EU, tak z EU a do EU, a zlepší se také monitorování toků odpadů v rámci EU, do EU a z ní. Systém EDI by měl zajistit výměnu strukturovaných údajů, což znamená, že extrakce mohou důsledně provádět příslušné orgány členských států a Komise. To by mělo výrazně zlepšit kvalitu podávání zpráv, a umožnit tak lepší sledování toho, jak úspěšně je nařízení prováděno.

Kromě toho by nové ustanovení týkající se přezkumu plánů kontrol členských států Komisí bylo rovněž důležitým zdrojem informací pro sledování provádění a prosazování nařízení.

Otázky souladu a prosazování by navíc byly monitorovány a projednány v rámci nové skupiny pro prosazování nařízení o přepravě odpadů, která by rovněž mohla určit další akce a opatření, jež by měly být přijaty na úrovni EU za účelem zvýšení účinnosti nařízení v budoucnosti.

Nařízení bude rovněž přezkoumáno do deseti let od vstupu v platnost, aby se zajistilo, že jeho cíle jsou plněny a jeho ustanovení jsou nadále odůvodněná.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Článek 1 stanoví předmět nařízení, což je stanovení opatření na ochranu životního prostředí a lidského zdraví předcházením nepříznivým dopadům, které mohou být důsledkem přepravy odpadů, nebo jejich omezováním.

Článek 2 vymezuje oblast působnosti tohoto nařízení.

Článek 3 obsahuje definice.

Hlava II obsahuje ustanovení o přepravě v rámci Unie tranzitem nebo bez tranzitu přes třetí země.

Článek 4 nastiňuje celkový procesní rámec vztahující se na přepravu odpadů uvnitř Unie.

Kapitola 1 této hlavy obsahuje ustanovení, která se vztahují na postup předchozího písemného oznámení a souhlasu.

Článek 5 stanoví povinnost oznamovatele podat žádost o oznámení při plánování přepravy odpadů podle čl. 4 odst. 1 a 2.

Článek 6 stanoví požadavky týkající se smlouvy, která musí být zahrnuta v žádosti o oznámení.

Článek 7 stanoví požadavek týkající se finanční záruky, která musí být uzavřena pro oznámené přepravy odpadů.

Článek 8 nastiňuje procesní kroky a lhůty pro vyžádání a předložení dodatečných informací k vyplnění žádosti o oznámení.

Článek 9 nastiňuje procesní kroky a lhůty pro přijetí rozhodnutí příslušných orgánů o tom, zda vydat souhlas nebo vznést námitku proti plánované přepravě, jak je požadováno v oznámení.

Článek 10 stanoví, že dotčené příslušné orgány stanoví podmínky pro schválenou přepravu.

Článek 11 stanoví, že přepravy odpadů určených k odstranění jsou zakázány, s výjimkou splnění určitých podmínek, kdy mohou být přepravy odpadů schváleny.

Článek 12 stanoví důvody, na jejichž základě může příslušný orgán vznést námitky proti přepravě odpadů určených k využití.

Článek 13 stanoví možnost vydávat obecná oznámení v případě několika přeprav téhož odpadu do stejného zařízení na zpracování odpadu.

Článek 14 obsahuje ustanovení o podmínkách pro zařízení pro využití odpadů, aby v členských státech získala předchozí souhlas, o vzájemném uznávání těchto zařízení členskými státy a o zvláštním zrychleném postupu pro přepravu některých odpadů do těchto zařízení.

Článek 15 obsahuje dodatečná ustanovení týkající se přeprav k předběžnému zpracování odpadů.

Článek 16 obsahuje požadavky po souhlasu s přepravami.

Článek 17 obsahuje ustanovení o změnách v přepravě po udělení souhlasu.

Kapitola 2 této hlavy obsahuje článek 18, který stanoví obecné požadavky na informace pro přepravy odpadů uvedených na zeleném seznamu.

Kapitola 3 této hlavy obsahuje obecné požadavky.

Článek 19 zakazuje směšování odpadů během přepravy.

Článek 20 obsahuje ustanovení o uchovávání dokumentů a informací.

Článek 21 obsahuje ustanovení o přístupu veřejnosti k oznámením.

Kapitola 4 této hlavy obsahuje povinnosti zpětného převzetí a obsahuje články 22 až 25, které stanoví zpětné převzetí přeprav a úhradu nákladů na taková zpětná převzetí.

Kapitola 5 této hlavy obsahuje obecná správní ustanovení.

Článek 26 stanoví, že vydávání a výměna informací a dokumentů požadovaných podle tohoto nařízení se provádí elektronicky, a stanoví podmínky, za nichž musí fungovat systémy pro tuto výměnu.

Článek 27 stanoví jazyky, v nichž musí být v souvislosti s tímto nařízením vydávány dokumenty a sdělení.

Článek 28 stanoví použitelné procesní požadavky, které je třeba dodržet v případě neshody ohledně klasifikace přepravovaného odpadu nebo materiálu. Dále stanoví zmocnění Komise k přijímání prováděcích opatření s cílem vyjasnit klasifikaci některých odpadů a rozlišení mezi použitým zbožím a odpady u některých komodit.

Článek 29 stanoví náklady, které mohou být účtovány oznamovatelům.

Článek 30 stanoví možnosti dohod pro příhraniční oblasti ve výjimečných případech.

Kapitola 6 této hlavy obsahuje ustanovení o přepravách v rámci Unie s tranzitem přes třetí země.

Článek 31 stanoví specifické lhůty pro vydání písemného souhlasu příslušného orgánu dotčených třetích zemí v případě přeprav za účelem odstranění v rámci Unie s tranzitem přes dané třetí země.

Článek 32 stanoví specifické lhůty pro vydání písemného souhlasu příslušného orgánu dotčených třetích zemí v případě přeprav za účelem využití v rámci Unie s tranzitem přes dané třetí země.

Hlava III se skládá z jednoho článku (článku 33) a týká se potřeby, aby členské státy měly vnitrostátní režimy týkající se přeprav odpadů v rámci jednoho členského státu s cílem zajistit soudržnost se systémem Unie.

Hlava IV obsahuje ustanovení o vývozech z Unie do třetích zemí.

Kapitola 1 této hlavy obsahuje ustanovení o vývozu odpadu určeného k odstranění z Unie.

Článek 34 stanoví zákaz vývozu s výjimkou vývozu do zemí ESVO.

Článek 35 stanoví procesní požadavky při vývozu do zemí ESVO. Tento článek odkazuje obdobně na hlavu II a stanoví příslušné úpravy a doplnění k jejím ustanovením. Procesní ustanovení v kapitole 2 této hlavy IV odkazují na tento článek.

Kapitola 2 této hlavy obsahuje ustanovení o vývozu odpadů určených k využití z Unie.

Oddíl 1 obsahuje ustanovení o vývozu nebezpečných a určitých jiných odpadů do zemí, které nejsou členy OECD, přičemž článek 36 stanoví zákaz vývozu nebezpečných a jiných odpadů z EU do zemí, jež nejsou členy OECD.

Oddíl 2 obsahuje ustanovení o vývozu nikoliv nebezpečných odpadů do zemí, které nejsou členy OECD, přičemž články 37 až 40 stanoví zákaz vývozu nikoliv nebezpečných odpadů do zemí, které nejsou členy OECD, s výjimkou případů, kdy země, která není členem OECD, oznámí svou ochotu dovážet určité odpady a prokáže svou schopnost nakládat s nimi způsobem šetrným k životnímu prostředí. Tyto články dále obsahují postup, kterým třetí země oznamují svou ochotu a schopnost přijímat odpady a nakládat s nimi, a zmocnění Komise posuzovat tato oznámení a zveřejňovat seznam zemí, které jsou způsobilé přijímat vývoz některých odpadů uvedených na zeleném seznamu z Unie.

Oddíl 3 obsahuje ustanovení o vývozu do zemí OECD.

Článek 41 obsahuje procesní požadavky na vývozy za účelem využití do zemí mimo Unii, jež jsou členy OECD. Tento článek odkazuje obdobně na hlavu II a na článek 35 a stanoví příslušné úpravy a doplnění ustanovení v nich obsažených.

Článek 42 stanoví sledování vývozu do zemí OECD a ochranný postup v případě, že vývozy odpadů do těchto zemí vedou k situaci, kdy s tímto odpadem není nakládáno způsobem šetrným k životnímu prostředí. Tento článek stanoví, že je Komisi svěřena pravomoc v případě potřeby přijímat opatření, není-li s odpadem nakládáno způsobem šetrným k životnímu prostředí.

Kapitola 3 této hlavy obsahuje doplňkové povinnosti vztahující se na vývoz odpadů.

Článek 43 obsahuje povinnost vývozců zajistit, aby s odpady, které vyvážejí, bylo na místě určení nakládáno způsobem šetrným k životnímu prostředí.

Článek 44 obsahuje povinnost vyvážejících členských států přijmout nezbytná opatření k zajištění řádného provádění ustanovení této hlavy.

Kapitola 4 této hlavy obsahuje obecná ustanovení.

Článek 45 zakazuje vývozy odpadů do Antarktidy.

Článek 46 stanoví, že vývozy odpadů za účelem odstranění a nebezpečných odpadů určených k využití do zámořských zemí a území jsou zakázány a že pro ostatní vývozy určené k využití se obdobně použije hlava II.

Hlava V obsahuje ustanovení o dovozech do Unie ze třetích zemí.

Kapitola 1 této hlavy obsahuje ustanovení o dovozu odpadů určených k odstranění do Unie.

Článek 47 zakazuje dovoz s výjimkou dovozu ze zemí, které jsou smluvní stranou Basilejské úmluvy, nebo ze zemí, s nimiž byla uzavřena dohoda, nebo z jiných oblastí v případě krize nebo války.

Článek 48 obsahuje procesní požadavky při dovozech ze zemí, které jsou smluvní stranou Basilejské úmluvy, nebo z jiných oblastí v případě krize nebo války. Tento článek odkazuje obdobně na hlavu II a stanoví příslušné úpravy a doplnění k jejím ustanovením. Procesní ustanovení v kapitole 2 této hlavy IV odkazují na tento článek.

Kapitola 2 této hlavy obsahuje ustanovení o dovozu odpadů určených k využití do Unie.

Článek 49 zakazuje dovoz s výjimkou dovozu ze zemí, na které se vztahuje rozhodnutí OECD nebo které jsou smluvní stranou Basilejské úmluvy, nebo ze zemí, s nimiž byla uzavřena dohoda, nebo z jiných oblastí v případě krize nebo války.

Článek 50 obsahuje procesní požadavky při dovozech ze zemí, na které se vztahuje rozhodnutí OECD, nebo z jiných oblastí v případě krize nebo války. Tento článek odkazuje obdobně na hlavu II a na článek 45 a stanoví příslušné úpravy a doplnění ustanovení v nich obsažených.

Článek 51 obsahuje procesní požadavky pro dovozy ze zemí, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD a které jsou smluvní stranou Basilejské úmluvy, nebo z jiných oblastí v případě krize nebo války. Tento článek odkazuje obdobně na článek 45.

Kapitola 3 této hlavy obsahuje doplňkové povinnosti.

Článek 52 obsahuje povinnost dovážejících členských států zajistit řádné nakládání s dováženými odpady a zakázat jakýkoli takový dovoz, existuje-li důvod se domnívat, že s odpadem nebude nakládáno řádně.

Kapitola 4 této hlavy obsahuje obecná ustanovení.

Článek 53 stanoví, že na dovozy ze zámořských zemí nebo území se obdobně použije hlava II.

Hlava VI obsahuje ustanovení o tranzitu přes Unii ze třetích zemí a do nich.

Článek 54 obsahuje ustanovení o tranzitu za účelem odstranění.

Článek 55 obsahuje ustanovení o tranzitu za účelem využití.

Hlava VII obsahuje ustanovení o prosazování tohoto nařízení. 

Kapitola 1 této hlavy se skládá z jednoho článku (článku 56) a stanoví obecnou povinnost všech subjektů podílejících se na přepravách odpadů přijmout nezbytná opatření za účelem zajištění toho, aby se s veškerými odpady, které přepravují, po celou dobu přepravy a během jejich využití a odstranění nakládalo bez ohrožení lidského zdraví a způsobem šetrným k životnímu prostředí.

Kapitola 2 této hlavy obsahuje ustanovení o prosazování tohoto nařízení.

Oddíl 1 se zabývá donucovacími opatřeními členských států.

Článek 57 obsahuje ustanovení o kontrolách.

Článek 58 obsahuje ustanovení o dokumentaci a důkazech.

Článek 59 obsahuje ustanovení o plánech kontrol prováděných členskými státy. 

Článek 60 obsahuje ustanovení o sankcích.

Článek 61 obsahuje ustanovení o spolupráci v oblasti prosazování práva na vnitrostátní úrovni.

Článek 62 obsahuje ustanovení o spolupráci v oblasti prosazování práva mezi členskými státy.

Článek 63 obsahuje ustanovení o skupině pro prosazování nařízení o přepravě odpadů.

Oddíl 2 se zabývá činnostmi Komise v oblasti prosazování práva v souvislosti s tímto nařízením.

Hlava VIII obsahuje závěrečná ustanovení.

Článek 69 obsahuje ustanovení o povinnosti členských států podávat zprávy.

Článek 70 obsahuje ustanovení o mezinárodní spolupráci.

Článek 71 obsahuje ustanovení o určení příslušných orgánů v členských státech.

Článek 72 obsahuje ustanovení o určení kontaktních subjektů.

Článek 73 obsahuje ustanovení o určení celních úřadů vstupu do Unie a výstupu z ní.

Článek 74 obsahuje ustanovení o oznamování určení a informacích o určení.

Článek 75 obsahuje ustanovení o změně příloh I až X tohoto nařízení.

Články 76 a 77 stanoví podmínky pro přijetí aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů Komisí.

Článek 78 mění nařízení (EU) č. 1257/2013 s cílem uvést je a toto nařízení do souladu s platnými mezinárodními závazky Unie a jejích členských států, pokud jde o plavidla s ukončenou životností.

Článek 79 mění nařízení (EU) 2020/1056 za účelem aktualizace odkazů na přepravní doklady odpadů v uvedeném nařízení.

Článek 80 stanoví přezkum tohoto nařízení v roce 2034.

Článek 81 stanoví zrušení a přechodná pravidla.

Článek 82 stanoví vstup tohoto nařízení v platnost a jeho použitelnost.

2021/0367 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o přepravě odpadů a o změně nařízení (EU) č. 1257/2013 a (EU) 2020/1056

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 30 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Je nezbytné stanovit na úrovni Unie pravidla na ochranu životního prostředí a lidského zdraví před nepříznivými dopady, které může mít přeprava odpadů. Tato pravidla by rovněž měla přispět k usnadnění nakládání s odpady způsobem šetrným k životnímu prostředí v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady stanovenou v článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES 31 , jakož i ke snížení celkových dopadů využívání zdrojů a ke zlepšení účinnosti tohoto využívání, což je zásadní pro přechod na oběhové hospodářství.

(2)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 32 za posledních patnáct let přineslo významné zlepšení ochrany životního prostředí a lidského zdraví před nepříznivými dopady, které může přeprava odpadů mít. Hodnocení uvedeného nařízení 33 provedené Komisí však rovněž odhalilo řadu problémů a nedostatků, které je třeba řešit prostřednictvím nových regulačních ustanovení.

(3)Zelená dohoda pro Evropu 34 stanoví ambiciózní plán transformace Unie v udržitelnou a klimaticky neutrální ekonomiku účinně využívající zdroje. Vyzývá Komisi, aby přezkoumala pravidla Unie pro přepravu odpadů stanovená nařízením (ES) č. 1013/2006. Nový akční plán pro oběhové hospodářství 35 přijatý v březnu 2020 dále zdůrazňuje potřebu přijmout opatření k zajištění toho, aby byla usnadněna přeprava odpadů určených k opětovnému použití a recyklaci v Unii, aby Unie nevyvážela své problémy s odpady do třetích zemí a aby byla lépe řešena nedovolená přeprava odpadů. Kromě přínosů pro životní prostředí a společnost to může také vést ke zlepšení, pokud jde o strategické závislosti EU na surovinách. Rada 36 i Evropský parlament 37 rovněž vyzvaly k revizi stávajících pravidel Unie pro přepravu odpadů stanovených nařízením (ES) č. 1013/2006. 

(4)Nařízení (ES) č. 1013/2006 již bylo několikrát změněno a vyžaduje další významné změny, aby bylo zajištěno splnění politických cílů Zelené dohody pro Evropu a nového akčního plánu pro oběhové hospodářství. Nařízení (ES) č. 1013/2006 by proto mělo být nahrazeno novým nařízením.

(5)Toto nařízení doplňuje obecné právní předpisy Unie v oblasti nakládání s odpady, jako je směrnice 2008/98/ES. Odkazuje na definice v uvedené směrnici, včetně definic odpadu a obecného nakládání s odpady. Obsahuje rovněž řadu dalších definic s cílem usnadnit jednotné uplatňování tohoto nařízení. 

(6)Toto nařízení provádí na úrovni Unie Basilejskou úmluvu ze dne 22. března 1989 o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování 38 (dále jen „Basilejská úmluva“). Cílem Basilejské úmluvy je chránit lidské zdraví a životní prostředí před nepříznivými účinky vzniku nebezpečných a jiných odpadů, jejich přeshraničních pohybů a nakládání s nimi. Unie je smluvní stranou Basilejské úmluvy od roku 1994 39 .

(7)Toto nařízení rovněž provádí na úrovni Unie změnu Basilejské úmluvy 40 (změnu o zákazu), která byla přijata v roce 1995 a vstoupila v platnost na mezinárodní úrovni dne 5. prosince 2019. Změna o zákazu stanoví obecný zákaz veškerých vývozů nebezpečných odpadů určených ke konečnému odstranění, opětovnému použití, recyklaci a využití ze zemí uvedených v příloze VII Basilejské úmluvy do všech ostatních zemí. Unie ratifikovala změnu o zákazu a provádí ji od roku 1997 41 .

(8)Unie předložila v říjnu 2020 oznámení týkající se přepravy odpadů v rámci Unie sekretariátu Basilejské úmluvy podle článku 11 uvedené úmluvy. V souladu s uvedeným článkem by proto Unie mohla stanovit zvláštní pravidla vztahující se na přepravu odpadů uvnitř EU, která nejsou méně šetrná k životnímu prostředí než ta, která stanoví Basilejská úmluva.

(9)Vzhledem k tomu, že Unie schválila rozhodnutí Rady OECD ze dne 30. března 1992 o kontrole přeshraničního pohybu odpadů určených k využití 42 (dále jen „rozhodnutí OECD“), je nezbytné začlenit obsah uvedeného rozhodnutí, včetně jeho změn, do právních předpisů Unie.

(10)Je důležité organizovat a upravovat dozor nad přepravou odpadů a její kontrolu způsobem, který zohledňuje potřebu zachovávat, chránit a zlepšovat kvalitu životního prostředí a lidského zdraví a který zajišťuje jednotné uplatňování pravidel pro přepravu odpadů v celé Unii.

(11)Je nezbytné zabránit duplicitě s platnými právními předpisy Unie o přepravě některých materiálů, které by mohly být podle tohoto nařízení klasifikovány jako odpad.

(12)Přeprava odpadů vytvářených ozbrojenými silami nebo pomocnými organizacemi by měla být z působnosti tohoto nařízení vyloučena, jsou-li dováženy do Unie za určitých situací (včetně tranzitu v rámci Unie, kdy odpady vstupují na její území). V souvislosti s touto přepravou by měly být dodrženy požadavky mezinárodního práva a mezinárodních dohod. V těchto případech by měl být o přepravě a jejím cíli předem informován každý příslušný orgán pro tranzit a příslušný orgán místa určení v Unii.

(13)Je nezbytné zamezit duplicitě s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 43 , které již obsahuje ustanovení celkově upravující zasílání, směrování a přemisťování (sběr, přeprava, manipulace, zpracování, použití, využití nebo odstranění, evidence, průvodní doklady a sledovatelnost) vedlejších produktů živočišného původu v rámci Unie, do Unie a z ní.

(14)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 44 se vztahuje na velké obchodní lodě plující pod vlajkou členského státu Unie, které byly vyloučeny z oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1013/2006. Po nedávném mezinárodním vstupu změny o zákazu v platnost je však nezbytné zajistit, aby lodě spadající do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 1257/2013, které se staly v Unii odpadem, podléhaly příslušným pravidlům Unie pro přepravu odpadů, kterými se provádí změna o zákazu, s cílem zajistit přísnou právní slučitelnost právního režimu Unie s mezinárodními závazky. Zároveň je rovněž nezbytné změnit nařízení (EU) č. 1257/2013 s cílem vyjasnit, že lodě spadající do oblasti působnosti uvedeného nařízení, které se staly v Unii odpadem, mohou být recyklovány pouze v zařízeních uvedených na evropském seznamu zařízení na recyklaci lodí zřízeném podle uvedeného nařízení, která se nacházejí v zemích uvedených v příloze VII Basilejské úmluvy.

(15)Přestože je dozor nad přepravou odpadů uvnitř členského státu a její kontrola pravomocí dotyčného členského státu, měly by vnitrostátní systémy týkající se přepravy odpadů brát v úvahu potřebu soudržnosti se systémem Unie, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany životního prostředí a lidského zdraví.

(16)V případě přepravy odpadů, které nejsou uvedeny v příloze III, IIIA nebo IIIB tohoto nařízení a jsou určeny k využití, je vhodné zajistit optimální dozor a kontrolu tím, že se pro takovou přepravu bude vyžadovat předchozí písemný souhlas. Takový postup by měl v sobě zahrnovat předchozí oznámení, na jehož základě budou příslušné orgány řádně informovány tak, aby mohly učinit veškerá potřebná opatření pro ochranu lidského zdraví a životního prostředí. Měl by rovněž uvedeným orgánům umožnit vznést proti takovým přepravám odůvodněné námitky.

(17)Aby bylo podpořeno provádění ustanovení směrnice 2008/98/ES, jejichž cílem je zvýšit tříděný sběr odpadu a snížit vznik směsného komunálního odpadu, měla by přeprava směsného komunálního odpadu do jiného členského státu podléhat zvláštní kontrole. S cílem podpořit dosažení cílů zvýšit recyklaci a snížit odstraňování odpadů stanovených ve směrnici 2008/98/ES a směrnici Rady 1999/31/ES 45 by navíc přeprava odpadů určených k odstranění v jiném členském státě měla být obecně zakázána. Přeprava odpadů určených k odstranění by měla být povolena pouze ve výjimečných případech. V těchto případech by členské státy měly zohlednit zásady blízkosti a soběstačnosti na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni v souladu se směrnicí 2008/98/ES, a zejména s článkem 16 uvedené směrnice, jakož i prioritu využití. Členské státy by rovněž měly mít možnost zajistit, že zařízení pro nakládání s odpady, na něž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU 46 , používají v souladu s povolením pro zařízení nejlepší dostupné techniky vymezené uvedenou směrnicí a že se s odpady nakládá v souladu s požadavky na ochranu lidského zdraví a životního prostředí týkajícími se odstraňování odpadů, které jsou stanoveny právními předpisy Unie.

(18)V případě přeprav odpadů uvedených v příloze III, IIIA nebo IIIB tohoto nařízení, které jsou určeny k využití, je vhodné zajistit minimální úroveň dozoru a kontroly tím, že bude vyžadováno, aby tyto přepravy doprovázely určité informace o osobách a zemích zapojených do přeprav, popis dotyčných odpadů a údaje o jejich množství, údaje o druhu využití, pro který jsou odpady přepravovány, a údaje o zařízeních, která budou odpady využívat.

(19)Je nezbytné stanovit důvody pro to, aby členské státy vznášely námitky proti přepravám odpadů určených k využití. V případě těchto přeprav by členské státy měly mít možnost zajistit, že zařízení pro nakládání s odpady, na něž se vztahuje směrnice 2010/75/EU, používají v souladu s povolením pro zařízení nejlepší dostupné techniky, jak je vymezuje uvedená směrnice. Členské státy by rovněž měly mít možnost zajistit, že se s odpady nakládá v souladu s požadavky na ochranu lidského zdraví a životního prostředí pro využívání odpadů, stanovenými právními předpisy Unie, a že se s přihlédnutím k článku 16 směrnice 2008/98/ES s odpady nakládá v souladu s plány pro nakládání s odpady vypracovanými podle uvedené směrnice, aby se zajistilo uplatňování právně závazných povinností týkajících se využívání nebo recyklace, stanovených právními předpisy Unie.

(20)V zájmu právní jistoty a v zájmu zajištění jednotného uplatňování tohoto nařízení a řádného fungování vnitřního trhu je nezbytné stanovit procesní kroky a záruky, pokud si oznamovatel přeje přepravovat odpad podléhající postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu. V souladu s čl. 6 odst. 11 Basilejské úmluvy je rovněž nezbytné zajistit, aby náklady vyplývající ze situací, kdy přeprava odpadů podléhajících předchozímu písemnému oznámení a souhlasu nemůže být dokončena nebo je protiprávní, nesli příslušní provozovatelé. Za tímto účelem by oznamovatel měl pro každou přepravu takového odpadu zřídit finanční záruku nebo odpovídající pojištění.

(21)Aby se snížila administrativní zátěž veřejných i soukromých provozovatelů zapojených do přeprav do zařízení uznaných jako zařízení „s předchozím souhlasem“, je nezbytné stanovit podmínky, za nichž lze udělit status „zařízení s předchozím souhlasem“, aby bylo zajištěno jejich vzájemné uznávání všemi členskými státy a harmonizovány požadavky na přepravu odpadů do těchto zařízení.

(22)Aby se zkrátily prodlevy při zpracování oznámení o přepravě odpadů a usnadnila se výměna informací mezi příslušnými orgány, je nezbytné, aby vydávání a výměna informací a údajů týkajících se jednotlivých přeprav odpadů v rámci Unie probíhaly elektronickou cestou. Je rovněž nezbytné zmocnit Komisi ke stanovení procesních a provozních požadavků na praktické uplatňování systémů zajišťujících toto elektronické předkládání a výměnu informací (jako je propojení, architektura a bezpečnost). Příslušným orgánům členských států a hospodářským subjektům je také nutné poskytnout dostatek času na to, aby se připravily na přechod od přístupu založeného na listinných dokladech, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 1013/2006, k přístupu elektronické výměny informací a dokumentů. Tato nová povinnost by proto měla začít platit 24 měsíců ode dne použitelnosti tohoto nařízení.

(23)Hospodářským subjektům zapojeným do přepravy odpadů by mělo být povoleno používat prostředí, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1056 47 , pro výměnu informací požadovaných podle tohoto nařízení během přepravy odpadů, a měla by být zajištěna interoperabilita systémů stanovených v tomto nařízení a prostředí pro výměnu elektronických informací o nákladní dopravě.

