—

zrušil rozhodnutí Evropské komise ze dne 19. dubna 2021 (věc COMP/M.10188) v řízení podle čl. 22 odst. 3 nařízení č. 139/2004 (1), kterým souhlasila s žádostí o postoupení případu ze dne 9. března 2021 podle čl. 22 odst. 1 nařízení ES o spojování předloženou Autorité de la concurrence (orgán pro hospodářskou soutěž, Francie) a prohlásila se za příslušnou pro přezkum spojení společností Illumina, Inc. a GRAIL, Inc. podle nařízení ES o spojování,

—

zrušil ostatních pět rozhodnutí Komise určených Nizozemsku, Belgii, Řecku, Islandu a Norsku, kterými jim bylo umožněno připojit se k žádosti o postoupení případu,

—

zrušil žádost o postoupení případu,

—

v případě nutnosti zrušil rozhodnutí Komise ze dne 11. března 2021, kterým byla Illumina informována, že Komise obdržela žádost o postoupení případu a jehož právním důsledkem podle čl. 22 odst. 4 druhé věty nařízení ES o spojování bylo, že společnosti Illumina bylo zakázáno spojení podle článku 7 nařízení ES o spojování.

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

1.

První žalobní důvod vychází z toho, že rozhodnutí Komise přezkoumat spojení nespadá do její pravomoci. Rozhodnutí zejména:

2.

Druhý žalobní důvod vychází z toho, že rozhodnutí Komise přezkoumat spojení je neplatné, jelikož o postoupení případu požádal francouzský orgán pro hospodářskou soutěž pozdě nebo rozhodnutí z důvodu prodlení Komise zasahuje do právní jistoty a práva na řádnou správu. Zejména:

3.

Třetí žalobní důvod vychází z toho, že rozhodnutí Komise přezkoumat spojení představuje změnu politiky, která zasahuje legitimního očekávání společnosti Illumina a do právní jistoty, jelikož dne 11. září 2020 učinil komisař Vestager konkrétní a bezpodmínečné prohlášení, podle něhož po zveřejnění nových pokynů nedošlo k jakékoliv změně politiky Komise ohledně postupování případů podle článku 22. Výzva přitom byla zaslána před jejich zveřejněním, tedy v okamžiku, kdy deklarovanou politikou Komise bylo nepodporovat žádosti o postoupení případu od členských států, které podle svých vlastních vnitrostátních právních předpisů nejsou příslušné. Komise tedy prosazovala novou politiku před zveřejněním nových pokynů ohledně článku 22, což je v rozporu s legitimním očekáváním společnosti Illumina a s právní jistotou.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že Komise dopustila věcných pochybení a nesprávných posouzení, které zpochybňují základ rozhodnutí Komise přezkoumat spojení. Zejména: