Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62009TN0465

Věc T-465/09: Žaloba podaná dne 19. listopadu 2009 — Jurašinović v. Rada

Úř. věst. C 24, 30.1.2010, p. 59–60 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

30.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 24/59


Žaloba podaná dne 19. listopadu 2009 — Jurašinović v. Rada

(Věc T-465/09)

2010/C 24/105

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Ivan Jurašinović (Angers, Francie) (zástupce: M. Jarry, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání žalobce

zrušit rozhodnutí ze dne 22. září 2009, kterým byl žalobci povolen pouze částečný přístup k následujícím dokumentům: zprávy pozorovatelů Evropské unie, kteří byli přítomni v Chorvatsku, v oblasti Knin, a to z období od 1. do 31. srpna 1995;

uložit Radě EU — generálnímu sekretariátu, aby povolila přístup v elektronické formě ke všem požadovaným dokumentům;

uložit Radě EU, aby uhradila žalobci částku ve výši 2 000 eur bez DPH, tedy 2 392 eur s DPH, jako náhradu nákladů řízení spolu s úroky, které se vypočítají na základě sazby, kterou vyhlásila ECB dne, kdy byla tato žaloba zapsána do rejstříku Soudu.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Projednávanou žalobou se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí ze dne 22. září 2009, kterým mu byl odepřen úplný přístup ke zprávám pozorovatelů Evropské unie, kteří byli přítomni v Chorvatsku, v oblasti Knin, a to z období od 1. do 31. srpna 1995.

Na podporu své žaloby se žalobce dovolává třech žalobních důvodů vycházejících z:

neexistence porušení ochrany veřejného zájmu, pokud jde o mezinárodní vztahy podle čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1049/2001 (1), jelikož:

na dotčené dokumenty se nevztahuje žádná specifická ochrana; a

i kdyby se na ně vztahovala nějaká specifická ochrana, čl. 4 odst. 7 nařízení č. 1049/2001 stanoví, že „výjimky uvedené v odstavcích 1 až 3 se uplatňují jen po dobu, po kterou je ochrana odůvodněna obsahem dokumentu“. Polovina maximální ochranné lhůty stanovená v čl. 4 odst. 7 přitom již uplynula, čímž je odůvodněn souhlas s přístupem k požadovaným dokumentům;

konečně, dokumenty, jejichž zpřístupnění je požadováno, nejsou citlivými dokumenty ve smyslu článku 9 nařízení č. 1049/2001;

neexistence porušení ochrany veřejného zájmu podle čl. 4 odst. 2 nařízení č. 1049/2001, jelikož:

okolnost, že v těchto dokumentech se třetí osoby vyjádřily „důvěrným způsobem“, je irelevantní vzhledem k tomu, že nařízení č. 1049/2001 neumožňuje, aby orgán odepřel přístup z důvodu hypotetické ochrany „třetích osob“;

argumentace Rady mající za cíl „ochranu“ fyzické integrity pozorovatelů, svědků a zdrojů se vyznačuje vůlí chránit soukromé zájmy těchto osob a netýká se veřejné ochrany; a

Rada má kdykoli možnost, aby předešla obavám z prozrazení určitých osob a přitom uspokojila veřejný zájem, omezit přístup veřejnosti k požadovaným dokumentům tak, že z těchto dokumentů odstraní jmenovité odkazy, které by umožnily identifikaci „třetích osob“.

z okolnosti, že požadované dokumenty byly již dříve zpřístupněny.


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331).


Top