Access to European Union law
<a href="https://eur-lex.europa.eu/content/help/eurlex-content/experimental-features.html" target="_blank">More about the experimental features corner</a>
Choose the experimental features you want to try
EUR-Lex
Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

You are here
Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search

Document 52022IR6083

Stanovisko Evropského výboru regionů – Evropský přeshraniční mechanismus 2.0

COR 2022/06083

Úř. věst. C, C/2023/1326, 22.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/1326/oj (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/1326/oj

European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Série C

C/2023/1326

22.12.2023

Stanovisko Evropského výboru regionů – Evropský přeshraniční mechanismus 2.0

(C/2023/1326)

Zpravodajka:

Magali ALTOUNIAN (FR/RE)

členka rady regionu Provence-Alpes-Côte d’Azur

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR)

Překážky na hranicích omezují rozvoj příhraničních regionů a dobré životní podmínky jejich obyvatel

1.

 připomíná, že z předchozích studií Evropské komise vyplývá, že v příhraničních regionech Unie dochází ke značné ztrátě potenciálního růstu, která je přímo dána právními a správními překážkami. Ty vytvářejí značnou správní zátěž, která brání přeshraničním aktivitám občanů, komunit a podniků. Tato problematika je důležitá, neboť v příhraničních regionech žije nezanedbatelná část obyvatelstva Unie – podle některých odhadů tento podíl dosahuje 30 % (1);

2.

 zdůrazňuje, že tyto překážky místním a regionálním samosprávám a přeshraničním subjektům brání ve spolupráci na společných projektech, jako jsou přeshraniční veřejné služby (2). Zkušenosti ukazují, že složitější přeshraniční projekty, zejména projekty v oblasti infrastruktury, vyžadují mnohem více finančních prostředků a jejich realizace trvá mnohem déle než realizace obdobných projektů prováděných na území jediného členského státu;

3.

 zdůrazňuje, že tyto překážky na hranicích jsou v rozporu s myšlenkou evropské jednoty. Po 70 letech integrace by takové překážky neměly existovat a v žádném případě by neměly být vytvářeny překážky nové, k čemuž bohužel stále dochází. Článek 174 SFEU o hospodářské, sociální a územní soudržnosti stanoví, že přeshraničním regionům je třeba věnovat zvláštní pozornost. Evropská unie a její členské státy musí přijmout opatření k odstranění nebo alespoň k omezení těchto překážek s cílem dokončit v těchto regionech evropský jednotný trh, vytvářet v nich pracovní místa a růst a zlepšit v nich kvalitu života občanů. Přeshraniční regiony jsou ústředním bodem evropských priorit v oblasti integrace a územní soudržnosti;

4.

 poukazuje na to, že četné problémy, s nimiž se občané a podniky v příhraničních regionech každodenně setkávají a které jsou v jiných částech Evropy nepředstavitelné a v hlavních městech členských států často nepochopené, způsobují, že se oproti ostatním občanům Unie ocitají v postavení, které je pro ně diskriminační. Obyvatelé příhraničních regionů musí mít rovný přístup k pracovním místům, zboží, službám i vztahům na druhé straně hranice a žít tak „v okruhu 360o“, stejně jako obyvatelé ostatních regionů;

5.

 připomíná, že pandemie COVID-19 tento problém ještě více zvýraznila. V přeshraničních regionech, kde obyvatelé denně překračují hranice, aby se dostali za prací, za nákupy, ke službám či ke svým blízkým, způsobilo náhlé uzavření zvlášť velké problémy a komplikace. Některé příhraniční regiony čelily téměř úplnému zhroucení svých systémů zdravotní péče, ale nemohly získat přeshraniční podporu, neboť bez přeshraniční nebo evropské koordinace vnitrostátní právní předpisy neumožňovaly nemocným, zdravotnickým pracovníkům a tísňovým službám překračovat hranice;

6.

 poukazuje na četné příklady analýz překážek na hranicích, které od přeshraničního přezkumu v roce 2015 vypracovaly Evropská komise a Sdružení evropských příhraničních regionů v rámci programu B-solutions. Opakovaně zdůrazňovaly překážky na hranicích a existenci řešení, která v závislosti na konkrétním případu spočívají v ustanoveních ad hoc a regulačních nebo legislativních změnách. Ukázaly, že je nutné vytvořit fóra, která místním a regionálním samosprávám umožní řešit přeshraniční překážky s podporou států. Tyto nástroje přeshraniční správy existují nebo musí být zaváděny operativně [Severská rada; výbory pro přeshraniční spolupráci na hranicích FR/DE (Cášská smlouva), FR/IT (Quirinalská smlouva), FR/ES (Barcelonská smlouva)];

7.

 zdůrazňuje, že je nepřijatelné, že v dnešní Evropské unii nemají všechny příhraniční regiony nástroje přeshraniční správy, které by jim umožňovaly právní a správní překážky účinně oznamovat vládám svých členských států nebo orgánům Unie, čímž se dostávají do slepé uličky, která omezuje jejich udržitelný hospodářský, sociální a územní rozvoj, jenž je základem prosperity a blahobytu obyvatelstva. Tyto nástroje přeshraniční správy by měly být k dispozici v každém příhraničním regionu;

8.

 zdůrazňuje, že vytvoření legislativního nástroje na úrovni Unie, jenž by v kombinaci se stávajícími nástroji umožnil řešit přeshraniční překážky, by přispělo k dokončení jednotného trhu a mělo by to značný hospodářský přínos. Mělo by to pozitivní dopad z hlediska sociálních práv, rovných příležitostí, ochrany životního prostředí a lepšího přístupu k vysoce kvalitním veřejným službám pro občany žijící v příhraničních regionech;

9.

 je přesvědčen, že v zájmu sdílení osvědčených postupů i identifikace možností a případného přijetí právních předpisů na evropské úrovni musí tyto nástroje přeshraniční správy koordinovat Evropská komise. Obyvatelé příhraničních regionů jakožto evropští občané očekávají, že EU pomůže řešit problémy, pro něž nelze najít řešení pouze na regionální úrovni. Nedostatečná podpora a opomíjení problémů rozdmychávají vůči Evropské unii negativní pocity. Je proto nutné vytvořit evropský legislativní nástroj, který by podpořil pozitivní obraz EU;

10.

 domnívá se, že má-li Unie čelit jednotlivým sociálním, demografickým, hospodářským, environmentálním a klimatickým výzvám, musí zvýšit úsilí o usnadnění účinnější spolupráce mezi orgány příhraničních regionů s cílem odstranit zbývající přeshraniční právní a administrativní překážky;

Revize návrhu nařízení o mechanismu řešení právních a správních překážek v přeshraničním kontextu (ECBM) by pomohla odstranit překážky na hranicích

11.

 znovu proto vyjadřuje svou podporu nařízení ECBM navrženému Komisí v roce 2018, které usiluje o odstranění právních a správních překážek v přeshraničním kontextu a které by umožnilo výjimky a případně legislativní změny v zájmu poskytování rychlejšího řešení, z čehož by měly prospěch příhraniční subjekty veřejného sektoru, komunity i občané a podniky v příhraničních regionech;

12.

 připomíná, že VR ve svém stanovisku k ECBM přijatém v roce 2018 zdůraznil, že se jedná o velmi účinný nástroj, který by měl značný pozitivní dopad na přeshraniční spolupráci a život v příhraničních regionech; konstatuje, že skutečná situace v těchto regionech je často málo známá; uznává potenciál takového mechanismu a vyjadřuje politování nad tím, že se členské státy rozhodly jednání o tomto nařízení pozastavit;

13.

 uznává, že by se na základě příslušných připomínek některých členských států měl k nařízení zaujmout nový přístup, který by umožnil se z této slepé uličky dostat. VR se domnívá, že výhrady členských států lze vyřešit důkladnou diskusí a pozměněním návrhu. V duchu otevřenosti a dialogu by členské státy, Evropská komise, Parlament a VR měly pořádat pracovní setkání s cílem nalézt schůdné východisko z této patové situace, tak aby se dospělo k výsledku v podobě pozměněného návrhu přijatelného pro všechny strany. VR je pro pořádání těchto schůzí coby neutrální aktér ideálním fórem;

14.

 vítá zprávu obsahující doporučení Komisi ke změně návrhu nařízení ECBM (3), kterou dne 14. září 2023 přijal Evropský parlament;

15.

 vyzývá Evropskou komisi, aby reagovala na obavy členských států a přepracovala nařízení tak, aby jej zjednodušila a jasně vysvětlila dobrovolnou povahu uplatňovaných řešení a zároveň aby zachovala jeho hlavní aspekty, jako jsou přeshraniční koordinační místa v každém členském státě nebo v regionech s legislativními pravomocemi, jakož i povinnost členských států zavést mechanismus pro odstraňování překážek, pokud se rozhodnou mechanismus navrhovaný nařízením nepoužít;

16.

 zdůrazňuje, že regionální a místní orgány by měly být smysluplným a inkluzivním způsobem zapojeny do přípravy a provádění opatření zaměřených na odstraňování přeshraničních překážek a že by měly být prováděny konzultace se seskupeními podniků, místními subjekty občanské společnosti a skupinami v dané komunitě, jež by měly být o tomto procesu řádně informovány;

17.

 vyzývá Evropskou komisi, aby s cílem předcházet nedorozuměním při uplatňování tohoto nařízení upřesnila a zjednodušila postupy v něm popsané a zároveň ponechala každému členskému státu dostatečnou flexibilitu;

18.

 poukazuje na to, že toto nařízení nemá žádné důsledky pro rozpočet; dodatečná správní zátěž by měla být omezená a mnohem menší než ta, která vyplývá z překážek v příhraničních regionech. Přeshraniční překážky brání integraci EU a úspěchu projektů financovaných na evropské a vnitrostátní úrovni, jako jsou přeshraniční infrastruktury nebo veřejné služby. Toto nařízení je navrženo s cílem posílit soudržnost Evropské unie v oblastech, kde je nejvíce zapotřebí a kde je nejvíce vidět. Navrhuje, aby toho bylo dosaženo jinými než finančními prostředky, což má výrazný pozitivní dopad na snížení skutečných nákladů a celkovou přeshraniční spolupráci;

19.

 konstatuje, že je nezbytné zřídit přeshraniční koordinační místa ve všech členských státech – nebo v regionech s legislativními pravomocemi tam, kde existují –, a to i v těch členských státech, které by se nakonec rozhodly používat vlastní nástroj namísto nástroje navrhovaného nařízením. Tato koordinační místa by měla být v každém členském státě nebo regionu s legislativní pravomocí součástí příslušného ministerstva, stávajících organizací, jako je Severská rada, nebo by měla tvořit samostatné organizace, měla by být viditelná a umožnit příslušným orgánům přijímat oznámení od svých příhraničních regionů, občanů a podniků, zpracovávat tato oznámení a navrhovat řešení;

20.

 zdůrazňuje, že přeshraniční koordinační místa by při odstraňování překážek na hranicích měla fungovat jako síť a na každé hranici a v případě potřeby konzultovat své protějšky v sousedních členských státech, jakož i na evropské úrovni s cílem sdílet své zkušenosti a spolupracovat na společných řešeních a zároveň při své práci využívat podpory Evropské komise, zejména díky evropskému přeshraničnímu koordinačnímu místu zřízenému v rámci GŘ REGIO. Odstranění přeshraniční překážky detekované původně v příhraničním regionu, může mít širší, nebo dokonce evropský dosah;

21.

 navrhuje, aby přeshraniční koordinační místa plnila rovněž kontrolní úlohu, aby se bránilo vzniku nových právních a správních překážek, které by mohly vyplývat z nových vnitrostátních právních předpisů, jakož i z nekoordinovaného provádění směrnic Unie do vnitrostátního práva, a aby se věnovala zvyšování povědomí zákonodárců o přeshraničním dopadu těchto překážek;

22.

 důrazně navrhuje, aby se členské státy mohly rozhodnout pro použití ECBM nebo vnitrostátního nástroje podle jednotlivých projektů, případ od případu, namísto toho, aby volily nástroj pro celou hranici, jak bylo uvedeno v původním návrhu nařízení;

23.

 vyzývá k tomu, aby přeshraniční koordinační místa soustavně úzce spolupracovala s Evropskou monitorovací sítí pro územní rozvoj a soudržnost (ESPON) za účelem získávání a shromažďování statistických a geoprostorových údajů o přeshraničních tocích a snažila se sjednotit a standardizovat statistiky napříč státy, aby bylo možné zlepšit rozhodovací proces a zavést řešení, která pomohou odstranit přeshraniční překážky;

24.

 zdůrazňuje, že pozměněné nařízení by mělo upřesnit, jaké další mechanismy by mohly být použity a jaké by byly minimální požadavky na vnitrostátní mechanismus nebo mechanismus pro více zemí (Benelux, Severská rada, Visegrádská čtyřka, dvoustranné či vícestranné smlouvy atd.), aby mohly členské státy získat výjimku z používání nařízení ECBM;

25.

 navazuje na předchozí stanovisko VR a žádá Komisi, aby upřesnila tematickou oblast působnosti, tedy situace (společné projekty, služby obecného zájmu nebo jiné), v nichž by se ECBM mohl uplatňovat. VR navrhuje, aby Evropská komise jasně definovala druhy překážek, které by mohly být v rámci tohoto mechanismu považovány za způsobilé. Tato upřesnění by nepochybně odstranila některé obavy;

26.

 přeje si, aby nařízení upřesnilo svou zeměpisnou působnost. Jeho cílem je řešit přeshraniční překážky ve prospěch příhraničních regionů. Řešení se musí přijímat případ od případu ve funkčním rozsahu v závislosti na každé překážce. Iniciátor žádosti se může nacházet na území větším, než je příhraniční region, záleží na tom, jak jsou v jednotlivých členských státech rozděleny pravomoci související s překážkou;

27.

 zdůrazňuje, že tento mechanismus slouží především pro pozemní hranice v rámci Unie, ale přeje si, aby bylo v rámci nařízení stanoveno, že jej lze uplatňovat i na námořních hranicích;

28.

 doporučuje, aby byla mezi příhraničními regiony podporována výměna zkušeností a aby byly získané zkušenosti po pěti letech vyhodnoceny s ohledem na případnou revizi nařízení.

V Bruselu dne 10. října 2023.

předseda Evropského výboru regionů

Vasco ALVES CORDEIRO

(1)  Sdělení Evropské komise Evropskému parlamentu Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU (COM(2017) 534 final)

(2)  Stanovisko Evropského výboru regionů – Přeshraniční veřejné služby v Evropě (Úř. věst. C 106, 26.3.2021, s. 12).

(3)  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. září 2023 obsahující doporučení Komisi o změnách navrhovaného mechanismu řešení právních a správních překážek v přeshraničním kontextu (2022/2194(INL)).

ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/1326/oj

ISSN 1977-0863 (electronic edition)

Top