Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32015R0703

Nařízení Komise (EU) 2015/703 ze dne 30. dubna 2015, kterým se stanoví kodex sítě pro pravidla týkající se interoperability a předávání údajů (Text s významem pro EHP)

C/2015/2823

Úř. věst. L 113, 1.5.2015, p. 13–26 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2015/703/oj

1.5.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 113/13


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/703

ze dne 30. dubna 2015,

kterým se stanoví kodex sítě pro pravidla týkající se interoperability a předávání údajů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005) (1), a zejména na čl. 6 odst. 11 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 715/2009 stanoví řadu úkolů pro Evropskou síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav (dále jen „ENTSOG“) a pro Agenturu pro spolupráci energetických regulačních orgánů zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 (2) (dále jen „agentura“). Jedním z těchto úkolů je vypracování celoevropských kodexů sítě pro oblasti uvedené v čl. 8 odst. 6 nařízení (ES) č. 715/2009, kterými se budou řídit všichni provozovatelé plynárenských přepravních soustav.

(2)

Aby se podpořilo a usnadnilo účinné obchodování se zemním plynem a jeho přeprava mezi plynárenskými přepravními soustavami v rámci Unie, a pokročilo se tak směrem k větší integraci vnitřního trhu, měl by být zaveden kodex sítě pro pravidla týkající se interoperability a předávání údajů, jak je uvedeno v čl. 8 odst. 6 písm. e) a d) nařízení (ES) č. 715/2009, a to na základě návrhu vypracovaného sítí ENTSOG a doporučeného agenturou a v souladu s postupem stanoveným v článku 6 nařízení (ES) č. 715/2009.

(3)

Bez harmonizace v technické a provozní oblasti a v oblasti sdělování informací by mohly vzniknout překážky bránící volnému toku zemního plynu v Unii, čímž by byla narušena integrace trhu. Unijní pravidla týkající se interoperability a předávání údajů by v těchto oblastech měla umožnit nezbytnou harmonizaci, a vedla by proto k účinné integraci trhu. Za tímto účelem a k usnadnění obchodní a provozní spolupráce mezi provozovateli sousedních přepravních soustav by se toto nařízení mělo zabývat propojovacími dohodami, jednotkami, kvalitou plynu, odorizací a předáváním údajů. Mělo by poskytnout pravidla a postupy, aby se dosáhlo odpovídající míry harmonizace, jež bude umožňovat účinné obchodování se zemním plynem a jeho přepravu mezi plynárenskými přepravními soustavami v Unii.

(4)

Provozovatelé sousedních přepravních soustav by měli zvýšit transparentnost a posílit vzájemnou spolupráci všude tam, kde by rozdíly v kvalitě zemního plynu a rozdílná odorizační praxe na kterékoli straně propojovacího bodu mohly být na překážku integraci trhu s plynem. Povinnosti, které toto nařízení stanoví, zvláště pak povinnosti, pokud jde o kvalitu plynu a jeho odorizaci, se nijak nedotýkají pravomocí členských států.

(5)

Ustanovení tohoto nařízení ohledně kvality plynu by měla nabídnout účinná řešení, aniž by bylo dotčeno přijetí celoevropské normy pro zemní plyn s vysokou výhřevností, kterou připravuje Evropský výbor pro normalizaci (CEN) v souladu s normalizačním procesem podle mandátu M/400.

(6)

Cílem pravidel pro interoperabilitu stanovených v článcích 13, 17 a 18 je zajistit integraci trhu, jak ukládá čl. 8 odst. 7 nařízení (ES) č. 715/2009, a tato pravidla mají širší oblast působnosti, protože se vztahují nejen na propojovací body.

(7)

Článek 13 tohoto nařízení nemá vliv na jednotky nebo referenční podmínky používané členskými státy pro účely čl. 1 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/142/ES (3). Dotčené strany mohou v souladu s normou EN ISO 13443 „Zemní plyn – Standardní referenční podmínky“ používat převodní tabulku uvedenou v příloze.

(8)

Kapitola V tohoto nařízení by měla zajistit odpovídající míru harmonizace v oblasti předávání údajů, aby se podpořilo dokončení a fungování evropského vnitřního trhu se zemním plynem, bezpečnost dodávek a přiměřený a bezpečný přístup k informacím a aby se usnadnila přeshraniční přeprava.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 51 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES (4).

(10)

Síť ENTSOG by měla v souladu s čl. 8 odst. 8 a 9 nařízení (ES) č. 715/2009 sledovat a analyzovat provádění tohoto nařízení a měla by oznamovat svá zjištění agentuře, aby jí umožnila plnit její úkoly podle čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 715/2009,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Tímto nařízením se zavádí kodex sítě, který stanoví pravidla pro interoperabilitu a předávání údajů, jakož i harmonizovaná pravidla pro provozování plynárenských přepravních soustav.

2.   Toto nařízení se použije na propojovacích bodech. Pokud jde o zveřejňování údajů, článek 13 se použije na významné body určené v bodě 3.2 přílohy I nařízení (ES) č. 715/2009. Kromě propojovacích bodů se článek 17 použije i na ostatní body v přepravní soustavě, kde se měří kvalita plynu. Článek 18 se použije na přepravní systémy. S výhradou rozhodnutí vnitrostátních orgánů se toto nařízení rovněž může použít na bodech vstupu ze třetích zemí a bodech výstupu do třetích zemí.

