16.2.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 44/121

1.1

Dne 20. dubna 2004 se Evropská komise pozitivně vyjádřila k žádosti Chorvatska o vstup do Evropské unie, dne 20. prosince 2004 rozhodla Evropská rada, že jednání o přistoupení budou zahájena v březnu 2005, což bylo poté přesunuto na říjen 2005.

1.2

Společný proces prověřování byl úspěšně dokončen v říjnu 2006 a bilaterální přístupová jednání mohla být zahájena. Významného pokroku již bylo dosaženo v oblasti politických a hospodářských kritérií a při přebírání acquis communautaire.

1.3

Výbor vítá hladký průběh jednání a širokou účast organizované občanské společnosti Chorvatska v tomto procesu, zdůrazňuje ovšem, že je nezbytně nutné, aby se projednávání všech důležitých kapitol zúčastnili všichni dotyční zástupci organizací občanské společnosti, a zejména sociální partneři. Výbor v této souvislosti odkazuje na stanovisko ze dne 31. března 2004 a na konstatování uvedené v odstavci 5.5, které je i nadále platné, a proto je třeba jej zdůraznit (1).

1.4

Předkládané stanovisko nepřináší nové vyhodnocení stávajících statistických údajů, ale zabývá se zejména situací organizované občanské společnosti v Chorvatsku na základě analýzy jejích základů, možností a výzev.

2.1

Historie vzniku organizované občanské společnosti v tzv. „starých“ členských státech se velmi podstatně liší od utváření aktivit občanské společnosti v tzv. „nových“ členských státech, v nichž existuje podobná situace jako v Chorvatsku, kde k ní ovšem dochází v časovém posunu. Zatímco ve starých státech vznikaly iniciativy občanské společnosti ve státě na základě potřeby či za účelem prosazení určitých zájmů dle zásady „zdola nahoru“, v nových státech vznikala angažovanost občanské společnosti sice pro určitou ideu či cíl, ale většinou především proti nadměrně silnému státu (to však neplatí pro sociální partnery, neboť zastupování zájmů vždy bylo jejich prioritou). V tomto vývoji také spočívá důvod pro to, že ve všech těchto státech více či méně existují nedostatky v těch oblastech, které se týkají zásadních prvků jednání občanské společnosti, jakými jsou důvěra, solidarita, transparentnost nebo autonomie.

2.2

Výbor se popisem organizované občanské společnosti zabýval poprvé v roce 1999 a formuloval její základní definici (2). V souvislosti s analýzou situace a úlohy občanské společnosti v Chorvatsku má zásadní význam jeho konstatování, že sociální partneři jsou ze své povahy zástupců zaměstnavatelů a zaměstnanců – i z historických důvodů – „jádrem“ subjektů občanské společnosti. Společným znakem všech zástupců občanské společnosti je vedle zastupování zájmů rovněž závazek veřejné služby, což je jasně odlišuje od lobbyistů, kteří rovněž zastupují zájmy. Tato komplexní a otevřená definice organizované občanské společnosti se Výboru právě s ohledem na situaci v Chorvatsku zdá velmi důležitá, neboť Výbor sám konstatoval, že v Chorvatsku jsou v některých případech „nevládní organizace“ stavěny na roveň „občanské společnosti“ jako takové. Výbor výslovně varuje před zachováním této definice, která je z jeho pohledu neúplná, neboť již předem per definitonem vylučuje sociální partnery z účasti na jakémkoli druhu činnosti občanské společnosti.

2.3

Činnost zástupců organizované občanské společnosti zahrnuje kromě zastupování zájmů i účast na procesu vytváření mínění a vůle v podstatě v jakékoli formě. Vedle četných pragmatických forem účasti je však zásadní výrazovou formou participativní demokracie právě sociální a občanský dialog. Zatímco se sociální dialog kvůli tématům, které spadají do jeho rámce, omezuje přísně na sociální partnery a nelze ho rozšířit, mohou se občanského dialogu účastnit všichni zástupci organizované občanské společnosti, splňují-li nezbytná kritéria reprezentativnosti. Zatímco sociální dialog je jasně popsatelný, odpovídající definice občanského dialogu zatím chybí. Podstatě občanského dialogu nejvíce odpovídá popis Jürgena HABERMASE, podle nějž je občanský dialog jakožto součást participativní demokracie interaktivní rozpravou, do níž mohou plynout i zhola normativní obsahy. Analogicky k sociálnímu dialogu může občanský dialog probíhat jak vertikálně, tedy mezi státem a organizovanou občanskou společností, tak i horizontálně, tedy mezi jednotlivými subjekty organizované občanské společnosti navzájem. Výbor zdůrazňuje význam pojmového rozlišování mezi sociálním a občanským dialogem: občanský dialog doplňuje sociální dialog, avšak nenahrazuje ho.

Na evropské úrovni je Evropský hospodářský a sociální výbor institucionálním zástupcem organizované občanské společnosti členských států, a je tak tedy „domovem občanského dialogu“, ne však dialogu sociálního.

2.4

Otázka reprezentativnosti aktérů občanské společnosti má dle názoru Výboru zvláštní význam, neboť souvisí s demokratickou legitimitou aktérů. Nestačí totiž kvantitativní reprezentace, tedy aby bylo zastoupeno dostatečné množství dotčených či zainteresovaných osob, ale určitá organizace občanské společnosti musí být také především kvalitativně reprezentativní, tzn. že musí být schopna konstruktivně se účastnit dění na základě odborných znalostí, zkušeností a určitých schopností. K dalším kvalitativním kritériím pro uznání organizace občanské společnosti patří právě v mladých demokraciích prvky jako transparentnost, demokratické struktury rozhodování, udržitelnost, hospodářská nezávislost a autonomie. Výbor se již v několika stanoviscích vyjádřil jak k otázce složení organizované občanské společnosti, tak k otázce reprezentativnosti jejích zástupců, a kromě přehledu subjektů občanské společnosti vypracoval i příkladný seznam kritérií reprezentativnosti (3).

3.1.1

Ekonomická situace v Chorvatsku je stabilní, ale v jednotlivých regionech zcela odlišná. Trvalý hospodářský růst o míře 4,8 %, který byl zaznamenán v posledních letech (2002-2006), se dle prognóz udrží v podobné míře i v příštích dvou letech, přičemž je ovšem nutno zmínit i nadále vysoké rozdíly v regionálním hospodářském vývoji. Průměrná míra inflace spotřební ceny činila v roce 2006 3,2 %, což znamená průměrný nárůst o 0,8 % od roku 2002, celkově byla ovšem zachována cenová stabilita. Existuje však i negativní vývoj v souvislosti s obchodním deficitem a zahraničním zadlužením a dochází také k rostoucímu zadlužení ve státním rozpočtu. V rámci boje proti zadlužení si Chorvatsko stále více uvědomuje, že je třeba posílit investiční činnost a partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Výbor chce v této souvislosti poukázat také na to, že odpovídající opatření veřejného sektoru jsou nutná nejen pro vstup do EU, ale mohou být viděna v dlouhodobějším horizontu i jako signál k připravenosti splnit konvergenční kritéria pro přístup k třetímu stupni Evropské měnové unie.

3.1.2

Co se sociální situace týče, existuje i přes značný pokrok, který byl zaznamenán v posledních letech, ještě potřeba jednat, např. při odstranění problémů na trhu práce:

Dále je třeba jednat v oblasti i nadále relativně nízkých příjmů domácností.

3.1.3

Zpráva Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek v Dublinu (4) popisuje sociální situaci v Chorvatsku a obsahuje mj. následující doporučení: Pro stálý růst a vytváření vysoce kvalitních pracovních míst je zapotřebí regionálně vyváženého vývoje. Prioritou politiky zaměstnanosti se místo podpory příjmů musí stát vzdělávací opatření, aby nezaměstnaní byli schopni pracovat a byli k práci motivováni. Rodinám, které si nemohou dovolit hledat byt na trhu, musí být poskytnuto finančně dostupné bydlení. Jsou nezbytné pobídky, aby byla dětem a mladým lidem umožněna školní docházka, a finančně dostupné možnosti péče o děti, aby byla podpořena účast žen na trhu práce a aby byla rodičům poskytována pomoc se sloučením pracovního a rodinného života. Celkový politický vzkaz musí znít tak, že zlepšení životních podmínek a sociální integrací je prioritou všech oblastí vytváření a provádění politik, neboť musí být zajištěna mnohovrstevná a rozsáhlá celková koncepce, s jejíž pomocí se zamezí a sníží chudoba, nerovnosti a sociální vyloučení.

3.1.4

Vznikla řada iniciativ na podporu růstu MSP, a to jednak ze strany chorvatské vlády, jednak na základě aktivit chorvatských a mezinárodních sponzorů a občanské společnosti.

Výbor považuje za důležité vytvořit příznivé prostředí pro obchod, a zejména pro MSP, jež jsou zejména ve znevýhodněných oblastech hnací silou růstu a tvorby pracovních míst. V této souvislosti Výbor vítá rostoucí aktivitu sdružení pro MSP činného v rámci chorvatského svazu zaměstnanců (HUP).

3.1.5

Zemědělství je dle názoru Výboru v rámci přístupových jednání klíčovou oblastí. Hlavními výrobci v zemědělství jsou malé zemědělské rodinné podniky o průměrné rozloze 2,4 hektarů, které vlastní 80 % zemědělsky využívané půdy a dobytka. Mnoho zemědělsky využitelných oblastí je z důvodů neodstraněných škod z války (např. miny) nepoužitelných, v řadě případů jsou zdrojem problémů nevyjasněné vlastnické poměry. Chorvatské zemědělství je v současné době málo konkurenceschopné a prochází hlubokou proměnou. Je zapotřebí provést celkovou reformu chorvatské zemědělské politiky, a to i v souvislosti se vstupem země do EU. Ministerstvo zemědělství již spustilo strategické programy rozvoje zaměřené na zvýšení konkurenceschopnosti domácí výroby. Pokroku lze dosáhnout také při zavádění programů týkajících se rozvoje venkova, politiky jakosti a ekologického zemědělství. Dále je nutné provést rozsáhlou strategii týkající se bezpečnosti potravin.

Je bezpodmínečně nutné, aby byly vytvořeny vhodné struktury pro provádění společné zemědělské politiky a aby bylo založeno politicky nezávislé zájmové zastoupení, které je nutné nejen z politických důvodů (záruka pro uplatnění spolurozhodování), ale i z praktických důvodů (pomoc při správě finančních prostředků Společenství v rámci předvstupní strategie v přístupové fázi a spolupráce při správě a rozdělování po vstupu).

3.1.6

Proces stárnutí obyvatelstva, který je typický pro všechny evropské země, je výzvou pro vytváření politik veřejného sociálního zabezpečení. Demografické změny představují problém i pro Chorvatsko, přestože je průměrná délka života v Chorvatsku – v prvé řadě ve srovnání s takzvanými „starými“ členskými státy – nižší než v mnoha ostatních evropských zemích. Chorvatský systém sociálního zabezpečení není koncipován tak, aby mohl reagovat na stárnutí obyvatelstva. Reformy sociálního zabezpečení byly silně ovlivněny mezinárodními finančními institucemi.

Zastupování zájmů staršího obyvatelstva je ostatně v Chorvatsku relativně novým fenoménem i v politice.

3.1.7

Míra migrace v Chorvatsku je relativně nízká, přičemž míra imigrace je téměř třikrát vyšší než míra emigrace. Jak tendence k imigraci, tak i emigraci však klesá a není důležitým statistickým faktorem.

