This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document E2012C0189
EFTA Surveillance Authority Decision No 189/12/COL of 22 May 2012 exempting the production and wholesale of electricity in Norway from the application of Directive 2004/17/EC of the European Parliament and of the Council coordinating the procurement procedures of entities operating in the water, energy, transport and postal services sectors
Rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO č. 189/12/KOL ze dne 22. května 2012 , kterým se vyjímá výroba a velkoobchodní prodej elektřiny v Norsku z použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb
Rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO č. 189/12/KOL ze dne 22. května 2012 , kterým se vyjímá výroba a velkoobchodní prodej elektřiny v Norsku z použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb
Úř. věst. L 287, 18.10.2012, p. 21–24
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
In force
18.10.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 287/21 |
ROZHODNUTÍ KONTROLNÍHO ÚŘADU ESVO
č. 189/12/KOL
ze dne 22. května 2012,
kterým se vyjímá výroba a velkoobchodní prodej elektřiny v Norsku z použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb
KONTROLNÍ ÚŘAD ESVO,
s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru,
s ohledem na akt uvedený v bodě 4 přílohy XVI Dohody o Evropském hospodářském prostoru, kterým se stanoví postupy pro zadávání veřejných zakázek v odvětví veřejných služeb (směrnice 2004/17/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (1)) („směrnice 2004/17/ES“), a zejména na článek 30 uvedené směrnice,
s ohledem na Dohodu mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora (dále jen „dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru“), zejména na články 1 a 3 protokolu 1 k této dohodě,
s ohledem na žádost předloženou Kontrolnímu úřadu dne 24. ledna 2012 podniky Akershus Energi Vannkraft AS, E-CO Energi AS, EB Kraftproduksjon AS a Østfold Energi AS (dále jen „žadatelé“),
s ohledem na rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO („Kontrolní úřad“) ze dne 19. dubna 2012, kterým členy se zvláštní odpovědností za zadávání veřejných zakázek zplnomocnil k přijímání určitých rozhodnutí v oblasti veřejných zakázek (rozhodnutí č. 138/12/COL),
po konzultaci výboru ESVO pro veřejné zakázky, který je Kontrolnímu úřadu ESVO nápomocen,
vzhledem k těmto důvodům:
I. SKUTEČNOSTI
(1) |
Dne 24. ledna 2012 obdržel Kontrolní úřad žádost podle čl. 30 odst. 5 směrnice 2004/17 od podniků Akershus Energi Vannkraft AS, E-CO Energi AS, EB Kraftproduksjon AS a Østfold Energi AS o schválení použitelnosti čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES na výrobu a velkoobchodní prodej vodní energie v Norsku. Dopisy ze dne 17. února 2012 Kontrolní úřad požádal o dodatečné informace jak Norsko, (věc č. 624270), tak i žadatele (věc č. 624258). Kontrolní úřad obdržel odpověď Norska na tuto žádost ve formě dopisu ze dne 20. března 2012 a od žadatelů ve formě dopisu ze dne 22. března 2012. |
(2) |
Žádost žadatelů, které je nutno považovat za veřejné podniky ve smyslu směrnice 2004/17/ES, se týká výroby a velkoobchodní dodávky vodní elektrické energie, jak je popsáno v žádosti. |
II. PRÁVNÍ RÁMEC
(3) |
Ustanovení čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES stanoví, že zakázky určené pro umožnění výkonu činnosti uvedené v článcích 3 až 7, které mají být provedeny, se neřídí směrnicí 2004/17, pokud je ve členském státě ESVO, ve kterém má být činnost vykonávána, přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup. |
(4) |
Podle čl. 30 odst. 5 směrnice 2004/17/ES, žádost o použitelnosti čl. 30 odst. 1 mohou podávat zadavatelé, pokud to stanoví právní předpisy dotčeného členského státu EHP. Z oddílu 15-1 odst. 2 nařízení č. 403 ze dne 7. dubna 2006 týkající se zadávání veřejných zakázek v odvětví veřejných služeb (Forskrift nr. 403 av 7. April 2006 om innkjøp i forsyningssektorene) vyplývá, že zadavatelé mohou podávat žádost o uplatnění čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES Kontrolnímu úřadu, pokud obdrží stanovisko od norského úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. |
(5) |
Žadatelé získali stanovisko norského orgánu pro hospodářskou soutěž dne 16. března 2011, v němž norský orgán pro hospodářskou soutěž dospěl k závěru, že příslušné činnosti jsou přímo vystaveny hospodářské soutěži na trhu, na který není omezen přístup. |
(6) |
Přístup na trh se považuje za neomezený, pokud členský stát provedl a uplatňuje příslušné právní předpisy EHP, jimiž se otvírá dané odvětví nebo jeho část. Tyto právní předpisy jsou uvedeny v příloze XI směrnice 2004/17/ES, která pro odvětví elektroenergetiky odkazuje na směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/92/ES ze dne 19. prosince 1996 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (2). Směrnice 96/92/ES byla nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 96/92/ES (3) („směrnice 2003/54/ES“), která je začleněna do bodu 22 přílohy IV Dohody o EHP. Přístup na trh se tedy považuje za neomezený, pokud norský stát provedl a řádně uplatňuje směrnici 2003/54/ES. |
(7) |
Vystavení hospodářské soutěži se hodnotí na základě různých ukazatelů, z nichž žádný není sám o sobě rozhodující. Pokud jde o trhy dotčené tímto rozhodnutím, jedním kritériem, které by mělo být vzato v úvahu, je podíl hlavních účastníků na daném trhu. Dalším kritériem je stupeň koncentrace na těchto trzích. Vzhledem k charakteristice dotčených trhů by měla být vzata v úvahu i další kritéria, jako je fungování vyrovnávacího trhu, cenová konkurence a míra, v jaké zákazníci přecházejí k jiným dodavatelům. |
III. POSOUZENÍ
(8) |
Relevantním výrobkovým trhem je výroba a velkoobchodní dodávky elektřiny (4). Trh proto zahrnuje výrobu elektřiny v elektrárnách a dovoz elektřiny přes propojovací vedení za účelem dalšího prodeje přímo velkým průmyslovým odběratelům nebo maloobchodníkům. |
(9) |
Norský velkoobchodní trh s energií je silně integrován do severského trhu (Dánsko, Norsko, Švédsko a Finsko). Významný podíl výroby elektrické energie v severském regionu je obchodován na společné severské burze (Nordic Exchange) zakázek na fyzické dodávky elektrické energie, kterou provozuje společnost Nord Pool Spot AS (Nord Pool). Severská burza s elektrickou energií společnosti Nord Pool zahrnuje v současnosti velkoobchodní energetické trhy v Norsku, Švédsku, Dánsku, Finsku a Estonsku. |
(10) |
Nord Pool provozuje dva trhy pro fyzické velkoobchodní obchody s elektrickou energií: mezidenní trh Elspot, na němž se obchoduje s hodinovými smlouvami na dodávku elektřiny v příštích 24 hodinách, a průběžný přeshraniční vnitrodenní trh Elbas, na němž se dělají úpravy obchodů uzavřených na mezidenním trhu až do jedné hodiny před dodávkou. Tyto trhy dohromady pokrývaly 74 % severské spotřeby elektřiny v roce 2010 o objemu 307 TWh. Zbývající obchodovaný objem je sjednáván dvoustranně mezi dodavateli a odběrateli. |
(11) |
Severský trh se dělí na několik dražebních oblastí, které jsou spojeny propojovacím vedením. Obchodovaná cena na trhu Elspot je založena na nabídkách ke koupi a nabídkách k prodeji od všech účastníků trhu a je stanovena tak, že vyrovnává nabídku a poptávku na trhu pro každou hodinu během období 24 hodin. Cenový mechanismus na trhu Elspot upravuje toky elektřiny přes propojovací vedení na trhu do dostupných obchodních kapacit provozovatelů severské přenosové soustavy. |
(12) |
Omezení přenosové kapacity v severském regionu může vést k dočasnému přetížení, při němž se celá severská oblast geograficky rozdělí na menší trhy. Cenové mechanismy na propojovacích místech energetických soustav mezi severskými zeměmi a v rámci Norska slouží k odlehčení síťového přetížení díky zavedení různých oblastních cen na trhu Elspot. Proto zde mohou být různé ceny v tarifních zónách, které udržují rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou v oblasti. |
(13) |
Relevantní zeměpisný trh se tak může hodinu od hodiny měnit. V případě přetížení je relevantní zeměpisný trh užší než severská oblast a mohl by se shodovat s domácími dražebními oblastmi. |
(14) |
V současnosti existuje v Norsku pět dražebních oblastí (5). |
(15) |
Procentní podíl hodin, kdy dochází k cenovým rozdílům mezi oblastmi v severském regionu, je však omezen:
Tarifní zóny jsou většinu času propojeny:
Norské tarifní zóny jsou obecně integrovány se Švédskem. |
(16) |
Možnost výskytu přetížení může vzbuzovat obavy o možném využívání dočasných nedostatků, které by mohly zvýšit sílu místních trhů. Na tomto základě norské orgány pro hospodářskou soutěž vymezily relevantní zeměpisný trh jako severský trh v hodinách bez přetížení a menší trh v hodinách s přetížením (6). |
(17) |
Otevřenou zůstává otázka, zda by měl být trh vymezen na severský region nebo zda by měl být rozsahem užší, neboť výsledek analýzy je stejný, ať je založena na užším nebo širším vymezení. |
(18) |
Na základě informací, které jsou v současnosti k dispozici, a pro současné účely se zdá, že Norsko plně provedlo a uplatňuje směrnici 2003/54/ES. V důsledku toho a v souladu s čl. 30 odst. 3 prvním pododstavcem by měl být přístup na trh na celém území Norska považován za neomezený. |
(19) |
Kontrolní úřad, v souladu s Evropskou komisí (7), bude analyzovat tržní podíl tří hlavních výrobců, stupeň koncentrace na trhu a stupeň likvidity trhu. |
(20) |
Evropská komise má za to, že pokud jde o výrobu elektřiny, „jedním z ukazatelů míry hospodářské soutěže na vnitrostátních trzích je celkový podíl na trhu tří největších výrobců“ (8). |
(21) |
Celkový podíl na trhu z hlediska výrobní kapacity tří největších výrobců v severském regionu činil 45,1 % v roce 2010 (Vattenfall: 18,8 %, Statkraft: 13,3 % a Fortum: 13 %), což je přijatelná úroveň. |
(22) |
Stupeň koncentrace změřené v Norsku indexem Hirschman-Herfindahl (HHI) podle kapacity činil 1 826 v roce 2008 (9). |
(23) |
Severský velkoobchodní trh s elektrickou energií musí být považován za konkurenční. Přechod na otevřený trh v severském regionu byl velmi úspěšný. Od otevření společného norsko-švédského trhu v roce 1996 se do tohoto trhu později začlenily další severské země; Finsko v roce 1998, Dánsko v roce 1999/2000 a Estonsko v roce 2010. Přes burzu bylo v roce 2010 zobchodováno asi 74 % spotřeby elektrické energie v severském regionu. Na burze je registrováno přes 300 obchodníků. |
(24) |
Jak je uvedeno výše, nedostatky v důsledku přetížení jsou vzácná a svým charakterem dočasná. Proto existuje stálý konkurenční tlak vyplývající z možnosti získat elektřinu z oblastí mimo území Norska. Severské země si neúčtují poplatky za přenos. Často nepřetížené spoje mezi Norskem a dalšími tarifními zónami jsou zárukou, že investice v odvětví elektřiny není možné na norském území realizovat bez ohledu na ostatní výrobce na severském trhu. Kromě toho velkoobchodní ceny elektřiny určuje Nord Pool, který provozuje vysoce likvidní obchodní platformu. |
(25) |
Dále by se mělo za ukazatel pokládat také fungování vyrovnávacích trhů, a to nejen v souvislosti s výrobou, ale též pro velkoobchodní trh. Ve skutečnosti jakýkoli účastník trhu, který snadno nedokáže přizpůsobit své výrobní portfolio charakteristikám svých zákazníků, může pocítit rozdíl mezi cenou, za kterou provozovatel přenosových soustav prodává nedostatkovou energii, a cenou, za kterou koupí zpět nadbytečnou výrobu. Tyto ceny může provozovateli přenosových soustav stanovit přímo regulační orgán, nebo se uplatní tržní mechanizmus, tzn. že cena se určí na základě nabídek od ostatních výrobců, kteří tímto způsobem regulují svou výrobu směrem nahoru či dolů. Existuje téměř plně integrovaný vyrovnávací trh v severském regionu pro dodávky vyrovnávací energie a jeho hlavní charakteristiky (tržní ceny a nízké rozpětí mezi nákupní cenou od provozovatele přenosové soustavy a prodejní cenou) jsou takové, že by měly být brány jako ukazatel přímého vystavení hospodářské soutěži. |
(26) |
Na tyto činitele by se tedy mělo pohlížet jako na ukazatele přímého vystavení hospodářské soutěži na relevantním trhu, který je předmětem přezkumu, a to bez ohledu na to, zda trh zeměpisně zabírá severský region jako celek nebo je svým rozsahem užší. |
IV. ZÁVĚR
(27) |
Z hlediska výše uvedených ukazatelů v Norsku by měla být podmínka přímého vystavení hospodářské soutěži stanovená v čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES považována za splněnou, pokud jde o výrobu a velkoobchodní prodej elektřiny v Norsku. Vedle toho, jak je uvedeno v bodě 18 odůvodnění, podmínka neomezeného přístupu k činnosti musí být také považována za splněnou. Směrnice 2004/17/ES by se proto neměla použít v případě, že zadavatelé udělují zakázky určené pro umožnění výroby nebo velkoobchodního prodeje elektřiny, jsou-li tyto činnosti vykonávány v těchto zeměpisných oblastech, ani v případě, že pořádají veřejné soutěže na výkon těchto činností tamtéž. |
(28) |
Toto rozhodnutí je založeno na právní a skutkové situaci v období po 24. lednu 2012, jak je zřejmé z informací předložených žadatelem. Může být přezkoumáno, pokud by v případě zásadních změn právního či skutkového stavu došlo k tomu, že by nebyly splněny podmínky pro uplatnění čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES. |
(29) |
Toto rozhodnutí se činí výhradně za účelem udělení výjimky podle článku 30 směrnice 2004/17/ES, aniž je dotčeno použití pravidel pro hospodářskou soutěž. |
(30) |
Toto rozhodnutí se vztahuje na výrobu a velkoobchodní prodej elektřiny v Norsku a netýká se přenosu, distribuce a maloobchodních dodávek elektřiny v Norsku. |
(31) |
Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru ESVO pro veřejné zakázky, který je Kontrolnímu úřadu ESVO nápomocen, |
ROZHODL TAKTO:
Článek 1
Akt uvedený v bodě 4 přílohy XVI Dohody o Evropském hospodářském prostoru, kterým se stanoví postupy pro zadávání veřejných zakázek v odvětví veřejných služeb (směrnice 2004/17/ES) se nevztahuje na zakázky zadané zadavateli, které mají umožnit provozování činností výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny v Norsku.
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno Norskému království.
V Bruselu dne 22. května 2012.
Za Kontrolní úřad ESVO
Sverrir Haukur GUNNLAUGSSON
člen kolegia
Xavier LEWIS
ředitel
(1) Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1.
(2) Úř. Věst. L 27, 30.1.1997, s. 20.
(3) Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 37. Směrnice 2003/54/ES byla začleněna do Dohody o EHP rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 146/2005 ze dne 2. prosince 2005 (Úř, věst, L 53, 23.2.2006, s. 43) a pro státy ESVO vstoupila v platnost dne 1. června 2007.
(4) Viz rozhodnutí Evropské komise ze dne 26. ledna 2011 ve věci COMP/M.5978 – GDF Suez/International Power, ze dne 22. prosince 2008, ve věci COMP/m.5224 – EdF/British Energy, ze dne 14. listopadu 2006, věc COMP/M.4180 – Gaz de France/Suez, ze dne 9. prosince 2004, ve věci M.3440 - EDP/ENI/GDP. Viz také rozhodnutí přijatá Komisí o vynětí výroby a prodeje elektřiny ve Švédsku a ve Finsku z uplatňování směrnice 2004/17/ES; rozhodnutí ze dne 19. června 2006, kterým se stanoví, že čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES se vztahuje na výrobu a prodej elektřiny ve Finsku, s výjimkou Ålandských ostrovů a rozhodnutí ze dne 29. října 2007 o vynětí výroby a prodeje elektřiny ve Švédsku z použití směrnice 2004/17/ES.
(5) Oslo – č. 1, Kristiansand – č. 2, Trondheim – č. 3, Tromsø – č. 4 a Bergen – č. 5. Dne 5. září 2011 byla hranice mezi dražebními oblastmi č. 2 a č. 5 posunuta na sever v důsledku uvedení do provozu nového vedení. Údaje poskytnuté v žádosti tuto změnu nezohledňují.
(6) Viz rozhodnutí Ministerstva státní správy ze dne 14. října 2002 ve věci Statkraft – Agder Energi a ze dne 7. února 2003 ve věci Statkraft – Trondheim Energiverk.
(7) Rozhodnutí ze dne 19. června 2006, kterým se stanoví, že čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES se vztahuje na výrobu a prodej elektřiny ve Finsku, s výjimkou Ålandských ostrovů a rozhodnutí ze dne 29. října 2007 o vynětí výroby a prodeje elektřiny ve Švédsku z použití směrnice 2004/17/ES, odstavce 7 – 13.
(8) Viz zpráva o pokroku při vytváření vnitřního trhu se zemním plynem a elektřinou KOM(2005) 568 v konečném znění ze dne 15.11.2005, rozhodnutí ze dne 29. října 2007 o vynětí výroby a prodeje elektřiny ve Švédsku z použití směrnice 2004/17/ES.
(9) Viz pracovní dokument útvarů Komise, Technická příloha ke sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu Zpráva o pokroku při vytváření vnitřního trhu s plynem a elektřinou, KOM(2010) 84 v konečném znění, s. 12.