EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52020PC0614

Pozměněný návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání biometrických údajů za účelem účinného uplatňování nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o řízení azylu a migrace] a nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o znovuusídlování], za účelem identifikace neoprávněně pobývajícího státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti, o podávání žádostí donucovacích orgánů členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva a o změně nařízení (EU) 2018/1240 a (EU) 2019/818

COM/2020/614 final

V Bruselu dne 23.9.2020

COM(2020) 614 final

2016/0132(COD)

Pozměněný návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání biometrických údajů za účelem účinného uplatňování nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o řízení azylu a migrace] a nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o znovuusídlování], za účelem identifikace neoprávněně pobývajícího státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti, o podávání žádostí donucovacích orgánů členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva a o změně nařízení (EU) 2018/1240 a (EU) 2019/818


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Souvislosti a odůvodnění návrhu

V červenci 2019 oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v politických směrech nový pakt o migraci a azylu, který vychází z komplexního přístupu k vnějším hranicím, azylovým a návratovým systémům, Schengenskému prostoru volného pohybu, vnějšímu rozměru migrace, legální migraci a integraci a který by posílil vzájemnou důvěru mezi členskými státy.

Sdělení k novému paktu o migraci a azylu předložené společně se souborem legislativních návrhů, včetně tohoto návrhu, kterým se mění návrh z roku 2016 na přepracování nařízení o Eurodacu, představuje nový směr migrační politiky. Nový pakt vycházející ze zastřešujících zásad solidarity a spravedlivého sdílení odpovědnosti obhajuje integrovanou tvorbu politiky, spojuje politiky v oblasti azylu, migrace, návratů, ochrany vnějších hranic a vztahů s klíčovými třetími zeměmi.

Výzvy v oblasti řízení migrace, včetně výzev spojených s nelegálními vstupy a návratem, by neměly řešit pouze jednotlivé členské státy, nýbrž EU jako celek. Je nutný evropský rámec, který dokáže zvládnout provázanost mezi politikami a rozhodnutími členských států. V tomto rámci musí být zohledněna neustále se měnící realita migrace, což znamená větší komplexnost a zvýšenou potřebu koordinace. Přestože počet nelegálních vstupů do Unie poklesl od roku 2015 o 92 %, stále ještě existuje řada strukturálních výzev, jež zatěžují azylové, přijímací a návratové systémy členských států.

Zatímco počet nelegálních vstupů v čase klesá, vzrostl podíl migrantů přijíždějících ze zemí s mírou uznaných žádostí o azyl nižší než 25 %, a to ze 14 % v roce 2015 na 57 % v roce 2018. Dále roste podíl složitých případů, neboť příchod státních příslušníků třetích zemí s jasnou potřebou mezinárodní ochrany v letech 2015–2016 byl částečně nahrazen příchodem osob s odchylnějšími mírami uznaných žádostí o azyl. Bez ohledu na celoevropský pokles nelegálních vstupů od roku 2015 navíc stále roste počet žádostí o mezinárodní ochranu, přičemž rozdíl je v porovnání s počtem vstupů čtyřnásobný. Tyto trendy ukazují na přetrvávající vzestup a vícenásobné žádosti o mezinárodní ochranu v rámci EU. V neposlední řadě povaha vstupů po pátracích a záchranných operacích vyžaduje v rámci celkového systému řízení migrace specifickou reakci zohledňující to, že členské státy, které čelí důsledkům vstupů po pátracích a záchranných operacích, se musí vypořádat se specifickými výzvami.

Narůstající podíl žadatelů o azyl, u nichž není pravděpodobné, že v EU dostanou mezinárodní ochranu, představuje stále větší zátěž nejen pro zpracování žádostí o azyl, ale také pro návrat nelegálních migrantů, jejichž žádosti byly zamítnuty, včetně žádostí zamítnutých jako nepřípustné. K tomu je třeba připočíst i návrat nezákonných migrantů, kteří o mezinárodní ochranu nežádají. Proto je více než kdykoli dříve důležité bezproblémové propojení mezi azylovým a návratovým řízením. Stejně důležité je usilovat o evropštější návratový systém. Nelegální migranti, kteří nemají v úmyslu požádat o mezinárodní ochranu, by měli být neprodleně přesměrováni do návratového řízení a neměli by se standardně ocitnout v azylovém řízení.

Podobně i nápor na azylové systémy členských států nadále znamená velkou zátěž pro členské státy prvního vstupu, jakož i pro azylové systémy jiných členských států z důvodu neoprávněného pohybu. Stávající systém na řešení těchto situací nestačí. V současné době zejména není zaveden žádný účinný mechanismus solidarity.

Nový pakt vychází z návrhů Komise reformovat společný evropský azylový systém z roku 2016 a z návrhu přepracovat směrnici o navracení z roku 2018 a doplnit další nové prvky, aby byla zajištěna rovnováha potřebná pro společný rámec spojující všechny aspekty azylové a migrační politiky. Návrh, kterým se mění návrh přepracovaného nařízení o Eurodacu z roku 2016 1 , zavádí jednoznačné a konzistentní spojení mezi konkrétními jednotlivci a řízeními, jimž podléhají, aby tak bylo možné lépe kontrolovat nelegální migraci a odhalovat neoprávněný pohyb. Podporuje také zavedení nového mechanismu solidarity a obsahuje navazující změny, které umožní, aby Eurodac fungoval v rámci interoperability mezi informačními systémy EU.

Společně s tímto návrhem předkládá Komise návrh nového nařízení o řízení azylu a migrace 2 , kterým se zavádí společný rámec pro řízení azylu a migrace na úrovni EU jako součást komplexního přístupu.

Dále návrh, kterým se mění návrh nařízení o azylovém řízení z roku 2016 3 a návrh nařízení, kterým se zavádí prověřování 4 , zajišťují bezproblémové propojení mezi všemi fázemi migračního řízení, od nového řízení před vstupem až po návrat státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti bez práva setrvat v Unii. Toto prověřování bude zahrnovat kontrolu totožnosti a zdravotního stavu a bezpečnostní kontrolu při příjezdu s cílem rychlého zařazení dané osoby do příslušného řízení, tj. návrat, odepření vstupu nebo posouzení žádosti o mezinárodní ochranu.

Cíle návrhu

Již návrh Komise z roku 2016 rozšířil oblast působnosti systému Eurodac, přidal nové kategorie osob, o nichž mají být ukládány údaje, umožnil jejich použití k identifikaci migrantů bez dokladů, snížil věk pro snímání otisků prstů, umožnil shromažďování informací o totožnosti společně s biometrickými údaji a rozšířil dobu uchovávání údajů.

Návrh, kterým se mění návrh z roku 2016, vychází z prozatímní dohody mezi spolunormotvůrci, doplňuje tyto změny a jeho cílem je transformovat Eurodac na společnou evropskou databázi na podporu politik EU v oblasti azylu, znovuusídlování a nelegální migrace. Měl by proto podporovat uplatňování různých opatření a pravidel předpokládaných v návrhu nového nařízení o řízení azylu a migrace (např. relokace, přesun příslušnosti) a zajistit konzistentnost s návrhem nařízení o prověřování. Dále je jeho cílem shromáždit přesnější a úplnější údaje pro informování při tvorbě politik, a lépe tak pomáhat s kontrolou nelegální migrace a odhalováním neoprávněného pohybu, neboť budou vedle žádostí počítáni i jednotliví žadatelé. Dalším cílem je podporovat vyhledávání vhodných politických řešení v této oblasti tím, že bude umožněno sestavování statistik kombinujících údaje z několika databází. Dalším cílem je poskytnout dodatečnou podporu vnitrostátním orgánům jednajícím se žadateli o azyl, jejichž žádost byla již zamítnuta v jiném členském státě, prostřednictvím označení zamítnutých žádostí. V neposlední řadě nařízení, jimiž se stanoví rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU, zejména nařízení 2019/818, zahrnují do své oblasti působnosti Eurodac. Změny vyplývající z rámce interoperability a týkající se přístupu k údajům systému Eurodac ještě nemohly být provedeny v době přijetí nařízení o interoperabilitě, neboť současná databáze Eurodac neobsahuje alfanumerické údaje o totožnosti. Proto tento návrh obsahuje řadu změn, jejichž cílem je zajistit, aby Eurodac fungoval v novém rámci interoperability správně, a se stejným cílem přináší další potřebné změny dvou dalších právních nástrojů, a to nařízení o VIS a nařízení o ETIAS.

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Tento návrh je zcela v souladu se sdělením k novému paktu o migraci a azylu a s přiloženým plánem iniciativ, včetně návrhu nařízení o řízení azylu a migrace, návrhu nařízení o prověřování a pozměněného návrhu nařízení o azylovém řízení.

Tento návrh stanoví lhůty poskytnuté pro sejmutí a přenos biometrických údajů žadatelů o mezinárodní ochranu. Okamžik, od kdy tyto lhůty počínají běžet, byl stanoven s ohledem na předvstupní fáze předpokládané v návrhu nařízení o prověřování. Pokud jde o návrh nařízení o řízení azylu a migrace, tento návrh zajišťuje, aby byly dostupné všechny informace potřebné pro případnou relokaci nebo přemístění podle mechanismu pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu. Tento návrh také zajišťuje konzistentnost se zvláštním režimem navrženým v nařízení o řízení azylu a migrace pro zacházení s osobami, které se vylodí po pátrací a záchranné operaci.

Pokud jde o návrh přepracované směrnice o navracení, tento návrh přidává potřebné informace v systému Eurodac, aby se usnadnil návrat osob, jejichž žádost o mezinárodní ochranu byla zamítnuta.

Nařízení (EU) 2019/817 5 a (EU) 2019/818 6 o interoperabilitě výslovně zahrnuje Eurodac mezi databáze, které spolu komunikují prostřednictvím interoperability. Vyplývá to ze skutečnosti, že Eurodac je zařazen do rozsahu interoperability, jak je stanoveno v nařízeních o interoperabilitě, z opakovaných odkazů na něj v bodech odůvodnění, kde se zmiňuje jako součást platformy interoperability, a v článcích o provozu, kde je uváděn u vyhledávání ve společném úložišti údajů o totožnosti pro účely prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů. Zejména článek 69 nařízení 2019/817 stanoví, že Eurodac bude mezi čtyřmi systémy EU, jejichž údaje mají být propojeny při odhalování vícenásobné totožnosti (MID) v přechodném období a před zahájením provozu MID. Z textu obou nařízení o interoperabilitě však také vyplývá, že většina procesů, jež tato nařízení zavádějí, se nebude v souvislosti se systémem Eurodac uplatňovat do data, než se začne používat přepracované znění stávajícího nařízení o Eurodacu (EU) č. 603/2013 7 . Aby však mohlo být úplné uplatnění interoperability účinné, je třeba provést řadu změn nařízení (EU) 2019/818 i samotného nařízení o Eurodacu. Tyto změny, které se týkají přístupu k údajům Eurodacu, ještě nemohly být provedeny v době přijetí nařízení o interoperabilitě, neboť současná databáze Eurodac neobsahuje alfanumerické údaje o totožnosti. Díky změnám nařízení o Eurodacu, které tento návrh přináší, zejména u všech kategorií osobních údajů, jež budou při této příležitosti zaznamenávány, bude úplná účast systému Eurodac v platformě interoperability smysluplná a funkční.

Soulad je rovněž zajištěn také prozatímními politickými dohodami, kterých již bylo dosaženo o kvalifikačním nařízení, směrnici o podmínkách přijímání, nařízení o rámci EU pro znovuusídlování a nařízení o Agentuře EU pro azyl, neboť prvky návrhu nařízení o Eurodacu z roku 2016, které se týkají těchto návrhů, nebyly pozměněným návrhem upraveny.

Soulad s ostatními politikami Unie

Tento návrh je úzce propojen a s dalšími politikami Unie a doplňuje je. Konkrétně to jsou tyto politiky:

a)Interoperabilita, jelikož tento návrh musí zajistit fungování systému Eurodac v rámci pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU.

b)Ochrana údajů, jelikož tento návrh musí zajistit ochranu základních práv na respektování soukromého života jednotlivců, jejichž osobní údaje jsou zpracovávány v systému Eurodac.

c)Bezpečnost, jelikož zohledňuje předvstupní fázi předpokládanou v návrhu nařízení o prověřování, které stanoví bezpečnostní kontrolu.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Právní základ

Tento návrh používá čl. 78 odst. 2 písm. d) Smlouvy o fungování EU (SFEU) jako právní základ pro stanovení povinného sejmutí biometrických údajů v rámci postupu pro poskytování mezinárodní ochrany. Používá čl. 78 odst. 2 písm. e) jako právní základ, pokud jde o kritéria a mechanismy pro určení, který členský stát je příslušný k posouzení žádosti o azyl nebo doplňkovou ochranu. Dále používá čl. 78 odst. 2 písm. g) jako právní základ pro ustanovení související se znovuusídlováním. Kromě toho používá čl. 79 odst. 2 písm. c) jako právní základ týkající se identifikačních prvků ve vztahu k neoprávněně pobývajícímu státnímu příslušníkovi třetí země nebo osobě bez státní příslušnosti, pokud jde o nedovolené přistěhovalectví a neoprávněný pobyt, včetně vyhoštění a repatriace osob s neoprávněným pobytem, čl. 87 odst. 2 písm. a) jako právní základ týkající se prvků souvisejících se shromažďováním, uchováváním, zpracováváním, analýzou a výměnou příslušných informací pro účely vymáhání práva a čl. 88 odst. 2 písm. a) jako právní základ týkající se oblasti činnosti a úkolů Europolu včetně shromažďování, uchovávání, zpracovávání, analýzy a výměny informací.

Proměnná geometrie

Irsko je vázáno nařízením (EU) č. 603/2013 na základě oznámení svého přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení podle uvedeného protokolu.

V souladu s Protokolem č. 21 o postavení Irska může tento členský stát rozhodnout, že se chce účastnit přijímání tohoto návrhu. Možnost účastnit se jeho uplatňování má i po přijetí návrhu.

Podle Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání opatření podle hlavy V Smlouvy o fungování EU Radou (s výjimkou „opatření k určení těch třetích zemí, jejichž státní příslušníci při překračování vnějších hranic členských států musí mít vízum, a opatření o jednotném vzoru víz“). Dánsko se tudíž na přijímání tohoto nařízení nepodílí a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Avšak vzhledem k tomu, že Dánsko uplatňuje stávající nařízení o Eurodacu na základě mezinárodní dohody, kterou uzavřelo s EU v roce 2006, oznámí v souladu s článkem 3 této dohody 8 Komisi, zda si přeje obsah pozměněného nařízení provést.

Dopad návrhu na Dánsko a státy přidružené k (bývalému) dublinskému systému, které nejsou členy EU

Souběžně s přidružením několika zemí, jež nejsou členy EU, k schengenskému acquis, Společenství uzavřelo několik dohod o přidružení těchto zemí také k (bývalému) dublinskému acquis / acquis Eurodac:

dohodu o přidružení Islandu a Norska, uzavřenou v roce 2001 9 ,

dohodu o přidružení Švýcarska, uzavřenou dne 28. února 2008 10 ,

protokol o přidružení Lichtenštejnska, uzavřený dne 18. června 2011 11 .

S cílem stanovit práva a povinnosti Dánska, které (jak je uvedeno výše) je přidruženo k dublinskému acquis / acquis Eurodac prostřednictvím mezinárodní dohody, vůči uvedeným přidruženým zemím schválilo Společenství a přidružené země dva další nástroje 12 .

V souladu s třemi uvedenými dohodami přijmou přidružené země (bývalé) dublinské acquis / acquis Eurodac a jeho vývoj bez výhrad. Neúčastní se přijímání žádných aktů, které mění (bývalé) dublinské acquis nebo které na něj navazují (včetně tohoto návrhu), musí však v určité lhůtě po jejich schválení Radou a Evropským parlamentem oznámit Komisi své rozhodnutí, zda přijímají obsah tohoto aktu, či nikoli. Pokud Norsko, Island, Švýcarsko nebo Lichtenštejnsko nepřijmou akt, který mění (bývalé) dublinské acquis / acquis Eurodac nebo který na něj navazuje, použije se tzv. ukončovací klauzule a uvedené dohody přestanou platit, nerozhodne-li společný/smíšený výbor zřízený dohodami jednomyslně jinak.

Rozsah výše uvedených dohod o přidružení s Islandem, Norskem, Švýcarskem a Lichtenštejnskem ani paralelní dohoda s Dánskem nezahrnují přístup k systému Eurodac pro účely vymáhání práva. Za tímto účelem probíhá ratifikace doplňujících dohod s těmito přidruženými státy.

Subsidiarita

V tomto návrhu se uvádí, že porovnávání údajů o otiscích prstů za použití systému Eurodac lze provádět pouze v případě, vede-li porovnávání s vnitrostátními databázemi členského státu a s automatizovanými databázemi otisků prstů jiných členských států podle rozhodnutí Rady 2008/615/SVV (prümské dohody) k negativním výsledkům. Toto pravidlo znamená, že pokud některý členský stát neprovedl výše uvedené rozhodnutí Rady a nemůže provést ověření podle prümských kritérií, nemůže ani vyhledávat v údajích systému Eurodac pro účely vymáhání práva. Podobně přidružený stát, který prümské dohody neprovedl nebo se jich neúčastní, nemůže provádět porovnávání v systému Eurodac.

Navrhovaná iniciativa dále rozvíjí nařízení o řízení azylu a migrace a migrační politice EU, aby se zajistilo, že společná pravidla pro snímání otisků prstů a obličeje státních příslušníků třetích zemí pro účely systému Eurodac se uplatňují stejným způsobem ve všech členských státech. Vytváří nástroj, který Evropskou unii informuje o tom, kolik státních příslušníků třetích zemí vstupuje do EU neoprávněně nebo po pátracích a záchranných operacích a kolik z nich žádá o mezinárodní ochranu, což je nezbytné pro udržitelnou tvorbu politiky v oblasti migrace a víz založené na důkazech.

Tento návrh rovněž pomůže členským státům zjišťovat totožnost neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí a osob, které neoprávněně vstoupily do Evropské unie na vnějších hranicích, přičemž členský stát bude moci tyto informace využít k vystavení nových dokumentů státnímu příslušníkovi třetí země pro účely navracení.

Vzhledem k nadnárodní povaze problémů souvisejících s azylem a ochranou uprchlíků má EU dobrou pozici k tomu, aby v rámci společného evropského azylového systému navrhovala řešení výše popsaných problematických bodů v souvislosti s nařízením o Eurodacu.

Nařízení o Eurodacu je potřebné změnit také v zájmu doplnění jeho druhotného účelu, kterým je kontrola nelegální migrace a neoprávněného pohybu nelegálních migrantů v rámci EU, a v souvislosti s tím ho změnit tak, aby bylo možné počítat vedle žádostí také žadatele. Tohoto cíle nemůže být uspokojivě dosaženo pouze na úrovni členských států. Podobně ani účinné uplatňování důvodů pro vyloučení podle nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o znovuusídlování] se nemůže provádět pouze na úrovni členských států. A konečně, změny potřebné pro účinné provádění rámce interoperability může navrhnout pouze Komise a tyto změny mohou být realizovány pouze na úrovni EU, nikoli pouze na úrovni členských států.