3.2.1

Nadcházející volby do parlamentu (listopad 2007) nemají dle Výboru žádný vliv na stabilní politickou situaci v Chorvatsku. Výsledky průzkumu veřejného mínění o možném výsledku voleb se sice velmi rozcházejí, ale nejdůležitější politické strany jsou proevropsky založeny a proto je nepravděpodobné, aby došlo k odklonu od proevropského směřování chorvatské politiky. Všechny strany mají stejný cíl, kterým je vstup Chorvatska do EU v roce 2009.

3.2.2

V současné době probíhá ve veřejném sektoru několik reforem: reforma veřejné služby, která má za cíl vytvoření účinnější a kvalitnější státní správy; reforma soudnictví zaměřená na zpracování nedořešených případů z minulosti a na podporu uplatňování zásady právního státu.

3.2.3

V souladu s interním i externím ohodnocením má pro vstup do EU v agendě Chorvatska velký význam boj proti korupci. Veřejný sektor je stále více zapojován do trestních řízení s úřady, čímž je naplňován požadavek transparentnosti a zákonnosti v souvislosti s financováním politických stran a veřejných zakázek, přístupu k informacím a vyloučení střetu zájmů. Tyto snahy jsou ovšem podkopávány chybějící důvěrou v instituce, střednědobě však přinese rozsáhlá informační kampaň zajisté dobré výsledky.

Organizovaná občanská společnosti má v tomto ohledu významnou úlohu a přispívá k boji proti korupci. V této souvislosti se v rámci regionálního partnerského projektu na rozvoj místních občanských iniciativ cestou budování kapacit na několika úrovních spojilo deset sdružení z osmi chorvatských měst do společné mezioborové sítě BURA.

3.2.4

V oblasti ochrany menšin je zapotřebí dalšího úsilí, ke kterým patří podpora a ochrana práv menšin, což by mělo vést k zapojení menšin do každodenního života. Výbor v této souvislosti vítá, že právo národních menšin na rovné zacházení při zaměstnávání ve veřejném sektoru je výslovně zmíněno a uplatňováno v plánu chorvatské vlády pro zaměstnanost na rok 2007. V této souvislosti by rovněž měly být zmíněny volby do rad pro národnostní menšiny v roce 2007. Úspěch lze zaznamenat při začleňování romské menšiny do školní docházky. Kromě ochrany práv menšin je však nadále zapotřebí obzvláštní pozornosti při ukončení repatriace a začlenění uprchlíků a osob přebývajících v jiné části státu, resp. při znovuusídlení vracejících se uprchlíků, aby bylo zaručeno obnovení nejen infrastruktury, ale i společnosti. Celkově však lze konstatovat, že byly v zásadě učiněny správné kroky tím správným směrem.

3.3.1

Právní rámec občanské společnosti spočívá v Chorvatsku především na následujících základech:

3.3.2

Pokrok ve vývoji chorvatské občanské společnosti je znát rovněž díky činnostem nevládních organizací. Práce občanského sektoru se do současnosti zaměřovala na ochranu a podporu lidských práv a humanitární činnost, nyní se orientuje stále více na tvorbu sociální politiky a sociálních práv.

Také organizace na ochranu životního prostředí vybudovaly formální a neformální sítě pro konkrétní akce, a potvrdily tak svoji schopnost jednat společně.

Tendence k většímu propojování a vytváření organizovaných skupin lze pozorovat i u organizací mládeže, svazů zdravotně postižených osob a organizací žen.

Chorvatské organizace pro ochranu spotřebitele se snaží hájit práva spotřebitelů. Lidské a finanční zdroje však nejsou dostačující k tomu, aby bylo možné zabývat se ochranou spotřebitele, informováním spotřebitelů a trvale za spotřebitele lobovat.

3.3.3

Mezi činnostmi občanské společnosti si zaslouží zvláštní pozornost sociální dialog sociálních partnerů na různých rovinách.

