52013DC0913

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Společně ke konkurenceschopné městské mobilitě účinně využívající zdroje

1.           Úvod

Evropská města[1], v nichž žije 70 % obyvatel EU a která vytváří více než 80 % HDP Unie, jsou propojena jedním z nejlepších dopravních systémů na světě. Mobilita ve městech je však stále složitější a méně účinná. Doposud velmi silně závisí na využívání konvenčně poháněných soukromých automobilů a k udržitelnějším druhům dopravy se přesouvá pouze pomalu.

V mnohých evropských městech je neustálým problémem přetížení dopravy, jehož náklady se odhadují na 80 miliard EUR ročně[2].

V městských oblastech také vzniká velký podíl emisí CO2 z dopravy (zhruba 23 %). Je třeba, aby se města zasadila o změnu trendů přetrvávajících z minulosti a přispěla k dosažení 60% snížení emisí skleníkových plynů, k němuž vyzvala Komise v bílé knize „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“[3] (dále jen „bílá kniha o dopravě z roku 2011“). Díky velké hustotě obyvatelstva a vysokému podílu cestování na krátké vzdálenosti mají města větší potenciál k přechodu na nízkouhlíkové druhy dopravy než dopravní systém jako celek, jelikož se zde může lépe uplatnit chůze, jízda na kole či veřejná doprava a rovněž je zde možné začít uvádět na trh vozidla poháněná alternativními palivy.

Cílem právních předpisů EU o kvalitě ovzduší[4] a stále přísnějších emisních norem pro silniční vozidla je zabránit tomu, aby byli občané vystaveni škodlivým látkám a částicím znečišťujícím ovzduší. Avšak města prakticky ve všech členských státech mají nadále s plněním právních požadavků problémy.

Počet smrtelných nehod na silnicích EU zůstává velmi vysoký, v roce 2012 zemřelo následkem nehod téměř 28 000 lidí. Městské oblasti se na počtu obětí silničního provozu v Evropě podílejí 38 % a nejvíce jsou zde nebezpečí vystaveni zranitelní účastníci provozu, například chodci. Ke snižování počtu úmrtí při dopravních nehodách v městských oblastech dochází jen podprůměrným tempem.

Postoje vůči městské mobilitě byly předmětem jednoho z průzkumů Eurobarometru[5]. Převážná většina občanů považuje dopravní přetížení, náklady, dopravní modely a negativní dopady městské mobility na životní prostředí a lidské zdraví za významné problémy. Většina respondentů však vidí vyhlídky na zlepšení dopravní situace ve svých městech spíše pesimisticky.

Průzkum rovněž poukázal na to, že situace se na různých místech EU značně liší. Co se týče městské mobility, nadále se prohlubuje propast mezi několika vyspělými evropskými městy a většinou ostatních, jež za nimi zaostávají.

Strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění[6] podtrhla význam modernizovaného a udržitelného evropského dopravního systému pro budoucí rozvoj Unie a zdůraznila potřebu řešit zejména dopravu ve městech.

Je zapotřebí výrazná změna.

Účelem tohoto sdělení je větší podpora evropských měst při řešení problémů týkající se městské mobility. K tomu, aby se městské oblasti Evropy rozvíjely udržitelnějším způsobem a byly splněny cíle, které EU stanovila pro konkurenční evropský dopravní systém účinně využívající zdroje, je nutná výrazná změna v přístupu k mobilitě ve městech.

Stejně tak je velmi důležité sjednotit roztříštěné přístupy a rozvíjet jednotný trh s inovačními řešeními městské mobility, a proto je třeba se zabývat takovými otázkami, jakými jsou společné normy a specifikace či společná zadávací řízení.

V tomto sdělení Komise uvádí, jak bude intenzivněji provádět opatření zaměřená na udržitelnou městskou mobilitu v oblastech, kde zapojení EU přináší přidanou hodnotu. Komise rovněž vybízí členské státy, aby podnikly rozhodnější a lépe koordinované kroky.

2.           Vytvářet udržitelnou městskou mobilitu společně

Přeměna městské mobility vyžaduje koordinovanou činnost osob s rozhodovací pravomocí a příslušných orgánů na všech úrovních správy.

Opatření na úrovni EU musí přispět ke společnému úsilí. Akční plán pro městskou mobilitu, který Komise vydala v roce 2009[7], získal silnou podporu Evropského parlamentu[8], Evropského hospodářského a sociálního výboru[9], Výboru regionů[10] a členských států[11] i zúčastněných stran z celé Unie. Do roku 2012 bylo v rámci tohoto akčního plánu úspěšně provedeno všech dvacet iniciativ.