3.   Není-li mezi příslušnými členskými státy dohodnuto jinak, nesmí se toto nařízení použít na propojovací body mezi členskými státy, pokud byla některému z těchto členských států udělena výjimka na základě článku 49 směrnice 2009/73/ES.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v článku 2 nařízení (ES) č. 715/2009, v článku 3 nařízení Komise (EU) č. 984/2013 (5), v článku 3 nařízení Komise (EU) č. 312/2014 (6) a v článku 2 směrnice 2009/73/ES. Kromě toho se použijí i tyto definice:

a)

„mimořádnou událostí“ se rozumí jakákoli neplánovaná událost, kterou nelze kontrolovaně řídit nebo jí předcházet a která může na omezenou dobu vyvolat snížení kapacity, a ovlivnit tak množství nebo kvalitu plynu v určitém daném propojovacím bodě s možnými důsledky pro interakce mezi provozovateli přepravních soustav, jakož i mezi provozovatelem přepravní soustavy a uživateli soustavy;

b)

„iniciujícím provozovatelem přepravní soustavy“ se rozumí provozovatel přepravní soustavy, který vyvolá proces sesouhlasení tím, že zašle nezbytné údaje provozovateli přepravní soustavy zodpovědnému za proces sesouhlasení;

c)

„pravidlo menšího množství“ znamená, že v případě odlišných upravených množství na každé straně propojovacího bodu se potvrzené množství bude rovnat menšímu z obou upravených množství;

d)

„procesem sesouhlasení“ se rozumí postup porovnání a sjednocení upraveného množství zemního plynu pro uživatele soustavy na obou stranách konkrétního propojovacího bodu, jehož výsledkem jsou potvrzená množství pro uživatele soustavy;

e)

„provozovatelem přepravní soustavy zodpovědným za proces sesouhlasení“ se rozumí provozovatel přepravní soustavy, který provádí proces sesouhlasení a výsledek procesu sesouhlasení zasílá iniciujícímu provozovateli přepravní soustavy;

f)

„naměřeným množstvím“ se rozumí množství zemního plynu, které podle měřicích zařízení provozovatele přepravní soustavy fyzicky proteklo přes propojovací bod za určitou dobu;

g)

„provozním vyrovnávacím účtem“ se rozumí účet vedený mezi provozovateli sousedních přepravních soustav, který se používá pro řízení provozních rozdílů v určitém propojovacím bodě, aby se zjednodušila evidence odběru plynu pro uživatele soustavy připojené k tomuto propojovacímu bodu;

h)

„upraveným množstvím“ se rozumí množství zemního plynu určené iniciujícím provozovatelem přepravní soustavy a provozovatelem přepravní soustavy zodpovědným za proces sesouhlasení, v němž jsou zohledněny nominace nebo renominace uživatelů soustavy a smluvní podmínky stanovené v příslušné přepravní smlouvě a jež se používá jako základ pro proces sesouhlasení;

i)

„provozním rozdílem“ se rozumí rozdíl mezi množstvím zemního plynu, jehož tok provozovatelé přepravní soustavy naplánovali, a naměřeným množstvím v určitém propojovacím bodě.

KAPITOLA II

PROPOJOVACÍ DOHODY

Článek 3

Obecná ustanovení

Provozovatelé sousedních přepravních soustav zajistí, aby pro každý propojovací bod byly v propojovací dohodě stanoveny alespoň tyto podmínky podrobně rozvedené v článcích 6 až 12:

a)

pravidla pro řízení toků;

b)

zásady pro měření množství a kvality plynu;

c)

pravidla pro proces sesouhlasení;

d)

pravidla pro přidělování množství plynu;

e)

postupy sdělování informací v případě mimořádných událostí;

f)

řešení sporů vyplývajících z propojovacích dohod;

g)

postup pro provádění změn v propojovací dohodě.

Článek 4

Informační povinnost

1.   Provozovatelé přepravních soustav určí, které informace v propojovacích dohodách se přímo týkají uživatelů soustavy, a tyto informace jim sdělí.

2.   Před uzavřením nebo před změnou propojovací dohody, která obsahuje pravidla uvedená v čl. 3 písm. c), d) a e), provozovatelé přepravních soustav vyzvou uživatele soustavy, aby se alespoň dva měsíce před uzavřením nebo změnou dané dohody k navrhovanému znění uvedených pravidel vyjádřili. Při uzavírání propojovacích dohod nebo při provádění změn v těchto dohodách provozovatelé přepravních soustav tyto připomínky uživatelů zohlední.

3.   Povinné podmínky propojovacích dohod uvedené v článku 3 nebo veškeré jejich změny, jež budou stanoveny nebo k nimž dojde po vstupu tohoto nařízení v platnost, oznámí provozovatelé přepravních soustav svému národnímu regulačnímu orgánu a ENTSOG, a to do deseti dnů od uzavření nebo změny dohody. Provozovatelé přepravních soustav také oznámí propojovací dohody na žádost příslušných vnitrostátních orgánů členského státu do deseti dnů.

Článek 5

Vzor propojovací dohody

1.   Do 30. června 2015 ENTSOG vytvoří a zveřejní návrh vzoru propojovací dohody, který bude obsahovat standardní podmínky stanovené v článcích 6 až 10.

2.   Každý vnitrostátní regulační orgán může agentuře do 31. srpna 2015 poskytnout stanovisko k souladu vzoru s vnitrostátními právními předpisy. Agentura poté, co vzala v úvahu stanoviska státních regulačních orgánů, vydá své stanovisko ke vzoru ENTSOG do 31. října 2015. Po zohlednění stanoviska agentury ENTSOG do 31. prosince 2015 zveřejní finální vzor na svých internetových stránkách.

3.   Pokud se provozovatelé sousedních přepravních soustav v propojovací dohodě nedohodnou na jedné nebo více podmínkách stanovených v článcích 6 až 10 v souladu s článkem 3, uzavřou ve vztahu k jakékoli podmínce, na níž se neshodli, propojovací dohodu na základě vzoru ENTSOG.

Článek 6

Pravidla pro řízení toků

1.   V souvislosti s řízením toků plynu provozovatelé přepravních soustav:

a)

zajistí, aby byla zavedena pravidla mající za cíl usnadnit řiditelný, správný, předpověditelný a účinný tok plynu přes propojovací bod;

b)

zajistí, aby v souladu s procesem sesouhlasení byla zavedena pravidla pro regulaci toku plynu propojovacím bodem a pro minimalizaci odchylek od tohoto toku;

c)

určí provozovatele přepravní soustavy, který bude odpovídat za řízení toku plynu propojovacím bodem. Pokud se provozovatelé sousedních přepravních soustav na tomto určení nedohodnou, bude za řízení toků plynu propojovacím bodem odpovědný provozovatel přepravní soustavy, který provozuje zařízení pro řízení toků, ve spolupráci s ostatními provozovateli přepravních soustav.

2.   Za účelem řízení toku plynu rozhodnou provozovatelé sousedních přepravních soustav o množství plynu a o směru jeho toku pro každý propojovací bod a na každou hodinu plynárenského dne.

