This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62022CN0406
Case C-406/22: Request for a preliminary ruling from the Krajský soud v Brně (Czech Republic) lodged on 20 June 2022 — CV v Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor azylové a migrační politiky
Věc C-406/22: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Krajským soudem v Brně (Česká republika) dne 20. června 2022 – CV v. Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor azylové a migrační politiky
Věc C-406/22: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Krajským soudem v Brně (Česká republika) dne 20. června 2022 – CV v. Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor azylové a migrační politiky
Úř. věst. C 359, 19.9.2022, p. 39–39
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
19.9.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 359/39 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Krajským soudem v Brně (Česká republika) dne 20. června 2022 – CV v. Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor azylové a migrační politiky
(Věc C-406/22)
(2022/C 359/44)
Jednací jazyk: čeština
Předkládající soud
Krajský soud v Brně
Účastníci původního řízení
Žalobce: CV
Žalovaný: Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor azylové a migrační politiky
Předběžné otázky
1) |
Má být kritérium určení bezpečných zemí původu pro účely čl. 37 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU (1) ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany v příloze I písm. b) k této směrnici – tedy že daná země poskytuje ochranu proti pronásledování nebo špatnému zacházení prostřednictvím dodržování práv a svobod stanovených v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, a to zejména práv, od nichž se podle čl. 15 odst. 2 uvedené úmluvy nelze odchýlit – vykládáno tak, že pokud země odstoupí od závazků podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod v případě ohrožení ve smyslu čl. 15 této úmluvy, pak již nesplňuje dané kritérium pro své označení coby bezpečné země původu? |
2) |
Má být čl. 36 a 37 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU vykládán tak, že brání tomu, aby členský stát označil určitou zemi jako bezpečnou zemi původu jen částečně s určitými teritoriálními výjimkami, v jejichž případě se domněnka, že je tato část země pro žadatele bezpečná, neuplatní, a pokud členský stát zemi s takovými teritoriálními výjimkami za bezpečnou označí, pak nelze dotčenou zemi jako celek pojímat coby bezpečnou zemi původu pro účely této směrnice? |
3) |
Je-li odpověď na některou ze dvou výše předložených předběžných otázek pozitivní, má být čl. 46 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ve spojení s čl. 47 Listiny základních práv Evropské unie vykládán tak, že soud rozhodující o opravném prostředku proti rozhodnutí o zjevné nedůvodnosti žádosti podle čl. 32 odst. 2 uvedené směrnice, vydanému v řízení podle čl. 31 odst. 8 písm. b) této směrnice, musí k rozporu označení země za bezpečnou s unijním právem z uvedených důvodů přihlédnout z úřední povinnosti (ex officio) i bez námitky žadatele? |