—

zrušil rozhodnutí generálního ředitele ze dne 27. února 2020 [důvěrné] (1) uložit žalobci důtku;

—

uložil žalované náhradu nákladů řízení.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení obecných prováděcích ustanovení ze dne 12. června 2019, která se týkají vedení správních šetření a disciplinárních řízení (dále jen „OPU“) v rozsahu, v němž Úřad Komise pro vyšetřování a disciplinární opatření (IDOC) před zahájením šetření neanalyzoval informace naznačující možné nesplnění povinnosti a dokumenty obsahující tyto informace, ani neuvedl OOJ poznámku v tomto ohledu.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 3 odst. 1 a čl. 7 odst. 4 OPU, jelikož IDOC s cílem jeho vyslechnutí sdělil důvěrnou zprávu stále bezpečnostní služby generální ředitelce [důvěrné] nebo pokračoval v šetření, aniž v rozporu se svým zmocněním prokázal, zda byla dodržena pravidla upravující řízení, i když tato generální ředitelka byla se zprávou seznámena. Žalobce tvrdí, že ze spisu vyplývá, že generální ředitelka [důvěrné] byla seznámena se zprávou, pokud jde o porušení, které bylo předmětem šetření a disciplinárního řízení, zatímco tato zpráva byla důvěrná a předběžná analýza předpokládala zejména ověření souladu jejích prohlášení s touto zprávou, která kromě toho obsahovala informace naznačující, že se na ní podílela, požádala o zprávu bezpečnostní služby a uvedla, že bude informovat nadřízené.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení článku 4 OPU, jelikož řízení nebylo vedeno v přiměřené lhůtě. Žalobce tvrdí, že došlo k neodůvodněnému přerušení mezi zahájením šetření a předběžnou analýzou, poté mezi touto analýzou a vyslechnutím svědků proti němu a konečně mezi těmito vyslechnutími a vyslechnutím žalobce, což mělo za následek, že svědci zapomněli zásadní skutečnosti nebo v každém případě je neuvedli. Žalobce má za to, že tyto nedostatky porušily jeho právo na obhajobu a posuzovací pravomoc orgánu.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 15 odst. 1 a 2 OPU, neboť IDOC neověřil řádu skutečností předložených na jeho obhajobu.

5.

Pátý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 28 písm. b) OPU, jelikož disciplinární zpráva nebyla vypracována OOJ a nebyla v ní uvedena údajná porušení povinností žalobcem. Žalobce tvrdí – ačkoli rozhodnutí ze dne 5. prosince 2018 o zahájení disciplinárního řízení uvádělo opak – že disciplinární zpráva ze dne 6. prosince 2018, kterou vypracoval IDOC, přestože k tomu neměl zmocnění, neuváděla vytýkané skutečnosti, což vedlo k tomu, že rozhodnutí o sankci uvádí jiné výtky, než ty, které jsou uvedeny v závěrečné zprávě ze šetření.

6.

Šestý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 28 písm. a) a článku 3 OPU, neboť disciplinární zpráva nezmiňovala veškeré okolnosti zmírňující nebo vylučující odpovědnost. Žalobce tvrdí, že z důvodu zjevně nesprávného posouzení IDOC neuvedl ve své zprávě ze šetření některé důvody vylučující nebo zmirňující odpovědnost, jejichž přezkum vyžadovala presumpce neviny a které byly považovány za prokázané, jelikož nebyly vyvrácené, takže jeho odpovědnost nemohla být zpochybněna.

7.

Sedmý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 41 odst. 2 první odrážky Listiny základních práv Evropské unie, článku 11 přílohy IX služebního řádu, článků 29 a 30 OPU, jakož i práva na obhajobu, neboť přijatá výtka nebyla jasně uvedena při zahájení řízení a žalobce se tedy nemohl užitečně bránit.

8.

Osmý žalobní důvod vycházející z nesprávného skutkového a právního posouzení nebo nesprávném posouzení, které z nich vyplynulo.

9.

Devátý žalobní důvod vycházející z toho, že nebylo prokázáno, že žalobce se vyjadřoval nenáležitě při porušení, které je předmětem šetření a disciplinárního řízení.