Proporcionalita

Podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii nepřekročí činnost Unie rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů Smlouvy. Pro toto opatření EU se musí zvolit forma, která umožní, aby návrh dosáhl daného cíle a mohl být proveden co nejúčinněji.

Tento návrh vychází ze zásad ochrany soukromí již od fáze návrhu a standardního nastavení, které vyžadují, aby byly organizační procesy systému Eurodac od počátku navrženy tak, aby splňovaly zásady ochrany údajů, a byly přiměřené, pokud jde o právo na ochranu osobních údajů, jelikož nevyžadují shromažďování a uchovávání většího objemu údajů na delší období, než je naprosto nezbytné k tomu, aby systém mohl fungovat a plnit své cíle. Dále budou vymezeny a uplatňovány všechny potřebné záruky a mechanismy umožňující účinnou ochranu základních práv státních příslušníků třetí země a osob bez státní příslušnosti spadajících do oblasti působnosti systému Eurodac, zejména ochranu jejich osobního života a osobních údajů.

Pro zprovoznění systému nebudou nutné žádné další postupy nebo harmonizace na úrovni EU. Předpokládané opatření je tudíž přiměřené, neboť nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení stanovených cílů v rámci opatření na úrovni EU.

Volba nástroje a legislativní metody

Tímto návrhem se mění návrh přepracovaného nařízení o Eurodacu z roku 2016. I když Komise podporuje všechny prvky prozatímní dohody mezi spolunormotvůrci z roku 2016 o přepracování nařízení o Eurodacu, tento změněný návrh zahrnuje pouze ty články z uvedené prozatímní dohody, u nichž se navrhuje významná změna. Některé články, na nichž se spolunormotvůrci prozatímně dohodli (např. články o osobách v řízení o povolení vstupu a o přesídlených osobách), zde proto nejsou zařazeny. Proto nemohly být u tří z článků v tomto změněném návrhu (článek 9 o statistice, článek 19 o označování a omezení zpracování údajů a článek 40a zavádějící změny nařízení (EU) 2019/818) některé z prvků prozatímní dohody (a to části týkající se osob v řízení o povolení vstupu a přesídlených osob) zařazeny, protože nebylo možné odkazovat na příslušné články. Dále bude nutné provést některé další technické změny jiných článků, kterých se prozatímní dohoda týká, aby byly zohledněny změny zavedené tímto změněným návrhem.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Tento návrh mění stávající návrh, a proto není k dispozici žádné hodnocení ex post / kontrola účelnosti stávajícího právního předpisu. Jsou však k dispozici údaje z jiných zdrojů, které ukazují na nutnost těchto změn. V souvislosti s údaji shromážděnými v oblasti azylu tak diskuse, které probíhaly s členskými státy (např. v přípravných orgánech Rady) od roku 2016, zdůraznily celou řadu prvků, které ovlivňují účelnost reakce při tvorbě politik. V tomto smyslu stanoviska vyjádřená v průběhu jednání o balíčku CEAS (společný evropský azylový systém) v roce 2016, diskuse, které probíhaly na různých jiných fórech, ať již na odborné, nebo politické úrovni, a příspěvky k novému paktu od různých členských států zdůrazňovaly tlak, který představuje neoprávněný pohyb pro azylové systémy členských států. Poukazovaly také na omezení současné analýzy 13 v této oblasti, jež neposkytuje přesný obrázek o tomto jevu. Souvisí to se skutečností, že údaje dostupné pro tyto účely se týkají správních řízení místo jednotlivců. Protože v současné době neexistují žádné přesné údaje o tom, kolik žadatelů (předkládajících první žádost) je v EU a kolik se jich pohybuje z jednoho členského státu do jiného, jsou jakékoli další pokusy o analýzu tohoto jevu (např. motivů, které stojí za tímto pohybem, profilu, upřednostňovaných míst určení) nutně svou povahou jen spekulativní. Stanovení vhodných politických reakcí pro řešení tohoto pohybu proto postrádá zaměření i efektivnost.

V podobném duchu byla v diskusích zdůrazňována potřeba posílit propojení mezi azylem a návratem včetně okamžitého zpřístupnění potřebných informací příslušným orgánům.

Konzultace se zúčastněnými stranami

Před zahájením uplatňování nového paktu o migraci a azylu Komise od prosince 2019 do července 2020 prováděla při řadě příležitostí konzultace s členskými státy, Evropským parlamentem a zúčastněnými stranami, aby zjistila jejich názory na budoucí pakt o migraci a azylu. Současně se během rumunského, finského a chorvatského předsednictví konaly strategické i odborné výměny informací o budoucnosti různých aspektů migrační politiky, včetně azylu, návratu, vztahů s třetími zeměmi v oblasti zpětného přebírání a reintegrace. Tyto konzultace a výměny informací ukázaly podporu pro nový směr evropské politiky v oblasti azylu a migrace, aby byly urychleně řešeny nedostatky společného evropského azylového systému, aby se zlepšila účelnost systému navrácení, aby se lépe strukturovaly a posílily naše vztahy se třetími zeměmi v oblasti zpětného přebírání s cílem udržitelné reintegrace vracejících se migrantů.

Během finského předsednictví byla uspořádána řada pracovních setkání a diskuzí na různých fórech Rady, včetně konference Tampere 2.0, která se konala 24. a 25. října 2019 v Helsinkách, a salcburského fóra, které se konalo ve Vídni ve dnech 6. a 7. listopadu 2019, kde členské státy uvítaly záměr Evropské komise opět zahájit reformu dublinského systému za účelem nalezení nových forem solidarity, k níž by byly povinny přispět všechny členské státy. Členské státy zdůraznily, že opatření v oblasti solidarity by měla jít ruku v ruce s opatřeními v oblasti odpovědnosti. Dále zdůraznily naléhavou nutnost bojovat s neoprávněným pohybem v rámci EU, jakož i vymáhat návrat těch osob, které nepotřebují mezinárodní ochranu.

Komisařka Johanssonová a útvary Komise uspořádali při několika příležitostech cílené konzultace s organizacemi občanské společnosti, zástupci Iniciativy pro migrující děti a příslušnými místními nevládními organizacemi v členských státech. V průběhu těchto konzultací se konkrétní doporučení zaměřovala na společný přístup ke standardům specifickým pro děti v návaznosti na sdělení o migrujících dětech z roku 2017 14 . V průběhu konzultačního fóra vytvořeného Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu (EASO) proběhly také konzultace s občanskou společností o takových tématech, jako jsou první kroky v azylovém řízení (2019).

Komise vzala v úvahu mnoho doporučení státních a místních orgánů 15 , nevládních a mezinárodních organizací, jako je UNHCR 16 , IOM 17 , jakož i think-tanků a akademické sféry, jak určit nový směr a řešit aktuální výzvy v oblasti migrace v souladu se standardy lidských práv. Podle jejich názoru by měl nový směr reforem revidovat některá pravidla pro určení příslušnosti, zajistit mechanismus povinné solidarity, včetně solidarity zahrnující osoby, které se vylodily po pátrací a záchranné operaci. Nevládní organizace rovněž obhajují obecnou shodu mezi členskými státy týkající se odpovědnosti a požadují, aby revidovaná dublinská pravidla zahrnovala trvalejší relokační mechanismus 18 . Například Středisko pro migrační politiku v rámci projektu MEDAM doporučilo začlenit srovnávací přehled migrační politiky zaměřený na monitorování pokroku v oblasti azylu a migrace na úrovni EU 19 .

Komise rovněž vzala v úvahu příspěvky a studie Evropské migrační sítě 20 , která byla zřízena z jejího podnětu a v posledních letech vypracovala několik specializovaných studií a šetření ad hoc.

Tvorba politiky založené na faktech:

Komise upřednostňuje tvorbu politiky založené na faktech a odkazuje na samostatný dokument (XXX), v němž jsou uvedeny údaje a prvky podporující navrhovaný přístup k různým výzvám, které byly od roku 2016 určeny pro dokončení reformy společného evropského azylového systému.

V souvislosti se systémem Eurodac jde zejména o stávající omezené možnosti analyzování neoprávněného pohybu v důsledku omezení vyplývajících z dostupných údajů (údaje o žádostech místo o jednotlivcích), nutnost promítnout nová pravidla zavedená v návrhu nařízení o řízení azylu a migrace a nutnost provést v nařízení o Eurodacu změny, které umožní fungování systému v rámci interoperability.

Základní práva

Vysvětlení k základním právům související s přepracovaným nařízením navržená v roce 2016 zůstávají v platnosti.

Z nových prvků uvedených ve změněném návrhu, propojení všech souborů údajů patřících jedné osobě v jedné sekvenci, aby bylo možné počítat žadatele vedle žádostí, nezmění způsob, jakým se shromažďují a zpracovávají biometrické údaje. Nebude se vytvářet žádný nový soubor. Vlastníky předávaných datových sad zůstanou členské státy a budou se používat všechna ochranná opatření, pravidla pro ukládání dat a zabezpečení dat předpokládaná v původním návrhu z roku 2016. Navíc se předpokládají také vhodná ochranná opatření, pokud jde o postup propojování, neboť datové sady budou propojeny do sekvencí pouze při potvrzení shody členskými státy (v případě potřeby s ověřením odborníkem na daktyloskopii). Pokud jde o novou kategorii osob, které se vylodily po pátracích a záchranných operacích, jsou tyto osoby již zaregistrovány v systému Eurodac v kategorii osob zadržených v souvislosti s neoprávněným překročením vnější hranice. Nová samostatná kategorie bude poskytovat přesnější obrázek o migračních tocích a usnadní uplatňování příslušných ustanovení nařízení o řízení azylu a migrace. Taková pravidla budou nakonec prospěšná pro osoby přivezené na pevninu po pátracích a záchranných operacích, neboť umožní přesnější vyjádření jejich postavení, protože nebudou registrovány jako osoby, které neoprávněně překročily hranici. Budou shromažďovány stejné údaje jako u jiných kategorií se stejnými pravidly a ochrannými opatřeními u přenosu, zpracování a ukládání.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Tento návrh zahrnuje technickou změnu ústředního systému Eurodac, aby bylo možné porovnávat údaje pro všechny kategorie údajů a všechny tři kategorie údajů uchovávat. Další funkce, jako je ukládání osobních údajů spolu se zobrazením obličeje, budou vyžadovat více změn ústředního systému.

Odhadované náklady ve výši 29,872 milionu EUR zahrnují náklady na technické zlepšení a zvýšení kapacity pro ukládání dat a propustnosti ústředního systému. Rovněž zahrnují náklady na IT služby, programové a technické vybavení a pokrývaly by rovněž aktualizaci a úpravy tohoto vybavení pro potřeby uživatelů, aby bylo možno provádět vyhledávání pro všechny kategorie údajů pro účely azylu i nelegální migrace. Jsou zde obsaženy také dodatečné náklady na zaměstnance požadované agenturou eu-LISA.

Finanční výkaz, jenž tvoří přílohu tohoto návrhu, tyto prvky zohledňuje. Vyjadřuje také náklady související se změnami provedenými spolunormotvůrci (vytvoření dvou nových kategorií, a to osob registrovaných pro účel vedení řízení o povolení vstupu a přesídlených osob v souladu s vnitrostátním programem pro přesídlování, ukládání barevných kopií dokladů totožnosti nebo cestovních dokladů a možnost, aby donucovací orgány prohledávaly systém Eurodac pomocí alfanumerických údajů), jakož i se studií rozpoznávání obličejů předpokládanou v přepracovaném návrhu z roku 2016 (7 milionů EUR).

Změny související s interoperabilitou zavedené tímto změněným návrhem jsou zahrnuty ve finančním výkazu rámce interoperability (15 milionů EUR).

5.OSTATNÍ PRVKY

Monitorování, hodnocení a podávání zpráv 

Text návrhu z roku 2016, na němž se předběžně dohodli spolunormotvůrci, předpokládá ve svém článku 42 tři druhy povinností podávání zpráv, a to:

Jednou ročně předloží agentura eu-LISA Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a evropskému inspektorovi ochrany údajů zprávu o činnostech ústředního systému (podle informací poskytnutých členskými státy).

Sedm let po přijetí a poté každé následující čtyři roky vypracuje Komise celkové hodnocení systému Eurodac, přičemž bude zkoumat dosažené výsledky v porovnání s cíli a dopad na základní práva (podle informací poskytnutých agenturou eu-LISA, členskými státy a Europolem).

Každé dva roky vypracují každý členský stát a Europol zprávu o účinnosti porovnávání biometrických údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva. Tyto zprávy se předají Komisi do 30. června následujícího roku. Každé dva roky shrne Komise tyto zprávy do zprávy o přístupu do systému Eurodac pro účely vymáhání práva, která bude předána Evropskému parlamentu, Radě a evropskému inspektorovi ochrany údajů. Tato zpráva je odlišná od zprávy uvedené v předchozím bodě.

Roční zpráva, kterou agentura eu-LISA bude muset zpracovávat o činnostech ústředního systému, bude zahrnovat informace o řízení a výkonu systému Eurodac v porovnání s předem určenými kvantitativními ukazateli (např. celkový počet souborů údajů a podle kategorií, počet shod, způsob, jak členské státy plní lhůty pro přenos biometrických údajů do systému Eurodac, včetně zpoždění atd.).

Zpráva obsahující celkové hodnocení systému Eurodac, kterou bude muset zpracovávat Komise, bude monitorovat dosažené výsledky v porovnání s cíli stanovenými nařízením a bude poměřovat dopad na základní práva, zejména na ochranu údajů a práva na soukromí, včetně posouzení, zda přístup k údajům pro účely vymáhání práva nevedl k nepřímé diskriminaci osob, na něž se nařízení o Eurodacu vztahuje.

Zprávy o účelnosti porovnávání biometrických údajů s údaji ze systému Eurodac vypracované Europolem a každým členským státem budou mimo jiné posuzovat přesný účel porovnání, důvody uvedené pro odůvodněné podezření, počet a druh případů, které skončily úspěšnou identifikací.

Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Tento změněný návrh je třeba posuzovat v souvislosti s interinstitucionálním jednáním o návrhu přepracovaného nařízení o Eurodacu, který Komise předložila v roce 2016, a měl by být považován za doplněk k těmto diskuzím. Tato jednání vedla k prozatímní dohodě mezi spolunormotvůrci, kterou Komise podporuje a domnívá se, že významně zlepší fungování systému Eurodac.

Pro usnadnění je text dohodnutý spolunormotvůrci uvedený v tomto návrhu v porovnání s návrhem Komise z roku 2016 vyznačen tučně. Nové cílené změny jsou vyznačeny tučně a podtrženy.

1.Počítání žadatelů vedle žádostí

Nedávné diskuse na různých fórech (přípravné orgány Rady, poradní skupiny) a příspěvky k novému paktu pocházející od členských států v průběhu konzultací jasně ukázaly některé nedostatky ve shromažďování a analýze informací na úrovni EU v oblasti azylu a migrace. Zvláště důležité to je při analyzování neoprávněného pohybu v této oblasti: v současnosti neexistuje možnost zjistit, kolik žadatelů je v EU, protože počty se týkají žádostí, a proto může několik žádostí patřit stejné osobě. S ohledem na tuto skutečnost je nezbytné transformovat systém Eurodac z databáze počítající žádosti na databázi počítající žadatele. Lze to provést propojením všech souborů údajů v systému Eurodac patřících jedné osobě, bez ohledu na jejich kategorii, do jedné sekvence, což by umožnilo počítání osob. Dále by zvláštní ustanovení umožnilo, aby agentura eu-LISA zpracovávala statistiky o počtu žadatelů o azyl a žadatelů podávajících žádost poprvé, které by poskytovaly přesný obrázek, kolik státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti žádá v EU o azyl. Agregace těchto údajů s jiným druhem údajů, jako jsou například údaje o přesunech podle nařízení o řízení azylu a migrace, poskytne vhodný vstup pro správný druh politické reakce v souvislosti s neoprávněným pohybem.

2.Mezisystémové statistiky

Nové ustanovení vycházející z příslušných ustanovení nařízení o interoperabilitě 21 (článek 39) umožní, aby agentura eu-LISA sestavovala mezisystémové statistiky s využitím údajů ze systému Eurodac, Systému vstupu/výstupu (EES), ETIAS a Vízového informačního systému (VIS). Jedním cílem bude například vědět, kolika státním příslušníkům třetí země bylo vydáno krátkodobé vízum daným členským státem nebo v dané třetí zemi, kolik jich poté legálně vstoupilo (a kde) a kolik jich poté požádalo o mezinárodní ochranu (a kde). Přinese to potřebné základní informace pro posouzení těchto jevů a pro vhodnou politickou reakci. V tomto ustanovení se také předpokládá, že vedle Komise a členských států získá přístup k těmto statistikám také budoucí Agentura EU pro azyl a Frontex, neboť obě tyto agentury v rámci svého mandátu vytvářejí cenné analýzy v oblasti migrace a azylu.

3.Vytvoření nové kategorie pro osoby, které se vylodí pro pátrací a záchranné operaci

Nový návrh nařízení o řízení azylu a migrace stanoví kritéria příslušnosti k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu, pokud byla žádost zaregistrována poté, co se daná osoba vylodila po pátrací a záchranné operaci (podle současných pravidel spadají tyto osoby pod kritérium nedovolený vstup). Lépe to v acquis týkajícím se azylu vyjadřuje povinnosti vyplývající z Mezinárodní úmluvy o pátrání a záchraně na moři 22 . Přestože jsou pravidla příslušnosti u této nové kategorie stejná jako pravidla u osob, které vstoupí nedovoleně, je rozdíl podstatný s ohledem na skutečnost, že členské státy, kde k vylodění dochází, čelí zvláštním výzvám, neboť u osob, které se vylodily po pátracích a záchranných operacích, nemohou použít stejné nástroje jako v případě neoprávněného překročení hranic po zemi nebo vzduchem. Například u vstupů po pátracích a záchranných operacích nedochází k žádným úředním hraničním kontrolám, což znamená, že je nejen obtížnější stanovit místa vstupu, ale také, že státní příslušníci třetí země nemají žádné místo, kde by mohli o vstup oficiálně požádat. Proto je třeba mít v systému Eurodac samostatnou kategorii pro tyto osoby místo jejich registrace jako osob, které překročily hranici nelegálně (jak se to děje v současnosti). Dále to rovněž povede k přesnějšímu obrázku o složení migračních toků v EU.

4.Zajištění plného souladu s návrhem nařízení o azylu a migraci

Kromě vytvoření nové kategorie pro osoby, které se vylodí po pátrací a záchranné operaci, jsou do tohoto změněného návrhu rovněž doplněna ustanovení odrážející všechny podstatné aspekty, pokud jde o příslušnost členského státu (různá kritéria pro stanovení příslušnosti, přesun příslušnosti a zánik příslušnosti). Tato ustanovení doplňují ustanovení, která již byla zahrnuta do původního návrhu z roku 2016. Konečně, tento změněný návrh obsahuje ustanovení týkající se relokace osob požívajících mezinárodní ochrany, a plně tak zobrazuje různé scénáře obsažené v návrhu nařízení o azylu a migraci.

5.Zajištění souladu s prověřováním

Aby byl zajištěn soulad s návrhem nařízení o prověřování, bylo nutné provést menší počet změn. V tomto smyslu je třeba upravit okamžik, od kterého počíná běžet lhůta pro sejmutí a přenos biometrických údajů o žadateli, aby byly zohledněny různé možné scénáře předpokládané tímto návrhem za účelem zajištění bezproblémového průběhu azylového řízení.

6.Vyznačení zamítnutých žádostí

Bude vytvořeno nové pole, kde členské státy vyznačí, zda byla žádost zamítnuta a žadatel nemá právo setrvat a nebylo mu povoleno setrvat v souladu s nařízením o azylovém řízení. Z hlediska platných pravidel a práv jednotlivce se tím nic nezmění, ale posílí se spojení s řízením o návratu a vnitrostátní orgány jednající se žadatelem o mezinárodní ochranu, jehož žádost byla zamítnuta v jiném členském státě, získají další podporu, neboť jim to umožní zvolit správný druh příslušného řízení (např. následná žádost), čímž se celý proces zjednoduší.

7.Vyznačení, zda byla poskytnuta pomoc s dobrovolným návratem a s opětovným začleněním

Bude vytvořeno nové pole pro vyznačení, zda byla někdy poskytnuta pomoc s dobrovolným návratem a opětovným začleněním (AVRR). Je to nezbytné, neboť to zlepší monitorovací kapacity členských států v této oblasti a zabrání „obchodování s AVRR“.

8.Vyznačení, zda se po prověření jeví, že by daná osoba mohla představovat riziko pro vnitřní bezpečnost

Bude vytvořeno nové pole pro vyznačení, zda se po prověření jeví, že by daná osoba mohla představovat riziko pro vnitřní bezpečnost. Je to nezbytné, neboť to usnadní provádění relokací, protože tyto osoby budou v souladu s pravidly nařízení o řízení azylu a migrace z relokace vyloučeny. Dále se tím urychlí zpracování žádostí o mezinárodní ochranu. V tomto smyslu se u žadatelů, u nichž byl v systému Eurodac zjištěn a vyznačen bezpečnostní problém, může posuzování žádosti zaměřit nejprve na to, zda jde o dostatečně závažný bezpečnostní problém, aby vedl k důvodu pro odepření vstupu / zamítnutí žádosti.

9.Vyznačení, zda bylo vydáno vízum

Bude vytvořeno nové pole pro vyznačení členského státu, který žadateli vydal nebo prodloužil platnost víza nebo v jehož zastoupení bylo vízum vydáno, a číslo žádosti o udělení víza. Je to nezbytné, neboť se tím usnadní uplatnění kritérií příslušnosti na ty členské státy nebo přidružené země, které nejsou vázány nařízením o VIS 23 , ale týká se jich vystavení víza.

10.Změny navazující na interoperabilitu a změny související s nařízením o interoperabilitě, nařízením o ETIAS 24 a nařízením o VIS

Je nezbytné zavést skupinu navazujících technických změn vyplývajících z nařízení o interoperabilitě (např. odkazy na společné úložiště údajů o totožnosti a definice úložiště a údajů o totožnosti nebo upřesnění způsobu, jak budou uložená data rozdělena mezi společné úložiště údajů o totožnosti a ústřední systém). Nutnost zavést změny do nařízení o Eurodacu byla konstatována již v době, kdy byly předloženy tyto dva návrhy nařízení o interoperabilitě. Tyto změny zajistí správný právní základ pro fungování systému Eurodac v novém rámci interoperability. Podobně je nutné zavést změny nařízení o interoperabilitě, aby nařízení obsahovalo různé podstatné odkazy na systém Eurodac. Konečně, je také nezbytné zavést navazující změny vyplývající z nařízení o ETIAS a z nařízení o VIS, které upravují přístup národních jednotek ETIAS, respektive příslušných vízových orgánů do systému Eurodac, neboť vydávání přístupových práv do různých databází zůstává aspektem, který je třeba vyřešit v legislativním aktu upravujícím příslušné databáze.

2016/0132 (COD)

Pozměněný návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání biometrických údajů za účelem účinného uplatňování nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o řízení azylu a migrace] a nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o znovuusídlování], za účelem identifikace neoprávněně pobývajícího státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti, o podávání žádostí donucovacích orgánů členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva a o změně nařízení (EU) 2018/1240 a (EU) 2019/818

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 78 odst. 2 písm. d), e) a g), čl. 79 odst. 2 písm. c), čl. 87 odst. 2 písm. c) a čl. 88 odst. 2 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Za 4. bod odůvodnění se vkládají tyto body odůvodnění, které znějí:

„(4a) Navíc pro účely účinného uplatňování nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o řízení azylu a migrace] a v souladu s jeho pravidly je nezbytné v systému Eurodac jasně vyznačit skutečnost, že došlo k přesunu příslušnosti mezi členskými státy, včetně přesunu příslušnosti v případech relokace. Aby byly dále přesně vyjádřeny povinnosti, které členské státy mají v oblasti provádění pátracích a záchranných operací, a za účelem pomoci těmto členským státům se specifickými výzvami, jimž čelí, neboť u osob, které se vylodí po těchto operacích, nemohou uplatnit stejné nástroje jako u neoprávněného překročení hranice po zemi nebo vzduchem, je také nezbytné zaregistrovat v systému Eurodac státní příslušníky třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti, kteří se vylodí po pátracích a záchranných operacích, jako samostatnou kategorii.

(4b) Dále pro účely uplatňování nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o řízení azylu a migrace] je nezbytné vyznačit, zda se po bezpečnostních kontrolách při prověřování jeví, že by daná osoba mohla představovat riziko pro vnitřní bezpečnost.“

(2)Za 5. bod odůvodnění se vkládají tyto body odůvodnění, které znějí:

„(5a) Rovněž je nezbytné zavést ustanovení, která zajistí fungování tohoto systému v rámci interoperability zavedené nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 25 a 2019/818 26 .

(5b) Dále je nezbytné zavést ustanovení, která stanoví rámec pro přístup národních jednotek Evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a příslušných vízových orgánů do systému Eurodac v souladu s nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 27 a (ES) č. 767/2008 28 .

(5c) Podobně je pro účely řízení nelegální migrace nutné povolit agentuře eu-LISA, aby vytvářela mezisystémové statistiky s využitím údajů ze systému Eurodac, Vízového informačního systému, systému ETIAS a Systému vstupu/výstupu. Za účelem upřesnění obsahu těchto mezisystémových statistik by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí.“ 

(3)Ustanovení 6. bodu odůvodnění se nahrazuje tímto:

„(6) K dosažení těchto cílů je nezbytné vytvořit systém zvaný „Eurodac“, který se skládá z ústředního systému a ze společného úložiště údajů o totožnosti zavedeného nařízením (EU) 2019/818, který bude pracovat s počítačovou ústřední databází biometrických údajů o otiscích prstů a zobrazeních obličeje, a z elektronických prostředků předávání údajů mezi nimi [ústředním systémem a společným úložištěm údajů o totožnosti] a členskými státy (dále jen „komunikační infrastruktura“).“

(4)Za 11. bod odůvodnění se vkládá tento bod odůvodnění, který zní:

„(11a) Za tímto účelem je také nezbytné v systému Eurodac jasně vyznačit skutečnost, že žádost o mezinárodní ochranu byla zamítnuta, pokud státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti nemá právo setrvat a nebylo jí povoleno setrvat v souladu s nařízením (EU) XXX/XXX [nařízení o azylovém řízení].“

(5)Ustanovení 14. bodu odůvodnění se nahrazuje tímto:

„(14) Aby mohl systém Eurodac účinně pomáhat s kontrolou nelegální migrace a se zjišťováním druhotného pohybu v rámci EU, je dále nezbytné umožnit, aby mohl systém počítat žadatele kromě žádostí i propojením všech souborů údajů odpovídajících jedné osobě, bez ohledu na jejich kategorie, do jedné sekvence.“

(6)Za bod odůvodnění 24 se vkládá tento bod odůvodnění, který zní:

„(24a) Pro účely tohoto nařízení se připomíná, že osobu je třeba považovat za neoprávněně pobývající na území členského státu relokace, jestliže tato osoba nepožádá po relokaci o mezinárodní ochranu nebo jinak nesplňuje podmínky vstupu uvedené v článku 6 nařízení (EU) 2016/399 nebo jiné podmínky vstupu, pobytu nebo bydliště v členském státě relokace.“

(7)Za 60. bod odůvodnění se vkládá tento bod odůvodnění, který zní:

„(60a) Tímto nařízením by nemělo být dotčeno uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES 29 .“ 

(8)63. bod odůvodnění se zrušuje,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

9) Článek 1 se nahrazuje tímto:

Článek 1

Účel systému „Eurodac“

1. Zřizuje se systém zvaný „Eurodac“, jehož účelem je:

a)pomoci při určování členského státu, který je na základě nařízení (EU) č. XXX/XXX [nařízení o řízení azylu a migrace] příslušný pro posouzení žádosti o mezinárodní ochranu podané zaregistrované v členském státě státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti, a jinak usnadňovat uplatňování nařízení (EU) č. XXX/XXX [nařízení o řízení azylu a migrace] za podmínek stanovených v tomto nařízení;

b)pomoci s uplatňováním nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o znovuusídlování] za podmínek stanovených v tomto nařízení;

c)pomoci při kontrole nelegálního nedovoleného přistěhovalectví do Unie a se zjišťováním druhotného pohybu osob v Unii a při identifikaci neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti v zájmu stanovení vhodných opatření, která mají přijmout členské státy, včetně vyhoštění a repatriace osob s neoprávněným pobytem;

d)stanovit podmínky, za nichž mohou určené orgány členských států a Evropský policejní úřad (Europol) požádat o porovnání biometrických nebo alfanumerických údajů o otiscích prstů a zobrazení obličeje s údaji uloženými v ústředním systému pro účely vymáhání práva, prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů;

e)pomoci při správné identifikaci osob zaregistrovaných v systému Eurodac za podmínek a za účelem cílů uvedených v článku 20 nařízení (EU) 2019/818 ukládáním údajů o totožnosti, údajů o cestovním dokladu a biometrických údajů ve společném úložišti údajů o totožnosti (CIR) zřízeném tímto nařízením;

f)podporovat cíle Evropského systému pro cestovní informace a povolení (dále jen „ETIAS“), zřízeného nařízením (EU) 2018/1240;

g)podporovat cíle Vízového informačního systému (VIS), zřízeného nařízením (ES) č. 767/2008.

2. Aniž je dotčeno zpracování údajů určených pro systém Eurodac členským státem původu v databázích zřízených podle jeho vnitrostátních právních předpisů, mohou být biometrické údaje o otiscích prstů a další osobní údaje zpracovávány v systému Eurodac pouze pro účely stanovené v tomto nařízení, a v nařízení (EU) č. XXX/XXX [nařízení o řízení azylu a migrace] a v nařízení XXX/XXX [nařízení o znovuusídlování] [čl. 34 odst. 1 nařízení (EU) č. 604/2013].

10) Článek 3 se mění takto:

a) v odst. 1 písm. b) se doplňuje nový bod iv), který zní:

„iv) ve vztahu k osobě uvedené v čl. 14a odst. 1 členský stát, který předává osobní údaje do ústředního systému a společného úložiště údajů o totožnosti a přijímá výsledky porovnávání;“;

b) v odstavci 1 se doplňují nová písmena p), q) a r), která znějí:

„p)„CIR“ společné úložiště údajů o totožnosti definované v článku 17 nařízení (EU) 2019/818;

q)„údaji o totožnosti“ údaje uvedené v čl. 12 písm. c) až f) a h), čl. 13 odst. 2 písm. c) až f) a h), čl. 14 odst. 2 písm. c) až f) a h) a čl. 14a písm. c) až f) a h);

r) „souborem údajů“ soubor informací zaznamenaných v systému Eurodac na základě článků 12, 13, 14 nebo 14a, odpovídající jednomu souboru otisků prstů subjektu údajů a sestávající z biometrických údajů, alfanumerických údajů a naskenované barevné kopie dokladu totožnosti nebo cestovního dokladu, je-li k dispozici.“

11) Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

Architektura systému a základní zásady 

1. Eurodac se skládá z:

a)ústředního systému složeného z:

i)ústřední jednotky,

ii)záložního plánu a systému;

b)komunikační infrastruktury mezi ústředním systémem a členskými státy, která poskytuje bezpečný a šifrovaný komunikační kanál pro údaje systému Eurodac (dále jen „komunikační infrastruktura“);

c)společného úložiště údajů o totožnosti (CIR) uvedeného v čl. 17 odst. 2 nařízení 2019/818;

d)bezpečné komunikační infrastruktury mezi ústředním systémem a centrálními infrastrukturami Evropského vyhledávacího portálu, sdílené služby pro porovnávání biometrických údajů, CIR a detektoru vícenásobné totožnosti zřízených nařízením 2019/818.

2. CIR obsahuje údaje uvedené v čl. 12 písm. a) až f), h) a i), čl. 13 odst. 2) písm. a) až f), h) a i), čl. 14 odst. 2) písm. a) až f), h) a i) a čl. 14a písm. a) až f), h) a i). Zbývající údaje systému Eurodac se ukládají v ústředním systému.

23. Komunikační infrastruktura systému Eurodac bude využívat stávající síť „zabezpečené transevropské služby pro telematiku mezi správními orgány“ (TESTA). Aby bylo zajištěno logické oddělení údajů systému Eurodac od jiných údajů, zřídí se v rámci stávající privátní virtuální sítě TESTA oddělená virtuální privátní síť vyhrazená pro systém Eurodac. Aby byla zajištěna důvěrná povaha, osobní údaje přenášené do nebo ze systému Eurodac se šifrují. 

34. Každý členský stát určí jeden národní přístupový bod. Europol určí jeden přístupový bod pro Europol.

45. Údaje o osobách uvedených v čl. 10 odst. 1, 13 odst. 1, čl. 14 odst. 1 a čl. 14a odst. 1, které zpracovává ústřední systém, jsou zpracovávány jménem členského státu původu za podmínek stanovených v tomto nařízení a oddělovány vhodnými technickými prostředky.

6. Všechny soubory údajů registrované v systému Eurodac odpovídající témuž státnímu příslušníkovi třetí země nebo osobě bez státní příslušnosti se propojí v sekvenci. Pokud je zahájeno vyhledávání s otisky prstů v souboru údajů státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti a je nalezena shoda s alespoň jedním dalším souborem otisků prstů v jiné databázi odpovídajících témuž státnímu příslušníkovi třetí země nebo osobě bez státní příslušnosti, systém Eurodac tyto databáze automaticky propojí na základě porovnání otisků prstů. V případě potřeby porovnání otisků prstů zkontroluje a potvrdí odborník na daktyloskopii v souladu s článkem 26. Když přijímající členský stát potvrdí shodu, zašle oznámení agentuře eu-LISA, která propojení potvrdí.

57. Pravidla platná pro systém Eurodac platí rovněž pro činnosti prováděné členskými státy od předávání údajů ústřednímu systému až po využití výsledků porovnávání.“

12) Vkládají se nové články 8a, 8b, 8c a 8d, které znějí:

„Článek 8a

Interoperabilita se systémem ETIAS 

1. Od [data uplatňování tohoto nařízení] bude ústřední systém Eurodacu připojen na Evropský vyhledávací portál uvedený v článku 6 nařízení (EU) 2019/818, aby bylo možné provádět automatické zpracování údajů, jak je uvedeno v článku 11 nařízení (EU) 2018/1240.

2. Automatizované zpracování podle článku 11 nařízení (EU) 2018/1240 umožní ověřování podle článku 20 a následná ověření podle článků 22 a 26 uvedeného nařízení.

Za účelem provedení ověření podle čl. 20 odst. 2 písm. k) nařízení (EU) 2018/1240 použije ústřední systém ETIAS Evropský vyhledávací portál k porovnání údajů v systému ETIAS s údaji v systému Eurodac shromážděnými podle článků 12, 13, 14 a 14a tohoto nařízení, jež odpovídají jednotlivcům, kteří opustili území členských států nebo z něj byli vyhoštěni v souladu s rozhodnutím o navrácení nebo rozhodnutím o vyhoštění a s použitím shod uvedených v tabulce v příloze II tohoto nařízení.

Ověřováním nejsou dotčena zvláštní pravidla stanovená v čl. 24 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1240.

Článek 8b

Podmínky přístupu národních jednotek ETIAS do systému Eurodac pro manuální zpracování 

1. K nahlížení do systému Eurodac využívají národní jednotky ETIAS stejné alfanumerické údaje, které se používají pro automatizované zpracování podle článku 8a.

2. Pro účely čl. 1 odst. 1 písm. f) mají národní jednotky ETIAS přístup do systému Eurodac a mohou do něj nahlížet ve formátu určeném pouze ke čtení pro účely prošetření žádostí o cestovní povolení. Národní jednotky ETIAS mohou zejména nahlížet na údaje uvedené v článcích 12, 13, 14 a 14a.

3. Po nahlížení a přístupu podle odstavců 1 a 2 tohoto článku se výsledek posouzení zaznamená pouze do souborů žádostí ETIAS.

Článek 8c

Přístup příslušných vízových orgánů do systému Eurodac 

Pro účely manuálního ověření shod zjištěných při automatizovaném dotazování prováděném vízovým informačním systémem v souladu s články [9a a 9c] nařízení (ES) č. 767/2008 a prošetření rozhodnutí o žádostech o udělení víza v souladu s článkem 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 30 mají příslušné vízové orgány přístup do systému Eurodac a mohou nahlížet na údaje ve formátu určeném pouze ke čtení.

Článek 8d

Interoperabilita s Vízovým informačním systémem 

Od [data uplatňování nařízení (EU) XXX/XXX, kterým se mění nařízení VIS], jak je uvedeno v článku [9] tohoto nařízení, bude systém Eurodac připojen na Evropský vyhledávací portál uvedený v článku 6 nařízení (EU) 2019/817, aby bylo možné provádět automatické zpracování údajů, jak je uvedeno v článku [9a] nařízení (ES) č. 767/2008, za účelem dotazování systému Eurodac a porovnávání příslušných údajů ve Vízovém informačním systému s příslušnými údaji v systému Eurodac. Ověřováním nejsou dotčena zvláštní pravidla stanovená v čl. 9 písm. b) nařízení č. 767/2008.“

13) Článek 9 se nahrazuje tímto:

„Článek 9

Statistika

1. Agentura eu-LISA každý měsíc vypracuje statistický přehled činnosti ústředního systému uvádějící především:

a)počet žadatelů a počet žadatelů podávajících žádost poprvé vyplývající z procesu propojení uvedeného v čl. 4 odst. 6;

b)počet zamítnutých žadatelů vyplývající z procesu propojení uvedeného v čl. 4 odst. 6 a podle čl. 12 písm. za);

ac)počet předaných souborů údajů o osobách uvedených v čl. 10 odst. 1, čl. 13 odst. 1, a čl. 14 odst. 1 a čl. 14a odst. 1;

bd)počet shod u osob uvedených v čl. 10 odst. 1:

i)u nichž byla zaregistrována žádost o mezinárodní ochranu které následně podaly žádost o mezinárodní ochranu v jiném členském státě,

ii)které byly zadrženy v souvislosti s neoprávněným překročením vnější hranice; a

iii)u nichž bylo zjištěno, že které neoprávněně pobývaly v členském státě;

iv)které se vylodily pro pátrací a záchranné operaci;

ce)počet shod u osob uvedených v čl. 13 odst. 1:

i)u nichž byla zaregistrována žádost o mezinárodní ochranu které následně podaly žádost o mezinárodní ochranu;

ii)které byly zadrženy v souvislosti s neoprávněným překročením vnější hranice; a 

iii)u nichž bylo zjištěno; žekteré neoprávněně pobývaly v členském státě;

iv)které se vylodily pro pátrací a záchranné operaci;

df)počet shod u osob uvedených v čl. 14 odst. 1:

i)u nichž byla zaregistrována žádost o mezinárodní ochranukteré následně podaly žádost o mezinárodní ochranu v jiném členském státě;

ii)které byly zadrženy v souvislosti s neoprávněným překročením vnější hranice; a 

iii)u nichž bylo zjištěno, žekteré neoprávněně pobývaly v členském státě;

iv)které se vylodily pro pátrací a záchranné operaci;

g) počet shod u osob uvedených v čl. 14a odst. 1:

i)u nichž byla zaregistrována žádost o mezinárodní ochranu;

ii)které byly zadrženy v souvislosti s neoprávněným překročením vnější hranice;

iii)které neoprávněně pobývaly v členském státě;

iv)které se vylodily pro pátrací a záchranné operaci;

eh)počet biometrických údajů o otiscích prstů, které si ústřední systém musel více než jednou vyžádat od členských států původu, protože původně předané biometrické údaje nebyly vhodné k porovnávání za použití počítačových systémů rozpoznávání otisků prstů a zobrazení obličeje;

fi)počet souborů údajů, které byly označeny a jejichž označení bylo zrušeno, a které byly zablokovány a odblokovány v souladu s čl. 19 odst. 1, a čl. 17 odst. 2, 3 a 4;

gj)počet shod u osob uvedených v čl. 19 odst. 1 a 4, u kterých byly zaznamenány shody podle písmen b), c) a d) až g) tohoto článku;

hk)počet žádostí a shod uvedených v čl. 21 odst. 1;

il)počet žádostí a shod uvedených v čl. 22 odst. 1;

jm)počet podaných žádostí u osob uvedených v článku 31;

hn) počet shod obdržených z ústředního systému podle čl. 26 odst. 6.

2. Každý měsíc se vydává a zveřejňuje měsíční statistický přehled o osobách uvedených v odst. 1 písm. a) až h) n). Roční statistický přehled o osobách uvedených v odst. 1 písm. a) až h) n) zveřejňuje agentura eu-LISA na konci každého roku. Statistický přehled obsahuje rozčlenění údajů pro každý členský stát je rozčleněn podle členských států. Statistický přehled o osobách podle odst. 1 písm. c) se pokud možno rozčlení podle roku narození a pohlaví.

3. Pro účely podpory cíle uvedeného v čl. 1 písm. c) zpracovává agentura eu-LISA měsíční mezisystémové statistiky. Tyto statistiky nesmí umožňovat identifikaci jednotlivců a budou využívat údaje ze systému Eurodac, Vízového informačního systému, systému ETIAS a Systému vstupu/výstupu.

Tyto statistiky se poskytnou Komisi, [Agentuře Evropské unie pro azyl], Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž a členským státům. Obsah měsíčních mezisystémových statistik stanoví prostřednictvím prováděcích aktů Komise. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 41a odst. 2.

34. Agentura eu-LISA poskytne Komisi na její žádost statistiky o určitých aspektech pro účely výzkumu a analýzy, aniž povoluje individuální identifikaci, a umožní jí vydávat pravidelné statistiky podle odstavce 1. Tyto statistiky jsou sdíleny s dalšími agenturami působícími v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, pakliže je to potřebné k provádění jejich úkolů souvisejících s uplatňováním tohoto nařízení, jakož i statistiky podle odstavce 1 a na žádost je poskytne členskému státu a [Agentuře Evropské unie pro azyl]. 

5. Agentura eu-LISA ukládá údaje uvedené v odstavcích 1 až 4 tohoto článku, které neumožňují individuální identifikaci, pro účely výzkumu a analýzy, aby mohly orgány uvedené v odstavci 3 tohoto článku získat přizpůsobitelné zprávy a statistiky v centrálním úložišti pro podávání zpráv a statistiky uvedeném v článku 39 nařízení (EU) 2019/818.

6. Přístup do centrálního úložiště pro podávání zpráv a statistiky uvedeného v článku 39 nařízení (EU) 2019/818 je umožněn agentuře eu-LISA, Komisi, [Agentuře Evropské unie pro azyl] a orgánům určeným každým členským státem souladu s čl. 28 odst. 2. Přístup může být umožněn i oprávněným uživatelům z jiných agentur působících v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, pokud je tento přístup relevantní z hlediska provádění jejich úkolů.

14) Článek 10 se nahrazuje tímto:

„Článek 10

Shromažďování a předávání biometrických údajů 

1. Každý členský stát neprodleně sejme otisky všech prstů a pořídí zobrazení obličejebiometrické údaje každého žadatele o mezinárodní ochranu staršího šesti let v průběhu prověřování podle nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o prověřování] nebo, pokud nelze biometrické údaje sejmout v průběhu prověřování nebo pokud žadatel nebyl prověřován, při registraci žádosti o mezinárodní ochranu podle článku 27 nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o azylovém řízení] a co nejrychleji, nejpozději však do 72 hodin od sejmutí biometrických údajů od podání žádosti o mezinárodní ochranu podle čl. [21 odst. 2] nařízení (EU) č. je předá tyto otisky spolu s údaji uvedenými v čl. 12 písm. c) až p) tohoto nařízení do ústředního systému, případně i do CIR podle čl. 4 odst. 2.

Pokud se uplatní čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o prověřování] a osoba požádá v průběhu prověřování o mezinárodní ochranu, použije každý členský stát u každého žadatele o mezinárodní ochranu staršího šesti let biometrické údaje sejmuté v průběhu prověřování a předá je spolu s údaji uvedenými v čl. 12 písm. c) až p) tohoto nařízení do ústředního systému, případně i do CIR podle čl. 4 odst. 2 nejpozději do 72 hodin od registrace žádosti podle článku 27 nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o azylovém řízení].

Nedodržení lhůty 72 hodin nezbavuje členské státy povinnosti sejmout otisky prstůbiometrické údaje a předat je ústřednímu systému do CIR. Pokud stav konečků prstů neumožňuje sejmout otisky prstů v takové kvalitě, která by umožnila řádné porovnání podle článku 26, členský stát původu opětovně sejme otisky prstů žadatele a znovu je odešle co nejrychleji, nejpozději však do 48 hodin poté, co byly úspěšně sejmuty.

2. Odchylně od odstavce 1, není-li možné sejmout otisky prstů a pořídit zobrazení obličeje biometrické údaje žadatele o mezinárodní ochranu z důvodu opatření přijatých k zajištění zdraví žadatele nebo k ochraně veřejného zdraví, členský stát sejme a odešle otisky prstů a pořídí a odešle zobrazení obličeje biometrické údaje tohoto žadatele co nejdříve to bude možné, nejpozději však do 48 hodin poté, co tyto zdravotní důvody pominou.

V případě vážných technických problémů mohou členské státy za účelem provedení vnitrostátních záložních plánů prodloužit lhůtu 72 hodin uvedenou v odstavci 1 nejvýše o dalších 48 hodin.

3. Na žádost dotčeného členského státu mohou být biometrické údaje rovněž snímány a předávány v zastoupení tohoto členského státu členy Evropské pohraniční a pobřežní stráže nebo azylovými odborníky členských států odborníky z azylových podpůrných týmů při provádění úkolů a výkonu pravomocí v souladu s nařízením o evropské pohraniční [a pobřežní] stráži a o zrušení nařízení (ES) č. 2007/2004, nařízení (ES) č. 863/2007 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES] a [nařízení (EU) č. 439/2010] (EU) 2019/1896 a nařízením (EU) XXX/XXX [nařízení o Agentuře EU pro azyl].

4. Každý soubor údajů shromážděných a předaných v souladu s odstavcem 1 se propojí v sekvenci s jinými soubory údajů odpovídajícími témuž státnímu příslušníkovi třetí země nebo osobě bez státní příslušnosti, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 6.

15) Článek 11 se nahrazuje tímto:

„Článek 11

Informace o postavení subjektu údajů 

1. Jakmile je v souladu s nařízením (EU) XXX/XXX [nařízení o řízení azylu a migrace] určen příslušný členský stát, členský stát, který vede řízení o určení příslušného členského státu, doplní svůj soubor údajů o dotčené osobě, které byly zaznamenány v souladu s článkem 12 tohoto nařízení, o příslušný členský stát.

Pokud se členský stát stane příslušným, protože existují opodstatněné důvody považovat žadatele za nebezpečí pro národní bezpečnost nebo veřejný pořádek tohoto členského státu podle čl. 8 odst. 4 nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o řízení azylu a migrace], doplní svůj soubor údajů o dotčené osobě, které byly zaznamenány v souladu s článkem 12 tohoto nařízení, o příslušný členský stát.

12. Do ústředního systému se zasílají následující informace, které se v něm uloží v souladu s čl. 17 odst. 1 za účelem předání podle článků 15 a 16:

a)Po příjezdu žadatele o mezinárodní ochranu nebo jiné osoby podle čl. 21 odst. 1 26 odst. 1 písm. b), c) nebo d) nebo e) nařízení (EU) č. XXX/XXX [nařízení o řízení azylu a migrace] do příslušného členského státu, kam byli přemístěni na základě oznámení o přijetí zpět v souladu s článkem 26 31 uvedeného nařízení, doplní příslušný členský stát svůj soubor údajů o dotčených osobách, které byly zaznamenány v souladu s článkem 12 tohoto nařízení, o datum jejich příjezdu.

b)Když žadatel o mezinárodní ochranu přicestuje do příslušného členského státu, kam byl přemístěn na základě rozhodnutí vyhovět žádosti o jeho převzetí v souladu s článkem 24 30 nařízení (EU) č. XXX/XXX [nařízení o řízení azylu a migrace], odešle příslušný členský stát soubor údajů o dotčené osobě, které byly zaznamenány v souladu s článkem 12 tohoto nařízení, přičemž doplní datum jejího příjezdu;

c)když žadatel o mezinárodní ochranu přicestuje do členského státu přidělení podle článku 34 nařízení (EU) č. […/…], odešle tento členský stát soubor údajů o dotčené osobě, které byly zaznamenány v souladu s článkem 12 tohoto nařízení, přičemž doplní datum jejího příjezdu a zaznamená, že je členským státem přidělení;

dc)Jakmile členský stát původu zajistí, že dotčená osoba, jejíž údaje byly zaznamenány v systému Eurodac v souladu s článkem 12 tohoto nařízení, opustila území členských států v souladu s rozhodnutím o navrácení nebo rozhodnutím o vyhoštění, který členský stát původu vydal po zpětvzetí či zamítnutí žádosti o mezinárodní ochranu, doplní svůj soubor údajů o dotčené osobě, které jsou zaznamenány v souladu s článkem 12 tohoto nařízení, o datum jejího vyhoštění nebo o datum, kdy tato osoba opustila území.

e)Členský stát, který se stane příslušným podle čl. 19 odst. 1 nařízení (EU) č.[…/…], doplní svůj soubor údajů o žadateli o mezinárodní ochranu, které byly zaznamenány podle článku 12 tohoto nařízení, o informaci, že se stal příslušným členským státem a o datum přijetí rozhodnutí o posouzení žádosti.

3. Pokud se příslušnost přesune na jiný členský stát podle čl. 27 odst. 1 a čl. 58 odst. 3 nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o řízení azylu a migrace], členský stát, který stanovil, že se příslušnost přesunula, nebo členský stát relokace označí příslušný členský stát.

4. Pokud se uplatní odstavce 1 nebo 3 tohoto článku nebo čl. 19 odst. 6, ústřední systém co nejrychleji, nejpozději však do 72 hodin, oznámí všem členským státům původu přenos těchto údajů jiným členským státem původu, jenž nalezl shodu s údaji, které tyto státy předaly o osobách uvedených v čl. 10 odst. 1, čl. 13 odst. 1, čl. 14 odst. 1 nebo čl. 14a odst. 1. Členské státy původu rovněž doplní do svých odpovídajících souborů údajů příslušný členský stát.“

16) Článek 12 se nahrazuje tímto:

„Článek 12

Zaznamenávání údajů 

V ústředním systému, případně v CIR, se zaznamenávají pouze tyto údaje:

a)údaje o otiscích prstů;

b) zobrazení obličeje;

c)příjmení a jméno (jména), rodné (rodná) příjmení a dříve užívaná jména, a případně alias, které může být vedeno zvlášť;

d)státní příslušnost (příslušnosti);

e)místo a datum narození;

f)místo narození;

fg)členský stát původu, místo a datum žádosti o mezinárodní ochranu; v případech uvedených v čl. 112 písm. b) je datem podání žádosti datum vložené členským státem, který žadatele přemístil;

gh)pohlaví;

hi)pokud je k dispozici, druh a číslo dokladu totožnosti nebo cestovního dokladu;  třípísmenný kód vydávající země a platnostdatum uplynutí platnosti;

j)naskenovaná barevná kopie dokladu totožnosti nebo cestovního dokladu spolu s údajem o její pravosti, je-li k dispozici, a není-li k dispozici, jiný doklad, který usnadňuje určení totožnosti státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti spolu s údajem o jeho pravosti;

ik)referenční číslo použité členským státem původu;

j)jedinečné identifikační číslo žádosti o mezinárodní ochranu podle čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) č. […/…];

l)příslušný členský stát v případech uvedených v čl. 11 odst. 1, 2 nebo 3;

km)členský stát přidělení relokace v souladu s čl. 14b odst. 1 11 c);

ln)datum sejmutí otisků prstů a/nebo pořízení zobrazení obličeje biometrických údajů;

mo)datum předání údajů do ústředního systému, případně i do CIR;

np)uživatelské jméno operátora;

oq)je-li to třeba podle v případech uvedených v čl. 11 odst. 2 písm. a), datum příjezdu dotčené osoby po úspěšném přemístění;

pr)je-li to třeba podle v případech uvedených v čl. 11 odst. 2 písm. b), datum příjezdu dotčené osoby po úspěšném přemístění;

q)je-li to třeba podle čl. 11 písm. c), datum příjezdu dotčené osoby po úspěšném přemístění;

rs)je-li to třeba podle v případech uvedených v čl. 11 odst. 2 písm. dc), datum, kdy dotčená osoba opustila území členských států nebo kdy z něj byla vyhoštěna;

t) je-li to třeba, v případech uvedených v čl. 14b odst. 2, datum příjezdu dotčené osoby po úspěšném přemístění;

s)je-li to třeba podle čl. 11 písm. e), datum, kdy bylo přijato rozhodnutí o posouzení žádosti;

u)pokud se jeví, že žadateli bylo vydáno vízum, členský stát, který žadateli vydal nebo prodloužil platnost víza, nebo v jehož zastoupení bylo vízum vydáno, a číslo žádosti o udělení víza;

v)skutečnost, že osoba by mohla představovat hrozbu pro vnitřní bezpečnost po prověření podle nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o prověřování] nebo po prošetření podle čl. 8 odst. 4 nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o řízení azylu a migrace];

x)je-li to třeba, skutečnost, že žádost o mezinárodní ochranu byla zamítnuta, pokud žadatel nemá právo setrvat a nebylo mu povoleno setrvat v členském státě v souladu s nařízením (EU) XXX/XXX [nařízení o azylovém řízení];

z)je-li to třeba, skutečnost, že byla poskytnuta pomoc s dobrovolným návratem a opětovným začleněním (AVRR).

2. Soubor údajů podle odstavce 1 se považuje za vytvořený pro účely čl. 27 odst. 1 nařízení (EU) 818/2019, když jsou zaznamenány všechny údaje pod písmeny a) až f) a h).“

17) Článek 13 se nahrazuje tímto:

„Článek 13

Shromažďování a předávání biometrických údajů 

1. Každý členský stát neprodleně sejme otisky všech prstů a pořídí zobrazení obličeje biometrické údaje každého státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti starších šesti let, zadržených příslušnými kontrolními orgány v souvislosti s neoprávněným překročením hranice daného členského státu po zemi, po moři nebo vzduchem, ze třetí země, kteří nebyli vráceni zpět nebo kteří fyzicky zůstali na území členských států a nebyli vzati do vazby, zajištěni ani zadrženi po celou dobu mezi zadržením a vyhoštěním provedeným na základě rozhodnutí o jejich vrácení zpět.

2. Daný členský stát co nejrychleji, nejpozději však do 72 hodin od zadržení předá do ústředního systému, případně i do CIR, o každém státním příslušníkovi třetí země nebo osobě bez státní příslušnosti uvedených v odstavci 1, kteří nebyli vráceni zpět, následující údaje:

a)údaje o otiscích prstů;

b)zobrazení obličeje;

c)příjmení a jméno (jména), rodné (rodná) příjmení a dříve užívaná jména, a případně alias, které může být vedeno zvlášť;

d)státní příslušnost (příslušnosti);

e)místo a datum narození;

f)místo narození;

fg)členský stát původu, místo a datum zadržení;

gh)pohlaví;

hi)pokud je k dispozici, druh a číslo dokladu totožnosti nebo cestovního dokladu; třípísmenný kód vydávající země a platnostdatum uplynutí platnosti;

j)naskenovanou barevnou kopii dokladu totožnosti nebo cestovního dokladu spolu s údajem o její pravosti, je-li k dispozici, a není-li k dispozici, jiný doklad, který usnadňuje určení totožnosti státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti spolu s údajem o jeho pravosti;

ik)referenční číslo použité členským státem původu;

jl)datum sejmutí otisků prstů a/nebo pořízení zobrazení obličeje biometrických údajů;

km)datum předání údajů do ústředního systému, případně i do CIR;

ln)uživatelské jméno operátora;

mo)je-li to třeba podle odstavce 6, datum, kdy dotčená osoba opustila území členských států nebo kdy z něj byla vyhoštěna;

p)členský stát relokace v souladu s čl. 14bb odst. 1;

q)je-li to třeba, skutečnost, že byla poskytnuta pomoc s dobrovolným návratem a opětovným začleněním (AVRR);

r)skutečnost, že osoba by mohla představovat hrozbu pro vnitřní bezpečnost po prověření podle nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o prověřování].

