5.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 72/15

1)

V případě, kdy je k rozhodnutí zahraničního soudu přiloženo osvědčení stanovené v článku 54 nařízení č. 44/2001 (1), avšak žalovaný přesto namítá, že mu nebyla doručena žaloba, která byla podána v členském státě původu, je soud dožádaného členského státu při přezkumu důvodu odmítnutí uznání uvedeného v čl. 34 odst. 2 nařízení č. 44/2001 příslušný k tomu, aby sám přezkoumal, zda informace, které jsou uvedeny v osvědčení, odpovídají důkazům? Je takto široká pravomoc soudu dožádaného členského státu v souladu se zásadou vzájemné důvěry ve výkon spravedlnosti, která je zakotvena v šestnáctém a sedmnáctém bodu odůvodnění nařízení č. 44/2001?

2)

Je rozhodnutí vydané v nepřítomnosti žalovaného, jímž je vyřešen spor po meritorní stránce, aniž byl přezkoumán předmět žaloby a její základ, a v němž se neuvádí žádný argument týkající se opodstatněnosti žaloby, v souladu s článkem 47 Listiny a neporušuje právo žalovaného na spravedlivý proces, které je v uvedeném ustanovení zakotveno?