EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 10.3.2023
JOIN(2023) 8 final
SPOLEČNÉ SDĚLENÍ EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ,
o aktualizaci strategie EU pro námořní bezpečnost a jejího akčního plánu
„Posílená strategie EU pro námořní bezpečnost s ohledem na vyvíjející se námořní hrozby“
I.Úvod
Námořní bezpečnost je pro Evropskou unii (EU) a její členské státy zásadně důležitou otázkou. Společně členské státy EU tvoří největší kombinovanou výlučnou ekonomickou zónu ve světě. Hospodářství EU do značné míry závisí na otázce bezpečnosti a ochrany oceánů: více než 80 % celosvětového obchodu probíhá po moři, přibližně dvě třetiny světových dodávek ropy a zemního plynu se těží na moři nebo se po moři přepravují a až 99 % celosvětových datových toků je přenášeno podmořskými kabely. Aby bylo možné zajistit účinnou správu oceánů, chránit naše oceány a mořské dno a plně využít potenciál udržitelné modré ekonomiky, musí být globální námořní oblast bezpečná.
Od roku 2014 poskytuje rámec pro řešení bezpečnostních problémů na moři Strategie Evropské Unie pro námořní bezpečnost (EUMSS) a akční plán. Strategie podnítila užší spolupráci mezi civilními a vojenskými orgány, zejména prostřednictvím výměny informací. Pomohla prosadit správu na moři založenou na pravidlech a podpořila mezinárodní spolupráci. Posílila nezávislost EU a její schopnost reagovat na hrozby v oblasti námořní bezpečnosti.
EU hraje jako zajišťovatel globální námořní bezpečnosti čím dál důležitější roli, protože provádí své vlastní námořní operace, např. Atalanta a Irini, zavádí koncepci koordinované přítomnosti na moři (CMP) a podporuje informovanost o situaci v námořní oblasti a spolupracuje s celou řadou vnějších partnerů. Kromě toho provozní systémy námořního dohledu a ostrahy hranic v rámci programu Copernicus zavedené Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost (EMSA) a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) poskytují družicové pozorování a doplňují navigační služby tvořené družicemi Galileo.
Celkové strategické prostředí prochází dramatickými změnami. Změnilo se v důsledku klimatické krize a poškození životního prostředí a následně se zhoršilo v důsledku nezákonné a neospravedlnitelné vojenské agrese Ruska proti Ukrajině, což od EU jako zajišťovatele mezinárodní bezpečnosti vyžaduje více opatření.
V souladu se Strategickým kompasem pro bezpečnost a obranu EU je cílem této aktualizace strategie EUMSS a s ní souvisejícího akčního plánu reagovat na nové výzvy. Jde o příležitost k prosazení udržitelných řešení problémů týkajících se námořní bezpečnosti. Rovněž jde o příležitost k dalšímu posílení role EU v mezinárodním měřítku a k dalšímu zajištění přístupu EU ke stále více sporné námořní oblasti.
Aktualizovaná strategie EUMSS představuje rámec, díky němuž bude EU moci přijímat další opatření na ochranu svých zájmů na moři a na ochranu svých občanů, hodnot a hospodářství. Cílem je prosazovat mezinárodní mír a bezpečnost při současném dodržení zásady udržitelnosti a ochrany biologické rozmanitosti. EU a její členské státy aktualizovanou strategii provedou v souladu se svými příslušnými pravomocemi.
II.Vyvíjející se a rostoucí hrozby pro námořní bezpečnost
Od přijetí Strategie Evropské unie pro námořní bezpečnost v roce 2014 se v celosvětovém geopolitickém kontextu mnohé změnilo a situace vyžaduje nová a posílená opatření. Analýza hrozeb EU ukazuje, že EU čelí nárůstu hrozeb a problémů, a to i v námořní oblasti. Strategická soutěž o moc a zdroje nabírá na intenzitě. Hrozby se stávají stále komplexnějšími a vícevrstevnými, přičemž některé země se snaží znovu definovat základní principy mnohostranného řádu, mimo jiné prostřednictvím porušování národní suverenity a hranic. Ruská vojenská agrese proti Ukrajině přinesla zpět do Evropy válku, čímž dala vzniknout novým nebezpečím, a měla rovněž negativní vedlejší účinky na námořní bezpečnost a evropské hospodářství s dopadem na evropské občany a podniky.
Námořní bezpečnost je v mnoha regionech narušována, mimo jiné také územními a námořními spory, soupeřením o přírodní zdroje a hrozbami pro svobodu plavby a práva na pokojné tranzitní proplutí. Takové výzvy vytvářejí napětí v mořských oblastech kolem území EU, jako je Středozemní, Černé a Baltské moře, které se dále zhoršuje vlivem ruské vojenské agrese proti Ukrajině. Došlo také k nárůstu problémů týkajících se námořní bezpečností mimo Evropu, konkrétně v Guinejském zálivu, v Adenském zálivu, v Hormuzském průlivu, v Malackém průlivu a v Jihočínském moři. Některé země mimo EU posilují své kapacity a asertivitu na moři a přijímají jednostranná opatření. To zahrnuje použití síly nebo porušení státní suverenity jiných zemí. Tato opatření zpochybňují právní stát a mezinárodní pořádek založený na Úmluvě Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS).