Z tohoto důvodu Komise zahájila nezávislý přezkum[12] provádění akčního plánu a veřejnou konzultaci[13], aby prozkoumala, jak pokročit kupředu. Zúčastněné strany znovu potvrdily, že zapojení EU přidanou hodnotu přináší, a zdůraznily, že činnost na úrovni EU má jedinečný význam, protože nastoluje širokou debatu o městské mobilitě po celé Unii, usnadňuje výměnu zkušeností a osvědčených postupů, povzbuzuje výzkum a inovace a poskytuje finanční podporu projektům městské dopravy, zejména v méně rozvinutých regionech. Dále vyzdvihly důležitost spolupráce ohledně specifických témat, jako je plánování městské mobility, zavádění řešení založených na inteligentních dopravních systémech (ITS) nebo řízení přístupu do měst a bezpečnost silničního provozu.

Do činnosti v oblasti městské mobility v celé EU je třeba zapojit členské státy. Iniciativy Komise se nemohou týkat každého z tisíců měst po celé Evropě ani nemohou úspěšně identifikovat a překonávat specifické překážky bránící lepší a udržitelnější městské mobilitě, které se mohou objevit v různých částech Unie.

Aby koncepce a nástroje vytvářené na evropské úrovni získaly efektivní a široké uplatnění, měly by být přizpůsobeny konkrétním okolnostem každého členského státu a poté aktivně propagovány na vnitrostátní a regionální úrovni.

3.           Plány udržitelné městské mobility

Při plánování městské mobility se objevují nové přístupy, neboť místní orgány se snaží vymanit se z předchozích roztříštěných přístupů a vyvíjet strategie, které mohou podnítit přechod k čistším a udržitelnějším druhům dopravy, jako je chůze, jízda na kole[14], veřejná doprava a nové formy používání a vlastnění aut. Mnohá města po celé EU zkoušejí inovativní řešení pro městskou mobilitu a sdílejí své zkušenosti prostřednictvím různých sítí měst.

Komise aktivně propaguje koncept plánování udržitelné městské mobility již několik let. Iniciativy financované EU sdružují zúčastněné strany a odborníky, kteří společně analyzují stávající přístupy, diskutují o problémových bodech a vybírají nejlepší postupy pro plánování. S podporou Komise[15] byly například vypracovány pokyny pro vypracování a provádění plánů udržitelné městské mobility[16], jež místním orgánům nabízejí konkrétní návrhy, jak provádět strategie pro městskou mobilitu, které jsou založeny na důkladné analýze stávající situace, jakož i jasnou vizi udržitelného rozvoje jejich městské oblasti.

Koncept plánu udržitelné městské mobility zohledňuje funkční městské oblasti a navrhuje, aby opatření pro městskou mobilitu byla začleněna do širší městské a územní strategie. Na vytváření těchto plánů by proto měli spolupracovat zástupci různých oblastí politiky, různých odvětví (doprava, využívání půdy a územní plánování[17], životní prostředí, hospodářský rozvoj, sociální politika, zdraví, bezpečnost silničního provozu atd.) a různých úrovní veřejné správy a rovněž orgány ze sousedících oblastí, jak městských, tak venkovských.

Plány udržitelné městské mobility slouží k podpoře vyrovnaného rozvoje a lepší integrace různých druhů dopravy v rámci městské mobility. Při tomto druhu plánování se v městské mobilitě klade důraz v prvé řadě na lidi. Plánování proto zdůrazňuje zapojení občanů a zúčastněných stran a podporuje rovněž změny chování v oblasti mobility.

Plány udržitelné městské mobility mohou městům pomoci, aby účinně využívala stávající dopravní infrastrukturu a služby a aby v rámci městské mobility přijímala opatření nákladově efektivním způsobem.

Koncept plánů udržitelné městské mobility získal v posledních letech značný náboj a Komise bude nadále podporovat rozvoj a propagaci tohoto konceptu v budoucnosti.

Aby se však zajistilo, že osvědčené postupy v oblasti plánování udržitelné městské mobility budou využívány ve velkém měřítku, měla by být tato koncepce přizpůsobena zvláštním požadavkům a stávajícím postupům plánování v daném členském státě a poté aktivně propagována na vnitrostátní úrovni. Dále by měla být v členských státech přijata vhodná opatření, jež by zajistila rámcové podmínky, které umožní místním orgánům provádět místní strategie městské mobility úspěšně.

Členské státy by proto měly:

· provést důkladné posouzení současného a budoucího fungování městské mobility na svém území, a to rovněž s ohledem na hlavní cíle politiky EU;

· vyvinout přístup k městské mobilitě zajišťující koordinaci a interakci opatření na celostátní, regionální a místní úrovni;

· zajistit, aby pro městské oblasti byly vypracovány plány udržitelné městské mobility, které budou prováděny jako součást širší strategie městského nebo územního rozvoje;

· provést přezkum – a případně změny – technických, politicky podložených, právních, finančních a dalších nástrojů, jež mají orgány místního plánování k dispozici;

· popřípadě přijmout opatření zamezující nejednotným přístupům, aby byla zajištěna jednak kontinuita a slučitelnost opatření v oblasti městské mobility a jednak fungování vnitřního trhu.