(24)Aby se usnadnila práce celních orgánů při provádění tohoto nařízení, je nezbytné, aby se centrální systém provozovaný Komisí, který umožňuje elektronické předkládání a výměnu informací a dokumentů, stal interoperabilním s prostředím jednotného portálu Evropské unie pro oblast celnictví, které se v současné době vyvíjí na úrovni Unie 48 , až bude dokončena veškerá nezbytná technická práce k zajištění této funkčnosti.

(25)Příslušné orgány ve třetích zemích by měly mít možnost vydávat a vyměňovat si informace a dokumenty pro procesní požadavky podle tohoto nařízení elektronicky prostřednictvím systému provozovaného na úrovni Unie, pokud si to přejí a pokud splňují požadavky na výměnu údajů prostřednictvím tohoto systému.

(26)Aby byla zajištěna sledovatelnost přepravy odpadů a nebylo narušeno nakládání s odpady přepravovanými přes hranice způsobem šetrným k životnímu prostředí, mělo by být zakázáno mísit odpad s jinými odpady od zahájení přepravy až po přijetí odpadu k využití nebo odstranění.

(27)Aby se usnadnilo prosazování povinností stanovených v tomto nařízení, je důležité, aby hospodářské subjekty a příslušné orgány uchovávaly dokumenty a informace požadované pro přepravu odpadů po dobu nejméně pěti let ode dne zahájení přepravy.

(28)Členské státy by měly být povinny zajistit, aby v souladu s Úmluvou Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí ze dne 25. června 1998 (Aarhuská úmluva) 49 příslušné orgány vhodnými prostředky zveřejnily informace o oznámeních o přepravách, s nimiž souhlasily, jakož i o přepravách odpadů, na něž se vztahují obecné požadavky tohoto nařízení na informace, pokud tyto informace nejsou podle vnitrostátních právních předpisů nebo právních předpisů Unie důvěrné.

(29)Za účelem provedení požadavků stanovených v čl. 9 odst. 2, 3 a 4 Basilejské úmluvy by měla být stanovena povinnost v tom smyslu, že odpady z přepravy, kterou nelze dokončit, jak bylo zamýšleno, se převezmou zpět do země odeslání nebo se využijí nebo odstraní jiným způsobem. Rovněž by mělo být povinné, aby osoba, jejíž činnost je příčinou nedovolené přepravy, převzala dotčené odpady zpět nebo učinila jiná opatření k jejich využití nebo odstranění a aby nesla náklady vzniklé převzetím odpadů zpět. Není-li tomu tak, měly by příslušné orgány místa odeslání nebo případně místa určení spolupracovat, aby zajistily nakládání s dotyčnými odpady způsobem šetrným k životnímu prostředí.

(30)S cílem zajistit, aby příslušné orgány mohly správně zpracovat dokumenty, které jim byly předloženy a které se týkají přepravy odpadů, je nezbytné stanovit povinnost oznamovatele poskytnout ověřený překlad těchto dokumentů v jazyce přijatelném pro tyto orgány, pokud o to tyto orgány požádají.

(31)Aby se zabránilo narušením přepravy odpadů nebo zboží v důsledku neshody mezi příslušnými orgány ohledně statusu těchto odpadů nebo zboží, je nezbytné stanovit postup pro řešení takových neshod. V tomto ohledu je důležité, aby příslušné orgány zakládaly svá rozhodnutí na ustanoveních směrnice 2008/98/ES týkajících se určení vedlejších produktů a stavu, kdy odpad přestává být odpadem. Je rovněž nezbytné stanovit postup pro řešení neshod mezi příslušnými orgány ohledně toho, zda by odpad měl podléhat postupu oznamování, či nikoli. Aby se zajistila lepší harmonizace podmínek, za nichž by odpad podléhal postupu oznamování, v celé Unii, měla by být Komise rovněž zmocněna k přijímání prováděcích aktů, kterými se stanoví kritéria pro klasifikaci konkrétního odpadu v příslušných přílohách tohoto nařízení a která určí, zda odpad podléhá postupu oznamování, či nikoli. Aby se zabránilo tomu, že odpad bude nesprávně hlášen jako použité zboží, a aby se zajistila právní jasnost, měla by být Komise kromě toho zmocněna přijímat prováděcí akty, kterými stanoví kritéria pro rozlišení mezi použitým zbožím a odpadem pro konkrétní komodity, u nichž je toto rozlišení důležité, zejména pro jejich vývoz z Unie.

(32)Aby mohly správní orgány omezit veřejné výdaje spojené s vyřizováním postupů pro přepravu odpadů a s prosazováním tohoto nařízení, je nezbytné stanovit možnost, že oznamovateli budou účtovány vhodné a přiměřené administrativní náklady spojené s těmito postupy, jakož i s dozorem, analýzami a kontrolami.

(33)Za účelem snížení administrativní zátěže a za výjimečných okolností souvisejících se zvláštní zeměpisnou nebo demografickou situací mohou členské státy uzavřít dvoustranné dohody, které zmírní přísnost postupu oznamování pro přepravu konkrétních toků odpadů, pokud jde o přeshraniční přepravy do nejbližšího vhodného zařízení nacházejícího se v příhraniční oblasti mezi oběma dotčenými členskými státy. Členský stát by měl mít rovněž možnost uzavírat takové dohody se zemí, která je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, a to též v situaci, kdy jsou odpady přepravovány ze země odeslání a zpracovány v ní, ale jsou přepravovány přes jiný členský stát.

(34)Za účelem ochrany životního prostředí dotčených zemí je nezbytné vyjasnit rozsah zákazu vývozu odpadů určených k odstranění ve třetí zemi, jež není zemí ESVO (Evropského sdružení volného obchodu), z Unie, stanoveného na základě Basilejské úmluvy.

(35)Země, které jsou stranami Dohody o Evropském hospodářském prostoru, mohou přijmout kontrolní postupy stanovené pro přepravu v rámci Unie. V takových případech by se na přepravy mezi Unií a těmito zeměmi měla vztahovat stejná pravidla jako na přepravy v rámci Unie.

(36)V zájmu ochrany životního prostředí dotčených zemí je nezbytné vyjasnit v souladu s Basilejskou úmluvou rozsah zákazu vývozu nebezpečných odpadů určených k využití ve třetích zemích, na něž se nevztahuje rozhodnutí OECD. Zejména je nezbytné vyjasnit seznam odpadů, na které se tento zákaz vztahuje, a zajistit, aby rovněž zahrnoval odpady uvedené v příloze II Basilejské úmluvy, zejména komunální odpad shromážděný z domácností, zbytky ze spalování komunálního odpadu a obtížně recyklovatelný plastový odpad.

(37)Je nezbytné stanovit přísná pravidla pro vývoz nikoliv nebezpečných odpadů určených k využití do třetích zemí, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD, aby se zajistilo, že tento odpad nepoškodí životní prostředí a veřejné zdraví v těchto zemích. Podle těchto pravidel by měl být vývoz z Unie povolen pouze do zemí uvedených na seznamu vypracovaném a aktualizovaném Komisí, pokud tyto země předložily Komisi na základě kritérií stanovených v tomto nařízení žádost, v níž uvedou, že jsou ochotny přijímat z Unie určité nikoliv nebezpečné odpady, a prokáží, že jsou schopny s tímto odpadem nakládat způsobem šetrným k životnímu prostředí. Vývoz do jiných zemí, než jsou země uvedené na tomto seznamu, by měl být zakázán. Aby byl zajištěn dostatek času pro přechod na tento nový režim, mělo by být stanoveno přechodné období tří let od obecného data použitelnosti tohoto nařízení.

(38)Země, na které se vztahuje rozhodnutí OECD, podléhají pravidlům a doporučením stanoveným OECD pro přepravu odpadů a nakládání s nimi a obecně mají přísnější normy pro nakládání s odpady než země, na které se rozhodnutí OECD nevztahuje. Je však důležité, aby vývoz nikoliv nebezpečných odpadů určených k využití z Unie nepoškozoval životní prostředí a veřejné zdraví v zemích, na něž se rozhodnutí OECD vztahuje. Je proto nezbytné zavést mechanismus pro sledování přepravy nikoliv nebezpečných odpadů do těchto zemí. V případech, kdy se vývoz nikoliv nebezpečných odpadů z Unie do dotčené země během krátké doby značně zvýšil a není k dispozici dostatek informací prokazujících schopnost dotčené země využívat tento odpad způsobem šetrným k životnímu prostředí, by Komise měla zahájit dialog s dotčenou zemí a v případě, že informace nepostačují k prokázání toho, že odpad je využíván způsobem šetrným k životnímu prostředí, by měla být zmocněna tento vývoz pozastavit.

(39)Měly by být učiněny nezbytné kroky k zajištění toho, aby se v souladu se směrnicí 2008/98/ES a jinými právními předpisy Unie o odpadech nakládalo s odpady přepravovanými v rámci Unie a s odpady dováženými do Unie v průběhu celé přepravy včetně využití nebo odstranění v zemi určení bez ohrožení lidského zdraví a bez použití postupů nebo metod, které by mohly poškodit životní prostředí. Je rovněž nezbytné zajistit, aby se s odpady vyvezenými z Unie nakládalo způsobem šetrným k životnímu prostředí po celou dobu přepravy, včetně využití nebo odstranění ve třetí zemi určení. Za tímto účelem by měla být zavedena povinnost vývozců odpadů zajistit, aby zařízení, které přijímá odpad ve třetí zemi určení, bylo před vývozem odpadů do daného zařízení podrobeno nezávislému auditu třetí strany. Účelem tohoto auditu je ověřit, zda dotyčné zařízení splňuje zvláštní kritéria stanovená v tomto nařízení, jejichž účelem je zajistit, aby se s odpady nakládalo způsobem šetrným k životnímu prostředí. Pokud tento audit dospěje k závěru, že dotyčné zařízení nesplňuje kritéria stanovená v tomto nařízení, neměl by být vývozce oprávněn vyvážet odpad do daného zařízení. Tato povinnost by se měla vztahovat na zařízení nacházející se ve všech třetích zemích, včetně zemí, které jsou členy OECD. V rozhodnutí OECD se uvádí, že odpady vyvážené do jiné země OECD „jsou určeny k využití v zařízení na využití odpadů způsobem šetrným k životnímu prostředí v souladu s vnitrostátními právními a správními předpisy a postupy, které se na zařízení vztahují“. Rozhodnutí OECD neobsahuje žádný prvek ani kritérium upřesňující, jak tento požadavek provádět, pokud jde o „nakládání s odpady způsobem šetrným k životnímu prostředí“. Vzhledem k tomu, že neexistují společná kritéria vymezující podmínky, za nichž má být odpad využit v příslušných zařízeních, je nezbytné zabývat se rizikem, že s odpady vyváženými z EU do zemí patřících k OECD je v konkrétních zařízeních nesprávně nakládáno, a proto by se na zařízení nacházející se v těchto zemích měly vztahovat požadavky na audit stanovené v tomto nařízení.

(40)Vzhledem k tomu, že každá smluvní strana Basilejské úmluvy má podle čl. 4 odst. 1 této úmluvy právo zakázat dovoz nebezpečných odpadů nebo odpadů uvedených v příloze II Basilejské úmluvy, měl by být dovoz odpadů určených k odstranění do Unie povolen, pokud je vyvážející země smluvní stranou uvedené úmluvy. Dovozy odpadů určených k využití do Unie by měly být povoleny, pokud se na vyvážející zemi vztahuje rozhodnutí OECD nebo pokud je stranou Basilejské úmluvy. V ostatních případech by měly být dovozy povoleny pouze tehdy, je-li vyvážející země vázána dvoustrannou nebo vícestrannou dohodou nebo ujednáním, které jsou slučitelné s právními předpisy Unie a jsou v souladu s článkem 11 Basilejské úmluvy, kromě případů, kdy to není možné z důvodu krizových situací, operací k nastolení nebo udržení míru nebo z důvodu války.

(41)Toto nařízení by mělo odrážet pravidla pro vývoz a dovoz odpadů do zámořských zemí a území a z nich stanovená v rozhodnutí Rady 2013/755/EU 50 .

(42)Ve zvláštních případech přeprav uskutečňovaných v rámci Unie s tranzitem přes třetí země by se měla použít zvláštní ustanovení týkající se postupu pro souhlas třetích zemí. Je rovněž nezbytné přijmout zvláštní ustanovení týkající se postupů platných pro tranzit odpadů přes území Unie ze třetích zemí a do nich.

(43)Z důvodů ochrany životního prostředí a s ohledem na zvláštní status Antarktidy toto nařízení výslovně zakazuje vývoz odpadů na toto území.

(44)K zajištění harmonizovaného provádění a prosazování tohoto nařízení je nezbytné stanovit pro členské státy povinnost provádět kontroly přeprav odpadů. Je rovněž nutné zavést odpovídající plánování kontrol přeprav odpadů s cílem vytvořit kapacitu potřebnou pro kontroly a účinně předcházet nedovolené přepravě. Nařízení (ES) č. 1013/2006 vyžadovalo, aby členské státy zajistily, že budou plány kontrol přeprav odpadů vypracovány do 1. ledna 2017. Aby se usnadnilo důslednější uplatňování ustanovení týkajících se plánů kontrol a zajistil se harmonizovaný přístup ke kontrolám v celé Unii, měly by členské státy své plány kontrol oznámit Komisi, která by měla být pověřena přezkumem těchto plánů a případně vydáváním doporučení ke zlepšení.

(45)V členských státech existují rozdílná pravidla, pokud jde o pravomoc a možnost orgánů zapojených do kontrol v těchto státech požadovat doklady za účelem prověření zákonnosti přepravy odpadů. Tyto doklady by se mohly mimo jiné týkat toho, zda je látka nebo předmět odpadem, zda byl odpad správně klasifikován a zda bude odpad přepraven do zařízení nakládajících s odpady způsobem šetrným k životnímu prostředí v souladu s tímto nařízením. Toto nařízení by proto mělo orgánům zapojeným do kontrol v členských státech umožnit, aby takové doklady požadovaly. Tyto doklady mohou být požadovány buď na základě obecných ustanovení, nebo pro jednotlivé případy. Pokud tyto doklady nejsou poskytnuty nebo jsou považovány za nedostatečné, převoz dotyčné látky nebo předmětu nebo přeprava dotyčných odpadů by měly být považovány za nedovolenou přepravu a měla by se na ně použít příslušná ustanovení tohoto nařízení.

(46)Členské státy by měly stanovit pravidla pro správní sankce za porušení tohoto nařízení a zajistit jejich uplatňování. Stanovené sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující. Při hodnocení nařízení (ES) č. 1013/2006 bylo zjištěno, že jedním z nedostatků je to, že se vnitrostátní pravidla pro sankce v rámci Unie výrazně liší. Pro usnadnění jednotnějšího uplatňování sankcí by proto měla být stanovena společná pomocná kritéria pro určení druhů a výše sankcí, které mají být uloženy v případě porušení tohoto nařízení. Tato kritéria by měla mimo jiné zahrnovat povahu a závažnost porušení, hospodářské výhody plynoucí z porušení a škody na životním prostředí způsobené porušením, pokud je lze stanovit. Kromě správních sankcí požadovaných podle tohoto nařízení by členské státy měly zajistit, aby nedovolená přeprava odpadů představovala v závažných případech trestný čin v souladu s ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 51 .

(47)Zkušenosti s uplatňováním nařízení (ES) č. 1013/2006 ukázaly, že zapojení více subjektů na vnitrostátní úrovni představuje výzvy pro koordinaci a spolupráci v oblasti prosazování práva. Členské státy by proto měly zajistit, aby všechny příslušné orgány zapojené do prosazování tohoto nařízení měly účinné mechanismy, které jim umožní spolupracovat a koordinovat svou činnost na vnitrostátní úrovni, pokud jde o vypracování a provádění politik a činností v oblasti prosazování práva s cílem řešit nedovolenou přepravu odpadů, včetně vypracování a provádění plánů kontrol.

(48)Je nezbytné, aby členské státy vzájemně spolupracovaly na dvoustranné i mnohostranné úrovni s cílem usnadnit předcházení nedovolené přepravě odpadů a její odhalování. Za účelem dalšího zlepšení koordinace a spolupráce v celé Unii by měla být zřízena specializovaná skupina pro prosazování práva, jíž by se účastnili jmenovaní zástupci členských států a Komise, jakož i zástupci dalších příslušných orgánů, institucí, úřadů, agentur nebo sítí. Tato skupina pro prosazování práva by se měla pravidelně scházet. Měla by být mimo jiné fórem pro sdílení informací a zpravodajských informací o trendech v oblasti nedovolené přepravy a pro výměnu názorů na činnosti v oblasti prosazování práva, včetně osvědčených postupů.

(49)Za účelem podpory a doplnění činností členských států v oblasti prosazování práva by Komise měla být zmocněna k provádění šetření a koordinace v souvislosti s nedovolenou přepravou, která by mohla mít vážné nepříznivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí. Při provádění těchto činností by Komise měla plně respektovat procesní záruky. Komise může v rámci své vnitřní organizace zvážit svěření určitých donucovacích opatření stanovených tímto nařízením Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), který má v tomto ohledu příslušné odborné znalosti.

(50)Členské státy by měly Komisi poskytovat informace o provádění tohoto nařízení jak prostřednictvím zpráv předkládaných sekretariátu Basilejské úmluvy, tak na základě samostatného dotazníku. Komise by měla každé čtyři roky vypracovat zprávu o provádění tohoto nařízení na základě informací poskytnutých členskými státy, jakož i jiných informací, shromážděných zejména prostřednictvím ad hoc zpráv Komise a Evropské agentury pro životní prostředí o přepravě plastových odpadů a jiných specifických tocích odpadů, jež jsou zdrojem obav.

(51)Účinná mezinárodní spolupráce při kontrole přepravy odpadů má zásadní význam pro zajištění toho, aby přeprava odpadů byla kontrolována a monitorována na odpovídající úrovni. Pro zajištění řádného nakládání s odpady by měla být podporována výměna informací, společná odpovědnost a snaha o spolupráci mezi Unií a jejími členskými státy a třetími zeměmi.

(52)V zájmu usnadnění výměny informací a spolupráce při provádění tohoto nařízení by členské státy měly určit příslušné orgány a kontaktní subjekty a oznámit je Komisi, která by tyto informace měla zveřejnit.

(53)Za účelem zajištění kontroly přeprav odpadů by členské státy měly být oprávněny určit konkrétní celní úřady vstupu a výstupu pro přepravy odpadů vstupující do Unie a opouštějící ji a oznámit je Komisi, která by tyto informace měla zveřejnit.

(54)Za účelem doplnění nebo pozměnění tohoto nařízení by měla být Komisi v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie svěřena pravomoc přijímat akty ve vztahu k čl. 37 odst. 13, čl. 40 odst. 8 a článku 72 tohoto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 52 . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(55)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, aby mohla přijmout opatření týkající se harmonizované metody výpočtu finanční záruky nebo odpovídajícího pojištění, vyjasnit klasifikaci odpadu podle tohoto nařízení (včetně stanovení prahu úrovně kontaminace u některých odpadů) a vyjasnit u některých druhů komodit rozdíl mezi použitým zbožím a odpadem při přepravě přes hranice států. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 53 .

(56)Nařízení (EU) 2020/1056 stanoví právní rámec pro sdělování regulačních informací, které se týkají přepravy zboží na území Unie, mezi dotčenými hospodářskými subjekty a příslušnými orgány v elektronické podobě a vztahuje se ve svých ustanoveních na části tohoto nařízení. Aby byl zajištěn soulad mezi jednotlivými nástroji, je nezbytné změnit nařízení (EU) 2020/1056.

(57)Je nezbytné poskytnout dostatek času hospodářským subjektům, aby splnily své nové povinnosti podle tohoto nařízení, a členským státům a Komisi, aby vytvořily správní infrastrukturu nezbytnou pro jeho používání. Několik ustanovení tohoto nařízení by se proto mělo použít až ode dne, kdy lze rozumně očekávat dokončení těchto příprav. Většina ustanovení tohoto nařízení se začne používat dva měsíce po vstupu nařízení v platnost, zatímco ustanovení související s povinnostmi elektronického vydávání a výměny dokumentů stanovenými v článku 26 se stanou použitelnými dva roky po tomto datu a některá ustanovení týkající se vývozu odpadů tři roky po tomto datu. Aby se předešlo jakýmkoli mezerám v právní úpravě, je nezbytné zajistit, aby některá ustanovení nařízení (ES) č. 1013/2006 zůstala v platnosti do data, kdy se stanou použitelnými ustanovení tohoto nařízení s opožděným uplatňováním.

(58)Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich z důvodu potřeby harmonizace může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Hlava I 
Obecná ustanovení

Článek 1
Předmět

Toto nařízení stanoví opatření na ochranu životního prostředí a lidského zdraví předcházením nepříznivým dopadům, které mohou být důsledkem přepravy odpadů, nebo jejich omezováním. Stanoví postupy a kontrolní režimy pro přepravu odpadů v závislosti na původu, místě určení a trase přepravy, druhu přepravovaných odpadů a způsobu nakládání s odpady v místě určení.

Článek 2
Oblast působnosti

1.Toto nařízení se vztahuje na:

a)přepravu odpadů mezi členskými státy tranzitem nebo bez tranzitu přes třetí země;

b)přepravu odpadů dovezených do Unie ze třetích zemí;

c)přepravu odpadů vyvezených z Unie do třetích zemí;

d)přepravu odpadů tranzitem přes Unii na cestě do třetích zemí nebo ze třetích zemí.

2.Toto nařízení se nevztahuje na:

a)vykládku na pobřeží odpadů, včetně odpadních vod a zbytků, vzniklých běžným provozem lodí a těžebních plošin na širém moři, pokud se na tyto odpady vztahují požadavky Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění moří z lodí nebo jiných závazných nástrojů mezinárodního práva;

b)odpad vzniklý v motorových vozidlech a vlacích a na palubě letadel a lodí, a to do první zastávky, nádraží, letiště nebo přístavu v Unii, kde vozidlo, vlak, letadlo nebo loď zůstávají po dobu dostatečně dlouhou, aby bylo možné odpad vyložit za účelem jeho využití nebo odstranění;

c)přepravu radioaktivních odpadů ve smyslu článku 5 směrnice Rady 2006/117/Euratom 54 ;

d)přepravu vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů definovaných v čl. 3 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 1069/2009, s výjimkou vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů smíchaných s jakýmkoli odpadem uvedeným jako nebezpečný v příloze rozhodnutí Komise 2000/532/ES 55 nebo jím kontaminovaných;

e)přepravu odpadů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. e) a čl. 2 odst. 2 písm. a), d) a e) směrnice 2008/98/ES, pokud se na takové přepravy již vztahují jiné právní předpisy Unie;

f)přepravu odpadů do Unie z Antarktidy, jež jsou v souladu s požadavky Protokolu o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě 56 ;

g)přepravu CO2 za účelem geologického ukládání v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES 57 ;

h)lodě plující pod vlajkou členského státu spadající do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 1257/2013, s výjimkou lodí, které se staly odpadem v oblasti spadající pod vnitrostátní jurisdikci členského státu, na něž se vztahuje článek 36, hlava VII a hlava VIII. 

3.Na dovozy odpadů vytvářených ozbrojenými silami nebo pomocnými organizacemi v krizových situacích nebo při operacích k nastolení nebo udržení míru se v případě, že jsou tyto odpady přepravovány těmito ozbrojenými silami nebo pomocnými organizacemi či jejich jménem přímo nebo nepřímo do země určení, použije pouze čl. 48 odst. 6.

4.Na přepravu odpadů z Antarktidy do třetích zemí tranzitem přes Unii se vztahují články 36 a 56.

5.Pro přepravu odpadů výhradně v rámci členského státu se použije pouze článek 33.