Institucionální rámec pro tripartitní sociální dialog (zaměstnavatelé a odbory jako partneři vlády) je v rámci chorvatské hospodářské a sociální rady po formální stránce dobře vyvinut. Doposud však nepřinesl téměř žádné konkrétní výsledky. Jednou z příčin je fakt, že problematika roztříštěnosti zájmových svazů zatím nebyla definitivně vyřešena, a to nejen na straně zaměstnanců. Větší provázanost zájmů na úrovni různých organizací by byla dle názoru Výboru žádoucí, a to i z hlediska reprezentativnosti jednotlivých svazů. Další příčinu je třeba hledat v konkrétním způsobu práce, mj. jsou lhůty na vypracování stanovisek sociálních partnerů většinou příliš krátké (často pouze 3-4 dny) a neexistuje ani zpětná vazba, proč nebyly určité návrhy brány v potaz.

Na úrovni podniků již probíhá autonomní dvoustranný sociální dialog. Na této úrovni má největší dopad jak na vztah mezi pracovníky a zaměstnavateli, tak i mezi odbory a zaměstnavateli, a to ve formě četných uzavřených kolektivních smluv a rad zaměstnanců. Autonomní dvoustranný sociální dialog však má ještě velký vývojový potenciál v oblasti řešení problému odborového zastupování u jednotlivých zaměstnavatelů a zastupování pracovníků při kolektivním vyjednávání. Kromě toho je zastupování zájmů a organizování pracovníků v MSP relativně málo běžné.

Na úrovni odvětví sociální dialog většinou chybí. Důvodem je zejména skutečnost, že dosud není zcela vyřešeno ani problém zastupování pracovníků a zaměstnavatelů, ani problém vymezení sektorů a odvětví jakožto složek kolektivního vyjednávání. Vzhledem k důležitosti sektorálních kolektivních vyjednávání pro ovlivnění celkové ekonomické situace by rozvoj sociálního dialogu na této úrovni měl být prioritou.

Jelikož sociální dialog stále ještě vedou vlády v rámci tripartitního sociálního dialogu, mají rozhodující význam především konzultace tří stran. Bez vývoje svébytných dvoustranných vztahů na národní a odvětvové úrovni a bez podpory kolektivních vyjednávání v jednotlivých odvětvových však bude velmi obtížné rozvinout strukturovanou a vyváženou konfrontaci sociálních partnerů. V této souvislosti by měly být zveřejňovány také statistiky o rozsahu činnosti odborových organizací a členství v nich.

3.3.4

Stejně jako v mnoha evropských zemích chybí zatím i v Chorvatsku pochopení pro nejrůznější formy občanského dialogu. Přestože pro něj již chorvatská vláda vytvořila vhodné a funkční rámcové podmínky, nachází se tento občanský dialog v současnosti teprve v začátcích. Do nynějška se téměř nestávalo, aby u nějaké specifické problematiky bylo prostřednictvím širokého zastoupení zájmů dosaženo rozsáhlé shody v rámci občanského sektoru. Důvodem k optimismu je však angažovanost při návrhu zákona o informování veřejnosti, jakož i v otázkách životního prostředí v souvislosti s projektem ropovodu Družba-Adria a stavbou terminálu pro zkapalněný zemní plyn (LNG) na jaderském pobřeží.

3.3.5

Výbor v této souvislosti zdůrazňuje, že strukturovaný občanský dialog je jako doplněk sociálního dialogu nezbytnou součástí participativní demokracie. Nesmí být ovšem omezen pouze na možnost konzultace, ale musí především – v souladu se zásadou „zdola nahoru“, která je pro činnost občanské společnosti charakteristická – zaručovat právo na spoluúčast.

3.3.6

Institucionální rámec pro vytvoření moderního modelu participativní demokracie, který v Chorvatsku již existuje, je každopádně velmi slibný.