Provozovatel přepravní soustavy určený podle odst. 1 písm. c) je odpovědný za řízení toku plynu propojovacím bodem za předpokladu, že jsou splněny smluvní závazky všech sousedních provozovatelů přepravních soustav týkající se tlaku plynu:

a)

s mírou přesnosti dostatečnou pro minimalizaci rozdílu mezi plánovaným a naměřeným množstvím plynu a

b)

s mírou stability odpovídající účinnému využití plynárenských přepravních soustav.

3.   Množství plynu a směr toku plynu, o kterém rozhodnou provozovatelé sousedních přepravních soustav, je odrazem:

a)

výsledku procesu sesouhlasení;

b)

úpravy provozního vyrovnávacího účtu;

c)

veškerých ujednání o účinném řízení toků plynu uzavřených mezi provozovateli sousedních přepravních soustav za účelem zajištění např. rovnoměrného zvýšení tlaku, rovnoměrného snížení tlaku, minimálního toku, rozdělení toku v případném virtuálním propojovacím bodě a/nebo změny směru toku či za účelem zajištění efektivity provozních nákladů;

d)

veškerých ujednání upravujících omezení přeshraničního obchodu v důsledku rozdílů v kvalitě plynu podle článku 15 a/nebo v důsledku praxe odorizace plynu podle článku 19.

4.   Provozovatel přepravní soustavy může, je-li to zapotřebí, rozhodnout o změně množství plynu nebo směru toku plynu nebo o obojím, aby:

a)

splnil ustanovení vnitrostátních nebo unijních bezpečnostních předpisů, která se vztahují k propojovacímu bodu;

b)

splnil požadavky stanovené v plánech pro stav nouze a plánech preventivních opatření vypracovaných v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 (7);

c)

reagoval v případě, že jeho soustavu postihla mimořádná událost.

Článek 7

Zásady pro měření množství a kvality plynu

1.   V souvislosti se zásadami pro měření objemu, energie a kvality plynu provozovatelé sousedních přepravních soustav zajistí, aby:

a)

byly podrobně stanoveny normy měření, které se použijí v propojovacím bodě;

b)

byl určen provozovatel přepravní soustavy odpovědný za instalaci, provoz a údržbu měřicího zařízení. Tento provozovatel je povinen včas a ve stanovených intervalech zpřístupňovat veškeré informace a údaje související s měřením toků plynu v propojovacím bodě ostatním provozovatelům sousedních přepravních soustav.

2.   Při instalaci, provozu a údržbě měřicího zařízení v propojovacím bodě se zohlední technické požadavky vnitrostátních právních předpisů vztahující se na provozovatele sousedních přepravních soustav.

3.   Provozovatelé sousedních přepravních soustav se dohodnou na zásadách měření, které budou obsahovat alespoň:

a)

popis měřicí stanice včetně používaného měřicího a analytického zařízení a podrobnosti o veškerém záložním zařízení, které může být použito v případě poruchy;

b)

parametry kvality plynu a objem a energie, které se měří, jakož i v jakém rozmezí a s jakou nejvyšší přípustnou hranicí chyby nebo nejistoty bude měřicí zařízení provozováno, četnost měření, v jakých jednotkách a podle jakých norem se měření provádí, jakož i veškeré používané součinitele pro přepočet;

c)

postupy a metody používané pro výpočet parametrů, které nejsou přímo měřeny;

d)

popis metody výpočtu nejvyšší přípustné hranice chyby či nejistoty při určování přepravované energie;

e)

popis postupu používaného pro potvrzování údajů u měřených parametrů;

f)

mechanismy pro potvrzování měření a zajišťování kvality, včetně postupů pro ověřování a úpravy, na kterých se provozovatelé sousedních přepravních soustav dohodnou;

g)

způsob předávání údajů o měřených parametrech mezi provozovateli sousedních přepravních soustav, včetně četnosti předávání a obsahu předávaných údajů;

h)

konkrétní seznam poplašných a jiných signálů, které vydávají provozovatelé sousedních přepravních soustav provozující měřicí zařízení, ostatním provozovatelům sousedních přepravních soustav;

i)

postup pro určování chyb měření a jakékoli navazující postupy, které jsou po přechodnou dobu nezbytné, pokud se zjistí, že měřicí zařízení funguje nebo fungovalo nesprávně (došlo k chybnému měření směrem nahoru nebo dolů mimo stanovenou toleranci). Dotčený provozovatel přepravní soustavy musí přijmout vhodné opatření k ukončení takové situace;

j)

pravidla, která se použijí mezi provozovateli sousedních přepravních soustav v případě poruchy měřicího zařízení;

k)

pravidla, která se použijí mezi provozovateli sousedních přepravních soustav pro:

i)

přístup k měřicímu zařízení;

ii)

další ověřování funkčnosti měřicího zařízení;

iii)

úpravy měřicího zařízení;

iv)

přítomnost během kalibrace a údržby měřicího zařízení.

4.   Pokud provozovatelé sousedních přepravních soustav neplní své povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 3:

a)

za instalaci, provoz a údržbu měřicího zařízení a za včasné předávání údajů souvisejících s měřením toků plynu v propojovacím bodě ostatním provozovatelům přepravních soustav je odpovědný provozovatel přepravní soustavy, který takové zařízení provozuje;

b)

použije se evropská norma EN 1776 „Zásobování plynem – Měřicí stanice zemního plynu – Funkční požadavky“ ve znění použitelném k danému dni.

Článek 8

Pravidla pro proces sesouhlasení

1.   V souvislosti s procesem sesouhlasení provozovatelé sousedních přepravních soustav zavedou:

a)

pravidla podrobně upravující proces sesouhlasení, přičemž popřípadě zohlední ujednání o denních-hodinových nominacích;

b)

pravidla pro sdělování a zpracovávání příslušných údajů mezi provozovateli sousedních přepravních soustav za účelem výpočtu upravených množství a potvrzených množství plynu pro uživatele soustavy a množství plynu, které má protéci propojovacím bodem (body).

2.   Při nominacích a renominacích se postupuje v souladu s těmito zásadami:

a)

pokud nejsou upravená množství sesouhlasena, uplatňování pravidla pro sesouhlasení vede ke stejným potvrzeným množstvím pro každou dvojici uživatelů soustavy na obou stranách propojovacího bodu;

b)

provozovatelé sousedních přepravních soustav se mohou dohodnout, že zachovají nebo zavedou jiné pravidlo sesouhlasení než pravidlo menšího množství, pod podmínkou, že se toto pravidlo zveřejní a uživatelé soustavy se vyzvou, aby se ve lhůtě, která nesmí být kratší než dva měsíce po zveřejnění pravidla pro sesouhlasení, k navrhovanému pravidlu sesouhlasení vyjádřili;

c)

provozovatelé sousedních přepravních soustav určí úlohu každého z nich v procesu sesouhlasení tak, že uvedou, zda jsou iniciujícím provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem přepravní soustavy zodpovědným za proces sesouhlasení;

d)

provozovatelé sousedních přepravních soustav stanoví použitelný časový harmonogram procesu sesouhlasení v cyklu nominace nebo renominace, přičemž celý proces sesouhlasení nesmí trvat déle než dvě hodiny od zahájení cyklu nominace nebo renominace, a vezmou v úvahu:

i)

údaje, které si musí provozovatelé sousedních přepravních soustav předat, aby mohli informovat uživatele soustavy o jejich potvrzených množstvích před ukončením cyklu nominace nebo renominace, a mezi nimiž figurují alespoň údaje uvedené v odst. 4 písm. b);

ii)

postup předávání údajů stanovený v bodě i) musí provozovatelům sousedních přepravních soustav umožňovat přesné a včasné provedení všech kroků spojených s výpočty a sdělováním informací.

3.   Při zpracovávání nominací pro propojovací bod provozovatelé sousedních přepravních soustav zajistí, aby se tok plynu na obou stranách propojovacího bodu počítal jednotně, se zohledněním veškerých dočasných snížení kapacity, ke kterým došlo v důsledku některé z podmínek uvedených v čl. 6 odst. 4 na jedné nebo na obou stranách propojovacího bodu.

4.   V každé propojovací dohodě se v ustanoveních o předávání údajů pro účely procesu sesouhlasení stanoví:

a)

použití údajů, které si předávají provozovatelé sousedních přepravních soustav pro proces sesouhlasení;

b)

harmonizované informace předávané v rámci výměny údajů pro účely procesu sesouhlasení, k nimž patří alespoň:

i)

identifikace propojovacího bodu;

ii)

identifikace uživatele soustavy nebo popřípadě jeho portfolia;

iii)

identifikace strany, která dotčenému uživateli soustavy dodává plyn nebo od něho plyn odebírá, nebo popřípadě identifikace jejího portfolia;

iv)

okamžik zahájení a okamžik ukončení toku plynu, pro nějž se sesouhlasení provádí;

v)

plynárenský den;

vi)

upravené množství a potvrzené množství;

vii)

směr toku plynu.

5.   Pokud se provozovatelé sousedních přepravních soustav v propojovací dohodě nedohodli jinak, platí následující:

a)

provozovatelé přepravních soustav budou používat pravidlo menšího množství. Použití pravidla menšího množství jakožto standardního pravidla může být omezeno pouze v případě, že jsou splněny podmínky bodu 2.2.3 odst. 1 přílohy I nařízení (ES) č. 715/2009 a jeho použití by zabránilo nabídce pevné kapacity na základě postupů pro řízení překročení kapacity;

b)

provozovatel přepravní soustavy, který provozuje zařízení pro řízení toků, je provozovatelem přepravní soustavy zodpovědným za proces sesouhlasení;

c)

provozovatelé přepravních soustav provedou proces sesouhlasení v těchto postupných krocích:

i)

iniciující provozovatel přepravní soustavy vypočte upravená množství plynu a odešle tyto údaje do čtyřiceti pěti minut od zahájení cyklu nominace nebo renominace;

ii)

provozovatel přepravní soustavy zodpovědný za proces sesouhlasení vypočte potvrzená množství plynu a odešle tyto údaje do devadesáti minut od zahájení cyklu nominace nebo renominace;

iii)

provozovatelé sousedních přepravních soustav odešlou údaje o potvrzených množstvích plynu uživatelům soustavy a naplánují tok plynu přes daný propojovací bod do dvou hodin od zahájení cyklu nominace nebo renominace. Těmito postupnými kroky není dotčeno pravidlo minimální doby předstihu před přerušením stanovené v článku 22 nařízení (EU) č. 984/2013 a odst. 2 písm. d) tohoto článku.

Článek 9

Pravidla pro přidělování množství plynu

1.   V souvislosti s přidělováním množství plynu provozovatelé sousedních přepravních soustav zavedou pravidla zajišťující soulad mezi přidělovanými množstvími na obou stranách propojovacího bodu.

2.   Není-li v propojovací dohodě dohodnuto jinak, provozovatelé přepravních soustav používají provozní vyrovnávací účet. Provozovatel přepravní soustavy, který provozuje měřicí zařízení, stanoví stav provozního vyrovnávacího účtu na základě potvrzených množství a sděluje výsledky provozovatelům sousedních přepravních soustav.

3.   Pokud se používá provozní vyrovnávací účet:

a)

provozní rozdíl se přiděluje provoznímu vyrovnávacímu účtu provozovatelů sousedních přepravních soustav a příděly, které každý provozovatel sousední přepravní soustavy poskytne svým příslušným uživatelům soustavy, se rovnají potvrzeným množstvím;

b)

provozovatelé sousedních přepravních soustav na provozním vyrovnávacím účtu udržují takový zůstatek, který se co nejvíce blíží nule;

c)

meze provozního vyrovnávacího účtu zohledňují konkrétní vlastnosti každého propojovacího bodu a/nebo propojených přepravních soustav, zejména:

i)

fyzické vlastnosti propojovacího bodu;

ii)

schopnost akumulace potrubí každé přepravní soustavy;

iii)

celkové technické kapacity v propojovacím bodě;

iv)

dynamiku toků plynu v propojených přepravních soustavách.

Pokud se dosáhne stanovených mezí provozního vyrovnávacího účtu, mohou se provozovatelé sousedních přepravních soustav dohodnout na zvýšení těchto mezí, aby byly uživatelům soustavy poskytovány příděly, které se budou rovnat jejich potvrzeným množstvím, nebo aby jim byla množství jinak úměrně přidělována na základě změřeného množství.