Článek 3
Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„směsí odpadů“ odpad vzniklý záměrným nebo neúmyslným smícháním dvou nebo více různých odpadů, které jsou uvedeny v různých položkách v přílohách III, IIIB a IV nebo případně v různých odrážkách nebo pododrážkách těchto položek. Za směs odpadů se nepovažuje odpad přepravovaný v jedné zásilce skládající se ze dvou nebo více odpadů, pokud jsou jednotlivé odpady odděleny; 

2)„předběžným odstraněním“ některý ze způsobů odstraňování D 13 až D 15 uvedených v příloze I směrnice 2008/98/ES;

3)„předběžným využitím“ některý ze způsobů využití R 12 a R 13 uvedených v příloze II směrnice 2008/98/ES;

4)„nakládáním způsobem šetrným k životnímu prostředí“ provedení všech praktických kroků k zajištění toho, že se s odpady nakládá způsobem chránícím lidské zdraví a životní prostředí před nepříznivými účinky, které by mohly být těmito odpady způsobeny; 

5)„příjemcem“ osoba nebo podnik spadající pod vnitrostátní jurisdikci země určení, jimž je odpad přepravován k využití nebo odstranění;

6)„oznamovatelem“:

a)v případě přepravy z členského státu jakákoli fyzická nebo právnická osoba ve vnitrostátní jurisdikci daného členského státu, která plánuje nebo uskutečňuje přepravu odpadů a které je uložena oznamovací povinnost; oznamovatelem je jedna z níže uvedených osob:

i) prvotní původce odpadu;

ii) nový původce odpadu, který provádí operace před přepravou;

iii) osoba, která sbírá odpad, jež z různých malých množství stejného druhu odpadu sebraných z různých zdrojů vytvořila zásilku pro přepravu, která má být zahájena na jednom oznámeném místě;

iv) obchodník nebo zprostředkovatel jednající jménem některé z kategorií uvedených v bodech i), ii) nebo iii);

v) pokud jsou všechny výše uvedené osoby neznámé nebo jsou v platební neschopnosti, držitel odpadu;

b)v případě dovozu odpadů, které nepocházejí z členského státu, do Unie nebo jejich tranzitu přes Unii jakákoli z následujících fyzických nebo právnických osob ve vnitrostátní jurisdikci dané země odeslání, která plánuje nebo provádí, zamýšlí nechat provést či nechala provést přepravu odpadů:

i) osoba určená právními předpisy země odeslání;

ii) pokud neexistuje osoba určená právními předpisy země odeslání, držitel odpadu v době uskutečnění vývozu;

7)„osobou, která sbírá odpad“ fyzická nebo právnická osoba, která provádí sběr odpadu ve smyslu čl. 3 bodu 10 směrnice 2008/98/ES;

8)„příslušným orgánem“:

a)v případě členských států orgán určený dotyčným členským státem podle článku 71;

b)v případě třetí země, která je smluvní stranou Basilejské úmluvy ze dne 22. března 1989 o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování (dále jen „Basilejská úmluva“), orgán určený touto zemí jako příslušný orgán pro účely Basilejské úmluvy v souladu s jejím článkem 5;

c)v případě země neuvedené ani v písmenu a), ani v písmenu b) orgán určený dotyčnou zemí nebo dotyčným regionem jako příslušný orgán nebo, pokud není takto určen, regulační orgán pro zemi nebo případně region, který je příslušný pro přepravu odpadů k využití nebo odstranění nebo případně tranzit;

9)„příslušným orgánem místa odeslání“ příslušný orgán pro oblast, ze které má být nebo je přeprava zahájena;

10)„příslušným orgánem místa určení“ příslušný orgán pro oblast, do které je přeprava plánována nebo uskutečňována nebo ve které je odpad naložen před využitím nebo odstraněním v oblasti, která nespadá pod vnitrostátní jurisdikci žádné země;

11)„příslušným orgánem pro tranzit“ příslušný orgán pro jakoukoliv jinou zemi než zemi příslušného orgánu místa odeslání a příslušného orgánu místa určení, přes kterou je přeprava plánována nebo uskutečňována;

12)„zemí odeslání“ jakákoli země, ze které má být nebo je přeprava odpadů zahájena;

13)„zemí určení“ jakákoli země, do které je přeprava odpadů plánována nebo uskutečňována, aby v ní byly odpady využity nebo odstraněny nebo aby v ní byly naloženy před využitím nebo odstraněním v oblasti, která nespadá pod vnitrostátní jurisdikci žádné země;

14)„zemí tranzitu“ jakákoli jiná země než země odeslání či země určení, přes kterou je přeprava odpadů plánována nebo uskutečňována;

15)„oblastí pod vnitrostátní jurisdikcí země“ jakékoli území nebo mořská oblast, nad nimiž stát vykonává správní a řídicí pravomoc v souladu s mezinárodním právem, pokud jde o ochranu lidského zdraví nebo životního prostředí;

16)„zámořskými zeměmi a územími“ zámořské země a území uvedené v příloze II Smlouvy;

17)„celním úřadem vývozu“ celní úřad vývozu ve smyslu čl. 1 bodu 16 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 58 ;

18)„celním úřadem výstupu“ celní úřad výstupu určený v souladu s článkem 329 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 59 ;

19)„celním úřadem vstupu“ celní úřad prvního vstupu ve smyslu čl. 1 bodu 15 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446;

20)„dovozem“ vstup odpadů do Unie, kromě tranzitu přes Unii;

21)„vývozem“ výstup odpadů z Unie, kromě tranzitu přes Unii;

22)„tranzitem“ přeprava nebo plánovaná přeprava odpadů přes jednu nebo více zemí, jiných než země odeslání nebo určení;

23)„dopravou“ převoz odpadů po silnici, železnici, letecky, po moři nebo po vnitrozemských vodních cestách;

24)„přepravou“ doprava odpadů určených k využití nebo odstranění z místa nakládky do okamžiku, kdy je odpad využit nebo odstraněn v zemi určení, která je plánována nebo se uskutečňuje:

a)mezi zemí a jinou zemí; 

b)mezi zemí a zámořskými zeměmi a územími nebo jinými oblastmi pod ochranou dané země; 

c)mezi zemí a zeměpisnou oblastí, která podle mezinárodního práva není součástí žádné země; 

d)mezi zemí a Antarktidou;

e)z jedné země přes některou z oblastí uvedených v písmenech a) až d); 

f)v rámci země přes některou z oblastí uvedených v písmenech a) až d) a která začíná i končí ve stejné zemi, nebo

g)do země ze zeměpisné oblasti, která nespadá pod vnitrostátní jurisdikci žádné země;

25)„nedovolenou přepravou“ přeprava odpadů, která se uskutečňuje:

a)bez oznámení dotčeným příslušným orgánům podle tohoto nařízení; 

b)bez souhlasu dotčených příslušných orgánů podle tohoto nařízení;

c)se souhlasem dotčených příslušných orgánů podle tohoto nařízení, který byl získán paděláním, uvedením nesprávných údajů nebo podvodem; 

d)způsobem, který není v souladu s informacemi obsaženými ve formuláři oznámení nebo průvodním dokladu; 

e)způsobem, který má za následek využití nebo odstranění v rozporu s předpisy Unie nebo mezinárodními předpisy; 

f)v rozporu s články 11, 34, 36, 37, 42, 44, 45, 46 nebo 47;

g)způsobem, který má v souvislosti s přepravou odpadů podle čl. 4 odst. 3 a 5 za následek některou z těchto skutečností:

i) odpady nejsou uvedeny v přílohách III, IIIA nebo IIIB;

ii) není dodržen čl. 4 odst. 5;

iii) není dodržen článek 18;

26)„kontrolou“ činnosti prováděné orgánem, jejichž cílem je prověřit, zda zařízení, podnik, zprostředkovatel, obchodník, přeprava odpadů nebo související využívání nebo odstraňování splňují požadavky stanovené tímto nařízením;

27)„hierarchií způsobů nakládání s odpady“ hierarchie způsobů nakládání s odpady stanovená v článku 4 směrnice 2008/98/ES.

Kromě toho se použijí definice pojmů „odpad“, „nebezpečný odpad“, „zpracování“, „odstranění“, „využití“, „příprava k opětovnému použití“, „opětovné použití“, „recyklace“, „původce odpadu“, „držitel odpadu“, „obchodník“ a „zprostředkovatel“ uvedené v čl. 3 bodech 1, 2, 14, 19, 15, 16, 13, 17, 5, 6, 7 a 8 směrnice 2008/98/ES.

Hlava II 
Přeprava odpadů v rámci Unie tranzitem nebo bez tranzitu přes třetí země

Článek 4
Celkový procedurální rámec

1.Přeprava všech odpadů určených k odstranění je zakázána, s výjimkou případů, kdy je to výslovně povoleno v souladu s článkem 11. Za účelem získání povolení podle článku 11 pro přepravu odpadů určených k odstranění se použije postup předchozího písemného oznámení a souhlasu stanovený v kapitole 1.

2.Přeprava těchto odpadů určených k využití rovněž podléhá postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu stanovenému v kapitole 1:

a)odpady uvedené v příloze IV;

b)odpady nezařazené pod jednu položku v příloze III, IIIB nebo IV;

c)směsi odpadů, pokud nejsou uvedeny v příloze IIIA.

3.Přeprava těchto odpadů určených k využití podléhá obecným požadavkům na informace podle článku 18, jestliže množství přepravovaného odpadu překračuje 20 kg:

a)odpady uvedené v příloze III nebo IIIB;

b)směsi odpadů, pokud složení těchto směsí neztěžuje jejich využití způsobem šetrným k životnímu prostředí a pokud jsou tyto směsi uvedeny v příloze IIIA.

4.Přeprava odpadů výslovně určených k laboratorní analýze nebo experimentálním zkouškám zpracování za účelem posouzení jejich fyzikálních nebo chemických vlastností nebo stanovení jejich vhodnosti k využití nebo odstranění podléhá obecným požadavkům na informace podle článku 18, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)množství odpadu nepřekročí množství přiměřeně potřebné k provedení analýzy nebo zkoušky v každém jednotlivém případě;

b)množství odpadu nepřekročí 150 kg nebo jakékoli vyšší množství dohodnuté v jednotlivých případech dotčenými příslušnými orgány a oznamovatelem.

5.Odstavec 2 se použije na přepravu směsného komunálního odpadu sebraného v domácnostech, od jiných původců odpadu nebo z obou zdrojů, jakož i na směsný komunální odpad, který byl podroben procesu zpracování odpadu, který podstatně nezměnil jeho vlastnosti, pokud je tento odpad určen k využití. Přeprava těchto odpadů určených k odstranění je zakázána.

Kapitola 1
Předchozí písemné oznámení a souhlas

Článek 5
Oznámení

1.Pouze oznamovatelé, kteří obdrželi povolení nebo jsou zaregistrováni v souladu s kapitolou IV směrnice 2008/98/ES, mohou předložit předběžné písemné oznámení (dále jen „oznámení“).

Zamýšlejí-li tito oznamovatelé přepravit odpad uvedený v čl. 4 odst. 1 nebo 2, předloží oznámení všem dotčeným příslušným orgánům.

Pokud tito oznamovatelé předloží obecné oznámení pro více zásilek podle článku 13, dodrží rovněž požadavky stanovené v uvedeném článku.

Je-li přeprava určena do zařízení s předchozím souhlasem podle článku 14, použijí se procesní požadavky uvedené v odstavcích 6, 8 a 9 uvedeného článku.

2.Oznámení obsahuje tyto dokumenty:

a)formulář oznámení uvedený v příloze IA (dále jen „formulář oznámení“);

b)průvodní doklad uvedený v příloze IB (dále jen „průvodní doklad“).

Oznamovatel uvede informace ve formuláři oznámení a, jsou-li k dispozici, informace v průvodním dokladu.

Pokud oznamovatel není prvotním původcem odpadu podle čl. 3 bodu 6 písm. a) podbodu i), zajistí, aby formulář oznámení podepsal i prvotní původce odpadu nebo jedna z osob uvedených v čl. 3 bodu 6 písm. a) podbodech ii) nebo iii).

3.Formulář oznámení nebo jeho příloha obsahují informace a dokumentaci uvedené v části 1 přílohy II. Průvodní doklad nebo jeho příloha obsahují informace a dokumentaci uvedené v části 2 přílohy II, jsou-li k dispozici.

4.Oznámení se považuje za řádně podané, pokud je příslušný orgán místa odeslání toho názoru, že formulář oznámení a průvodní doklad byly vyplněny v souladu s odstavcem 3.

5.Pokud je o to oznamovatel některým z dotčených příslušných orgánů požádán, poskytne doplňující informace a dokumentaci. Seznam doplňujících informací a dokumentace, které lze požadovat, je uveden v části 3 přílohy II.

Oznámení se považuje za řádně vyplněné, pokud se příslušný orgán místa určení přesvědčí, že formulář oznámení a průvodní doklad, které byly řádně podány v souladu s odstavcem 3, byly doplněny o veškeré doplňující informace a dokumentaci uvedené v části 3 přílohy II.

6.V době oznámení se dotčeným příslušným orgánům poskytne doklad o uzavření smlouvy podle článku 6 nebo prohlášení potvrzující její existenci v souladu s přílohou IA.

7.Oznamovatel předloží prohlášení, že byla zřízena finanční záruka nebo odpovídající pojištění v souladu s článkem 7, a to vyplněním příslušné části formuláře oznámení.

Finanční záruka nebo odpovídající pojištění uvedené v článku 7 nebo, pokud to dotčené příslušné orgány umožní, prohlášení potvrzující jejich existenci v souladu s přílohou IA se poskytne jako součást formuláře oznámení dotčeným příslušným orgánům v době oznámení.

Odchylně od prvního pododstavce mohou být doklady uvedené v tomto pododstavci, pokud to dotčené příslušné orgány umožní, poskytnuty po předložení oznámení, nejpozději však před zahájením přepravy.

8.Oznámení se vztahuje na přepravu odpadů z prvotního místa odeslání, včetně jejich předběžného a jiného než předběžného využití nebo odstranění.

Pokud dojde k následnému předběžnému nebo jinému než předběžnému využití nebo odstranění v zemi, která není první zemí určení, uvede se v oznámení jiný než předběžný postup a jeho místo určení a použije se čl. 15 odst. 6.

Každé oznámení se vztahuje pouze na jeden identifikační kód odpadu. Nejsou-li odpady zařazeny pod jednu položku v příloze III, IIIB nebo IV, každé oznámení se vztahuje rovněž pouze na jeden identifikační kód odpadu.

Nejsou-li směsi odpadů zařazeny pod jednu položku v příloze III, IIIB nebo IV, ale jsou uvedeny v příloze IIIA, uvede se kód pro každou část odpadu v pořadí podle významu.

Článek 6
Smlouva

1.U všech přeprav odpadů, u nichž se vyžaduje oznámení, musí být mezi oznamovatelem a příjemcem uzavřena smlouva o využití nebo odstranění oznámeného odpadu.

2.Smlouva je uzavřená a účinná v době oznámení a po celou dobu trvání přepravy, dokud není vydáno potvrzení podle čl. 15 odst. 5, čl. 16 odst. 4 nebo případně čl. 15 odst. 4.

3.Smlouva obsahuje povinnost:

a)oznamovatele převzít v souladu s článkem 22 a čl. 24 odst. 2 odpady zpět, pokud přeprava odpadů nebo jejich využití či odstranění nebyly dokončeny tak, jak bylo zamýšleno, nebo pokud se jedná o nedovolenou přepravu;

b)příjemce využít nebo odstranit odpad podle čl. 24 odst. 4, pokud se jedná o nedovolenou přepravu; 

c)zařízení, v němž je odpad využit nebo odstraněn, poskytnout v souladu s čl. 16 odst. 4 potvrzení, že odpad byl využit nebo odstraněn v souladu s oznámením, podmínkami v něm uvedenými a požadavky tohoto nařízení.

4.Pokud jsou přepravované odpady určeny k předběžnému využití nebo předběžnému odstranění, obsahuje smlouva tyto doplňkové povinnosti:

a)povinnost příjemce poskytnout v souladu s čl. 15 odst. 4 a případně čl. 15 odst. 5 potvrzení ze zařízení provádějícího/provádějících jiné než předběžné využití nebo odstranění, že všechny odpady přijaté v souladu s oznámením, podmínkami v něm uvedenými a požadavky tohoto nařízení byly využity nebo odstraněny, pokud možno s uvedením množství a druhu odpadu, na který se vztahuje každé potvrzení; 

b)povinnost příjemce případně předložit prvotnímu příslušnému orgánu prvotní země odeslání oznámení podle čl. 15 odst. 6 písm. b).

5.Pokud jsou odpady přepravovány mezi dvěma zařízeními, která jsou ovládána týmž právním subjektem, může být smlouva uvedená v odstavci 1 nahrazena prohlášením tohoto právního subjektu. Dotyčné prohlášení se vztahuje na povinnosti uvedené v odstavci 3.

Článek 7
Finanční záruka nebo odpovídající pojištění

1.U všech přeprav odpadů, u nichž se vyžaduje oznámení, musí být poskytnuta finanční záruka nebo odpovídající pojištění, které pokrývají veškeré tyto náklady:

a)dopravní náklady;

b)náklady na využití nebo odstranění, včetně nezbytných předběžných postupů; 

c)náklady na uskladnění po dobu 90 dnů.

2.Finanční záruka nebo odpovídající pojištění pokrývá náklady vzniklé v souvislosti se všemi těmito případy:

a)případy, kdy přepravu nebo využití či odstranění odpadů nelze dokončit, jak bylo zamýšleno, jak je uvedeno v článku 22; 

b)případy, kdy se jedná o nedovolenou přepravu, využití či odstranění odpadů, jak je uvedeno v článku 24.

3.Finanční záruku nebo odpovídající pojištění poskytne oznamovatel nebo jiná fyzická či právnická osoba jménem oznamovatele a tato finanční záruka nebo odpovídající pojištění jsou účinné v době oznámení nebo, pokud to povolí příslušný orgán, který tuto záruku nebo pojištění schvaluje, nejpozději při zahájení přepravy. Finanční záruka nebo odpovídající pojištění platí pro oznámenou přepravu nejpozději od okamžiku jejího zahájení.

4.Finanční záruku nebo odpovídající pojištění, včetně jejich druhu, znění a výše krytí, schválí příslušný orgán místa odeslání.

Při dovozu do Unie příslušný orgán místa určení v Unii také přezkoumá výši krytí a případně schválí dodatečnou finanční záruku nebo odpovídající pojištění.

5.Finanční záruka nebo odpovídající pojištění platí pro a vztahují se na oznámenou přepravu a dokončení využití nebo odstranění oznámeného odpadu.

Finanční záruka nebo odpovídající pojištění se uvolní, jakmile dotčený příslušný orgán obdrží potvrzení uvedené v čl. 16 odst. 4 nebo případně potvrzení uvedené v čl. 15 odst. 5, pokud jde o předběžné využití či odstranění.

6.Odchylně od odstavce 5, pokud je přepravovaný odpad určen k předběžnému využití nebo odstranění a další využití nebo odstranění se uskutečňuje v zemi určení, je možno uvolnit finanční záruku nebo odpovídající pojištění, jakmile odpad opustí zařízení, které provedlo předběžný postup, a dotčený příslušný orgán obdrží potvrzení uvedené v čl. 16 odst. 4. V tomto případě se na další přepravu do zařízení k využití nebo odstranění odpadů vztahuje nová finanční záruka nebo odpovídající pojištění, ledaže je příslušný orgán místa určení toho názoru, že tato finanční záruka nebo odpovídající pojištění není nutné. Za těchto okolností je příslušný orgán místa určení odpovědný za povinnosti v případě přijetí zpět, pokud přepravu nebo další využití nebo odstranění nelze dokončit, jak bylo zamýšleno, jak je uvedeno v článku 22, nebo v případě nedovolené přepravy, jak je uvedeno v článku 24.

7.Příslušný orgán v Unii, který finanční záruku nebo odpovídající pojištění schválil, k nim má přístup a využívá je ke splnění závazků podle článků 23 a 25, včetně plateb jiným dotčeným orgánům.

8.V případě obecného oznámení podle článku 13 lze místo jediné finanční záruky nebo odpovídajícího pojištění, které se vztahují na celé obecné oznámení, poskytnout finanční záruku nebo odpovídající pojištění, které se vztahují pouze na jeho části. V takových případech finanční záruka nebo odpovídající pojištění platí pro oznámenou přepravu, na kterou se vztahují, nejpozději při zahájení této přepravy.

9.Finanční záruka nebo odpovídající pojištění uvedené v odstavci 1 se uvolní, jakmile dotčený příslušný orgán obdrží potvrzení uvedené v čl. 16 odst. 4 nebo případně v čl. 15 odst. 5, pokud jde o předběžné využití nebo odstranění dotyčného odpadu. Odstavec 6 se použije obdobně.

10.Komise nejpozději do [Úřad pro publikace: vložte datum dva roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] posoudí proveditelnost zavedení harmonizované metody výpočtu pro stanovení výše finančních záruk nebo odpovídajících pojištění a případně přijme prováděcí akt, kterým takovou harmonizovanou metodu výpočtu stanoví. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 77 odst. 2.

Při provádění posouzení uvedeného v prvním pododstavci vezme Komise v úvahu mimo jiné příslušná pravidla členských států týkající se výpočtu finanční záruky nebo odpovídajícího pojištění podle tohoto článku.

Článek 8
Žádosti dotčených příslušných orgánů o informace a dokumentaci

1.Není-li oznámení řádně provedeno podle čl. 5 odst. 4, vyžádá si příslušný orgán místa odeslání od oznamovatele informace a dokumentaci v souladu s čl. 5 odst. 3.

Žádost o informace a dokumentaci uvedená v prvním pododstavci se zašle oznamovateli do tří pracovních dnů od podání oznámení.

2.Oznamovatel poskytne informace a dokumentaci uvedené v odstavci 1 do sedmi dnů po žádosti příslušného orgánu místa odeslání.

3.Pokud má příslušný orgán místa odeslání za to, že oznámení stále není řádně provedeno, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 3, poté, co byly do oznámení doplněny požadované informace a dokumentace, nebo pokud oznamovatel neposkytl žádné informace podle odstavce 2, tento orgán rozhodne, že oznámení není platné a dále se nezpracovává.

Příslušný orgán místa odeslání informuje oznamovatele a ostatní dotčené příslušné orgány o rozhodnutí uvedeném v prvním pododstavci do sedmi dnů poté, co byly do oznámení doplněny požadované informace a dokumentace, nebo pokud oznamovatel neposkytl žádné informace podle odstavce 2.

4.Bylo-li oznámení řádně provedeno, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 3, příslušný orgán místa odeslání o tom neprodleně informuje oznamovatele a ostatní dotčené příslušné orgány.

Pokud se některý z dotčených příslušných orgánů domnívá, že k doplnění oznámení podle čl. 5 odst. 4 jsou zapotřebí další informace a dokumentace, vyžádá si do tří pracovních dnů od obdržení informací uvedených v prvním pododstavci tyto informace a dokumentaci od oznamovatele a informuje o této žádosti ostatní příslušné orgány.

5.Oznamovatel poskytne informace a dokumentaci uvedené v odstavci 4 do sedmi dnů po žádosti dotčeného příslušného orgánu.

Pokud se některý z příslušných orgánů domnívá, že oznámení stále není dokončeno, nebo oznamovatel neposkytne požadované informace ve lhůtě stanovené v prvním pododstavci, dotčený příslušný orgán do tří pracovních dnů po uplynutí lhůty stanovené v prvním pododstavci rozhodne, že oznámení není platné a dále se nezpracovává.

Není-li ve stanovené lhůtě přijato rozhodnutí podle druhého pododstavce, považuje se oznámení za dokončené.

Dotčený příslušný orgán o rozhodnutí uvedeném v druhém pododstavci neprodleně informuje oznamovatele a ostatní dotčené příslušné orgány.

6.Pokud do 30 dnů po podání oznámení příslušný orgán místa odeslání nejednal v souladu s odstavcem 3 nebo odst. 4 prvním pododstavcem, poskytne oznamovateli na požádání vysvětlení s uvedením důvodů.

Pokud do 30 dnů po podání oznámení příslušný orgán nejednal podle odst. 4 druhého pododstavce nebo odstavce 5 a neschválil přepravu podle čl. 11 odst. 2 nebo vznesl námitku proti přepravě podle článku 12 z důvodů souvisejících s tím, že oznámení není úplné podle čl. 5 odst. 4, poskytne oznamovateli na požádání vysvětlení s uvedením důvodů.

Článek 9
Souhlas příslušných orgánů a lhůty pro dopravu, využití nebo odstranění

1.Příslušné orgány místa určení, místa odeslání a pro tranzit přijmou do 30 dnů po podání oznámení jedno z níže uvedených řádně odůvodněných rozhodnutí týkajících se oznámené přepravy:

a)souhlas bez uložení podmínek;

b)souhlas s uložením podmínek podle článku 10; 

c)námitky podle článku 12.

Tichý souhlas příslušných orgánů místa odeslání a pro tranzit lze předpokládat, pokud ve lhůtě 30 dnů uvedené v prvním pododstavci není vznesena žádná námitka. Tento tichý souhlas je platný po dobu uvedenou v písemném souhlasu uděleném příslušným orgánem místa určení.

2.Příslušné orgány místa určení a případně místa odeslání a pro tranzit předají oznamovateli své rozhodnutí a jeho důvody ve lhůtě 30 dnů uvedené v odstavci 1. Dotyčné rozhodnutí je k dispozici všem dotčeným příslušným orgánům.

Pokud do 30 dnů po podání oznámení příslušný orgán místa určení nepřijme rozhodnutí podle odstavce 1, poskytne oznamovateli na požádání vysvětlení s uvedením důvodů.

3.Písemný souhlas s plánovanou přepravou pozbývá platnosti k pozdějšímu dni uvedenému ve formuláři oznámení. Nevztahuje se na období delší než jeden kalendářní rok nebo na kratší období, jak je uvedeno v rozhodnutí dotčených příslušných orgánů.

4.Plánovanou přepravu je možno uskutečnit pouze tehdy, pokud jsou splněny požadavky podle čl. 16 odst. 1 písm. a) a b), a v době platnosti tichého nebo písemného souhlasu všech dotčených příslušných orgánů. Přeprava opustí zemi odeslání před uplynutím doby platnosti tichých nebo písemných souhlasů všech dotčených příslušných orgánů.

5.Využití nebo odstranění odpadů v souvislosti s plánovanou přepravou se dokončí nejpozději jeden kalendářní rok od převzetí odpadů zařízením, které využívá nebo odstraňuje přepravovaný odpad, pokud dotčené příslušné orgány ve svém rozhodnutí nestanoví kratší lhůtu.

6.Dotčené příslušné orgány zruší svůj tichý nebo písemný souhlas, pokud je jim známa kterákoli z těchto skutečností:

a)složení odpadu neodpovídá oznámení;

b)nejsou dodrženy podmínky, které byly pro přepravu uloženy;

c)odpad není využit nebo odstraněn v souladu s povolením zařízení, které postup využití nebo odstranění provádí;

d) odpad má být nebo byl přepraven, využit nebo odstraněn způsobem, který neodpovídá informacím uvedeným ve formuláři oznámení a průvodním dokladu nebo v jejich příloze.

7.Zrušení souhlasu se sdělí prostřednictvím úředního sdělení oznamovateli, dotčeným příslušným orgánům a příjemci.

Článek 10
Podmínky přepravy

1.Příslušné orgány místa odeslání, místa určení a pro tranzit mohou ve lhůtě 30 dnů uvedené v čl. 9 odst. 1 stanovit v souvislosti se svým souhlasem s oznámenou přepravou podmínky. Tyto podmínky se zakládají na jednom nebo více důvodech uvedených v článku 12.

2.Příslušné orgány místa odeslání, místa určení a pro tranzit mohou rovněž ve lhůtě 30 dnů uvedené v čl. 9 odst. 1 stanovit podmínky, pokud jde o dopravu odpadů v jejich vnitrostátní jurisdikci. Tyto podmínky pro dopravu nejsou přísnější než podmínky stanovené pro podobné přepravy prováděné plně v jejich vnitrostátní jurisdikci a náležitě zohledňují stávající dohody, zejména příslušné mezinárodní dohody.

3.Příslušné orgány místa odeslání, místa určení a pro tranzit mohou rovněž ve lhůtě 30 dnů uvedené v čl. 9 odst. 1 stanovit podmínku, že jejich souhlas má být považován za zrušený, pokud finanční záruka nebo odpovídající pojištění nejsou podle čl. 7 odst. 3 platné nejpozději od okamžiku zahájení oznámené přepravy.

4.Příslušný orgán, který stanoví podmínky, je upřesní ve formuláři oznámení nebo v jeho příloze.

5.Příslušný orgán místa určení může také ve lhůtě 30 dnů uvedené v čl. 9 odst. 1 stanovit podmínku, že zařízení, které odpad přijímá, vede pravidelnou evidenci vstupů, výstupů a/nebo bilance odpadů a souvisejících využití nebo odstranění, jak je uvedeno v oznámení, a to po dobu platnosti oznámení. Tato evidence je podepsána osobou právně odpovědnou za dané zařízení a zaslána příslušnému orgánu místa určení do jednoho měsíce od dokončení oznámeného postupu využití nebo odstranění.