3.3.6.1

Úřad chorvatské vlády pro spolupráci s nevládními organizacemi ( Ured Vlade Republike Hrvatske za udruge ) byl v roce 1998 první veřejnou institucí, která měla za úkol budovat strukturovanou spolupráci mezi státem a občanskou společností. Dnes již tento úřad spravuje také významné finanční prostředky chorvatské občanské společnosti (85,94 mil. HRK), navrhuje řešení v oblasti zákonů pro tuto oblast a koordinuje aktivity národních, regionálních a místních aktérů. V roce 2006 poskytl chorvatským organizacím občanské společnosti finanční podporu v celkové výši 321 626 823,06 HRK, což je přibližně 44,1 mil. eur.

Úřad je zodpovědný také za kontrolu a uplatňování národní strategie, která byla přijata v červenci roku 2006 a má za cíl vytvoření vhodného prostředí pro rozvoj občanské společnosti.

Ve strategii je představena situace občanské společnosti a cíle v deseti oblastech:

Akční plán, který byl přijat vládou 1. února 2007 (Operativni Plan), definuje přesná opatření pro období let 2007 až 2011 a uvádí také zodpovědné instituce.

3.3.6.2

Rada pro rozvoj občanské společnosti ( Savjet za razvoj civilnog društva ) byla vytvořena v roce 2002, je mezisektorovým poradním grémiem chorvatské vlády a její úloha spočívá ve vypracovávání strategií pro rozvoj občanské společnosti a ve sledování provádění programů pro spolupráci vlády s daným odvětvím. Rada má paritní složení a sestává z 10 zástupců příslušných vládních míst, 10 zástupců organizované občanské společnosti a 3 expertů. Druhé funkční obdoby této rady oficiálně skončilo v červenci 2006, vláda ho však prodloužila až do 1. února 2007. Na ustavující schůzi nové rady dne 16. února 2007 byl jmenován nový předseda. Do poloviny července 2007 se již konalo pět schůzí.

3.3.6.3

Národní nadace pro rozvoj občanské společnosti ( Nacionalna zaklada za razvoj civilnoga društva ) byla založena chorvatským parlamentem v roce 2003 a je činná v oblasti, kterou nepokrývají národní a místní správní struktury. Hlavní úlohou této nadace je zajišťování finančních prostředků a know-how pro programy na podporu udržitelnosti obecně prospěšných organizací, mezisektorové spolupráce, občanských iniciativ, dobrovolných aktivit atd. Nadace je financována z rozpočtu, z příjmů ze státních loterií a ze zahraniční podpory (např. Evropské komise). Na vedení této inovační struktury se podílejí stejnou měrou zástupci úřadů, zástupci občanské společnosti a experti.

4.1

Výbor uznává a oceňuje snahy Chorvatska o rychlý pokrok v přístupových jednáních a vidí dobré předpoklady pro to, aby toto tempo nebylo přerušeno kampaněmi před volbami na podzim 2007.

Výbor ovšem poukazuje na to, že opatření v oblasti zákonodárství a správní reformy musí být nanejvýš jednoduché, přehledné a především udržitelné. Iniciativa chorvatské vlády na zavedení systému jednotného kontaktního místa pro registraci společností je dle Výboru v tomto směru velmi významným krokem. Výbor v této souvislosti také výslovně vítá provádění projektu „Hitrorez“, který má za cíl snížit neúčinné a zastaralé zákony a právní předpisy a v jehož rámci bylo navrženo zrušení již 420 předpisů, které se týkají podniků. Bude se však muset dbát na to, aby legislativní opatření nevedla ke zrušení oprávněných ochranných práv zaměstnanců a aby byla v každém případě zachována již dosažená úroveň zaručení sociálních a kolektivních lidských práv. Výbor se ostatně domnívá, že jasnější a jednodušší předpisy mohou být dalším prostředkem boje proti korupci a že se Chorvatsko díky tomuto balíčku opatření může stát vzorem pro celý region.

