19.6.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 195/10

1)

Je třeba čl. 325 odst. 1 a 2 Smlouvy o fungování Evropské unie vykládat v tom smyslu, že trestnímu soudu ukládá povinnost nepoužít vnitrostátní právní předpisy o promlčení, které ve značném počtu případů brání potírání závažných podvodů ohrožujících finanční zájmy Unie, nebo které stanoví kratší promlčecí lhůty pro podvody ohrožující finanční zájmy Unie, než jsou promlčecí lhůty stanovené pro podvody ohrožující finanční zájmy státu, i v případě, že toto nepoužití nemá dostatečně určitý právní základ?

2)

Je třeba čl. 325 odst. 1 a 2 Smlouvy o fungování Evropské unie vykládat v tom smyslu, že trestnímu soudu ukládá povinnost nepoužít vnitrostátní právní předpisy o promlčení, které ve značném počtu případů brání potírání závažných podvodů ohrožujících finanční zájmy Unie, nebo které stanoví kratší promlčecí lhůty pro podvody ohrožující finanční zájmy Unie, než jsou promlčecí lhůty stanovené pro podvody ohrožující finanční zájmy státu, i v případě, že promlčení je v právním řádu členského státu součástí trestního práva hmotného a podléhá zásadě zákonnosti?

3)

Je třeba rozsudek velkého senátu Soudního dvora Evropské unie ze dne 8. září 2015 ve věci Taricco, C-105/14, vykládat v tom smyslu, že trestnímu soudu ukládá povinnost nepoužít vnitrostátní právní předpisy o promlčení, které ve značném počtu případů brání potírání závažných podvodů ohrožujících finanční zájmy Evropské unie, nebo které stanoví kratší promlčecí lhůty pro podvody ohrožující finanční zájmy Evropské unie, než jsou promlčecí lhůty stanovené pro podvody ohrožující finanční zájmy státu, i v případě, že je toto nepoužití v rozporu s nejvyššími zásadami ústavního pořádku členského státu nebo s nezadatelnými osobními právy uznanými Ústavou daného členského státu?