Článek 11
Zákaz přepravy odpadů určených k odstranění

1.Je-li podáno oznámení týkající se plánované přepravy odpadů určených k odstranění v souladu s článkem 5, příslušné orgány místa odeslání a místa určení udělí písemný souhlas s touto přepravou ve lhůtě 30 dnů uvedené v čl. 9 odst. 1, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)oznamovatel prokáže, že:

i) odpad nelze využít technicky proveditelným a ekonomicky životaschopným způsobem nebo musí být odstraněn v důsledku právních závazků podle práva Unie nebo mezinárodního práva;

ii)odpad nelze odstranit technicky proveditelným a ekonomicky životaschopným způsobem v zemi, kde vznikl;

iii)plánovaná přeprava nebo odstranění je v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a se zásadami blízkosti a soběstačnosti na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni, jak je stanoveno ve směrnici 2008/98/ES;

b)oznamovatel nebo příjemce nebyli v minulosti uznáni vinnými z nedovolené přepravy nebo jiného nedovoleného jednání v souvislosti s ochranou životního prostředí;

c)oznamovatel ani zařízení při minulých přepravách odpadů neporušili články 15 a 16; 

d)plánovaná přeprava nebo odstranění není v rozporu se závazky vyplývajícími z mezinárodních úmluv uzavřených dotčeným členským státem (dotčenými členskými státy) nebo Unií; 

e)s dotčeným odpadem bude nakládáno v souladu s právně závaznými normami ochrany životního prostředí ve vztahu k odstraňování odpadů stanovenými v právních předpisech Unie, a pokud se na zařízení vztahuje směrnice 2010/75/EU, použije nejlepší dostupné techniky ve smyslu čl. 3 bodu 10 uvedené směrnice v souladu s povolením zařízení; 

f)nejedná se o směsný komunální odpad (kód odpadu 20 03 01 nebo 20 03 99) sebraný v soukromých domácnostech, od jiných původců odpadu nebo z obou zdrojů, ani o směsný komunální odpad, který byl podroben procesu zpracování odpadu, který podstatně nezměnil jeho vlastnosti.

2.Příslušné orgány pro tranzit udělí souhlas s danou přepravou ve lhůtě 30 dnů uvedené v čl. 9 odst. 1, pouze pokud jsou splněny podmínky stanovené v odst. 1 písm. b), c) a d) tohoto článku.

3.Pokud dotčené příslušné orgány nepovolily plánovanou přepravu odpadů určených k odstranění ve lhůtě 30 dnů uvedené v čl. 9 odst. 1, oznámení o této přepravě pozbývá platnosti a přeprava je zakázána v souladu s čl. 4 odst. 1. Pokud oznamovatel nadále zamýšlí přepravu provést, je podáno nové oznámení, pokud se všechny dotčené příslušné orgány a oznamovatel nedohodnou jinak.

4.Souhlasy příslušných orgánů podle odstavce 1 se neprodleně oznámí Komisi, která o nich uvědomí ostatní členské státy.

Článek 12
Námitky k přepravě odpadů určených k využití

1.Pokud je podáno oznámení týkající se plánované přepravy odpadů určených k využití v souladu s článkem 5, mohou příslušné orgány místa určení a místa odeslání ve lhůtě 30 dnů uvedené v čl. 9 odst. 1 vznést odůvodněné námitky na základě jednoho nebo několika z níže uvedených důvodů:

a)plánovaná přeprava nebo využití by nebyly v souladu se směrnicí 2008/98/ES; 

b)s dotčeným odpadem nebude nakládáno v souladu s plány nakládání s odpady nebo programy předcházení vzniku odpadů vypracovanými podle článků 28 a 29 směrnice 2008/98/ES;

c)plánovaná přeprava nebo využití by nebyly v souladu s vnitrostátními právními předpisy na ochranu životního prostředí, veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo zdraví, pokud jde o činnosti prováděné v zemi namítajícího příslušného orgánu; 

d)plánovaná přeprava nebo využití by nebyly v souladu s vnitrostátními právními předpisy v zemi odeslání, které se týkají využití odpadů, a to i pokud by se plánovaná přeprava týkala odpadů určených k využití v zařízení, které má méně přísné normy pro zpracování daných odpadů, než jsou normy v zemi odeslání, přičemž je nutno přihlédnout k potřebě zajistit řádné fungování vnitřního trhu, ledaže:

i) existují odpovídající právní předpisy Unie, zejména pro odpady, a do vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí tyto právní předpisy Unie, byly zahrnuty požadavky, které jsou přinejmenším stejně přísné jako požadavky stanovené v těchto právních předpisech Unie;

ii) využití se v zemi určení uskutečňuje za podmínek, které všeobecně odpovídají podmínkám stanoveným ve vnitrostátních právních předpisech země odeslání;

iii) vnitrostátní právní předpisy v zemi odeslání, kromě předpisů uvedených v bodu i), nebyly oznámeny v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 60 , pokud to uvedená směrnice vyžaduje;

e)omezení příchozí přepravy odpadů určených k využití jiným způsobem, než je recyklace a příprava k opětovnému použití, je pro členský stát nezbytné za účelem ochrany jeho sítě pro nakládání s odpady, pokud se zjistí, že tato přeprava by vedla k nutnosti odstranit nebo zpracovat domácí odpad způsobem, který není v souladu s jeho plány nakládání s odpady; 

f)oznamovatel nebo příjemce byl v minulosti uznán vinným z nedovolené přepravy nebo jiného nedovoleného jednání v souvislosti s ochranou životního prostředí;

g)oznamovatel nebo zařízení při minulých přepravách opakovaně porušili články 15 a 16; 

h)plánovaná přeprava nebo využití je v rozporu se závazky vyplývajícími z mezinárodních úmluv uzavřených dotčeným členským státem (dotčenými členskými státy) nebo Unií;

i)poměr využitelných a nevyužitelných odpadů, odhadovaná hodnota materiálů, které mají být využitím nakonec získány, či náklady na využití a náklady na odstranění nevyužitelných částí odpadu neospravedlňují využití z hlediska hospodárnosti či životního prostředí;

j)odpad plánovaný k přepravě je určen k odstranění, a nikoli k využití; 

k)s dotčeným odpadem nebude nakládáno v souladu s právně závaznými normami ochrany životního prostředí, pokud jde o postupy využití, ani právně závaznými povinnostmi v oblasti využití nebo recyklace stanovenými v právních předpisech Unie, nebo bude odpad zpracován v zařízení, na které se vztahuje směrnice 2010/75/EU, ale které nepoužívá nejlepší dostupné techniky vymezené v čl. 3 bodu 10 uvedené směrnice. 

2.Příslušné orgány pro tranzit mohou ve lhůtě 30 dnů uvedené v odstavci 1 vznést proti plánované přepravě odpadů určených k využití odůvodněné námitky pouze na základě důvodů uvedených v odst. 1 písm. c), f), g) a h) tohoto článku.

3.Pokud příslušné orgány ve lhůtě 30 dnů uvedené v odstavci 1 dospějí k závěru, že problémy, které vedly k jejich námitkám, byly vyřešeny, neprodleně o tom vyrozumí oznamovatele. 

4.Jestliže problémy, na jejichž základě byly vzneseny námitky, nebyly vyřešeny ve lhůtě 30 dnů uvedené v odstavci 1, pozbude oznámení o přepravě odpadů určených k využití platnosti. Pokud oznamovatel nadále zamýšlí přepravu provést, je podáno nové oznámení, pokud se všechny dotčené příslušné orgány a oznamovatel nedohodnou jinak.

5.Námitky vznesené příslušnými orgány z důvodů uvedených v odst. 1 písm. d) a e) tohoto článku oznámí členské státy Komisi v souladu s článkem 68.

6.Příslušný orgán místa odeslání sdělí Komisi a ostatním členským státům vnitrostátní právní předpisy, na jejichž základě mohou příslušné orgány vznést námitky podle odst. 1 písm. d) a e), a uvede, kterých odpadů a postupů využívání odpadů se tyto námitky týkají, a to dříve, než se těchto právních předpisů využije ke vznesení odůvodněných námitek.

Článek 13
Obecné oznámení

1.Oznamovatel může podat obecné oznámení, které se vztahuje na více přeprav, pokud jsou splněny všechny tyto požadavky:

a)odpad obsažený v jednotlivých přepravách má v podstatě podobné fyzikální a chemické vlastnosti;

b)odpad obsažený v jednotlivých přepravách se přepravuje stejnému příjemci a stejnému zařízení; 

c)trasa jednotlivých přeprav, zejména místa výstupu z a vstupu do každé dotčené země, jak je uvedeno ve formuláři oznámení, je stejná.

2.Pokud z důvodu nepředvídaných okolností nelze u všech přeprav dodržet stejnou trasu, uvědomí oznamovatel co nejdříve a před zahájením přepravy příslušné orgány dotčené obecným oznámením, je-li již známa nutnost změny.

Pokud je změna trasy známá před zahájením přepravy a pokud se týká jiných příslušných orgánů, než jsou orgány dotčené obecným oznámením, nelze obecné oznámení použít a je nutno podat nové oznámení podle článku 5.

3.Dotčené příslušné orgány mohou podmínit svůj souhlas s použitím obecného oznámení následným předložením doplňujících informací a dokumentace podle čl. 5 odst. 3 a 4.

Článek 14
Zařízení k využití odpadů s předchozím souhlasem

1.Právnická nebo fyzická osoba, která vlastní zařízení k využití odpadů nebo nad ním vykonává kontrolu, může podat žádost o předchozí souhlas s tímto zařízením příslušnému orgánu, do jehož pravomoci zařízení spadá, určenému podle článku 71.

2.Žádost uvedená v odstavci 1 obsahuje tyto informace:

a)název, registrační číslo a adresu zařízení k využití odpadů;

b)kopie povolení vydaných pro zařízení k využití odpadů za účelem provádění zpracování odpadů podle článku 23 směrnice 2008/98/ES a případně norem nebo osvědčení, které zařízení splňuje;

c)popis použitých technologií, včetně kódu (kódů) R, pro postup využití, pro který se předchozí souhlas požaduje;

d)odpady, pro které se předchozí souhlas požaduje, jak je uvedeno v příloze IV tohoto nařízení nebo případně v příloze rozhodnutí 2000/532/ES;

e)celkové množství každého druhu odpadu, pro který se předchozí souhlas požaduje, v porovnání s kapacitou zpracování, pro kterou je zařízení povoleno;

f)záznamy o činnostech zařízení spojených s využitím odpadů, které zahrnují zejména množství a druhy odpadu zpracovaného za poslední tři roky, je-li to relevantní;

g)důkaz nebo potvrzení, že právnická nebo fyzická osoba, která vlastní zařízení nebo nad ním vykonává kontrolu, nebyla uznána vinnou z nedovolené přepravy nebo jiného nedovoleného jednání v souvislosti s nakládáním s odpady.

3.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 76 za účelem změny odstavce 2, pokud jde o informace, jež mají být zahrnuty do žádosti.

4.Postup uvedený v odstavcích 5 až 10 tohoto článku se použije na předchozí souhlas se zařízením, pro něž byla podána žádost v souladu s odstavcem 1.

5.Příslušný orgán žádost posoudí do 45 dnů ode dne obdržení žádosti uvedené v odstavci 1 a rozhodne, zda ji schválí.

6.Pokud právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 poskytla veškeré informace uvedené v odstavci 2, příslušný orgán žádost schválí a vydá pro dotčené zařízení předchozí souhlas. Předchozí souhlas může obsahovat podmínky týkající se doby trvání předchozího souhlasu, druhů a množství odpadu, na které se předchozí souhlas vztahuje, použitých technologií nebo jiných podmínek nezbytných k zajištění nakládání s odpady způsobem šetrným k životnímu prostředí.

7.Odchylně od odstavce 6 může příslušný orgán odmítnout schválit žádost o předchozí souhlas, pokud není přesvědčen, že vydání předchozího souhlasu zajistí vysoce kvalitní zpracování dotčeného odpadu.

8.Rozhodnutí o schválení nebo zamítnutí žádosti o předchozí souhlas se sdělí právnické nebo fyzické osobě, která žádost podala, jakmile je příslušný orgán přijme, a musí být řádně odůvodněno.

9.Není-li v rozhodnutí o schválení žádosti o předchozí souhlas uvedeno jinak, je předchozí souhlas se zařízením k využití odpadů platný po dobu sedmi let.

10.Příslušný orgán může předchozí souhlas se zařízením k využití odpadů kdykoli zrušit. Rozhodnutí o zrušení předchozího souhlasu musí být řádně odůvodněno a sděleno dotčenému zařízení.

11.Právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 neprodleně informuje dotčený příslušný orgán o jakékoli změně informací uvedených v odstavci 2. Dotčený příslušný orgán tyto změny řádně zohlední při posuzování žádosti o předchozí souhlas a v případě potřeby předchozí souhlas aktualizuje.

12.V případě obecného oznámení předloženého v souladu s článkem 13 týkajícího se přepravy do zařízení s předchozím souhlasem se doba platnosti souhlasu uvedeného v čl. 9 odst. 3 a 4 prodlouží na tři roky. Odchylně od tohoto pravidla mohou dotčené příslušné orgány v řádně odůvodněných případech rozhodnout o zkrácení této lhůty.

13.Příslušné orgány, které vydaly předchozí souhlas se zařízením v souladu s tímto článkem, sdělí Komisi a případně sekretariátu OECD na formuláři uvedeném v příloze VI tyto informace:

a)název, registrační číslo a adresu zařízení k využití odpadů;

b)popis používaných technologií, včetně kódu (kódů) R;

c)odpady uvedené v příloze IV nebo odpady, na které se předchozí souhlas vztahuje;

d)celkové předem odsouhlasené množství;

e)období platnosti;

f)jakoukoli změnu předchozího souhlasu;

g) jakoukoli změnu oznámených informací;

h)odvolání předchozího souhlasu.

14.Odchylně od článků 8, 9, 10 a 12 podléhají souhlas udělený v souladu s čl. 9 odst. 1, podmínky uložené v souladu s článkem 10 nebo námitky vznesené všemi dotčenými příslušnými orgány v souladu s článkem 12, pokud jde o oznámení přeprav do zařízení s předchozím souhlasem, lhůtě v délce sedmi pracovních dnů po obdržení informací uvedených v čl. 8 odst. 4 prvním pododstavci.

15.Pokud si jeden nebo více příslušných orgánů chce v souvislosti s oznámením přeprav do zařízení s předchozím souhlasem vyžádat dodatečné informace v souladu s čl. 8 odst. 4 druhým pododstavcem, lhůty uvedené v dotyčném pododstavci, jakož i v čl. 8 odst. 5 prvním a druhém pododstavci se zkrátí, a to na jeden den v případě čl. 8 odst. 4 druhého pododstavce a čl. 8 odst. 5 druhého pododstavce a na dva dny v případě čl. 8 odst. 5 prvního pododstavce.

16.Bez ohledu na odstavec 14 může příslušný orgán místa určení rozhodnout, že je zapotřebí více času, aby od oznamovatele obdržel další informace nebo dokumentaci.

V takových případech tento příslušný orgán uvědomí oznamovatele ve lhůtě sedmi pracovních dnů od obdržení informací uvedených v čl. 8 odst. 4 prvním pododstavci.

Celková doba potřebná k přijetí jednoho z rozhodnutí uvedených v čl. 9 odst. 1 nepřekročí 30 dnů ode dne podání oznámení v souladu s článkem 5.

Článek 15
Dodatečná ustanovení o předběžném využití a předběžném odstranění

1.Pokud je přepravovaný odpad určen k předběžnému využití nebo předběžnému odstranění, uvedou se ve formuláři oznámení kromě prvotního předběžného využití nebo předběžného odstranění rovněž všechna zařízení, ve kterých se navrhuje následné předběžné i jiné než předběžné využití a předběžné odstranění.

2.Příslušné orgány místa odeslání a místa určení mohou udělit souhlas s přepravou odpadů určených k předběžnému využití nebo předběžnému odstranění pouze tehdy, pokud neexistují důvody pro vznesení námitek podle článku 12 k přepravě odpadů do zařízení, která provádějí jakékoli následné předběžné nebo jiné než předběžné využití nebo předběžné odstranění.

3.Do jednoho dne od převzetí odpadů zařízením, které provádí předběžné využití nebo předběžné odstranění, poskytne uvedené zařízení oznamovateli potvrzení, že odpad obdrželo. Toto potvrzení se uvede v průvodním dokladu nebo jeho příloze.

4.Co nejdříve, avšak nejpozději do 30 dnů od dokončení předběžného využití nebo předběžného odstranění, a nejpozději ve lhůtě jednoho kalendářního roku od převzetí odpadů nebo v kratší lhůtě podle čl. 9 odst. 5, zařízení, které tento postup provádí, poskytne na vlastní odpovědnost potvrzení, že bylo předběžné využití nebo předběžné odstranění dokončeno.

Toto potvrzení se předloží a uvede v průvodním dokladu nebo jeho příloze.

5.Pokud zařízení k využití nebo odstranění odpadů, které provádí předběžné využití nebo předběžné odstranění, dodá odpad za účelem jakéhokoli následného předběžného nebo jiného než předběžného využití nebo odstranění do zařízení nacházejícího se v zemi určení, získá co nejdříve, avšak nejpozději ve lhůtě jednoho kalendářního roku od dodání odpadu nebo v kratší lhůtě podle čl. 9 odst. 5, potvrzení od tohoto zařízení, že bylo dokončeno následné, jiné než předběžné využití nebo odstranění.

Uvedené zařízení, které provádí předběžné využití nebo odstranění, zašle neprodleně příslušná potvrzení oznamovateli a dotčeným příslušným orgánům, přičemž uvede přepravu, na kterou se potvrzení vztahují.

6.Je-li dodávka podle odstavce 5 provedena do zařízení nacházejícího se v prvotní zemi odeslání nebo v jiném členském státě, vyžaduje se nové oznámení v souladu s tímto nařízením.

7.Pokud se dodávka podle odstavce 5 uskutečňuje do zařízení, které se nachází ve třetí zemi, vyžaduje se nové oznámení v souladu s tímto nařízením a ustanovení o dotčených příslušných orgánech se použijí rovněž na prvotní příslušný orgán prvotní země odeslání.

Článek 16
Požadavky po odsouhlasení přepravy

1.Po odsouhlasení oznámené přepravy dotčenými příslušnými orgány vyplní všechny zúčastněné podniky průvodní doklad nebo v případě obecného oznámení průvodní doklady v uvedených místech. Zajistí, aby informace v průvodním dokladu byly příslušným orgánům zpřístupněny v elektronické podobě, a to i během dopravy.

2.Pokud oznamovatel obdrží písemný souhlas od příslušných orgánů místa odeslání, místa určení a pro tranzit nebo může s ohledem na příslušné orgány místa odeslání a pro tranzit předpokládat tichý souhlas, poskytne skutečné datum přepravy a v možném rozsahu vyplní průvodní doklad nejméně jeden pracovní den před zahájením přepravy.

3.Do jednoho dne od převzetí odpadu poskytne zařízení oznamovateli a příslušným orgánům potvrzení, že odpad obdrželo.

4.Zařízení provádějící jiné než předběžné využití nebo odstranění odpadů co nejdříve, avšak nejpozději do 30 dnů od dokončení tohoto postupu, a nejpozději ve lhůtě jednoho kalendářního roku od převzetí odpadů nebo v kratší lhůtě podle čl. 9 odst. 5, na vlastní odpovědnost potvrdí, že jiné než předběžné využití nebo odstranění bylo dokončeno.

5.Potvrzení uvedené v odstavci 4 je předloženo oznamovateli a příslušným orgánům buď zařízením provádějícím daný postup, nebo v případě, že nemá přístup do systému uvedeného v článku 26, prostřednictvím oznamovatele.

Článek 17
Změny v přepravě po odsouhlasení

1.Dojde-li k podstatným změnám v podrobnostech a/nebo podmínkách odsouhlasené přepravy, uvědomí oznamovatel neprodleně dotčené příslušné orgány a příjemce, a to pokud možno před zahájením přepravy. Podstatné změny představují změny plánovaného množství, trasy, plánu přepravy, data přepravy nebo dopravce.

2.V případě podstatných změn uvedených v odstavci 1 se podá nové oznámení, ledaže všechny dotčené příslušné orgány uvedou, že navržené změny nové oznámení nevyžadují.

3.Pokud se podstatné změny uvedené v odstavci 1 týkají jiných příslušných orgánů, než jsou orgány dotčené původním oznámením, podá se nové oznámení.

Kapitola 2

Článek 18
Obecné požadavky na informace

1.Na odpad uvedený v čl. 4 odst. 3 a 4, který má být přepraven, se vztahují obecné požadavky na informace stanovené v odstavcích 2 až 7 tohoto článku.

2.Osoba ve vnitrostátní jurisdikci země odeslání, která přepravu zařizuje, vyplní a předloží příslušné informace obsažené v příloze VII nejpozději jeden den před uskutečněním přepravy.

3.Osoba uvedená v odstavci 2 zajistí, aby informace uvedené v dotyčném odstavci byly příslušným orgánům zpřístupněny v elektronické podobě, a to i během dopravy.

4.Zařízení k využití odpadů nebo laboratoř a příjemce nebo v případě, že nemají přístup k systému uvedenému v článku 26, osoba uvedená v odstavci 2 do jednoho dne od přijetí odpadu poskytne oznamovateli a příslušným orgánům potvrzení, že odpad přijali, a to vyplněním příslušných informací obsažených v příloze VII.

5.Zařízení k využití odpadů co nejdříve, avšak nejpozději do 30 dnů od dokončení využití odpadu, a nejpozději do jednoho kalendářního roku od převzetí odpadu, potvrdí na svou odpovědnost, že využití odpadu bylo dokončeno, a to vyplněním příslušných informací obsažených v příloze VII.

6.Osoba uvedená v odstavci 2 neprodleně vyrozumí příslušný orgán místa odeslání v případě, že bylo zabráněno v dovozu přepravovaného odpadu do země určení, příjemce přepravu zamítl nebo ji nelze dokončit, jak bylo zamýšleno.

7.Smlouva uvedená v příloze VII mezi osobou, která přepravu zařizuje, a příjemcem za účelem využití odpadů je účinná v okamžiku zahájení přepravy. Pokud přepravu odpadů nebo jejich využití nelze dokončit, jak bylo zamýšleno, nebo pokud byla provedena jako nedovolená přeprava, obsahuje tato smlouva povinnost osoby, která přepravu zařizuje, nebo – pokud tato osoba není s to přepravu odpadů nebo jejich využití dokončit – příjemce převzít odpad zpět nebo zajistit jeho využití jiným způsobem; a je-li to nezbytné, zajistit jeho prozatímní uskladnění.

8.Osoba, která přepravu zařizuje, nebo příjemce poskytne dotčenému příslušnému orgánu na jeho žádost kopii smlouvy uvedené v odstavci 7.

9.Informace požadované v příloze VII jsou členským státům a Komisi k dispozici pro účely kontrol, prosazování práva, plánování a pro statistické účely v souladu s článkem 26 a vnitrostátními právními předpisy.

10.S informacemi uvedenými v odstavci 2 se nakládá jako s důvěrnými, pokud je to vyžadováno právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy.

11.Pokud jsou odpady přepravovány mezi dvěma zařízeními, která jsou ovládána týmž právním subjektem, může být smlouva uvedená v odstavci 7 nahrazena prohlášením tohoto právního subjektu. Toto prohlášení se vztahuje obdobně na povinnosti uvedené v odstavci 7.

Kapitola 3
Směšování odpadů, dokumentace a přístup k informacím

Článek 19
Zákaz směšování odpadů během přepravy

Od zahájení přepravy odpadů do jejich převzetí v zařízení k využití nebo odstranění odpadů se odpady uvedené v oznámení nebo v článku 18 nesměšují s jinými odpady.

Článek 20
Uchovávání dokladů a informací

1.Veškeré doklady zaslané příslušným orgánům nebo příslušnými orgány, jež se týkají oznámené přepravy, uchovávají v Unii příslušné orgány, oznamovatel, příjemce a zařízení, které přijímá odpad, po dobu nejméně pěti let ode dne zahájení přepravy. V případě obecných oznámení podle článku 13 se tato povinnost uplatní ode dne zahájení poslední přepravy.

2.Informace poskytnuté podle čl. 18 odst. 1 uchovává v Unii osoba, která přepravu zařizuje, příjemce a zařízení, které přijímá odpad, po dobu nejméně pěti let ode dne zahájení přepravy.

Článek 21
Zpřístupnění oznámení veřejnosti

Příslušné orgány místa odeslání nebo místa určení vhodným způsobem zveřejní informace o oznámeních o přepravě, kterou povolily nebo k níž vznesly námitky, jakož i o přepravě odpadů podléhající obecným požadavkům na informace, pokud tyto informace nejsou podle vnitrostátních právních předpisů nebo právních předpisů Unie důvěrné.

Kapitola 4
Povinnost zpětného převzetí

Článek 22
Zpětné převzetí v případě, kdy přepravu nelze dokončit, jak bylo zamýšleno

1.Pokud se některý z dotčených příslušných orgánů dozví, že přepravu odpadů, včetně jejich využití nebo odstranění, nelze dokončit, jak bylo zamýšleno, v souladu s podmínkami formuláře oznámení a průvodního dokladu a/nebo smlouvy uvedené v článku 6, uvědomí o tom neprodleně příslušný orgán místa odeslání. Pokud zařízení k využití nebo odstranění odpadů odmítne převzít přepravené odpady, uvědomí neprodleně příslušný orgán místa určení.

2.Příslušný orgán místa odeslání zajistí, aby s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 dotyčný odpad převzal zpět oznamovatel do oblasti jeho jurisdikce nebo do jiné oblasti v zemi odeslání. Příslušný orgán místa odeslání oznamovatele určí podle pořadí uvedeného v čl. 3 bodě 6. Pokud to není možné, dodrží tento příslušný orgán nebo fyzická či právnická osoba jednající jeho jménem ustanovení tohoto článku.

Převzetí zpět uvedené v prvním pododstavci se uskuteční ve lhůtě 90 dnů nebo v jiné lhůtě, která může být dohodnuta mezi dotčenými příslušnými orgány, poté, co se příslušný orgán místa odeslání dozví nebo je příslušnými orgány místa určení nebo pro tranzit zpraven, že odsouhlasenou přepravu odpadů nebo jejich využití či odstranění nelze dokončit, jak bylo zamýšleno, a je informován o důvodech. Tato zpráva může vyplývat z informací poskytnutých příslušným orgánům místa určení nebo pro tranzit mimo jiné ostatními příslušnými orgány.

3.Povinnost převzít odpady zpět podle odstavce 2 se neuplatní, pokud jsou dotčené příslušné orgány místa odeslání, pro tranzit a místa určení toho názoru, že odpad může v zemi určení nebo jinde využít nebo odstranit jiným způsobem oznamovatel nebo, pokud to není možné, příslušný orgán místa odeslání nebo fyzická či právnická osoba jednající jeho jménem.

Povinnost převzít odpady zpět podle odstavce 2 se neuplatní, pokud byl přepravovaný odpad během zpracování v dotčeném zařízení nevratným způsobem smíchán s jiným odpadem před tím, než se dotčený příslušný orgán dozvěděl o skutečnosti, že oznámenou přepravu nelze dokončit, jak je uvedeno v odstavci 1. Taková směs se využije nebo odstraní jiným způsobem v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce.

4.V případě převzetí odpadů zpět podle odstavce 2 se podá nové oznámení, ledaže se dotčené příslušné orgány dohodnou, že postačuje řádně odůvodněná žádost prvotního příslušného orgánu místa odeslání.

Případné nové oznámení podá prvotní oznamovatel nebo, pokud to není možné, jiné fyzické nebo právnické osoby určené podle čl. 3 bodu 6 v pořadí uvedeném v daném ustanovení nebo, pokud ani to není možné, prvotní příslušný orgán místa odeslání nebo fyzická či právnická osoba jednající jeho jménem.

Příslušné orgány nebrání vrácení odpadů z přepravy, kterou není možno dokončit, nebo souvisejícímu využití nebo odstranění, ani proti nim nevznáší námitky.

5.V případě jiného postupu mimo prvotní zemi určení podle odstavce 3 podá případné nové oznámení prvotní oznamovatel nebo, pokud to není možné, jiné fyzické nebo právnické osoby určené podle čl. 3 bodu 6 v pořadí uvedeném v daném ustanovení nebo, pokud ani to není možné, prvotní příslušný orgán místa odeslání nebo fyzická či právnická osoba jednající jeho jménem.

Pokud toto nové oznámení podá oznamovatel, podá se toto oznámení také u příslušného orgánu prvotní země odeslání.

6.V případě jiného postupu v prvotní zemi určení podle odstavce 3 se nevyžaduje nové oznámení a postačuje řádně odůvodněná žádost. Tuto řádně odůvodněnou žádost o souhlas s jiným postupem předloží příslušnému orgánu místa určení a místa odeslání prvotní oznamovatel nebo, pokud to není možné, příslušnému orgánu místa určení prvotní příslušný orgán místa odeslání.

7.Pokud se podle odstavců 4 nebo 6 nepožaduje podání nového oznámení, vyplní nový průvodní doklad v souladu s článkem 15 nebo 16 prvotní oznamovatel nebo, pokud to není možné, jiné fyzické nebo právnické osoby určené podle čl. 3 bodu 6 v pořadí uvedeném v daném ustanovení nebo, pokud ani to není možné, prvotní příslušný orgán místa odeslání nebo fyzická či právnická osoba jednající jeho jménem.

Pokud nové oznámení podává podle odstavců 4 nebo 5 prvotní příslušný orgán místa odeslání, nevyžaduje se nová finanční záruka nebo odpovídající pojištění. S výhradou souhlasu všech dotčených příslušných orgánů lze pro převzetí zpět použít průvodní doklad pro prvotní přepravu.

8.Povinnost oznamovatele a doplňující povinnost země odeslání převzít odpady zpět nebo zajistit jiné využití nebo odstranění končí, jakmile zařízení vydá potvrzení o jiném než předběžném využití nebo odstranění podle čl. 16 odst. 4 nebo případně čl. 15 odst. 5. V případě předběžného využití nebo odstranění podle čl. 7 odst. 6 doplňující povinnost země odeslání končí, jakmile zařízení vydá potvrzení uvedené v čl. 15 odst. 4.

Pokud zařízení vydá potvrzení o využití nebo odstranění tak, že to má za následek nedovolenou přepravu, přičemž je uvolněna finanční záruka, použije se čl. 24 odst. 4 a čl. 25 odst. 2.

9.Pokud je v členském státu odhalen odpad z přepravy, kterou nelze dokončit, včetně jeho využití nebo odstranění, příslušný orgán s jurisdikcí pro oblast, ve které byl odpad odhalen, odpovídá za zajištění toho, aby byla přijata opatření k bezpečnému uskladnění odpadu až do jeho vrácení nebo jiného než předběžného využití nebo odstranění jiným způsobem.

10.Pokud oznamovatel uvedený v čl. 3 bodě 6 písm. a) podbodě iv) nesplní jakoukoli z povinností v souvislosti s převzetím odpadů zpět uvedených v tomto článku a v článku 23, považují se pro účely těchto povinností týkajících se převzetí odpadů zpět za oznamovatele prvotní původce odpadu, nový původce odpadu nebo osoba, která sbírá odpad, uvedení v čl. 3 bodě 6 písm. a) podbodech i), ii) nebo iii), kteří zmocnili obchodníka nebo zprostředkovatele, aby jednal jejich jménem.

Článek 23
Náklady na převzetí odpadů zpět, pokud přeprava nemůže být dokončena

1.Náklady vzniklé při vrácení odpadů z přepravy, kterou nelze dokončit, včetně nákladů na jejich dopravu, využití nebo odstranění podle čl. 22 odst. 2 nebo 3 a ode dne, kdy se příslušný orgán místa odeslání dozví, že přepravu odpadů nebo jejich využití či odstranění nelze dokončit, nákladů na uskladnění podle čl. 22 odst. 9, se účtují podle tohoto pořadí:

a)oznamovateli určenému podle pořadí uvedeného v seznamu v čl. 3 bodu 6; nebo pokud to není možné, osobě uvedené v písmenu b);

b)případně jiným fyzickým nebo právnickým osobám; nebo pokud ani to není možné, osobě uvedené v písmenu c);

c)příslušnému orgánu místa odeslání; nebo pokud ani to není možné, v souladu s písmenem d);

d)podle jiné dohody mezi dotčenými příslušnými orgány.

2.Tímto článkem nejsou dotčeny předpisy Unie a vnitrostátní předpisy týkající se odpovědnosti.

Článek 24
Převzetí odpadů zpět v případě nedovolené přepravy

1.Pokud příslušný orgán odhalí přepravu, kterou považuje za nedovolenou, neprodleně uvědomí ostatní dotčené příslušné orgány.

2.Pokud lze odpovědnost za nedovolenou přepravu přičíst oznamovateli, příslušný orgán místa odeslání zajistí, že dotyčný odpad:

a)převezme zpět oznamovatel de facto za účelem zajištění jeho odstranění nebo využití; nebo pokud nebylo podáno oznámení, v souladu s písmenem b);

b)převezme zpět oznamovatel de iure za účelem zajištění jeho odstranění nebo využití; nebo pokud to není možné, v souladu s písmenem c);

c)převezme zpět příslušný orgán místa odeslání nebo fyzická či právnická osoba jednající jeho jménem za účelem zajištění jeho odstranění nebo využití; nebo pokud ani to není možné, v souladu s písmenem d);

d)je jiným způsobem využit nebo odstraněn v zemi určení nebo zemi odeslání příslušným orgánem místa odeslání nebo fyzickou či právnickou osobou jednající jeho jménem; nebo pokud ani to není možné, v souladu s písmenem e);

e)je jiným způsobem využit nebo odstraněn v jiné zemi příslušným orgánem místa odeslání nebo fyzickou či právnickou osobou jednající jeho jménem, pokud s tím všechny dotčené příslušné orgány souhlasí.

Převzetí zpět, využití nebo odstranění uvedené v prvním pododstavci se uskuteční do 30 dnů nebo v jiné lhůtě, která může být dohodnuta mezi dotčenými příslušnými orgány, poté, co se příslušný orgán místa odeslání dozví nebo je příslušnými orgány místa určení nebo pro tranzit zpraven o nedovolené přepravě a informován o důvodech. Tato zpráva může vyplývat z informací poskytnutých příslušným orgánům místa určení nebo pro tranzit mimo jiné ostatními příslušnými orgány.

V případě převzetí odpadů zpět uvedeného v prvém pododstavci písm. a), b) a c) se podá nové oznámení, ledaže se dotčené příslušné orgány dohodnou, že postačuje řádně odůvodněná žádost prvotního příslušného orgánu místa odeslání.

Nové oznámení podá osoba nebo orgán uvedené v prvním pododstavci písm. a), b) nebo c), a to v tomto pořadí.

Příslušné orgány nebrání vrácení odpadů z nedovolené přepravy, ani proti němu nevznáší námitky. V případě jiného postupu příslušného orgánu místa odeslání uvedeného v prvním pododstavci písm. d) a e) podá nové oznámení prvotní příslušný orgán místa odeslání nebo fyzická či právnická osoba jednající jeho jménem, ledaže se dotčené příslušné orgány dohodnou, že postačuje řádně odůvodněná žádost tohoto orgánu.

3.Pokud oznamovatel uvedený v čl. 3 bodě 6 písm. a) podbodě iv) nesplní jakoukoli z povinností v souvislosti s převzetím odpadů zpět uvedených v tomto článku a v článku 25, považují se pro účely těchto povinností týkajících se převzetí odpadů zpět za oznamovatele prvotní původce odpadu, nový původce odpadu nebo osoba, která sbírá odpad, uvedení v čl. 3 bodě 6 písm. a) podbodech i), ii) nebo iii), kteří zmocnili obchodníka nebo zprostředkovatele, aby jednal jejich jménem.

4.Pokud lze odpovědnost za nedovolenou přepravu přičíst příjemci, příslušný orgán místa určení zajistí, že dotyčný odpad je využit nebo odstraněn způsobem šetrným k životnímu prostředí:

a)příjemcem; nebo pokud to není možné, v souladu s písmenem b);

b)příslušným orgánem nebo fyzickou či právnickou osobou jednající jeho jménem.

Využití nebo odstranění uvedené v prvním pododstavci se uskuteční do 30 dnů nebo v jiné lhůtě, která může být dohodnuta mezi dotčenými příslušnými orgány, poté, co se příslušný orgán místa určení dozví nebo je příslušnými orgány místa odeslání nebo pro tranzit zpraven o nedovolené přepravě a informován o důvodech. Tato zpráva může vyplývat z informací poskytnutých příslušným orgánům místa odeslání nebo pro tranzit mimo jiné ostatními příslušnými orgány.

Dotčené příslušné orgány podle potřeby při využívání nebo odstraňování odpadů v souladu s tímto odstavcem spolupracují.

5.Pokud nemá být podáno nové oznámení, vyplní nový průvodní doklad v souladu s články 15 nebo 16 osoba odpovědná za převzetí odpadů zpět nebo, pokud to není možné, prvotní příslušný orgán místa odeslání.

Pokud nové oznámení podá prvotní příslušný orgán místa odeslání, nevyžaduje se nová finanční záruka nebo odpovídající pojištění.

6.V případech, kdy odpovědnost za nedovolenou přepravu nelze přičíst oznamovateli ani příjemci, spolupracují dotčené příslušné orgány za účelem zajištění využití nebo odstranění dotyčného odpadu.

7.V případě předběžného využití nebo odstranění podle čl. 7 odst. 6, pokud je nedovolená přeprava odhalena po dokončení předběžného využití nebo předběžného odstranění, doplňující povinnost země odeslání převzít odpady zpět nebo zařídit jiné využití nebo odstranění končí, jakmile zařízení vydá potvrzení uvedené v čl. 15 odst. 4.

Pokud zařízení vydá potvrzení o využití nebo odstranění tak, že to má za následek nedovolenou přepravu, přičemž je uvolněna finanční záruka, použije se odstavec 4 tohoto článku a čl. 25 odst. 2.

8.Pokud je v členském státu odhalen odpad z nedovolené přepravy, příslušný orgán s jurisdikcí pro oblast, ve které byl odpad odhalen, odpovídá za zajištění toho, aby byla přijata opatření k bezpečnému uskladnění odpadů až do jejich vrácení nebo jiného než předběžného využití nebo odstranění jiným způsobem.

9.Články 34 a 36 se nepoužijí v případech, kdy se odpady z nedovolené přepravy vrátí do země odeslání a tato země odeslání je zemí, na kterou se vztahují zákazy stanovené v uvedených článcích.

10.V případě nedovolené přepravy podle čl. 3 bodu 25 písm. g) podléhá osoba, která přepravu zařizuje, stejným povinnostem stanoveným v tomto článku jako oznamovatel.

11.Tímto článkem nejsou dotčeny předpisy Unie a vnitrostátní předpisy týkající se odpovědnosti.

Článek 25
Náklady na převzetí odpadů zpět v případě nedovolené přepravy

1.Náklady vzniklé při převzetí zpět odpadů z nedovolené přepravy, včetně nákladů na jejich dopravu, využití nebo odstranění podle čl. 24 odst. 2 a ode dne, kdy se příslušný orgán místa odeslání dozví, že se jedná o nedovolenou přepravu odpadů, nákladů na uskladnění podle čl. 24 odst. 8, se účtují:

a)oznamovateli de facto, jak je uvedeno v čl. 24 odst. 2 písm. a), určenému podle pořadí uvedeného v čl. 3 bodě 6; nebo pokud nebylo podáno oznámení, v souladu s písmenem b);

b)oznamovateli de iure nebo případně jiným fyzickým či právnickým osobám; nebo pokud to není možné, v souladu s písmenem c);

c)příslušnému orgánu místa odeslání.

2.Náklady vzniklé při využití nebo odstranění odpadů podle čl. 24 odst. 4, včetně případných nákladů na jejich dopravu a uskladnění podle čl. 24 odst. 7, se účtují příjemci; nebo, není-li to možné, příslušnému orgánu místa určení.

3.Náklady vzniklé při využití nebo odstranění odpadů podle čl. 24 odst. 6, včetně případných nákladů na jejich dopravu a uskladnění podle čl. 24 odst. 8, se účtují:

a)oznamovateli určenému podle pořadí uvedeného v čl. 3 bodu 6 a/nebo příjemci podle rozhodnutí dotčených příslušných orgánů; nebo pokud to není možné, v souladu s písmenem b);

b)případně jiným fyzickým nebo právnickým osobám; nebo pokud ani to není možné, v souladu s písmenem c);

c)příslušným orgánům místa odeslání a místa určení.

4.V případě nedovolené přepravy podle čl. 3 bodu 25 písm. g) podléhá osoba, která přepravu zařizuje, stejným povinnostem stanoveným v tomto článku jako oznamovatel.

5.Tímto článkem nejsou dotčeny předpisy Unie a vnitrostátní předpisy týkající se odpovědnosti.

Kapitola 5
Obecná správní ustanovení

Článek 26
Elektronické předkládání a výměna informací

1.Následující informace a dokumenty se předkládají a vyměňují elektronicky buď prostřednictvím centrálního systému uvedeného v odstavci 2, nebo prostřednictvím vnitrostátního systému v souladu s odstavcem 3:

a)v případě odpadů uvedených v čl. 4 odst. 1 a 2:

i) oznámení o plánované přepravě podle článků 5 a 13;

ii) žádost o informace a dokumentaci podle článků 5 a 8;

iii) poskytnutí informací a dokumentace podle článků 5 a 8;

iv) informace a rozhodnutí podle článku 8;

v) souhlas s oznámenou přepravou a případně úřední oznámení o jeho zrušení podle článku 9;

vi) podmínky přepravy podle článku 10;

vii) námitky v případě, že nejsou splněny podmínky uvedené v čl. 11 odst. 2;

viii) námitky proti přepravě podle článku 12;

ix) informace o rozhodnutích vydat předchozí souhlas pro specializovaná zařízení k využití odpadů podle čl. 14 odst. 8 a 10;

x) informace a rozhodnutí podle čl. 14 odst. 11 a 15;

xi) potvrzení o převzetí odpadů podle článků 15 a 16;

xii) potvrzení o využití nebo odstranění odpadů podle článků 15 a 16;

xiii) předchozí informace o skutečném zahájení přepravy podle článku 16;

xiv) doklady, které mají doprovázet každou dopravu v souladu s článkem 16;

xv) informace o změnách v přepravě po odsouhlasení podle článku 17;

xvi) pokud je to proveditelné, souhlasy a průvodní doklady, které mají být zaslány podle hlav IV, V a VI;

b)v případě odpadů uvedených v čl. 4 odst. 3 informace a dokumenty požadované podle článku 18.

2.Komise provozuje centrální systém, který umožňuje elektronické předkládání a výměnu informací a dokumentů uvedených v odstavci 1. Tento centrální systém poskytuje centrum, které se používá pro výměnu informací a dokumentů uvedených v odstavci 1 mezi stávajícími vnitrostátními systémy pro elektronickou výměnu dat v reálném čase.

Tento centrální systém používají rovněž příslušné orgány členských států, které nezavedly vnitrostátní systém pro elektronickou výměnu dat, k přímému předkládání a výměně informací a dokumentů uvedených v odstavci 1 elektronickou cestou.

Tento centrální systém rovněž zajišťuje interoperabilitu s prostředím pro elektronické informace o nákladní dopravě podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1056 61 .

Do čtyř let od přijetí prováděcího aktu uvedeného v odstavci 4 zajistí tento centrální systém interoperabilitu s prostředím jednotného portálu EU pro oblast celnictví.

3.Členské státy mohou provozovat své vlastní vnitrostátní systémy, avšak zajistí, aby tyto systémy byly interoperabilní s centrálním systémem uvedeným v odstavci 2, byly provozovány v souladu s požadavky a pravidly stanovenými v prováděcích aktech přijatých Komisí podle odstavce 4 a aby si s centrálním systémem vyměňovaly informace a dokumenty v reálném čase.

4.Nejpozději do [Úřad pro publikace: vložte datum dvanáct měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví:

a)požadavky nezbytné pro interoperabilitu mezi centrálním systémem uvedeným v odstavci 2 a vnitrostátními systémy, včetně datového modelu a protokolu pro výměnu údajů;

b)veškeré další technické a organizační požadavky, včetně bezpečnostních aspektů a správy údajů, které jsou nezbytné pro praktické provádění elektronického předkládání a výměny informací a dokumentů uvedených v odstavci 1.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 77 odst. 2.

Článek 27
Jazyk

1.Oznámení, informace, dokumentace či jiná sdělení předávaná podle ustanovení této hlavy se poskytují v jazyce, který je pro dotčené příslušné orgány přijatelný.

2.Oznamovatel poskytne dotčeným příslušným orgánům na jejich žádost ověřené překlady dokumentů uvedených v odstavci 1 do jazyka, který je pro ně přijatelný.

Článek 28
Neshody týkající se zařazení

1.Při rozhodování, zda se předmět nebo látka vznikající při výrobním procesu, jehož prvotním cílem není výroba daného předmětu nebo látky, považuje za odpad, založí členské státy své rozhodnutí na podmínkách stanovených v článku 5 směrnice 2008/98/ES.

Při rozhodování, zda odpad, který byl předmětem recyklace nebo jiného postupu využití, se již nepovažuje za odpad, založí členské státy své rozhodnutí na podmínkách stanovených v článku 6 směrnice 2008/98/ES.

Nemohou-li se příslušné orgány místa odeslání a místa určení dohodnout na zařazení, pokud jde o rozlišení, co je a co není odpad, nakládá se s předmětem nebo látkou pro účely přepravy, jako by se jednalo o odpad. Tím není dotčeno právo země určení nakládat s přepravovaným materiálem po jeho doručení podle svých vnitrostátních právních předpisů, pokud jsou tyto předpisy v souladu s právem Unie nebo mezinárodním právem.

2.Pokud se příslušné orgány místa odeslání a místa určení nemohou dohodnout, zda má být odpad zařazen jako odpad uvedený v příloze III, IIIA, IIIB nebo IV nebo neuvedený v žádné z těchto příloh, vztahuje se na přepravu těchto odpadů čl. 4 odst. 1 a 2.

3.Pokud se příslušné orgány místa odeslání a místa určení nemohou dohodnout, zda se u oznámeného postupu zpracování odpadů jedná o využití nebo odstranění, použijí se ustanovení tohoto nařízení pro odstranění.

4.Za účelem usnadnění harmonizovaného zařazování odpadů uvedených v příloze III, příloze IIIA, příloze IIIB nebo příloze IV v Unii je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 76 s cílem doplnit toto nařízení stanovením kritérií, jako jsou prahové hodnoty kontaminace, na jejichž základě se některé odpady zařazují do přílohy III, IIIA, IIIB nebo IV.

Komisi je rovněž svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 76 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením kritérií pro rozlišení mezi použitým zbožím a odpadem pro určité kategorie komodit, u nichž má toto rozlišení zvláštní význam pro vývoz odpadů z Unie.

   Článek 29
Správní náklady

Oznamovateli mohou být dotčenými orgány účtovány příslušné a přiměřené správní náklady na provádění postupů oznamování a dozoru a obvyklé náklady příslušných analýz a kontrol.

Článek 30
Dohody pro příhraniční oblasti

1.Ve výjimečných případech, pokud takový krok odůvodňují zvláštní zeměpisné nebo demografické podmínky, mohou členské státy uzavřít dvoustranné dohody o zjednodušení postupu oznamování u přeprav zvláštních toků odpadů, pokud jde o přeshraniční přepravy do nejbližšího vhodného zařízení, které se nachází v příhraniční oblasti mezi těmito dvěma členskými státy.

2.Dvoustranné dohody uvedené v odstavci 1 lze rovněž uzavřít, pokud se odpad přepravuje ze země odeslání a v této zemi se i zpracovává, ale přeprava se uskutečňuje tranzitem přes jiný členský stát.

3.Členské státy mohou rovněž uzavřít dvoustranné dohody uvedené v odstavci 1 se zeměmi, které jsou smluvními stranami Dohody o Evropském hospodářském prostoru.

4.Dohody uvedené v tomto článku se před jejich vstupem v platnost oznámí Komisi.

Kapitola 6
Přeprava v rámci Unie s tranzitem přes třetí země

Článek 31
Přeprava odpadů určených k odstranění

Dochází-li k přepravě odpadů v rámci Unie s tranzitem přes jednu nebo více třetích zemí a jsou-li odpady určeny k odstranění, příslušný orgán místa odeslání se dotáže příslušného orgánu v těchto třetích zemích, zda si přejí zaslat písemný souhlas s plánovanou přepravou:

a)je-li třetí země smluvní stranou Basilejské úmluvy, do 60 dnů, ledaže se vzdala tohoto práva v souladu s podmínkami této úmluvy, nebo

b)není-li třetí země smluvní stranou Basilejské úmluvy, ve lhůtě dohodnuté mezi příslušnými orgány.

Článek 32
Přeprava odpadů určených k využití

1.Dochází-li k přepravě odpadů v rámci Unie s tranzitem přes jednu nebo více třetích zemí, na které se nevztahuje rozhodnutí Rady o kontrole přeshraničního pohybu odpadů určených k využití (dále jen „rozhodnutí OECD“), a jsou-li odpady určeny k využití, použije se článek 31.

2.Dochází-li k přepravě odpadů v rámci Unie, včetně přepravy mezi místy v témže členském státě, s tranzitem přes jednu nebo více třetích zemí, na které se vztahuje rozhodnutí OECD, a jsou-li odpady určeny k využití, může být souhlas uvedený v článku 9 tichý, a pokud nebyly vzneseny námitky nebo uloženy podmínky, může být přeprava zahájena 30 dnů ode dne podání oznámení oznamovatelem podle článku 5.

Hlava III 
Přeprava výhradně v rámci členského státu

Článek 33
Režim pro přepravy výhradně v rámci členského státu

1.Členské státy zavedou vhodný režim pro dozor nad přepravami odpadů odehrávajícími se výhradně v jejich vnitrostátní jurisdikci a pro jejich kontrolu. Tento režim zohlední nutnost souladu se systémem Unie zavedeným hlavami II a VII.

2.Členské státy uvědomí Komisi o svých režimech pro dozor nad přepravami odpadů a pro jejich kontrolu. Komise o nich uvědomí ostatní členské státy.

Hlava IV 
Vývoz z Unie do třetích zemí

Kapitola 1
Vývoz odpadů určených k odstranění

Článek 34
Zákaz vývozu

1.Vývoz odpadů určených k odstranění z Unie je zakázán.

2.Zákaz uvedený v odstavci 1 se nevztahuje na vývoz odpadů určených k odstranění do zemí ESVO, které jsou rovněž smluvními stranami Basilejské úmluvy.

3.Odchylně od odstavce 2 se vývoz odpadu určeného k odstranění do země ESVO, která je smluvní stranou Basilejské úmluvy, zakazuje:

a)jestliže země ESVO dovoz takových odpadů zakáže; 

b)nejsou-li dodrženy podmínky stanovené v čl. 11 odst. 2;

c)jestliže se příslušný orgán místa odeslání může důvodně domnívat, že s odpadem nebude v zemi určení nakládáno způsobem šetrným k životnímu prostředí podle článku 56.

4.Zákaz podle odstavce 1 se nevztahuje na odpad, na který se vztahuje povinnost převzít odpady zpět podle článků 22 nebo 24.

Článek 35
Postupy při vývozu do zemí ESVO

1.Pokud se odpad vyváží z Unie do země ESVO, která je smluvní stranou Basilejské úmluvy, a je určen k odstranění v této zemi, použijí se obdobně ustanovení hlavy II s úpravami a dodatečnými ustanoveními uvedenými v odstavcích 2 a 3.

2.Použijí se tyto úpravy:

a)oznamovatel předloží v souladu s článkem 26 žádost o oznámení a informace a dokumentaci v souladu s čl. 5 odst. 3 a současně je poskytne poštou, faxem nebo e-mailem s digitálním podpisem dotčeným příslušným orgánům v zemích tranzitu a určení mimo Unii, pokud tyto orgány nejsou napojeny na centrální systém uvedený v čl. 26 odst. 2;

b)oznamovatel předloží v souladu s článkem 26 veškeré dodatečné informace a dokumentaci v souladu s čl. 5 odst. 4 a současně je poskytne poštou, faxem nebo e-mailem s digitálním podpisem dotčeným příslušným orgánům v zemích tranzitu a určení mimo Unii, pokud tyto orgány nejsou napojeny na centrální systém uvedený v čl. 26 odst. 2;

c)příslušný orgán místa odeslání informuje dotčené příslušné orgány v zemích tranzitu a určení mimo Unii o všech žádostech o informace a dokumentaci ze své strany a o svém rozhodnutí ohledně plánované přepravy, a to poštou, faxem nebo e-mailem s digitálním podpisem, pokud tyto příslušné orgány nejsou napojeny na centrální systém uvedený v čl. 26 odst. 2;

d)příslušný orgán pro tranzit mimo Unii má 60 dnů ode dne předání potvrzení o přijetí oznámení na to, aby poskytl tichý souhlas, pokud se dotyčná země rozhodla nevyžadovat předchozí písemný souhlas a informovala o tom ostatní smluvní strany Basilejské úmluvy v souladu s čl. 6 odst. 4 uvedené úmluvy, nebo udělil písemný souhlas s podmínkami nebo bez nich; 

e)příslušný orgán místa odeslání v Unii přijme rozhodnutí o souhlasu s přepravou podle článku 9 až poté, co obdrží písemný souhlas příslušného orgánu místa určení a případně tichý nebo písemný souhlas příslušného orgánu pro tranzit mimo Unii, a to nejdříve 61 dnů ode dne předání potvrzení o přijetí oznámení příslušným orgánem pro tranzit, ledaže příslušný orgán místa odeslání má písemný souhlas ostatních dotčených příslušných orgánů, v kterémžto případě může přijmout rozhodnutí podle článku 9 před uplynutím stanovené lhůty.

3.Použijí se tato dodatečná ustanovení:

a)příslušný orgán pro tranzit v Unii zašle oznamovateli potvrzení o přijetí oznámení a kopie zašle ostatním dotčeným příslušným orgánům;

b)příslušné orgány místa odeslání a případně příslušné orgány pro tranzit v Unii zajistí, aby byly celní úřad vývozu a celní úřad výstupu informovány o jejich rozhodnutí souhlasit s přepravou;

c)kopii průvodního dokladu poskytne dopravce celnímu úřadu vývozu a celnímu úřadu výstupu buď poštou, faxem nebo e-mailem s digitálním podpisem, nebo pokud k němu má celní úřad vývozu přístup, prostřednictvím centrálního systému uvedeného v čl. 26 odst. 2;

d)jakmile odpad opustí území Unie, celní úřad výstupu informuje příslušný orgán místa odeslání v Unii o tom, že odpad Unii opustil;

e)pokud příslušný orgán místa odeslání v Unii neobdrží do 42 dnů poté, kdy odpad opustil Unii, informace od zařízení o převzetí odpadu, informuje o tom neprodleně příslušný orgán místa určení;

f)smlouva uvedená v článku 6 obsahuje tyto podmínky:

i) pokud zařízení vydá nesprávné potvrzení o odstranění, jehož následkem je uvolněna finanční záruka, příjemce nese náklady vzniklé z povinnosti vrátit odpady do oblasti jurisdikce příslušného orgánu místa odeslání a z jejich využití nebo odstranění jiným způsobem šetrným k životnímu prostředí;

ii) do tří dnů od převzetí odpadů určených k odstranění zašle zařízení oznamovateli a dotčeným příslušným orgánům podepsané kopie vyplněného průvodního dokladu, kromě potvrzení o odstranění odpadu uvedeného v bodě iii);

iii) co nejdříve, avšak nejpozději do 30 dnů od dokončení odstranění, a v každém případě nejpozději do jednoho kalendářního roku od převzetí odpadů zařízení na svou odpovědnost potvrdí, že odstranění bylo dokončeno, a zašle oznamovateli a dotčeným příslušným orgánům podepsané kopie průvodního dokladu, které obsahují toto potvrzení;

g)oznamovatel do tří pracovních dnů od obdržení kopií uvedených v písm. f) podbodech ii) a iii) zpřístupní informace obsažené v těchto kopiích elektronicky v souladu s článkem 26.

4.Přeprava může být provedena, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)oznamovatel obdržel písemný souhlas od příslušných orgánů místa odeslání, místa určení a případně pro tranzit mimo Unii a jsou splněny podmínky stanovené v těchto rozhodnutích;

b)je zajištěno nakládání s odpadem způsobem šetrným k životnímu prostředí podle článku 56.

5.Pokud se odpad vyváží, je určen k odstranění v zařízení, které je v zemi určení provozováno nebo jehož provozování je povoleno podle platného vnitrostátního práva.

6.Pokud celní úřad vývozu nebo celní úřad výstupu odhalí nedovolenou přepravu, informuje o tom neprodleně příslušný orgán v zemi celního úřadu. Tento příslušný orgán:

(a)neprodleně informuje příslušný orgán místa odeslání v Unii o nedovolené přepravě a

(b)zajistí zadržení odpadu, dokud příslušný orgán místa odeslání nerozhodne jinak a neoznámí toto rozhodnutí písemně příslušnému orgánu v zemi celního úřadu, ve které je odpad zadržen.

Kapitola 2
Vývoz odpadů určených k využití

Oddíl 1
Vývoz nebezpečných a některých jiných odpadů do zemí, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD

Článek 36
Zákaz vývozu

1.Vývoz těchto odpadů určených k využití z Unie do zemí, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD, se zakazuje:

a)odpady uvedené jako nebezpečné v části 1 přílohy V tohoto nařízení;

b)odpady uvedené jako nebezpečné v seznamu odpadů uvedeném v článku 7 směrnice 2008/98/ES;

c)odpady uvedené v části 2 přílohy V tohoto nařízení;

d)nebezpečné odpady nezařazené pod jednu položku v příloze V tohoto nařízení nebo do seznamu odpadů uvedeného v článku 7 směrnice 2008/98/ES;

e)směsi nebezpečných odpadů a směsi nebezpečných odpadů s nikoliv nebezpečnými odpady, které nejsou zařazeny pod jednu položku v příloze V tohoto nařízení nebo do seznamu odpadů uvedeného v článku 7 směrnice 2008/98/ES;

f)odpady, které země určení oznámila jako nebezpečné podle článku 3 Basilejské úmluvy;

g)odpady, jejichž dovoz země určení zakázala; 

h)odpady, u nichž se příslušný orgán místa odeslání může důvodně domnívat, že s nimi nebude v dotyčné zemi určení nakládáno způsobem šetrným k životnímu prostředí podle článku 56; 

i)odpad uvedený v čl. 4 odst. 5.

2.Odstavec 1 se nepoužije na odpad, na který se vztahuje povinnost převzít odpady zpět podle článků 22 nebo 24.

3.Členské státy mohou ve výjimečných případech na základě dokladů předložených oznamovatelem stanovit, že konkrétní nebezpečný odpad uvedený v příloze V tohoto nařízení nebo v seznamu odpadů uvedeném v článku 7 směrnice 2008/98/ES je vyloučen ze zákazu vývozu uvedeného v odstavci 1, pokud nevykazuje žádnou z vlastností uvedených v příloze III směrnice 2008/98/ES, s přihlédnutím ke kritériím a použitelným mezním hodnotám a koncentračním limitům pro klasifikaci odpadu jako nebezpečného podle uvedené přílohy. Pokud byla nebezpečná vlastnost odpadu posouzena na základě zkoušky, jakož i za využití koncentrací nebezpečných látek uvedených v příloze III směrnice 2008/98/ES, mají přednost výsledky zkoušky.

4.Skutečnost, že odpad není uveden jako nebezpečný v příloze V nebo v seznamu odpadů podle článku 7 směrnice 2008/98/ES nebo že je uveden v části 1, seznamu B přílohy V, nevylučuje možnost charakterizovat ve výjimečných případech takovýto odpad jako nebezpečný odpad, na který se tedy vztahuje zákaz vývozu, pokud vykazuje některé z vlastností uvedených v příloze III směrnice 2008/98/ES, přičemž se zohlední kritéria a použitelné mezní hodnoty a koncentrační limity pro klasifikaci odpadu jako nebezpečného podle uvedené přílohy. Pokud byla nebezpečná vlastnost odpadu posouzena na základě zkoušky, jakož i za využití koncentrací nebezpečných látek uvedených v příloze III směrnice 2008/98/ES, mají přednost výsledky zkoušky.

5.V případech uvedených v odstavcích 3 a 4 informuje dotčený členský stát předpokládanou zemi určení před tím, než přijme rozhodnutí o souhlasu s plánovanou přepravou do této země. Před koncem každého kalendářního roku oznámí členské státy tyto případy Komisi. Komise předá tyto informace všem členským státům a sekretariátu Basilejské úmluvy. Na základě poskytnutých informací může Komise předložit připomínky a případně upravit přílohu V tohoto nařízení v souladu s článkem 72.

Oddíl 2
Vývoz nikoliv nebezpečných odpadů do zemí, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD

Článek 37
Zákaz vývozu

1.Vývoz těchto odpadů určených k využití z Unie do zemí, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD, se zakazuje:

a)odpady uvedené v příloze III, IIIA nebo IIIB;

b)nikoliv nebezpečné odpady zahrnuté v seznamu odpadů podle článku 7 směrnice 2008/98/ES, pokud již nejsou uvedeny v příloze III, IIIA nebo IIIB. 

2.Odstavec 1 se nevztahuje na vývoz odpadů určených k využití do země uvedené na seznamu zemí sestaveném v souladu s článkem 38 pro odpady uvedené v tomto seznamu.

Tento vývoz se může uskutečnit pouze pod podmínkou, že odpad je určen do zařízení, které je podle vnitrostátních právních předpisů dotčené země oprávněno k využití tohoto odpadu. Kromě toho podléhá tento vývoz obecným požadavkům na informace stanoveným v článku 18 nebo v případě, že to dotčená země uvede v žádosti podle článku 39, postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu podle článku 35.

Článek 38
Sestavení seznamu zemí, do nichž je povolen vývoz nikoliv nebezpečných odpadů určených k využití z Unie

1.Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 76 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením seznamu zemí, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD a do kterých je povolen vývoz nikoliv nebezpečných odpadů určených k využití z Unie (dále jen „seznam zemí, do nichž je povolen vývoz“). Tento seznam zahrnuje země, které podaly žádost podle čl. 39 odst. 1 a prokázaly soulad s požadavky stanovenými v čl. 39 odst. 3, a to na základě posouzení provedeného Komisí podle článku 40.

2.Seznam uvedený v odstavci 1 zahrnuje tyto údaje:

a)název zemí, do nichž je povolen vývoz nikoliv nebezpečných odpadů určených k využití z Unie;

b)konkrétní odpad nebo odpady, které jsou povoleny pro vývoz z Unie do každé země uvedené v písmenu a); 

c)informace, jako je internetová adresa, umožňující přístup k seznamu zařízení, která jsou podle vnitrostátních právních předpisů každé země uvedené v písmenu a) oprávněna k využívání odpadů uvedených v písmenu b);

d)jsou-li k dispozici, informace o jakémkoli zvláštním kontrolním postupu uplatňovaném podle vnitrostátních právních předpisů každé země uvedené v písmenu a) na dovoz odpadů uvedených v písmenu b), včetně informace o tom, zda tento dovoz podléhá postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu podle článku 35.

3.Seznam uvedený v odstavci 1 se přijme do [Úřad pro publikace: vložte datum 30 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost], ledaže v té době žádná země nepředloží žádost podle čl. 39 odst. 1 nebo žádná země nesplňuje požadavky stanovené v čl. 39 odst. 3.

Do [Úřad pro publikace: vložte datum tři měsíce ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] Komise kontaktuje všechny země, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD, aby jim poskytla nezbytné informace o možnosti, aby tyto země byly zařazeny na seznam zemí, do nichž je povolen vývoz.

Aby země, na něž se nevztahuje rozhodnutí OECD, mohly být zařazeny na seznam zemí, do nichž je povolen vývoz, přijatý do [Úřad pro publikace: vložte datum 30 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost], předloží svou žádost podle čl. 39 odst. 1 do [Úřad pro publikace: vložte datum devět měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

4.Komise pravidelně, nejméně však každé dva roky po jeho sestavení, aktualizuje seznam zemí, do nichž je povolen vývoz, s cílem: 

a)přidat zemi, o jejímž zahrnutí se rozhodne v souladu s odstavcem 1; 

b)odstranit zemi, která přestane splňovat požadavky stanovené v článku 39;

c)aktualizovat informace uvedené v odst. 2 písm. b), c) a d) na základě žádosti obdržené od dotčené země, a pokud se žádost týká přidání nových odpadů, za předpokladu, že dotčená země prokázala soulad s požadavky stanovenými v článku 39, pokud jde o daný nový odpad;

d)zahrnout nebo odstranit jakýkoli jiný prvek, který je důležitý pro zajištění toho, aby seznam obsahoval přesné a aktualizované informace.

5.V případě jakékoli změny informací poskytnutých Komisi podle čl. 39 odst. 3 poskytnou země zařazené do seznamu uvedeného v odstavci 1 neprodleně aktualizaci informací uvedených ve formuláři uvedeném v příloze VIII spolu s příslušnými podpůrnými důkazy.

Země zařazené na seznam uvedený v odstavci 1 v každém případě pátý rok po svém prvotním zařazení poskytnou Komisi aktualizaci informací uvedených ve formuláři uvedeném v příloze VIII spolu s příslušnými podpůrnými důkazy.

Po obdržení informací a důkazů uvedených v prvním a druhém pododstavci tohoto odstavce může Komise od dotčené země požadovat dodatečné informace, aby tato země prokázala, že nadále splňuje požadavky stanovené v článku 39.

6.Pokud jsou k dispozici informace, které věrohodným způsobem prokazují, že v případě země, která je již zařazena na seznam uvedený v odstavci 1, již nejsou splněny požadavky stanovené v článku 39, vyzve Komise tuto zemi, aby poskytla své stanovisko k těmto informacím, a to nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy byla vyzvána k podání připomínek, spolu s příslušnými podpůrnými důkazy, jimiž prokáže trvalý soulad s těmito požadavky. Tato lhůta může být prodloužena o další dva měsíce, pokud dotčená země podá odůvodněnou žádost o toto prodloužení.

7.Pokud dotčená země neposkytne své stanovisko a požadované podpůrné důkazy ve lhůtě uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce nebo pokud předložené důkazy nepostačují k prokázání trvalého souladu s požadavky stanovenými v článku 39, odstraní Komise tuto zemi ze seznamu bez zbytečného odkladu.

8.Komise se může kdykoli obrátit na zemi uvedenou v seznamu uvedeném v odstavci 1, aby získala informace, které jsou důležité pro zajištění toho, aby tato země nadále splňovala požadavky stanovené v článku 39.

Článek 39
Požadavky pro zařazení na seznam zemí, do nichž je povolen vývoz

1.Země, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD a které mají v úmyslu přijímat od Unie určité odpady určené k využití uvedené v čl. 37 odst. 1, předloží Komisi žádost, v níž uvedou, že jsou ochotny tento odpad přijímat a být zařazeny na seznam uvedený v článku 38. Tato žádost a veškerá související dokumentace či jiná sdělení se předkládají v anglickém jazyce.

2.Žádost podle odstavce 1 se podává na formuláři uvedeném v příloze VIII a obsahuje všechny informace v něm uvedené.

3.Země podávající žádost prokáže, že zavedla a uskutečňuje veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby se s dotčeným odpadem nakládalo způsobem šetrným k životnímu prostředí, jak je uvedeno v článku 56.

Za tímto účelem země podávající žádost prokáže, že:

a)má komplexní strategii nebo plán nakládání s odpady, které se vztahují na celé její území a prokazují její schopnost a připravenost zajistit nakládání s odpady způsobem šetrným k životnímu prostředí. Tato strategie nebo plán obsahuje alespoň tyto prvky:

i)množství celkového odpadu vyprodukovaného v zemi za rok, jakož i množství odpadu (odpadů), na který (které) se vztahuje rozsah této žádosti („odpad, který je předmětem žádosti“), a odhady, jak by se tato množství vyvíjela v příštích deseti letech;

ii)odhad současné kapacity země pro nakládání s odpady obecně, jakož i odhad kapacity země pro nakládání s odpadem (odpady), který (které) je předmětem žádosti, a hodnocení, jak by se tyto kapacity vyvíjely v příštích deseti letech;

iii)podíl domácího odpadu, který pochází z tříděného sběru, jakož i veškeré cíle a opatření ke zvýšení tohoto podílu v budoucnosti;

iv)údaj o podílu domácího odpadu, který je předmětem žádosti a který je ukládán na skládku, jakož i o veškerých cílech a opatřeních ke snížení tohoto podílu v budoucnosti;

v)údaj o podílu recyklovaného domácího odpadu a o možných cílech a opatřeních ke zvýšení tohoto podílu v budoucnosti;

vi)informace o množství odpadu pohozeného ve formě odpadků a o opatřeních přijatých k prevenci a odklízení odpadků;

vii)strategii, jak zajistit nakládání s odpady dováženými na její území způsobem šetrným k životnímu prostředí, včetně možného dopadu tohoto dovozu na nakládání s odpady vznikajícími v tuzemsku;

viii)informace o metodice použité pro výpočet údajů uvedených v bodech i) až vi);

b)má zaveden právní rámec pro nakládání s odpady, který zahrnuje alespoň tyto prvky:

i)systémy udělování povolení nebo licencí zařízením na zpracování odpadu;

ii)systémy udělování povolení nebo licencí pro dopravu odpadu;

iii)ustanovení, která mají zajistit, že se zbytkovým odpadem vzniklým procesem využití odpadu, který je předmětem žádosti, je nakládáno způsobem šetrným k životnímu prostředí, jak je uvedeno v článku 56;

iv)přiměřené kontroly znečištění vztahující se na nakládání s odpady, včetně emisních limitů na ochranu ovzduší, půdy a vody a opatření ke snížení emisí skleníkových plynů z těchto činností;

v)ustanovení o prosazování práva, kontrole a sankcích, jejichž cílem je zajistit provádění vnitrostátních a mezinárodních požadavků na nakládání s odpady a přepravu odpadů;

c)je smluvní stranou mnohostranných dohod o životním prostředí uvedených v příloze VIII a přijala nezbytná opatření k plnění svých závazků podle těchto dohod;

d)zavedla strategii pro prosazování vnitrostátních právních předpisů týkajících se nakládání s odpady a přepravy odpadů, která zahrnuje kontrolní a monitorovací opatření, včetně informací o počtu provedených kontrol přepravy odpadů a zařízení pro nakládání s odpady a o sankcích uložených v případě porušení příslušných vnitrostátních předpisů.

Článek 40
Posouzení žádosti o zařazení na seznam zemí, do nichž je povolen vývoz

1.Komise bez zbytečného odkladu posoudí žádosti předložené podle článku 39, a je-li toho názoru, že jsou splněny požadavky stanovené v uvedeném článku, zařadí zemi, která žádost podala, na seznam zemí, do nichž je povolen vývoz. Posouzení vychází z informací a podpůrných důkazů poskytnutých žádající zemí, jakož i z dalších relevantních informací, a jeho cílem je určit, zda země podávající žádost zavedla a uskutečňuje veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby se s dotčeným odpadem nakládalo způsobem šetrným k životnímu prostředí, jak je uvedeno v článku 56. K provedení tohoto posouzení použije Komise jako referenční body příslušná ustanovení právních předpisů a pokynů uvedených v příloze IX.

2.Pokud se Komise v průběhu svého posouzení domnívá, že informace poskytnuté zemí, která podává žádost, jsou neúplné nebo nedostatečné k prokázání souladu s požadavky stanovenými v článku 39, poskytne této zemi příležitost poskytnout dodatečné informace nejpozději do tří měsíců. Tato lhůta může být prodloužena o další tři měsíce, pokud žádající země podá odůvodněnou žádost o takové prodloužení.

3.Pokud země, která podává žádost, neposkytne dodatečné informace ve lhůtě uvedené v odstavci 2 tohoto článku nebo pokud jsou poskytnuté dodatečné informace stále považovány za neúplné nebo nedostatečné k prokázání souladu s požadavky stanovenými v článku 39, informuje Komise bez zbytečného odkladu zemi, která žádost podala, že nemůže být zařazena na seznam zemí, do nichž je vývoz povolen, a že její žádost již nebude zpracovávána. V takovém případě Komise informuje zemi, která žádost podala, rovněž o důvodech tohoto závěru. Tím není dotčena možnost, aby země podávající žádost podala novou žádost podle článku 39.

Oddíl 3
Vývoz do zemí, na které se vztahuje rozhodnutí OECD

Článek 41
Obecný režim pro vývoz odpadů

1.Pokud se z Unie vyváží odpady uvedené v příloze III, IIIA, IIIB nebo IV nebo odpady či směsi odpadů nezařazené do jedné položky v příloze III nebo IV a jsou určeny k využití v zemích, na které se vztahuje rozhodnutí OECD, a to s tranzitem přes země, na které se vztahuje rozhodnutí OECD, nebo bez něj, použijí se obdobně ustanovení hlavy II s úpravami a dodatečnými ustanoveními uvedenými v odstavcích 2, 3 a 5.

2.Použijí se tyto úpravy:

a)směsi odpadů uvedených v příloze IIIA určené pro předběžné postupy podléhají postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu, pokud se případné následné předběžné nebo jiné než předběžné využití nebo odstranění má uskutečnit v zemi, na kterou se rozhodnutí OECD nevztahuje;

b)odpady uvedené v příloze IIIB podléhají postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu;

c)vývoz odpadů uvedených v čl. 4 odst. 5 je zakázán;

d)souhlas vyžadovaný podle článku 9 může příslušný orgán místa určení mimo Unii udělit ve formě tichého souhlasu.

3.Pokud jde o vývoz odpadů uvedených v příloze IV, použijí se úpravy a dodatečná ustanovení uvedená v čl. 35 odst. 2 a čl. 35 odst. 3 písm. a) až e).

Smlouva uvedená v článku 6 obsahuje kromě toho tyto podmínky:

a)pokud zařízení vydá nesprávné potvrzení o využití, jehož následkem je uvolněna finanční záruka, nese příjemce náklady vzniklé z povinnosti vrátit odpady do oblasti jurisdikce příslušného orgánu místa odeslání a z jejich využití nebo odstranění jiným způsobem šetrným k životnímu prostředí;

b)do tří dnů od převzetí odpadů určených k využití zašle zařízení oznamovateli a dotčeným příslušným orgánům podepsané kopie vyplněného průvodního dokladu, kromě potvrzení o využití odpadu uvedeného v písmenu c);

c)co nejdříve, avšak nejpozději do 30 dnů od dokončení využití, a v každém případě nejpozději do jednoho kalendářního roku po převzetí odpadů zařízení na svou odpovědnost potvrdí, že bylo dokončeno využití, a zašle oznamovateli a dotčeným příslušným orgánům podepsané kopie průvodního dokladu, které obsahují toto potvrzení.

Oznamovatel do tří pracovních dnů od obdržení kopií uvedených v písmenech b) a c) zpřístupní informace obsažené v těchto kopiích elektronickou cestou v souladu s článkem 26.

4.Přeprava odpadů podléhajících předchozímu písemnému oznámení a souhlasu se může uskutečnit pouze tehdy, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a)oznamovatel obdržel písemný souhlas od příslušných orgánů místa odeslání, místa určení a případně pro tranzit nebo příslušné orgány místa určení a pro tranzit mimo Unii poskytly tichý souhlas nebo lze takový tichý souhlas předpokládat a byly splněny podmínky stanovené v příslušných rozhodnutích;

b)jsou dodržena ustanovení čl. 35 odst. 4 písm. b), c) a d).

5.Pokud se vývoz podle odstavce 1 odpadů uvedených v příloze IV uskutečňuje tranzitem přes zemi, na kterou se nevztahuje rozhodnutí OECD, použijí se tyto úpravy:

a)příslušný orgán pro tranzit země, na kterou se nevztahuje rozhodnutí OECD, má 60 dnů ode dne předání potvrzení o přijetí oznámení na to, aby poskytl tichý souhlas, pokud se dotyčná země rozhodla nevyžadovat předchozí písemný souhlas a informovala o tom ostatní smluvní strany Basilejské úmluvy v souladu s čl. 6 odst. 4 uvedené úmluvy, nebo udělil písemný souhlas s podmínkami nebo bez nich; 

b)příslušný orgán místa odeslání v Unii přijme rozhodnutí o souhlasu s přepravou podle článku 9 až poté, co obdrží tichý nebo písemný souhlas od příslušného orgánu pro tranzit země, na kterou se nevztahuje rozhodnutí OECD, a to nejdříve 61 dnů ode dne předání potvrzení o přijetí příslušným orgánem pro tranzit, pokud příslušný orgán místa odeslání neobdrží písemný souhlas ostatních dotčených příslušných orgánů, v kterémžto případě může přijmout rozhodnutí podle článku 9 před uplynutím této lhůty.

6.Pokud se odpad vyváží, je určen k využití v zařízení, které je v zemi určení provozováno nebo jehož provozování je povoleno podle platného vnitrostátního práva.

7.Pokud celní úřad vývozu nebo celní úřad výstupu odhalí nedovolenou přepravu, informuje o tom neprodleně příslušný orgán v zemi tohoto celního úřadu. Tento příslušný orgán:

a)neprodleně informuje příslušný orgán místa odeslání v Unii o nedovolené přepravě a

b)zajistí zadržení odpadu, dokud příslušný orgán místa odeslání nerozhodne jinak a neoznámí toto rozhodnutí písemně příslušnému orgánu v zemi celního úřadu, ve které je odpad zadržen.

Článek 42
Sledování vývozu a ochranný postup

1.Komise sleduje úrovně vývozu odpadů z Unie do zemí, na které se vztahuje rozhodnutí OECD, s cílem zajistit, aby tento vývoz nevedl v zemi určení k vážným škodám na životním prostředí nebo lidském zdraví. V rámci tohoto sledování Komise posuzuje žádosti fyzických nebo právnických osob, k nimž jsou připojeny příslušné informace a údaje, z nichž vyplývá, že vývoz odpadů z Unie vede k vážným škodám na životním prostředí nebo lidském zdraví v zemi, na niž se vztahuje rozhodnutí OECD.

2.V případech, kdy se vývoz odpadů z Unie do země, na kterou se vztahuje rozhodnutí OECD, v krátké době značně zvýšil a nejsou k dispozici dostatečné důkazy, které by prokazovaly, že dotyčná země je schopna využít tento odpad způsobem šetrným k životnímu prostředí, jak je uvedeno v článku 56, požádá Komise příslušné orgány dotčené země, aby do 60 dnů poskytly informace o podmínkách, za nichž je dotyčný odpad využíván, a o schopnosti dotčené země s daným odpadem nakládat. Komise může tuto lhůtu prodloužit, pokud dotyčná země podá odůvodněnou žádost o její prodloužení.

3.Cílem žádosti uvedené v odstavci 2 je ověřit, zda dotčená země:

a)zavedla a provádí odpovídající právní rámec pro dovoz dotčených odpadů a nakládání s nimi, jakož i odpovídající opatření k zajištění nakládání způsobem šetrným k životnímu prostředí se zbytkovým odpadem vzniklým využitím dotčeného odpadu;

b)má na svém území dostatečnou kapacitu umožňující nakládat s příslušným odpadem způsobem šetrným k životnímu prostředí, s přihlédnutím ke zvýšenému objemu odpadu dováženého na její území;

c)zavedla vhodnou strategii pro řešení možného negativního dopadu zvýšení dovozu dotčeného odpadu na sběr odpadu vzniklého v tuzemsku a nakládání s ním;

d)zavedla a provádí vhodná donucovací opatření s cílem řešit případnou nedovolenou přepravu nebo zpracování dotčeného odpadu.

4.Pokud v návaznosti na žádost uvedenou v odstavci 2 dotčená země neposkytne dostatečné důkazy uvedené v odstavci 3, že s odpadem se nakládá způsobem šetrným k životnímu prostředí v souladu s článkem 56, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 76 za účelem doplnění tohoto nařízení zákazem vývozu dotčeného odpadu do této země.

Komise tento zákaz zruší, pokud má dostatečné důkazy o tom, že se s dotčeným odpadem bude nakládat způsobem šetrným k životnímu prostředí.

Kapitola 3
Doplňkové povinnosti

Článek 43
Povinnosti vývozců

1.Fyzická nebo právnická osoba vyváží odpad z Unie pouze tehdy, může-li prokázat, že zařízení, která mají odpad přijímat v zemi určení, s ním naloží způsobem šetrným k životnímu prostředí, jak je uvedeno v článku 56.

2.Za účelem splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 fyzická nebo právnická osoba, která má v úmyslu vyvážet odpad z Unie, zajistí, aby zařízení, která budou s odpady nakládat v zemi určení, byla podrobena auditu provedenému nezávislou a akreditovanou třetí stranou s příslušnou kvalifikací.

3.Audit uvedený v odstavci 2 ověří soulad dotčeného zařízení s kritérii stanovenými v příloze X. Právnická nebo fyzická osoba nevyváží odpad do zařízení, které tato kritéria nesplňuje.

4.Fyzická nebo právnická osoba, která má v úmyslu vyvážet odpad, zajistí, aby zařízení, které bude s odpady nakládat v zemi určení, bylo před vývozem odpadů do dotčeného zařízení podrobeno auditu uvedenému v odstavci 2 a aby se audit v pravidelných intervalech opakoval – na základě přístupu založeného na posouzení rizik – s minimální četností každé tři roky po prvním auditu.

Fyzická nebo právnická osoba vyvážející odpad z Unie rovněž neprodleně provede audit ad hoc, pokud obdrží věrohodné informace o tom, že zařízení již nesplňuje kritéria stanovená v příloze X.

5.Fyzická nebo právnická osoba, která zadala nebo provedla audit pro dané zařízení v souladu s odstavcem 2, zajistí, aby byl tento audit za spravedlivých obchodních podmínek k dispozici jiné fyzické nebo právnické osobě, která má v úmyslu vyvážet odpad do dotyčného zařízení.

6.Na žádost příslušného orgánu nebo orgánu zapojeného do kontrol předloží fyzická nebo právnická osoba doklady o tom, že audity uvedené v odstavci 2 byly provedeny ve všech zařízeních, do nichž daný odpad vyváží. Tyto doklady se předkládají v jazyce, který je pro dotčené příslušné orgány přijatelný.

7.Fyzické nebo právnické osoby vyvážející odpad mimo Unii každoročně zveřejňují elektronickou cestou informace o tom, jak plní své povinnosti podle tohoto článku.

8.Uznává-li mezinárodní dohoda mezi Unií a třetí zemí, na kterou se vztahuje rozhodnutí OECD, že zařízení v této třetí zemi budou nakládat s odpady způsobem šetrným k životnímu prostředí v souladu s kritérii stanovenými v příloze X, jsou fyzické a právnické osoby, které mají v úmyslu vyvážet odpady do této třetí země, osvobozeny od povinnosti uvedené v odstavci 2.

9.Na žádost příslušného orgánu nebo orgánu zapojeného do kontrol předloží fyzická nebo právnická osoba, která je osvobozena v souladu s odstavcem 8, v jazyce přijatelném pro dotčené příslušné orgány doklady o příslušné mezinárodní dohodě zmíněné v uvedeném odstavci.

Článek 44
Povinnosti členských států vývozu

1.Členské státy přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění toho, aby právnické a fyzické osoby v jejich vnitrostátní jurisdikci nevyvážely odpady v případech, kdy nejsou splněny podmínky pro takový vývoz stanovené v článcích 36 až 43.

2.Členské státy provádějí na základě přístupu založeného na posouzení rizik pravidelná ověření s cílem zajistit, aby fyzické a právnické osoby vyvážející odpad z Unie dodržovaly povinnosti uvedené v článku 43.

Pokud mají členské státy k dispozici věrohodné informace, z nichž vyplývá, že fyzické nebo právnické osoby vyvážející odpad z Unie neplní své povinnosti podle článku 43, provedou nezbytná ověření.

Kapitola 4
Obecná ustanovení

Článek 45
Vývoz do Antarktidy

Vývoz odpadů z Unie do Antarktidy se zakazuje.

Článek 46
Vývoz do zámořských zemí nebo území

1.Vývoz odpadů z Unie do zámořské země nebo území určených k odstranění v této zemi nebo na tomto území se zakazuje.

2.Pokud jde o vývoz odpadů určených k využití v zámořských zemích nebo územích, použije se obdobně zákaz uvedený v článku 36.

3.Pokud jde o vývoz odpadů určených k využití v zámořských zemích nebo územích, na které se nevztahuje zákaz uvedený v článku 36, použijí se obdobně ustanovení hlavy II.

Hlava V 
Dovoz ze třetích zemí do Unie

Kapitola 1
Dovoz odpadů určených k odstranění

Článek 47
Zákaz dovozu

1.Dovoz odpadů určených k odstranění do Unie se zakazuje s výjimkou dovozu pocházejícího:

a)ze zemí, které jsou smluvními stranami Basilejské úmluvy;

b)z jiných zemí, se kterými Unie nebo Unie a její členské státy uzavřely dvoustranné nebo mnohostranné dohody nebo ujednání, které jsou slučitelné s právními předpisy Unie a v souladu s článkem 11 Basilejské úmluvy; 

c)z jiných zemí, se kterými jednotlivé členské státy uzavřely dvoustranné dohody nebo ujednání podle odstavce 2, nebo

d)z jiných oblastí v případech, kdy z výjimečných důvodů během krizových situací, války nebo operací k nastolení nebo udržení míru nelze uzavřít dvoustranné dohody nebo ujednání podle písmen b) nebo c) nebo kdy příslušný orgán v zemi odeslání buď nebyl určen, nebo nemůže jednat.

2.Ve výjimečných případech mohou členské státy uzavřít dvoustranné dohody a ujednání o odstranění určitých odpadů v těchto členských státech, pokud by v zemi odeslání nebylo s těmito odpady nakládáno způsobem šetrným k životnímu prostředí.

Tyto dohody a ujednání:

a)jsou slučitelné s právními předpisy Unie a v souladu s článkem 11 Basilejské úmluvy;

b)zaručují, že odstranění bude provedeno ve schváleném zařízení a bude v souladu s požadavky na nakládání způsobem šetrným k životnímu prostředí podle článku 56, a

c)zaručují, že odpad vznikl v zemi odeslání a že odstranění bude provedeno výhradně v členském státu, který dohodu nebo ujednání uzavřel;

d)jsou oznámeny Komisi před uzavřením nebo v mimořádných situacích nejpozději do jednoho měsíce po uzavření.

3.Dvoustranné nebo mnohostranné dohody nebo ujednání uvedené v odst. 1 písm. b) a c) jsou založeny na procesních požadavcích článku 48.

4.Od zemí uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c) se vyžaduje, aby příslušnému orgánu členského státu určení předem předložily řádně odůvodněnou žádost založenou na skutečnosti, že nemají a nemohou přiměřeným způsobem získat technickou kapacitu a nezbytná zařízení pro odstranění odpadů způsobem šetrným k životnímu prostředí, jak je uvedeno v článku 56.

Článek 48
Procesní požadavky při dovozu

1.Pokud se do Unie dováží odpad určený k odstranění ze zemí, které jsou smluvními stranami Basilejské úmluvy, použijí se obdobně ustanovení hlavy II s úpravami a dodatečnými ustanoveními uvedenými v odstavcích 2 a 3.

2.Použijí se tyto úpravy:

a)oznamovatel podá žádost o oznámení v souladu s článkem 26, s výjimkou případů, kdy oznamovatel není usazen v Unii a nemá přístup do systému uvedeného v článku 26, v kterémžto případě se žádost o oznámení, a zejména informace a dokumentace uvedené v čl. 5 odst. 3, poskytnou dotčeným příslušným orgánům poštou, faxem nebo e-mailem s digitálním podpisem;

b)oznamovatel předloží dodatečné informace, a zejména informace a dokumentaci uvedené v čl. 5 odst. 4, v souladu s článkem 26, s výjimkou případů, kdy oznamovatel není usazen v Unii a nemá přístup do systému uvedeného v článku 26, v kterémžto případě se tyto informace poskytnou dotčeným příslušným orgánům poštou, faxem nebo e-mailem s digitálním podpisem;

c)oznamovatel nebo v případě, že oznamovatel není usazen v Unii a nemá přístup do systému uvedeného v článku 26, příslušný orgán místa určení v Unii zajistí, aby do tohoto systému byly zahrnuty všechny relevantní informace;

d)příslušné orgány pro tranzit a příslušné orgány místa určení v Unii informují dotčené příslušné orgány v zemích tranzitu a odeslání mimo Unii o všech žádostech o informace a dokumentaci ze své strany a o svém rozhodnutí o plánované přepravě, a to poštou, faxem nebo e-mailem s digitálním podpisem, pokud příslušné orgány v dotčených zemích nemají přístup do centrálního systému uvedeného v čl. 26 odst. 2;

e)příslušný orgán pro tranzit mimo Unii má 60 dnů ode dne předání potvrzení o přijetí oznámení na to, aby poskytl tichý souhlas, pokud se dotyčná země rozhodla nevyžadovat předchozí písemný souhlas a informovala o tom ostatní smluvní strany Basilejské úmluvy v souladu s čl. 6 odst. 4 uvedené úmluvy, nebo udělil písemný souhlas s podmínkami nebo bez nich;

f)v případech uvedených v čl. 46 odst. 1 písm. d), které se týkají krizových situací, války nebo operací k nastolení nebo udržení míru, se nevyžaduje souhlas příslušných orgánů místa odeslání. 

3.Použijí se tato dodatečná ustanovení:

a)příslušný orgán pro tranzit v Unii potvrdí oznamovateli přijetí oznámení a kopie zašle dotčeným příslušným orgánům;

b)příslušné orgány místa určení a případně pro tranzit v Unii zajistí, aby byl celní úřad vstupu informován o jejich rozhodnutí souhlasit s přepravou;

c)dopravce doručí kopii průvodního dokladu celnímu úřadu vstupu buď poštou, faxem, nebo e-mailem s digitálním podpisem, nebo pokud k němu má celní úřad vstupu přístup, prostřednictvím centrálního systému uvedeného v čl. 26 odst. 2 a

d)jakmile celní orgány při vstupu odpad propustí do celního režimu, celní úřad vstupu informuje příslušné orgány místa určení a pro tranzit v Unii, že daný odpad vstoupil do Unie.

4.Přeprava může být provedena, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)oznamovatel obdržel písemný souhlas od příslušných orgánů místa odeslání, místa určení a případně pro tranzit a jsou splněny podmínky stanovené v tomto souhlasu;

b)byla uzavřena smlouva mezi oznamovatelem a příjemcem podle článku 6, která je účinná;

c)byla zřízena finanční záruka nebo odpovídající pojištění uvedené v článku 7, které jsou účinné, a

d)je zajištěno nakládání způsobem šetrným k životnímu prostředí podle článku 33.

5.Pokud celní úřad vstupu odhalí nedovolenou přepravu, neprodleně o tom uvědomí příslušný orgán v zemi daného celního úřadu. Tento příslušný orgán:

a)informuje neprodleně příslušný orgán místa určení v Unii o nedovolené přepravě a tento příslušný orgán následně informuje příslušný orgán místa odeslání mimo Unii a

b)zajistí zadržení odpadu, dokud příslušný orgán místa odeslání mimo Unii nerozhodne jinak a neoznámí toto rozhodnutí písemně příslušnému orgánu v zemi celního úřadu, ve které je odpad zadržen.

6.Pokud jsou ozbrojenými silami nebo pomocnými organizacemi či jejich jménem přepravovány odpady vytvářené těmito ozbrojenými silami nebo pomocnými organizacemi v krizových situacích nebo při operacích k nastolení nebo udržení míru, je o této přepravě a jejím místě určení předem informován jakýkoli příslušný orgán pro tranzit a příslušný orgán místa určení v Unii.

Kapitola 2
Dovoz odpadů určených k využití

Článek 49
Zákaz dovozu

1.Veškerý dovoz odpadů určených k využití do Unie se zakazuje s výjimkou dovozu pocházejícího:

a)ze zemí, na které se vztahuje rozhodnutí OECD; 

b)z jiných zemí, které jsou smluvními stranami Basilejské úmluvy;

c)z jiných zemí, se kterými Unie nebo Unie a její členské státy uzavřely dvoustranné nebo mnohostranné dohody nebo ujednání, které jsou slučitelné s právními předpisy Unie a v souladu s článkem 11 Basilejské úmluvy;

d)z jiných zemí, se kterými jednotlivé členské státy uzavřely dvoustranné dohody nebo ujednání podle odstavce 2, nebo

e)z jiných oblastí v případech, kdy z výjimečných důvodů během krizových situací, války nebo operací k nastolení nebo udržení míru nelze uzavřít dvoustranné dohody nebo ujednání podle písmen c) nebo d) nebo kdy příslušný orgán v zemi odeslání buď nebyl určen, nebo nemůže jednat.

2.Ve výjimečných případech mohou jednotlivé členské státy uzavřít dvoustranné dohody a ujednání o využití určitých odpadů v těchto členských státech, pokud by v zemi odeslání nebylo s těmito odpady nakládáno způsobem šetrným k životnímu prostředí.

V těchto případech se použije čl. 47 odst. 2 druhý pododstavec.

3.Dvoustranné nebo mnohostranné dohody či ujednání uzavřené podle odst. 1 písm. c) a d) jsou založeny na procesních požadavcích stanovených v článku 48 v rozsahu, v jakém se na ně daný článek vztahuje.

Článek 50
Procesní požadavky při dovozu ze země, na kterou se vztahuje rozhodnutí OECD

1.Pokud se do Unie dováží odpad určený k využití ze zemí nebo přes země, na které se vztahuje rozhodnutí OECD, použijí se obdobně ustanovení hlavy II s úpravami a dodatečnými ustanoveními uvedenými v odstavcích 2 a 3.

2.Použijí se tyto úpravy:

a)souhlas vyžadovaný podle článku 9 může příslušný orgán místa odeslání mimo Unii udělit ve formě tichého souhlasu;

b)v případech uvedených v čl. 49 odst. 1 písm. e), které se týkají krizových situací, války nebo operací k nastolení nebo udržení míru, se nevyžaduje souhlas příslušných orgánů místa odeslání.

3.Použijí se tato dodatečná ustanovení: čl. 48 odst. 2 písm. a) až e) a čl. 48 odst. 3 písm. b), c) a d).

4.Přeprava může být provedena, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)oznamovatel obdržel písemný souhlas od příslušných orgánů místa odeslání, místa určení a případně pro tranzit nebo byl poskytnut tichý souhlas příslušného orgánu místa odeslání mimo Unii nebo jej lze předpokládat a jsou splněny podmínky stanovené v příslušných rozhodnutích;

b)byla uzavřena smlouva mezi oznamovatelem a příjemcem podle článku 6, která je účinná;

c)byla zřízena finanční záruka nebo odpovídající pojištění uvedené v článku 7, které jsou účinné, a

d)je zajištěno nakládání způsobem šetrným k životnímu prostředí podle článku 56.

5.Pokud celní úřad vstupu odhalí nedovolenou přepravu, neprodleně o tom uvědomí příslušný orgán v zemi daného celního úřadu. Tento příslušný orgán:

a)neprodleně informuje příslušný orgán místa určení v Unii a tento příslušný orgán následně informuje o nedovolené přepravě příslušný orgán místa odeslání mimo Unii a

b)zajistí zadržení odpadu, dokud příslušný orgán místa odeslání mimo Unii nerozhodne jinak a neoznámí toto rozhodnutí písemně příslušnému orgánu v zemi celního úřadu, ve které je odpad zadržen.

Článek 51 
Procesní požadavky při dovozu ze země nebo přes zemi, na kterou se nevztahuje rozhodnutí OECD

Pokud jsou odpady určené k využití dováženy do Unie ze země, na kterou se nevztahuje rozhodnutí OECD, nebo přes kteroukoli zemi, na kterou se nevztahuje rozhodnutí OECD a která je rovněž smluvní stranou Basilejské úmluvy, použije se obdobně článek 48.

Kapitola 3
Doplňkové povinnosti

Článek 52
Povinnosti členských států dovozu

1.V případě dovozů do Unie příslušný orgán místa určení v Unii požaduje a přijme nezbytná opatření k zajištění toho, aby se s veškerými odpady přepravovanými do oblasti jeho jurisdikce v průběhu celé přepravy včetně využití nebo odstranění v zemi určení nakládalo tak, aby nebylo ohroženo lidské zdraví, bez použití postupů nebo metod, které by mohly poškodit životní prostředí, a v souladu s článkem 13 směrnice 2008/98/ES a s ostatními právními předpisy Unie o odpadech.

2.Příslušný orgán uvedený v odstavci 1 rovněž zakáže dovoz odpadů ze třetích zemí, pokud má důvod se domnívat, že s odpadem nebude nakládáno v souladu s požadavky stanovenými v odstavci 1.

Kapitola 4
Dovoz ze zámořských zemí nebo území

Článek 53
Dovoz ze zámořských zemí nebo území

1.Pokud se do Unie dováží odpad ze zámořských zemí nebo území, použije se obdobně hlava II.

2.Zámořská země nebo území a členský stát, s nímž jsou spojeny, mohou na přepravu ze zámořské země nebo území do tohoto členského státu použít vnitrostátní postupy daného členského státu v případě, že se na přepravě jako tranzitní země nepodílejí žádné jiné země.

3.Členské státy, které uplatňují odstavec 2, oznámí Komisi používané vnitrostátní postupy.

Hlava VI 
Tranzit přes Unii ze třetích zemí a do třetích zemí

Článek 54
Tranzit odpadů určených k odstranění přes Unii

Pokud jsou odpady určené k odstranění přepravovány přes členské státy ze třetích zemí a do třetích zemí, použije se obdobně článek 48 s těmito úpravami a dodatečnými ustanoveními:

a)první a poslední příslušný orgán pro tranzit v Unii případně zajistí, aby byly celní úřad vstupu a celní úřad výstupu informovány o jejich rozhodnutích o souhlasu s přepravou, nebo – pokud poskytly tichý souhlas – o potvrzení v souladu s čl. 48 odst. 3 písm. a);

b)jakmile odpad opustí Unii, informuje celní úřad výstupu příslušný orgán (příslušné orgány) pro tranzit v Unii, že odpad opustil Unii.

Článek 55
Tranzit odpadů určených k využití přes Unii

1.Pokud jsou odpady určené k využití přepravovány přes členské státy ze země a do země, na kterou se nevztahuje rozhodnutí OECD, použije se obdobně článek 54.

2.Pokud jsou odpady určené k využití přepravovány přes členské státy ze země a do země, na kterou se vztahuje rozhodnutí OECD, použije se obdobně článek 50 s těmito úpravami a dodatečnými ustanoveními:

a)první a poslední příslušný orgán pro tranzit v Unii případně zajistí, aby byly celní úřad vstupu a celní úřad výstupu informovány o jejich rozhodnutích o souhlasu s přepravou, nebo – pokud poskytly tichý souhlas – o potvrzení v souladu s čl. 48 odst. 3 písm. a);

b)jakmile odpad opustí Unii, informuje celní úřad výstupu příslušné orgány pro tranzit v Unii, že odpad opustil Unii.

3.Pokud se odpad určený k využití přepravuje přes členské státy ze země, na kterou se nevztahuje rozhodnutí OECD, do země, na kterou se rozhodnutí OECD vztahuje, nebo naopak, použije se odstavec 1 na zemi, na kterou se rozhodnutí OECD nevztahuje, a odstavec 2 na zemi, na kterou se rozhodnutí OECD vztahuje.

Hlava VII 
Nakládání způsobem šetrným k životnímu prostředí a prosazování práva

Kapitola 1

Článek 56
Nakládání způsobem šetrným k životnímu prostředí

1.Původce odpadu, oznamovatel nebo jiné podniky, které se podílejí na přepravě odpadů nebo na jejich využití či odstranění, podniknou nezbytné kroky k zajištění toho, aby se s přepravovanými odpady v průběhu celé přepravy a během jejich využití a odstranění nakládalo tak, aby nebylo ohroženo lidské zdraví, a způsobem šetrným k životnímu prostředí.

2.Pro účely vývozu odpadu se má za to, že s přepravovaným odpadem je nakládáno způsobem šetrným k životnímu prostředí, pokud jde o dotčené využití nebo odstranění, pokud lze prokázat, že s odpadem bude nakládáno v souladu s požadavky na ochranu lidského zdraví a životního prostředí, které jsou obecně rovnocenné požadavkům na ochranu lidského zdraví a životního prostředí stanoveným v právních předpisech Unie. Při posuzování této obecné rovnocennosti se nevyžaduje plný soulad s požadavky vyplývajícími z právních předpisů Unie, ale mělo by se prokázat, že požadavky uplatňované v zemi určení zajišťují podobnou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí jako požadavky vyplývající z právních předpisů Unie.

Kapitola 2
Prosazování práva

Oddíl 1
Kontroly prováděné členskými státy a sankce

Článek 57
Kontroly

1.Pro účely prosazování tohoto nařízení provádějí členské státy kontroly zařízení, podniků, zprostředkovatelů a obchodníků v souladu s článkem 34 směrnice 2008/98/ES a kontroly přepravy odpadů a souvisejícího využití nebo odstraňování.

2.Kontroly přepravy se provádějí alespoň v jednom z těchto bodů:

a)na místě vzniku za účasti původce odpadu, držitele odpadu nebo oznamovatele;

b)v místě určení, včetně předběžného a jiného než předběžného využití nebo odstranění, za účasti příjemce nebo zařízení;

c)na hranicích Unie; 

d)během přepravy uvnitř Unie.

Článek 58
Dokumentace a důkazy

1.Kontroly přepravy zahrnují alespoň ověření dokumentů, potvrzení totožnosti subjektů zapojených do dané přepravy a případně fyzickou kontrolu odpadu.

2.Za účelem prověření, že látka nebo předmět, jež jsou přepravovány po silnici, železnici, letecky, po moři nebo po vnitrozemských vodních cestách, není odpadem, mohou orgány zapojené do kontrol požadovat, aby fyzická či právnická osoba, která má dotyčnou látku či dotyčný předmět v držení nebo která zařizuje jejich převoz, předložila doklad:

a)o původu a místě určení dotyčné látky nebo dotyčného předmětu a

b)o tom, že se nejedná o odpad, včetně případných důkazů týkajících se funkčnosti.

Pro účely prvního pododstavce se rovněž prověřuje ochrana dotyčné látky nebo dotyčného předmětu před poškozením v průběhu dopravy, nakládky a vykládky, jako například odpovídající zabalení a vhodné uspořádání.

Tímto odstavcem není dotčeno použití čl. 23 odst. 2 a přílohy VI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU 62 .

3.Orgány zapojené do kontrol mohou dospět k závěru, že dotyčná látka nebo dotyčný předmět je odpadem, pokud:

a)doklady uvedené v odstavci 2 nebo vyžadované podle jiných právních předpisů Unie za účelem prověření, že látka či předmět není odpadem, nebyly předloženy ve lhůtě jimi stanovené, nebo

b)považují doklady a informace, které mají k dispozici, za nedostatečné ke stanovení závěru, nebo považují ochranu před poškozením podle odst. 2 druhého pododstavce za nedostatečnou.

Pokud orgány dospěly k závěru, že látka nebo předmět je odpadem v souladu s prvním pododstavcem, považuje se přeprava dotyčné látky nebo předmětu nebo přeprava dotyčných odpadů za nedovolenou přepravu. Na tuto přepravu se proto použijí články 24 a 25 a orgány zapojené do kontrol odpovídajícím způsobem neprodleně informují příslušný orgán země, ve které byla daná kontrola provedena.

4.Za účelem prověření, zda je přeprava odpadu v souladu s tímto nařízením, mohou orgány zapojené do kontrol požadovat, aby jim oznamovatel, osoba, která zařizuje přepravu, držitel odpadu, přepravce, příjemce a zařízení, které odpad přijímá, předložili příslušné doklady ve lhůtě, kterou tyto orgány stanoví.

5.Za účelem prověření, zda přeprava odpadu, na kterou se vztahují obecné požadavky na informace stanovené v článku 18, je určena k využití, které je v souladu s článkem 56, mohou orgány zapojené do kontrol požadovat, aby osoba, která přepravu zařizuje, předložila příslušné doklady poskytnuté zařízením k předběžnému a jinému než předběžnému využití odpadů a v případě potřeby schválené příslušným orgánem místa určení.

6.Pokud nebyly orgánům zapojeným do kontrol poskytnuty doklady podle odstavce 4 v jimi stanovené lhůtě nebo pokud tyto orgány považují doklady a informace, které mají k dispozici, za nedostatečné ke stanovení závěru, považuje se dotyčná přeprava za nedovolenou přepravu a nakládá se s ní podle článků 24 a 25. Orgány zapojené do kontrol o tom neprodleně informují příslušný orgán země, v níž se dotyčná kontrola uskutečnila.

7.Komisi je svěřena pravomoc přijmout prostřednictvím prováděcích aktů srovnávací tabulku mezi kódy kombinované nomenklatury stanovenými v nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 63 a položkami odpadů uvedenými v příloze III, IIIA, IIIB, IV a V tohoto nařízení. Komise tento akt průběžně aktualizuje, aby zohlednila změny dotyčné nomenklatury a položek uvedených v těchto přílohách a doplnila veškeré nové kódy nomenklatury harmonizovaného systému související s odpady, které Světová celní organizace případně přijme. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 77 odst. 2. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1245 64 zůstává v platnosti, dokud Komise nevykoná zmocnění uvedené v tomto článku.

Článek 59
Plány kontrol

1.Členské státy zajistí, aby s ohledem na celé jejich zeměpisné území byl vypracován jeden či více plánů, buď samostatně, nebo jako jasně vymezená součást jiných plánů, pro kontroly prováděné podle čl. 57 odst. 1 (dále jen „plán kontrol“).

Plány kontrol vychází z posouzení rizik vztahujících se na zvláštní toky odpadů a zdroje nedovolené přepravy a z výsledků předchozích kontrol a zohledňují, tam, kde je to vhodné, zpravodajské údaje, jako například údaje o vyšetřování policejních a celních orgánů a analýzy trestné činnosti. Posouzení rizik se zaměří mimo jiné na určení minimálního počtu a četnosti potřebných kontrol, včetně fyzických kontrol zařízení, podniků, zprostředkovatelů, obchodníků a přeprav odpadů nebo souvisejícího využití či odstranění.

2.Plány kontrol obsahují alespoň tyto prvky:

a)cíle a priority kontrol, včetně popisu způsobu, jakým byly uvedené cíle a priority určeny;

b)zeměpisnou oblast, na kterou se plán kontrol vztahuje;

c)informace o plánovaných kontrolách, včetně fyzických kontrol;

d)úkoly přidělené každému orgánu zapojenému do kontrol;

e)ujednání o spolupráci mezi orgány zapojenými do kontrol;

f)informace o školení pracovníků provádějících kontroly v záležitostech týkajících se kontrol a

g)informace o lidských, finančních a jiných zdrojích pro provádění plánu kontrol.