I v rámci procesního práva bude zapotřebí provést ještě jedno zjednodušení. Nová legislativní opatření však nesmějí být zrušena nepřizpůsobenými zákony, neboť by tím mohly právě v první choulostivé fázi členství vznikat negativní dopady jako např. nežádoucí právní nejistota.

Dle Výboru je třeba ještě vyřešit problematiku dlouho trvajících soudních procesů, kdy často dochází k tomu, že sociálně slabší účastníci soudního řízení jsou znevýhodněni tím, že proces trvá někdy až několik let, nebo jsou zastrašeni, aby takový proces vůbec zahájili. Jedním způsobem řešení procesů v oblasti zaměstnanosti by v zájmu kratších a zjednodušených procesů bylo zřízení pracovních a rozhodčích soudů.

I v oblasti koupě pozemků je zapotřebí transparentnějších opatření, která by zahraničním investorům dala potřebnou jistotu plánování. Důležitým krokem k dosažení tohoto cíle je vládou zahájený proces digitalizace a online dostupnosti katastrů v Chorvatsku.

4.2

Výbor v této souvislosti uznává zvláště složitou situaci Chorvatska, neboť země se zabývá současně přípravou na vstup a zpracováním následků občanské války (Domovinski rat).

4.3

Formální splnění přístupových kritérií nesmí být dle Výboru jediným cílem přístupových jednání. Aktivní role a příspěvek kvalitativně a kvantitativně reprezentativních aktérů organizované občanské společnosti bude mít právě v poslední fází před vstupem v řadě oblastí zásadní vliv na postoj občanů Chorvatska ke vstupu a po vstupu budou tito zástupci organizované občanské společnosti v rámci existujícího sociálního dialogu i jako aktéři občanského dialogu významně přispívat k tomu, aby předpisy přijatého acquis communautaire byly skutečně prováděny a uplatňovány ve všech oblastech. Dále je nutné říci, že silné a trvale účinné organizace občanské společnosti mají důležité funkce při uplatňování acquis communautaire a při monitorování právě bezprostředně po vstupu Chorvatska do EU. Stejně tak významnou roli budou mít ve správní oblasti, např. při správě finančních pomoci Společenství. V mnoha oblastech (např. MSP a svobodná povolání, zemědělství) zatím takové horizontální a trvalé struktury, které by splňovaly tyto požadavky, chybějí. Posílení aktérů občanské společnosti, kteří odpovídají všem kritériím reprezentativnosti, není proto výlučně cílem přístupových jednání, nýbrž opatření, které bude mít pozitivní dopad zejména i po vstupu Chorvatska do EU.

5.1

Chorvatská vláda si vytyčila cíl splnit do roku 2009 nezbytné podmínky pro vstup do EU. Výbor je rozhodnut v rámci svých možností Chorvatsko v jeho úsilí důrazně podporovat.

Výbor během posledních dvou přistoupení shromáždil důležité zkušenosti, které by chtěl podle možností v rámci probíhajících jednání o přistoupení Chorvatska v oboustranném zájmu a ke vzájemnému prospěchu zúročit.

5.2

Tato spolupráce by měla podle mínění Výboru probíhat pragmaticky, konkrétně a nebyrokraticky. Musí se nést v duchu společného přesvědčení, že organizovaná občanská společnost je nejen důležitým poradním partnerem v procesu utváření mínění a vůle při přístupových jednáních, ale že navíc bude hrát zásadní a především trvalou roli po vstupu. Účinné organizace občanské společnosti, které splňují hlavní kvalitativní a kvantitativní kritéria reprezentativnosti, jsou nezbytné, když je participativní složce moderní demokracie třeba vdechnout život. Pro Chorvatsko jako nový členský stát EU budou nepostradatelné i při provádění a konkrétním uplatňování harmonizovaných právních předpisů. Při zvládání těchto současných i budoucích úkolů nabízí Výbor svoji pomoc a spolupráci, která by mohla probíhat například následující formou: