Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62016CB0107

Věc C-107/16: Usnesení Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 23. listopadu 2017 – (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale di Pordenone – Itálie) – trestní řízení proti Giorgiovi Fidenatovi „Řízení o předběžné otázce — Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora — Zemědělství — Geneticky modifikované potraviny a krmiva — Mimořádná opatření — Vnitrostátní opatření, kterým se zakazuje pěstování geneticky modifikované kukuřice MON 810 — Přijetí opatření a zachování jeho platnosti — Nařízení (ES) č. 1829/2003 — Článek 34 — Nařízení (ES) č. 178/2002 — Články 53 a 54 — Podmínky uplatnění — Zásada předběžné opatrnosti“

Úř. věst. C 32, 29.1.2018, p. 4–5 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

29.1.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 32/4


Usnesení Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 23. listopadu 2017 – (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale di Pordenone – Itálie) – trestní řízení proti Giorgiovi Fidenatovi

(Věc C-107/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora - Zemědělství - Geneticky modifikované potraviny a krmiva - Mimořádná opatření - Vnitrostátní opatření, kterým se zakazuje pěstování geneticky modifikované kukuřice MON 810 - Přijetí opatření a zachování jeho platnosti - Nařízení (ES) č. 1829/2003 - Článek 34 - Nařízení (ES) č. 178/2002 - Články 53 a 54 - Podmínky uplatnění - Zásada předběžné opatrnosti“)

(2018/C 032/05)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale di Pordenone

Účastník původního trestního řízení

Giorgio Fidenato

Výrok

1)

Článek 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech, ve spojení s článkem 53 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, musí být vykládán v tom smyslu, že Evropská komise není povinna přijmout mimořádná opatření ve smyslu posledně uvedeného článku, když ji členský stát podle čl. 54 odst. 1 posledně uvedeného nařízení úředně informuje o nutnosti přijmout taková opatření, není-li zřejmé, že produkt povolený nařízením č. 1829/2003 nebo v souladu s tímto nařízením může představovat vážné riziko pro lidské zdraví, zdraví zvířat nebo životní prostředí.

2)

Článek 34 nařízení č. 1829/2003, ve spojení s článkem 54 nařízení č. 178/2002, musí být vykládán v tom smyslu, že poté, co členský stát úředně informuje Evropskou komisi o nutnosti přijmout mimořádná opatření a Komise žádné opatření podle článku 53 nařízení č. 178/2002 nepřijme, může členský stát přijmout taková opatření na vnitrostátní úrovni.

3)

Článek 34 nařízení č. 1829/2003, ve spojení se zásadou předběžné opatrnosti upravenou v článku 7 nařízení č. 178/2002, musí být vykládán v tom smyslu, že členským státům neumožňuje přijmout v souladu s článkem 54 nařízení č. 178/2002 dočasná mimořádná opatření pouze na základě této zásady, nejsou-li splněny hmotněprávní podmínky stanovené v článku 34 nařízení č. 1829/2003.


(1)  Úř. věst. C 165, 10.5.2016.


Top