Komise naproti tomu:

· v roce 2014 vytvoří evropskou platformu pro plány udržitelné městské mobility, s jejíž pomocí bude koordinována spolupráce v EU na dalším rozvoji konceptů a nástrojů, poskytne jednotné kontaktní místo a rozšíří stávající internetové stránky www.mobilityplans.eu na virtuální centrum znalostí a kompetencí;

· podpoří vnitrostátní, regionální a místní orgány při vypracování a provádění plánů udržitelné městské mobility, a to i prostřednictvím nástrojů financování.

4.           Koordinace veřejných a soukromých aktivit

K dosažení systémového zlepšení v odvětví dopravy je třeba společného úsilí veřejných aktérů na všech úrovních veřejné správy i zapojení soukromého sektoru v následujících oblastech, na které upozornila bílá kniha o dopravě z roku 2011.

Více opatření týkajících se městské logistiky

Městská logistika má zásadní význam pro úspěšné fungování měst a představuje značný podíl městské dopravy jako součást regionálních, celostátních a mezinárodních dodavatelských řetězců. Očekává se, že této logistiky bude přibývat, čímž se dále zvýší její vysoké externí náklady. Logistické potřeby jsou však často v městském plánování a řízení opomíjeny.

Existuje značný potenciál ke zlepšení logistických operací a služeb ve městě. Kromě toho jsou vozidla pro vymezené oblasti, například vozidla poštovních doručovatelů či popelářské vozy, vhodnou skupinou, u níž by se mohly začít zavádět nové typy vozidel a alternativních paliv, aby se snížila závislost na ropě a emise. Níže uvedená opatření, společně s dalšími iniciativami z bílé knihy o dopravě z roku 2011 (například balíček Čistá energie pro dopravu), přispějí k dosažení cíle, kterým je snížit emise CO2 z městské logistiky v největších evropských městech do roku 2030 téměř na nulu.

Členské státy a městské orgány musí vytvořit rámec (např. zóny pro dodávky, pravidla upravující přístup, prosazování atd.), aby zajistily, že pro soukromé provozovatele logistiky existuje komerční motivace k investicím do nových technologií a řešení. Měly by rovněž usnadnit spolupráci mezi různými aktéry, budovat nezbytné kapacity na místní úrovni, podporovat zavádění osvědčených postupů, zajišťovat interoperabilitu místních logistických řešení založených na ITS a zajistit, že tato činnost je součástí vnitrostátních priorit.

Členské státy by měly:

· zajistit, aby městská logistika byla řádně zohledňována ve vnitrostátních přístupech k městské mobilitě a zejména v plánech udržitelné městské mobility;

· vytvořit platformy pro spolupráci, výměnu údajů a informací, školení atd., pro všechny aktéry, kteří jsou součástí městských logistických řetězců.

Komise naproti tomu:

· zlepší šíření a využívání osvědčených postupů v městské logistice (2014);

· společně s odborníky vypracuje dokumenty s pokyny, které nabídnou praktickou pomoc při zlepšování účinnosti městské logistiky, např. vypracováním plánů dodávek a obsluhy, začleněním městské logistiky do pravidel upravujících přístup atd. (2014–2016);

· usnadní nákup čistých vozidel používaných v městské logistice přezkoumáním rozsahu portálu ekologických vozidel[18] (2015–2016).

Navrhovaný přístup je podrobně popsán v doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise „Výzva k přijetí opatření v městské logistice“.

Inteligentnější řízení přístupu do měst a poplatky za užívání silničních komunikací

Chceme-li centra měst co nejvíce zpřístupnit, je v používání městských prostor zapotřebí učinit jisté volby. Prostory pro nakládku a vykládku, vyhrazené autobusové pruhy, automobily, parkoviště, zařízení pro chodce i pruhy a parkovací místa pro cyklisty spolu ve městě vzájemně soutěží o prostor na silnicích[19] a města se musí snažit tyto konkurující požadavky zvládnout v závislosti na místních prioritách a podmínkách. Omezování přístupu vozidel do měst může přispět k optimalizaci celkového přístupu do měst, zlepšit kvalitu ovzduší a přispět k naplnění cíle postupného vyloučení vozidel na konvenční paliva z měst do roku 2050.

V současné době je v Evropě prováděno mnoho rozličných režimů a je zapotřebí těmto různým typům řízení přístupu, jejich nákladům a vlivům lépe porozumět.

