17.3.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 80/11

1)

Je třeba případ, kdy úvěrová instituce nabízí klientovi, s nímž dříve uzavřela finanční obchody, úrokový swap k zajištění rizika změny úrokových sazeb u výše uvedených obchodů, považovat za službu investičního poradenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 směrnice MiFID (1)?

2)

Vede opomenutí provést posouzení vhodnosti stanovené v čl. 19 odst. 4 uvedené směrnice u neprofesionálního investora k absolutní neplatnosti úrokového swapu uzavřeného mezi investorem a poradenskou úvěrovou institucí?

3)

Pro případ, že by služba poskytnutá popsaným způsobem nebyla považována za investiční poradenství, vede pouhá skutečnost, že k nabytí komplexního finančního nástroje, jakým je úrokový swap, došlo bez posouzení přiměřenosti, stanoveného v čl. 19 odst. 5 směrnice MiFID, a to z důvodů přičitatelných investiční instituci, k absolutní neplatnosti smlouvy o nabytí [tohoto nástroje] uzavřené s toutéž úvěrovou institucí?

4)

Je podle čl. 19 odst. 9 směrnice MiFID pouhá skutečnost, že úvěrová instituce nabízí komplexní finanční nástroj vázaný na úvěr zajištěný zástavním právem uzavřený s toutéž či s jinou institucí, dostatečným důvodem pro neuplatnění povinností provést posouzení vhodnosti a přiměřenosti, které stanoví uvedený článek 19 a které je investiční instituce povinna provést u neprofesionálního investora?

5)

Je možnost neuplatnit povinnosti stanovené v článku 19 směrnice MiFID podmíněna tím, aby finanční produkt, na nějž je vázán nabízený finanční nástroj, podléhal zákonným standardům na ochranu investora obdobným těm, které vyžaduje uvedená směrnice?