3. Odchylně od odstavce 2, údaje uvedené v odstavci 2 o osobách zadržených podle odstavce 1, které fyzicky zůstávají na území členských států, ale jsou drženy ve vazbě, zajištěny nebo zadrženy déle než 72 hodin, se předají před jejich propuštěním z vazby, ze zajištění nebo zadržení.

4. Nedodržení lhůty 72 hodin podle odstavce 2 tohoto článku nezbavuje členské státy povinnosti sejmout otisky prstůbiometrické údaje a předat je ústřednímu systému do CIR. Pokud stav konečků prstů neumožňuje sejmout otisky prstů v takové kvalitě, která by umožnila řádné porovnání podle článku 26, členský stát původu opětovně sejme otisky prstů osob zadržených podle odstavce 1 tohoto článku a znovu je odešle co nejrychleji, nejpozději však do 48 hodin poté, co byly úspěšně sejmuty.

5. Odchylně od odstavce 1, není-li možné sejmout otisky prstů a pořídit zobrazení obličeje biometrické údaje zadržené osoby z důvodu opatření přijatých k zajištění jejího zdraví nebo k ochraně veřejného zdraví, dotčený členský stát sejme a odešle tyto otisky prstů a pořídí a odešle zobrazení obličejebiometrické údaje co nejrychleji, nejpozději však do 48 hodin poté, co tyto zdravotní důvody pominou.

V případě vážných technických problémů mohou členské státy za účelem provedení vnitrostátních záložních plánů prodloužit lhůtu 72 hodin uvedenou v odstavci 2 nejvýše o dalších 48 hodin.

6. Jakmile členský stát původu zajistí, že dotčená osoba, jejíž údaje byly zaznamenány v systému Eurodac podle odstavce 1, opustila území členských států v souladu s rozhodnutím o navrácení nebo rozhodnutím o vyhoštění, doplní svůj soubor údajů zaznamenaných v souladu s odstavcem 2 ve vztahu k dotčené osobě o datum jejího vyhoštění nebo o datum, kdy tato osoba opustila dané území.

7. Na žádost dotčeného členského státu mohou být otisky prstů biometrické údaje rovněž snímány a předávány v zastoupení tohoto členského státu členy Evropské pohraniční a pobřežní stráže nebo odborníky z azylových podpůrných týmů při provádění úkolů a výkonu pravomocí v souladu s nařízením o evropské pohraniční [a pobřežní] stráži a o zrušení nařízení (ES) č. 2007/2004, nařízením (ES) č. 863/2007 a rozhodnutím Rady 2005/267/ES] (EU) 2019/1896 a nařízením (EU) XXX/XXX [nařízení o Agentuře EU pro azyl].

8. Každý soubor údajů shromážděných a předaných v souladu s odstavcem 1 se propojí v sekvenci s jinými soubory údajů odpovídajícími témuž státnímu příslušníkovi třetí země nebo osobě bez státní příslušnosti, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 6.

9. Soubor údajů podle odstavce 2 se považuje za vytvořený pro účely čl. 27 odst. 1 nařízení (EU) 818/2019, když jsou zaznamenány všechny údaje pod písmeny a) až f) a h).

18) Článek 14 se nahrazuje tímto:

„Článek 14

Shromažďování a předávání biometrických údajů 

1. Každý členský stát neprodleně sejme otisky všech prstů a pořídí zobrazení obličejebiometrické údaje každého státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti starších šesti let, kteří neoprávněně pobývají na jeho území.

2. Daný členský stát co nejrychleji, nejpozději však do 72 hodin poté, co je zjištěno, že státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti neoprávněně pobývá na jeho území, od zadržení předá do ústředního systému, případně i do CIR, následující údaje o každém státním příslušníkovi třetí země nebo osobě bez státní příslušnosti podle odstavce 1:

a)údaje o otiscích prstů;

b)zobrazení obličeje;

c)příjmení a jméno (jména), rodné (rodná) příjmení a dříve užívaná jména, a případně alias, které může být vedeno zvlášť;

d)státní příslušnost (příslušnosti);

e)místo a datum narození;

f)místo narození;

fg)členský stát původu, místo a datum zadržení;

gh)pohlaví;

hi)pokud je k dispozici, druh a číslo dokladu totožnosti nebo cestovního dokladu; třípísmenný kód vydávající země a platnostdatum uplynutí platnosti;

j)naskenovanou barevnou kopii dokladu totožnosti nebo cestovního dokladu spolu s údajem o její pravosti, je-li k dispozici, a není-li k dispozici, jiný doklad, který usnadňuje určení totožnosti státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti spolu s údajem o jeho pravosti;

ik)referenční číslo použité členským státem původu;

jl)datum sejmutí otisků prstů a/nebo pořízení zobrazení obličeje biometrických údajů;

km)datum předání údajů do ústředního systému, případně i do CIR;

ln)uživatelské jméno operátora;

mo) je-li to třeba podle odstavce 65, datum, kdy dotčená osoba opustila území členských států nebo kdy z něj byla vyhoštěna;

p)členský stát relokace v souladu s čl. 14b odst. 1;

q)je-li to třeba, v případech uvedených v čl. 14b odst. 2, datum příjezdu dotčené osoby po úspěšném přemístění;

r)je-li to třeba, skutečnost, že byla poskytnuta pomoc s dobrovolným návratem a opětovným začleněním (AVRR);

s)je-li to třeba, skutečnost, že osoba by mohla představovat hrozbu pro vnitřní bezpečnost po prověření podle nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o prověřování].

3. Údaje o otiscích prstů státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti uvedených v odstavci 1 jsou předány ústřednímu systému pouze za účelem porovnávání a porovnány s údaji o otiscích prstů žadatelů o mezinárodní ochranu  osob, jejichž otisky prstů byly sejmuty pro účely čl. 10 odst. 1, čl. 13 odst. 1 a čl. 14 odst. 1,  předanými jinými členskými státy a již zaznamenanými v ústředním systému.

43. Nedodržení lhůty 72 hodin uvedené v odstavci 32 tohoto článku nezbavuje členské státy povinnosti sejmout otisky prstů biometrické údaje a předat je ústřednímu systému do CIR. Pokud stav konečků prstů neumožňuje sejmout otisky prstů v takové kvalitě, která by umožnila řádné porovnání podle článku 26, členský stát původu opětovně sejme otisky prstů osob zadržených podle odstavce 1 tohoto článku a znovu je odešle co nejrychleji, nejpozději však do 48 hodin poté, co byly úspěšně sejmuty.

54. Odchylně od odstavce 1, není-li možné sejmout otisky prstů a pořídit zobrazení obličeje biometrické údaje zadržené osoby z důvodu opatření přijatých k zajištění jejího zdraví nebo k ochraně veřejného zdraví, dotčený členský stát sejme a odešle tyto otisky prstů a pořídí a odešle zobrazení obličejebiometrické údaje co nejrychleji, nejpozději však do 48 hodin poté, co tyto zdravotní důvody pominou.

V případě vážných technických problémů mohou členské státy za účelem provedení vnitrostátních záložních plánů prodloužit lhůtu 72 hodin uvedenou v odstavci 2 nejvýše o dalších 48 hodin.

65. Jakmile členský stát původu zajistí, že dotčená osoba, jejíž údaje byly zaznamenány v systému Eurodac v souladu s čl. 13 odst. 1 tohoto nařízení podle odstavce 1, opustila území členských států v souladu s rozhodnutím o navrácení nebo rozhodnutím o vyhoštění, doplní svůj soubor údajů zaznamenaných v souladu s odstavcem 2 tohoto článku ve vztahu k dotčené osobě o datum jejího vyhoštění nebo o datum, kdy tato osoba opustila území.

6. Každý soubor údajů shromážděných a předaných v souladu s odstavcem 1 se propojí v sekvenci s jinými soubory údajů odpovídajícími témuž státnímu příslušníkovi třetí země nebo osobě bez státní příslušnosti, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 6.

7. Soubor údajů podle odstavce 2 se považuje za vytvořený pro účely čl. 27 odst. 1 nařízení (EU) 818/2019, když jsou zaznamenány všechny údaje pod písmeny a) až f) a h).

19) Za článek 14 se vkládá nová kapitola, která zní:

kapitola iv a

státní příslušníci třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti, kteří se vylodí pro pátrací a záchranné operaci

Článek 14a

Shromažďování a předávání biometrických údajů 

1. Každý členský stát neprodleně sejme biometrické údaje každého státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti starších šesti let, kteří se vylodí po pátrací a záchranné operaci podle definice v nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o řízení azylu a migrace].

2. Daný členský stát co nejrychleji, nejpozději však do 72 hodin od vylodění předá do ústředního systému, případně i do CIR, o každém státním příslušníkovi třetí země nebo osobě bez státní příslušnosti uvedené v odstavci 1 následující údaje:

a)údaje o otiscích prstů;

b)zobrazení obličeje;

c)příjmení a jméno (jména), rodné (rodná) příjmení a dříve užívaná jména, a případně alias, které může být vedeno zvlášť;

d)státní příslušnost (příslušnosti);

e)datum narození;

f)místo narození;

g)členský stát původu, místo a datum vylodění;

h)pohlaví;

i)pokud je k dispozici, druh a číslo dokladu totožnosti nebo cestovního dokladu; třípísmenný kód vydávající země a datum uplynutí platnosti;

j)naskenovanou barevnou kopii dokladu totožnosti nebo cestovního dokladu spolu s údajem o její pravosti, je-li k dispozici, a není-li k dispozici, jiný doklad, který usnadňuje určení totožnosti státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti spolu s údajem o jeho pravosti;

k)referenční číslo použité členským státem původu;

l)datum sejmutí biometrických údajů;

m)datum předání údajů do ústředního systému, případně i do CIR;

n)uživatelské jméno operátora;

o)je-li to třeba podle odstavce 6, datum, kdy dotčená osoba opustila území členských států nebo kdy z něj byla vyhoštěna.

p)členský stát relokace v souladu s čl. 14bb odst. 1;

q)je-li to třeba, skutečnost, že byla poskytnuta pomoc s dobrovolným návratem a opětovným začleněním (AVRR);

r)skutečnost, že osoba by mohla představovat hrozbu pro vnitřní bezpečnost po prověření podle nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o prověřování].

4. Nedodržení lhůty 72 hodin podle odstavce 2 tohoto článku nezbavuje členské státy povinnosti sejmout biometrické údaje a předat je do CIR. Pokud stav konečků prstů neumožňuje sejmout otisky prstů v takové kvalitě, která by umožnila řádné porovnání podle článku 26, členský stát původu opětovně sejme otisky prstů osob, které se vylodily podle odstavce 1 tohoto článku, a znovu je odešle co nejrychleji, nejpozději však do 48 hodin poté, co byly úspěšně sejmuty.

5. Odchylně od odstavce 1, není-li možné sejmout biometrické údaje vyloděné osoby z důvodu opatření přijatých k zajištění jejího zdraví nebo k ochraně veřejného zdraví, sejme a odešle členský stát tyto biometrické údaje, co nejdříve to bude možné, nejpozději však do 48 hodin poté, co tyto zdravotní důvody pominou.

V případě vážných technických problémů mohou členské státy za účelem provedení vnitrostátních záložních plánů prodloužit lhůtu 72 hodin uvedenou v odstavci 2 nejvýše o dalších 48 hodin.

6. Jakmile členský stát původu zajistí, že dotčená osoba, jejíž údaje byly zaznamenány v systému Eurodac podle odstavce 1, opustila území členských států v souladu s rozhodnutím o navrácení nebo rozhodnutím o vyhoštění, doplní svůj soubor údajů zaznamenaných v souladu s odstavcem 2 ve vztahu k dotčené osobě o datum jejího vyhoštění nebo o datum, kdy tato osoba opustila dané území.

7. Na žádost dotčeného členského státu mohou být biometrické údaje rovněž snímány a předávány v zastoupení tohoto členského státu členy Evropské pohraniční a pobřežní stráže nebo odborníky z azylových podpůrných týmů při provádění úkolů a výkonu pravomocí v souladu s nařízením (EU) 2019/1896 a nařízením (EU) XXX/XXX [nařízení o Agentuře EU pro azyl].

8. Každý soubor údajů shromážděných a předaných v souladu s odstavcem 1 se propojí v sekvenci s jinými soubory údajů odpovídajícími témuž státnímu příslušníkovi třetí země nebo osobě bez státní příslušnosti, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 6.

9. Soubor údajů podle odstavce 1 se považuje za vytvořený pro účely čl. 27 odst. 1 nařízení (EU) 818/2019, když jsou zaznamenány všechny údaje pod písmeny a) až f) a h).“

20) Za článek 14a se vkládá nová kapitola, která zní:

kapitola iv b

informace o relokaci

 Článek 14b

Informace o stavu relokace subjektu údajů

1. Jakmile je členský stát relokace povinen přemístit dotčenou osobu podle čl. 57 odst. 7 nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o řízení azylu a migrace], členský stát přijímající podporu doplní do svého souboru údajů o dotčené osobě zaznamenaných podle článků 12, 13, 14 nebo 14a tohoto nařízení členský stát relokace.

2. Když po potvrzení členským státem relokace o relokaci dotčené osoby podle čl. 57 odst. 7 nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o řízení azylu a migrace] osoba přicestuje do členského státu relokace, odešle tento členský stát soubor údajů o dotčené osobě, které byly zaznamenány v souladu s články 12 nebo 14 tohoto nařízení, přičemž doplní datum jejího příjezdu. Pro účely přenosu podle článků 15 a 16 se soubor údajů uloží v souladu s čl. 17 odst. 1.“

21) Článek 17 se mění takto:

a) vkládá se nový odstavec 3a, který zní:

3a. Pro účely stanovené v čl. 14a odst. 1 se každý soubor údajů o státním příslušníkovi třetí země nebo osobě bez státní příslušnosti uvedených v čl. 14a odst. 2 uloží v ústředním systému, případně i v CIR, na dobu pěti let ode dne, kdy byly sejmuty jejich biometrické údaje.“

b) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Po uplynutí doby uložení údajů uvedené v odstavcích 1 až 3a tohoto článku ústřední systém automaticky vymaže tyto se údaje subjektů údajů vymažou z ústředního systému, případně i z CIR.“

22) Článek 19 se nahrazuje tímto:

„Článek 19

Označování a blokování údajů 

1. Pro účely stanovené v čl. 1 odst. 1 písm. a) označí členský stát původu, který poskytl mezinárodní ochranu žadateli o mezinárodní ochranu osobě, jejíž údaje byly již zaznamenány na základě článku 12 v ústředním systému, případně i v CIR, příslušné údaje v souladu s požadavky na elektronickou komunikaci s ústředním systémem stanovenými agenturou eu-LISA. Toto označení se uloží v ústředním systému v souladu s čl. 17 odst. 1 pro účely předání podle článků 15 a 16. Ústřední systém co nejrychleji, nejpozději však do 72 hodin, oznámí všem členským státům původu označení údajů provedené jiným členským státem původu, jenž nalezl shodu s údaji, které tyto státy předaly o osobách uvedených v čl. 10 odst. 1, v čl. 13 odst. 1, nebo v čl. 14 odst. 1 nebo v čl. 14a odst. 1. Členské státy původu rovněž označí odpovídající soubory údajů.

2. Údaje o osobách požívajících mezinárodní ochrany, uložené v ústředním systému, případně i v CIR, a označené podle odstavce 1 tohoto článku se poskytují pro porovnání pro účely uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. d) na dobu tří let ode dne, k němuž byla subjektu údajů poskytnuta mezinárodní ochrana, dokud tyto údaje nejsou automaticky vymazány z ústředního systému, případně i z CIR, podle čl. 17 odst. 4.

Dojde-li ke shodě, ústřední systém předá údaje uvedené v čl. 12 písm. b) až s) pro všechny soubory údajů odpovídající shodě. Ústřední systém nepředá označení uvedené v odstavci 1 tohoto článku. Po uplynutí období tří let ústřední systém automaticky zablokuje předání těchto údajů v případě žádosti o porovnání pro účely stanovené v čl. 1 odst. 1 písm. c), ovšem ponechá tyto údaje přístupné pro porovnání pro účely uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. a) do okamžiku, kdy budou vymazány. Blokované údaje se nepředávají a ústřední systém oznámí žádajícímu státu v případě nalezení shody negativní výsledek.

3. Členský stát původu zruší označení nebo zablokování údajů týkajících se státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti, jejichž údaje byly již dříve označeny nebo blokovány podle odstavců 1 nebo 2 tohoto článku, pokud je těmto osobám odňato postavení uprchlíka nebo status doplňkové ochrany, je ukončena jeho platnost nebo je zamítnuto prodloužení jeho platnosti, a to podle [článků 14 nebo 19 směrnice 2011/95/EU] jejich postavení zrušeno podle článků 14 nebo 20 nařízení č. (EU) XXX/XXX [kvalifikační nařízení].

4. Pro účely stanovené v čl. 1 odst. 1 písm. a) a c) označí členský stát původu, který vydal udělil povolení k pobytu neoprávněně pobývajícímu státnímu příslušníkovi třetí země nebo osobě bez státní příslušnosti, jejichž údaje byly již zaznamenány na základě čl. 13 odst. 2 a čl. 14 odst. 2 v ústředním systému, případně i v CIR, nebo státnímu příslušníkovi třetí země nebo osobě bez státní příslušnosti, kteří se vylodili po pátrací a záchranné operaci a jejichž údaje byly již zaznamenány na základě čl. 14a odst. 2 v ústředním systému, případně i v CIR, příslušné údaje v souladu s požadavky na elektronickou komunikaci s ústředním systémem stanovenými agenturou eu-LISA. Toto označení se uloží v ústředním systému v souladu s čl. 17 odst. 2, a 3 a 3a pro účely předání podle článků 15 a 16. Ústřední systém co nejrychleji, nejpozději však do 72 hodin, oznámí všem členským státům původu označení údajů provedené jiným členským státem původu, jenž nalezl shodu s údaji, které tyto státy předaly o osobách uvedených v čl. 10 odst. 1, čl. 13 odst. 1, nebo čl. 14 odst. 1 nebo čl. 14a odst. 1. Členské státy původu rovněž označí odpovídající soubory údajů.

5. Údaje neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetí země nebo osob bez státní příslušnosti uložené v ústředním systému a v CIR a označené podle odstavce 4 tohoto článku se zpřístupní pro porovnání pro účely stanovené v čl. 1 odst. 1 písm. d) po dobu, než dojde k automatickému vymazání těchto údajů z ústředního systému a z CIR v souladu s čl. 17 odst. 4.