Kvůli těmto odlišným pravidlům a požadavkům a zároveň nedostatku informací o tom, jak těmto různým režimům vyhovět, hrozí roztříštění vnitřního trhu a vytváření nových překážek pohybu osob a zboží. Plně harmonizovaný evropský přístup se nepovažuje za vhodný, neboť je velmi důležité, aby bylo možné vytváření a provádění těchto režimů přizpůsobit konkrétní situaci v každé městské oblasti. Nezávazné pokyny by však mohly městům a dotčeným členským státům umožnit, aby těžily ze zkušeností odjinud, a tam, kde je to vhodné, by podporovaly obecnější přístup k otázkám, jakými jsou například kategorie vozidel, dopravní značky, poskytování informací, vymáhání předpisů, výjimky a stanovování poplatků. Uživatelům by se tím usnadnilo pochopení a dodržování různých režimů a městům by byla zároveň ponechána možnost pružně režimy přizpůsobit svým místním podmínkám.

Provádění režimů by se kromě toho mělo řídit transparentními pravidly, která brání diskriminaci příležitostných nebo zahraničních účastníků provozu. Částečně společný přístup, například sdílení informací o režimech, by usnadnil plánování cest a využívání řešení založených na ITS při zavádění režimů by snížilo náklady pro města a účastníky provozu a zlepšilo by dodržování předpisů.

Členské státy by měly:

· provést podrobný přezkum účinnosti a dopadů stávajících a plánovaných režimů řízení přístupu do měst;

· vytvořit rámec, který místním dopravním orgánům umožní navrhovat, provádět a hodnotit režimy řízení přístupu, včetně vybírání poplatků za používání městských silnic.

Komise naproti tomu:

· podpoří mezi členskými státy a odborníky výměnu informací týkajících se řízení přístupu do měst v celé Unii, včetně základů, na nichž jsou jejich koncepce postaveny, jejich praktického provádění, účinnosti a dopadů;

· vypracuje spolu se zúčastněnými stranami nezávazné pokyny, jež mají městům pomoci provádět regulaci přístupu účinně.

Navrhovaný přístup je podrobně popsán v doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise „Výzva k inteligentnějšímu řízení přístupu vozidel do měst“.

Koordinované zavádění inteligentních dopravních systémů ve městech

Inteligentní technologie a zejména inteligentní dopravní systémy (ITS) jsou klíčovými prvky, které umožňují plánování městské mobility. Napomáhají tvůrcům politik při plnění jejich politických cílů a řízení konkrétního dopravního provozu. Zároveň pomáhají koncovým uživatelům tím, že jim umožní v oblasti mobility činit informovaná rozhodnutí.

ITS konkrétněji pomáhají různými způsoby optimalizovat využívání stávající infrastruktury, například prostřednictvím dopravní signalizace, plánovačů cest, systémů inteligentního prodeje jízdenek nebo systémů spolupráce (včetně systémů pro komunikaci mezi vozidly navzájem a mezi vozidlem a infrastrukturou). Podporují koordinované řízení silničních sítí a sítí veřejné dopravy a usnadňují zavádění městské logistiky a režimů řízení přístupu. Pro větší soudržnost a interoperabilitu řešení ITS v celé Evropě vypracovala skupina odborníků na městské ITS[20] soubor pokynů pro zavádění klíčových aplikací městských ITS[21].. V této souvislosti byly identifikovány osvědčené postupy, jakož i potřeby standardizace městských ITS.

Aby mohly městské oblasti plně využívat potenciál řešení ITS a současně zajistit nákladově efektivní, nepřetržité a hladké zavádění ITS v celé EU, je třeba vyvinout společné úsilí.

Členské státy by měly:

· při zavádění aplikací ITS ve svých aglomeracích používat pokyny vydané skupinou odborníků;

· rozvíjet vhodná rozhraní mezi městskými a okolními meziměstskými dopravními sítěmi;

· vytvářet interoperabilní multimodální soubory údajů, v nichž jsou shromažďovány všechny informace týkající se městské mobility.

Komise naproti tomu:

· bude dále pracovat na doplnění stávajících právních předpisů o přístupu k dopravním a cestovním údajům;

· vypracuje specifikace pro informace o dopravním provozu v reálném čase a multimodální informační služby, jak je stanoveno v rámci směrnice o ITS[22];

· usnadní zavádění komunikačních systémů mezi vozidly navzájem a mezi vozidlem a infrastrukturou v městských oblastech.

Navrhovaný přístup je podrobně popsán v doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise „Mobilizace inteligentních dopravních systémů ve městech EU“.

Bezpečnost silničního provozu ve městech

V silniční dopravě umírá v městských oblastech EU každý rok přibližně 11 000 lidí[23]. K většině smrtelných nebo vážných dopravních nehod, při nichž jsou postiženi zranitelní účastníci silničního provozu, dochází ve městech. K úmrtí chodců dochází zhruba ze dvou třetin v městských oblastech a 50 % obětí dopravních nehod v městských oblastech tvoří chodci nebo cyklisté. Během posledních deseti let se počet úmrtí chodců snížil pouze o 39 %, zatímco počet řidičů, kteří zemřeli při nehodě, se snížil o 49 %[24].