Indicko-tichomořský region, v němž má EU své nejvzdálenější regiony (Indický oceán) a zámořské země a území (Tichomoří), se stal oblastí intenzivního geopolitického soupeření. Demonstrace síly a zvýšené napětí v regionech, jako je Jihočínské a Východočínské moře a Tchajwanský průliv, ovlivňují celosvětovou bezpečnost a mají přímý dopad na evropskou bezpečnost a prosperitu. Udržování stability a bezpečnosti na klíčových námořních trasách, jako je Malacký a Singapurský průliv, Africký roh a Indický oceán, znamená, že EU a její členské státy musí v těchto regionech rozšířit svou přítomnost a činnost v souladu se strategií EU pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu.
Útoky na plynovody Nord Stream v Baltském moři v roce 2022, přítomnost nepovolených bezpilotních vozidel kolem pobřežních zařízení v Severním moři a opakující se hybridní a kybernetické útoky zaměřené na námořní infrastrukturu vyžadují, aby EU posílila svou činnost a účinněji chránila svou kritickou infrastrukturu, zejména prostřednictvím rozvoje inovativních technologií. S tím, jak námořní průmysl prochází digitální transformací, se zvýšila jeho složitost i potenciální zranitelnost. Subjekty s nekalými úmysly stále častěji využívají hybridní a kybernetické prostředky k tomu, aby zacílily na námořní infrastrukturu, včetně podmořských kabelů a potrubí, a také na přístavy a lodě. Doporučení Rady o celounijním koordinovaném přístupu za účelem posílení odolnosti kritické infrastruktury tuto potřebu opatření uznává. Kromě toho doporučení Komise o cílech Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám stanoví opatření, která mohou přispět k lepší připravenosti EU a členských států na přírodní i člověkem způsobené katastrofy, včetně těch na moři, a k posílení jejich schopnosti na ně reagovat.
Hrozby a nezákonné činnosti – napříkladpirátství a ozbrojené útoky vůči plavidlům, organizovaný zločin, včetně převaděčství migrantů a obchodování s lidmi, obchodování se zbraněmi a drogami, terorismus, nezákonný, nehlášený a neregulovaný (NNN) rybolov, jiná nezákonná činnost, včetně nepovoleného průzkumu ve výlučných ekonomických zónách členských států EU, a nevybuchlá munice (UXO) na moři – zůstávají stejně naléhavými problémy v mnoha regionech, přičemž obzvláště zranitelné jsou některé pobřežní oblasti a vzdálená území EU. Některé z těchto nezákonných činností mohou být usnadněny nedostatečným zabezpečením přístavů. Subjekty s nekalými úmysly mohou také tyto hrozby a činnosti kombinovat za účelem provádění hybridních útoků proti EU a jejím členským státům.
III.Zájmy EU v oblasti námořní bezpečnosti
Vzhledem k vyvíjejícím se hrozbám pro námořní bezpečnost jsou základními zájmy EU tyto:
·bezpečnost Evropské unie, jejích členských států, občanů a partnerů,
·zachování celosvětového míru a stability a udržování volných a otevřených tras námořní dopravy,
·dodržování mezinárodního práva, zejména úmluvy UNCLOS jako zastřešujícího právního rámce, kterým se řídí všechny činnosti v oceánu, a podpora řádné mezinárodní správy oceánů, mimo jiné i prostřednictvím regionálních úmluv pro mořské prostředí, jakož i provádění dohody Světové obchodní organizace týkající se dotací v odvětví rybolovu,
·ochrana přírodních zdrojů a mořského prostředí a řízení dopadu změny klimatu a zhoršování životního prostředí na námořní bezpečnost,
·zajištění odolnosti a ochrany kritické námořní infrastruktury (na pevnině i na moři), včetně řešení rizik a hrozeb souvisejících se změnou klimatu a rizik a hrozeb, které vyplývají z přímých zahraničních investic,
·posílení odolnosti a ochrana logistických uzlů, tj. přístavů, včetně řešení rizik spojených s korupcí a nezákonnými činnostmi,
·ochrana hospodářských činností na moři, a tím přispění k udržitelné modré ekonomice (jak na pevnině, tak na moři),
·ochrana vnějších hranic EU a její vnitřní bezpečnosti s cílem řešit otázky převaděčství migrantů, obchodování s lidmi a dalších nedovolených činností, včetně nepovoleného průzkumu a vrtných činností souvisejících se získáváním uhlovodíků,
·zajištění schopnosti rychle a účinně jednat v námořní oblasti a v dalších operačních oblastech (tj. na zemi, ve vzduchu, v kybernetickém prostoru i ve vesmíru),
·zajištění bezpečnosti a ochrany námořníků v souladu s požadavky Úmluvy o práci na moři a dalších příslušných úmluv Mezinárodní organizace práce.
IV.Posílení reakce EU
Aktualizovaná námořní bezpečnostní strategie pomůže chránit výše uvedené zájmy EU před vyvíjejícími se a rostoucími hrozbami pro námořní bezpečnost. Za tímto účelem EU posílí opatření v rámci šesti strategických cílů:
1.posílení činností na moři;
2.spolupráce s partnery;
3.zaujetí vedoucího postavení z hlediska informovanosti o námořní oblasti;
4.zvládání rizik a hrozeb;
5.posílení kapacit;
6.poskytování vzdělávání a odborné přípravy.
Opatření EU v rámci těchto strategických cílů se budou i nadále řídit zásadami EUMSS z roku 2014: meziodvětvový přístup, funkční integrita, dodržování mezinárodních pravidel – mezinárodní právo, lidská práva a demokracie a plné dodržování úmluvy UNCLOS – a námořní multilateralismus. Aktualizovaná strategie Evropské unie pro námořní bezpečnost (EUMSS) bude prováděna prostřednictvím akčního plánu (v příloze) a v rámci integrovaného přístupu. K provádění strategie využije EU spolu se svými členskými státy všech relevantních občanských i vojenských politik, nástrojů a prostředků a bude koordinovat politiky a činnosti všech významných hráčů na evropské, regionální i vnitrostátní úrovni a posílí jejich součinnost a vzájemnou doplňkovost. Strategie bude podporovat rovněž soudržnější zapojení EU do vnějších konfliktů a krizí s cílem posílit bezpečnost EU a jejích občanů.
Aktualizovaná strategie bude obsahovat konkrétní opatření pro jednotlivé mořské oblasti kolem území EU. Opatření by měla zohledňovat regionální strategie EU a programy budování kapacit, jakož i spolupráci s partnerskými zeměmi.
1.Posílení činností na moři
Strategický kompas EU vyzývá k dalšímu posílení angažovanosti EU v oblasti námořní bezpečnosti. V rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) probíhá v západní části Indického oceánu od roku 2008 operace Atalanta. Vzhledem k jejím úspěšným výsledkům se mandát operace Atalanta rozšířil z boje proti pirátství do podoby širší námořní bezpečnostní operaci a dále posiluje propojení a součinnost s Evropskou misí pro zvýšení informovanosti o situaci na moři v Hormuzském průlivu (EMASOH). Ve Středozemním moři je hlavním úkolem operace Irini prosadit zbrojní embargo OSN na Libyi. Jedná se o přímý příspěvek EU k míru a stabilitě ve Středomoří, díky němuž dochází k posilování námořní bezpečnosti. V souladu s integrovaným přístupem EU rovněž přispívá k posilování námořní bezpečnosti zajišťováním odborné přípravy partnerů a posilováním jejich kapacit prostřednictvím civilních misí SBOP, jako je například mise Evropské unie zaměřená na budování kapacit v Somálsku (EUCAP).
V roce 2021 EU představila novou koncepci koordinované přítomnosti na moři. Cílem tohoto nového flexibilního nástroje je posílení kolektivního zapojení EU v oblasti námořní bezpečnosti tak, že bude co nejlépe využívat námořní aktiva členských států v oblastech, které mají pro EU strategickým význam. V rámci koncepce koordinované přítomnosti na moři by EU měla zintenzivnit boj proti nezákonným a nedovoleným činnostem na moři, včetně obchodu s drogami. Na základě zkušeností získaných při provádění koncepce koordinované přítomnosti na moři v Guinejském zálivu a v severozápadní části Indickém oceánu (včetně Rudého moře) zváží EU nové námořní oblasti zájmu, kde by bylo možné tuto koncepci provádět. Vytvořením nových námořních oblastí zájmu by EU jakožto subjekt působící v oblasti námořní bezpečnosti zlepšila svou informovanost o situaci, posílila svá partnerství a svou strategickou kulturu.
Strategický kompas EU rovněž vyzdvihuje význam zajištění připravenosti a interoperability mezi námořními silami členských států EU a vyzývá EU, aby ve všech oblastech prováděla reálná cvičení v terénu. EU proto zahájí každoroční námořní cvičení s cílem zvýšit připravenost, posílit interoperabilitu a řešit vyvíjející se hrozby pro námořní bezpečnost.
Komise s pomocí agentury EMSA provádí inspekce v oblasti námořní bezpečnosti v přístavech, přístavních zařízeních a na lodích v EU a zkoumá způsoby, jak posílit námořní bezpečnost v oblastech, jako jsou osobní lodě nebo kybernetická bezpečnost. V souladu se strategickými pokyny pro evropskou integrovanou správu hranic musí být systém ostrahy námořních hranic schopen odhalit, identifikovat a v případě potřeby vysledovat a zachytit všechna plavidla připlouvající do teritoriálních vod a přispět k zajištění ochrany a záchrany životů na moři za všech povětrnostních podmínek. Členské státy by měly co nejlépe využívat možností dohledu nabízených agenturou Frontex ke zlepšení vnitrostátních kapacit a zlepšení celkové informovanosti o situaci.
Agentura Frontex provádí operace jako např. Indalo, Themis a Poseidon s cílem kontrolovat hranice EU a bojovat proti kriminalitě ve Středozemním moři, zejména proti nepovolenému převaděčství migrantů. Agentura Frontex, Evropská agentura pro kontrolu rybolovu (EFCA) a agentura EMSA provádějí víceúčelové námořní operace za účelem boje proti přeshraniční trestné činnosti, včetně převaděčství migrantů a obchodování s lidmi, s cílem odhalit znečištění moří a nezákonný rybolov a provádět další úkoly v oblasti dohledu ve větším počtu přímořských oblastí nacházejících se okolo území EU, včetně Černého moře. EU by měla tyto důležité víceúčelové operace dále rozvíjet.
Klíčovými opatřeními EU k posílení námořní bezpečnosti budou:
·pořádání každoročního námořního cvičení EU,
·posílení stávajících námořních operací EU (Atalanta a Irini) námořními a vzdušnými prostředky,
·na základě získaných zkušeností a návrhů Evropské služby pro vnější činnost zvážení nových námořních oblastí zájmu, v nichž by bylo možné provádět koncepci koordinované přítomnosti na moři,
·v souvislosti s koncepcí koordinované přítomnosti na moři zintenzivnit boj proti nezákonným a nedovoleným činnostem na moři, včetně obchodu s drogami,
·zachování a posílení inspekcí v oblasti námořní bezpečnosti v EU a řešení kybernetické bezpečnosti a bezpečnosti osobních lodí,
·posílení spolupráce na úrovni EU v oblasti funkcí pobřežní stráže podporou rozvoje víceúčelových námořních operací ve větším počtu přímořských oblastí území EU.
2.Spolupráce s partnery
EU již navázala vztahy a zahájila součinnost v oblasti námořní bezpečnosti s mnohostrannými a regionálními organizacemi na celosvětové i regionální úrovni (např. s OSN, IMO, NATO, AU a ASEAN) a s několika zeměmi mimo EU, zejména v Guinejském zálivu a v indicko-tichomořském regionu.
EU a její členské státy rovněž rozvinuly mezinárodní spolupráci prostřednictvím dvoustranných dialogů, zastávek v přístavech a reálných cvičení v terénu, zejména v indicko-tichomořském regionu, např. s Austrálií, Japonskem, Indií, Indonésií, Korejskou republikou, Ománem a Singapurem. Operace Atalanta a Irini se účastní mechanismů pro sdílení informací o situaci a mnohostranné zapojení, včetně konferencí o vzájemné informovanosti a předcházení konfliktním postupům. Evropská unie rovněž poskytuje významnou podporu v oblasti námořní bezpečnosti v rámci své rozvojové spolupráce, humanitární pomoci a opatření na podporu zahraniční politiky.
V západní části Indického oceánu EU podporuje regionální námořní architekturu založenou na činnosti operačních středisek pro syntézu informací na Madagaskaru a Seychelách a rovněž i na kodexu chování z Džibuti týkajícího se potírání pirátství a ozbrojeným útokům vůči plavidlům v západní části Indického oceánu a Adenském zálivu.
Podobně i v Guinejském zálivu EU podporuje regionální organizace a pobřežní státy při provádění jejich vlastních námořních strategií, vymáhání námořního práva a spravedlnosti, posilování bezpečnosti a ochrany přístavů a zvyšování informovanosti o námořní oblasti a sdílení informací v rámci yaoundské struktury. V širší oblasti Atlantského oceánu podporuje EU ve spolupráci s partnery boj proti nezákonným činnostem, zejména boj proti obchodu s drogami.
V náročném geopolitickém kontextu by měla EU posílit spolupráci s partnery ve svém sousedství a v dalších strategicky důležitých námořních oblastech. To je obzvláště důležité ve světle ruské vojenské agrese proti Ukrajině. EU rovněž prohloubí svou spolupráci s NATO v oblasti námořní bezpečnosti na základě dosažených výsledků a v souladu se třetím společným prohlášením o spolupráci EU-NATO z ledna 2023. V indicko-tichomořském regionu by EU měla zintenzivnit výměnu zkušeností s partnery v oblasti námořní bezpečnosti prostřednictvím projektu „Posílení bezpečnostní spolupráce v Asii a s Asií“ (ESIWA) a dvoustranných dialogů a snahou o udělení statutu pozorovatele („partner v dialogu“) v rámci sdružení pobřežních států Indického oceánu pro regionální spolupráci (IORA). EU by rovněž měla prohloubit svou spolupráci s podobně smýšlejícími zeměmi a organizacemi, včetně mezinárodních a regionálních fór o námořních záležitostech.
Klíčovými opatřeními EU v oblasti mezinárodní spolupráce budou:
·vybízení partnerů k podpisu a ratifikaci mezinárodních nástrojů souvisejících s námořní bezpečností, zejména úmluvy UNCLOS, a podpora dodržování osvědčených postupů a jejich sdílení s těmito partnery při uplatňování mezinárodního práva vztahujícího se na námořní bezpečnost na příslušných fórech,
·zintenzivnění spolupráce mezi pracovníky EU a NATO v oblasti námořní bezpečnosti s cílem pokrýt všechny otázky společného zájmu v této oblasti, včetně nevybuchlé munice na moři, na základě tří společných prohlášení z let 2016, 2018 a 2023,
·provádění společných námořních cvičení s partnery s cílem posílit interoperabilitu a kromě toho i častější provádění zastávek a hlídkování v přístavech EU, zejména v indicko-tichomořském regionu, v souladu se strategickým kompasem,
·nasazení styčných důstojníků EU do středisek pro syntézu námořních informací v námořních oblastech zájmu za účelem podpory výměny informací a spolupráce, včetně prosazování práva, spravedlnosti a vnitřních věcí mezi EU a jejími partnery a případně vyhodnotit, zda lze tato střediska přímo propojit s příslušnými systémy námořního dohledu EU;
·usilování o status partnera v dialogu pro EU v rámci sdružení pobřežních států Indického oceánu s cílem posílit úlohu EU jako partnera pro oblast námořní bezpečnosti v regionu,
·podpora mezinárodní spolupráce v oblasti výměny informací a dohledu nad kritickou námořní infrastrukturou, včetně podmořských kabelů a rovněž v oblasti bezpečnosti lodí a přístavů.
3.Zaujetí vedoucího postavení z hlediska informovanosti o námořní oblasti
Náležitá informovanost o námořní oblasti je zásadní pro zajištění toho, aby příslušné orgány mohly rychle odhalovat rostoucí a vyvíjející se hrozby ovlivňující EU a účinně na ně reagovat. Vedoucí roli, pokud jde o informovanost o námořní oblasti, získá EU tím, že posílí sběr a výměnu informací mezi různými námořními odvětvími a usnadní sdílení informací mezi členskými státy Na mezinárodní úrovni bude EU pokračovat ve své práci na zvyšování kapacit partnerských zemí z hlediska informovanosti o námořní oblasti prostřednictvím sdílení informací a budování kapacit, zejména v Guinejském zálivu a v indicko-tichomořském regionu.
Od roku 2014 dosáhly EU a její členské státy významného pokroku, pokud jde o získávání a výměnu informací v námořní oblasti tím, že vyvinuly a propojily specifické odvětvové systémy používané různými orgány zapojenými do vykonávání námořního dohledu. EU vyvinula zejména společné prostředí pro sdílení informací (CISE). Na základě dobrovolné účasti usnadní prostředí CISE sdílení informací v reálném čase mezi různými orgány odpovědnými za funkce pobřežní stráže, včetně armády, a propojí dotčené orgány v rámci členských států a mezi nimi. Na základě výzkumného projektu EU CISE2020 zahájila Komise v dubnu 2019 přechodnou fázi prostředí CISE a její koordinací pověřila agenturu EMSA v úzké spolupráci s členskými státy. V návaznosti na přechodnou fázi má Komise v úmyslu zahájit v roce 2024 provozní fázi za podpory agentury EMSA a se souhlasem její správní rady.
V oblasti obrany byl projekt námořního dohledu (MARSUR) podporovaný Evropskou obrannou agenturou (EDA) navržen tak, aby námořním silám přispívajících členských států umožnil vyměňovat si operativní námořní informace a služby. Projekt MARSUR poskytuje operativní přidanou hodnotu, o čemž svědčí skutečnost, že se členské státy EU rozhodly jej použít k zavedení koncepce koordinované přítomnosti na moři v Guinejském zálivu a v severozápadní části Indického oceánu. Agentura EDA a zúčastněné členské státy v současné době pracují na posílení projektu MARSUR prostřednictvím specializovaného programu. V souladu se Strategickým kompasem, který EU vyzývá k posílení informovanosti o situaci a kapacit na základě zpravodajských informací, by EU měla plně využívat všech kapacit námořního dohledu (např. dronů, hlídkových letadel a vesmírných technologií). Kosmický program EU může prostřednictvím svých složek, jako je Copernicus, Galileo a IRIS² ke zvyšování informovanosti o námořní oblasti přispívat přímo. Satelitní středisko EU (EU SatCen) je do MDA zapojeno také, a to prostřednictvím spolupráce se společnou zpravodajsko-analytickou složkou EU a s Komisí na programu Galileo/Copernicus. V tomto ohledu je odolnost a bezpečnost příslušných vesmírných zařízení klíčem k zajištění kontinuity služeb.
EU navázala meziagenturní spolupráci mezi agenturami EFCA, EMSA a Frontex za účelem podpory vnitrostátních orgánů pobřežní stráže, a to i v oblasti informovanosti o situaci v námořním prostředí. Evropské fórum subjektů pobřežní stráže a Středomořské fórum subjektů pobřežní stráže může přispět ke zvýšení informovanosti o námořní oblasti a k posílení operativní spolupráce prostřednictvím výměny osvědčených postupů.
V případě katastrof nebo nehod a při přetížení vnitrostátních kapacit mohou členské státy EU i třetí země aktivovat mechanismus civilní ochrany Unie. Prostřednictvím Střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události si mohou vyžádat pomoc, odborné znalosti nebo analýzu situace.
EU rovněž přispívá ke zvyšování informovanosti o námořní oblasti na mezinárodní úrovni tím, že provádí iniciativy zaměřené na budování kapacit v oblasti rozvojové spolupráce. Projekt „Důležité námořní trasy v indicko-tichomořském regionu“ (CRIMARIO) vyvinul specifické nástroje pro zvýšení informovanosti o námořní oblasti a posílení spolupráce s regionálními partnery a mezi nimi. To je v souladu s širším závazkem EU v oblasti bezpečnosti a obrany v indicko-tichomořském regionu. V podobném duchu vyvinul projekt „Meziregionální síť Guinejského zálivu“ (GoGIN) platformu YARIS, nástroj pro sdílení informací na podporu „yaoundské struktury“.
Klíčovými opatřeními EU v oblasti informovanosti o námořní oblasti budou tato:
·zajištění toho, aby do poloviny roku 2024 začalo fungovat společné prostředí pro sdílení informací, které umožní bezpečnou a strukturovanou výměnu utajovaných i neutajovaných informací mezi orgány z různých sektorů námořního dohledu (civilního a vojenského),
·posílení sítě pro výměnu informací o námořním dohledu v obranném sektoru (MARSUR) spuštěním zvláštního programu prostřednictvím agentury EDA a posílením vazeb mezi projektem MARSUR a prostředím CISE,
·využití investic uskutečněných prostřednictvím vesmírné politiky EU a další využívání kapacit dostupných prostřednictvím programu Copernicus v oblasti námořního dohledu, monitorování mořského prostředí a změny klimatu,
·integrace vesmírných technologií, systémů dálkově řízených letadel a radarových stanic, námořních hlídkových letadel a námořních prostředků s posádkou i bez ní prostřednictvím inovativních, kyberneticky odolných nástrojů pro zvýšení informovanosti o námořní oblasti,
·posílení dohledu pomocí hlídkových plavidel při pobřeží i na moři a jeho doplnění o digitálně propojené špičkové námořní platformy, včetně bezpilotních platforem za účelem posílení kapacit v oblasti prevence a reakce,
·posílení kapacit partnerských zemí v oblasti informovanosti o námořní oblasti prostřednictvím projektů GoGIN a CRIMARIO, včetně dalšího zprovoznění nástrojů pro informování o námořní oblasti (YARIS, IORIS a SHARE.IT) v koordinaci se satelitními službami programu Copernicus.
4.Zvládání rizik a hrozeb
V souladu se Strategickým kompasem zlepší EU a její členské státy svou kolektivní schopnost bránit svou bezpečnost a zvýší svou odolnost a připravenost na výzvy v oblasti námořní bezpečnosti, včetně hybridních a kybernetických hrozeb. EU a její členské státy by měly být schopny rychle reagovat díky koordinovaným civilním i vojenským kapacitám.
Boj proti změně klimatu a zhoršování stavu životního prostředí patří mezi hlavní politické priority EU, které se odrážejí v její vnější činnosti prostřednictvím mnoha tematických nebo zeměpisných strategií, jako je strategie Global Gateway nebo strategie pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu, jakož i prostřednictvím diplomatických kontaktů EU a diplomatické činnosti EU v oblasti klimatu.
EU již podnikla významné kroky k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a přijme další opatření za účelem řešení problémů spojených se změnou klimatu, zhoršováním stavu životního prostředí a bezpečností. Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise předloží v polovině roku 2023 společné sdělení o vztahu mezi změnou klimatu, zhoršováním stavu životního prostředí, bezpečností a obranou. To bude mimo jiné zahrnovat návrhy nástrojů pro posuzování příčin a následků změny klimatu a zhoršování stavu životního prostředí pro námořní odvětví, námořní infrastrukturu, jakož i pro přírodní i umělé prvky pobřežních oblastí, včetně systémů včasného varování, výzkumu založeného na důkazech a satelitních snímků (např. prostřednictvím programu Copernicus).
V Arktidě tají ledovce, mořský led ustupuje, postupně se otevírají nové námořní trasy a očekává se, že následný nárůst lidských činností vytvoří nebo zhorší hrozby pro životní prostředí i místní komunity. V tomto ohledu musí být co nejdříve uvedeno v platnost společné sdělení o „větší angažovanosti EU ve prospěch zelenější, mírové a prosperující Arktidy“, zejména s ohledem na námořní dopravu s nulovými emisemi v Severním ledovém oceánu, udržitelnou těžbu kritických surovin a udržitelný rozvoj arktické oblasti.
Klíčovou prioritou také zůstává ochrana kritické infrastruktury v námořní oblasti. EU by měla doplňovat úlohu členských států při budování odolnosti kritické námořní infrastruktury, jako jsou např. potrubí nebo podmořské kabely, které vedou přes námořní hranice jednotlivých států. Měla by zlepšit současná hodnocení rizik u podmořských kabelů a doplnit je o možnosti reakce a zmírňující opatření vycházející z meziodvětvových odborných znalostí a kapacit. Je nezbytně nutné poskytovat trvalou podporu členským státům při vývoji podvodních ochranných prostředků a řešení pro boj proti dronům. Kromě toho by EU měla i nadále usnadňovat koexistenci energie z obnovitelných zdrojů na moři s obrannými činnostmi, jak je prosazováno ve Strategii pro obnovitelnou energii na moři.
Díky směrnici o odolnosti klíčových subjektů a revidované směrnici o bezpečnosti sítí a informačních systémů (směrnice NIS 2) stojí EU v čele příslušného vývoje a má komplexní právní rámec, který jí umožňuje modernizovat jak fyzickou, tak i kybernetickou odolnost klíčových subjektů a klíčové infrastruktury. EU by měla v této oblasti posílit spolupráci s klíčovými partnery a příslušnými zeměmi mimo EU, zejména prostřednictvím strukturovaného dialogu EU-NATO o odolnosti a pracovních skupin zabývajících se odolností kritické infrastruktury.
EU čelí další výzvě, kterou představuje velké množství nevybuchlé munice a chemických zbraní pocházejících z první a druhé světové války, které se nacházejí v mořských oblastech kolem území EU. Tato výzva je dále umocněna vojenskou agresí Ruska proti Ukrajině, jejímž výsledkem je velké množství min přítomných v Černém moři. Typ, umístění a množství této munice jsou nedostatečně zdokumentovány, což představuje riziko pro námořní bezpečnost a ochranu, životní prostředí (kvůli možnému úniku chemikálií) a pro činnosti v rámci modré ekonomiky (např. stavba míst na moři určených pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů). V návaznosti na stávající úspěšné projekty by EU měla tuto otázku urychleně a komplexně řešit a zmírnit tak rizika pro životní prostředí spojená s nevybuchlou municí a její likvidací. Bude také velmi důležité bezpečně zlikvidovat nevybuchlou munici a miny ponechané v Černém moři ihned, jakmile to bezpečnostní a politické podmínky dovolí.
Námořní bezpečnost je rovněž podkopávána zahraničními aktéry, a to jak kvůli rizikům souvisejícím s přímými zahraničními investicemi do kritické infrastruktury, tak kvůli manipulaci s informacemi a zásahům ze strany těchto aktérů. Tyto otázky budou řešeny prostřednictvím příslušných nástrojů a rámců; např. přímé zahraniční investice budou prověřovány v souladu s příslušným nařízením.
Komise a členské státy provádějí posouzení rizik s cílem vypracovat pokyny ke zvýšení bezpečnosti osobních lodí v EU.