6. Pro účely čl. 58 odst. 4 nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o řízení azylu a migrace] se členský stát relokace po registraci údajů v souladu s čl. 14b odst. 2 zaregistruje jako příslušný členský stát a daný údaj označí značením, jež zavedl členský stát, jenž poskytl ochranu.“

23) V článku 21 se vkládá nový odstavec, který zní:

1a. V případech, kdy určené orgány konzultovaly CIR v souladu s čl. 22 odst. 1 nařízení (EU) 2019/818, mohou nahlížet do systému Eurodac za podmínek stanovených v tomto článku, pokud přijatá odpověď podle čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) 2019/818 ukáže, že údaje jsou uloženy v systému Eurodac.“

24) V článku 22 se vkládá nový odstavec 1a, který zní:

1a. V případech, kdy Europol konzultoval CIR v souladu s čl. 22 odst. 1 nařízení (EU) 2019/818, může nahlížet do systému Eurodac za podmínek stanovených v tomto článku, pokud přijatá odpověď podle čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) 2019/818 ukáže, že údaje jsou uloženy v systému Eurodac.“

25) V článku 28 se vkládá nový odstavec, který zní:

3a. Přístup k údajům uloženým v CIR se uděluje řádně zmocněným pracovníkům vnitrostátních orgánů každého členského státu a řádně zmocněným pracovníkům agentur Unie příslušných pro účely stanovené v článcích 20 a 21 nařízení (EU) 2019/818. Tento přístup je omezen na rozsah nezbytný pro výkon úkolů těchto vnitrostátních orgánů a subjektů Unie v souladu s uvedenými účely a musí být přiměřený sledovaným cílům.“

26) Článek 29 se mění takto:

a) vkládají se nové odstavce 1a a 1b, které znějí:

„1a. Pro účely stanovené v článku 8a agentura eu-LISA zachová záznamy o každé operaci zpracování dat, ke které dojde v rámci systému Eurodac. Záznamy takových operací zahrnují prvky uvedené v prvním odstavci a shody, které byly zjištěny během provádění automatizovaného zpracování podle článku 20 nařízení (EU) 2018/1240.

1b. Pro účely stanovené v článku 8c členské státy a agentura eu-LISA zachovají záznamy o každé operaci zpracování dat, ke kterým dojde v rámci systému Eurodac a Vízového informačního systému v souladu s tímto článkem a se článkem 34 nařízení (ES) 767/2008.“;

b) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Pro účely stanovené v čl. 1 odst. 1 písm. a), a b), c), f) a g) přijme každý členský stát v souvislosti se svým vnitrostátním systémem opatření nezbytná k dosažení cílů stanovených v odstavci 1, 1a, 1b a 2 tohoto článku. Každý členský stát kromě toho vede záznamy o pracovnících řádně zmocněných k vkládání nebo získávání údajů.“

27) V čl. 39 odst. 2 se doplňuje nové písmeno i), které zní:

„i)v příslušných případech odkaz na použití Evropského vyhledávacího portálu za účelem vyhledávání v systému Eurodac, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) 2019/818.

28) Za článek 40 se vkládá nová kapitola VIIIa:

KAPITOLA VIIIa

ZMĚNY NAŘÍZENÍ (EU) 2018/1240 a (EU) 2019/818

Článek 40a

Změny nařízení (EU) 2018/1240 

Nařízení (EU) 2018/1240 se mění takto:

1) v článku 11 se vkládá nový odstavec 6a, který zní:

„6a. Za účelem provedení ověření uvedených v čl. 20 odst. 2 písm. k) umožní automatické zpracování uvedené v odstavci 1 tohoto článku ústřednímu systému ETIAS vyhledávat v systému Eurodac zřízeném [nařízením (EU) XXX / XXX], s údaji uvedenými v čl. 17 odst. 2 písm. a) až d):

a) příjmení, rodné příjmení, křestní jméno (jména), datum narození, místo narození, pohlaví, současná státní příslušnost;

b) případná další jména (přezdívky, umělecká jména, obvyklá jména);

c) případné další státní příslušnosti;

d) druh, číslo a země vydání cestovního dokladu.“;

2) v čl. 25a odst. 1 se vkládá nové písmeno e), které zní:

„e) články 12, 13, 14 a 14a nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o Eurodacu].“;

3) v článku 88 se odstavec 6 nahrazuje tímto:

„6. Provoz systému ETIAS bude zahájen bez ohledu na to, zda je zavedena interoperabilita se systémem ECRIS-TCN.“

Článek 40b

Změny nařízení (EU) 2019/818

Nařízení (EU) 2019/818 se mění takto:

1) v článku 4 se bod 20 nahrazuje tímto:

„20. „určenými orgány“ určené orgány členského státu ve smyslu článku 6 nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o Eurodacu], čl. 3 odst. 1 bodu 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226, čl. 4 bodu 3a nařízení (ES) č. 767/2008 a čl. 3 odst. 1 bodu 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240;“

2) v čl. 10 odst. 1 se úvodní věty nahrazují tímto:

„Aniž je dotčen článek 39 nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o Eurodacu], články 12 a 18 nařízení (EU) 2018/1862, článek 29 nařízení (EU) 2019/816 a článek 40 nařízení (EU) 2016/794, agentura eu-LISA vede a uchovává protokoly o všech operacích zpracování údajů v rámci ESP. V těchto protokolech se zejména uvádí:“;

3) ustanovení čl. 13 odst. 1 se mění takto:

a) písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b) údajů uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. b) a odst. 2 nařízení (EU) 2019/816;“

b) doplňuje se nové písmeno c), které zní:

„c) údajů uvedených v čl. 12 písm. a) a b), čl. 13 odst. 2 písm. a) a b), čl. 14 odst. 2 písm. a) a b) a čl. 14a odst. 2 písm. a) a b) nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o Eurodacu].“;

4) článek 14 se nahrazuje tímto:

„Článek 14

Vyhledávání biometrických údajů s využitím sdílené služby pro porovnávání biometrických údajů

CIR a SIS používají k vyhledání biometrických údajů v nich uložených biometrické šablony uložené ve sdílené BMS. Vyhledávání na základě biometrických údajů probíhá v souladu s účely stanovenými v tomto nařízení a v nařízeních (ES) č. 767/2008, (EU) 2017/2226, v nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o Eurodacu], nařízeních (EU) 2018/1860, (EU) 2018/1861, (EU) 2018/1862 a (EU) 2019/816.“;

5) v článku 16 se úvodní věta v odstavci 1 nahrazuje tímto:

„Aniž je dotčen článek 39 nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o Eurodacu], články 12 a 18 nařízení (EU) 2018/1862 a článek 29 nařízení (EU) 2019/816, agentura eu-LISA vede a uchovává protokoly o všech operacích zpracování údajů ve sdílené BMS.“;

6) v článku 18 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. CIR ukládá následující údaje logicky odděleně podle informačního systému, z něhož pocházejí:

a) údaje uvedené v čl. 12 písm. a) až f), h) a i), čl. 13 odst. 2 písm. a) až f) h) a i), čl. 14 odst. 2 písm. a) až f), h) a i) a čl. 14a písm. a) až f), h) a i) nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o Eurodacu];

b) údaje uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. b) a odst. 2 a následující údaje uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2019/816: příjmení, křestní jméno (jména), datum narození, místo narození (obec a země), státní příslušnost či příslušnosti, pohlaví, případné předchozí jméno, pseudonymy nebo přezdívky, existují-li, případně informace uvedené v cestovních dokladech.“;

7) v článku 23 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Údaje uvedené v čl. 18 odst. 1, 2 a 2a se z CIR automaticky vymažou v souladu s příslušnými ustanoveními o uchovávání údajů nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o Eurodacu] a nařízení (EU) 2019/816.“;

8) článek 24 se nahrazuje tímto:

„Článek 24

Vedení a uchovávání protokolů

Aniž jsou dotčeny článek 39 nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o Eurodacu] a článek 29 nařízení (EU) 2019/816, agentura eu-LISA vede a uchovává protokoly o všech operacích zpracování údajů v rámci CIR v souladu s odstavci 2, 3 a 4 tohoto článku.“;

9) V čl. 26 odst. 1 se vkládají písm. aa), ab), ac) a ad), které znějí:

„aa)orgánům oprávněným k posouzení žádostí o mezinárodní ochranu, pokud posuzují novou žádost o mezinárodní ochranu:

ab)orgánům oprávněným ke sběru údajů uvedených v kapitole III nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o Eurodacu] při předávání údajů do systému Eurodac;

ac)orgánům oprávněným ke sběru údajů uvedených v kapitole IV nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o Eurodacu] při předávání údajů do systému Eurodac;

ad)orgánům oprávněným ke sběru údajů uvedených v kapitole IVA nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o Eurodacu] při předávání údajů do systému Eurodac;

10) článek 27 se mění takto:

a) v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno aa), které zní:

„aa) soubor údajů předán do systému Eurodac v souladu se články 10, 13, 14 a 14a nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o Eurodacu];“;

b) v odstavci 3 se doplňuje nové písmeno aa), které zní:

„aa) příjmení, křestní jméno (jména), rodné příjmení, dříve užívaná jména a přezdívky, datum narození, místo narození, státní příslušnost (příslušnosti) a pohlaví podle článků 12 až 14a nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o Eurodacu];“;

11) v čl. 29 odst. 1 se vkládá nové písmeno aa), které zní:

„aa) orgán posuzující žádost o mezinárodní ochranu, jak je uvedeno v nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o Eurodacu], v případě shod, které se vyskytnou při posuzování takové žádosti;“;

12) v článku 39 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Agentura eu-LISA zřídí, provede a provozuje ve svých technických prostorách CRRS obsahující údaje a statistiky uvedené v čl. 42 odst. 8 nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o Eurodacu], článku 74 nařízení (EU) 2018/1862 a článku 32 nařízení (EU) 2019/816, které jsou logicky odděleny podle informačního systému EU. Přístup k úložišti CRRS je poskytován pomocí kontrolovaného zabezpečeného přístupu se specifickými uživatelskými profily, a to výlučně pro podávání zpráv a statistiky orgánům uvedeným v čl. 42 odst. 8 nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o Eurodacu], článku 74 nařízení (EU) 2018/1862 a článku 32 nařízení (EU) 2019/816.“;

13) v čl. 47 odst. 3 se doplňuje nová odrážka, která zní:

Strany, jejichž údaje jsou zaznamenané v systému Eurodac, jsou informovány o zpracování osobních údajů za účelem tohoto nařízení v souladu s ustanovením odstavce 1 při předání nového souboru údajů do systému Eurodac v souladu s články 10, 12, 13, 14 a 14a nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o Eurodacu].“;

14) článek 50 se nahrazuje tímto:

„Článek 50

Předávání osobních údajů třetím zemím, mezinárodním organizacím a

soukromým subjektům

Aniž jsou dotčeny článek 31 nařízení (ES) č. 767/2008, články 25 a 26 nařízení (EU) 2016/794, článek 37 a 38 nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o Eurodacu], článek 41 nařízení (EU) 2017/2226, článek 65 nařízení (EU) 2018/1240 a vyhledávání v databázích Interpolu prostřednictvím ESP v souladu s čl. 9 odst. 5 tohoto nařízení, která dodržují kapitolu V nařízení (EU) 2018/1725 a kapitolu V nařízení (EU) 2016/679, nesmějí být osobní údaje uložené ve složkách interoperability nebo jimi zpracovávané nebo přístupné jejich prostřednictvím předány ani zpřístupněny žádné třetí zemi, mezinárodní organizaci ani soukromému subjektu.“;

29) vkládá se článek 41a, který zní:

„Článek 41a

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen výbor. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3. Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.“

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se smlouvami.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament    Za Radu

předseda/předsedkyně    předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1Název návrhu/podnětu 

Pozměněný návrh na NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání biometrických údajů za účelem účinného uplatňování nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o řízení azylu a migrace] a nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o znovuusídlování] za účelem identifikace neoprávněně pobývajícího státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti a o žádostech orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1240 a (EU) 2019/818

1.2Příslušné oblasti politik (skupina programů)

11 – Správa hranic

1.3Návrh/podnět se týká: 

 nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 31  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4Cíle

1.4.1Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem 

Jak oznámila předsedkyně von der Leyenová ve svých politických směrech, sdělení o novém paktu o migraci a azylu (COM(2020)XXX final) představuje nový směr v oblasti migrace za účelem nastolení spravedlivé rovnováhy mezi odpovědností žadatelů o mezinárodní ochranu v Evropě a solidaritou mezi členskými státy při řešení otázky řízení migrace a azylu. Komise v této souvislosti rovněž navrhuje další posílení systému Eurodac.

Společně se svým sdělením o novém paktu o migraci a azylu (COM(2020) XXX final) Komise představuje pozměněný návrh na nařízení o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání biometrických údajů za účelem účinného uplatňování nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o řízení azylu a migrace] a nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o znovuusídlování] za účelem identifikace neoprávněně pobývajícího státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti a o žádostech orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1240 a (EU) 2019/818. Tento návrh je založen na obsahu prozatímní dohody, jíž spolunormotvůrci dosáhli při návrhu z roku 2016 na přepracování nařízení o Eurodacu a ukládá databázi nový soubor funkcí.

Tyto nové funkce umožní kromě sčítání žádostí o mezinárodní ochranu i sčítání žadatelů, správné zavádění rámce pro interoperabilitu, jenž byl zřízen zejména nařízením (EU) 2019/818, vhodnou podporu nového návrhu nařízení o řízení azylu a migrace (jež reformuje bývalý dublinský systém), jednodušší propojení s návratem a bezproblémové spojení s návrhem o prověřování.

1.4.2Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB 

Specifický cíl č. 1 ročního plánu řízení (AMP) GŘ HOME: posílení a rozvoj všech aspektů společného evropského azylového systému včetně jeho vnějšího rozměru;

Příslušné aktivity ABM/ABB Činnost 11 Správa hranic

Specifický cíl č. 1: Rozvoj funkcí systému Eurodac,

Specifický cíl č. 2: Zvýšení kapacity databáze Eurodac.

1.4.3Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Návrh bude stavět na prozatímní dohodě, jíž dosáhli spolunormotvůrci ohledně návrhu Komise z 2016 o přepracování nařízení o Eurodacu.

Cílem návrhu představeného v roce 2016 bylo pomoci členským státům zajistit, aby žádost podanou žadatelem o mezinárodní ochranu posuzoval jediný členský stát, a rovněž omezit rozsah zneužívání azylového systému odrazováním od obchodování s azylem (tzv. „asylum shopping“) v rámci EU. Jeho cílem rovněž bylo umožnit členským státům, aby prostřednictvím uložených dat identifikovaly neoprávněně pobývající státní příslušníky třetí země v EU. To by členským státům pomohlo při vydávání nových dokumentů příslušníkům třetí země s úmyslem navrátit je do jejich země původu. Snížením věku snímání otisků prstů na šest let se návrh zaměřil na podporu identifikace nezletilých osob a v případě potřeby na vyhledání rodinných příslušníků odloučených od své rodiny tím, že členskému státu umožní pokračovat ve vyšetřování v případě, že shoda otisků prstů ukáže jejich přítomnost v jiném členském státě. Jeho cílem zároveň bylo posílit ochranu nezletilých osob bez doprovodu, které ne vždy formálně usilují o mezinárodní ochranu a které uprchly z pečovatelských zařízení nebo zařízení sociálních služeb pro děti, do jejichž péče byly svěřeny. Registrace nezletilých osob ze třetích zemí do systému Eurodac by tudíž přispěla k tomu, aby bylo možné tyto děti sledovat a zabránit, aby se staly oběťmi vykořisťování.

Během vyjednávání spolunormotvůrci představili několik úprav. Do systému Eurodac byly proto přidány dvě nové kategorie osob, jmenovitě osob zaregistrovaných za účelem provedení postupu přijímání podle nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o znovuusídlování] a osob přijatých v rámci vnitrostátního programu znovuusídlování. Cílem těchto dodatečných kategorií je pomoci členským státům při správnému zavádění nařízení o znovuusídlování. Jedná se o dva z důvodů vyloučení přijetí dle tohoto nařízení v souladu se článkem 6 nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o znovuusídlování]; pokud by tyto údaje nebyly zaznamenané v systému Eurodac, členský stát provádějící postup znovuusídlování by musel dvoustranně ověřit u každého jiného členského státu, zda se dotčená osoba nacházela v některé z těchto dvou situací. Spolunormotvůrci rovněž představili změny, jež donucovacím orgánům zjednoduší přístup k systému Eurodac tím, že jim umožní vyhledávání na základě alfanumerických údajů. Rovněž představili nezbytné ustanovení o uchovávání oskenovaných barevných kopií dokladů totožnosti či cestovních dokladů v systému Eurodac. Cílem těchto ustanovení bylo zjednodušit návrat.

S přihlédnutím ke všemu výše uvedenému a na tomto základě bude tento návrh transformovat systém tak, aby umožnil sčítání (prvo)žadatelů o mezinárodní ochranu. Bude se jednat o první krok k mapování neoprávněného pohybu a k zajištění vhodné politické reakce za účelem řešení tohoto fenoménu, z čehož budou těžit členské státy i EU, Nové ustanovení zároveň zajisti soudržnost s návrhem nařízení o řízení azylu a migrace (jež je reformou bývalého dublinského systému). Tento návrh stanoví kritérium odpovědnosti za posouzení žádosti o mezinárodní ochranu v případě, že žádost byla zaregistrována poté, co byla dotyčná osoba vyloděna po pátrací a záchranné akci (podle současných pravidel se na tyto osoby vztahuje kritérium neoprávněného vstupu). Přestože jsou pravidla příslušnosti u této nové kategorie stejná jako pravidla u osob, které vstoupí nedovoleně, je rozdíl podstatný s ohledem na skutečnost, že členské státy, kde k vylodění dochází, čelí zvláštním výzvám, neboť u osob, které se vylodily po pátracích a záchranných operacích, nemohou použít stejné nástroje jako v případě neoprávněného překročení hranic po zemi nebo vzduchem. Proto je třeba mít v systému Eurodac samostatnou kategorii pro tyto osoby místo jejich registrace jako osob, které překročily hranici nelegálně (jak se to děje v současnosti). Systém Eurodac bude tento posun v odpovědnosti mezi členskými státy rovněž jasně odrážet, což urychlí azylová řízení. Označení bezpečnostního varování podle nového prověřovacího postupu také usnadní uplatňování pravidel relokace, protože osoby, jež představují bezpečnostní hrozbu, jsou z relokace vyloučeny. Podobně je na tom i nová položka pole označujícího členský stát, jenž žadateli vydal vízum, prodloužil jeho platnost či jehož jménem by vízum bylo vydáno, přičemž číslo žádosti o udělení víza by umožnilo uplatnění kritéria odpovědnosti pro ty členské státy/přidružené země, jež nepodléhají nařízení VIS, avšak vydání víza je přesto ovlivní. V širším smyslu tudíž členské státy budou po jasném označení těchto prvků v systému Eurodac těžit z rychlejšího postupu pro získání azylu. Konečně, nový návrh zajistí bezproblémové spojení s prověřováním přijetím termínů a jednodušší propojení s návratem označením, zda byl žadatel zamítnut a osoba nemá právo setrvat, a označením, zda byla poskytnuta pomoc s dobrovolným návratem a opětovným začleněním (AVVR).