Je proto nezbytné nadále vyvíjet snahu, jejímž cílem bude posílit bezpečnost silničního provozu ve městech a chránit zvláště zranitelné účastníky provozu před smrtí nebo vážným zraněním.

Členské státy by měly:

· zajistit, aby plány udržitelné městské mobility zohledňovaly bezpečnost silničního provozu jako horizontální problematiku ve všech fázích procesu plánování a vhodným způsobem řešily otázky, k nimž patří bezpečná městská infrastruktura, zejména co se týče zranitelných účastníků silničního provozu, využití moderních technologií ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu ve městech, prosazování dopravních předpisů a školení o bezpečnosti silničního provozu;

· zajistit řádné shromažďování údajů o ukazatelích bezpečnosti silničního provozu na co nejpodrobnější úrovni a podporovat místní orgány, aby takových údajů využívaly pro místní analýzu a plánování bezpečnosti silničního provozu.

Komise bude v období 2014–2015:

· shromažďovat a šířit příklady osvědčených postupů při plánování bezpečnosti silničního provozu;

· analyzovat opatření ke snížení počtu vážných zranění v silničním provozu v městských oblastech.

Navrhovaný přístup je podrobně popsán v doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise „Cílená opatření pro bezpečnost silničního provozu ve městech“.

5.           Výraznější podpora ze strany EU

Sdílení zkušeností, zviditelnění osvědčených postupů a podpora spolupráce

Sdílení zkušeností, zviditelnění příkladů osvědčených postupů a podpora spolupráce v celé Unii má nesporný význam. Komise bude v budoucnu více podporovat související činnosti:

Středisko pro sledování městské mobility

V akčním plánu pro městskou mobilitu z roku 2009 Komise zřídila středisko pro sledování městské mobility v podobě virtuální platformy – internetové stránky ELTIS[25]. Tato platforma poskytuje jednotné kontaktní místo pro sdílení poznatků a zkušeností či diskuze o otázkách souvisejících s městskou mobilitou a dopravou.

Komise má v úmyslu zlepšit rozsah tohoto portálu rozšířením současného portálu pro plány mobility[26] na komplexní centrum znalostí a kompetencí, které sjednotí informace týkající se plánování městské dopravy z celé EU. Portál pro plány mobility bude začleněn do portálu ELTIS.

Kromě toho bude zřízena Evropská platforma pro plány udržitelné městské mobility. Tato platforma bude koordinováním všech souvisejících činností podporovaných Komisí v této oblasti[27] a podporou širší výměny povzbuzovat další rozvoj tohoto konceptu a nástrojů, které místní úřady pověřené plánováním potřebují k jeho úspěšnému zavádění.

URBACT – výměna osvědčených postupů v oblasti udržitelného rozvoje měst

URBACT[28] je evropský program pro vzdělávání a výměnu informací – financovaný z programu Evropská územní spolupráce –, který propaguje udržitelný rozvoj měst. Umožňuje městům, aby společně usilovala o vypracování pragmatických řešení, která jsou nová a udržitelná a obsahují hospodářský, sociální a environmentální rozměr. V příštím programovém období bude URBACT III i nadále podporovat výměnu a budování kapacit mezi evropskými městy.

Údaje a statistiky a srovnávací přehled městské mobility

Na základě mimo jiné výsledků studie o „Shromažďování evropských údajů a statistik v oblasti městské mobility“[29] bude Komise zkoumat, jak by se mohla zlepšit kvalita a dostupnost údajů a statistik týkajících se fungování městských dopravních systémů a rozhodování na místní, regionální, celostátní i evropské úrovni.

Komise bude zejména nadále podporovat vytvoření srovnávacího přehledu městské mobility, a to tím, že určí harmonizované ukazatele pro stanovení měřítka a porovnávání pokroku, kterého dosáhly městské oblasti v celé EU[30]. Komise naváže na výsledky jiných projektů, například EcoMobility Shift[31] a Conduits[32].

Skupina odborníků z členských států pro městskou mobilitu

Komise zřídí skupinu odborníků pro městskou mobilitu a dopravu vybraných z členských států, aby podpořila výměnu informací o tom, jak lze vnitrostátní politiky a politiky EU pro městskou mobilitu a dopravu posílit a lépe koordinovat.

Po dohodě s členskými státy mohou být zřízeny zvláštní pracovní skupiny, které budou podrobněji diskutovat specifická témata, jako je omezení přístupu do měst, městská logistika, ITS nebo srovnávací přehled městské mobility.

Zaměření výzkumu a inovací na řešení výzev městské mobility

Evropská unie již po mnoho let poskytuje zejména prostřednictvím svých rámcových výzkumných programů podporu pro výzkumné a inovační projekty zabývající se městskou dopravou. Tato podpora má velký význam pro dovedení nových technologií a konceptů mobility do fáze zavádění.

Od svého spuštění před deseti lety se iniciativa Komise CIVITAS stala motorem inovací městské mobility a učinila z evropských měst klíčové hráče inovačního procesu. Ve více než 60 evropských městech proběhlo téměř 700 demonstračních akcí a důkladné hodnocení jejich dopadů a procesů. Síť měst CIVITAS v současnosti sdružuje více než 200 členských měst a pokrývá prakticky všechny členské státy. CIVITAS se stala symbolem pro změnu v městské mobilitě a v modelech dopravy, ale také symbolem evropského partnerství.

CIVITAS 2020

Komise má v úmyslu spustit intenzivnější iniciativu CIVITAS 2020 v rámci programu Horizont 2020, rámcového programu Unie pro výzkum a inovace pro období 2014–2020[33]. Pracovní program Horizont 2020 pro roky 2014 a 2015 podpoří inovační politiky a technologie potřebné pro přechod ke konkurenceschopné městské mobilitě účinně využívající zdroje.

CIVITAS bude nadále podporovat místní partnerství při zavádění a testování nových přístupů v reálných podmínkách k otázkám, k nimž se řadí boj s přetížením silnic ve městech, omezenější používání vozidel na konvenční paliva v městských oblastech, snižování dopadů a nákladů plynoucích z městské přepravy nákladu a posilování kapacit místních orgánů tak, aby byly schopné vypracovat a zavádět plány udržitelné městské mobility.

Jako druhá strategická iniciativa v evropské inovační politice bylo v roce 2012 zahájeno evropské inovační partnerství Inteligentní města a obce[34]. Jeho cílem je zrychlit zavádění inovací v širokém měřítku tam, kde jsou výroba, distribuce a spotřeba energie, mobilita a doprava i IKT úzce propojeny. Tato iniciativa přispívá k dosažení cílů EU v oblasti boje proti změně klimatu zlepšením energetické účinnosti, vyšším využitím energie z obnovitelných zdrojů a snížením spotřeby energie, emisí skleníkových plynů, špatné kvality ovzduší a dopravního přetížení.

Inteligentní města a obce – evropské inovační partnerství

Cílem partnerství je překonání problematických bodů, které brání rozsáhlému zavádění inteligentních řešení ve městech. Partnerství se bude zejména věnovat klíčovým faktorům, jako je řízení a financování (včetně veřejných zakázek). Účelem partnerství Inteligentní města je usnadnit strategická partnerství mezi průmyslem, evropskými městy a ostatními stranami s cílem rozvíjet městské systémy a infrastruktury budoucnosti a napomoci všeobecnému zavedení inteligentních řešení ve městech. Tato iniciativa podpoří užší spolupráci mezi odvětvími, jako je doprava, energetika a informační a komunikační technologie.

Ačkoli většinu akcí v rámci tohoto partnerství budou pravděpodobně realizovat orgány místní správy, podniky, výzkumné organizace a organizace občanské společnosti, v rámci programu Horizont 2020 se rovněž počítá s finanční podporou z rozpočtu EU.

Iniciativa Evropská ekologická vozidla týkající se energeticky účinných vozidel a alternativního pohonu, jež bude brzy spuštěna, navíc poskytne posílený rámec podporující rozvoj čistých, bezpečných a účinných vozidel městské silniční a železniční dopravy.

Uvést nová řešení na trh

Inovativní řešení mohou významným způsobem přispět ke zlepšení účinnosti a udržitelnosti městské mobility. Je však důležité zajistit, aby byly slibné technologie přeměny na vyspělé výrobky, které lze úspěšně uvádět na trh. Komise a členské státy by měly usnadnit vytvoření jednotného trhu pro inovativní řešení městské dopravy, např. vypracováním společných norem a technických specifikací nebo tím, že usnadní společné a veřejné zakázky v oblasti čisté dopravy.

Poskytování cílené finanční podpory

Evropské strukturální a investiční fondy

Strukturální fondy jsou dnes nejdůležitějším zdrojem financování projektů pro městskou dopravu a mobilitu ze strany EU. V období 2007–2013 bylo na čistou městskou dopravu vyčleněno přibližně 8 miliard EUR[35].

V méně rozvinutých regionech Unie pomohla tato finanční podpora zlepšit přístupnost městských oblastí, odstranit rozdíly mezi více a méně rozvinutými regiony, a tím dosáhnout vyššího stupně územní soudržnosti.

Je proto důležité zvážit, jak v období 2014–2020 co nejlépe využít evropských strukturálních a investičních fondů (fondy ESI) k dosažení klíčových cílů dopravní politiky a souvisejících oblastí politiky[36].

Fondy ESI by měly být využívány systematičtěji k financování ucelených balíčků opatření ve městech, která vypracovala integrovaný plán místní dopravy (např. plán udržitelné městské mobility) a identifikovala vhodná opatření.

Opatření v oblasti městské mobility mohou být podporována z fondů ESI, pokud přispívají ke splnění nízkouhlíkových cílů[37]. Opatření v oblasti městské mobility lze rovněž financovat jako součást integrované a udržitelné strategie rozvoje města, která se zabývá hospodářskými, ekologickými, klimatickými, demografickými a sociálními problémy postihujícími městskou oblast[38].

Využívání nového nástroje integrovaných územních investic se doporučuje zejména pro provádění územních strategií. U všech investic do městské mobility by mělo být zajištěno, že podporovaný dopravní systém má podporu většiny zúčastněných stran.

V období 2007–2013 se strukturální fondy zaměřily zejména na rozsáhlé projekty, z čehož měla v prvé řadě prospěch velká a hlavní města. V evropských regionech však existuje i mnoho malých a středních měst a při investicích do městské mobility je důležité vzít v úvahu města všech velikostí. Fondy ESI by měly vytvářet příležitosti pro budování kapacit, odbornou přípravu, technickou pomoc a rozvoj komplexních a místních strategií a plánů mobility.

Komise bude úzce spolupracovat s příslušnými orgány členských států, aby bylo zajištěno, že fondy ESI budou při uskutečňování místních plánů a plnění cílů politiky EU využity co nejlépe. Bude se rovněž dbát na to, aby byla podporována nákladově efektivní řešení.

Transevropské dopravní sítě – (TEN-T)

Městské uzly jsou klíčovými prvky pro výstavbu komplexní evropské dopravní sítě. Pro dosažení cílů politiky TEN-T je činnost evropských měst zásadní.

Návrh Komise týkající se hlavních směrů Unie[39] uznává potřebu „stanovit rozvoj globální sítě v městských uzlech, jelikož tyto uzly jsou výchozím bodem nebo místem konečného určení („poslední mílí“) pro cestující a zboží pohybující se po transevropské dopravní síti a představují přestupní místa v rámci jednotlivých druhů dopravy nebo mezi nimi“.

V článku 36 hlavních pokynů jsou stanoveny priority rozvoje městských uzlů globální sítě s pomocí Nástroje pro propojení Evropy[40]. Finanční podpora EU bude proto k dispozici pro projekty společného zájmu v městských oblastech, například pro zlepšení operací městské logistiky, jež jsou součástí vnitrostátních nebo mezinárodních dodavatelských řetězců.

Mezinárodní spolupráce

Udržitelný rozvoj měst je obecně považován za hlavní globální problém 21. století. Hlavy států a předsedové vlád, kteří se sešli v roce 2012 na konferenci Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji (Rio+20), uznali význam udržitelné dopravy pro hospodářský růst a trvale udržitelný rozvoj měst a shodli se, že existuje „nutnost podporovat integrovaný přístup při vytváření politik na vnitrostátní, regionální a místní úrovni pro dopravní služby a systémy, aby se podpořil udržitelný rozvoj“[41].

Komise zvýší své úsilí na podporu politik udržitelné městské mobility v rámci své spolupráce zejména s rozvíjejícími se regiony. Cílem je připravit půdu pro to, aby bylo možné vyvážet evropské odborné znalosti a technologie týkající se například snížení emisí, zlepšení energetické účinnosti a bezpečnosti silničního provozu.

Bude se intenzivněji usilovat o lepší využití stávajících partnerství EU s klíčovými partnerskými zeměmi a regiony (například se zeměmi EuroMed, Brazílií, Singapurem nebo Čínou).

6.           Závěr

Zvládnout úspěšný přechod k udržitelnějšímu typu městské mobility nadále představuje velkou výzvu pro města v celé Unii. Místní orgány potřebují podporu, aby mohly čelit nepříznivým hospodářským, environmentálním a sociálním dopadům dnešních modelů městské mobility.

Je proto nezbytné, aby městská mobilita zůstala v popředí politické agendy EU. Komise a členské státy by měly více podpořit místní orgány, aby všechna města po celé Unii mohla výrazně zintenzívnit své úsilí o konkurenceschopnější městskou mobilitu účinně využívající zdroje.

Cílem tohoto sdělení je povzbudit k činnosti všechny úrovně veřejné správy: Komise vystupňuje svou podporu v oblastech, v nichž zapojení EU přináší přidanou hodnotu, zatímco členské státy se vyzývají, aby vytvořily správné rámcové podmínky k tomu, aby místní orgány mohly vypracovávat a zavádět integrované a komplexní strategie pro lepší a udržitelnější městskou mobilitu. V zájmu lepší výměny názorů mezi Komisí a členskými státy navrhuje Komise zřídit skupinu odborníků z členských států pro městskou mobilitu.

Komise doporučuje soubor konkrétních opatření, jež mají být přijata na různých úrovních správy ohledně několika důležitých otázek, jako je městská logistika a řízení přístupu do měst, zavádění řešení ITS ve městech a bezpečnost silničního provozu, a bude pečlivě sledovat jejich provádění.

Opatření v tomto sdělení představují základ pro vytvoření konkurenceschopné městské mobility účinně využívající zdroje.