Klíčovými opatřeními EU v oblasti řízení rizik a hrozeb budou:
·kromě výše uvedeného každoročního námořního cvičení pořádání pravidelných a plnohodnotných reálných cvičení v terénu na úrovni EU zaměřených na ochranu přístavů a na boj proti hrozbám, jako jsou kybernetické a hybridní hrozby,
·rozmístění prostředků a sledovacích nástrojů (např. systém dálkově řízených letadel) a zajištění optimálního využití současných i budoucích vesmírných služeb (jako je pozorování Země) pro účely hlídkování a ochrany kritické námořní infrastruktury,
·rozvoj plánů regionální spolupráce EU s cílem zajistit dohled nad podvodní a mořskou infrastrukturou,
·vytvoření soudržného rámce pro řešení hrozeb, které představují nevybuchlá munice, aktivní zbraně a chemické zbraně na moři, jejich sledování a odstraňování pomocí inovativních technologií a s minimálním dopadem na životní prostředí,
·zlepšení systému včasného varování a strategického výhledu, mimo jiné prostřednictvím využívání vesmírných služeb, pokud jde o dopady změny klimatu, zejména zvyšování hladiny moří, bouřkové vlny a zhoršování stavu životního prostředí,
·vypracování nových a posílení stávajících posouzení rizik, pohotovostních plánů a plánů odstraňování následků katastrof (na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni) pro přístavy, pobřežní infrastrukturu, jakož i bezpečnost osobních lodí a dopravní/dodavatelské řetězce,
·podpora výměny osvědčených postupů mezi námořními subjekty v oblasti kybernetických hrozeb a další řešení kybernetické bezpečnosti na úrovni Mezinárodní námořní organizace (IMO),
·zvýšení informovanosti o námořní oblasti v Arktidě, včetně pozorování vesmíru, pokračující dvoustranná spolupráce s pobřežními státy Arktidy a případně i v rámci příslušných mnohostranných fór za účelem podpory provádění politiky pro Arktidu,
·posouzení možnosti realizace projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie na moři a dalších udržitelných možností použití v námořních oblastech vyhrazených nebo využívaných pro vojenské činnosti,
·posuzování investic zemí a subjektů mimo EU do námořní infrastruktury v rámci mechanismu spolupráce zřízeného nařízením o prověřování přímých zahraničních investic.
5. Posílení kapacit
Aby EU podpořila své zájmy v oblasti námořní bezpečnosti, měla by urychlit rozvoj civilních i vojenských kapacit, případně i se zapojením průmyslu. Výzkum a vývoj v oblasti civilních aspektů evropské námořní bezpečnosti je součástí klastru „Civilní bezpečnost pro společnost“ v rámci programu EU Horizont Evropa. Současný a budoucí výzkum a vývoj podpoří rozvoj kapacit na úrovni EU, včetně ochrany kritické námořní infrastruktury, řízení podvodních hrozeb, připravenosti a reakce na antropogenní a přírodní katastrofy, zabezpečení námořní osobní dopravy a řízení týkajícího se nevybuchlé munice, v případě potřeby se zapojením průmyslu.
V oblasti obrany by členské státy měly rozvinout celou škálu námořních kapacit a plně využívat možnosti spolupráce v rámci souvisejících iniciativ EU. Zejména by se měly zaměřit na posílení kapacit k zajištění převahy EU na hladině moří, k demonstrování síly na moři, za účelem umožnění kontrol podvodního prostoru, a přispění ke vzdušné obraně.
Nadcházející revize plánu rozvoje kapacit bude také čerpat ze zkušeností s ruskou vojenskou agresí proti Ukrajině. Agentura EDA například prozkoumá klíčové technologie potřebné pro řízení námořních rojů bezpilotních dronů a pro ochranu kritické infrastruktury mořského dna.
Podle požadavku Strategického kompasu a v souladu s koordinovaným každoročním přezkumem v oblasti obrany (CARD) by měly být vnitrostátní i nadnárodní projekty zaměřeny jak na překonání roztříštěnosti kritických aktiv, jako jsou plavidla velikosti korvety a palubní systémy, tak na zlepšení provozní účinnosti jednotlivých platforem. Několik příležitostí ke spolupráci identifikovaných v cyklu CARD pro rok 2020 vedlo k realizaci projektů stálé strukturované spolupráce (PESCO) týkajících se bezpilotních námořních systémů, např. středně velkých poloautonomních povrchových vozidel. Evropský obranný fond bude hodnotit projekty v oblasti výzkumu a vývoje, například v oblasti informovanosti o námořní oblasti, kapacit námořního dohledu, ochrany kritické námořní infrastruktury a podvodních kapacit.
Klíčovými opatřeními EU pro posílení kapacit budou:
·rozvoj společných požadavků a koncepcí pro technologie v odvětví obrany, včetně informovanosti o námořní oblasti, a to jak na hladině, tak pod vodou,
·budování interoperabilních bezpilotních systémů pro monitorování kritické námořní infrastruktury za účelem boje proti nepřátelským rojům dronů atd.,
·zvýšení kapacit moderních protiminových opatření, např. vytvořením koncepce operací EU,
·podpora rozvoje společných posílených kapacit námořních hlídkových letadel,
·vytvoření společných zkušebních a experimentálních cvičení za účelem rozvoje budoucích nejmodernějších námořních kapacit.
6.Poskytování vzdělávání a odborné přípravy
Vysoká úroveň specializovaného vzdělávání, dovedností a odborné přípravy je nezbytná k tomu, aby EU měla všechny prostředky k řešení současných i budoucích výzev v oblasti námořní bezpečnosti. Řešení nových hybridních a kybernetických hrozeb vyžaduje provozovatele se silnými digitálními dovednostmi a specifickými programy pro změnu kvalifikace a prohlubování dovedností. Řešení formou výměn mezi vojenskými výcvikovými programy, společnými výcvikovými programy námořnictva členských států EU a mezi různými institucemi posílí interoperabilitu a pomůže EU reagovat na nové hrozby efektivněji, koordinovaněji a inkluzivnějším způsobem.
Jako součást Praktické příručky o evropské spolupráci při výkonu funkcí pobřežní stráže byl vytvořen katalog odborné přípravy, který zahrnuje všechny kurzy pořádané agenturami EU ve všech námořních oblastech. Příručka bude průběžně aktualizována v souladu s potřebami a vývojem. Pokračovat by měl úspěšný projekt „evropské vzdělávací sítě subjektů plnících funkce pobřežní stráže“ (ECGFA NET) a harmonizovaný kurz odborné přípravy o funkci pobřežní stráže, zejména výměnný program, který zahrnuje sousední země a regionální spolupráci prostřednictvím specializovaného projektu realizovaného ESVČ v úzké spolupráci s agenturou EMSA a Frontex. Agentura EMSA rovněž připravuje kurz týkající se námořní kybernetické bezpečnosti. Středisko excelence pro boj proti hybridním hrozbám v Helsinkách pořádá kurzy a konference o hybridních hrozbách, které postihují námořní oblast. Měla by být podporována rovnost žen a mužů a posílení postavení žen v odvětví námořní bezpečnosti EU, a to podporou přístupu žen k technickému vzdělání a odborné přípravě na vysoké úrovni.
Evropská bezpečnostní a obranná škola (EBOŠ) poskytuje odbornou přípravu a vzdělávání na úrovni EU civilnímu i vojenskému personálu s cílem podpořit jednotné chápání problémů v oblasti námořní bezpečnosti a zvýšit povědomí o rostoucí úloze EU v této oblasti. Za podpory EBOŠ pracuje v současnosti šest evropských námořních akademií na obsahu společného mezinárodního námořního semestru.
Klíčovými opatřeními EU v oblasti vzdělávání a odborné přípravy budou:
·posílení dovedností v oblasti kybernetické, hybridní a vesmírné bezpečnosti podporou nových a stávajících kurzů odborné přípravy nabízených různými akademickými institucemi a příslušnými vnitrostátními orgány nebo orgány EU v civilní i vojenské oblasti,
·provádění specializovaných programů odborné přípravy otevřených pro partnery ze zemí mimo EU, aby se vypořádali se stávajícími i vznikajícími hrozbami pro námořní bezpečnost,
·rozvoj „mezinárodního námořního semestru“ v rámci evropské iniciativy pro výměnu mladých důstojníků („vojenský Erasmus“),
·provádění civilně-vojenských cvičení založených na scénářích, které zahrnují sdílené soudní pravomoci nebo sdílené využívání kapacit.
V.Nástroje a prostředky na podporu opatření EU v oblasti námořní bezpečnosti
Aktualizovaná strategie by měla být prováděna v duchu integrovaného přístupu s cílem dosáhnout co největší součinnosti a zavést doplňkové nástroje a prostředky EU. Ty by měly zahrnovat:
·obranné projekty v oblasti výzkumu a vývoje v rámci Evropského obranného fondu pro posílení kapacit ozbrojených sil členských států EU,
·Evropský mírový nástroj jako mimorozpočtový mechanismus financování opatření EU v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky s vojenskými a obrannými důsledky,
·výzkum a inovace v EU týkající se civilních kapacit v oblasti námořní bezpečnosti, zejména v rámci klastru 3 „Civilní bezpečnost pro společnost“ programu EU Horizont Evropa,
·příležitosti, které nabízí Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky k posílení kapacit orgánů pobřežní stráže členských států vykonávajících úkoly v oblasti vymáhání práva a kontroly hranic na moři,
·mechanismus civilní ochrany Unie, zejména prostřednictvím využívání analytických schopností a schopností reakce, jakož i provádění doporučení Komise o cílech v oblasti odolnosti vůči katastrofám,
·program Nástroje sousedství, rozvoje a mezinárodní spolupráce podporující mezinárodní partnerství za účelem posílení námořní bezpečnosti, zejména pak zlepšení informovanosti o situaci v námořní oblasti,
·nástroj předvstupní pomoci (2021–2017), NPP III, vzhledem k oblasti jeho působnosti a zaměření na kandidátské země,
·rozpočet společné zahraniční a bezpečnostní politiky na financování civilních misí SBOP,
·Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (ENRAF) pro financování námořního dohledu a spolupráce v oblasti výkonu funkce pobřežní stráže,
·Evropský fond pro regionální rozvoj a fond (EFRR) a programy Interreg na podporu investic v pobřežních a nejvzdálenějších regionech a územích a v zemích sdílejících námořní hranice s EU,
·fondy pro vnitřní bezpečnost, z nichž je financováno Centrum pro námořní analýzu a operace – narkotika (MAOC-N) a jeho konkrétní kapacity pro výměnu informací za účelem potírání obchodování s drogami na moři.
VI.Další postup
Komise a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku budou spolupracovat s Radou na provádění této aktualizované strategie v oblastech činnosti uvedených výše a podrobně popsaných v akčním plánu, přičemž budou navazovat na úspěchy strategie EUMSS od roku 2014 a současně využívat stávajících nástrojů a politik v souladu s obecnými zásadami Strategického kompasu.
Komise a vysoký představitel vyzývají členské státy, aby strategii i akční plán schválily. Tři roky poté, co strategii schválí Rada, předloží Komise a vysoký představitel Radě společnou zprávu o pokroku s příspěvky členských států.