Tento návrh rovněž zavede soubor následných změn souvisejících s rámcem pro interoperabilitu, včetně změn nařízení o interoperabilitě. Související nezbytná právní a finanční odůvodnění jsou uvedena v legislativním a finančním výkazu (LFS) interoperability a v tomto dokumentu nebudou zmiňována.

1.4.4Ukazatele výsledků a dopadů 

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Během aktualizace ústředního systému, včetně zavádění rámce pro interoperabilitu

Po schválení návrhu a přijetí technických specifikací bude ústřední systém Eurodac modernizován, pokud jde o kapacitu a propustnost přenosu z národních přístupových bodů členských států. Koordinaci řízení tohoto projektu modernizace ústředního systému a vnitrostátních systémů na úrovni EU bude zabezpečovat agentura eu-LISA, která bude rovněž koordinovat integraci vnitrostátního jednotného rozhraní (NUI) prováděnou členskými státy na vnitrostátní úrovni.

Specifický cíl: Připravenost k provozu, až nové nařízení o řízení azylu a migrace (jež je reformou bývalého dublinského systému) vstoupí v platnost.

Ukazatel: Pozměněné nařízení začne fungovat, až agentura eu-LISA oznámí, že úspěšně dokončila komplexní test ústředního systému Eurodac, který provede spolu s členskými státy.

Až bude nový ústřední systém funkční (článek 42 původního návrhu z roku 2016, na němž se prozatímně shodli spolunormotvůrci)

Až bude systém Eurodac funkční, agentura eu-LISA zajistí, že jsou zavedeny systémy, které budou fungování systému Eurodac sledovat ve vztahu ke stanoveným cílům. Na konci každého roku by agentura eu-LISA měla předložit Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu o činnostech ústředního systému, včetně jeho technického fungování a zabezpečení. Tato výroční zpráva obsahuje informace o řízení a výkonu systému Eurodac v porovnání s předem určenými kvantitativními ukazateli jeho cílů.

Do tří let od přijetí by agentura eu-LISA měla vypracovat studii technické proveditelnosti přidání softwaru pro rozpoznávání obličeje do ústředního systému, která zajistí spolehlivé a přesné výsledky na základě porovnání údajů o zobrazení obličeje.

Do sedmi let od přijetí a poté každé čtyři roky předloží Komise celkové hodnocení systému Eurodac posuzující dosažené výsledky vzhledem k cílům a dopad na základní práva, mimo jiné to, zda přístup do systému pro účely vymáhání práva nevedl k nepřímé diskriminaci osob, kterých se toto nařízení týká, a hodnotící trvalou platnost základních zásad a důsledky pro budoucí provoz a vypracuje nezbytná doporučení. Komise předá hodnotící zprávy Evropskému parlamentu a Radě.

Každý členský stát a Europol vypracují výroční zprávu o účinnosti porovnávání údajů o otiscích prstů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva, v níž se uvedou statistiky o počtu podaných žádostí a obdržených shod.

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1) Určení členského státu odpovědného za přezkoumání žádosti o mezinárodní ochranu podle nového návrhu nařízení o řízení azylu a migrace.

2) Kontrola totožnosti státních příslušníků třetích zemí, kteří neoprávněně vstupují do EU nebo zde neoprávněně pobývají, pro účely vystavení nových dokladů a návratu.

3) Pomoc při identifikaci zranitelných státních příslušníků třetích zemí, jako jsou nezletilé osoby, jež se často stávají oběťmi trestného činu převaděčství.

4) Posílení boje proti mezinárodní trestné činnosti, terorismu a dalším bezpečnostním hrozbám.

4) Pomoc při uplatňování nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o znovuusídlování] umožněním uplatňování důvodů vyloučení (jak je vysvětleno v ustanovení bodu 1.4.3).

5) Pomoc při mapování neoprávněného pobytu sčítáním (prvo)žadatelů.

6) Podpora účinného zavádění rámce pro interoperabilitu (včetně změn nařízení o interoperabilitě) a v této souvislosti i podpora cílů Vízového informačního systému (VIS) a Evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS). V případě systému VIS mají přístup k systému Eurodac příslušné vízové orgány za účelem nahlédnutí do údajů ve formátu určeném pouze k nahlížení; to přinese informace během postupu posuzování a rozhodování o žádostech o udělení víza. V případě systému ETIAS zvláštní ustanovení v rámci nařízení o Eurodacu umožní srovnání údajů v systému ETIAS s údaji v systému Eurodac, aby mohlo proběhnout ověření podle článku 20 nařízení o systému ETIAS. Národní jednotky ETIAS dále mají přístup k databázi systému Eurodac, do níž mohou nahlížet ve formátu pouze k nahlédnutí, za účelem přezkoumání žádostí o cestovní povolení.

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

Důvody pro akci na evropské úrovni (ex ante)

Žádný členský stát samotný se nemůže vypořádat s nedovoleným přistěhovalectvím, neoprávněným pohybem nebo vyřizovat všechny žádosti o azyl podané v EU. Již řadu let jsme v EU svědky toho, že určitá osoba vstoupí do Unie přes vnější hranice, ale neohlásí se na určeném hraničním přechodu. Bylo tomu tak zejména v letech 2014–2015, kdy do EU přicestovalo po trase přes střední a jižní Středomoří přes milion nelegálních migrantů. Obdobně jsme od roku 2015 byli svědky dalšího pohybu ze zemí, jež sdílejí vnější hranice s jinými členskými státy. Sledování souladu s unijními pravidly a postupy, jako je postup pro stanovení členského státu příslušnému k posuzování žádosti o azyl, se tudíž nemůže provádět pouze na úrovni členských států. V prostoru bez vnitřních hranic by se proti nedovolenému přistěhovalectví mělo postupovat společně. S ohledem na výše uvedené je EU schopna přijímat vhodná opatření lépe než členské státy.

Obdobně pouze na úrovni členských států nelze účinně uplatňovat důvody vyloučení podle nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o znovuusídlování].

Pro správu hranic přinese prospěch využívání tří stávajících rozsáhlých informačních systémů EU (SIS, VIS a Eurodac). Lepší informace o přeshraničním pohybu státních příslušníků třetích zemí na úrovni EU by pomohly vytvořit skutkový základ pro rozvoj a úpravu migrační politiky EU. Změna nařízení o Eurodacu je tedy nutná také z hlediska doplnění dalšího účelu, kterým je umožnit přístup pro účely kontroly nelegální migrace do EU a neoprávněného pohybu nelegálních migrantů v rámci EU (návrh z 2016). Tohoto cíle nemůže být členskými státy uspokojivě dosaženo individuálně, neboť uvedenou změnu může navrhnout pouze Komise. Úpravy nezbytné pro zajištění účinného zavedení rámce pro interoperabilitu mohou být ve stejném smyslu navrženy pouze Komisí.

Očekávaná vytvořená přidaná hodnota na úrovni Unie (ex post)

Očekává se, že nařízení o Eurodacu bude mít přidanou hodnotu na několika úrovních. Za prvé se očekává, že zajistí účinné a rychlé uplatňování pravidel podle návrhu nařízení o řízení azylu a migrace (bývalý dublinský systém) tím, že jasně označí nezbytné informace, jako je posun odpovědnosti z jednoho členského státu na druhý, údaje pro relokaci či údaje příslušné pro zřízení odpovědnosti. Za druhé se očekává, že bude lépe pomáhat při kontrole nedovoleného přistěhovalectví a zajišťování neoprávněného pohybu mimo jiné sčítáním nejen žádostí, ale i žadatelů o mezinárodní ochranu. Za třetí se očekává, že zajistí účinné uplatňování nařízení o znovuusídlování poskytováním informací nezbytných k posuzování, jež probíhá ve fázi postupu pro přijetí. Pokud dané informace nejsou v systému Eurodac, musel by je získat členský stát, jenž provádí postup pro přijetí, a to dvoustranným kontaktováním všech ostatních členských států. Za čtvrté se očekává, že zajistí fungování systému Eurodac v rámci pro interoperabilitu, jelikož některá ustanovení nařízení o interoperabilitě musí být vhodné protějšky v právních aktech upravujících databáze, na které se interoperabilita vztahuje. V neposlední řadě se očekává, že zjednoduší návraty a zajistí bezproblémové spojení s prověřování.

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Hlavní poznatky získané během modernizace ústředního systému po přijetí přepracovaného znění nařízení o Eurodacu 32 poukazují na důležitost včasného řízení projektu členskými státy a zajištění toho, aby byl projekt modernizace vnitrostátního připojení řízen v souladu s průběžnými cíli. Přestože agentura eu-LISA stanovila pro modernizaci ústředního systému a vnitrostátních připojení pevný harmonogram, řada členských států se s ústředním systémem do 20. července 2015 (dva roky po přijetí nařízení) nepropojila, případně riskovala nedodržení daného termínu.

Na workshopu o získaných poznatcích z modernizace ústředního systému v roce 2015 členské státy rovněž poukázaly na to, že je nutné, aby další modernizace ústředního systému zahrnovala fázi zavádění, čímž se zajistí, že všechny členské státy se budou moci k ústřednímu systému připojit včas.

Pro členské státy, které se s připojením k ústřednímu systému v roce 2015 zpozdily, byla nalezena alternativní řešení. Agentura eu-LISA například jednomu členskému státu zapůjčila řešení v podobě národního přístupového bodu/přenosu zobrazení otisků prstů (NAP/FIT), které agentura používala pro testování simulací, jelikož dotčený členský stát nedokázal zajistit nezbytné finanční prostředky pro to, aby mohl zahájit zadávací řízení krátce po přijetí nařízení o Eurodacu. Další dva členské státy musely před instalací zadaných řešení NAP/FIT použít k připojení „interní“ řešení.

Agentura eu-LISA podepsala s poskytovatelem služby rámcovou smlouvu o vývoji funkcí a údržbě služeb pro systém Eurodac. Mnohé členské státy tuto rámcovou smlouvu využily pro zadání zakázky na standardizované řešení NAP/FIT, čímž ušetřily čas i finance vzhledem k tomu, že nemusely organizovat vnitrostátní postupy při zadávání zakázek. Možnost rámcové smlouvy by měla být pro budoucí modernizaci systému opět vzata v úvahu.

1.5.4Slučitelnost a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

Tento návrh by měl být vnímán jako součást neustálého rozvoje dublinského nařízení 33 , jež má být nahrazeno nařízením o řízení azylu a migrace, sdělením Komise o novém paktu o migraci a azylu (COM(2020) XXX final) a sdělením Komise „Silnější a inteligentnější informační systémy pro ochranu hranic a bezpečnost“ 34 , jakož i ve spojení s Fondem pro vnitřní bezpečnost – hranice 35 jako součást víceletého finančního rámce a nařízení o zřízení agentury eu-LISA 36 .

V rámci generálních ředitelství Komise odpovídá za zavedení systému Eurodac GŘ HOME.

1.6Doba trvání akce a finanční dopad 

 časově omezená doba trvání

   s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

   finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

 časově neomezená doba trvání

Zavádění s vývojovou fází během prvních tří let po přijetí,

po kterém bude následovat zahájení provozu a údržba.

1.7Předpokládaný způsob řízení 

 Přímé řízení Komisí

prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

   prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

mezinárodní organizace a jejich agentury (bude upřesněno),

EIB a Evropský investiční fond,

subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

veřejnoprávní subjekty,

soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky:

Komise bude odpovědná za celkové řízení akce a agentura eu-LISA za vývoj, provoz a údržbu systému.

 

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

Pravidla pro sledování a hodnocení systému Eurodac jsou uvedena v článku 42 původního návrhu z 2016:

Výroční zpráva: monitorování a hodnocení

1. Agentura eu-LISA předkládá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a evropskému inspektorovi ochrany údajů výroční zprávu o činnostech ústředního systému, včetně jeho technického fungování a zabezpečení. Výroční zpráva obsahuje informace o řízení a výkonu systému Eurodac vzhledem k předem určeným kvantitativním ukazatelům úkolů uvedených v odstavci 2.

2. Agentura eu-LISA zajistí, aby byly zavedeny postupy pro sledování fungování ústředního systému vzhledem k cílům týkajícím se výsledků, efektivity nákladů a kvality služeb.

3. Pro účely technické údržby, vypracovávání zpráv a statistik má agentura eu-LISA přístup k potřebným informacím, které se týkají zpracovávání údajů v ústředním systému.

3a.    Do tří let od přijetí provede agentura eu-LISA studii technické proveditelnosti, pokud jde o rozšíření ústředního systému o software pro rozpoznávání obličeje pro účely porovnávání zobrazení obličeje. Studie vyhodnotí spolehlivost a přesnost výsledků použití softwaru pro rozpoznávání obličeje pro účely systému Eurodac, a dříve než bude technologie rozpoznávání obličeje do ústředního systému zavedena, vypracuje nezbytná doporučení.

4. Do sedmi let od přijetí a poté každé čtyři roky předloží Komise celkové hodnocení systému Eurodac posuzující dosažené výsledky vzhledem k cílům a dopad na základní práva, mimo jiné to, zda přístup do systému pro účely vymáhání práva nevedl k nepřímé diskriminaci osob, kterých se toto nařízení týká, a hodnotící trvalou platnost základních zásad a důsledky pro budoucí provoz a vypracuje nezbytná doporučení. Komise předá hodnotící zprávy Evropskému parlamentu a Radě.

5. Členské státy poskytnou agentuře eu-LISA a Komisi informace nezbytné k vypracování výročních zpráv podle odstavce 1.

6. Agentura eu-LISA, členské státy a Europol poskytují Komisi informace nezbytné pro přípravu celkového hodnocení uvedeného v odstavci 4. Tyto informace nesmějí ohrozit pracovní metody ani obsahovat informace, které prozrazují zdroje, pracovníky nebo informace o vyšetřování určených orgánů.

7. Každý členský stát a Europol vypracují při dodržení vnitrostátních právních předpisů o zveřejňování citlivých informací výroční zprávu o účinnosti porovnávání údajů o otiscích prstů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva, která obsahuje informace a statistické údaje o:

   přesném účelu porovnání, včetně druhu teroristického trestného činu nebo závažného trestného činu,

   skutečnostech zakládajících důvodné podezření,

   opodstatněných důvodech pro to, aby nebylo provedeno porovnání s jinými členskými státy podle rozhodnutí 2008/615/SVV v souladu s čl. 32 odst. 1 tohoto nařízení,

   počtu žádostí o porovnání,

   počtu a druhu případů, které byly završeny úspěšným určením totožnosti,

   potřebě a využití postupu pro výjimečně naléhavé případy včetně případů, kdy orgán provádějící ověření při následném ověření výjimečnou naléhavost neuznal.

Členské státy a Europol předají Komisi do 30. června následujícího roku své výroční zprávy.

8. Na základě výročních zpráv členských států a Europolu uvedených v odstavci 7 a celkového hodnocení uvedeného v odstavci 4, zpracuje Komise výroční zprávu o přístupu do systému Eurodac pro účely vymáhání práva a předá ji Evropskému parlamentu, Radě a evropskému inspektorovi ochrany údajů.

2.2Systémy řízení a kontroly 

2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

Agentura eu-LISA má být centrem excelence v oblasti vývoje a řízení rozsáhlých informačních systémů. Vykonává činnosti spojené s vývojem/modernizací a provozem ústředního systému Eurodac.

Právní přijetí a vývoj

Ústřední systém Eurodac bude modernizován po přijetí návrhu/prováděcích aktů a po přijetí technických specifikací. Během fáze vývoje bude veškeré vývojové činnosti provádět agentura eu-LISA. Agentura eu-LISA bude koordinovat projektové řízení modernizace ústředního systému a vnitrostátních systémů na úrovni EU a integraci národního jednotného rozhraní, jež provedou členské státy na vnitrostátní úrovni.

Vysílejte živě

Aby pozměněné nařízení začalo fungovat, agentura eu-LISA musí oznámit, že úspěšně dokončila komplexní test ústředního systému Eurodac, který provede spolu s členskými státy.

Provoz

Agentura eu-LISA během fáze provozu technicky udržuje systém a monitoruje fungování systému v souladu s jeho cíli. Na konci každého roku by agentura eu-LISA měla předložit Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu o činnostech ústředního systému, jenž zajišťuje spolehlivé a přesné výsledky.

2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

Byla zjištěna tato rizika:

1) Pro agenturu eu-LISA může být obtížné řídit vývoj a integraci tohoto systému souběžně s vývojem dalších složitějších systémů (Systém vstupu/výstupu, AFIS pro SIS II, VIS, ...) ve stejném období.

2) Modernizovaný systém Eurodac musí být integrována do vnitrostátních informačních systémů, jež musí být plně v souladu s ústředními požadavky. Diskuse s členskými státy v zájmu zajištění jednotného používání systému mohou vést k průtahům při jeho vývoji.

Výše popsaná rizika představují typická rizika projektu:

1. riziko nedokončení projektu včas;

2. riziko nedokončení projektu s dodržením rozpočtu;

3. riziko nedodání projektu v plném rozsahu.

První riziko je nejvýznamnější, jelikož překročení termínu vede k vyšším nákladům, protože většina nákladů se vztahuje k časovému období: náklady na zaměstnance, náklady na licence placené ročně atd.

Tato rizika lze zmírnit použitím technik projektového řízení, včetně mimořádných událostí v projektech vývoje a zajištění dostatečného počtu pracovníků tak, aby bylo možno zvládat i pracovní špičku. Odhad zátěže se obvykle provádí na základě předpokladu rovnoměrně rozloženého pracovního zatížení v čase, zatímco ve skutečnosti projekty vykazují nerovnoměrné zatížení, které se řeší vyšší alokací zdrojů.

Existuje několik rizik spojených s využíváním externích dodavatelů pro tyto vývojové práce:

1. zejména riziko, že dodavatel na projekt nevyčlení dostatečné zdroje nebo že navrhne a vyvine systém, který nebude technicky aktuální,

2. riziko, že dodavatel nebude plně dodržovat administrativní techniky a metody pro rozsáhlé informační projekty za účelem snížení nákladů,

3. nelze zcela vyloučit riziko, že dodavatel bude čelit finančním obtížím z důvodů, jež nesouvisejí s tímto projektem.

Tato rizika jsou zmírňována udělováním zakázek na základě přísných kritérií kvality, kontrolou referencí na dodavatele a udržováním pevných vztahů s nimi. Jako poslední možnost lze pak v případě potřeby použít přísné doložky o pokutách a výpovědní doložky.

2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

Agentura eu-LISA má být centrem excelence v oblasti vývoje a řízení rozsáhlých informačních systémů. Vykonává činnosti spojené s vývojem/modernizací a provozem ústředního systému Eurodac.

Účetní závěrky agentury podléhají schválení Účetním dvorem a postupu udělování absolutoria. Útvar interního auditu Komise bude provádět audity ve spolupráci s interním auditorem agentury.