4.   Provozovatelé sousedních přepravních soustav se mohou dohodnout, že zachovají nebo zavedou jiné pravidlo pro přidělování než provozní vyrovnávací účet, pod podmínkou, že se toto pravidlo zveřejní a uživatelé soustavy se vyzvou, aby se ve lhůtě, která nesmí být kratší než dva měsíce po zveřejnění pravidla pro přidělování, k navrhovanému pravidlu pro přidělování vyjádřili.

Článek 10

Postupy komunikace v případě mimořádných událostí

1.   Provozovatelé sousedních přepravních soustav zajistí, aby byly zavedeny postupy pro komunikaci, které usnadní rychlou a souběžnou komunikaci v případě mimořádných událostí. Pokud nebylo dohodnuto jinak, komunikace mezi dotčenými provozovateli přepravních soustav se pro informaci vede ústně v angličtině a poté následuje písemné potvrzení zaslané elektronicky.

2.   Provozovatel přepravní soustavy postižený mimořádnou událostí musí přinejmenším informovat své uživatele soustavy podle písmen b) a c) tohoto odstavce o tom, může-li se tato událost dotknout jejich potvrzených množství, a provozovatele sousedních přepravních soustav podle písmen a) a c) tohoto odstavce o tom, že taková mimořádná událost vznikla, a musí poskytnout veškeré nezbytné informace:

a)

o možném dopadu na množství a kvalitu plynu, který lze přes daný propojovací bod přepravovat;

b)

o možném dopadu na potvrzená množství pro uživatele soustavy napojené na příslušný propojovací bod (příslušné propojovací body);

c)

o očekávaném a skutečném skončení mimořádné události.

3.   Tento článek platí, aniž jsou dotčena ustanovení v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 (8) a jeho prováděcí akty.

Článek 11

Řešení sporů vyplývajících z propojovacích dohod

1.   Provozovatelé sousedních přepravních soustav se vynasnaží jakékoli spory vyplývající z propojovací dohody nebo vzniklé v souvislosti s ní řešit vzájemnou dohodou a v propojovací dohodě stanoví mechanismus řešení sporů, které by nebylo možno vzájemnou dohodou vyřešit.

V rámci mechanismu pro řešení sporů se stanoví alespoň:

a)

příslušné právo a

b)

příslušný soud nebo podmínky pro jmenování odborníků buď v rámci určitého institucionálního fóra, anebo ad hoc, což může zahrnovat rozhodčí řízení.

Je-li mechanismem pro řešení sporů rozhodčí řízení, použije se Úmluva o uznávání a výkonu cizích rozhodčích nálezů.

2.   Nedojde-li k dohodě ohledně mechanismu pro řešení sporů, použijí se nařízení Rady (ES) č. 44/2001 (9) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 (10).

Článek 12

Postup pro provádění změn

1.   Provozovatelé sousedních přepravních soustav zavedou transparentní a podrobný postup pro provádění změn jejich propojovací dohody, který některý z provozovatelů přepravní soustavy zahájí písemným oznámením.

2.   Pokud se provozovatelé sousedních přepravních soustav nedohodnou na postupu pro provádění změn, mohou použít mechanismy pro řešení sporů vytvořené v souladu s článkem 11.

KAPITOLA III

JEDNOTKY

Článek 13

Společný soubor jednotek

1.   Pro veškeré předávání údajů a pro zveřejňování údajů související s nařízením (ES) č. 715/2009 používá každý provozovatel přepravní soustavy společný soubor jednotek stanovený v tomto článku.

2.   K vyjádření parametrů tlaku, teploty, objemu, spalného tepla, energie a Wobbeho čísla používají provozovatelé přepravní soustavy:

a)

tlak: bar;

b)

teplota: °C (stupně Celsia);

c)

objem: m3;

d)

spalné teplo (GCV): kWh/m3;

e)

energie: kWh (na základě GCV);

f)

Wobbeho číslo: kWh/m3 (na základě GCV).

U tlaku provozovatelé přepravních soustav uvedou, zda se jedná o absolutní tlak (bar (a)) nebo přetlak (bar (g)).

Referenční podmínky pro objem jsou 0 °C a 1,01325 bar (a). U spalného tepla, energie a Wobbeho čísla je výchozí referenční teplota spalování 25 °C.

Při sdělování údajů o objemu, spalném teplu, energii a Wobbeho číslu provozovatelé přepravních soustav pokaždé uvedou, za jakých referenčních podmínek byly tyto hodnoty vypočteny.

3.   V případech, kdy je jeden členský stát připojen jen k jednomu dalšímu členskému státu, provozovatelé sousedních přepravních soustav a strany, se kterými komunikují, se mohou dohodnout, že budou pro předávání údajů v souvislosti s nařízením (ES) č. 715/2009 nadále používat jiné referenční podmínky, za podmínky schválení jejich vnitrostátními regulačními orgány.

Článek 14

Další jednotky

Provozovatelé přepravních soustav a strany, se kterými komunikují v souvislosti s nařízením (ES) č. 715/2009, se mohou dohodnout, že budou pro předávání údajů nebo jejich zveřejňování používat kromě společného souboru jednotek i další jednotky nebo referenční podmínky. Za takové situace se přepočet mezi referenčními podmínkami provede na základě skutečného složení plynu. Nejsou-li příslušné údaje o složení plynu k dispozici, součinitele použité pro přepočet musí být v souladu s přílohou, jejímž základem je norma EN ISO 13443 „Zemní plyn – Standardní referenční podmínky“ ve znění použitelném k danému dni.

KAPITOLA IV

KVALITA A ODORIZACE PLYNU

Článek 15

Řízení omezení přeshraničního obchodu v důsledku rozdílů v kvalitě plynu

1.   Provozovatelé přepravních soustav spolupracují, aby zabránili omezením přeshraničního obchodu v důsledku rozdílů v kvalitě plynu. Tato opatření, iniciovaná a prováděná provozovateli přepravních soustav v rámci jejich standardního provozu, mohou mimo jiné zahrnovat výměnu plynu a jeho míšení.

2.   Pokud omezení přeshraničního obchodu v důsledku rozdílů v kvalitě plynu nemohou dotčení provozovatelé přepravních soustav zabránit a je uznáno národními regulačními orgány, mohou tyto orgány požadovat, aby provozovatelé přepravních soustav do dvanácti měsíců provedli v uvedeném sledu opatření zmiňovaná v písmenech a) až e):

a)

spolupracovali a vypracovali technicky proveditelná řešení, beze změn ve specifikacích kvality plynu, která mohou zahrnovat závazky v oblasti toků a úpravu plynu, aby bylo uznané omezení zrušeno;

b)

u těchto technicky proveditelných řešení společně provedli analýzu nákladů a přínosů, aby byla určena ekonomicky efektivní řešení, přičemž je třeba uvést rozložení nákladů a přínosů mezi jednotlivé kategorie dotčených stran;

c)

provedli odhad, kolik času si vyžádá provedení každého potenciálního řešení;

d)

uskutečnili veřejnou konzultaci ohledně vytipovaných proveditelných řešení a výsledky konzultace zohlednili;

e)

na základě analýzy nákladů a přínosů a výsledků veřejné konzultace předložili svým příslušným národním regulačním orgánům ke schválení a dalším příslušným vnitrostátním orgánům každého dotčeného členského státu pro informaci společný návrh na zrušení uznaného omezení, včetně časového harmonogramu provedení.

Pokud dotčení provozovatelé přepravních soustav nedosáhnou dohody ohledně řešení, každý provozovatel přepravní soustavy o tom neprodleně informuje svůj národní regulační orgán.

3.   Před přijetím rozhodnutí podle odst. 2 písm. e) každý národní regulační orgán konzultuje s národními regulačními orgány dotčených členských států. Při přijímání rozhodnutí každý národní regulační orgán zohlední stanovisko sousedních národních regulačních orgánů, aby se dosáhlo koordinovaného rozhodnutí založeného na vzájemné dohodě.

Článek 16

Krátkodobé sledování kvality plynu – zveřejňování údajů

Provozovatelé přepravních soustav musí zveřejňovat na svých internetových stránkách u každého propojovacího bodu, s četností nejméně jednou za hodinu během plynárenského dne, Wobbeho číslo a spalné teplo plynu, který přímo vstupuje do jejich přepravních sítí ve všech fyzických propojovacích bodech. Síť ENTSOG zveřejní na své centrální platformě platné pro celou Unii, zřízené na základě bodu 3.1.1 odst. 1 písm. h) přílohy I nařízení (ES) č. 715/2009 odkaz na příslušné informace uvedené na internetových stránkách provozovatelů přepravních soustav.

Článek 17

Poskytování informací o krátkodobém kolísání kvality plynu

1.   Kromě propojovacích bodů se tento článek použije i na ostatní body v přepravních sítích, kde se měří kvalita plynu.

2.   Provozovatel přepravní soustavy si může vybrat jednu nebo několik následujících stran, jimž bude poskytovat informace o kolísání kvality plynu:

a)

konečné zákazníky přímo připojené k jeho soustavě, jejichž provozní postupy jsou změnami v kvalitě plynu nepříznivě ovlivňovány, nebo uživatele soustavy, který jedná jménem konečného zákazníka, jehož provozní postupy jsou změnami v kvalitě plynu nepříznivě ovlivňovány, pokud vnitrostátní předpisy nepředpokládají přímé smluvní ujednání mezi provozovatelem přepravní soustavy a jeho přímo připojenými konečnými zákazníky;

b)

provozovatele distribuční soustavy přímo připojené k jeho soustavě, s připojenými konečnými zákazníky, jejichž provozní postupy jsou změnami v kvalitě plynu nepříznivě ovlivňovány;

c)

provozovatele skladovacích zařízení přímo připojené k jeho soustavě, jejichž provoz je změnami v kvalitě plynu nepříznivě ovlivňován.

3.   Každý provozovatel přepravní soustavy:

a)

vypracuje a vede seznam stran, které jsou oprávněny přijímat indikativní informace o kvalitě plynu;

b)

spolupracuje se stranami uvedenými na výše uvedeném seznamu s cílem posoudit:

i)

relevantnost informací o parametrech kvality plynu, které mají být poskytovány;

ii)

četnost poskytování těchto informací;

iii)

lhůtu pro poskytnutí informace;

iv)

způsob komunikace.

4.   Odstavec 3 neukládá provozovatelům přepravních soustav povinnost instalovat další měřicí zařízení nebo zařízení pro provádění předpovědí, pokud národní regulační orgán nevyžaduje jinak. Informace podle odst. 3 písm. b) bodu i) tohoto článku se poskytují jako nejlepší odhad provozovatele přepravní soustavy v určitém okamžiku a pro vnitřní potřebu příjemce těchto informací.

Článek 18

Dlouhodobé sledování kvality plynu v přepravních soustavách

1.   ENTSOG zveřejní každé dva roky pro přepravní soustavy výhled v rámci dlouhodobého sledování kvality plynu za účelem určení potenciálních trendů v parametrech kvality plynu a příslušného potenciálního kolísání v příštích deseti letech. První výhled v rámci dlouhodobého sledování kvality plynu musí být zveřejněn společně s desetiletým plánem rozvoje sítě v roce 2017.

2.   Tento výhled se zakládá na vstupech shromážděných v kontextu regionální spolupráce zavedené v rámci ENTSOG v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 715/2009.

3.   Výhled v rámci dlouhodobého sledování kvality plynu se bude zabývat alespoň Wobbeho číslem a spalným teplem. Po konzultaci se zúčastněnými stranami uvedené v odstavci 8 mohou být sledovány další parametry kvality plynu.

4.   Výhled v rámci dlouhodobého sledování kvality plynu zjišťuje potenciální nové zdroje zásobování s ohledem na kvalitu plynu.

5.   Za účelem stanovení referenčních hodnot parametrů kvality plynu pro jednotlivé zdroje dodávek, které budou ve výhledu použity, provádí se analýza za předchozí roky. Takové údaje lze nahradit vstupy získanými od zúčastněných stran, které vyplynou z procesu zapojení zúčastněných stran podle odstavce 8.

6.   Pro každý posuzovaný parametr kvality plynu a každý region z této analýzy vyplyne rozmezí, v němž se daný parametr pravděpodobně bude vyvíjet.

7.   Výhled v rámci dlouhodobého sledování kvality plynu bude zároveň uveden do souladu s desetiletým plánem rozvoje sítě pro celou Unii, který vypracovává ENTSOG.

8.   Postup konzultací se zúčastněnými stranami, který se používá pro účely desetiletého plánu rozvoje sítě pro celou Unii, se rozšíří a bude zahrnovat také aspekt kvality plynu. V rámci tohoto postupu budou zúčastněné strany požádány, aby síti ENTSOG poskytly své názory na vývoj parametrů kvality dodávaného plynu.

Článek 19

Řízení omezení přeshraničního obchodu v důsledku rozdílů v odorizaci

1.   Pokud dotčení provozovatelé přepravních soustav nemohou zabránit omezení přeshraničního obchodu v důsledku rozdílů v odorizaci a vnitrostátní orgány omezení uznají, mohou tyto orgány požadovat, aby dotčení provozovatelé přepravních soustav dosáhli do šesti měsíců dohody za účelem vyřešení jakéhokoli uznaného omezení, přičemž tato dohoda může zahrnovat i závazky v oblasti výměny plynu a jeho toků. Dotčení provozovatelé sousedních přepravních soustav předloží tuto dohodu svým vnitrostátním orgánům ke schválení.

2.   Pokud se po uplynutí šestiměsíčního období uvedeného v odstavci 1 dotčeným provozovatelům přepravních soustav nepodaří dosáhnout dohody nebo pokud se vnitrostátní orgány dohodnou na tom, že dohoda navržená dotčenými provozovateli sousedních přepravních soustav není dostatečně účinná pro to, aby bylo omezení zrušeno, dotčení provozovatelé přepravních soustav ve spolupráci s vnitrostátními orgány ve lhůtě následujících dvanácti měsíců určí podrobný plán, který stanoví nákladově nejefektivnější způsob, jak uznané omezení v konkrétním přeshraničním propojovacím bodě zrušit.

3.   Za účelem splnění povinností podle odstavce 2 dotčení provozovatelé přepravních soustav v tomto pořadí:

a)

vypracují možnosti pro zrušení omezení tak, že zjistí a posoudí:

i)

přechod na přeshraniční fyzický tok neodorizovaného plynu;

ii)

možnost fyzického toku odorizovaného plynu do neodorizované přepravní soustavy nebo její části a do navazujících propojených soustav;

iii)

přijatelnou úroveň odorizující látky pro přeshraniční fyzický tok;

b)

u technicky proveditelných možností společně provedou analýzu přínosů a nákladů s cílem určit ekonomicky efektivní řešení. Tato analýza:

i)

vezme v potaz úroveň bezpečnosti;

ii)

bude zahrnovat informace o plánovaných objemech plynu, které budou přepravovány, a podrobnosti o nákladech na nezbytné investice do infrastruktury;

iii)

uvede rozdělení nákladů a přínosů mezi jednotlivé kategorie dotčených stran;

c)

provedou odhad časové náročnosti zavedení každého potenciálního řešení;

d)

uskuteční veřejnou konzultaci a zohlední její výsledky;

e)

předloží vnitrostátním orgánům ke schválení proveditelná řešení včetně mechanismu pro zajištění návratnosti nákladů a lhůt provedení.

Po schválení určitého řešení vnitrostátními orgány se toto řešení provede v souladu s harmonogramem uvedeným v písmeni e).

4.   Jestliže vnitrostátní orgány žádné řešení předložené podle odst. 3 písm. e) do šesti měsíců od předložení neschválí nebo jestliže dotčení provozovatelé přepravních soustav v rámci dvanáctiměsíční lhůty podle odstavce 2 žádné řešení nenavrhnou, ve lhůtě schválené vnitrostátními orgány, která však nepřesáhne čtyři roky, dojde k přechodu na přeshraniční fyzický tok neodorizovaného plynu. Po plném technickém přechodu na neodorizovaný plyn musí provozovatelé přepravních soustav přijímat technicky nevyhnutelné úrovně postupně se snižujících zbytkových množství odorizujících látek v přeshraničních tocích.

KAPITOLA V

PŘEDÁVÁNÍ ÚDAJŮ

Článek 20

Obecná ustanovení

1.   Pro účely této kapitoly se „protistranami“ rozumí uživatelé soustavy využívající:

a)

propojovací body nebo

b)

propojovací body i virtuální obchodní body.

2.   Požadavky na předávání údajů mezi provozovateli přepravních soustav a na předávání údajů provozovateli přepravních soustav jejich protistranám stanovené v bodě 2.2 přílohy I nařízení (ES) č. 715/2009, v nařízení Komise (EU) č. 984/2013, v nařízení Komise (EU) č. 312/2014, v nařízení Komise (EU) č. 1227/2011 a v tomto nařízení jsou uspokojovány společnými řešeními v oblasti předávání údajů stanovenými v článku 21.

Článek 21

Společná řešení v oblasti předávání údajů

1.   Odvisle od požadavků na předávání údajů podle čl. 20 odst. 2 lze zavést a používat jeden nebo více z následujících druhů předávání údajů:

a)   předávání údajů založené na dokumentech: spočívá v automatickém předávání údajů uložených v souborech mezi příslušnými informačními systémy;

b)   integrované předávání údajů: spočívá v předávání údajů mezi dvěma aplikacemi přímo v příslušných informačních systémech;

c)   interaktivní předávání údajů: spočívá v interaktivním předávání údajů prostřednictvím webové aplikace pomocí prohlížeče.

2.   Společná řešení v oblasti předávání údajů sestávají z protokolu, datového formátu a sítě. Pro každý druh předávání údajů uvedený v odstavci 1 se použijí následující společná řešení v oblasti předávání údajů:

a)

Předávání údajů založené na dokumentech:

i)

protokol: AS4;

ii)

datový formát: Edig@s-XML nebo rovnocenný datový formát zajišťující stejný stupeň interoperability. Takový rovnocenný datový formát musí zveřejnit síť ENTSOG;

b)

Integrované předávání údajů:

i)

protokol: HTTP/S-SOAP;

ii)

datový formát: Edig@s-XML nebo rovnocenný datový formát zajišťující stejný stupeň interoperability. Takový rovnocenný datový formát musí zveřejnit síť ENTSOG;

c)

V případě interaktivního předávání údajů je protokolem HTTP/S.

U všech druhů předávání údajů uvedených v písmenech a) až c) je sítí Internet.

3.   Pokud se zjistí, že je společné řešení v oblasti předávání údajů eventuálně zapotřebí změnit, ENTSOG by měla z vlastního podnětu nebo na žádost Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) vyhodnotit příslušná technická řešení a vypracovat analýzu přínosů a nákladů potenciální změny (potenciálních změn), kterou (které) by bylo zapotřebí provést, včetně analýzy důvodů, proč je určitý krok v oblasti technického vývoje nutný. ENTSOG uskuteční veřejnou konzultaci, do níž budou zapojeny všechny zúčastněné strany, přičemž předloží výsledek hodnocení a návrh (návrhy) vycházející z provedené analýzy přínosů a nákladů.

Pokud je změna společných řešení v oblasti předávání údajů považována za nezbytnou, ENTSOG předloží návrh agentuře ACER v souladu s postupem stanoveným v článku 7 nařízení (ES) č. 715/2009.

Článek 22

Bezpečnost a dostupnost systému pro předávání údajů

1.   Každý provozovatel přepravní soustavy a každá protistrana odpovídají za zajištění toho, že budou podniknuta vhodná bezpečnostní opatření. Zejména musí:

a)

zabezpečit komunikační řetězec tak, aby zajišťoval bezpečnou a spolehlivou komunikaci, včetně ochrany důvěrnosti šifrováním, ochrany celistvosti a pravosti podpisem odesilatele a ochrany nepopiratelnosti podepsaným potvrzením;

b)

zavést vhodná bezpečnostní opatření s cílem zamezit neoprávněnému přístupu k jejich informační infrastruktuře;

c)

neprodleně vyrozumět ostatní strany, s nimiž komunikují, o jakémkoli neoprávněném přístupu k jejich vlastnímu systému, k němuž došlo či mohlo dojít.

2.   Každý provozovatel přepravní soustavy je odpovědný za zajištění dostupnosti svého vlastního systému a:

a)

přijme vhodná opatření s cílem předejít tomu, aby selhání na jediném místě způsobilo nedostupnost systému pro předávání údajů, a to až po síťové (síťová) připojení k poskytovateli (poskytovatelům) internetových služeb;

b)

získá odpovídající služby a podporu ze strany svého poskytovatele (svých poskytovatelů) internetových služeb;

c)

zajistí, aby odstávky v důsledku plánované údržby informačního systému trvaly co nejkratší dobu, a o plánované nedostupnosti informuje v dostatečném předstihu své protistrany.

Článek 23

Provádění společných řešení v oblasti předávání údajů

1.   Odvisle od požadavků na předávání údajů podle čl. 20 odst. 2 provozovatelé přepravních soustav zavedou a uplatňují společná řešení pro předávání údajů uvedená v článku 21.

2.   Pokud jsou k datu vstupu tohoto nařízení v platnost již nějaká řešení v oblasti předávání údajů mezi provozovatelem přepravní soustavy a příslušnými protistranami zavedena a tato zavedená řešení jsou slučitelná s článkem 22 a s požadavky na předávání údajů podle čl. 20 odst. 2, lze tato zavedená řešení v oblasti předávání údajů i nadále uplatňovat, a to po konzultaci s uživateli soustavy a pod podmínkou, že to národní regulační orgán dotčeného provozovatele přepravní soustavy odsouhlasí.

Článek 24

Postup pro vývoj společných nástrojů provozování sítě

1.   Pro každý požadavek na předávání údajů podle čl. 20 odst. 2 vyvine ENTSOG společný nástroj provozování sítě v souladu s čl. 8 odst. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 715/2009 a zveřejní jej na svých internetových stránkách. Společný nástroj provozování sítě určí společné řešení v oblasti předávání údajů, které je pro příslušný požadavek na předávání údajů relevantní. Společný nástroj provozování sítě může rovněž obsahovat specifikace, pokud jde o obchodní požadavky, způsoby uvedení do praxe a pokyny k jejich uplatňování.

2.   ENTSOG stanoví pro vývoj všech společných nástrojů provozování sítě transparentní postup. U každého společného nástroje provozování sítě ENTSOG provede konzultaci.

KAPITOLA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 25

Sledování provádění

1.   Nejpozději do 30. září 2016 síť ENTSOG v souladu se svými povinnostmi v oblasti sledování a podávání zpráv podle čl. 8 odst. 8 a 9 nařízení (ES) č. 715/2009 zmonitoruje a zanalyzuje, jak provozovatelé přepravních soustav provádějí kapitoly II až V tohoto nařízení, a předloží agentuře všechny nezbytné informace, které jí umožní dostát svým povinnostem podle čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 715/2009.

2.   Provozovatelé přepravních soustav nejpozději do 31. července 2016 sdělí síti ENTSOG všechny nezbytné informace, které jí umožní dostát svým povinnostem podle odstavce 1.

Článek 26

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 1. května 2016, aniž je dotčen článek 5.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. dubna 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 36.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 1).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/142/ES ze dne 30. listopadu 2009 o spotřebičích plynných paliv (Úř. věst. L 330, 16.12.2009, s. 10).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94).

(5)  Nařízení Komise (EU) č. 984/2013 ze dne 14. října 2013, kterým se zavádí kodex sítě pro mechanismy přidělování kapacity v plynárenských přepravních soustavách a kterým se doplňuje nařízení (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. L 273, 15.10.2013, s. 5).

(6)  Nařízení Komise (EU) č. 312/2014 ze dne 26. března 2014, kterým se stanoví kodex sítě pro vyrovnávání plynu v přepravních sítích (Úř. věst. L 91, 27.3.2014, s. 15).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice Rady 2004/67/ES (Úř. věst. L 295, 12.11.2010, s. 1).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 1).

(9)  Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 12, 16.1.2001, s. 1).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) (Úř. věst. L 177, 4.7.2008, s. 6).


PŘÍLOHA

Součinitele pro přepočet mezi referenčními podmínkami

Referenční teplota ve °C (spalování, objem)

25/20 až 25/0

25/20 až 15/15

25/20 až 0/0

25/0 až 15/15

25/0 až 0/0

15/15 až 0/0

Reálné spalné teplo na objemovém základě

1,0738

1,0185

1,0766

0,9486

1,0026

1,0570

Reálná výhřevnost na objemovém základě

1,0738

1,0176

1,0741

0,9477

1,0003

1,0555

Reálné Wobbeho číslo

1,0736

1,0185

1,0764

0,9487

1,0026

1,0569

Zdroj: EN ISO 13443 „Zemní plyn – Standardní referenční podmínky“


Top