[1]               Viz rovněž zpráva „Města budoucnosti“, Evropská komise, 2011.

[2]               Celkové náklady způsobené dopravním přetížením, viz SEK(2011)358 v konečném znění.

[3]               KOM(2011) 144 v konečném znění.

[4]               Viz zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (Úř. věst. L 152, 11.6.2008, s. 1).

[5]               Zvláštní průzkum agentury Eurobarometr 406 (2013).

[6]               KOM(2010) 2020 v konečném znění.

[7]               KOM(2009) 490 v konečném znění.

[8]               Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. července 2008; 2008/2041(INI).

[9]               Stanovisko k akčnímu plánu pro městskou mobilitu ze dne 27. května 2010, TEN/414.

[10]             Stanovisko k akčnímu plánu pro městskou mobilitu ze dne 27. srpna 2010, 2010/C 232/05.

[11]             Závěry Rady ohledně Akčního plánu pro městskou mobilitu, 24. června 2010, www.ec.europa.eu/transport/themes/urban/urban_mobility/doc/2010_06_24_apum_council_conclusions.pdf

[12]             Zpráva o přezkumu akčního plánu pro městskou mobilitu, 2013,

ec.europa.eu/transport/themes/urban/studies/urban_en.htm

[13]             Výsledky veřejné konzultace „Města a dopravní politika EU“, 2013, www.ec.europa.eu/transport/themes/urban/studies/urban_en.htm

[14]             Zejména posun k častější chůzi a jízdě na kole značně snižuje negativní vedlejší účinky městské mobility a dopravy a navíc podporuje aktivní životní styl, což má pozitivní účinky na zdraví. Související otázky jsou rovněž předmětem Evropského partnerství pro inovace v oblasti aktivního a zdravého stárnutí

http://ec.europa.eu/research/innovation-union/index_en.cfm?section=active-healthy-ageing

[15]             Středisko pro sledování městské mobility – www.eltis.org

[16]             Pokyny – Vypracování a provádění plánu udržitelné městské mobility, Evropská komise, 2013.

[17]             Vyzdvihuje význam řádného územního plánování, aby se omezila potřeba městské mobility (např. vyvarováním se nekontrolovaného rozšiřování měst)

[18]             www.cleanvehicle.eu

[19]             Silnice ve městech zase konkurují poptávce po veřejných prostorech pro volnočasové aktivity a sociální kontakty (hřiště, parky atd.)

[20]             http://ec.europa.eu/transparency/regexpert/index.cfm?do=groupDetail.groupDetail&groupID=2520

[21]             europa.eu/transport/themes/its/road/action_plan/its_for_urban_areas_en.htm

[22]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU ze dne 7. července 2010 o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy, Úř. věst. L 207, 6.8.2010, s. 1 (čl. 3 písm. a) a b)).

[23]             CARE – databáze silničních dopravních nehod v EU.

[24]             Tamtéž.

[25]             www.eltis.org

[26]             www.mobilityplans.eu

[27]             Provedeno například prostřednictvím stávajících projektů ENDURANCE, QUEST, ADVANCE atd.

[28]             www.urbact.eu

[29]             Studie o harmonizovaném shromažďování evropských údajů a statistik v oblasti městské mobility; MOVE/B4/196-2/2010 (2013).

[30]             Jelikož na městskou dopravu se z větší části vztahuje rozhodnutí o „sdílení úsilí“ (ESD) spíše než systém EU pro obchodování s emisemi (ETS), mohlo by být užitečné vytvořit pro CO2 z městské dopravy referenční hodnoty s cílem podpořit opatření členských států směřující ke snížení emisí.

[31]             www.ecomobility-shift.org/index.php/en/

[32]             www.polisnetwork.eu/eu-projects/eu-projects-2/conduits-city-pool

[33]             http://ec.europa.eu/research/horizon2020/index_en.cfm

[34]             www.ec.europa.eu/eip/smartcities/

[35]             V současném programovacím období je na městskou dopravu a propagaci čisté městské dopravy (kategorie 25 + 52) přiděleno 9,63 % z celkových finančních prostředků EFRR a FS na dopravu; údaje z databáze INFOVIEW (červenec 2013).

[36]             Viz nařízení o EFRR, zejména články 5 a 7.

[37]             Nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj, čl. 5 odst. 4 písm. e) – Priorita pro investice: podpora nízkouhlíkových strategií pro všechny typy oblastí, zejména městské oblasti, včetně podpory udržitelné multimodální městské mobility a adaptačních opatření, jejichž cílem je zmírnění změny klimatu.

[38]             Nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj, článek 7.

[39]             KOM(2011) 650 v konečném znění/2 – 2011/0294 (COD).

[40]             ec.europa.eu/transport/themes/infrastructure/connecting_en.htm

[41]             Rezoluce Organizace spojených národů 66/288 „Budoucnost, kterou chceme“ http://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/RES/66/288&Lanh=E