Poměr „nákladů na kontroly/hodnoty souvisejících spravovaných finančních prostředků“ oznamuje Komise. Výroční zpráva o činnosti GŘ HOME za rok 2018 uvádí 0,31% pro tento poměr ve vztahu k subjektům pověřeným nepřímým řízením a decentralizovaným agenturám, včetně agentury eu-LISA. Agentura o tomto ukazateli nepodává jednotlivé informace. Agentura eu-LISA obdržela ke své roční účetní závěrce za rok 2017 auditorský výrok bez výhrad, z něhož vyplývá chybovost pod 2%. Nic nenasvědčuje tomu, že by v následujících letech došlo ke zhoršení předpokládané chybovosti.

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

Plánovaná opatření pro boj proti podvodům jsou stanovena v článku 50 nařízení (EU) 2018/1726, jenž stanoví:

1. Za účelem boje proti podvodům, korupci a jiným protiprávním jednáním se použije nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízení (EU) 2017/1939.

2. Agentura přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 o vnitřním vyšetřování prováděném úřadem OLAF a neprodleně přijme vhodné předpisy vztahující se na všechny zaměstnance agentury, a to za použití šablony stanovené v příloze uvedené dohody.

3. Účetní dvůr má pravomoc provádět u všech příjemců grantů, dodavatelů nebo subdodavatelů, kteří od agentury získali finanční prostředky Unie, audit na základě kontroly dokladů a inspekcí na místě.

4. Úřad OLAF může provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s pravidly a postupy stanovenými v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (49) s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie v souvislosti s grantem nebo veřejnou zakázkou financovanou agenturou.

5. Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2, 3 a 4, musí smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o udělení grantu agentury obsahovat ustanovení výslovně zmocňující Účetní dvůr, úřad OLAF a Úřad evropského veřejného žalobce k provádění takových auditů a šetření, a to v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

Použije se strategie GŘ HOME pro předcházení podvodům a jejich odhalování.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1Okruh víceletého finančního rámce a nově navržené výdajové rozpočtové položky 

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh výdajů

Příspěvek

Okruh 4: Migrace a správa hranic

Kapitola 11: Správa hranic

RP/NRP 37 .

zemí ESVO 38

z kandidátských zemí 39

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

4

11.1002 - Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva („eu-LISA“)

Rozl.

NE

NE

ANO*

NE

   * Agentura eu-LISA přijímá příspěvek od zemí, které jsou přidružené k Schengenské dohodě (Norsko, Island, Švýcarsko, Lichtenštejnsko).

   

3.2Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje 

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního
rámce 

11

Správa hranic

Agentura eu-LISA

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM

Hlava 1: Výdaje na zaměstnance

Závazky

(1a)

0,300

0,300

0,300

0,300

0,300

0,300

0,300

2,100

Platby

(1b)

0,300

0,300

0,300

0,300

0,300

0,300

0,300

2,100

Hlava 2: Výdaje na infrastrukturu a provoz

Závazky

(2a)

Platby

(2b)

Hlava 3: Provozní výdaje*

Závazky

(3a)

13,700

21,030

14,870

5,500

5,500

5,500

5,500

71,600

Platby

(3b)

13,700

21,030

14,870

5,500

5,500

5,500

5,500

71,600

Prostředky CELKEM 
pro agenturu eu-LISA

Závazky

=1a+2a+3a

14,000

21,330

15,170

5,800

5,800

5,800

5,800

73,700

Platby

=1b+2b+3b

14,000

21,330

15,170

5,800

5,800

5,800

5,800

73,700



Okruh víceletého finančního
rámce 

7

Evropská veřejná správa

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu , která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

GŘ HOME

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM

Lidské zdroje

0,450

0,450

0,450

0,450

0,450

0,450

0,450

3,150

Ostatní správní výdaje

CELKEM prostředky na OKRUH 7 víceletého finančního rámce

(Závazky celkem = platby celkem)

0,450

0,450

0,450

0,450

0,450

0,450

0,450

3,150

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM

Prostředky CELKEM
ze všech OKRUHŮ

víceletého finančního rámce 

Závazky

14,450

21,780

15,620

6,250

6,250

6,250

6,250

76,850

Platby

14,450

21,780

15,620

6,250

6,250

6,250

6,250

76,850

Náklady související s Europolem zde nejsou, jelikož náklady související s přístupovým bodem Europolu ponese samotný Europol.

3.2.2Odhadovaný dopad na prostředky agentury eu-LISA - tabulka výstupů

   Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

   Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy

 

 

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

 

Druh

Průměrné náklady

Číslo

Náklady

Číslo

Náklady

Číslo

Náklady

Číslo

Náklady

Číslo

Náklady

Číslo

Náklady

Číslo

Náklady

Číslo

Náklady

 

SPECIFICKÝ CÍL Č. 1: Rozvoj funkcí systému Eurodac

– Výstup

Dodavatel 40

 

 

0,130

 

0,670

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

-

0,800

Mezisoučet za specifický cíl č. 1

-

0,130

-

0,670

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0,800

SPECIFICKÝ CÍL Č. 2: Zvýšení kapacity databáze Eurodac

– Výstup

Hardware, software 41

 

 

7,870

 

11,260

 

8,870

 

 

 

 

 

 

 

 

-

28,000

– Výstup

Údržba

 

 

3,400

 

3,500

 

2,700

 

2,400

 

2,400

 

2,400

 

2,400

-

19,200

– Výstup

Projekty+vývoje

 

 

0,800

 

0,800

 

0,800

 

1,000

 

1,000

 

1,000

 

1,000

-

6,400

– Výstup

Znovuusídlování

 

 

0,400

 

0,500

 

0,100

 

 

 

 

 

 

 

 

-

1,000

– Výstup

Alfanumerické vyhledávání

 

 

1,000

 

1,000

 

0,500

 

 

 

 

 

 

 

 

-

2,500

– Výstup

Kopie pasů

 

 

0,100

 

0,300

 

0,100

 

 

 

 

 

 

 

 

-

0,500

– Výstup

Rozpoznávání obličeje systému Eurodac

 

 

 

 

3,000

 

 

 

 

 

 

 

 

 

-

3,000

– Výstup

Další údržba systému Eurodac (HW/SW/active.active)

 

 

 

 

 

 

1,800

 

2,100

 

2,100

 

2,100

 

2,100

-

10,200

Mezisoučet za specifický cíl č. 2

 

 

 

20,360

 

14,870

 

5,500

 

5,500

 

5,500

 

5,500

-

70,800

CELKEM za cíle 1 a 2

 

 

 

21,030

 

14,870

 

5,500

 

5,500

 

5,500

 

5,500

-

71,600

3.2.3Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

1)Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

2)Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Roky

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM

OKRUH 7 
víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

0,450

0,450

0,450

0,450

0,450

0,450

0,450

3,150

Ostatní správní výdaje

OKRUH 7 
víceletého finančního rámce

0,450

0,450

0,450

0,450

0,450

0,450

0,450

3,150

Mimo OKRUH 7 42  
of the multiannual financial framework

Lidské zdroje

Ostatní výdaje 
správní povahy

Mezisoučet 
mimo OKRUH 7 
víceletého finančního rámce

GŘ HOME CELKEM

0,450

0,450

0,450

0,450

0,450

0,450

0,450

3,150

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.



3.2.3.1Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

1)Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

2)Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Roky

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

Ústředí a zastoupení Komise

3

3

3

3

3

3

3

Delegace

Výzkum

Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: PPÚ) - SZ, MS, VNO, ZAP a MOD)  43

Okruh 7

Financováno z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce 

– v ústředí

– při delegacích

Financováno z krytí programu  44

– v ústředí

– při delegacích

Výzkum

Jiné (uveďte)

GŘ HOME CELKEM

3

3

3

3

3

3

3

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci

Různé úkoly související se systému Eurodac, např. v kontextu stanoviska Komise k ročnímu pracovnímu programu a sledování jeho provádění, dozoru nad přípravou rozpočtu agentury a sledování jeho provádění, podpory agentury při rozvoji jejích činností v souladu s politikami EU, včetně účasti na setkáních odborníků atd.

Externí zaměstnanci

Odhadovaný dopad na zaměstnance (dodatečné plné pracovní úvazky) – plán pracovních míst agentury eu-LISA

Pracovní místa (plán pracovních míst)

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Dodatečná pracovní místa

2

2

2

2

2

2

2

Nábor pracovníků je naplánován na leden 2021. Všichni zaměstnanci musí být k dispozici začátkem roku 2021, aby bylo možné včas začít s vývojem systému Eurodac a zajistit zahájení jeho provozu v roce 2021. Je třeba přijmout dva nové dočasné zaměstnance, kteří pokryjí potřeby jak v souvislosti s prováděním projektu, tak ohledně provozní podpory a údržby po uvedení do provozu. Tyto zdroje budou využity na:

·podporu provádění projektu jako členové týmu projektu, včetně činností, které zahrnují: definování požadavků a technických specifikací, spolupráci s členskými státy a poskytování podpory členským státům při provádění, aktualizace dokumentu pro ovládání rozhraní (ICD), monitorování smluvních dodávek, činnosti týkající se testování projektu (včetně koordinace testů prováděných členskými státy), poskytování a aktualizace dokumentace atd.,

·podporu činností souvisejících s přechodem, jejichž cílem je zprovoznit systém ve spolupráci s dodavatelem (sledování verzí, aktualizace operačního procesu, odborná příprava (včetně odborné přípravy v členských státech) atd.,

·podporu dlouhodobých činností, definice specifikací, vypracování smluv v případě změny systému (např. kvůli rozpoznávání zobrazení) nebo v případě, že bude zapotřebí upravit smlouvu o údržbě provozního stavu (MWO) nového systému Eurodac tak, aby zahrnovala dodatečné změny (technické a rozpočtové),

·zvýšení podpory druhé úrovně po zahájení provozu, během průběžné údržby a provozu.

Tyto dva nové zdroje (dočasní zaměstnanci na plný pracovní úvazek) budou jednat nad rámec kapacit interního týmu, jehož činnosti se rovněž týkají projektových činností, které souvisí s projektem a s kontrolou plnění smluvních závazků, finanční kontrolou a provozem. Využitím dočasných zaměstnanců se zabezpečí dostatečná doba trvání a kontinuita smluv tak, aby se zajistila kontinuita provozu a uplatnění týchž odborníků pro operativní podpůrné činnosti po dokončení projektu. Kromě toho operativní podpůrné činnosti vyžadují přístup k produkčnímu prostředí, který nelze poskytnout smluvním dodavatelům nebo externím pracovníkům.

3.2.4Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

1)nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

2)počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Roky

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM

Upřesněte spolufinancující subjekt 

Spolufinancované prostředky CELKEM

3.3Odhadovaný dopad na příjmy 

1)Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

2)Návrh/podnět má tento finanční dopad:

   na vlastní zdroje

   na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky    

⌧ Příslušná výdajová položka v rozpočtu agentury eu-LISA

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:

Dopad návrhu/podnětu 45

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Příslušná příjmová položka v rozpočtu agentury eu-LISA

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

[…]

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje). 

Agentura eu-LISA obdrží příspěvek ze zemí přidružených k opatřením souvisejícím se systémem Eurodac, jak stanoví příslušné dohody *.

Propočet je založen na propočtech příjmů z provádění systému Eurodac ve státech, které v současné době přispívají do souhrnného rozpočtu Evropské unie (uskutečněné platby). Tyto státy přispívají každý příslušný účetní rok částkou vypočtenou podle jejich hrubého domácího produktu jako procento hrubého domácího produktu všech zúčastněných států. Jelikož uskutečněné platby jsou známé pouze a posteriori, částky pro příslušné roky budou známé pouze a posteriori, místo skutečné částky tudíž uvádíme p.m. Výše skutečných prostředků by měla být založena na údajích ze systému Eurostat a může se lišit v závislosti na ekonomické situaci zúčastněných států.

* Dohoda mezi Evropským společenstvím a Islandskou republikou a Norským královstvím o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo na Islandu nebo v Norsku (Úř. věst. L 93, 3.4.2001, s. 40).

Dohoda mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 5).

Protokol mezi Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 39).

Protokol mezi Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku (2006/0257/CNS, uzavřen dne 24. října 2008, bude zveřejněn v Úř. věst.) a Protokol k dohodě mezi Evropským společenstvím a Islandskou republikou a Norským královstvím o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo na Islandu nebo v Norsku (Úř. věst. L 93, 3.4.2001).

(1)    Úř. věst. L […], […], s. […].
(2)    Úř. věst. L […], […], s. […].
(3)    Úř. věst. L […], […], s. […].
(4)    Úř. věst. L […], […], s. […].
(5)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti hranic a víz a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (EU) 2016/399, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1726 a (EU) 2018/1861 a rozhodnutí Rady 2004/512/ES a 2008/633/SVV, Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 27.
(6)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/818 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti policejní a justiční spolupráce, azylu a migrace a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726, (EU) 2018/1862 a (EU) 2019/816, Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 85.
(7)    Poslední pododstavec článku 79 nařízení (EU) 2019/817, poslední pododstavec článku 75 nařízení (EU) 2019/818.
(8)    Dohoda mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o kritériích a mechanismech pro určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v Dánsku nebo jiném členském státě Evropské unie a o systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy, Úř. věst. L 66, 8.3.2006, s. 37.
(9)    Dohoda mezi Evropským společenstvím a Islandskou republikou a Norským královstvím o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo na Islandu nebo v Norsku, Úř. věst. L 93, 3.4.2001, s. 40.
(10)    Dohoda mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku, Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 5.
(11)    Protokol mezi Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku, Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 39.
(12)    Protokol mezi Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku (2006/0257 CNS, uzavřený dne 24. října 2008, Úř. věst. L 161, 24.6.2009, s. 8) a Protokol k dohodě mezi Evropským společenstvím a Islandskou republikou a Norským královstvím o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo na Islandu nebo v Norsku (Úř. věst. L 93, 3.4.2001).
(13)    Viz například zpráva EASO o druhotném pohybu (neveřejná).
(14)    Iniciativa pro migrující děti vyzvala ke společnému přístupu k řešení problému ztracených dětí (dětí bez doprovodu a odloučených dětí), aby byly vytvořeny účinné mechanismy pro řešení rizik obchodování s lidmi a k přijetí standardů specifických pro děti pro azylová řízení.
(15)    Například berlínský akční plán nové evropské azylové politiky, 25. listopadu 2019, podepsaný 33 organizacemi a obcemi.
(16)    Doporučení UNHCR k navrhovanému paktu Evropské komise o migraci a azylu, leden 2020.
(17)    Doporučení IOM k navrhovanému paktu Evropské unie o migraci a azylu, únor 2020.
(18)    Projektová zpráva CEPS, Search and rescue, disembarkation and relocation arrangements in the Mediterranean. Sailing Away from Responsibility?, červen 2019.
(19)    Politická zpráva EUI, Srovnávací přehled migrační politiky: Monitorovací mechanismus pro azylovou a migrační politiku EU, březen 2020.
(20)    Všechny studie a zprávy Evropské migrační sítě jsou k dispozici na stránce: https://ec.europa.eu/home-affairs/what-we-do/networks/european_migration_network_en.
(21)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti hranic a víz a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (EU) 2016/399, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1726 a (EU) 2018/1861 a rozhodnutí Rady 2004/512/ES a 2008/633/SVV (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 27) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/818 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti policejní a justiční spolupráce, azylu a migrace a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726, (EU) 2018/1862 a (EU) 2019/816 (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 85).
(22)    Přijaté v Hamburku, Německo, dne 27. dubna 1979.
(23)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS), Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 60.
(24)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 ze dne 12. září 2018, kterým se zřizuje Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a kterým se mění nařízení (EU) č. 1077/2011, (EU) č. 515/2014, (EU) 2016/399, (EU) 2016/1624 a (EU) 2017/2226, Úř. věst. L 236, 19.9.2018, s. 1.
(25)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti hranic a víz a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (EU) 2016/399, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1726 a (EU) 2018/1861 a rozhodnutí Rady 2004/512/ES a 2008/633/SVV, Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 27.
(26)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/818 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti policejní a justiční spolupráce, azylu a migrace a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726, (EU) 2018/1862 a (EU) 2019/816, Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 85.
(27)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 ze dne 12. září 2018, kterým se zřizuje Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a kterým se mění nařízení (EU) č. 1077/2011, (EU) č. 515/2014, (EU) 2016/399, (EU) 2016/1624 a (EU) 2017/2226, Úř. věst. L 236, 19.9.2018, s. 1.
(28)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS), Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 60.
(29)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS, Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77.
(30)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex), Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1.
(31)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.
(32)    Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 1.
(33)    Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění). Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 31.
(34)    COM(2016) 205 final.
(35)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz a zrušuje rozhodnutí č. 574/2007/ES (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 143).
(36)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) a o změně nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a zrušení nařízení (EU) č. 1077/2011. Článek 1.3 „Agentura odpovídá za provozní řízení Schengenského informačního systému (SIS II), Vízového informačního systému (VIS) a Eurodacu.“, Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 99.

(37)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.
(38)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.
(39)    Kandidátské země a případné potenciální kandidátské země západního Balkánu.
(40)    Všechny smluvní náklady na aktualizace funkcí jsou rozděleny mezi první dva roky, přičemž největší část rozpočtu připadá na 2. rok (po přijetí).
(41)    Platby související s kapacitou jsou rozděleny do tří let takto: 40 %, 40 %, 20 %.
(42)    Technická nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
(43)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.
(44)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).
(45)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.
Top

V Bruselu dne 23.9.2020

COM(2020) 614 final

PŘÍLOHA

pozměněného návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání biometrických údajů za účelem účinného uplatňování nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o řízení azylu a migrace] a nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o znovuusídlování], za účelem identifikace neoprávněně pobývajícího státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti, o podávání žádostí donucovacích orgánů členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva a o změně nařízení (EU) 2018/1240 a (EU) 2019/818


PŘÍLOHA II

Srovnávací tabulka uvedená v článku 8a

Údaje poskytnuté podle čl. 17 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 1 , zaznamenané a uložené ústředním systémem ETIAS

Odpovídající údaje v systému Eurodac podle článků 12, 13, 14 a 14a tohoto nařízení, podle nichž by měly být údaje ETIAS kontrolovány

příjmení

příjmení

rodné příjmení

rodné jméno (jména)

jméno (jména)

osobní jméno (jména)

další jména (přezdívky, umělecká jména, obvyklá jména)

dříve použitá

jména a veškeré přezdívky

datum narození

datum narození

místo narození

místo narození

pohlaví

pohlaví

současná státní příslušnost

státní příslušnost (příslušnosti)

případné další státní příslušnosti

státní příslušnost (příslušnosti)

druh cestovního dokladu

druh cestovního dokladu

číslo cestovního dokladu

číslo cestovního dokladu

země vydání cestovního dokladu

třípísmenný kód vydávající země

(1)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 ze dne 12. září 2018, kterým se zřizuje Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a kterým se mění nařízení (EU) č. 1077/2011, (EU) č. 515/2014, (EU) 2016/399, (EU) 2016/1624 a (EU) 2017/2226, Úř. věst. L 236, 19.9.2018, s. 1.    
Top