3.Plán kontrol se nejméně jednou za tři roky přezkoumává a případně aktualizuje. V rámci uvedeného přezkumu se posoudí, do jaké míry byly cíle a další prvky daného plánu kontrol provedeny.

4.Aniž jsou dotčeny platné požadavky na zachování důvěrnosti, oznamují členské státy Komisi plány kontrol uvedené v odstavci 1 a veškeré jejich podstatné revize každé tři roky a poprvé jeden rok po vstupu tohoto nařízení v platnost.

5.Komise přezkoumá plány kontrol oznámené členskými státy v souladu s odstavcem 4 a případně vypracuje na základě přezkumu těchto plánů zprávy o provádění tohoto článku. Tyto zprávy mohou mimo jiné obsahovat doporučení týkající se priorit kontrol a spolupráce a koordinace v oblasti prosazování práva mezi příslušnými orgány zapojenými do kontrol. Tyto zprávy mohou být případně předloženy rovněž na zasedáních skupiny pro prosazování nařízení o přepravě odpadů zřízené podle článku 63.

Článek 60
Sankce

1.Členské státy stanoví pravidla pro ukládání správních sankcí za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce jsou účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy neprodleně oznámí Komisi uvedená pravidla a opatření a veškeré následné změny, které se jich týkají.

2.Při určování druhu a výše sankcí, které mají být uloženy v případě porušení předpisů, příslušné orgány členských států patřičně zohlední tato kritéria:

a)povahu, závažnost a dobu trvání porušení předpisů; 

b)dle situace skutečnost, zda k porušení předpisů došlo úmyslně nebo z nedbalosti;

c)finanční sílu fyzické nebo právnické osoby považované za odpovědnou, jak ji udává například celkový obrat právnické osoby považované za odpovědnou nebo roční příjem fyzické osoby považované za odpovědnou;

d)ekonomické výhody plynoucí z porušení předpisů fyzickou nebo právnickou osobou považovanou za odpovědnou, pokud je lze určit;

e)škody na životním prostředí způsobené porušením předpisů, pokud je lze určit;

f)jakákoli opatření přijatá fyzickou nebo právnickou osobou považovanou za odpovědnou za zmírnění nebo nápravu způsobené škody;

g)míru spolupráce fyzické nebo právnické osoby považované za odpovědnou s příslušným orgánem;

h)předchozí porušení předpisů fyzickou nebo právnickou osobou považovanou za odpovědnou; 

i)jakákoli opatření, jejichž cílem je obejít správní kontroly nebo jim bránit, a

j)jakoukoli jinou přitěžující nebo polehčující okolnost vztahující se na okolnosti daného případu.

3.Členské státy mohou v případě porušení tohoto nařízení uložit alespoň tyto sankce:

a)pokuty;

b)konfiskaci výnosů získaných fyzickou nebo právnickou osobou z transakce související s porušením předpisů;

c)pozastavení nebo zrušení povolení vykonávat činnosti související s nakládáním s odpady a přepravou odpadů, pokud tyto činnosti spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení;

d)vyloučení z postupů zadávání veřejných zakázek.

Oddíl 2
Spolupráce v oblasti prosazování práva

Článek 61
Spolupráce v oblasti prosazování práva na vnitrostátní úrovni

Členské státy zavedou s ohledem na všechny příslušné orgány zapojené do prosazování tohoto nařízení účinné mechanismy, které jim umožní spolupracovat a koordinovat svou činnost na vnitrostátní úrovni, pokud jde o vypracování a provádění politik a činností v oblasti prosazování práva s cílem řešit nedovolenou přepravu odpadů, včetně vypracování a provádění plánů kontrol.

Článek 62
Spolupráce v oblasti prosazování práva mezi členskými státy

1.Členské státy navzájem dvoustranně a mnohostranně spolupracují, aby usnadnily předcházení nedovolené přepravě a její odhalování. Vyměňují si příslušné informace o přepravě odpadů, tocích odpadů, provozovatelích a zařízeních a sdílejí zkušenosti a poznatky týkající se donucovacích opatření, včetně posouzení rizik prováděného podle čl. 59 odst. 1, v rámci zavedených struktur, zejména prostřednictvím skupiny pro prosazování nařízení o přepravě odpadů zřízené podle článku 63.

2.Členské státy určí stálé zaměstnance odpovědné za spolupráci podle odstavce 1 a kontaktní místa pro fyzické kontroly podle čl. 58 odst. 1. Tyto informace zašlou Komisi, která určeným členům zašle vytvořený seznam.

3.Na žádost jiného členského státu může členský stát přijmout donucovací opatření vůči osobám podezřelým z účasti na nedovolené přepravě odpadů, které se nacházejí v dotyčném členském státě.

Článek 63
Skupina pro prosazování nařízení o přepravě odpadů

1.Zřídí se skupina pro prosazování práva, která usnadní a zlepší spolupráci a koordinaci mezi členskými státy s cílem předcházet nedovolené přepravě a odhalovat ji (dále jen „skupina pro prosazování nařízení o přepravě odpadů“).

2.Skupina pro prosazování nařízení o přepravě odpadů sestává z určených stálých zaměstnanců odpovědných za spolupráci podle čl. 62 odst. 2 a může rovněž zahrnovat další zástupce příslušných orgánů každého členského státu odpovědných za prosazování tohoto nařízení. Skupině předsedá/předsedají zástupce/zástupci Komise.

3.Skupina pro prosazování nařízení o přepravě odpadů je fórem pro sdílení informací a zpravodajských informací o obecných trendech týkajících se nedovolené přepravy odpadů, posouzení rizik prováděných členskými státy a činností v oblasti prosazování práva, jakož i pro výměnu názorů na osvědčené postupy a pro usnadnění spolupráce a koordinace mezi příslušnými orgány. Skupina pro prosazování nařízení o přepravě odpadů může přezkoumat jakoukoli technickou otázku týkající se prosazování tohoto nařízení, kterou z vlastního podnětu nebo na žádost členů skupiny nebo výboru uvedeného v článku 77 vznese předseda.

4.Skupina pro prosazování nařízení o přepravě odpadů se schází nejméně dvakrát ročně. Kromě členů uvedených v odstavci 2 může předseda případně pozvat na zasedání zástupce dalších příslušných orgánů, institucí, úřadů, agentur nebo sítí.

5.Komise sdělí stanoviska vyjádřená ve skupině pro prosazování nařízení o přepravě odpadů výboru uvedenému v článku 77.

Oddíl 3
Opatření prováděná Komisí

Článek 64
Obecná ustanovení

1.Za účelem boje proti porušování ustanovení tohoto nařízení, podpory a doplnění činností členských států v oblasti prosazování práva a přispění k jednotnému uplatňování tohoto nařízení v celé Unii vykonává Komise pravomoci, které jí jsou svěřeny články 64 až 68.

2.Těmito pravomocemi nejsou dotčeny:

a)primární odpovědnost členských států za zajištění a prosazování souladu s tímto nařízením a

b)pravomoci svěřené Komisi nebo Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) v jiných právních aktech, zejména v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 65 , nařízení Rady č. 515/97 66 nebo nařízení Rady č. 2185/96 67 .

3.Komise může vykonávat pravomoci, které jí jsou svěřeny tímto nařízením, z vlastního podnětu, na žádost jednoho nebo více členských států nebo na základě stížnosti, existuje-li dostatečné podezření, že přeprava dotyčné látky nebo předmětu nebo přeprava dotyčných odpadů představuje nedovolenou přepravu.

4.Komise může vykonávat pravomoci, které jí jsou svěřeny tímto nařízením, pokud jde o přepravy odpadů, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení podle čl. 2 odst. 1, a zejména s ohledem na přepravy, které mají dopad na několik zemí nebo mají vážné nepříznivé účinky na lidské zdraví a/nebo životní prostředí.

5.Při výkonu svých pravomocí vezme Komise v úvahu probíhající nebo již provedené kontroly stejných přeprav prováděných členským státem podle tohoto nařízení.

6.Po dokončení své činnosti vypracuje Komise zprávu. Dospěje-li Komise k závěru, že přeprava dotyčné látky nebo předmětu nebo přeprava dotyčných odpadů představuje nedovolenou přepravu, informuje o tom příslušné orgány dotčené země nebo dotčených zemí a doporučí, aby se s touto nedovolenou přepravou nakládalo v souladu s články 24 a 25. Tyto orgány mohou uložit sankce v souladu s článkem 60. Komise může rovněž příslušným orgánům doporučit určitá následná opatření a v případě potřeby informovat dotčené orgány, instituce, úřady a agentury Unie.

7.Zprávy vypracované na základě odstavce 6, včetně veškerých podpůrných důkazů připojených k těmto zprávám, představují důkazy přípustné:

a)v soudních řízeních netrestní povahy u vnitrostátních soudů, jakož i ve správních řízeních v členských státech;

b)v trestních řízeních členského státu, je-li jejich použití nezbytné, stejným způsobem a za stejných podmínek jako úřední zprávy vypracované vnitrostátními správními kontrolory a vztahují se na ně stejná pravidla hodnocení, jako tomu je u úředních zpráv vypracovaných vnitrostátními správními kontrolory, a mají stejnou důkazní hodnotu jako tyto zprávy;

c)v soudních řízeních před Soudním dvorem Evropské unie.

Článek 65
Kontroly prováděné Komisí

1.Komise může provádět kontroly přepravy podle čl. 57 odst. 2 tohoto nařízení.

2.Komise připravuje a provádí kontroly v úzké spolupráci s příslušnými orgány dotčeného členského státu.

Komise včas oznámí předmět, účel a právní základ kontrol kontaktním místům uvedeným v čl. 62 odst. 2 v dotyčném členském státě, na jehož území má kontrola probíhat, aby tyto orgány mohly poskytnout potřebnou pomoc. Za tímto účelem se mohou úředníci dotyčného členského státu účastnit kontrol.

Kromě toho mohou být kontroly na žádost dotyčného členského státu prováděny společně Komisí a příslušnými orgány tohoto členského státu.

3.Zaměstnanci a další doprovázející osoby zmocněné Komisí k provádění kontroly vykonávají své pravomoci po předložení písemného pověření, v němž je uveden předmět a účel kontroly.

4.Zaměstnanci Komise, kteří provádějí kontrolu, jsou oprávněni:

a)mít přístup do všech prostor, na všechny pozemky a do všech dopravních prostředků osoby, která přepravu zařizuje, držitele, dopravce, příjemce nebo zařízení, které odpad přijímá; 

b)zkoumat veškeré příslušné dokumenty týkající se předmětu a účelu kontrol, bez ohledu na nosič, na němž jsou uloženy, a pořizovat nebo získávat v jakékoli formě kopie nebo výpisy z těchto dokumentů;

c)požádat oznamovatele, osobu, která přepravu zařizuje, držitele, dopravce, příjemce nebo zařízení, které odpad přijímá, o vysvětlení skutečností nebo dokumentů týkajících se předmětu a účelu kontrol a odpovědi zaznamenat;

d)přijímat a zaznamenávat prohlášení oznamovatele, osoby, která přepravu zařizuje, držitele, dopravce, příjemce nebo zařízení, které přijímá odpad, související s předmětem a účelem kontrol;

e)fyzicky zkontrolovat odpad a v případě potřeby odebrat vzorky odpadu k laboratorním testům.

5.Oznamovatel, osoba, která přepravu zařizuje, držitel odpadu, přepravce odpadu, příjemce a zařízení, které odpad přijímá, spolupracují s Komisí v průběhu jejích kontrol.

6.Orgány členských států, které se účastní kontrol přepravy odpadů, na jejichž území má být kontrola Komise prováděna, poskytnou na žádost Komise zaměstnancům Komise nezbytnou pomoc.

7.Oznamovatel, osoba, která přepravu zařizuje, držitel odpadu, přepravce odpadu, příjemce a zařízení, které odpad přijímá, se musí podrobit kontrolám Komise.

8.Pokud Komise zjistí, že se oznamovatel, osoba, která přepravu zařizuje, držitel odpadu, přepravce odpadu, příjemce nebo zařízení, které odpad přijímá, odmítá podrobit kontrole, poskytne dotčený členský stát Komisi nezbytnou pomoc a případně požádá o pomoc donucovací orgány, aby mohla Komise kontrolu provést. Vyžaduje-li tato pomoc podle vnitrostátního práva povolení justičního orgánu, je o takové povolení požádáno.

Článek 66
Žádosti o informace

1.Komise může vyslechnout jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobu, která s tím souhlasí, za účelem shromáždění všech nezbytných informací týkajících se příslušné přepravy odpadů.

2.Pokud se takový pohovor koná v prostorách zařízení, podniku, obchodníka nebo zprostředkovatele, informuje Komise kontaktní místa uvedená v čl. 62 odst. 2 v dotčeném členském státě, na jehož území se pohovor koná. Pokud o to orgán tohoto členského státu požádá, jeho úředníci mohou být zaměstnancům Komise nápomocni při vedení pohovoru.

3.Komise může požádat právnické nebo fyzické osoby odpovědné za zařízení nebo podnik nebo zprostředkovatele a obchodníka o poskytnutí všech nezbytných informací týkajících se příslušné přepravy odpadů. Komise uvede právní základ a účel žádosti, upřesní, jaké informace jsou požadovány, a stanoví lhůtu, v níž mají být informace poskytnuty.

4.Komise neprodleně předá kopii žádosti příslušným orgánům členského státu, na jehož území se nachází sídlo zařízení, podniku, zprostředkovatele nebo obchodníka, a orgánům členského státu, jehož území je dotčeno.

5.Neposkytne-li zařízení, podnik, zprostředkovatel nebo obchodník požadované informace, nebo pokud Komise považuje obdržené informace za nedostatečné ke stanovení závěru, použije se obdobně čl. 58 odst. 5.

Článek 67
Procesní záruky

1.Komise provede kontroly a vyžádá si informace při plném dodržení procesních záruk osoby, která přepravu zařizuje, držitele odpadu, přepravce odpadu, příjemce nebo zařízení, které odpad přijímá, včetně:

a)práva nevypovídat ve svůj neprospěch;

b)práva na pomoc osoby podle své volby; 

c)práva používat kterýkoli z úředních jazyků členského státu, v němž se kontrola provádí; 

d)práva vyjádřit se ke skutečnostem, které se jich týkají;

e)práva obdržet kopii záznamu z pohovoru a buď jej schválit, nebo připojit připomínky.

Komise vyhledá důkazy ve prospěch i v neprospěch osoby, která přepravu zařizuje, držitele odpadu, přepravce odpadu, příjemce nebo zařízení, které odpad přijímá, a provede kontroly a vyžádá si informace objektivně a nestranně a v souladu se zásadou presumpce neviny.

2.Komise provádí kontroly a žádá o informace při plném dodržení platných předpisů Unie v oblasti důvěrnosti a ochrany údajů.

Článek 68
Vzájemná pomoc

1.Za účelem zajištění souladu s příslušnými požadavky stanovenými v tomto nařízení si členské státy a Komise poskytují vzájemnou pomoc v souladu s tímto článkem.

2.V oblasti působnosti čl. 2 odst. 1, a aniž jsou dotčeny články 61 a 62 tohoto nařízení, se ustanovení čl. 2 odst. 1 třetí až páté odrážky a sedmé a osmé odrážky, článku 3, čl. 4 odst. 1 po „předpisů“ a odst. 2, článků 5 až 14, čl. 15 odst. 1 a článků 16 až 18 nařízení (ES) č. 515/97 použijí obdobně na spolupráci mezi příslušnými vnitrostátními orgány a orgány Unie provádějícími toto nařízení; odkazy na „celní a zemědělské předpisy“ se považují za odkazy na toto nařízení.

Hlava VIII 
Závěrečná ustanovení

Článek 69
Podávání zpráv

1.Před koncem každého kalendářního roku zašle každý členský stát Komisi kopii zprávy, kterou podle čl. 13 odst. 3 Basilejské úmluvy vypracoval a předložil sekretariátu uvedené úmluvy za předchozí kalendářní rok.

2.Před koncem každého kalendářního roku členské státy rovněž vypracují zprávu za předchozí rok na základě doplňujícího dotazníku v příloze XI a zašlou ji Komisi. Do jednoho měsíce od předložení této zprávy Komisi členské státy zveřejní, a to elektronicky prostřednictvím internetu, část zprávy týkající se čl. 57 odst. 1 a čl. 60 odst. 1, včetně tabulky 5 přílohy XI, spolu s jakýmkoli vysvětlením, které považují za vhodné. Komise sestaví seznam hypertextových odkazů členských států uvedených v části přílohy XI týkající se čl. 57 odst. 1 a zveřejní jej na svých internetových stránkách.

3.Zprávy vypracované členskými státy podle odstavců 1 a 2 se Komisi předkládají v elektronické podobě.

4.Komise přezkoumá údaje předložené v souladu s tímto článkem a zveřejní zprávu s výsledky svého přezkumu.

Evropská agentura pro životní prostředí podporuje Komisi při sledování provádění nařízení tím, že v příslušných případech vypracovává zprávy obsahující analýzu přeprav konkrétních toků odpadů a jejich dopadů na životní prostředí.

Zpráva uvedená v prvním pododstavci se poprvé vypracuje do [Úřad pro publikace: vložte datum konce pátého roku ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každé čtyři roky.

Článek 70
Mezinárodní spolupráce

Členské státy – je-li to vhodné a nezbytné, ve spojení s Komisí – spolupracují s ostatními smluvními stranami Basilejské úmluvy a s mezistátními organizacemi, mimo jiné prostřednictvím výměny a/nebo sdílení informací, podpory technologií šetrných k životnímu prostředí a vypracovávání pravidel osvědčené praxe.

Článek 71
Určení příslušných orgánů

Členské státy určí příslušný orgán nebo orgány odpovědné za provádění tohoto nařízení. Každý členský stát určí pouze jeden příslušný orgán pro tranzit.

Článek 72
Určení kontaktních subjektů

Členské státy a Komise jednotlivě určí jeden nebo více kontaktních subjektů, které odpovídají za poskytování informací nebo poradenství osobám nebo podnikům požadujícím informace týkající se provádění tohoto nařízení. Kontaktní subjekt Komise postoupí kontaktním subjektům členských států jakékoli otázky, které mu byly položeny a které se týkají dotyčných členských států, a naopak.

Článek 73
Určení celních úřadů vstupu a výstupu

Členské státy mohou určit zvláštní celní úřady vstupu a výstupu pro přepravu odpadů vstupujících do Unie a opouštějících Unii. Jestliže se členský stát rozhodne určit tyto celní úřady, nelze pro přepravu odpadů použít pro účely vstupu do Unie nebo výstupu z ní žádný jiný hraniční přechod v daném členském státu.

Článek 74
Oznámení a informace týkající se určení

1.Členské státy oznámí Komisi určení:

a)příslušných orgánů podle článku 71;

b)kontaktních subjektů podle článku 72; 

c)v příslušných případech celních úřadů vstupu a výstupu podle článku 73.

2.Ve vztahu k určením uvedeným v odstavci 1 poskytnou členské státy Komisi tyto informace:

a)jména/názvy;

b)poštovní adresy;

c)e-mailové adresy;

d)telefonní čísla; 

e)jazyky přijatelné pro příslušné orgány.

3.Členské státy neprodleně oznámí Komisi veškeré změny informací uvedených v odstavci 2.

4.Informace uvedené v odstavci 2 a veškeré změny těchto informací se Komisi předkládají elektronicky.

5.Komise zveřejní seznamy určených příslušných orgánů, kontaktních subjektů a případně celních úřadů vstupu a výstupu na svých internetových stránkách a tyto seznamy podle potřeby aktualizuje.

Článek 75
Změna příloh I až X

1.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 76 za účelem změn příloh IA, IB, IC, II, III, IIIA, IIIB, IV, V, VI a VII s cílem zohlednit změny dohodnuté v rámci Basilejské úmluvy a rozhodnutí OECD nebo v případě přílohy IC s cílem přizpůsobit ji provádění článku 26 po [Úřad pro publikace: vložte datum dva roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

2.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 76 za účelem změn přílohy IIIA s cílem zahrnout do této přílohy na základě žádosti členského státu nebo z vlastního podnětu směsi dvou nebo více odpadů uvedených v příloze III, pokud tyto odpady nejsou smíšeny v míře, která brání jejich recyklaci způsobem šetrným k životnímu prostředí, a v případě potřeby stanovit, že jedna nebo více položek v příloze IIIA se nepoužije na vývozy do zemí, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD.

3.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 76 za účelem změn přílohy IIIB s cílem zahrnout do této přílohy na základě žádosti členského státu nebo z vlastního podnětu odpady neuvedené v příloze III, IV nebo V a stanovit, že jedna nebo více položek v příloze IIIB se nepoužije na vývozy do zemí, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD.

4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 76 za účelem změny formy a obsahu informací uvedených v dotyčné příloze.

5.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 76 za účelem změn přílohy IX s cílem aktualizovat seznamy právních předpisů Unie a mezinárodních pokynů, pokud jde o nakládání šetrné k životnímu prostředí.

6.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 76 za účelem změn přílohy X, pokud jde o kritéria obsažená v uvedené příloze.

Článek 76
Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 14 odst. 3, čl. 28 odst. 4, čl. 38 odst. 1, čl. 42 odst. 4 a v článku 75 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 14 odst. 3, čl. 38 odst. 1, čl. 42 odst. 4 a článku 75 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 14 odst. 3, čl. 28 odst. 4, čl. 38 odst. 1, čl. 42 odst. 4 a článku 75 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 77
Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 39 směrnice 2008/98/ES. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise návrh prováděcího aktu nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 78
Změna nařízení (EU) č. 1257/2013

V čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) č. 1257/2013 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) byly recyklovány pouze v zařízeních na recyklaci lodí, která jsou uvedena na evropském seznamu, a v případě lodí, které se stanou odpadem v Unii, pouze v zařízeních uvedených na evropském seznamu, která se nacházejí v zemích uvedených v příloze VII Basilejské úmluvy;“

Článek 79
Změna nařízení (EU) 2020/1056

V čl. 2 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2020/1056 se bod iv) nahrazuje tímto:

„iv) čl. 16 odst. 1 a čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) [Úřad pro publikace: vložte číslo tohoto aktu]; tímto nařízením nejsou dotčeny kontroly prováděné celními úřady, stanovené v příslušných ustanoveních právních aktů Unie;“

Článek 80
Přezkum

Do 31. prosince 2035 Komise provede přezkum tohoto nařízení, přičemž zohlední mimo jiné zprávy vypracované podle článku 69 a přezkum uvedený v čl. 59 odst. 5, a o výsledcích tohoto přezkumu podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ke které, pokud to uzná za vhodné, připojí legislativní návrh.

Článek 81
Zrušení a přechodná ustanovení

1.Nařízení (ES) č. 1013/2006 se zrušuje s účinkem ode dne [Úřad pro publikace: vložte datum dva měsíce ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Ustanovení článků 4, 7, 8 a 9, čl. 14 odst. 4 a 5 a článků 15, 16, 18, 26, 35, 38, 41, 42, 43, 44, 45, 47 a 48, 50, 51, 54 a 55 nařízení (ES) č. 1013/2006 se však nadále použijí do [Úřad pro publikace: vložte datum dva roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] a článek 37 uvedeného nařízení se nadále použije do [Úřad pro publikace: vložte datum tři roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XII.

2.Nařízení (ES) č. 1013/2006 se rovněž nadále použije na přepravu, která byla oznámena v souladu s článkem 4 uvedeného nařízení a u níž příslušný orgán místa určení vydal potvrzení v souladu s článkem 8 uvedeného nařízení před [Úřad pro publikace: vložte datum dva měsíce ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost]. Na tuto přepravu se nepoužijí ustanovení tohoto nařízení.

3.Přepravy, k nimž dotčené příslušné orgány udělily souhlas v souladu s článkem 9 nařízení (ES) č. 1013/2006, se dokončí nejpozději do jednoho roku od [Úřad pro publikace: vložte datum jeden rok ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Článek 82
Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne dva měsíce po vstupu tohoto nařízení v platnost.

Články 5, 8 a 9, čl. 14 odst. 14 a 15, články 15, 16, 18, čl. 26 odst. 1, 2 a 3 a články 35, 41, 47, 48, 49, 50, 51, 54 a 55 se však použijí ode dne [Úřad pro publikace: vložte datum dva roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] a články 37, 38, 39, 40, 43 a 44 se použijí ode dne [Úřad pro publikace: vložte datum tři roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik 

1.3. Návrh/podnět se týká: 

◻ nové akce 

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 68  

☑ prodloužení stávající akce 

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

◻ Časově omezená doba trvání

–◻    S platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

–◻    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

☑ Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od 2024 do 2027,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 69  

☑ Přímé řízení Komisí

–☑ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–◻    prostřednictvím výkonných agentur.

◻ Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–◻ EIB a Evropský investiční fond,

–◻ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

–◻ veřejnoprávní subjekty,

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.3. Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Pokud je návrhem/podnětem dotčen více než jeden operační okruh, zopakuje se výše uvedený oddíl:

Částka uvedená výše u položky 09 02 02 bude zapotřebí na podporu různých úkolů spojených s prováděním právních předpisů, které bude provádět GŘ ENV (za podpory jiných útvarů).

Zadané činnosti (viz níže uvedený seznam) zahrnují zadávání přípravných studií na podporu přijetí prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci za účelem provedení řady opatření v nařízení o přepravě odpadů, konkrétně harmonizace výpočtu finančních záruk a vyjasnění klasifikace některých odpadů a rozlišení mezi použitým zbožím a odpadem u některých skupin výrobků. Tyto činnosti se v prvních dvou letech po přijetí nového nařízení zintenzivní.

Kromě zadaných činností je třeba zahrnout podporu informačních a komunikačních technologií při vývoji a údržbě systému pro elektronickou výměnu dat a podporu externích odborníků při provádění postupu pro dovoz odpadů z EU v případě zemí, které nejsou členy OECD. To zahrnuje informování zemí, které nejsou členy OECD, o nových ustanoveních, posouzení oznámení těchto zemí a sestavení a aktualizaci seznamu zemí, které nejsou členy OECD a které jsou oprávněny dovážet odpady uvedené na zeleném seznamu z EU.

Návrh rovněž předpokládá interoperabilitu navrhovaného systému elektronické výměny dat s prostředím jednotného portálu EU pro oblast celnictví. Tato práce bude vyžadovat dodatečné finanční zdroje, které budou GŘ TAXUD poskytnuty ze strany GŘ ENV z programu LIFE, aby bylo umožněno dohodnuté propojení. V současné době nelze výši odpovídajících zdrojů na tuto práci s jistotou určit; viz však poznámka pod čarou č. 69 týkající se odhadu nákladů.

Seznam navrhovaných zakázek na studie a služby (předměty mohou vyžadovat další doladění)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha V interních pravidel), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků 

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–☑    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky