4.8.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 253/39

—

zrušil rozhodnutí Rady 2014/119/SZBP ze dne 5. března 2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 66, s. 26), ve znění rozhodnutí Rady 2014/216/SZBP ze dne 14. dubna 2014 (Úř. věst. L 111, s. 91) a nařízení Rady (EU) č. 208/2014 ze dne 5. března 2014 (Úř. věst. L 66, s. 1) o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině, ve znění nařízení Rady (EU) 381/2014 ze 14. dubna 2014 (Úř. věst. L 111, s. 33) v rozsahu, v jakém se týkají žalobce, a

—

uložil žalované náhradu nákladů řízení žalobce.

1.

První žalobní důvod vycházející z tvrzení, že Rada Evropské unie (dále jen „Rada“) vydala rozhodnutí a nařízení bez řádného právního základu. Tvrzení na podporu žalobního důvodu zahrnují, a) že rozhodnutí nesplnilo podmínky pro to, aby se Rada mohla dovolávat článku 29 SEU. Mimo jiné: i) Rada výslovně uvedla cíle (upevnění právního státu a dodržování lidských práv na Ukrajině), které ve skutečnosti Rada nemohla podpořit, které se poté uvádějí jako důvody pro zařazení do seznamu (ve spojitosti s údajnou zpronevěrou ukrajinských státních finančních prostředků a jejich protiprávním převodem mimo Ukrajinu, což žalobce popírá), a které ani nebyly v souladu s uvedenými nebo jinými příslušnými cíli článku 21 SEU, ani tyto nesplňovaly. ii) Rozhodnutí a nařízení jsou v rozporu s jinými relevantními cíli uvedenými v článku 21, neboť selhala při „upevňování a podpoře demokracie ... [a] zásad mezinárodního práva“ především tím, že nesprávně vycházela z toho a podle toho také jednala, že v případě legitimního demokraticky zvoleného prezidenta Ukrajiny, prezidenta Janukovyče, se v rozporu s právem Ukrajiny a mezinárodním právem jednalo o „bývalého prezidenta“, a tím, že podpořila takzvaného „dočasného prezidenta a vládu“, kteří nebyli zákonně a demokraticky zvoleni, a kteří získali svou moc někdy použitím nezákonné síly v rozporu s právním státem, demokratickými zásadami a mezinárodním právem. b) Podmínky pro odvolání se na článek 215 SFEU nebyly splněny, protože neexistovalo platné rozhodnutí podle kapitoly 2 hlavy V SEU. c) Neexistovala dostatečná souvislost pro uplatnění článku 215 SFEU vůči žalobci.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že Rada zneužila své pravomoci. Skutečný záměr Rady při provádění rozhodnutí (a tím nařízení) byl v podstatě pokus o podporu takzvaného „dočasného režimu“ na Ukrajině s cílem, aby si Ukrajina vytvořila užší vazby s EU (takové užší vazby byly demokraticky zvoleným prezidentem Ukrajiny a jeho vládou odmítnuté), a nebylo jím odůvodnění uvedené na začátku rozhodnutí a nařízení.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z tvrzení, že Rada neuvedla důvody. Odůvodnění rozhodnutí a nařízení pro zařazení žalobce na seznam (kromě toho, že jsou nesprávné) jsou stereotypní, nevhodné a nedostatečně podrobné.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že žalobce v rozhodné době nesplnil uvedená kritéria pro zařazení osoby na seznam. Rada mimo jiné neuvedla důležité informace, avšak pokud si je vědom a) žalobce nebyl v té době stíhán žádným soudním nebo jiným příslušným orgánem jako odpovědný za zpronevěru ukrajinských státních finančních prostředků nebo jejich protiprávní převod, a b) v té době se proti němu nevedlo žádné vyšetřování za účast na trestných činech ve spojení se zpronevěrou ukrajinských státních finančních prostředků nebo jejich protiprávním převodem do zahraničí.

5.

Pátý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že Rada se dopustila zjevně nesprávného posouzení tím, že zahrnula žalobce do napadených opatření. Rada mimo jiné neměla žádný a v každém případě žádný „konkrétní“ důkaz, který by prokazoval, že tvrzení proti žalobci byla „věcně správná“, a nesprávně se opírala o tvrzení nezákonného takzvaného „dočasného režimu“, který se snažil uzurpovat si moc, a měl jasný motiv vznést taková obvinění z nekalých důvodů.

6.

Šestý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že byla porušena práva žalobce na obhajobu a/nebo že byl zbaven účinné soudní ochrany. Rada mimo jiné žalobci neposkytla úplné znění odůvodnění včetně důkazů proti němu a neposkytla mu přesné informace a materiály, které údajně odůvodňovaly zmrazení majetku, a tuto žalobu musel podat v nespravedlivě krátké lhůtě.

7.

Sedmý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že práva žalobce vlastnit majetek podle čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv EU byla porušena tím, že omezující opatření, mimo jiné, představují neodůvodněná a nepřiměřená omezení těchto práv.